DMD č. 10. pro 10. 4. 2018. Téma: Buben

Obrázek uživatele Lyta

The Bump

Drabble: 

Sometimes Emma still had the nightmares. In them, she was touching her baby bump. She could feel the pitying looks her cellmates gave her. When they've found out that the baby's father was gone. Or that she was giving it up for adoption. Or that she was only seventeen.

Each time she would wake up crying.

Years passed and they became rarer with every one of them. She hoped that maybe one day, she would forget it altogether.

At least up to the day when she opened the door and there was this kid.

"My name's Henry. I'm your son."

Obrázek uživatele a.j.rimmer

O bubeníčkovi

Fandom: 
Drabble: 

Žil byl jednou bubeníček. Svůj bubínek dostal na vojně, kam ho před lety odvedli. Když šel v první řadě do útoku, bubnoval ze všech sil pro svoje kamarády, aby je každá nepřátelská střela minula. Ze všech bitev vyvázli on i jeho kamarádi živí a zdraví. Po jednom velkém vítězství bubeníček i s kamarády slavili, pili a mávali šavlemi, až bubínek propíchli. Když je ráno vzbudil alarm, aby se seřadili a pochodovali dál za nepřítelem, dostali všichni strach, že bez bubínku nepřežijí. Pod rouškou ranního šera utekli a do armády se už nevrátili. Napříště už si nenechali víno stoupnout do hlavy.

Obrázek uživatele kytka

Vzkaz na plátně

Úvodní poznámka: 

nesoutěžní

Drabble: 

Uběhl týden, o svatbě se nikdo nezmínil. Nany byla za ten odklad ráda. Starala se o domácnost, učila se likvidovat myši a krysy, bojovala s hliněným prachem, který věčně padal ze stropu na zametenou podlahu, na postele, na stůl.

Dnes při úklidu objevila truhličku.
Na vrchu leží vyšívací bubínek s rozdělanou prací. Nany zatají dech. Je to jako svatokrádež, dotýkat se věcí, které patřily nebožce, přesto neodolá. Opatrně rozloží plátno zdobené výšivkou.
Kdyby všechno potěšení v tom světě bylo vzato, a jenom láska zůstala, ten život by stál...
Za co by život stál, Márinka vyšít nestihla.
Nany se rozklepou ruce.

Obrázek uživatele Katie

Večírek

Drabble: 

Appolon byl mrzutý. Už skoro hodinu se snažili naladit všechny lyry, citery a flétny, ale pořád to nebylo ono.

BUM BUM

Lidem by to asi stačilo, ale copak s touhle hudbou mohou vystoupit na božské hostině? Navíc mu už podruhé praskla struna na lyře.

DUM BUM

Múzy to už také přestávalo bavit a místo přípravy se radši pošťuchovaly. Momentálně zkoušely, jestli jim víc sluší tragická nebo komická škraboška.

DUM BUCH

A navíc to otravné dunění, které se tu pořád odněkud ozývalo.

BUM DUCH

Náhle je všechny probral Poseidonův křik: "Dionýse, můžeš mi laskavě vysvětlit, co to děláš s mojí želvou?!"

Závěrečná poznámka: 

Asi tam bylo veselo...

Obrázek uživatele Owlicious

Dívka v okně

Fandom: 
Drabble: 

Byla dcerou krále a královnou manželkou.
Bum.
Její muž (narozdíl od jejího otce) byl vždycky miláčkem davů.
Bum.
Hrdina, pomazaný a požehnaný.
Bum.
Přináší Schránu Smlouvy zpět do Jeruzaléma.
Bum.
Hospodin bude uprostřed svého lidu.
Bum.
Královou pozicí nic neotřese.
Bum.
Všichni se radují.
Bum.
Její muž křepčí jako blázen.
Bum.
Ona ví, jak pomíjivý je mír.
Bum.
Ví, jak vrtkavá je přízeň davu.
Bum.
Ví, jak rychle se Hospodinovo požehnání promění ve zlořečení.
Bum.
Jak neuvážený čin může všechno zničit.
Bum.
Jak se autorita může rozplynout.
Bum.
Každý radostný úder bubnu cítí jako krok k nevyhnutelnému osudu.
Bum.
Odsouzení.

Obrázek uživatele Tess

A Good Potential

Úvodní poznámka: 

Nesoutěžní.

Drabble: 

Tyndrum felt strange. In a good way.
They stayed in one of the round houses. Basic, neat and dry, as heavy rain started to beat on the roof.
The last place. We didn’t learn much. There’s something going on, but we don’t know how to put it all together.
That’s above my pay grade anyway.
For now.
Tomorow we fly home and let someone else deal with the data.

Risa turned her back to the wall.
There was something in this place. It has always been here.
She didn’t use it. She just was... it passed through her and healed.

Závěrečná poznámka: 

<<< Předchozí Pokračování >>>
Začátek

"Drum" může být anglický slang pro domeček, aha, aha :D

Turista

Drabble: 

Na Odboru záhad pracoval rok. Po Vyvoleném sáhli všemi deseti. Teď hypnotizoval dveře s přísným zákazem vstupu. Neodolal. Za nimi byly další, s obrázky. Nejvíce ho zaujala obrovská želva.

Portál ho přežvýkal, než ho vyplivl na rušné ulici. Odpudivé místo, hledal úkryt. U Prokopnutého bubnu. To zní dobře. Hosté po něm vrhali divné pohledy. A pak se zjevil On.

„Neměl byste tu být.“

Vypadal jako Snape se smyslem pro humor nebo Brumbál na dost drastické dietě.

„Brzy dojde k explozi. Já to musím vědět.“

Vhodil zkoprnělého Harryho do vytvořeného portálu.

„Mám slabost pro turisty,“ prohlásil Smrť spokojeně a vytratil se.

Závěrečná poznámka: 

Tak mě napadlo, že by všechny ty fantasy světy mohly být průchozí a navzájem propojené a Smrť by se bavil tím, jak k nim každou chvíli někdo nakoukne :-) Prostě taková blbůstka ;-)

Zvuk vítězství

Drabble: 

Zněly bubny a lidé jásali.
Nepřemožitelný Božský Lučistník vyráží bránit severní území!
Neskloníme se před Mingy!
Vítězství!
Král a nejvyšší ministr Choi Young zářili sebedůvěrou.
Generálové vysílaní do boje se tvářili drsně válečnicky.
Zachmuřený výraz je neopustil, ani když vyjeli z pevnosti.
„Necháváme jih nechráněný proti japonským pirátům,“ uryl Lee Yi Ran.
„Monzuny zpomalí náš postup a zničí luky,“ zavrčel Jo Min Soo.
„Tažení uprostřed léta znamená hladomor pro celý národ,“ pomyslel si Lee Seong Gye.
Nahlas neřekl nic.
Ještě k nim doléhaly zvuky oslav a rytmické dunění.
Ani jeden z generálů nevěřil, že návrat bude stejně slavný jako odchod.

Závěrečná poznámka: 

Víc o tažení na Liaodong. Všichni tři generálové měli pravdu. (To není spoiler, to je dějepis!)

Obrázek uživatele Envy

Melodie

Fandom: 
Drabble: 

Jen co vešel dovnitř svého bytu, rychle sundal boty a běžel do obýváku , kde byla slyšet hudba linoucí se z vedlejšího bytu. Sednul si na zem a jen tiše poslouchal jak soudsedka cvičí hru na buben. Naslouchal melodii linoucí se přes stěnu se zavřenýma očima. Tyto chvíle miloval, neuškodilo ani pomyšlení, že sousedka je velmi sympatická. Když hudba ustala, zvedl se a přešel do kuchyně, vytáhl potřebné ingredience, smíchal těsto a upekl sušenky. Nejméně púlku jich naskládal na talíř než se vydal klepat na sousední dveře.

"Ahoj, upekl jsem toho trochu moc, dáš si?" Jednou jí řekne i co cítí.

Závěrečná poznámka: 

A na jaký buben to vlastně hraje, to už nechám na každém z vás.

Obrázek uživatele Blanca

Part of me will always stray

Drabble: 

The magic was pulsating, beating, thrumming.
Much more than sum of nine parts.
In Aminah's mind it conjured images - drums of war, the beating of thousand feet in a military step, the clank of a disc magazine being clipped into a weapon.
Steady beat of an enormous heart.
One that made you want to follow - to become a part of it.
It was calming and disquieting at the same time.
The Professor watched her closely.
"Now that you understand... can you replicate it?" his voice broke through her trance.
With cold composure she dodged the answer.
"I need some air."

Babička má vždycky pravdu

Úvodní poznámka: 

Je tam, je tam buben! :D

Drabble: 

"Je to všechno na prd. Chápeš to, zase sem to neudělal. Už nevim, jak se to mam učit. Určitě mě vyrazí. No a v práci jakbysmet. Dneska na mě šéf deset minut křičel, protože jsem měl v excelový tabulce jednu chybu. Chápeš to? A ještě to ani nebyla moje chyba. Ňáká čúza účetní se překlepla ve faktuře o jedno desetinný místo a jsem já snad jasnovidec, abych věděl, v kterejch podkladech je co jinak, notabene když ty papíry ani nemam? Skočim z mostu, fakt že jo."
"Kliiid, Daníku. Moje babička vždycky řikala: Byli jsme a buben. A dožila se devadesátky."

Závěrečná poznámka: 

True story!

Obrázek uživatele kopapaka

Sníh, sníh a zase sníh....

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

11) Na sever!
Měla to být(a možná nakonec bude)povídka.
Jen mi to posledních pár měsíců nepíše, takže alespoň takhle.

Předešlý díl...
Vrstevnice
http://sosaci.net/node/30161

Drabble: 

"Už musíme být pořádně blízko," řekl Marek naštvaně.

V noci zase sněžilo.
Foukal vítr.
Krajina vypadala jinak.

Srázy zapadaly sněhem.
Nakonec je nacházeli.
Když je lavina stáhla někam dolů.

Potůček hledali dvě hodiny.
Dávno zamrzl až dolů, ke dnu.
Mrazivý vichr ho zarovnal navátým sněhem.
Ty dvě hodiny kráčeli podél jeho toku.

"No a cos vlastně čekal? Kouřové signály? Bubnování na uvítanou?"

Sandra se smála.
Spadla po zádech do sněhu.
Házela na Marka sněhové koule.

"Co to sakra je?" vykřikla překvapeně. "Já to myslela ze srandy."

Za malým kopečkem byl slyšet hlasité rány.
Nad vrškem zahlédli oblak dýmu.

Signály? Buben?

Obrázek uživatele Karin Schecter

Raindrops

Drabble: 

Victor was standing on the street, looking up. Two floors, square windows with light brown frames and big intimidating wooden door.
Was his mother still awake? Did she tell his father? Is he going to be able to come home after that?
He was cold and freezing. It was raining heavily and he couldn't find a cab. He could see lightning cut through the black sky. The rumbling noise afterwards startled him. It was close. Like a drum, mourning a dead person.
His skin was still sensitive from all those kisses. Touches.
He turned around. He can't come home tonight.

Obrázek uživatele Esti Vera

Akce a reakce

Drabble: 

Každá akce vyvolává reakci.
Když udeříte do bubínku, vydá zvuk.
Když zalijete rostlinu, začne kvést.
Když šlápnete na granát, vybouchnete.

Lidé taky reagují. Jenže u nich je to složitější.
Úder, která některé bubínky vesele rozechvěje, může jiné protrhnout.
Voda, která některé rostliny vyživí, může jiným ublížit.
Dotyk, který některé granáty neovlivní, může jiné nechat bouchnout.

My dva už se známe.
Nejsme jen buben, jsme dva činely, které zní společně.
Jsme voda i rostliny a navzájem si dáváme sílu.
Ale taky jsme granáty. A každý granát dřív nebo později udělá jednu věc.

Vybouchne.

Kéž bys v tu chvíli stál co nejdále.

Závěrečná poznámka: 

Mírnou inspiraci drabbletem "Milovat granát" od Bilkis přiznávám, jinak je ale všechno z mojí hlavy :)

Obrázek uživatele Saphira

Zuáv

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Kontrast zeleného pozadí a červeného fezu, obličej orámovaný černou konturou; zuáv je pohodlně opřen o zeď a lenivě hledí do dáli, někam mimo obraz, mimo malířův pohled. Vypadá trochu smutně, pomyslí si Vincent a snaží se jeho výraz zachytit barvami. Modrá šerpa pod zlatě zdobenou černou kazajkou.
Maluje vojáka základními barvami, a přesto vyjadřuje celou škálu emocí. Vincent skoro až slyší vojenský buben dunět marš, když pozoruje mužovu tvář.
A ten jeho smutný pohled. Jako by se v něm odráželo něco z něho samotného, jakási lítost nad vlastním životem, vlastní ubohostí, nedokonalostí, nesmiřitelností.
A možná jen touží po své dívce.

Obrázek uživatele saasa

Nováček

Fandom: 
Drabble: 

"Jó, milej zlatej, tehdy bejval Buben ještě Prokopnutej. Ne teda že by na něm snad bylo jinýho cokoliv kromě toho jména."

Noby se natáhl pro burák a chvíli ho zamyšleně žmoulal mezi prsty.

"Vlastně jsem tam tehdy nevídal Knihovníka, takže přece něco..."

Policista Zřetel Nýklam, toho času v zácviku, vypadal zcela ztracen v ústí Nobyho Nostalgické uličky.

"Knihovníka, pane?"

"Desátníku..."

"Knihovníka, desátníku?"

"Z univerzity. Velkej chlapík... teda, ne vlastně zas tak velkej, ale rozhodně silnej. Zrzavej. Chlupy kam se podíváš. Ruce až na zem."

"Chcete říct, že vypadá jako opice?"

"Až ho potkáš, tak se ho přesně na tohle zeptej!"

Obrázek uživatele Stevko

Zakládame kapelu

Drabble: 

- A či si mi tu, Pištík môj?
- No a kde by som mal byť?
- No veď ja len tak, či nie si zasa dole v dedine. Nejako často tam chodíš v poslednej dobe.
- Jáj, starý môj, vari nevieš, že kapelu zakladáme?
- Viem, Pištík môj, však o ničom inom už dobré tri mesiace nehovoríš.
- Trénovať niekde musíme. Hádam by si nechcel, aby som tu do bubnov búchal.
- Veruže Pištík, to by som nechcel. To by som na teba valašku musel vytiahnúť.
- Tak vidíš, preto do dediny chodím.
- A povedz mi, Pištík, kde to tam hráte?
- U predsedu. Ten totiž valašku nemá.

Obrázek uživatele Ilian

Podmínka

Fandom: 
Drabble: 

Clara byla ochotná pomáhat při záchraně vesmíru, ale aby byl osud jedné planety zcela v jejích rukou, to bylo nad její síly. Proto se vzdala všech dobrodružství a Doktora opustila. Ale byla to chyba. Teď už se nemohla vrátit k normálnímu životu, když věděla, co všechno je za hranicemi Země. Rozhodla se vrátit. A Doktor svolil, pod jednou podmínkou.

Kdesi ve vesmíru sledovala Clara Doktora, jak vyjíždí s tankem na pódium a nadšeně u toho drnká na kytaru. Nepříliš nadšeně klepla paličkami o buben. Kdyby věděla, že jeho podmínka bude hrát doprovod při jeho mezigalaktickém vystoupení, nikdy by se nevrátila.

Dovolená snů

Fandom: 
Drabble: 

Moře bylo mírné a měkký bílý písek mi vrzal pod nohama. Ve sluncem zalitých důlcích zrála želví vajíčka.

Pomalu jsem Pavlovi odpouštěla. Stan, který se k ránu naplnil mravenci. Hašení vařiče. Porouchané auto.

Pořídila jsem pár hezkých selfíček. Nové plavky, bílá pláž. Slamáček, čerstvě umyté vlasy. Jenom škoda, že nikde nejsem s Pavlem. Musím to napravit.

Vrátila jsem se ke stanu. Pavel nikde. A u blízkého kiosku se tvořila hlasitá skupinka místních.

Čekala jsem dlouho.

Nakonec mě hlad, ale také strach o Pavla, přinutili se opatrně ke kiosku přiblížit.

Rozzářený Pavel seděl uprostřed party místních muzikantů a tloukl na buben.

Obrázek uživatele cptdrake

Hlavní role

Úvodní poznámka: 

Ze začátku případu.

Drabble: 

Rodiče, zvláštní role, narodí se dítě a jsou prostě rodiči. Jejich rodina, přátelé, i oni sami přestávájí vidět jejich další sociální role a stávají se především rodiči.

Detektivu inspektorce Swearové tohle prolétlo hlavou, když poprvé spatřila ty vyděšené uplakané tváře mladého páru, který se k sobě choulil na pohovce v pastelově barevném obývacím pokoji.

Z minuty na minutu přišli o svoji hlavní roli, jejich dcera zmizela a oni byli jen mizernými komparsisty ve hře někoho jiného. V hlavě detektiva doprovázela výjev scénická hudba ze zvuků temných afrických bubnů. Ve skutečnosti šlo o bouchání dveří aut novinářů. Supi už se slétají.

Obrázek uživatele Voldemort

Tak pravil Zarathustra

Úvodní poznámka: 

drabble druhé, nesoutěžní

Rabastan a Eridani (třeba zde! nebo zde!)

Drabble: 

Vůbec nebyl ve své kůži. Obklopený cizími lidmi v temné a příliš malé místnosti. Navíc musí předstírat, že na takovém místě není poprvé. Alespoň že Eri vypadá přesvědčeně (a navíc příliš zaujatá nadcházející událostí, než aby mu věnovala pozornost).
Sál utichl, když se na plátně objevila první scéna. Okamžitě cítil, že se před ním rozehrává něco opravdu zvláštního. Skřeky, pak cosi mezi bzučením komárů a výkřikem. První tóny a pak bubny. Planeta vynořující se z temnoty vesmíru.
„Mudlové jsou úžasní,“ hlesl Rabastan, když hudba ztichla.
„Co jsi říkal?“ otočí se na něj Eridani.
„Tohle,“ kývne k plátnu kina, „je úžasné!“

Závěrečná poznámka: 

Píše se rok 1978 a film 2001: Vesmírná odyssea slaví desáté výročí.
Profláklý hudební úvod od Strausse.

Obrázek uživatele Fred

Mozek si dal pauzu

Fandom: 
Drabble: 

Odsud není úniku. Poslouchá, jak se krájí čas, už nemůže mlčet. Posedlost přesného zapadnutí. Kdo může, přidá se, kdo ne, tančí. Je někde v nás, blízko. A přibližuje se. Křik o přesné frekvenci. Linky se protínají, vždy ve stejném rozestupu, ve stejném bodě. A jaká je slast vyletět. O kousek dál, trochu rychleji. Ještě jedna se vejde. Ta-TA-tadum. Ale ne! Jak?! Skončí úplně přesně, přesně s ostatními! Nic se ale nezastavuje, musí se dál. Tady-dy-tady-dy, PA-dy-da. Změna je tak náhlá. Ticho. A jedeme dál. Teď se nepřemýšlí, není čas. Nikdo není pozadu, každý je slyšet. Je to jenom tlukot srdce.

Obrázek uživatele Carmen

Nácvik na besídku

Drabble: 

Ve škole nacvičujeme na vánoční besídku, já jsem dostal bubínek. Po chvíli nacvičování se paní učitelka zeptala, proč má Jáchymův triangl tvar čtverce a jak může Vendelin hrát na flétnu s chlebem v puse. Po dalších deseti minutách přišel pan ředitel; netvářil se potěšeně, ptal se, co je to za kravál.
Dostali jsme za úkol nacvičovat i doma, hodně, aby to prý nebyla pohroma.
Jenže u nás se člověk nezavděčí. Tatínek mi buben zabavil a vynadal mi, že si vymýšlím absurdní výmluvy, proč dělat rámus v šest ráno. A pak se mám v takových podmínkách snažit dělat něco do školy!

Obrázek uživatele George

Den první setby

Fandom: 
Drabble: 

Ta!
Ta-bum!

Vesnicí se rozléhají rytmické údery, pomalé, ale rázné. Vyzývají. Svolávají.
Ta-bum, ta-bum!
Je čas. Je čas.
Ze slaměných chýší vychází ženy ozdobené šňůrami červených a bílých korálů, muži s bílými náhrdelníky z mušlí a zvířecích zubů. Následují hlas bubnu do středu vesnice.
Tempo se počalo zrychlovat.
Ta-bum, tata-bum, tata-bum, ta-bum!
Na prostranství mezi chýšemi sedí Cikva, šaman vesnice v slavnostním oděvu. Bubnuje, oči zavřené, ve tváři soustředěný výraz.
Obyvatelé utvořili kruh, kývají se do rytmu.
Ta-bum!
Dali se do tance. Bosé nohy tepou suchou zem, víří mraky narezlého prachu.

Začalo období dešťů, je čas probudit rostliny ze spánku.

Závěrečná poznámka: 

Měla jsem takovou jarní a sváteční náladu a vznikl z toho africký rituál k úrodnosti přírody :D

Obrázek uživatele Akumakirei

Pod nadvládou rozpočtu

Drabble: 

Born se nově orientuje i na hračky, zkusmo jednou prohodí u večeře. Jenže Nedobyla Bornovy hračky nezajímají a Marie si o sobě přeje říci totéž, když ji Metoděj tahá v krámě za sukni a široce rozevřená, dětská očka prosí o mašinku, panáčka, bubínek. Cokoliv. Nakonec s těžkým srdcem koupí alespoň malý černý vláček za pár krejcarů. Na opravdový bubínek tenhle měsíc nezbývá.

Jakmile Nedobyl odejde do svého podniku, dětský pokoj se mění na koncertní sál. Naběračka zvoní o plecháček, sem tam zazní i sólo na hrnec.
Kdyby dítě uvnitř sebe tolik nemilovala, nejraději by Metoděje nechala zahrát na ten svůj.

Obrázek uživatele L.P.Hans

Pohřeb

Fandom: 
Drabble: 

Na hřbitově Malých Bohů opět pršelo a starý hrobník zasypával čerstvý hrob.
„Chudák kluk,“ postesknul si seržant Tračník.
„No jo, seržo, to se stává, když zkusíte zatknout každýho v lokálu Bubnu,“ odpověděl Noby.
„Byl ve městě novej a nevěděl, jak to chodí. Byla chyba do Bubnu vůbec lézt.“
„Já myslím, že jeho největší chyba byla, že se chtěl prát s rozpleskávačem Navážkou. Tu dýku mezi žebra by třeba přežil. I s rozbitou hlavou se dá rozumně žít – třeba můj bratranec… Ale prát se s trollem?
„Viděl jsi dneska kapitána? Někdo by měl napsat jeho rodičům.“
Kdesi v dáli zařval drak.

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Večerní bouřka

Fandom: 
Drabble: 

Venku mne zastihuje bouřka a přicházím domů totálně zmáčen. Odění rovnou házím do bubnu pračky a tuto zapínám. Pouštím televizi, právě vysílají losování sportky. Z losovacího bubnu opět nevypadává žádné mnou vsazené číslo. Asi bych měl toho sázení nechat, jinak přijdu na buben.
Přepínám na hudební stanici. Rytmický zvuk bubnů mne uspává. Zdá se mi divoký sen, bloudím pražskými čtvrtěmi Bubeneč a Bubny. Probouzí mne silné zahřmění, div mi neprotrhne ušní bubínky.
Pračka doprala, vytahuji z bubnu kusy oděvu a věším je na šňůry. Odcházím spát definitivně. Usínám za zvuku dešťových kapek stále vytrvale bušících do oken jako do bubnu.

Obrázek uživatele Ghormoon

Marný pokus

Úvodní poznámka: 

11. v sérii „Údolí Shatheků“ (viz proklik fandom), přímo navazuje na 8.

Drabble: 

Petera vzbudil vzdálený výkřik. Posadil se a rozhlédl kolem. Byla ještě tma, ale všiml si, že Asheka někam zmizela.

Rozkoukal se a vyrazil směrem odkud slyšel výkřik. Neměl světlo, tak se prodíral křovím poměrně dlouho. Když vylezl z lesa ke skalám, už bylo trochu vidět.

Po chvíli pod jednou ze skal zahlédl Asheku. Rozběhl se k ní.

Krvácela a chvěla se bolestí. Pomohl jí se posadit. Tvář měla úplně zkrvavenou z úst jí krev stále tekla. Zoufale se pousmála z Peter viděl, že má zuby jako noty na buben.

„Co si sakra prováděla?!?“ ptal se. Asheka se dala do breku.

Obrázek uživatele may fowl

V útrobách

Fandom: 
Drabble: 

Za hlavou mi křičí dítě.

Motory hučí, obklopuje mě mohutná stěna hluku. Stroj se dává do pohybu. Sedím v jeho útrobách jako malý šroubek nebo jako něco spolknutého. Nevidím ven, myslím na sluncem zalitý beton a tváře zvědavců za drátěným plotem.

Muži v uniformách říkali, že se o nás postarají. Jsou čtyři, zřejmě španělská směna. Diego má žlutou vestu a velmi výmluvná obočí. Starostlivě nevypadá.

Za hlavou mi křičí dítě a motory. Jako kdyby mě od nich dělila jen tenká blána ušního bubínku, nebýt které by se mi zvuk zasekl přímo do tkáně.

Potom mnou zrychlení smýkne do sedačky. Vzlétáme.

Závěrečná poznámka: 

V kraválu se mi těžko smolí elaborované slohy... :)

Obrázek uživatele Elrond

U zrodu umělce

Fandom: 
Drabble: 

„Děje se něco drahá?“ ptal se starostlivě Fëanor a objal manželku kolem pasu.
„Bolí mě hlava,“ odpověděla.
„Už zase?“ řekl trochu podrážděně Fëanor.
„Ano. To se stává, když celé dny posloucháš bubnování,“ v tónu hlasu probublával sarkasmus.
„Možná by sis měla odpočinout od sochání.“ Jen co dokončil větu, začalo se ozývat bubnování. Po zvuku došel až do synova pokoje.
***
Druhý den se navrátil domů brzy. V ruce nesl zabalený předmět a za ním pospíchal neznámý muž.
Fëanor stanul ve dveřích Maglorova pokoje.
„Synu, mám pro tebe dárek.“
Maglor rozbalil harfu a nevěřícně pohlédl na otce.
„A tady je tvůj učitel.“

Stránky

-A A +A