DMD Bonus č. 1 pro 4. 4. 2018. Téma: Poslední hrdina

DMD Bonus č. 1 pro 4. 4. 2018. Téma: Poslední hrdina

Poprvé vás v tomto ročníku vítám i já. Doufám, že jste se už rozdrabblili, protože přichází první letošní bonus. Letos bychom rády s Nifredil uctily památku neskutečného překladatele Jana Kantůrka. A protože Kantůrek překládal hlavně Zeměplochu a Barbara Conana, rozhodly jsme se pro toto symbolické téma.

A jak řekl sám pan Kantůrek: "Bez fantazie by se lidé nikam nedostali, bez ní by pořád byli opice." Takže je to jen na vás :-)

EDIT: Ano, je to žánrově neomezené. Ale můžete vzdát hold Kantůrkovi nějakou drobností, detailem apod. (jak napsala Nifredil v komentáři).

Téma pro 4. 4. 2018: Poslední hrdina
Toto téma bude uzavřeno 5. 4. 2018 v 23:59.

Bodíky můžete sledovat zde
Nezapomeňte si přečíst FAQ.
V případě nejasností konzultujte Pravidla.
Metodika počítání slov

Platné do: 
5. 4. 2018 v 23:59
Obrázek uživatele eliade

Podvodní podvod

Úvodní poznámka: 

Novinky ze světa sportu jsou zpět a s nimi ty nejzajímavější reportáže ze všech sportovních událostí.
Chcete si přečíst reportáž o svém oblíbeném zvířecím sportovci?
Neváhejte mě kontaktovat!

Dnes ptakopysk pro kopapaku.

Drabble: 

K nevídanému pokusu o podvod došlo během letošního mistrovství světa v plavání. Bobří závodníci, kteří neuspěli při kvalifikaci na mistrovství v souboji ostatními příslušníky svého druhu, se pokusili nečestně ovládnout kategorii ptakopysků, kde nebyla takřka žádná konkurence. Většině podvodníků však nalepovací zobáky uplavaly ve chvíli, kdy se dostaly do kontaktu s vodou.
Zlato tak poté získal jediný nefalšovaný ptakopysk, jenž se do závodu přihlásil.
Po medailovém ceremoniálu rozhodčí pro jistotu překontrolovali, zda se skutečně jedná o autentického ptakořitního savce.
„Na to vezměte jed,“ okomentoval tuto skutečnost vítěz závodu a zadupal zadní končetinou. „Na takové podvody je totiž potřeba mít žaludek.“

Závěrečná poznámka: 

Ptakopyskové podivní jsou opravdu podivní - během evoluce přišli o žaludek a samci mají na zadních končetinách jedovou ostruhu.

Obrázek uživatele George

A ať to chňape!

Fandom: 
Drabble: 

Rok 1993, Nakladatel Talpressu oslovuje jednoho překladatele za druhým. Bohužel (naštěstí?) je opětovně odmítán. Kdepak, je to moc složité, moc komplexní. Zkoušel jsem to, není to ono. Ta pestrost a vtip se překladem vytrácí.
I Kantůrek má jisté pochybnosti, nechá se ale přesvědčit. Nikdo mu neřekl, že obecně panuje názor, že se to přeložit nedá.

Starobylé astrální roviny se zachvěly, spletené hvězdné mlhy se rozpletly, mnohorozměrné záhyby tajuplného M-vesmíru zapleskaly a vyvrhly obrovskou hromadu geniálních hříček, senzačních vulgarismů, naditých archaismů, svérázných nářečí, dovádivých neologismů a nepřeberné množství různoličných jmen a názvů, které se rozběhly zemí jako neukázněná horda napaprčených Fíglů.

Obrázek uživatele Blanca

The One to End Them All

Drabble: 

As Aminah stepped into the air conditioned lab she was greeted by her husband's smile. She stepped around the desk to give him a hug and a peck on the cheek.
Then she bent over one of the work benches, surveying the new artifacts.
"Another ancient performance-enhancing device?" she frowned.
With the obsession their employer had over these, he should have been a superman a long time ago.
"Not just 'another', the ultimate," he shrugged. "According to the inscription."
Roughly translated, the symbols read "Hero-maker".
They shared tight, unamused smile across the table.
Neither of them believed in heroes anymore.

Obrázek uživatele Arenga

Obstát v nelehkých časech...

Úvodní poznámka: 

Bez bodu.

Navazuje na http://www.sosaci.net/node/29389.

Drabble: 

Leokastis padal únavou.
“Jsi hrdina!” řekla mu jeho žena.
Hrdinství byl ovšem ten úplně poslední pocit, který zakoušel.
První byla marnost.
Další v řadě přešlapovalo znechucení. Kar-galhad byl neuvěřitelně zaostalý, Oriad s Laciniií si stály jen o fous lépe. Tolik toužil po návratu domů! Do Rifasu!
Jenže vrátit se nemůže. Ne dokud nedokončí úkol, dokud císaři nepřinese keriakt.
“Sám si za to můžeš, Leokastisi,” pravil tehdy jeho strýc. Měl moc i prostředky uchránit jej před vypovězením. Ale neudělal nic. Prý musí napravit, co zavinil, když svou nedbalostí umožnil odcizení esence.
Avani šla s ním.
Z její strany to hrdinství bylo.

Závěrečná poznámka: 

Vyjde-li téma, dané bude i nějaké to pokračovaní...
Díky všem čtenářům za jejich přízeň :-)

Mimochodem, přítomní právníci, stále se mi plete zcizení a odcizení, které je to správné slovo pro to, když někdo něco ukradne?
Za osvětlení předem děkuji, snad si to už konečně zapamatuji :-)

Obrázek uživatele Achája

Shledání

Drabble: 

Všechen humor už je ukryt mezi řádky. Všechna nová slova vymyšlena. I ten poslední hrdina vystoupal ke svému cíli. Zbylí hrdinové rozešli se, jejich osudy zůstanou nevyřčeny. Už není co překládat, poslední příběh skončil.
Jen ještě jeden odstavec, jedna věta, poděkování věrnému publiku. Bylo mi ctí.
Tečka.

Zaklapl a uklidil psací stroj. Tak to by bylo.

„JE ČAS.“
Otočil se, jen mírně překvapen. „Tak přece...“
„UŽ NA VÁS ČEKÁ.“
„Opravdu? To jsem rád.“
Vykročili společně na poslední cestu.
Tam na druhé straně možná přece jen čeká nějaký nový příběh na přeložení. Nebo na svého hrdinu.

„Mimochodem, rád vás konečně poznávám.“
„...“

Závěrečná poznámka: 

No nevím, múza nespolupracuje, ale tohle jsem musela. Pocta spisovateli i jeho dvornímu překladateli. A věčný průvodce Smrť samozřejmě:-)

Obrázek uživatele Ghormoon

Na kom záleží víc?

Úvodní poznámka: 

Další v sérii „Údolí Shatheků“ (viz proklik fandom), přímo navazuje na druhé.

Drabble: 

Z jeskyně se vynořila bestie přípomínající medvěda na steroidech a zařvala směrem k nim. Skupinka sáhla po zbraních. Asheka nešikovně chytila zbraň a vystřelila do prázdna.

Medvěd skočíl směrem k ní, vztyčil se a napřáhnul tlapu. Maeth se rozběhnul a skočil po tlapě. Medvěd se na něj otočil a narazil jej na skálu. Asheka s Peterem medvědovi každý vysolili zásobník do hlavy. Medvěd padnul na Maetha mrtvý.

...

Peter s Ashekou padli v šoku. Po krátké chvíli se pokusuli medvěda odvalit, ale museli si nakonec pomoci pákou. V louži krve ležel Maeth. Peter zkontroloval dech a tep.
"Necítím nic. " povzdechl si.

Obrázek uživatele Tess

Typical hostel problems

Úvodní poznámka: 

Nesoutěžní.
Na pokračování. Nečtěte po tématech, čtěte po šipkách :)

Drabble: 

The dorms are small, the common areas not big enough for even half the hostel capacity, toilets and showers just a few, never enough pans in kitchen, never enough room in shared fridge and so on.
One of the problems, of course, is the light.
There is a light switch at the door. Just in the right height and distance so noone can reach it from their bed.
Someone needs to get up.
Turn the light off.
And then not die trying to navigate through all the baggage that clutters the floor.
Every room needs one of the last ninjas.

Obrázek uživatele Melody Harkness

One last miracle

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

O panu Kantůrkovi toho bohužel mnoho nevím a tak se omlouvám, že tam nenajdete žádnou zmínku, ale doufám že i tak se to bude dát číst.

Drabble: 

Sam was in the bunker, sitting behind a desk full of books and empty cups. No plates, just cups. There was no time for food, just for coffee.
He was alone and despread. Dean disappeared, and Sam couldn't find out any clues. There was nobody who could help him.
He closed another book and another. Then he just broke down, screaming and throwing books around the room.
He needs something, a miracle or a hero... But there was no more miracles and no more heroes. So he has to make the last miracle and become the last hero he needs.

Závěrečná poznámka: 

Počítám, že tam bude hodně chyb :D už mi to dneska nemyslí.

Obrázek uživatele L.P.Hans

Může být jen jeden

Drabble: 

Na planině proti sobě stáli dva muži, v bederních rouškách podobní jeden druhému ale přesto rozdílní. Zatímco jeden se tyčil jako hora naolejovaných svalů, ten druhý byl seschlý věkem s bělostným plnovousem a klapkou přes oko.
„S kým mám tu čest, ať se v Ank-Morporku můžu pochlubit.“
„Ne v Ankh-Morporku ale ve Valhale budeš vyprávět, že poslední s kým jsi zkřížil meč, byl Conan Cimmeřan.“
Stařík si chrchlavě odplivnul a usmál se, až zazářily diamanty.
„To už jinačí zkoušeli, holobrádku!“
Po větru se nesla vzdálená hudba, když se proti sobě protivníci rozběhli.
V okamžik, kdy se jejich meče střetly, zahřmělo.

Závěrečná poznámka: 

Největší hrdina

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Varování: Zemře oblíbená postava ;-)

Drabble: 

Nastal čas. Zástup šourajících se postav vykročil k podivné modle. Vydlabaný kmen vystlali nejměkčím záchodovým papírem, jaký byl na Zeměploše k sehnání. Kolem kmene stály nádoby s vroucí vodou. Funící stařešinové s velikou pečlivostí ukládali chrastící tělo padlého hrdiny do netradiční rakve.

Vysoko nad barbary se tyčil Lord Vetinari, vládce Ankh-Morporku. Nemohl se nezúčastnit smutečního obřadu, když jméno Barbara Cohena rezonovalo zemí. Proslovem byl ovšem nemile zaskočen.
„Vím, že barbarský lid dnes ztrácí posledního skutečného hrdinu, ochránce žen a hledače bájných pokladů. Nikdy nezapomeňme jeho památná slova: Nejdůležitější věci v životě jsou teplá voda, dobrý dentišta a měkký toaletní papír.“

Závěrečná poznámka: 

Tohle téma jsem přijala s jistou nostalgií a myšlenkou, že na letošním Trpasliconu mělo proběhnout poslední setkání s vynikajícím překladatelem Janem Kantůrkem, který měl vždy v rukávu zásobu vtipných historek. Byl to skvělý člověk a jeho ztráta nás bude ještě dlouho bolet.

Citace pochází z knihy Lehké fantastično.

Obrázek uživatele Gwendolína

Pomíjivé hrdinství

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Trocha vhledu do rodinné situace bystrozora Pottera

Drabble: 

James Sirius Potter nadskakoval nadšením a s posvátnou úctou sledoval postavu na koštěti, která předváděla vysoko na obloze komplikované kličky.

*

"Tati a ty jsi vážně umřel a vrátil se?" Albus Severus Potter kulil oči v nevíře, když po stopadesátépáté donutil svého otce vyprávět příběh o porážce Voldemorta.

*

"Hurá, je pryč, ty jsi hrdina, tati!" Lily Luna Potterová se natáhla na špičky a vlepila mu mlaskavou pusu, když zahnal bubáka, který se usídlil v její krabici s hračkami.

*

S nostalgií vzpomínal na doby, kdy byl pro své děti naposledy hrdinou. Dnes mu všechny rekli, že chtějí po rozvodu zůstat s matkou.

Obrázek uživatele Ilian

Poslední hrdina

Fandom: 
Drabble: 

Svět se pomalu šinul dál. Nevědělo se, jestli ke konci nebo na hodně dlouhou cestu, ale jedno bylo jasné. V tomto ani jiném známém vesmíru neměl už nikdo na hrdinství náladu. Většina lidské populace už dávno vyhynula a pár světlých (nebo spíše tmavších) výjimek by se dalo považovat za hrdiny jen díky tomu, že vůbec žily. Nikdo už nechtěl zachraňovat zajaté princezny.

A přece tu byla naděje. Jeden muž a jeho věta prorážející skrz na skrz všemi dimenzemi. A ať už jste byli v jakýchkoliv nesnázích, mohli jste si být jistí, že jí uslyšíte.

„Nachystejte uzenáče, na snídani jsem zpátky!“

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Lyta

The Last Hero You'd Have Expected...

Drabble: 

Emma was the one who they called the Savior, the hero. Therefore it was a surprise to everyone when the actual hero turned out to be the last person they would have expected – Regina. Granted, she was the one who had gotten them into that mess in the first place, but still, in the end, she saved everyone. Although it was Emma’s help that made them strong enough to stop the impending doom, which was suspicious considering the rules of magic powerful enough to pull that off, ultimately, Regina was the hero.
‘Which makes this even more unfair,’ Emma thought.

Obrázek uživatele Erys

Dar za minutu dvanáct

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Trochu jsem váhala, protože u bonusů mi nepřijde hezké psát je, jen aby je člověk měl, ale ze Zeměplochy mám přečtené tuším tři knihy (a pamatuju si jednu) a o Barbarovi Conanovi jsem možná tak někdy slyšela. A stejně mi to nedalo.

Drabble: 

Ticho domu prořízl zvonek. Namáhavě zamířila k hlavním dveřím, pomalá stářím.
Když dveře otevřela, muž už odcházel pryč. Zvuk ho ale zadržel. Vrátil se, potěšený, vyděšený i nejistý zároveň.
„Já jsem… ehm… já vám…“
Stála tam, trpělivě, čekáním a úsměvem ho povzbuzovala.
„Uklízeli jsme na půdě a tohle našli, možná ještě po dědovi, nevíme, ale vypadá to, že pro vás, jen si nikdy netroufl… já nevím, jestli chcete… nechci vás urazit, nebo trápit…“
Krabičku si vzala, poděkovala.
V křesle ji otevřela, našla dopisy, přívěsky ze dřeva i neumělé šperky.
Snad i kvůli nim se stařenka Růžolíčková oddala věčnosti s úsměvem.

Závěrečná poznámka: 

(A tedy, někdy je sto slov fákt málo.)

Obrázek uživatele Dobi

Ordinerní konec

Drabble: 

Nezmar byl poslední hrdina, který v Odbrami vydržel.
Jeho předchůdci neutekli, ani nezemřeli v boji. V Odbrami chyběli padouchové. Až na jednoho.

Sasanka byl drobný, ale zato postrádal sílu na přemožení protivníka.
Nedaly se mu upřít obratnost a rychlost, jen díky tomu byl ještě naživu.

Nezmar ho měl vlastně rád. Nejdřív ho bavilo, jak se Sasanka holedbá, vrhá se do boje a pak mizí. Jenže potom si Sasanku oblíbil i přes růžovou kštici a věčně sarkastické komentáře.

Teď Odbram nemá hrdinu ani padoucha. Říká se, že ti poslední dva nechali honiček po střechách a mají malý byt na Odbramském sídlišti.

Obrázek uživatele angie77

Nejlepší z nejlepších

Fandom: 
Drabble: 

Zase jednou se snažíme vzájemně přesvědčit o své pravdě ohledně některých postav. Číšníci v našem podniku se ničemu nediví, nosí piva a pobaveně sledují stále hlasitější debatu.

„Stejně nikdy nepochopím, jak můžeš mít ráda toho peroxida…“
„Grrrr,“ zafuní vztekle, ale potom, vycvičena dlouhými roky našeho rýpavého kamarádství, se nadechne a s potutelným úsměvem podotkne: „Říká ta, která má za oblíbence vraha chorobně fixovaného na svoji šílenou sestru.“
„Jste obě mimo. Nejlepší je pochopitelně…“
„Tvůj slavný jmenovec, jak jinak,“ zašklebíme se svorně.
„No… ten taky. Ale je tu ještě jeden starší a slavnější hrdina. Hrdina s velkým H. Pravý barbarský válečník.“

Důležitá otázka

Drabble: 

Myslíš si, že je Mrakoplaš hrdina? Přece vždycky všechny zachránil. Díky němu se zlo na Zeměplochu nedostalo. Nebýt Mrakoplaše, Zeměplocha by nebyla Zeměplochou.
Myslel si Mrakoplaš, že je hrdina? Ne. Byl přesvědčen, že je ten největší zbabělec na světě a všechny ty hrdinské činy se mu prostě "přihodily".

Myslíš si, že Tonička Bolavá je hrdinka? Přece vždycky všechny zachránila. Díky ní se zlo se zlou potázalo. Nebýt Toničky, události by pro všechny špatně dopadly.
Myslela si Tonička, že je hrdinka? Ne. Byla přesvědčená, že věci, které má člověk před sebou, musí udělat co možná nejlépe.

Myslíš si, že jsi hrdina?

Obrázek uživatele Lady Aludnev

Best is yet to come

Úvodní poznámka: 

Silně sebeuspokojující drabble (protože si uvědomuju, že tenhle YouTube horor tu asi moc lidí znát nebude :'D)
Doporučuju při čtení poslouchat: https://www.youtube.com/watch?v=gYcyyj9N_ak

Drabble: 

"Náš hrdina," zavrněl hlas. Vinny by přísahal, že v něm bylo něco zvířecího. Tedy, kdyby kočka měla ozvěnu.
"Vinny, Vinny, vždycky tady pro své kamarády,"
Pokojem se rozezněla jazzová melodie, která by jindy byla příjemná, ale teď mu z ní naskakovala husí kůže.

Best is yet to come and babe, won't that be fine?

"skoro jako maminka," lampa ozářila obličej, který znal až moc dobře. Evan. I když teď toho z Evana uvnitř moc nezbývalo.
"jen škoda, že už nikdo jiný nezbyl," jeho škleb se ještě rozšířil.
Vinny nadskočil, když na čelisti ucítil chladnou čepel.

You ain't seen nothin' yet.

Závěrečná poznámka: 

Chtěla jsem původně napsat něco na památku Kantůrka, ale bohužel nápad nepřišel...

Hrdinství všedního dne

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Omluva - není úplně jednoduché naspat do dialogové stovky slov skutečné dění na půl dopoledne - podle toho to vypadá...

Drabble: 

„Není nad snídani do postele!“ dopíjí kafíčko.

Směju se, nepamatuju, že by kdy snídal jinde než v posteli.

„Tak vlítnem do kalhot a hupsnem na vozejk.“ Než se nasoukáme do kalhot, sype jeden vtípek za druhým. „Srovnej mi pěkně puky, budeme mít vzácnou návštěvu.“

„Kohopak?“

„Ale přijede soused, on by tě pomluvil.“

Zakroutím hlavou a chystám síť od zvedacího zařízení. „Seš nějak nakřivo.“

„Neboj, padám vždycky jen na zem.“

Porovnám postroj a opatrně ho přesunuju na vozejk. „Teda ty dneska perlíš!“

„Oslavuju.“

„Co?“

„Každej den, kdy vstanu, je vlastně svátek.“ A ujíždí do koupelny, aby nebylo vidět, jak je strhanej.

Závěrečná poznámka: 

Leta dělám nějakou drobnou práci pro charitní ošetřovatelskou službu – jsem za tu možnost moc vděčná. Když tak člověk kouká, jak vesele dokáže někdo lézt z postele, den za dnem a rok za rokem s čím dál tím větší námahou, tak si pěkně srovná podstatné a nepodstatné. Je to skvělej protipól k dokonalé sterilnosti (v nejšiřším slova smyslu) moderní mediciny.

Zlatá svatba

Drabble: 

"Ty dnešní kluci, ty nestojí za nic! A pokud jo, tak za starou belu. Žádní džentlmeni, kdepak, to už dneska není kůl, jak vy mladý říkáte. To za mého mládí, to bylo všechno jinak. Chlapci se mohli přetrhnout, aby mi podrželi dveře nebo vzali tašku a dělili se o sušenky! Ne jako ty dnešní sebestředný manýry. Chce se mi zoufat nad tím, kam ten svět spějě, kam jsme se to dostali.
Ale znala jsem vám takhle jednoho kluka, to byl vážně PRAVÝ hrdina. Vysvětloval mi i počty, víte, a..."
"A kdo to byl, babičko?"
"No přeci děda! Poslední pravý hrdina!"

Závěrečná poznámka: 

Dneska mám nějakou stařeckou náladu. Nevadí.

Obrázek uživatele Dangerous

Hlavní hrdina mého života

Fandom: 
Drabble: 

Vždycky o něm snil.
O princi, tak trochu kouzelném a tak trochu rebelovi, s uhrančivýma očima, plavými vlasy, pevným objetím... a jinými přednostmi. Se smyslem pro humor, pro dobrodružství tam venku i tady doma (třeba jen nad hrnkem s čajem, fakt!).
Občas tu i byl. Jeden zmizel ze dne na den. Druhý aspoň napsal smsku (moc to nepomohlo). O třetího ztratil zájem sám.
A tak teď seděl na balkóně, pil ten čaj a přemýšlel nad hrdinou svého života. Kdo je a bude pořád s ním, na kom vždycky záleží?
Prvním i posledním hrdinou jeho příběhu musí být předně on sám.

Obrázek uživatele Karin Schecter

Zaplať životem

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

SPOILER!: Série 3., epizoda 5.
Dovolila jsem si "něco" vynechat. Je to jen sto slov, mám výmluvu.

(Bohužel, ze Zeměplochy jsem toho moc nečetla a o Kantůrkovi zase tolik nevím, takže jsem použila jen to téma, tak snad to nevadí.)

Drabble: 

První marné pokusy je neodradily. Naopak.
Oba věděli, že se bez klíče neobejdou.
Svět se bez něj neobejde. Pokračovali.
Lesní mýtina se stala jejich domovem.
Eliot a Quentin. Quentin a Eliot.
Dny a noci plynuly, ale mozaika zůstávala.
Noční popíjení postupně bořilo zábrany. Políbili se.
Inkoustové nebe. Praskání ohně. Vůně jehličí.
Hravé pobláznění se změnilo v lásku.
Roky štěstí i frustrace. S mozaikou. Jeden se druhým. S jejich synem.
Den, kdy Eliot zemřel přišel z nenadání.
I nalezení klíče. Quentin zůstal sám.
Neuplynulo ani pár minut, než se objevila. Klíč putoval dál.
Ale Quentin věděl, že ani ona nebude poslední.

Závěrečná poznámka: 

Bacha, rant!
Četla jsem rozhovor, kde Hale (Eliot) řekl, že ve skutečnosti toho natočili mnohem víc. Quentin s Eliotem si dlouho povídali předtím, než ho Quentin políbil. Nutně potřebuju nesestříhanou verzi.
https://www.youtube.com/watch?v=a136l8cRC2M

Obrázek uživatele Aveva

Univerzální lék

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Série o Adamovi.

Drabble: 

Budečská knihovna vlastní mnoho užitečných knih, spisů a článků. Oddělení lékařství a léčitelství patří k těm nejrozsáhlejším.
Neexistovala šance, že by ho Adam přečetl celé.
Nechal se vést intuicí.
Pojednání o léčbě chorob veškerých mělo slibný název.
Anděliky kořen - cítíš-li se sláb.
Ale ukázalo se, že je to jen nudné povídání o bylinkách.
Na zánět spodní - koupele z Bažanky.
Byla to jedna z prvních léčitelských knih, kterou Adam přečetl.
Kopřivy nať - démony z krve vyžene.
Byl by na ni okamžitě zapomněl, ale její závěrečná věta se mu propálila až do srdce.
A posledním hrdinou, který každou bolest vyléčí, je smrt.

Obrázek uživatele Envy

Jak na draka

Drabble: 

Drak již více jak měsíc řádil po krajině a vše pálil na popel, mnozí bojovníci se jej pokusili skolit, ale žádný neuspěl.

"Tak to by bylo, už nám zbývá jedině Honza."
"Honza? Ale ten se přece vydal na cesty."

Vyslali malého Pepíka, protože děti mají štěstí, a ten Honzu skutečně našel, sdělil mu o co jde, ale Honza na to jen: "To tak, riskovat život!"

Pepík nemohl bez hrdiny domů, šel tedy za drakem.
"Proč útočíš?" Zahulákal Pepík.
"Mám v boku trn, nutí mě kýchat!"
"Tak vydrž!"
Drak se přinutil stát, Pepík jej obešel, trn vytáhl, a království bylo zachráněno.

Obrázek uživatele Carmen

Základní rizika hrdinství

Fandom: 
Drabble: 

Lord Vetinari si zkoumavě měřil postavičku pochodující pod oknem. Inkriminovaný mladík svíral v ruce ceduli, tudíž spadal do neobvyklé kategorie demonstranta.
To Vetinariho fascinovalo podobně jako například dítě pohled na myš ve zverimexu; pro dokonalou představu by ovšem bylo vhodné nahradit „dítě“ kupříkladu „krajtou“.*

*
„Jste nespravedlivý despota,“ vyhrkl mladík.
„A?“ Vetinari přikývl.
„P-proti despotům se musí bojovat. Já, Vylamzub Hrdina, jsem byl vychován ve víře, že každý člověk by měl být hrdinou tváří v tvář nespravedlivému...“
„Krásný úděl – být posledním hrdinou,“ přikývl Vetinari zamyšleně.
„Posledním...?“
Koutek Vetinariho úst předvedl nepatrnou variaci na úsměv:
„Určitě se na vás bude hezky vzpomínat.“

Závěrečná poznámka: 

*) Velmi, velmi hladovou krajtou mimořádně myšožerlačného charakteru.

Obrázek uživatele Tenny

Vzpomínky z parného léta

Fandom: 
Drabble: 

Psal se rok 2013 a nastala apokalypsa.
Zemi sužovala odporná vedra, hordy lidí se pařily na letním slunci a volali po oddechu.
Všude masy těl, dlažební kostky ztěžovali příchod, přesto dorazil.
Řekli mu, že mu nedají největší sál - ba ani druhý největší. Zastrčili ho do malé místnosti na kraji budovy a my jsme přesto šli za ním. Jako poslední hrdina nás vedl skrze zkázu a my ho následovali.

V sálu byla hlava na hlavě, někteří mu seděli přímo u nohou. Poslouchali jsme s napjatýma ušima jako jeden muž.

Když se vše uklidnilo, pan Kantůrek se usmál a začal nám vyprávět...

Závěrečná poznámka: 

Moje nejúžasnější vzpomínka na pana Kantůrka je z bájného roku 2013, kdy jsem poprvé jela na Festival Fantazie. Ten rok byla opravdu obrovská vedra - a také přijelo asi o 1000 účastníků víc, než se čekalo. Chudáka pana Kantůrka vyhodili kvůli Mineconu z velkého sálu a zastrčili nás do malinkého, kde jsme byly opravdu naštosovaní jak sardinky.
Já seděla na zemi skoro jemu u kolen.

Na jeho historky, co nám tam vyprávěl, budu vzpomínat dodnes. GNU, pane Kantůrku.

Obrázek uživatele Cathia

Saem

Úvodní poznámka: 

Po odchodu bratra získala Gee nejlepšího přítele. Kamaráda, který jí provázel téměř celým dětstvím a chránil ji až do samotného konce. R.I.P. Saeme.

K této pasáži jsem se v knize ještě nedostala, ale už teď vím, že se mi nebude psát lehce, je to jako smrt v rodině :-(.

No, jen doufám, že do konce dubna nevyzradím celý děj :-D. Eillen, do čeho jsi mě to dokopala???

Drabble: 

Mrskl s ní na postel, jako by to byla jen hadrová panenka. Třásla se po celém těle. Hrabě se nad ní tyčil a ona se cítila bezmocná. Zrazená vlastní rodinou.

Hrubě si ji přitáhl a políbil. Rukama surově putoval po jejím těle. Chtěla křičet na celý svět, ale věděla, že by jí nikdo neslyšel.

Pak zaslechla vrčení. Zvuk naděje, který dával najevo přítomnost posledního přítele.

„Zmiz, bestie!“ zařval hrabě ve chvíli, kdy se po něm zvíře ohnalo.

***

Neviděla, jak se to stalo. Ale když si jí po pár minutách hrabě násilím bral, její pohled setrvával na prázdných očích psího hrdiny.

Obrázek uživatele hidden_lemur

Poslední (konspirační) hrdina

Úvodní poznámka: 

Pardon, tohle prostě muselo být. Ten chlápek v jistém smyslu zasluhuje obdiv. V jistém, velmi vtipném smyslu.

Drabble: 

Všechny deníky v zemi pak psaly o fiasku, konci takřka darwinovských rozměrů - vůbec se předháněly v definicích, které podle všeho měly být vtipné. Mikovi každopádně vtipné nepřipadaly. Ani trochu. Ok, s tou pitomou přezdívkou se skoro smířil, ale rozhodně odmítal nařčení, že experiment skončil "srandovně." Co na tom, že se jeho raketa zřítila - on to VIDĚL. A jednoho krásného dne, jakmile se dostane z domácího ošetřování, to i zdokumentuje.
Koule prý, pcha! To určitě.
Teď jen, jak ostatním vysvětlí ty slony. A taky, proč zařval: "ŽELVA KRÁČÍ!" sotva ho záchranáři vystříhali z vraku. Ale to je fuk.
Země JE placatá!

Obrázek uživatele Keneu

Vedro v knihovně

Úvodní poznámka: 

Tak jsem ten fandom konečně založila. Zkratka je pochopitelně OOK.

Drabble: 

Slunce pere do skleněných stěn. Vzduch tuhne jako jantar. Na pozadí zní hvízdání, jak z knihovnice stoupá pára.
Smrď dělá čest svému jménu. Razítko na úřední dokument dnes nefalšuje sérií skenování, ale kreslí ho v Malování.
Paní Stražuchová odkládá čepici.
Pan Sachrcvičný vstává od počítače, podjíždí na všudypřítomném potu a úhledně se skládá do inovativní ásány.
Knihovnice podobna probouzejícímu se vulkánu povstává a jme se zbavovat regály starých štítků a stoleté vrstvy lepidla. S odvahou až sebevražednou otevírá pikslu s ředidlem. Zápach je ohlušující.
Bezdomovci v panice prchají.
Vedení se evakuuje do nejbližší pobočky výrobců klimatizace a vyplňuje expresní objednávku.

Závěrečná poznámka: 

Narážky: zeměplošská jména účinkujících, jantar neboli Amber, westernová atmosféra, hrdinství knihovnice a blbost Smrdě jako dvě hlavní složky charakteru barbara Conana

Stránky

-A A +A