Společnost mrtvých básníků

Obrázek uživatele Evangelista biolog

Chybíš mi

Úvodní poznámka: 

Pro člověka, který se pomalu není schopný rozhodnout, co si dá k snídani, bylo vybrat jediné drabble celkem oříšek.
Nakonec jsem ale zvolila tohle. Nevím, jestli ho považuju za nejlepší. Ale letos jsem hodně psala verše a tahle báseň je pro mě opravdu niterné dílo. A myslím, že je to i důstojný zástupce všech mých poetických kousků.
Původně napsáno na téma č. 19 Hřích, který se neodpouští.

Drabble: 

Neile
Chybíš mi
Za těmihle proklatými zdmi
Se nemůžu nadechnout
Jako bych se topil
Nejsem dost silný, abych se vzchopil
S tebou jsem se cítil celý
Teď jsem zhasl, jsem vyhořelý
Tvoje postel je studená a prázdná, ale voní jako ty
Občas v ní ležím a myslím na tebe
Když jsi byl se mnou, byl to jen kousek do nebe
A teď jsem zpátky v pekle
S tebou čas utíkal, teď se šine vlekle
Moc mi chybíš, Neile
Každá další chvíle
Bez tebe je pro mě utrpení
Můj Neile
Jak jsi mě mohl opustit?
Nevím, zda ti někdy dokážu odpustit…

Závěrečná poznámka: 

Chtěla bych se zeptat, zda je tady nějaká dobrá duše z Ostravy či nejbližšího okolí, která se dostaví na Piknik. Letos se bohužel nemohu zúčastnit a hledám někoho, kdo by mi mohl přivézt odměnu až sem do ocelového srdce republiky. :)

Obrázek uživatele Evangelista biolog

Chybíš mi

Úvodní poznámka: 

Nahrazuji si téma č. 19 pro datum 19.4. Hřích, který se neodpouští.
Nevím, jestli tam to téma je, dost jsem se s tím prala, ale když tak jeden bod oželím.
A všem vám přeji požehnané Velikonoce!

Drabble: 

Neile
Chybíš mi
Za těmihle proklatými zdmi
Se nemůžu nadechnout
Jako bych se topil
Nejsem dost silný, abych se vzchopil
S tebou jsem se cítil celý
Teď jsem zhasl, jsem vyhořelý
Tvoje postel je studená a prázdná, ale voní jako ty
Občas v ní ležím a myslím na tebe
Když jsi byl se mnou, byl to jen kousek do nebe
A teď jsem zpátky v pekle
S tebou čas utíkal, teď se šine vlekle
Moc mi chybíš, Neile
Každá další chvíle
Bez tebe je pro mě utrpení
Můj Neile
Jak jsi mě mohl opustit?
Nevím, zda ti někdy dokážu odpustit…

Závěrečná poznámka: 

Na papír s básní dopadlo několik slz. Todd si utřel tvář hřbetem ruky a pokusil se v sobě udusit vzlyky. Odvrátil se od svého psacího stolu a podíval se na Neilovu postel. Byla zoufale prázdná.

Obrázek uživatele Evangelista biolog

Ta noc

Drabble: 

Z neklidného spánku ho probudilo, jak mu někdo třásl ramenem: „Todde!“
Charlieho, který klečel u jeho hlavy, viděl brečet dvakrát. Jednou, když dostal výprask od Nolana. Podruhé tu noc.

„Neil je mrtvý.“

Utíkal.

Ta slova mu rezonovala v hlavě. Zhroutil se do sněhu. Nevnímal už vítr a chlad, jen zíral do bílé krajiny. Tak nekonečné, jako byla bolest, kterou cítil.

„Bože, Neile,“ zašeptal, „nemůžeš mě tu nechat.“
Rozvzlykal se.
Jediný člověk, který měl Todda kdy opravdu rád, byl pryč.

„Tohle je jenom zlý sen. Noční můra. Už brzo se probudím,“ šeptal si, i když tomu sám v hloubi srdce nevěřil.

Závěrečná poznámka: 

Protože trocha depky takhle při večeru nikdy nezaškodí

-A A +A