DMD č. 14. pro 14. 4. 2018. Téma: Pekelný zákazník

Obrázek uživatele Lyta

The Issue

Drabble: 

"Oh, not the two of you!" Granny exclaimed the moment she saw them sitting together at the bar.

"Is there a problem?" Emma asked.

"Is there a problem," Granny repeated wryly. "Well, there isn't when it's just Regina brooding over her coffee while everyone avoids her. Or when you drink cocoa and read. But the two of you..."

"What exactly is your issue?" Regina inquired.

"Sooner or later you start doing shots. Then she's going to leer at you. You're going to throw a fireball. I'm going to catch *you* making out in *my* storage closet. Go to Rabbit Hole."

Obrázek uživatele may fowl

Ranní

Fandom: 
Drabble: 

Vůně espressa ve vlasech, hučení mlýnku, hřbety rukou rudé a popraskané.

"SKOČÍM DOZADU PRO MLÍKO," zahuláká barista. Kývnu.

Za okny kavárny se rozednívá.

Zacinkají dveře. Vchází Dřevorubec. Má znepokojivě naléhavý pohled, ze kterého je vidno, že by rád naléhal. Opře se o barový pult a pozoruje, jak strouhám zázvor.

Vyměníme si dvě dobrá rána.

"Co to bude dnes?"

Strouhám a vyčkávám. Vyčkávám dlouho.

"Dneska bude nádhernej úplněk," podotkne nakonec.

"Vážně?"

Zase se chvíli zamyslí, jako kdyby sváděl malý vnitřní boj.

"Dám si turka s panákem tuzemáku," řekne pak.

Nevím, která část objednávky zabolela víc, ale co nejzářivěji se usměju.

"Určitě."

Obrázek uživatele Katie

V tom vám asi nepomůžeme

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Vysvětlení k fandomu. Je to hrozně vtipný seriál o partě podvodníků a zlodějů pomáhající lidem, kterým bylo ublíženo typicky někým hodně bohatým a mocným. Klienty, kterým pomůžou, si vybírají na osobní schůzce většinou v nějaké hospodě. Drabble popisuje jednu takovou schůzku.

Drabble: 

"Podívejte se, tohle je Jim, můj syn. Půjčila jsem mu před deseti lety 5000 dolarů a teď vlastní už 51 restaurací!"
Sophie: "A on vám ty peníze nevrátil?"
"Ale vrátil," ukazuje další fotku, "a tady otevírá svou padesátou restauraci."

U vedlejšího stolu sedí Parkerová a Eliot.
"Ha, restaurace! Třeba budeme dělat Kuchařovu pomstu!"
Eliot se usměje. "Mám rád Kuchařovu pomstu."

"... a tohle auto mi koupil on."
"Ehm... Obávám se, že úplně nechápeme, jak vám můžeme pomoct," snaží se změnit téma Nathan.
"On má příští týden narozeniny. A já jsem doufala, že mi pomůžete vymyslet nějaký dárek," usměje se bezelstně paní.

Závěrečná poznámka: 

Téma je asi tak na hraně, ale já si myslím, že pro těch pět by chybějící záporák peklo byl.

Obrázek uživatele eliade

Kde je slon, tam je shon

Drabble: 

Kontroverzní sloní vzpěrač rozděluje veřejné mínění. Zatímco z úst fanoušků lze slyšet jenom samou chválu, v hotelu, kde byl ubytován, mu nemohou přijít na jméno. A stížností stále přibývá.
Denně prý vyžadoval až tři sta kilogramů ovoce a zeleniny.
Svými kly prorazil skleněnou výplň vstupních dveří, když si chtěl otevřít.
Odmítal používat sprchu a místo toho na sebe cákal vodu chobotem, kdekoliv ho napadlo.
Rozšlápl kolotoč na místním hřišti, protože se mu zachtělo pískovat se v pískovišti.
„A toho nádobí, co rozbil!“ hrozí se hotelový zaměstnanec, který si nepřál být jmenován. „Představte si, choval se úplně jako slon v porcelánu.“

Obrázek uživatele Voldemort

Mladý Skrk a starý Avery

Úvodní poznámka: 

druhé, nesoutěžní drabble

varování: hnusné

Drabble: 

Když se U Tří košťat poprvé objevil Avery, nic se nezměnilo. Svou strašidelnou autoritu uplatňoval tiše a automaticky. Byl slušný, platil a děkoval.
S mladým Skrkem přišlo cosi zlého. Procházel se s lehkostí a švihem nedotknutelného, hodně pil a účty nechal posílat výš. Někdy Averymu, občas Ministerstvu, zřídka ředitelce.
Jednou za čas se v lokále objevil se studentkou nebo se studentem, obvykle na nejnižší hranici zákona, obvykle vystrašenými. Mudlovského původu nebo děti vzpurných.
Když nad ránem našla v uličce za hospodou první zkrvavenou, polonahou a pletoucí si slova, vykřikla. Odnesla to Cruciatem.
Avery vždy potom nechával o něco vyšší spropitné.

Obrázek uživatele L.P.Hans

Na nákupech

Fandom: 
Drabble: 

K pultu přistoupil zákazník v dlouhém kabátu, slunečních brýlích a klobouku.
„Dobrý den, já bych potřeboval vidle.“
„Ale samozřejmě, tady máme naše prémiové vidle - model Hnojůvka. Hroty z ušlechtilé oceli, násada dubové dřevo,“ prodavač snaživě předváděl výrobek.
„Výborně, beru pět kusů.“
„A nechtěl byste zkusit štěstí?
***
Lucifer obcházel zahradní traktůrek.
„Ty matlale! Co to má být?!“
„Traktor, vaše pekelná jasnosti.“
„Tak traktor? Připadá ti to snad jako vidle?! Fujtajksl,“ odplivnul si, až to zasyčelo.
„Ale…“
„Ale co, ty hňupe?“ Lucifer přiskočil a chytnul ho za klopy kabátu.
„Vy mi to nebudete věřit, kníže pekel, ale oni tam měli takové kolo…“

Obrázek uživatele Finde

Odkryté karty

Fandom: 
Drabble: 

Sotva se za princem v humanoidní podobě zavřely dveře, čarodějnice začala balit. Jednak se obávala pomsty dračího krále, že trvale proměnila jeho syna, jednak konečně získala to, pro co do země draků přišla.

Týden na to ve světě lidí na hradě černokněžníka Zmargoda objevila šeredná babice.
"Pane, prosím vyslyš mou prosbu," oslovila mága s falešnou pokorou v hlase.
"Co si přeješ?"
"Mládí a věčný život!"
Zlokouzelník se v duchu pousmál, ti smrtelníci jsou tak předvídatelní.
"Proč si myslíš, že ti mohu vyhovět?"
"Protože vím, z jakých pekelných končin pocházíš a protože ti mohu nabídnout tohle," podala mu nádobku dračí krve.

Chceli by sme psíka z útulku...

Fandom: 
Drabble: 

-Za tie psy sa u vás musí aj platiť? Myslel som, že si nejakého vezmem... Fakt musí? Tak nič.
-My by sme chceli psíka. Akého? Najradšej čivavu, ale ak nemáte, môže byť aj pitbul.
-Máte prosím šteniatka? Nemáte? A kedy zas nejaké dostanete?
(Sme útulok. Fakt nevieme dopredu, kedy a aké zviera sa k nám dostane)
-My by sme chceli šteniatko. Ale musí byť pokojné, vychované a nesmie ničiť veci a robiť neporiadok v byte.
-Nemohli by sme si od vás nejakého psa požičať na prázdniny?
-Pred šiestimi rokmi sme si brali od vás psíka. Viete, my ho musíme vrátiť.

Obrázek uživatele Eso Rimmerová

Co ani ďábel nesvede

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Někdy to nejkrajnější řešení nestačí...

Drabble: 

Adresát: Ďábel, Nejhlubší peklo 23
Předmět: Reklamace

Dobrý den,
obracím se na Vás se stížností na kvalitu Vašich služeb. Když jsem kontaktoval Vašeho obchodního zástupce, bylo mi přislíbeno splnění jakéhokoliv přání výměnou za mou duši. Uzavřel jsem s Vaší společností řádnou smlouvu (podepsanou vlastní krví, jak bylo požadováno, i když jsem u toho málem omdlel) a Váš obchodní zástupce mi sdělil, že nejpozději do dvou týdnů bude má objednávka vyřízena. Je to ale už půl roku a já jsem od té doby u astronavigačních zkoušek třikrát propadl! Požaduji okamžitou nápravu nebo zrušení smlouvy.
S úctou Arnold J. Rimmer, BDP., SDP.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele a.j.rimmer

Kuchařka

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Dveře knihkupectví se otevřely a někdo nahlédl dovnitř.

Drabble: 

"Dobrý den, právě vám skončila polední pauza, mohu dál?"

Bernard vystrčil rozcuchanou hlavu nad stůl a převrhl několik skleniček:
"Maurici! Jaktože jsi nezamknul obchod? A kdo vypil všechno víno? Tenhle týden žádné kapesné, Migueli, a obsluž toho lumpa!"

Many: "Dobrý den, pane, přejete si?"

"Sháním 1000+1 recept z tuřínu."

Many smutně postavil štafle k regálu u okna a začal stoupat.

"Máte tady hrozný vzduch, mohl byste otevřít okno?"

Many se o to pokusil ze štaflí, ale zřítil se i s regálem.

Zákazník sebral jednu z vysypaných knih a stoupl přitom Manymu na ruku: "Výborně, to je ona, kolik jsem dlužen?"

Obrázek uživatele saasa

Farmářský obchod

Fandom: 
Drabble: 

Vrzly dveře. Prázdným podnikem se ozvalo několik rychlých klepnutí podpatků a pak, někde kolem police se zavařeninami, vyhřezlo ticho.

Cink... cvak cink.

Vysoká, pěstěná dáma jistého věku působila nesmírně rozhodným dojmem. Sklenice se zavařeninami vyvolávaly zdání, že se jejím dlouhým prstům snaží klidit z cesty, ale neměly šanci. Nakonec se krtkovitou technikou prohrabala až k těm nejvíce vzadu a uchvátila dvě.

Jedním pohybem se napřímila a otočila pozoruhodnou rychlostí čelem k pokladně. Dva rázné kroky.

"Já dobře vím, že ty neshnilé dáváte až dozadu. Znám vás!"

"My žádné shnilé zava..."

"Tyhle dvě si vezmu. A udělejte mi na cestu mačičáto!"

(Ne)óda na zákazníka

Fandom: 
Drabble: 

Jmenuji se Apu Nahasapeemapetilon. Jsem Ind. Snesu hodně. Několikrát přepaden, mnohokrát ponížen, potupně oženěn. Vlastním malý obchod se smíšeným zbožím. Denně se potýkám s různými typy zákazníků. Nerudní důchodci, užvaněné ženy, drzé děti. Ten nejhorší má jméno Homer J. Simpson. A právě vstupuje do dveří.

Nenabízejte mému božstvu buráky. Neprskejte na to sklo, před chvílí jsem ho umyl. Koblihy v regálu nejsou vzorky na ochutnávku. Prosím, nedotýkejte se mastnýma rukama žádných potravin, i jiní chtějí mé zboží kupovat. Časopisy odkládejte výhradně tam, kde byly předtím.

Den ode dne je to horší. Pekelný zákazník, co říct víc. Karma mě musí nenávidět.

Závěrečná poznámka: 

Vždycky jsem si říkala, co si asi Apu o Homerovi doopravdy myslí.

Obrázek uživatele Blanca

Pressure is on

Drabble: 

This time Aminah was voluntold to lead the recruiting party. She scanned the crowd. The soldiers with her knew very little about magic. Still, there were some people she couldn't quite pass by.
She lifted her hand to point them out, eyes cold and hard.
"You want me," the man spoke broken Arabic with an accent. No magic.
"I am not your way to heaven from this purgatory, soldier," she declined in English.
"Oh, you're definitely not an angel, I know," his eyes were as hard as hers. "Take me. Or I'll tell your companions about your other activity here."

Obrázek uživatele Melody Harkness

Starbucks

Fandom: 
Drabble: 

"Can I've one caramel frappuccino and hot chocolate but kid temperature."
"One caramel frappuccino and hot chocolate, do you want a cream on top?"
"Only on the chocolate, please."
"Anything else?"
"Gabriel, did you finally choose what you want?"
"Oh yes, can I have half-whole milk and half non-fat milk, no foam, two shots of decaf and two shots of regular, three pumps of caramel syrup and three pumps of vanilla syrup, with cream on top, sprinkles and caramel syrup on top as well in the venti cup, please."
Sam just sighed and looked at the poor guy with pitty.

Závěrečná poznámka: 

Jestli by to bylo pitelne nemam tuseni :D

Pekelný zákazník

Fandom: 
Drabble: 

„Dobrý den! Máte, prosím vás, zelené traktory?“
„Dobrý den! Ne, máme jen modré traktory, které vidíte za mnou.“
„Aha... A zelené traktory máte?“
?!?
„Tak máte ty zelené traktory nebo ne?“
„Jak jsem vám už řekla – máme jen modré traktory. Zelené máme pouze autobusy.“
„Tak to je prima! A zelené traktory máte?“
„Děláte si ze mě legraci? Já jsem vám přece řekla, že zelené máme POUZE AUTOBUSY!“
„Hm... A zelené traktory máte taky?“
„Ne, milá paní! Máme sice traktory, ale jen modré.“
„Ale v zelené je máte taky, ne?“
„My máme JEN modré!“
„ Aha... Dostanu tedy zelený?“
"Až naprší a uschne!"

Obrázek uživatele Danae

Fiat LUX!

Fandom: 
Drabble: 

Nikdo z dodavatelů, kteří nakonec prošli ostrým výběrovým řízením pro vybavení klubu LUX, na tuto zakázku nevzpomínal příliš rád. Zadavatel totiž vyžadoval přesnost a preciznost, která byla i pro losangeleské dodavatele, zvyklé na zpovykané hollywoodské hvězdy, něčím nevídaným. Mramor koupelnových obkladů musel být sněhobílý. Bukové dřevo podlahy perfektně vybroušeno i pod barovým pultem. Klavírní křídlo Steinway vracel načtyřikrát.
Nejhorší bylo, že se zadavatel (v perfektním bílém obleku) nečekaně zjevoval za každým řemeslníkem, který si chtěl něco ulehčit. Nevěděli, co je děsí víc – zda jeho palčivý pohled, nebo žena s poloviční maskou a dýkou za pasem, co mu šla v patách.

Obrázek uživatele Erys

Snadná kořist

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Chm. Nechci svým čtenářům podsouvat hodnocení, ale mám potřebu říct, že dnes mi to fakt nepíše.

Drabble: 

Prodejce pohledem vyhodnocoval postaršího muže. O chvíli později už k němu přistupoval a patřičně nadšeným hlasem vykládal o výrobcích.

„Ale tady vedle máte něco podobného za poloviční cenu.“
„Jistě, ovšem tento výrobek má jedinečnou kvalitu a za ty peníze navíc určitě stojí, vlastně ještě vyjde lacino.“

„A opravdu myslíte, že je potřeba pořizovat ještě toto příslušenství?“
„Na mou duši, ano. Úplně to změní váš prožitek, určitě té koupě nebudete litovat. Dokonce myslím, že byste měl zvážit ještě tady tohle.“

„Zaplatíte kartou?“
Muž se nebezpečně usmál.
„Vlastně možná nezaplatím vůbec.“
Odkryl rohy i ocas.
„Budeme si muset promluvit o vašem postupu.“

Závěrečná poznámka: 

(A nikoliv, není to narážka na žádné konkrétní místo, značku, osobu, ...)

Marketingový plán

Fandom: 
Drabble: 

Daniel hleděl přes stůl na potenciálního klienta a cítil narůstající nejistotu. Měl za to, že jedná s klasickým bohatým hejskem ze kterého prostě vytáhne hromadu prachů, ale ten chlápek v obleku od Prady a se žraločím úsměvem ho znervózňoval čím dál tím víc.
"Takže to chápu tak, že nemáte žádné zkušenosti se sociálními sítěmi?"
Klient se usmál: "Spíš jsem zatím využíval tradiční tištěná média a šeptandu, jestli to tak mohu říct."
"Moderní technologie můžou vaše podnikání hodně posunout, popište mi co děláte a naše agentura vám připraví marketingový plán."
"Dá se říct," pokýval hlavou Lucifer, "že plníme lidem jejich přání."

Obrázek uživatele Julie

Zaseklá deska

Úvodní poznámka: 

Věnováno Birute.
Jakákoli podobnost s žijícími, mrtvými či nesmrtelnými osobami je čistě náhodná! Úplně! Naprosto! Vážně to nemá ani trochu nikoho připomínat.

Drabble: 

Azirafal měl s pekelnými zákazníky svoje zkušenosti. Konkrétně v jednom případě by si dokonce troufl použít slova jako “rozsáhlé”, “mnohaleté” a ba dokonce i komplexní. Jenomže tahle dívka zaskočila i jeho.
Když přišla prvně, vypadala nevinně. Zlatavé vlasy, modré oči, přátelský úsměv, zájem o knihy...
Napřed si ani nevšiml, že je to ona. Prostě jen zaslechl útržek melodie, která mu pak několik dní zněla v hlavě.
Jenomže dívka se vracela. Vždy po několika dnech a pokaždé si zpívala to samé.
Jeho svět, který byl vždy plný těch nejnádhernějších skladeb, se smrskl do jedné.
Dívka stále přicházela.
Nadešel čas sehnat Crowleyho.

Závěrečná poznámka: 

Konkrétně se jedná o tuto skladbu (poslouchejte pouze na vlastní nebezpečí) - https://youtu.be/47E2tfK5QAg
Ono je to moc hezké, ale z hlavy se to dostat nedá.

Obrázek uživatele Akumakirei

Od dětských střevíčků

Drabble: 

Věděla, po čem Armin odmala toužil. V jeho snech šuměla slaná voda, vyrůstaly ledové hory, nohy se bořily do písku. Svět bez hradeb a titánů.
Historia nesnila. Její hradby byly menší, dřevěné a chatrné, mohla je přeskočit, kdykoliv chtěla, ale svět za nimi křičel dětskými posměvačnými hlásky a bouřil deštěm kamení. Snad si jednoduše přála zůstat. Postrádala netečnost jako Armin postrádal fyzickou zdatnost.

Co postrádají titáni, to pochopila rychle.

Nejvíc však pálilo pochopení, co postrádá otec.
Když se vytáhl nad hradbu a tváří v tvář samotného ďábla si její! lid zoufal, nemohla jinak. Patřil jí.

Ten den začala vyrovnávat účty.

Závěrečná poznámka: 

Kdo nezná: Jedná se o svět s titány (= zplozenci pekla, nestvůry požírající lidi) a lidmi zavřenými za padesát metrů vysokými hradbami, které je před nimi chrání, titán většinou tolik neměří. Armin i Historia jsou (ne zcela dobrovolně) členy jednotky vojáků, která se s titány potýká nejčastěji. Historiin otec se proměnil (dlouhý, zamotaný příběh) do jednoho gigantických rozměrů, čímž lid za hradbami ohrozil...

Obrázek uživatele Dobi

Co stačí čertovi ke štěstí

Drabble: 

"Ondro, a teď jsi nejšťastnější?" Zeptal se Matěj svého smrtelníka, který měl kapsy plné dukátů.
"Zejtra je ve městě posvícení." Namísto odpovědi se Ondra zahleděl do dálky.
"Vždycky jsem chtěl jít na trh a teď si můžu koupit nový boty."
Matějovi rychle došlo, že na zemi ještě pobyde.

"Ondro, to voní! Podívej se na ty-- ty dlouhý--"
"Myslíš párky?" Boty sehnali už dávno, přesto Matěj nechtěl pryč.
"Jo. A ta šunka! To cukroví!" Rozplýval se Matěj.

Když večer odcházeli, Ondra možná stále ještě nebyl nejšťastnější člověk, zato Matěj, který měl kapsy plné dobrot a plný žaludek, byl zaručeně nejšťastnější čert.

Obrázek uživatele Taarg

Až zaprší

Drabble: 

Čert s hodností buldočka pomalu dolízal odpolední vodu, kterou mu na Zahrádkách nalila výčepní.

Degradace z krysy se mu nelíbila, ale aspoň byl v běžném provozu pražské metropole oblíbenější. Neměl odnést do pekla paní domácí jen proto, že dávala do sklepa pastičky na myši.

Krysy měly informace přímo ze stok a z metra, věděly všechno a byly brány za nejlepší analytiky.

Horko ho ubíjelo, buldočci ho snášejí špatně.

Ale co, aspoň se zatahuje. Lehl na zádíčka a nechal se od starší paní podrbat.

Večer začalo pršet, bylo léto páně 2002. Měl děsné štěstí. Informace od krys budou brzy na nic.

Obrázek uživatele Carmen

Těžký den prodejcův

Fandom: 
Drabble: 

Garrick Ollivander měl perný den. Sešit s účetními záznamy postrádal tři stránky a jeho účetní používal dost nevybíravé výrazivo. Dodávka delších krabiček se opět zpozdila. Poslední žíni z jednorožce přetrhl.
Pak zacinkaly dveře. Vzchopil se a nachystal se k obvyklému představení. Hlavně ať brzo vypadne, pomyslel si.
Jenže první hůlka nic. V duchu zaklel. Kluk vyjeveně civěl.
Další nic. Začínal toho mít dost. Některým lidem není nic dobré. Čert aby tě! Předstíral zaujetí, ale v duchu si maloval vidinu důchodu.
Pomstychtivě vytáhl svůj největší neudatelný nemoderní ležák. Frustrovaná hůlka nadšeně skočila po příležitosti.
Rychle nějakou omáčku kolem!
"Zvláštní. Velmi zvláštní..."

Závěrečná poznámka: 

(Kazím Harryho osudovou scénu, ale prostě mi to nedalo...)

Obrázek uživatele Champbacca

Profit a protekce

Úvodní poznámka: 

(mezitím jen o pár vlnek dál)

Drabble: 

Další rána na sebe nenechala dlouho čekat a byla výrazně přesnější, ale s divošskou lodí v posledním okamžiku uhnula vlna. Silver se nenechal odradit, vystřelil znovu a tentokrát by se určitě trefil, kdyby kouli na poslední chvíli nevychýlil poryv větru.
Do třetí to v letu napral racek a nedoletěla ani do půlky.
„Ty mizery snad chrání všichni čerti!“ vztekal se pirát a nabíjel dál.
Domorodce ve skutečnosti chránil čert jediný; seděl s nimi ve člunu a doufal, že bude celá tahle věc co nejdřív za ním, protože byli neskutečně otravní a za ty jejich duše mu to snad ani nestálo.

Závěrečná poznámka: 

A ostatně soudím, že by Jediland měl být aktualizován.

Obrázek uživatele Ampér

U zubaře

Fandom: 
Drabble: 

„Zanedbaný chrup máte až hrůza,“ prohlásil doktor Levý po zběžné prohlídce pacientova chrupu. „Sestro pište. Šestka vlevo nahoře a sedmička vlevo dole kaz, trojka vpravo nahoře extrakce.“

„Chože, vhy mhi bhudete tlhat zhub,“ ozvalo se z křesla. „Tho nehde.“

„Ve špičáku máte pořádně velký zánět, zub musí ven,“ odpověděl dentista. „Ale nebojte, nejprve to lokálně umrtvíme a pak to půjde jak po másle.“

„Phane dhokthore, nhešlo bhy tho bhez tlhání,“ zaúpěl pacient. „Jhá then zhub pothřebuju k phráci.“

Zubní lékař jen nechápavě zakroutil hlavou. Smysl pacientových slov pochopil až poté, co mu sestra přečetla nacionále a povolání. Vlad Dracula, upír.

Závěrečná poznámka: 

Když mi minulý týden trhali zub, napadlo mě, jak by asi bylo upírovi bez jednoho špičáku.

Obrázek uživatele tif.eret

Sám

Fandom: 
Drabble: 

Je ti devadesát let a jsi sám. Sedíš za stolem, hledíš do prázdna a přemýšlíš o svém životě.
Zažil jsi toho opravdu hodně. Procestovals kus světa, poznals spoustu lidí. Na rodinu čas nezbyl.
Práce tě stále baví, máš úspěch. Klienti za tebou chodí, abys jim svou radou pomohl, ale jednáš vždy v jejich zájmu? V hloubi srdce víš, že ti jde především o vlastní prospěch. Jen díky tomu se topíš v penězích.
Teď někdo vchází do místnosti. Možná některý z klientů? Pak uvidíš jeho tvář a náhle je všechno jasné. Tenhle zákazník nepřichází pro radu. Přišel si pro tvou duši.

Obrázek uživatele Arenga

Pátrání po knize s keriaktem

Úvodní poznámka: 

bez nároku na bod

Navazuje na "Stále ve tmě - či o kousek blíž?" (http://www.sosaci.net/node/30680)

Drabble: 

Byli si prakticky jistí, že hledají knihu. Neobyklou.
Jenže kde začít?
Usnesli se, že se musejí vrátit zpátky.
Jít po vlastních stopách, tak, jak pronásledovali Caradoca. Vrátit se na místa, kde byl, pokusit se najít knihaře, který tu knihu vázal. Nebo knihkupce, který ji Caradocovi prodal - jak totiž upozornila Avani, keriakt nemusel být vetknut pouze do nového svazku.

Vousatý muž v pracovní zástěře převracel v prstech kus šeříkově obarvené kůže. Zavrtěl hlavou. Pak ten odřezek znovu převrátil. “Nevím. Nevzpomínám si.” Proklatě! Co komu jenom udělal, že k němu tihle dva přišli? Nebyli to nakonec právě ti, před nimiž byl varován?

Pekelný zákazník

Drabble: 

Naše podivná fantazijní trojice šla stále dál a dál jeskyní,
obklopena dlouhou dobu jen černočernou tmou a neprostupným tichem.
Bylo to, jako když jste ve zkušebně za zvukovou stěnou a máte pocit,
že i pád špendlíku by zaduněl jak kostelní zvon.

Když vtom to všichni spatřili.
Nehybná černá silueta jim náhle zastoupila cestu.
Jejího pohybu si všimli jen díky žhnoucím oranžovým uhlíkům jakoby
visícím ve vzduchu, což byly zřejmě oči.
Také se zdálo, že má postava zkřížené ruce na prsou.

,,Bohové, to je snad sám Lucifer!" Povídá vyděšeně Eowyn.
,,Ještě řekni, že příjmením se jmenuje Morningstar..."
ušklíbl se pobaveně trpaslík.

Obrázek uživatele Ghormoon

Tak jsme tady!

Úvodní poznámka: 

14. v sérii „Údolí Shatheků“ (viz proklik fandom), přímo navazuje na 13.

Drabble: 

Paul se Zedem šli snad věčnost. Cesta se z bílé začala pomalu barvit do oranžova. Pomalu sestupovali níž a v dálce viděli, že se cesta rozšiřuje v prostor. Po čase viděli i obrysy budov a postav.

...

Zed zaklepal na nejhonosnější budovu co našli. Dveře se pootevřely.

„Tak kde budeme bydlet?“ vychrlil na ně Zed rovnou. "Chci to nejluxusnější, co tady máte!"

„Kdo sakra jste, abyste si kladli podmínky?“ ozvalo se zevnitř. Ze dveří vystoupila rohatá postava.

„Uhodli jsme hádanku, zasloužíme si svůj ráj!“ trval na svém Zed.

„To tak. Takhle rozmazleného zákazníka jsme tu dlouho neměli. Do kotle s ním!“

Obrázek uživatele Birute

Námluvy

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Varování: techtle mechtle

Tentokrát z Nizozemska.

Drabble: 

Dcera hostinského si dala podmínku, že se o ni může ucházet jenom silák, kterému není rovno a který nikdy nikoho neprosil o slitování.
Mládence, který nakonec dal co proto všem místním švihákům, nikdo neznal. Ovšem zanedlouho byl v hospodě pečený vařený a nešetřil penězi, ani lichotkami pro ni.
Skoro by to zabralo. Jenomže děvče jednoho dne zachytilo v zrcadle jeho odraz i s rohy.
A tak, když se spolu muchlovali v její komůrce, popadla ho za ten jeho poklad a zakroutila jím, až čert začal prosit, ať ho nechá být, a když ho pustila, vzal s nářkem nohy na ramena.

Stránky

-A A +A