DMD č. 9. pro 9. 4. 2018. Téma: Poslední bílé místo na mapě

Obrázek uživatele Skřítě

To je vražda, napsala, chlípníka tím dostala

Drabble: 

Na poslední bílé místo v mapě toho těla
políčil si prostopášník, tvrdil, že to chtěla.
Když se k tomu činu chystal měla už smrt jistou
a to jsem se vždycky cítil býti optimistou.
Postupně ji s potěšením zbavil svrchních slupek,
dostal se až k jádru věci, jímž byl "holý pupek".
Nahou ji tam nechal ležet, chvíli čepel brousil,
nezdálo se, že by oběť před tím činem rdousil.
Měl morbidní potěšení z toho jak ve světle svíčky
její chladné bílé tělo rozřeže si na kousíčky.
Byl to chlapík střední výšky, v obličeji odulý,
toho dne si nožem krájel do guláše cibuli.

Dvaja vo vlaku

Úvodní poznámka: 

NESÚŤAŽNÉ; pre zdarné dokončenie príbehu (série) potrebujem siahnuť po nejakých starých témach. :)

Prvý diel série: Albus Dumbledore má svoje dôvody
Predchádzajúci diel: Učiť elixíry

Drabble: 

Mama mu urobila suchý chlebíček s hovädzinou. Zahanbene jedol, kým ostatní v kupé sa ládovali tekvicovými pirôžkami a vymieňali kartičky z čokoládových žiab. Ronalda Weasleyho tažili obavy. Už na nástupišti si bledý chalan všimol jeho kufor z druhej ruky a starého potkana. Tatko mu vysvetlil, že je to mladý Malfoy. Rona to neupokojilo. Hltal svoj chlebík čo najrýchlejšie, aby sa ho už zbavil.
*
Keď prešla prvá vlna hrôzy z profesora Snapea, veľa sa pýtal, napríklad kde je Rokfort. Potom sa zahanbil. Som ako Dursleyovci, pomyslel si, prečo chcem zmazať posledné biele miesto na mape? Harry pritískal nos na okennú tabuľku.

Závěrečná poznámka: 

Nasledujúci diel: Príliš skoro?

Obrázek uživatele may fowl

Prostor

Fandom: 
Drabble: 

Dva týdny. (Zlobíš se na mě?)

Dva pokoje. (Příliš mnoho prostoru.)

Dva kontinenty v jednom městě. (Stále příliš mnoho prostoru.)

Dva odstavce se smířlivým podtónem. (A tady máš obrázek vyděšeného dítěte.)

Dvě poslední bílá místa na mapě. (Chtěl bych mít rentgen, abych ti mohl vidět do hlavy.)

Dva svetry. (Možná se jen stačí zeptat.)

Dvě sklenice. (V jedné vlažná voda.)

Dva balíčky stínů a ambicí. (Nemůžeš přestat vycházet z domu jen proto, že by tě mohlo srazit auto.)

Dvoje plíce. (Společně se vzdouvají a klesají.)

Dva páry paží rozhozené po polštáři. (Jako by se chystaly odletět.)

Dvě slova. (Dobrou noc.)

Obrázek uživatele a.j.rimmer

Hlasování

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Debata v rušné kanceláři kolem roku 2200.

Drabble: 

"Tak honem pojďte, hlasování už začíná!"

"Klid Carle, udělali jsme, co jsme mohli, teď už je to na jiných."

"Ale vždyť na Nové Pařížské dohodě závisí teď celá naše práce, jestli to neprojde přes asijské tygry, můžeme jít klidně dneska domů!"

"No jo, vždyť už se dívám."

- o pár minut později -

"... nuceni tento krok učinit pro zachování rozvoje naší země a zasloužený blahobyt všech obyvatel Čínské lidové..."

"Zatracená práce, oni to potopili, omezenci!"

"To jsi řekl opravdu moc hezky," odvětil klidnější kolega a jeho smutný pohled zabloudil na spodek glóbu na poličce. Brzy tam bude poslední bílé místo na mapě.

Obrázek uživatele Owlicious

Apoštol pohanů

Fandom: 
Drabble: 

Přestal počítat, kolik sborů založil, kolik společenství navštívil, kolik dopisů, plných podpory, útěchy i kárání napsal a odeslal.
S kolika spolupracovníky sdílel cesty a odpovědnost.
Kolikrát se jeho plány na poslední chvíli změnily.
Vítězství i prohry. Běh a klopýtnutí.
Všechno snášel, pokorně a trpělivě.
Věděl, že svět je veliký a těch míst, která ještě musí slyšet, je tak mnoho.
Na mapě v jeho mysli však zářilo jen to jedno.
To, které nebylo tak úplně nedotčené.
To, které bylo tak důležité.
Domov, a přesto cizí, neznámý, nepřátelský.
Tentokrát, konečně, mu bylo dovoleno obrátit své kroky k němu.
Cíl všech cest.
Řím.

Obrázek uživatele George

Za humny

Fandom: 
Drabble: 

Již dlouhou dobu žil Kraj spokojeně, v míru a spořádaném blahobytu. Zdálo se, že se jej osudy Středozemě netýkají, že se na něj zapomnělo. Hobiti občas slýchali strašidelné zkazky o děsivých tvorech v zemích daleko na východě, o temných stínech a divných lidech z divočiny, to však byly pověsti, nepochybně hodně přehnané. Co je za hranicemi Kraje, nikdo vlastně přesně nevěděl a nikdo nad tím ani příliš nepřemýšlel.

Vnější svět tam nicméně stále byl.

A přiblížila se doba, kdy se to Hobiti budou muset dozvědět, někteří z první ruky.

Přišlo jitro, kdy byla odeslána první stovka pozvánek na narozeninovou oslavu.

Obrázek uživatele Effatha

Protože se bojíme

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

jsem si jistá, že tomu tolik nerozumím, jako jiní, ale tady je drabble
nápadu jsem se prostě nemohla zbavit

Drabble: 

Dnes už se nestárne. Jen někdy a to pak zaskočí.
Máte asi tak měsíc, možná dva, řekli mu. Dlouho na ně nechápavě hleděl.
Cože? Prohlásil po chvilce, to jako, že umřu?

Tahle blbá planeta už nemá ani bílá místa na mapách a vy mi chcete tvrdit, že nebudu žít navěky?! Neexistuje! Já si podám stížnost.
Byl jak zpovykaný fracek. Odchovanec věku neznalosti lidí. Sestřička unaveně naklonila hlavu na stranu, podívejte, můžete věřit, že budete žít navěky. Máte ještě měsíc. Mnoho lidí věří v nesmrtelnost duše...
Můžete přece nastavit přístroj, aby mi pumpoval krev místo srdce. Zaplatím.

Pane, bílá místa existují.

Obrázek uživatele kytka

Tajemství života

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nesoutěžní

Drabble: 

Tajemství života. Celé dny hledám vzorce, vedoucí k jeho odhalení. Ležím s otevřenýma očima, tělo neposlušné, nemohoucí, ale mysl horečně pracující. Brzy budu u cíle, všechna vlákna se propojují, jako cestičky, které se sbíhají do jediné...

XXX
Dnes jsem si uvědomil strašlivou věc. Některé spoje v mé mysli začínají vyhasínat, řešení, která jsem dávno nalezl, jsou náhle zahalena oparem... Jak dlouho již? Zoufalý, tak blízko cíli!

XXX

Nalezené nesmí být ztraceno! Začínám zaznamenávat vše, co ještě můj zmučený mozek uchoval.

XXX

Kreslím myšinkové myšlenkové mapy. Času málo!!

XXX

Po Slední prázdné kreslit budu. ZÍTRA.

XXX

Po_ZD_

XXX

"Zítra ty Bertíkovy dětské čmáranice na zdi zabílíme, zlato."
Obrázek uživatele Ghormoon

Postrach z jihu Údolí

Úvodní poznámka: 

10. v sérii „Údolí Shatheků“ (viz proklik fandom)

Drabble: 

Mei se s družinou vrátila do tábora. Pozdravila hlídku u palisády a nakráčela si to rovnou do kapitánova stanu.

„Kapitáne, jsme zpět. Museli jsme až k nezmapovaným skalám na jihu Údolí.“ pronesla ke kapitánovi.

„Jaký byl lov?“ ptá se kapitán.

„Údolí je podezřele prázdné. Ve skalách jsme ulovili nějaké supy, ale větší zvěr snad vymizela ...“ povzdechla si. "Ale alespoň jsme zmapovali část jižních skal, přibližně tady." ukázala na kapitánově mapě část bílého fleku na jihu Údolí. „Podezřele se to tam hemží Shatheky. Nemám z toho dobrý pocit.“

„Hm ... Až se vrátí Maeth se skupinou z hor, musíme to lépe prozkoumat ...“

Reprezentace

Fandom: 
Drabble: 

„Tak kdy mě vyzkoušíš?“ Hnědovlasý nervózně přešlápl.

„Až si dočtu noviny,“ odbyl ho blonďák. „Na co to vůbec je?“

„Mám si zapamatovat jména zemí, odkud přijedou renegáti.“

Arthur zbrunátněl. „Nečuč na ty kovbojský filmy. Jsou to delegáti.“ Podíval se na seznam pozvaných a na mapu před sebou. Začal mu ukazovat jednotlivé země. Hlavní hrdina těžce selhával. „Přestaneš číst Kapitána Ameriku. Začínáš blbnout.“

Tvrdá slova. Zafungovala. Amerika se začal snažit. I když… „A tohle poslední bílé místo na mapě?“

Arthur se zadíval pozorněji. „Vážně to chceš vědět?“ Přikývnutí. „Tam byl kdysi nápis. Vyrobeno v Číně.“

„Tak to ji nesmíme zapomenout pozvat!“

Závěrečná poznámka: 

Postavy: Arthur Kirkland (Anglie)
Alfréd F. Jones (USA)

Obrázek uživatele Blanca

Nowhere in particular

Drabble: 

Thorne looked at the stars. For the last four hours they headed due west. Which should soon bring them to where the borders of Iraq met those of both Jordan and Syria.
It wasn't the shortest, or most comfortable route. But his guide insisted on it.
Rocks that weren't quite mountains rose around them.
It came as quite a shock, when their ledge-of-a-road turned sharply around a cliff and they found themselves in the middle of an uncharted refugee camp.
"Anyone can get lost in this land," the guide explained, unperturbed. "Here is where you get found."

Závěrečná poznámka: 

ledge-of-a-road počítám jako 4 slova

<<< Předchozí
Následující >>>

Začátek

Obrázek uživatele vatoz

Pirrrát

Fandom: 
Drabble: 

S Alešem jsme na mapu kreslili poslední záhyby pobřeží tajuplného ostrova.
On dělá vedoucího letních táborů pro děti pět let, já sedm.

Nic novýho pod sluncem, dvě tři palmy s kokosy, kostlivec, zlatej poklad. Klasika
Děcka byly nadšený a hru žraly. Klasika.
Poslední den se s námi se slzama v očích loučily, že prej příští rok pojedou zase. Klasika.

Další den byl ostrov nápadně podobnej tomu co jsme nakreslili my v televizi. Prý tam našli zlatej poklad. A taky kostlivce. Klasika.

Život je zkrátka jiný od tématického tábora s Harry Potterem.
Příští rok bude téma tábora Hvězné války. Jsem zvědavej.

Obrázek uživatele cptdrake

Případ ztracené kartografky

Úvodní poznámka: 

Výjimečně se vypravuji za hranice představivosti...

Drabble: 

Detektiv inspektorka Swearová seděla za svým pracovním stolem, na kterém v kuželu světla ležela rozložená složka s posledním případem. V budově už bylo slyšet jen vrčení překapávače na kávu, všichni ostatní šli dávno domů.

Kam jsi šla? Dívala se na tvář děvčátka na fotografii, hledali Daisy už třetí den a šance na to, že ji najdou živou a zdravou klesala každou minutou. Inspektorce padl zrak na mapu, kterou našli pečlivě složenou a ukrytou pod Daisyinou postelí. Na mapce byl dětskou ručkou zakreslen labyrint městských ulic. Pohled jí sklouzl k jedinému bílému rohu papíru. Byl snad tam klíč k nalezení Daisy?

Obrázek uživatele Melody Harkness

Nefilim na druhou

Fandom: 
Drabble: 

Sam už prokopal celou knihovnu v bunkru a že ta byla pořádně obsáhlá. Nikde nic, ani jedna stránka natož celá kniha na téma které potřeboval. To je tak když potřebujete vědět něco o čem asi žádný člověk nikdy nepřemýšlel.
Věděl, že existují Nefilim, poloviční anděl zrozený z lidské ženy. Ale jak to funguje obráceně? To nikoho nikdy nenapadlo, že by se anděl mohl nechat zbouchnout? Asi nikdy nepotkali Gabriela.
Sam si povzdechl a rozhodl se, že nejjednodušší bude se zeptat přímo u andělského zdroje, ale doufal, že s Castielem by ten rozhovor mohl být méně trapný. Jak jen se spletl...

Závěrečná poznámka: 

Snad jsem zadání splnila. Sam našel to jediné téma, na které ani "Men of letters" nepomysleli.

Obrázek uživatele L.P.Hans

Z deníku Dr. Magnussena

Fandom: 
Drabble: 

Den 1.
Informace se ukázaly být pravé, na koordinátách jsme nalezli zcela nový, nezmapovaný ostrov. Postavili jsme základnu a zahájili průzkum.
Den 5.
Ostrov je obydlený! Stevenson narazil na domorodce. Jedná se o poměrně primitivní kmen, asi tak na úrovni doby kamenné.
Den 12.
Navázali jsme spolupráci s domorodci, jsou pokročilejší než se zdálo.
Den 26.
Roberts zmizel. Ostrov určitě neopustil a ani domorodci neví kde je.
Den 28.
V severní části ostrova je posvátné místo domorodců. Nalezli jsme jámu kostí.
Den 32.
Proboha, oni je jedí! Včera jsem pozoroval rituál. Zůstal jsem sám. Loď je na kusy. Nemůžu pryč!

Obrázek uživatele Lady Lestrade

Až po uši

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Slash Snarry

Drabble: 

Nedůsledný. Ten malý, drzý, nevychovaný spratek si o něm dovolil říci, že je nedůsledný!
„No vážně, Severusi. Upřednostňuješ určitá místa na mém těle a na zbytek se pak nedostane.“
Snape přimhouřil oči.
„Accio Mapovací lektvar.“
Za pár vteřin mu v ruce přistála malá lahvička. Dal ji Potterovi.
„Vypij to a svlékni se.“
Harry bez odmlouvání poslechl.
Severus zaujatě obcházel kolem něj. Celé Potterovo tělo vypadalo normálně, až na jedno malinké bílé nedotčené místo.
Snape podrážděně zasyčel.
„No, prostě vždycky preferuješ to druhé,“ pokrčil rameny Harry.
V zápětí oba leželi na posteli.
„Počkej, Severusi, Severusi! Já to ucho ještě budu potřebovat!“

Obrázek uživatele Rorico

Elf, člověk a žoldák vejdou do lesa

Fandom: 
Drabble: 

"Hele, ale já to v mapě vážně nemám," oznámí skupině elf.
"Jak to?" optá se člověk
"No prostě to tu není!" opáčí elf
"Nemáš ji obráceně?" táže se žoldák
"Ne. Támhle je Dol, tudy je to zpět do tábora, odtamtud mají přicházet Vrchovci a tady má být hora salámů," ukazuje elf kolem sebe jako střelka kompasu.
"No jo, ale ona tu fakt není," zavrčí nakvašeně žoldák.
"To bude tím, že si na ní právě pochutnávají ti Vrchovci, co měli přijít odtamtud, ale teď jsou od Dolu" doplní člověk vysvětlení ukazujíc na hejno lidí v kiltech nesoucích štangle salámu místo kopí.

Závěrečná poznámka: 

Aneb jedna z běžných událostí na LARPu a dřevárně Bitva pěti armád :)

Obrázek uživatele hidden_lemur

Docela bez mapy

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

BjB. Pardon, požila jsem. A vůbec mi to nevadí. Zmíněným postavám také ne.
13+, díky.

Drabble: 

Začalo to úplně nevinně - proužkem pokožky mezi hřbetem ruky a manžetou košile. Odřené klouby na rukou, pohmožděnina na zápěstí, orientační body, vzbuzující spoustu otázek. Většinou ošklivých.
Další části téhle mapy přišly později. Tvrdé hrbolky kyčelních kostí, ploché břicho a proužek srsti směřující dolů. Hvězdicovitá jizva po průstřelu. Široká záda pod tričkem, rozehřátá spánkem. Tvoje vlasy v puse.
Začínal se z toho stávat zvyk. Z tvých příchodů po misi a mého zkoumání, nakolik se mapa tvojí kůže změnila. Z počítání nových šrámů a hlazení těch starých. Mapy plné prázdných bílých míst, která neubývají. Těch, která se budu snažit zmapovat do posledního.

Obrázek uživatele Erys

Cesty k porozumění, cesty k pomoci

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Dneska jsem z tématu zase zoufalá. Ale patřím k těm, kteří radši něco vykřešou, než aby odešli se ctí O:)

Drabble: 

Na rozloučenou Katka zvládla pár znaků. Ne že by byla na znakový jazyk expert, ale postupem času lecos pochytila. Vedle znaků a jednoduchých vět i znakovanou češtinu, kreativní použití gest, opravdu zřetelné vyslovování. Stejně tak si s pomocí jiných osvojila popisování toho, co se děje, šetrné, a přeci rychlé vedení člověka, automatické zmiňování důležitých nápisů. Uměla vézt vozíček tak, aby byl možný pohodlný rozhovor, vyhýbat se různým dírám i nastoupit do autobusu. Naučila se rozumět deformované řeči i vyjadřovat se dostatečně přímo a jednoduše. Ubývalo věcí, které neznala.
Lormova abeceda se ale na seznamu neznámého stále krčila a děsila ji.

Závěrečná poznámka: 

Tedy, ono se ještě uvidí, jestli mi to jako téma projde. Neděle to přinejhorším jistí.

Obrázek uživatele Katie

Až příliš velké město

Fandom: 
Drabble: 

Katedrála! Hmm, jsme jen kousek za půlkou, to zvládnu.

Hmm, tak tohle bude fakt velké město, těšte se všichni!

Už bych ho měla začít pomalu uzavírat, proč mám samé louky a cesty?!

Super, ještě poslední kousek a bude to.

Zase cesta, skvěle...

Néé, proč to dáváš sem, vždyť to neuzavřu.

To je fakt super. Já už nechci stavět další město, chci uzavřít tohle!

Takže nahoře a vlevo město, vpravo louka a dole cesta. To snad ani neexistuje, ne?

Skoro! Proč musí být ta cesta i vpravo, jinak už bych to měla!

Tak jo, poslední... Pojď... Klášter uprostřed louky. Ach jo...

Závěrečná poznámka: 

Pokud náhodou neznáte.
Carcassonne je karetní hra, při které z kartiček skládáte krajinu tvořenou městy, cesty, loukami a kláštery. Každé se jinak hodnotí, konkrétně města následovně:
Za během hry uzavřené město dostanete dva body za kartičku, za neuzavřené bod za kartičku. Pokud ovšem do města umístíte katedrálu, dostanete za uzavřené město tři body za kartičku, ale za neuzavřené žádný. Snadno se vám tak může stát, že kvůli jednomu bílému místu nedostanete za město, které budujete půlku hry, vůbec nic.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Ampér

Stalo se v Gentu

Fandom: 
Drabble: 

„Tu mapu musíme mít ještě dnes hotovou,“ láteřil Joost de Hondt tak hlasitě, že to bylo slyšet až na gentské náměstí. „Objednal si ji v naší dílně sám anglický král a to je pro nás velká čest. Posel Jeho Veličenstva si ji vyzvedne zítra ráno. Takže máme ještě co dělat. Ta mapa musí být prvotřídní, nesmíme pošpinit naši vynikající pověst nejlepšího kartografického ústavu na světě."

Ve flanderské dílně bylo rušno do časných ranních hodin. Skoro už svítalo, když majitel dílny začernil poslední bílé místo na mapě noční oblohy a vyznačil na ní poslední chybějící hvězdu Dílo bylo konečně u konce.

Obrázek uživatele saasa

Sběratelka

Drabble: 

Ta mrcha! Jak jí to mohla udělat? Copak si tolikrát neslíbily, že tuhle hranici nikdy nepřekročí? Že jejich přátelství, tolikrát stvrzené značkou BFF, je pro ně smyslem života? A teď tohle!

Ale bude litovat, to zase ano. Na Facebooku si jí odebrala hned v prvním návalu vzteku. Na Snapchatu jí zablokovala v tom druhém a Instagram následoval hned poté. Ale to nestačilo. Musí jí to pořádně bolet. Dá unsubscribe i tomu jejímu debilnímu YouTube kanálu o líčení!

Měla to být přece ona, kdo první dostane i toho posledního, nejúžasnějšího ze všech. Měl dokonce skutečné tetování, jediný z kluků ze třídy!

Poslední/první neprozkoumaná oblast

Úvodní poznámka: 

Tiny Truckle je nejlepší detektiv 21. století, Napoleon jeho supervýkoný počítač.

Drabble: 

"Je dobře, že jsme ještě nerozluštili všechny záhady mozku", řekl Tiny.
"O jakém mozku mluvíte, pane, žádám upřesnění."
Tiny svůj počítač pohladil po ocelovém břichu. "Mluvím samozřejmě o lidském mozku, Napoleone, tvůj intelektronický mozek je velice dobře prozkoumaný, vždyť ho sestavili lidé."
"Dovoluji si upozornit, pane, že dle nejnovějších studií založených na výzkumu vašeho přítele, profesora Stahlheimera, se elektronický mozek vyvíjí sám o sobě natolik, že vámi řečený axiom se nezakládá na pravdě."
Timothy se hořce uchechtl. "Abys ty neměl poslední slovo. John se zabýval centry bolesti. Chceš mi říct, že cítíš bolest?"
"Předprogramovaný ekvivalent lidské bolesti, kdykoli odejdete, pane."

Obrázek uživatele Saphira

Domácí pohoda

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

HG/SS

Drabble: 

Severus se mračil na svitky pergamenů a svou nelibost dával najevo vzteklým škrábáním pera.
„Co tam čteš pěkného?“ popíchla ho Hermiona. Nemohla si pomoct, i když věděla, že to nesnáší.
„Ty víš moc dobře,“ zavrčel a doprovodil svá slova dalším škrtem.
Hermiona ho pohladila po vraných vlasech a políbila ho na temeno. Snažila se mu číst přes rameno, ale on už tenhle její manévr znal a dokázal se nakroutit tak, že nic neviděla.
Obývák dál plnil zvuk pasivně agresivního škrábání pera.
Jak uklidnit Severuse Snapea při opravě domácích úkolů, to bylo poslední bílé místo na Hermionině mapě k jeho srdci.

Obrázek uživatele Karin Schecter

Something Was Missing

Drabble: 

Guilt. In every single bone. He never talked to his parents like that. He never ran away.
Now, he was sitting next to Henry. They both were wearing masks. Victor improvized by wearing his fanciest clothes and a crown his father made him when he was a child. Henry was wearing a red army uniform.
This party was different. Bolder.
Two people were kissing in front of them. They were men. One was wearing a dress. Victor's world was spinning. A new, unexplored territory. The last piece of a puzzle.
"Can I kiss you?" asked Henry softly and Victor nodded.

Obrázek uživatele Gwendolína

Ptáček zazpíval

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Dnes totální BJB, potomek mě posledních pár dní nějak vyčerpává.

Drabble: 

Harry ztěžka dosedl na židli a chvíli zíral do prázdna, dokud jeho činnost
neomaleně nepřerušil Malcolm.
"Tak co Malfoy? Něco nového?"
"Konečně víme, co dělal Draco těch pár posledních hodin, které nemáme zmapované. Augustus Pírko nebyl poslední, s kým mluvil."
"A kdo tedy?"
"Severus Snape."
Malcolm několikrát zamrkal a pak vyprskl smíchy.
"Pane, neříkejte, že jste se přidal do jednoho z těch "Snape žije" fanklubů."
"Já ne, ale Lucius Malfoy zřejmě ano. On sám ho prý tenkrát přemístil z Chroptící chýše."
Malcolm se nezmohl ani na slovo a tak Harry pokračoval.
"Ten starej parchant žije. A nejspíš bude příští obětí."

Závěrečná poznámka: 

Když nevíš, oživ postavu. :D

Obrázek uživatele Finde

Večer u ohně

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

dnes něco málo ze života našeho druhého hrdiny
(celý příběh vzniká za pochodu, je pravděpodobné, že se nevyhne logickým chybám)

Drabble: 

"Yvane! Slez z toho stromu!" unavený potulný pěvec hartusil u ohně.
"Hned to bude, strýčku," než bys řekl švec byl desetiletý blonďáček dole.
"Strýčku, víš, že jsem viděl až za Černý bor? Proč tam nikdy nechodíme?"
"Protože to není na mapě. A navíc je to zakázané!"
"Ale proč? Vždyť je tam moc hezky."
"Kluku, ty budeš jednou má smrt. Přines dříví a a pak mi předneseš baladu o Pavím králi. Když bude bez chyby, tak ti to povím."

Yvan, dychtivý večerní historky, vše splnil. Na oplátku mu starý muž vyprávěl pověst o údolí, kde se objevují draci a mizí dívky.

Obrázek uživatele Danae

Poslední barevné místo

Fandom: 
Drabble: 

Šňupálek sedí na můstku a houpe nohama. V ruce drží kus papíru podlepeného plátnem. Muminek k němu mlčky přisedne. Ví, že jeho přítel nemá dlouhá loučení rád.
„Co to máš?“ kývne hlavou k papíru v Šňupálkově ruce.
„Mapu širého světa,“ odpoví Šňupálek a podá mu ji.
Muminek ji rozloží a udiveně hvízdne. Tři čtvrtiny mapy jsou zamalovány silnou vrstvou bílé barvy.
„Co je to bílé?“
„To jsou místa, kde už jsem byl,“ odpoví Šňupálek.
„A to barevné?“
„Tam se teprve chystám.“
„Co uděláš, až bude bílá celá mapa?“
„Vydám se do neznáma a začnu ji znovu kreslit,“ zazubí se Šňupálek.

Prst plukovníka Schrödera

Úvodní poznámka: 

Jsem vůbec rád, že jsem to stihl do půlnoci a do 100 slov. Drabble patrně jen pro znalce tématu a ty doufám aspoň maličko pobaví.

Drabble: 

Prst plukovníka Schrödera se popaměti posouval po velké stolní mapě bojiště.
„Also, meine herren, toto je jediná část fronty, kde neznáme sílu ani složení nepřítele. Tudíž je třeba provést zde důkladný průzkum našimi nejlepšími jednotkami.“
Zamlčel se, shlédl hlouček přítomných důstojníků a pokračoval:
„Na tomto místě, pánové, máme rozhodující šanci k průlomu.“
Několikadenní tiché úvahy bez korekce vyvrcholily ve velké rozrušení plukovníka Schrödera.
„Zde Železná brigáda prolomí frontu a naprosto změní situaci ve válce s Ruskem a tím i ve válce celkově!“ vykřil plukovník Schröder a vehementně udeřil prstem do kočiččího lejna, zanechaného v mapě předešlé noci kocourem písaře Zwiebelfische.

Válečný prodej pozemků

Drabble: 

„Nemůžeme si dovolit platit armádu a zadarmo nikdo bojovat nebude. Státní pokladna je prázdná a státní pozemky padly na úhradu vojsk už dávno.“
„Můžeme za obranu nabídnout pozemky rolníků. To jejich bezpečí chráníme, náklady nemůže nést jen stát. A šlechtici se budou rvát o tu čest bránit Goryeo.“
Dveře ministra obrany se od té chvíle netrhly.
Zájemci jeden za druhým uctivě sdělovali svůj vlastenecký zájem prospět národu a po krátkém rozhovoru štětcem na mapě vyznačovali, jakou část ze získaného území poskytnou jako projev respektu vznešenému ministru a jeho kolegům.
Brzy nezbylo na mapě rolnických pozemků v Goryeo jediné prázdné místečko.

Závěrečná poznámka: 

"Válečný prodej pozemků" při obraně před japonskými piráty byla bohužel holá realita.

Stránky

-A A +A