DMD č. 1. pro 1. 4. 2018. Téma: Všechno nebo nic

Obrázek uživatele Simbacca

Riskující rebelové

Úvodní poznámka: 

#novej_kánon

Drabble: 

[„Máme tip od agenta Rainbow,“] oznámil kapitán Simbacca pilotům, kteří narychlo vbíhali do zasedací místnosti, a rovnou nad stolem zapínal holografickou mapu imperiálních loděnic.
[„Našel nám perfektní cíl, ale bude to drsné. Křižník, co to tam hlídal, sice odletěl, ale stíhačů mají pořád jako blech.“]
„To abychom letěli všichni,“ zhodnotila to kritickým pohledem Shavari a i Zalf vypadal zaraženě.
Byla tam samozřejmě i druhá možnost – zbytečně neriskovat a neletět vůbec. Možnost, kterou zvážili, načež jich všech sedm naskákalo do strojů a zmizelo v hyperprostoru.
Ostatně byli letka Magorů, ne letka Poserů, co by měli radši sedět doma a luštit křížovky.

Obrázek uživatele Bilkis

Dívka s rusými vlasy

Úvodní poznámka: 

Nesoutěžní!

Řekla jsem si, že bych mohla, když téma dá, přidat pár střípků do příběhu. Z minulosti. Snad se v tom neztratím...

strigga v létě psala, že by chtěla vědět víc o některých postavách. Tak tady něco z Hedvičiny minulosti.

Drabble: 

Těžko říct, kdo byl překvapenější. Jestli ona, s rukama i obličejem od krve, nebo její obět s ranou v hrudníku, z níž po kapkách unikal život.
Ne že by nikdy nikoho nezabila.
Ne že by čekal, že nikdy nezemře.
Topila, stahovala pod vodu, škrábala a kousala. Věděla, jak ublížit. Zabořit někomu bajonet do hrudníku byla jiná věc.
Nemohl je nechat, aby ukradli jeho zemi, jeho lidskost, jeho duši, aby zničili celý národ, odsoudili ho k porobě. Měl zač bojovat. Šlo mu o všechno.
Šlo jí o všechno. Mohla ztratit svůj druhý život, životy svých druhů. Draze vykoupené.
Nakonec prohráli oba.

Závěrečná poznámka: 

Připomínám, že Hedvika je rusalka. A snad je k pochopení, proč prohráli oba.

Obrázek uživatele Roedeer

Svědek

Úvodní poznámka: 

První téma pojato hodně volně, tak možná trochu BJB.

Drabble: 

Nebyl by první ani poslední, kdo překazil nějakou svatbu.

Poznal ho v červnu. Snad jako odměnou za úspěšnou maturitu mu sestra přivedla představit svého nastávajícího. V Jakubovi to udělalo „Pssss!“, jako když zahoří sirka, a pak už si ho každou noc představoval pod peřinami, ne těmi sestřinými, ale svými.

O dva měsíce později byl svědkem toho, jak ten nejkrásnější muž na světě, ztělesnění smyslnosti a jeho snových smilstev, stojí před nevěstou, před farářem, před zrakem Boha a zrakem Jakuba, a chystá se svatbou přijít vniveč.

„...nechť promluví teď nebo mlčí navždy.“

Miláčkuprosimtěnenenenezpůsobujmitohleutrpení, bolelo ho to uvnitř.

A pak si odkašlal.

Obrázek uživatele Remi

Risk ze zvyku

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ, NEBODÍK

Drabble: 

Všechno nebo Nic.
Ušklíbl se. Jak typické…
Tohle bylo víc, než shoda náhod. Víc, než všechny věštby. Možná spíš životní styl.

Sirius riskoval pořád – a zcela vědomě. Protože… co by to bylo za život bez vzrušení z rizika? Remus mu mnohokrát tvrdil, že by to bylo úžasné. Lepší pro něj i pro všechny ostatní. Normální.
Jenže, to prostě nebylo ono. Zvykl si na nepřetržitou válku – ať už proti Zmijozelu, nebo rodině.

I Tehdy riskoval spíš ze zvyku. Nebo chtěl prostě něco změnit. Ne nutně svět… Stačilo by na okamžik opustit tenhle hloupej stereotyp.

Ani ho nenapadlo,
že může ztratit
všechno.
Obrázek uživatele Ampér

Hra v kostky

Fandom: 
Drabble: 

„Pane, co si zahrát poslední dvě hry,“ navrhl hraběcí protihráč. „Pokud vyhrajete, zorám dnes v noci skálu pod tímhle hradem. Když prohrajete, vaše duše propadne peklu.“ Jeho návrh hrabě Melichar hned přijal.

Kostky dvakrát zachrastily na stole. „No nevím, jak si teď poradíš, jednou jsi prohrál a jednou vyhrál,“ zasmál se hradní pán. „Takže já i ty jsme na tom stejně. Všechno i nic.“

„Já slovo plním,“ zareagoval oslovený. „Jen pojďte se mnou, Milosti.“ Před hradem vytáhl ze své brašny koně i pluh a během chvíle byla skála zoraná. „Teď vy, Jasnosti,“ zachechtal se. „Rovnou cestou k nám do pekla!“

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Akční potenciál a akce drabblistova

Drabble: 

Akční potenciál je napětí na biologické membráně, které se řídí principem zvaným vše nebo nic. Buď vznikne, nebo nevznikne. A šíří se bez dekrementu (neplést s podobně znějícím slovem). Tedy jeho vlastnosti se nemění, signál při šíření neslábne. Toto je umožněno důmyslným systémem iontových kanálů. Výše popsané se uplatňuje v lidském těle ve svalových buňkách nebo při šíření nervového signálu.
A tvorba drabblete s tím má něco společného. Drabble ve své přesně dané velikosti buď vznikne nebo nevznikne. Neexistuje žádné částečné drabble, buď sto slov na dané téma a bod za ně, nebo bez bodu. Tak, a právě to naplním.

Závěrečná poznámka: 

Uf, první letošní soutěžní drabble je za mnou, byť jako bizarní crossover.

Obrázek uživatele Danae

Nic v hrobě

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Velikonoce hned první den, to je výzva!
Jan 20,1-17

Drabble: 

Hrob zívá do tmy před svítáním. Marie strne a pak běží, běží zpět, aby na učedníky zaječela, že jim vzali i to poslední. Nechá Petra s Janem, ať se ženou jako šílenci, jí už nezbývají síly. Klopýtá, k prázdnému hrobu usedá, když oba vycházejí ven. Cosi jí říkají, nevnímá je, nerozumí. Vzali jí i to poslední, nestojí o útěchu.
Andělé v hrobě kladou jen nejapné otázky. Proč asi pláče! Proč asi!
Tichý hlas za ní se zeptá na totéž. Cosi ze sebe mezi vzlyky vyrazí, on ji osloví jménem. Marie se zprudka otočí. Před sebou má Všechno zalité ranním sluncem.

Obrázek uživatele neviathiel

Posádka 2018

Úvodní poznámka: 

nesoutěžní

Představují se další komentíci a zdraví Aries, Ave, ef77 a Bilkis.

Drabble: 

A nyní tiše středem přicházíme my! Komentíci s ocáskem. Ještě nás neznáte. Jsme všichni tři stejně mladí, protože jsme bratříčci a pracovníci laboratoře na odpočinku.

Jetřich - štramák krasavec s elegentním flíčkem na břiše, který si všechny omotá kolem prstu. Jako komentík vede dvojí domácnost, ale pssst.

František - chlap jako hora s vlastní hlavou. Má bělostné bříško bez flíčku a bělostný charakter s nekonečnou trpělivostí.

Čestislav - poslední, ale v neposlední řadě, drobný, ale svalnatý. Má největší flíček a největší apetit.

Máme tolik osobnosti a půvabu, že potřebujeme dvoupatrovou klec. Taky jsme slušní jedlíci! Sníme vše, na co přijdeme, a nenecháme nic.

Závěrečná poznámka: 

Ester to jistí z detašovaného pracoviště, kde pečuje o osiřelou vrstevnici a dvě puberťačky.

Obrázek uživatele Voldemort

Pokušení

Úvodní poznámka: 

bonusové, bez bodu
15+

Drabble: 

Bratranec matky... to přece není žádný blízký příbuzný, šeptával jí do ucha mezi vzdechy. Oba věděli, že se mu brání jen na oko. Vášeň s příchutí zakázaného ovoce byla příliš silné lákadlo. Její problém ale byl, že chtěla oba. Špion s temnou aurou a vyděděnec, který usilovně potlačuje bestii, kterou v sobě vězní. Oba představovali neodolatelné pokušení. A ona riskovala tak ráda. Až to praskne, možná nezbyde nic, ale za to vzrušení to stojí.

Nechvalně známý vlkodlak Remus Lupin byl obviněn z brutální vraždy Reguluse Blacka.
Ministerstvo opět použilo svého univerzálního viníka.
Jedině Tonksová věděla, že tentokrát mají možná pravdu.

Obrázek uživatele Sammael

Elysandova družina I: Potíže se sidequesty

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Rozhodla jsem se letos zvolit za téma jednu z mých nejoblíbenějších her - Baldur's Gate (I). Pokusím se tedy vytvořit třicetidílnou minisérii, ve které bude v hlavních rolích moje nejčastěji hraná družina v následujícím složení:

Elysand: hlavní hrdina, půlelf (Crintri) kouzelník se specializací Diviner
Imoen: jeho kamarádka z dětství, zlodějka
Jaheira: půlelfka bojovnice/druidka (jinými slovy ekoaktivistka)
Khalid: půlelf bojovník a manžel Jaheiry (a Harper, ale to nikomu neříkejte)
Ajantis: paladin, co všude cítí zlo
Branwen: kněžka boha Tempuse, co vypadá trochu jako valkýra

Drabble: 

„Lituji,“ řekl nashkelský výplatčí odměn, „ale ten quest vám nemůžu uznat jako splněný.“
„Jak to?“ ohradil se Elysand, „Přece jsme tu tlupu koboldů zlikvidovali!“
„To ano, ale těch koboldů mělo být deset. Tady v záznamech máte zabitých jen devět,“ odvětil výplatčí.
„Víte, on ten poslední spadl z mostu do řeky,“ pokrčil rameny Ajantis.
„To mě mrzí, ale já se musím řídit oficiálními záznamy. Zkuste toho posledního z té řeky vylovit. Prozatím sbohem.“ Výplatčí zaklapl desky a odešel.
„A-a-aspoň jsme za ty koboldy z-získali zkušenosti,“ snažil se Khalid znít optimisticky.
„Jo. Celých sedm za jednoho,“ odtušila Imoen. „To nás fakt vytrhne.“

Partie

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

V určité části seriálu jsou geniální detektiv a geniální podezřelý nuceni sdílet společný prostor. A tak si krátí čas různými kratochvílemi ;-)

Drabble: 

Soustřeď se! Vítězství máš na dosah! Mladík s pichlavýma očima přejížděl prstem po kartách. Vypoulené bulvy protihráče ho nechávaly chladným. Neumí blafovat. Cucá si palec a mrmlá. Je to blázen. Jak ho mohli vzít k policii? Light měl o svém vítězství dost jasnou představu. Nevymění žádnou kartu. Tak ho ještě trochu znervózním. Bude žadonit o milost, až si budu vychutnávat sladkou chuť vítězství. Je to tady! Všechno nebo nic!
Ušklíbl se. „Přihazuju.“
L bez váhání přihodil své poslední žetony, vyložil. Dvě královny, dvě desítky. Naproti nim dva králové, tři devítky. Poslední karta rozhodne. Královna! Zabiják Kira byl na hlavu poražen.

Obrázek uživatele ioannina

Trio?

Fandom: 
Drabble: 

Skladbu pro absolventský koncert musel schválit mistr Josselin.
Nikdo nevyžadoval, aby hráli sólo. Mohli vytvořit duet, trio nebo kvarteto. Směli přibrat i renomovaného mistra, aby jim hrál doprovod. V Chansons nikdo neházel adeptům klacky pod nohy okatým způsobem.
Ayre a Jennifer zvolili sto let staré moteto.
Anglické. Na francouzské půdě docela drzost.
Ayre absolvoval s flétnou. Jennifer s violou da gamba. Potřebovali basso continuo.
Shodli se na loutně.
Mistr Josselin namítal, že loutna je na toto obsazení příliš slabá.
Nevzdali se jí. Posílili její hlas magicky.

Při koncertu se rozezvučely i kameny hradu.
A v okolních vsích zvoněním zažehnávali zemětřesení.

Obrázek uživatele Aziz

Con slancio

Drabble: 

(Venku. BARTOLOMĚJ sedí v tureckém sedu, JANA klečí vedle něj.)
JANA: Je hrozný, že seš nemocnej. Naši se bojí, že je to nakažlivý. Nechtějí, abychom se bavili.
BARTOLOMĚJ zasmušile hledí do země.
JANA: Jak to berou vaši? Maj strach?
BARTOLOMĚJ krátce vzhlédne k JANĚ, hned zas hlavu skloní. Trhá stébla u svých nohou a mlčí.
JANA: (váhavě) Od tý doby, co to máš, mluvíš ještě míň. Hele, jestli tě něco trápí--
BARTOLOMĚJ se prudce postaví na nohy. Otevře pusu. Ozve se hrubá, hlasitá melodie na piano.
JANA: (dopáleně) S tebou je to ode zdi ke zdi! Hodiny nemluvíš, a pak--

Obrázek uživatele estriel

What You Have

Fandom: 
Drabble: 

It happened in the aftermath of the war. Draco first assumed it was just a release for all the raw emotion they were both left with. Potter had come to return his wand, they fought, got drunk, then talked and then... snogged.

But here they were, a year later, and Harry wanted to come out. He didn't care if the whole world knew because he loved Draco and he wasn't hiding! Harry wanted it all.

Draco offered the sensible compromise. Continue their relationship, in secret. They needed to protect what they had.

And so Harry left, and Draco had... nothing.

Obrázek uživatele Zuzka

Líheň

Drabble: 

Sedm let brebentivého neklidu, sedm let plenek, nočníků, prádla. Sedm let kojení, žvatlání, prvních kroků a prvního všeho. Sedm let radosti s mírně hořkým ocasem, sedm let nadějí a sedm let bolehlavu.
Dům neustále plný všeho, co výchova dětí přináší. Plný naděje, že statek zůstane v rukou rodiny. Že konečně jednou nebudou šetřit na pentle, ale na klobouk.
S tou nadějí i po těch sedmi letech připustí ještě jeden pokus. Jeden poslední, než bude na všechno pozdě. Janinka ostatně musí do školy, těžko pak na něčem šetřit pro budoucí věno.
S nadějí v syna. Všechno nebo nic.
Lydinka.
Tak nic.

Obrázek uživatele Doktor

Kachní krach

Úvodní poznámka: 

Ahoj! Tak po roční přestávce (páníček psal dizertaci a nechtěl nás pustit k počítači) zase naskakujeme do vlaku. Možná nám bude chvíli trvat, než se zorientujeme (hlavně tedy Želvíkovi, on je trochu pomalejší), ale každopádně: Kočky zase rulez!

Drabble: 

Želvík zmateně zavrtěl hlavinkou: "Letos se nedávají kachny?"
"Nedávaly se už vloni, trumbero," odtušil Košín. "Přečti si staré noviny."
Titulek Blesku, 1. 4. 2017: Sosácká kryptoměna zkrachovala! Taky jste přišli o všechno?"
Hlavní stránka MF Dnes: Koncem roku 2016 se jedna kachna prodávala až za 527 bitcoinů. Od ledna 2017 však začaly prosakovat zvěsti o špatném stavu finanční skupiny SOS, což způsobilo prudký pokles. V březnu jste si za kachnu nekoupili ani gastrotourky. Včera SOS oficiálně vyhlásil...
"Ještě, že jsme si pár kachniček zakousli, viď, Koší?"
"Taky jsme je všechny snědli. Nemáme nic."
"Jů, hele! Pod postelí je kachní pírko!"

Závěrečná poznámka: 

"Ssss... Já že jsem pomalejší? To ti nedaruju!"
(Kočky se honí po pokoji. Redakční práce zase zůstaly na mně...)

Albus Dumbledore má svoje dôvody

Fandom: 
Drabble: 

Chatrč sa otriasala pod údermi hromov. Harryho žalúdok márne spomínal na balíček čipsov a banán. Bolo mu zima. O chvíľu bude mať jedenásť.

*

"...dobrý nápad, Albus. Prečo nie Hagrid? Je spoľahlivý..."
"Hagridovi by som zveril aj svoj život, Minerva. Ale povedzme, že mám svoje dôvody. Necháte nás prosím so Severusom osamote?"
"Prečo?" zopakoval Snape, keď osameli.
"Prečo musíš práve ty oznámiť Harrymu, že je čarodejník? Ale no tak, Severus. Už som ti povedal, že urobíš buď všetko, alebo nič. Vybral si si. Myslel si, že ti dovolím toho chlapca nenávidieť?"

*

Ručička Dudleyho hodiniek ukázala polnoc. Dvere chatrče sa nehlučne otvorili.

Závěrečná poznámka: 

Nasledujúci diel: Adresát zastihnutý

Obrázek uživatele Jeřabina

A nad ni není

Úvodní poznámka: 

Vida, první duben, to to uteklo.
Nenabrala jsem za ten rok žádný velký příběh. Jenom jedno velké a málo originální téma, ze kterého uvidím, jestli budu psát. Zkusím to, ale buďte ke mně prosím shovívaví; jednorázovky už jsem hodně let nepsala.

Drabble: 

Marie z Magdaly si v ostrém slunci zaclání oči. Pod křížem je vedro a smrad. V jejím srdci se zrcadlí bolest jeho tváře.
Stálo ti to za to, Máří?
Marija Morevna žvýká jediný stroužek dokonalého jablka, tenký jako smrt. Její jediný příděl, hubený jako Kostějova paže v poutech. Omítku snědli už před týdnem; zbývá jen umírání.
Stálo ti to za to, Marijo?
Yvaine češe šedivějící vlasy svých vnoučat.
Arwen obléká smuteční roucho.
Alžběta kráčí sibiřskou plání.
Anna mačká spoušť.
Stálo vám to za to? Za bolest, žal a ústrky? Mohly jste žít bez nich.
Stálo. Protože na konci byla láska.

Obrázek uživatele ef77

Támar

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Genesis 38

Drabble: 

Milovala otce, dali ji synovi. Trápil ji a týral, jeho objetí snášela jen pro sen o synovi s tchánovou tváří. Než počala, Hospodin jí muže vzal.
Pak přišel jeho bratr, náhradní otec, spát s ní chtěl, počít ne. Tisíce synů zašlapal do podlahy vedle jejich lože. I jeho Hospodin zahubil.
Opuštěná čekala v domě svého otce na posledního bratra, posledního otce, kterého jí vybrali.
Čekala dlouho, tak dlouho, až přestala snít.
Začala jednat.
Intrikovala, lhala a podváděla. Přišla o čest, svou pověst a málem i o život.
Co získala, pochopila ve chvíli, kdy se dítě v jejím lůně poprvé pohnulo.

Obrázek uživatele kytka

Na cestě

Drabble: 

Tolik lidí Nany neviděla za celý svůj život. Teď se s nimi tísní v téhle železné rakvi už druhý týden. Každý kousek podpalubí je zaplněn lidmi, jejich ranci, jejich zvuky a pachy. Sténání nemocných, nekonečné drmolení modliteb, odporné zvuky dávení. Pláč nemluvňat i jeho náhlý konec. Hádky a křik. Pach nemytých těl, zvratků a zkaženého jídla.
Nany se prodírá tím odporným puchem, klopýtá mezi zuboženými těly. Vší silou se snaží potlačit vlnu paniky, která se v ní vzmáhá. Nadechnout se čerstvého vzduchu, nebo se udusí!
Myslela, že nemůže nic ztratit a získat může všechno. Zdá se, že je to naopak.

Obrázek uživatele Kumiko

Nádraží sváru

Fandom: 
Drabble: 

Starostka to čekala už dlouho a nebyla tak neohlášenou návštěvou překvapena.
"Julie Šporková, místostarostka Prahy 1 pro dopravu."
Přeměřila si ji jedním krátkým pohledem. Objevit se na Úřadu Prahy 2 s plackou "První a jediná!", to bude zase LOPATa... problesklo jí hlavou.
"Jsem tady ohledně Hlaváku. Je to jednoduché. Chceme ho."
Ovládla pokušení vylítnout na ni. "Domnívám se, že pro dobro občanů by se měl vymyslet kompromis..."
"Paní starostko, sama víte, že tady neexistují kompromisy. Všechno nebo nic. A my se s ničím nespokojíme."
Tak dost! Zametat sebou nenechá!
Sekretářky si vystresovaně povzdechly. Ten řev se rozléhal po celém úřadu.

Závěrečná poznámka: 

Tak začali jsme hned fandomově, ale téma si o to říkalo...

Obrázek uživatele tif.eret

Úvaha

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

bjb

Drabble: 

Tak ráda bych žila normální život, ale zdá se...
Dneska přišel dopis z královské kanceláře. Uvnitř list a fotografie cizího mladého muže. Vybrali mě jako další manželku pro syna z vysoce postavené rodiny.

Co mám dělat? Když si ho vezmu, moje rodina bude nadosmrti zaopatřená a já získám všechno, co lze mít za peníze. Ovšem nikdy se už domů nedostanu a zasvětím život člověku, kterého možná sotva uvidím. Uvnitř budu mít jen prázdnotu.

Když odmítnu, budeme všichni žít v chudobě jako doposud. Budou mi mé rozhodnutí vyčítat? Matka je nemocná, na léky nemáme peníze.

Mám se obětovat pro svou rodinu?

Obrázek uživatele Erendis

Variace na spořádaného syna

Drabble: 

„Potíž je v tom,“ vysvětloval můj průvodce, „že si každý chce něco ponechat.“
Sledovali jsme průhledného muže, jak se dohaduje s jednou ze zářících postav.

„Spravedlnost! Nic jiného! Byl to ožrala? Byl. Sedl za ten volant? Sedl. Nechápu, proč se ho zastáváš, vždyť to byly tvoje děti, který takhle zabil!“

„Víš, tady už o tom tak neuvažujeme.“

„Jak to, že ne? Celý život, každou neděli, jsem prosil, abysem jednou viděl, jak se ten vrahoun smaží!“

„Nech to být. Pojď se mnou. Tam,“ pokynula k horám v dáli, „jsou už všichni. Nechceš je vidět? Moje děti – a tvá vnoučata?“

„Chci spravedlnost!“

Rozhodnutí

Fandom: 
Drabble: 

„Přišel,“ sklonil hlavu bratr Metoděj. V podvečerním šeru usedl u malé tůňky a vzpomínal. Znovu viděl košík, se kterým chůva pánů na Cimburku chodívala do lesa a ze kterého se onoho večera před třinácti lety ozýval nespokojený pláč děťátka zabaleného do chůviny spodničky, vyrostlého v chlapce dychtivého po hrdinských historkách, silného, obratného a zároveň citlivého, oddaného panu Janovi, učenlivého, vytrvalého.
„Vítku,“ pokynul chlapci. „Trváš na svém rozhodnutí? Pamatuj, že je nemůžeš vzít zpět.“
Přikývl.
Stařec i chlapec zvolna sestoupili do tůňky.
„Tímto křtem se stáváš novým stvořením a následovníkem Ježíše Krista. Přijímáš? Slibuješ být věrným služebníkem?“
„S pomocí Boží slibuji.“

Obrázek uživatele Giles Rigby

Politická nutnost

Fandom: 
Drabble: 

Mohl být vzpomínán jako hrdina, spasitel, zachránce světa... Ale jsou věci, které neudělají ani ti všehoschopní. Není to tak zlá volba být antagonistou legendy.
"Jak se jmenuješ?" zeptal se.
Zahleděl se do plachých zelených očí a přemýšlel, jak se rozhodne ona. Nečekaně ucítil obavu, že by mohla zvolit snazší cestu. Jenže která byla ta snazší?
Mohla být zapomenuta jako ztracená princezna - politický sňatek, který o kousek země rozšířil už tak nekonečné impérium. Mohla být zapomenuta jako někdo, kým nebyla. Nebo mohla být zapomenuta jako nikdo, kým byla.
"Cirilla Fiona, Vaše Veličnstvo"
Není to tak zlá volba být císařovnou nejmocnější říše.

Talking to Death (Afterwards)

Fandom: 
Drabble: 

So here we are again: the end.
Did you get all you asked for?
Let me just see. Ah, yes. Land,
wife, valour and much more.

You’re looking a bit tired there,
do you need to sit down?
I see your life story laid bare
down to your blue night gown.

It was all a bit much, you say.
But no more than you wanted!
You chose everything: to pray,
love, kill and not feel haunted.

Myself, I would have chosen nought
so that nothing was written,
and my whole life I would have sought
all beauty in things hidden.

Obrázek uživatele Achája

V letu

Úvodní poznámka: 

Loni jsem se do DMD zapojila poprvé a zároveň jsem v té době začínala v nové práci. To bylo celkem náročné. Teď mám pro změnu doma nové miminko, tak jsem zvědavá, jak to půjde:-D Tož jdem na to, rovnou po hlavě!:-D

Drabble: 

Úzké točité schody už bral ke konci po dvou. Vyběhl na střechu a zabouchl za sebou těžké kovové dveře.

Sotva popadal dech.

Zarazil se na hraně střechy a zoufale se rozhlédl. Opatrně nakoukl přes okraj. Ulička byla poměrně široká a hluboko dole bezstarostně proudil dav. Pohledem prozkoumal protější budovu.

Byla daleko.

Ale kdyby se tam dostal, má vyhráno. Alespoň pro dnešek. Nervózně se ohlédl. Na kameném schodišti slyšel dusot nohou a hlasy.

Zpátky to nepůjde. Jenže tak daleko nikdy neskočil.
No, jestli spadne, už mu to může být jedno.

Udělal pár kroků zpět.

Zhluboka se nadechl.

Rozběhl se a skočil.

Závěrečná poznámka: 

Viděli jste film What happened to Monday? Doporučuji, pokud máte rádi sci-fi z blízké budoucnosti a nebojíte se psychicky náročných příběhů:-)

EDIT: Zmíněný film s tím tak úplně nesouvisí, je to jen volná inspirace, proto taky není ve fandomu;-)

Obrázek uživatele Eillen

Nový život

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

Tak nějak mi chybí psaní drabblat z Aldormy. A protože mám v plánu do budoucna jeden kapitolový příběh, tak jsem si řekla, že si můžu psát tady, v rámci stoslůvek a ty pak brát jako takové stručné info o kapitolách. Buď to půjde, nebo ne. To je jedno...

Drabble: 

Adamar Brangan stál na nádvoří kláštera a rozhlížel se kolem sebe. Tohle měl být jeho nový domov. Odsud již nikdy nesměl odejít. Trest za to, že se odvážil riskovat. Kdyby to vyšlo, mohl manipulovat novou královnou. Být šedou eminencí v pozadí řídící všechno a všechny.

Jenže dračí vůle je dračí vůle a králem se stal Creagan Elat. A protože nechtěl začít kralování rozkazem k popravě vzpurného vévody, vykázal jej do kláštera.

Adamar se rozhodl, že z nastalé situace vytěží co půjde. Všechno nebo nic. To bylo jeho motto.

Opat Caleb by se měl začít bát o svoji pozici, pomyslel si.

Závěrečná poznámka: 

Děj příběhu se odehrává těsně po Dračím právu. Ale není nutné znát z Aldormy vůbec nic. Adamar Brangan je prostě jen odsouzený vévoda, kterého čeká zajímavý život v klášteře.

Obrázek uživatele Raina

Dvakrát víc nebo nic

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Je mi deset a ta soutěž opravdu existuje, ale tohle jsem si vymyslela.

Drabble: 

Víte, že je taková soutěž, jmenuje se „Kde domov můj?“
Soutěžily tři holky: Gábi, Linda, Mia.
V prvním kole se pokládají otázky s možnostmi a, b, c, d.
V prvním kole vypadla Mia, nevěděla, kde je Železná hůrka.
V druhém kole už nejsou možnosti.
Vypadla Linda, nevěděla, že jsou na hranicích Chodové.
Teď už zbyla jen Gábi.
Ve finále se hraje o peníze.
Gábi odpověděla dobře na všech pět otázek.
Výhra je patnáct tisíc.
Ale Gábi chtěla třicet tisíc.
Tak hrála dvakrát víc nebo nic. Dostala otázku, kde na území České republiky byla objevena čelist neandertálského dítěte.
Jak asi odpověděla?

Obrázek uživatele Arenga

Stále Žluté lázně

Úvodní poznámka: 

Bez nároku na bod.

Zatím stále přímo navazujeme (stále Praha, stále léto 1920), předchází toto drabble: http://www.sosaci.net/node/28770.

Drabble: 

„Kdes byla?“ mračil se starší bratr.
„Plavat přece. Jsme na plovárně.“
„Plavat! Trochu daleko, nemyslíš?“
Doufala, že nic neviděl. Usmála se.
„Nezkoušej to,“ zavrčel. „Na mne tohle neplatí.“
„Nemluv se mnou jako s malou. Je mi devatenáct.“
„Právě! Mamička žádala, ať na vás obě dohlédnu.“ Stočil pohled k druhé sestře, té nejstarší.
Cosette se zatvářila více než shovívavě. “Děkuji, Karle,” řekla se svou typickou vlídností. Nech ho, neoponuj mu. Potřebuje si připadat užitečný.
Nepřekvapila ji. Sestry Krásovy spolu běžně hovořily v myšlenkách.
Co to bylo za mládence, Poldýno?
A jéjé! Zdálo se, že Cosette na rozdíl od Karla viděla všechno…

Závěrečná poznámka: 

Nejstarší ze sester, Cosette, i bratr Karel, se objevili již v tomto drabble: http://silenesuple.blog.cz/1712/prosincove-plneni-slibu-vanoce-1918.
Leopoldina je čtvrtá ze sester, o tři roky mladší než Karel, o jedenáct let mladší než Cosette.

Stránky

-A A +A