DMD č. 14. pro 14. 4. 2018. Téma: Pekelný zákazník

Obrázek uživatele Simbacca

Pekelný postup

Úvodní poznámka: 

#novej_kánon

Drabble: 

Joya Brannigan otevřela email od klienta, chvíli nechápavě zírala a pak si ho podezíravě prohlédla znovu.
Zpráva bez jediného slova, zato opatřená třemi prioritními vykřičníky, obsahovala přílohu, v níž byla uložena zpráva jiná, přeposlaná, která obsahovala dlouhý seznam. Vytisknutý, vyfocený obstarožním digitálním fotoaparátem a nahraný v jakémsi absurdním formátu, který se v civilizovaném vesmíru nepoužíval od pádu předchozí Republiky. Komprimovaný metodou nejen zbytečnou, ale na některých světech dokonce zakázanou, samozřejmě.
Nedělala z toho velkou vědu, povzdechla si a pustila se do ručního opisování.
Ostatně když jeden pracuje pro Satanica Exports na Devaronu, s nějakým tím peklem musí tak trochu počítat...

Obrázek uživatele Lejdynka

Peklo pracovních příležitostí

Drabble: 

"No je to peklo. Tenhle chce lepší tarif, tenhle frfňá, že Pražská plynárenská to má levnější... ale nejhorší byl tuhleten dávno, chtěl po mně dočista modrý z nebe a nakonec jsem mu musel vlízt dovnitř stropem. A..."
"Tady ste na zákaznický lince, člověče Satane!" zařve mu do uší šéf plynárny Pekelné ohně "Co si tady vyřizujete soukromý hovory?"
"A na tebe taky dojde," mumlá si Satan, zatímco vytáčí číslo na pana Anděla, co má špatný kotel a vyhodili ho z práce a jestlipak víte že v putyce Nebe majitel šikanuje zaměstnance. "Však ty mi taky jednou tu výplatní pásku podepíšeš."

Závěrečná poznámka: 

Ještě jeden drabble a založím Satanovi vlastní fandom.

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

(Nejen) čert nikdy nespí

Drabble: 

"Méďo, že tě to baví, tisknout mi účtenku, šetři papír, loterii s tím stejně nehraju," praví žoviálně Jimram.
"Ne, teď jste tu náhodou jen samí známí štamgasti, ale nikdy nevím, zda mi v lokále nesedí někdo, kdo vytasí služební průkaz a začne kontrolovat."
"Není to paranoidní?" otáže se Tadeáš.
"Není. Čert nikdy nespí. To máme čojku, finančák, hygienu a iks dalších státních ouřadů..."
"A tito všichni jsou tedy čerti..." zareaguje Lev.
"Přesně tak."
"Brzdi, Méďo, nebo nakonec vyfasuješ flastr za znevažování úřední osoby," zklidňuje ho Jimram.
"Pravda, takže tady máš účtenku, a co vy dva, taky platba nebo ještě pivečko?"

Obrázek uživatele Arenga

Zaskočit si pro pár rozinek

Úvodní poznámka: 

Praha, říjen 1920

Drabble: 

Nad dveřmi cinklo.
“Dobrý den,” pozdravila dívka s nevinnýma modrýma očima.
Majitelka hokynářství ji odhadovala tak na šestnáct. “Dobrý den, slečinko, copak vám můžu nabídnout?”
“Prosila bych rozinky. Deset deka, prosím.”
Navážila, zabalila.
Dívenka zaplatila a slušně se rozloučila.

Hana Krásová sezobla dvě rozinky hned za rohem. Byla zklamaná. Doufala, že uvidí toho legionáře, co se do něj zakoukala Poldýna. Tedy, ne, že by jí sestra pověděla, že má jeho matka v téhle ulici hokynářství, vlastně jí ani neřekla, že existuje nějaký legionář… Potutelně se usmála. Nevadí, zkusí to někdy příště. Jednou ho uvidí - a pak si ho pořádně prohlédne.

Závěrečná poznámka: 

Vysvětlení souvislostí tentokrát atypicky na konci.
O seznámení Leopoldiny s Tadeášem byly drabble Žluté lázně I-III (III - http://www.sosaci.net/node/28770 s odkazy na předchozí).
Hana Krásová, nejmladší ze sester, se objevila v drabble "Drobné svízele sdíleného pokoje" (http://www.sosaci.net/node/29929) - které je ovšem v časové souslednosti až za tímto dnešním.

Obrázek uživatele HCHO

Prosincové nákupy

Fandom: 
Drabble: 

„Tak dřevěný špalíčky bychom měli, březový proutí taky. Černý tepláky a krém na boty jsou doma. Kožich bude problém.“ přemejšlel cestou do obchodu.
„Dobrý den, potřeboval bych nějakej velkej pytel.“
Slečna prodavačka snášela kde co, než nakonec něco vybral.
„Teď nějakej řetěz, aby pěkně chrastil.“
Slečna vrhla zoufalý pohled na kolegu. Ten byl ale ve svém živlu.
„V potřebné délce bychom měli pouze tohle…“ s lišáckým mrknutím vytahl na pult asi metr dvacet geniálního řetězu.
„Nádhera,“ zajásal, „ještě kdybyste tak měli kožich.“
„No, mohl byste si vzít ještě jeden pytel,“ naznačil průstřihy na hlavu a ruce, „působí to velmi výchovně.“

Závěrečná poznámka: 

Příhodu znám od brášky, skamarádil se takhle kdysi s majitelem jednoho železářštví.

Obrázek uživatele Cathia

Hrabě a dračí kněz

Úvodní poznámka: 

Nikdo nemá rád, když mu někdo leze do zelí, jinak tomu není ani u dračího kněze v Olanesu... zvlášť, když přijde na hraběte a jeho představy, byť je nejlépe platícím zákazníkem široko daleko.

Drabble: 

Otec Marcus stál vedle sochy zeleného draka a čelil zlostnému pohledu hraběte Tarnaka.
„Platím vám za to, aby se naučila základy, ne aby se z ní stala odbornice na hospodářství,“ vyštěkl.
„Poskytuji všeobecné vzdělání všem stejným metrem. Pokud je úroveň takového vzdělání přespříliš, připlaťte jí soukromé hodiny a já svou výuku zaměřím na poezii a vyšívání,“ odvětil kněz příkře.
Hrabě se hlasitě uchechtl, než pokračoval: „Jak si dosud vede?“
„Je bystrá. Učí se rychle.“
„Výborně… ale nepřehánějte to. Chci, aby byla vzdělaná a nedělala ostudu u dvora svou negramotností, ne aby se z ní stala emancipovaná přítěž.“
„Jak si přejete.“

Obrázek uživatele Stevko

Iný tovar

Drabble: 

- A či si mi tu, Pištík môj?
- No a kde by som mal byť?
- No veď ja len tak, či tiež vidíš to, čo ja.
- Veruže Jarík, asi vidím. Čertisko ti sem mieri.
- S chvostom aj kopytami. A čože tu chceš, čierna duša? Hádam si po tie naše neprišiel.
- Dobrý deň. Nie, dnes nejdem po duše. Dnes žinčicu a oštiepky zháňam.
- A to si ku nám prišiel. Veď my tu nič také nemáme.
- A čo máte? Nemôžem sa naprázdno do pekla vrátiť.
- Nuž, slivovicu by sme ti mohli predať. Ale pozor na ňu v pekle. Je to horľavina prvej triedy.

Závěrečná poznámka: 

Tá prvá trieda sa tam nejak samá napísala. Ale fakt je to na pekelného zákazníka.

Obrázek uživatele Keneu

Balonky

Fandom: 
Drabble: 

Zvonek zněl ostře a výrazně, jako mince vyhozená do vzduchu a rotující v rudém světle zapadajícího slunce.
„Uličníci!“ vbelhal se do krámu prodavač.
Žádní rozpustilí chlapci u dveří, jen jeden zákazník.
„Červené balonky,“ pečlivě vyslovil a když kroužil hlásku o, prodavači se vybavila vzpomínka z dětství, jen tak proběhla mozkem a donutila ho otřást se. Zákazníkova ústa mu na okamžik připomínala mihuli, kterou mu kdysi podstrčil do postele starší bratr.
Vytrhl se z myšlenek a otočil se k polici.
„Červené mi zrovna došly. Mohu vám nabídnout nějaké jiné?“
„Můžete mi je nabarvit,“ odpověděl zákazník.
A pak... už jen ty zuby.

Závěrečná poznámka: 

mihule vám posílá pusu na dobrou noc

Navážíme, zabalíme, klaníme se, to by bylo...

Fandom: 
Drabble: 

"Přišla Lisa a Anna! Jak se Vám daří? Vy už se budete jistě brzy vdávat, co?"
"To tedy určitě nebudeme."
"A co ráčí dámy dnes nakupovat?"
"Kartónek jehel, rybí konzervu,..."
"Hned to bude. Nedáte si bonbony?"

Za 15 minut.
Ajéje. "Dámy, copak potřebujete tentokrát?"
"My jsme zapomněly kvasnice."
"Tak tady to máte. Dáte si ještě bonbon?"

Za 15 minut.
Co zapomněly teď?!
"Tady máte to kafrové mazání. Dáte si ještě bonbony?"

Za dalších 15 minut.
Už jsou tady zase! Budu muset objednat další bonbóny...

Za 75 minut.
"A ještě falunské uzenky."
Teď abych běžel do skladu pro novou krabici bonbonů!

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele neviathiel

Červen II

Fandom: 
Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Oběť se nejdříve musí postavit na několik metrů čtverečního igelitu a svléknout. Můžou z ní odpadnout nosiče DNA — vlasy, chlupy, šupinky kůže. Její oblečení je důkazní materiál a putuje do papírových pytlů. Pak je třeba prohlédnout a zdokumentovat zranění. Lékařem, popisem, fotografiemi. Všechna zranění. Pak je třeba odebrat vzorky DNA oběti a vzorky ze všech dostupných sliznic a tělních otvorů.
Vše se děje jen se souhlasem oběti.
“Jsi naživu a podezřelá.”
Petr ji celou dobu drží za ruku. Zlatíčko. Přinese náhradní oblečení a odveze ji domů.
“Věřím ti. Víš, co to znamená?”
Nedokáže myslet.
“Ten útočník mohl jít po tobě.”

Závěrečná poznámka: 

Závěrečná poznámka: Pekelný zákazník je jak ona (skutečně dotyčného zabila dost nehezkým způsobem), tak druhá strana, která ji donutila projít značně nepříjemnou procedurou.

Další: http://sosaci.net/node/30922

Obrázek uživatele Elrond

Zakázka

Fandom: 
Drabble: 

Šauroň přemýšlel, čím by nahradil ztracený Silmámil. Svolal si škyty, aby jim přednesl svůj plán.
„Nechám si vyrobit prsten, který bude magičtější než Silmámil.“
„Skvělý nápad, pane,“ odsouhlasili jednotně škyti.
***
Šauroň se zahalil do podoby sličného elfa a vetřel se do Elfíčka. Navštívil věhlasného šperkaře Kilobramböra.
„Mám pro tebe zakázku. Potřebuju zlatý prsten.“
„Tady je vzorník.“ Kilobrambör mu podal tlustou brožuru.
„Ale musí to být nejmagičtější prsten, jaký kdy kdo vyrobil. Musí mít moc, že mě všichni budou poslouchat. Nikdo mi taky nebude moct ublížit. A když se zahřeje, objeví se po obvodu elfský nápis.“
„Tak to si udělej sám.“

Obrázek uživatele Ancient Coffee

Čtyři nad polévkou

Drabble: 

Z dáli to mohla být obyčejná večeře. Střídmě bohatá tabule, v tom nejlepším odění stolovníci. V čele stolu patriarcha, po jeho pravici paní domu. Naproti němu novomanžel, po jeho pravici mladá paní. Zdvořilosti padly rychleji, než se předpokládalo.
„Kolik vám je let?“ vypadlo z Anety při polévce.
„Více než vám. Ani jeden věk nemá relevanci.“
„Proč právě Alexandr? Co z něj budete mít?“
„Aneto,“ pravil soudce varovně, zatímco očima prosil Noru o klid.
„Nejsem kus masa, co si kupujete na trhu!“ Lžička jí efektně vypadla z prstů, knedlíčky z polévky se se silou vůle udržely v talíři. „Nedlužím vám odpovědi!“

Závěrečná poznámka: 

P. S. Nevím, kde vzaly knedlíčky sílu vůle, asi nějaký magický realismus, či čo.

Doufám, že téma je zřejmé. Raději ale kontext – Nora se poprvé setkává s partnery svého čerstvého manžela, svatba to byla rychlá, tajná a z rozumu, Nořin příchod do rodiny proto není úplně ideální.

Obrázek uživatele Peggy Tail

Fronta

Úvodní poznámka: 

Krutá (ne)realita :D

Drabble: 

„Dobrej, já dost pospíchám. Prosil bych dvacet kilo násilí, čtyřicet pět kilo úzkosti, krabici bezmoci, trochu té fyzické bolesti a samozřejmě tunu strachu...“

„Píšu si, ale musíte si počkat, před váma je fronta zákazníků.“

„Heleďte, víte vy vůbec, kdo já vlastně jsem?“

„Nejsem slepá. Ale poptávka je velká. Hlavně od televizních společností. To, že jste to kdysi zavedl, už dneska vůbec nic neznamená. Budete si holt muset počkat no.“

„Jak je ale možný, že toho tolik chtěj?“

„To víte, lidi se na to rádi dívaj. Protože sami už nic necejtěj. Takže na čekačku a uhaste si ten ocas, hoří vám.“

Obrázek uživatele Aveva

Povolání snů

Fandom: 
Drabble: 

Delegát: Jedeme v celou z prvního nástupiště!
Klient 1: V kolik to jede?
Delegát: V celou.
Klient 1: Z kterého nástupiště?
Delegát: Z prvního.
Klient 2: V kolik to jede?
Delegát: V celou.
Klient 2: Z kterého nástupiště?
Delegát: Z prvního.
Klient 3: V kolik to jede?
Delegát: V celou.
Klient 3: Z kterého nástupiště?
Delegát: Z prvního.
Klient 4: V kolik to jede?
Delegát: V celou.
Klient 4: Z kterého nástupiště?
Delegát: Z prvního.
Vlak z druhého nástupiště ve 21:05 jel směr Polipsy. Když do něj delegát cestovní kanceláře nastupoval, věřil, že tam jistě najde nové životní poslání.

Obrázek uživatele Envy

Zavíračka

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Sprosté slovo na konci.

Drabble: 

Za osm minut sedmá a zavíráme. Kolegyně dokončuje zakázku pro poslední zákazníky, když tu najednou dovnitř vtrne muž, přibližně padesát let. Ani nepozdraví, a už ze sebe hrne požadavky.

"Dobře, já vám to vytisknu. Musím vás upozornit, za šest minut zavíráme, pokud budete potřebovat něco dalšího, stačí sjet o pár stanic dál na další pobočku, tam mají až do jedenácti."
"Abyste se nezbláznili," řekne nerudně.
"..."

"Tady to máte, vytištěné, sešité a zaříznuté, jak jste si přál. Kartou nebo hotově?"
"Počkat, teď mi udělejte ještě dvacet kopií."
"Já nemůžu, my musíme přesně zavírat, upozorňovala jsem vás."
"No to jste se posrala!"

Závěrečná poznámka: 

My vážně musely přesně zavírat =/

Obrázek uživatele Tess

Nuisance

Úvodní poznámka: 

Nesoutěžní.
Na tohle téma druhé, protože se nestíhám vejít. A hodí se.

Drabble: 

The next step was getting the lawyer guy to safety.
“Follow me,” Risa said, passing the man in a smart suit who was leaving the bank. “I’m your ticket out.”
“Where are we going?”
“Far away.”
“I’ll get taxi then.”
A car stopped next to them.
“Hop in.”
“No!”Risa pushed him to the nearby building, lead him through and into the back alleys.
“Suicidal much?” she muttered.
They took the airport express.
“Where do we fly?”
“Nowhere.” Risa ignated the portal activator.
After showing the lawyer through, she looked around.
Someone was here.
“Raven.”
Debriefing?
They need the safe house.

Obrázek uživatele Saphira

Sladká jako čokoláda

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Možná jsem to už někomu z vás vyprávěla. Pár let práce ve službách se na mě podepsalo a věřte mi, už nikdy.

Drabble: 

Odraz zrcadla jí vrátí vynucený úsměv, hluboký nádech a výdech. Dneska se nenechá rozhodit.
„Ta tyčinka s čokoládou… ta je sladká?“ ukazuje postarší zákaznice na jeden z prodávaných artiklů.
Zatne zuby. „Ano, je s čokoládou,“ procedí, sarkastický tón se snaží potlačit na minimum.
Křečovitě děkuje a doufá, že baba se už nikdy nevrátí.
Fronta roztrpčených zákazníků stojících u pokladny s cedulkou Pokladna uzavřena.
„Slečno, obslouží nás konečně někdo?!“
Mlčky pohlédne na cedulku a pak pokyne frontě, aby přešla k vedlejší pokladně.
Den za dnem.
Zákazník za zákazníkem.
Peklo za peklem.
„Co si budete přát?“ směje se sladce a uvnitř umírá.

Obrázek uživatele vatoz

Starý známý

Fandom: 
Drabble: 

Johnny nakupoval v naší večerce pravidelně v úterý a pátek, a občas nárazově nějaké drobnosti - cigarety, víno, kondomy.
Zdravil, usmíval se, platil hotově, nepotřeboval účtenky, ideální zákazník.
Jednou se nám svěřil, že jinde nakupuje ghí, tatínek tedy ghí objednal, prodávalo se slušně, a Johnny si ho kupoval pravidelně.
V průběhu let nám doporučil japonskou vodku Naushikaa, belgické pralinky Graaeul, slimky Estherházy, chleba ze Stránčic. Pamatuju si tak sedminu, ale všechno byly prodejní šlágry.
Pak nám doporučil prodávat střelivo .45 ACP. Tatínek po váhání podlehl, a dnes prodáváme devatenáct balení denně.

Včera si Johnny posteskl po kokainu. Tatínek stále ještě váhá.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Voldemort

Stížnost

Drabble: 

Do ředitelny nakráčel, jako by mu to tam patřilo.
Posadil se a s významným povzdechem spojil dlaně do stříšky a upřel pohled na ředitelku.
Minerva se pousmála.
Kočku neuzíráš, pomyslela si.
„Co pro vás mohu udělat?“
„Jdu si stěžovat na komplot, který tu probíhá proti mému synovi. Špatné známky, kontrola hůlky následovaná školními tresty, a to školními tresty pod úroveň čistokrevného kouzelníka. Napsal mi, že musel drhnout kotlíky jako nějaký špinavý skřítek!“
„Prospěch a chování vašeho syna se výrazně zhoršily, na což jsme reagovali podle školního řádu. S jehož novelou jste nadšeně souhlasil.“
Neodcházel poražený. Zmizený schod to účinně napravil.

Závěrečná poznámka: 

řečeného syna jste měli možnost poznat v drabblu Místo asfodelu

Obrázek uživatele Viktorka

Na kolenou

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Doufám, že nikoho nevědomky nevykrádám. (Silná stylová inspirace příběhy z Clients from hell.)

Drabble: 

„Ještě přesně nevím, co vlastně chci, ale nebojte se, včas se to dozvíte. Slyšel jsem, že máte v oboru značné zkušenosti, takže nepochybuji, že mým požadavkům vyhovíte. Vím, že asi nejsem váš jediný zákazník, ale přesto bych potřeboval, abyste byl na příjmu 24/7, kdybych měl nějaké připomínky k vašemu postupu. Je možné, že nezareaguji okamžitě, v zásadě jsem dostupný jen zvečera, ale na to si zvyknete. Bohužel mi momentálně nepřebývají žádné prostředky, takže to budete muset udělat zadarmo. Odměnou vám budiž má (skoro) nehynoucí vděčnost. Ostatně neděláte to pro peníze, ne?“

Bůh si povzdechl. Modlící se ho ovšem neslyšel.

Závěrečná poznámka: 

No, snad to není úplně blbé.

(Pro Ryu: počitadlo ukazuje 99 slov, protože počítá 24/7 jako jedno slovo, ale dle metodiky by se mělo počítat za dvě.)

Obrázek uživatele Tyfónek

Firma Peklo

Fandom: 
Drabble: 

Tak jednou se Bůh přebírá v účtech a najednou řekl, "Ty lidi si snad nevymyslí nic originálnějšího. Tady máme účty z pekla, 2564 pokladů, 3009 omlazení." Jak to mám asi všechno zaplatit, pomyslí si Bůh. "Mám to! Napíšu Luciferovi, aby se trochu omezil ten výběr přání, když někdo přivolává čerta." Tak Bůh dopis poslal a on doletěl až k Luciferovi. Ten okamžitě nařídil, aby si lidé nemohli přát cokoli. A taky aby dávali jako reklamní dárek malého psa Kerbíka. Jedno z opatření bylo také, že člověk musel říci heslo. To heslo znělo "pidluke". Už nestačilo říci "Čerte, zjev se mi!".

Závěrečná poznámka: 

(pozn. mam.: Tyfónek viděl minulý týden loutkového Fausta.)

Obrázek uživatele Aplír

Velkolepý

Fandom: 
Drabble: 

Na přání knížete dorazil z daleka, odkudsi z Kavkazu. Byl impozantní, silný a velmi vytrvalý. Pověřený zaměstnanec se ho ujal jako jednoho z nejváženějších zákazníků. Hned mu věnoval největší péči. Měl být ozdobou zámeckého parku v Kynžvartu.

Za obětavou starostlivost se bohatě odměnil. Nebyl to žádný troškař. Byl velmi plodný a měl na patnáct tisíc semen.

Z vítaného se časem stal přímo pekelný zákazník: velmi obtížný, přizpůsobivý, zákeřný a tuze nebezpečný. Kdo se ho dotknul, toho potřísnil a potrestal puchýři.
Lidé na něj byli alergičtí. Chtěli se ho zbavit. Marně. Nedal se vykázat.

Pekelně zní i jeho jméno - Bolševník velkolepý.

Obrázek uživatele Tess

Hanging by a Thread

Úvodní poznámka: 

Nesoutěžní.

Drabble: 

“... and what are YOU doing here?”
The blow was unexpected.
Thorne hanged his head low and mumbled apologetically. If he could, he would show Psycho what for... but he couldn’t. Not yet.
He was walking a fine line with the crazy local leader. Keeping close enough, getting intel...
From the next room a cracking noise sounded.
... but not too close to actually be considered a thread.
He was great in following orders...
“You, big guy. Get rid of this body, will ya?”
He was also sure he is going crazy in here.
He needs out. But finish his job first.

Obrázek uživatele Kraken

Váš zákazník, váš pán

Fandom: 
Drabble: 

Do dveří vstoupil vousatý pán. "Vida, vida, můj první zákazník," pomyslel si prodavač.
Vstřícně se zeptal: "Co si přejete?". Zákazníkův hlas zněl podrážděně. Vstal brzy ráno, aby se vyhnul frontám, a vlastně vůbec nepomyslel na to, co chce. "Můžete mi něco nabídnout?" Prodavač pokýval hlavou. "Můžu vám nabídnout malé hříšníky jako například zloděje nebo cizoložníky," podíval se na zákazníka. "Nebo ty větší, jako vrahy a sebevrahy."
"Dejte mi jednoho vraha... Zamyslel se. ...třeba z Číny, z Tokia."
Prodavač přikývl, že rozumí. Chvíli se přehraboval ve skříňce za ním. Po chvilce vytáhl zavřenou sklenici.
"17 hříchcentů."
Ďábel mlčky zaplatil a odešel.

Závěrečná poznámka: 

V Ďábelských prodejnách se prodávají duše těch lidí, co se dostanou do pekla.

Obrázek uživatele Kleio

Aréna

Drabble: 

Smrt doprovázela Aloy neustále. Každý souboj s mechanickou šelmou ji ohrožoval na životě. Ale smrti nejblíž byla zásluhou lidskou. Ocitla se beze zbraní, téměř nahá uprostřed arény, kam ji hodili, aby pro zábavu banditů zahynula v souboji s kovovými obry. Chvíli zvládla utíkat a uskakovat, ale bylo jich mnoho a dav rozlícených diváků po ní házel kameny. Na poslední chvíli vyšplhala na kůl a oddalovala smrt. Ze sedadel se ozývalo bučení a výkřiky typu „tohle jsme si neobjednali“, nebo „už konečně chcípni“.
Vyčerpaně spadla do písku arény.
Těsně před smrtí ji zvedla čísi ruka.
„Mám tě, Aloy.“
Poznala Sylensův hlas.

Závěrečná poznámka: 

Pekelným zákazníkem chápu diváky, kteří lačnili po její smrti, ale když ne, tak ne. :-)

Obrázek uživatele Bídák

Štamgast

Drabble: 

Bídák své štamgasty miloval. Nechávali u něj kompletně celou výplatu a ještě mu děkovali za příjemně strávený čas.

Jenže byl tu jeden, kterého jako by mu poslalo samo peklo.

Chodil po zavíračce.
Pil jeho nejlepší alkohol.
Dostával delikatesy z kuchyně.
A co nejhůř! Nikdy za nic neplatil.

A Bídák proti tomu nic nenamítal. Nechával mu otevřená zadní dvířka. Jídlo mu vařil sám a o sklenku se s ním vždy podělil.

Děsil se jediné věci. Dne, kdy se nevrátí a on zůstane sám.
Nedokázal si bez něj představit život.
Jenže jeho přítel stárl.
Jedinou útěchou bylo, že si to Hraničář uvědomoval.

Závěrečná poznámka: 

Pro muže žijící v pevnosti, kde každý den hrozí, že můžete být napadeni a zemřít, je to nejhorší, co se vám může stát, mít věrného přítele. Protože pokud o něj přijdete, umře část vás samotných a vy zapomenete, jaké to bylo se smát. A v tu chvíli máte pocit, že právě to byl plán pekelných stvůr a nevíte, jestli ten člověk byl doopravdy váš přítel nebo ne.

Víte co? Nevšímejte si mě. Dneska mám nějakou divnou náladu.

Obrázek uživatele Owes

Mít naspěch

Drabble: 

Obrtlá ulice rozbřesku nijak nepodléhala. Tonula ve věčném oparu tabákového dýmu, dusivé mlhy a skličujícího šera. V šest hodin ráno, pár minut po východu slunce, byla lidským zrakem stejně mizerně prostupná jako uprostřed noci. A pro někoho, kdo si přál zůstat nepovšimnut, byla ideálním místem.
Zběžně obhlédl výlohy, které míjel. Pak náhle zahnul do úzkého průchodu, oddělujícího dva pásy zanedbaných obytných domů. Na jeho konci stál obchod bez vývěsního štítu, bez označení, beze jména.
Třikrát zaklepal těžkým mosazným klepadlem.
Čekal.
Objevila se zamračená tvář staré ženy.
"Jste tu brzy."
Jeho pronikavé černé oči plály jako dva pekelné kotle.
"Jsem skřivan."

Obrázek uživatele Blueberry Lady

Velmi ostré chutě

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

Drabble: 

Všichni přítomní poznali, že vstoupila vznešená dáma. Bílé vlasy řádně učesané, pevné držení těla, oko živější a výraznější než všechny vrásky. Pravda, hodila se do přístavní krčmy velmi málo, ale pánové se mohli přetrhnout, aby jí uvolnili místo.
Poručila si na zahřátí ostrou rybí polévku. V místnosti to zašumělo, a když dáma jala se smočit lžíci v misce, sledovaly ji zvědavé oči ze všech koutů. Leč kuckání ani rudé tváře se nedostavily. Naopak, požádala ještě o trochu papriček a pepře. Když přidávala si již třetí špetku chilli, zamumlal číšník cosi o tom, že vyrůstala v pekle.
"Nikoliv, drahoušku, v Indii."

Závěrečná poznámka: 

Anna Leonowensová, ta slavná vdova, co dělala guvernantku thajskému králi, se narodila v Indii a i když pak žila v New Yorku a Kanadě, byla, tedy podle té beletrie, co jsem četla, uvyklá na indickou kuchyni i nadále.

Obrázek uživatele Aziz

Anděl pekelným zákazníkem, aneb Uriášův zverimex

Fandom: 
Drabble: 

Petronelovi nebylo nic dobré.
Stěžoval si, že nemá přes den co dělat, že by chtěl trochu zodpovědnosti. A že by s Uriášem mohli dělat i něco jiného, než hrát karty.
Tak mu Uriáš do nebe přinesl pekelné štěně, že se nudit nebude. Petronelovi vadilo, jak je divoké, a že za sebou trousí saze.
Zkusil to s pozemským psem. Bohužel se snažil aportovat svatozář. A prý smrděl.
Byl ochoten to zkusit ještě jednou, než na Petronela hodlal zanevřít.

“Kolik chcete za svojí kočku?” zeptal se sedláka Jandery chlapík v zelené kamizolce.
Mysliveček poklepal na svou brašnu. “Jsem ochoten ji vyplatit zlatem.”

Obrázek uživatele Tenny

Pekelné předsudky

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Jak ironické. Vymyslela jsem téma a nic mě nenapadá. Karma? :D

Drabble: 

Jess obsluhovala v baru Křižovatka, kde se scházeli nadpřirozené bytosti všech druhů a typů. Už jí neděsily chapadla, nad chlupy ve sklenicích jen pozvedla obočí a dýška brala ve všech měnách zemských i nadpozemských.

Dnes jí u baru seděl přiopilý pekelník, kterému se nepodařilo získat duši.
"Škyt... Nějak mi nenalejváš, to jsme my ďáblové tak mizerný zákazníci?"

Jess se zasmála a nalila čertovi další whiskey.

"Naopak, pekelníci vždy plní svoje sliby a platí zlatem. Takový andělé, naproti tomu, se mi vždycky snaží požehnat místo placení a tváří se, že je alkohol hřích, jenom aby se ztřískali a ničili mi bar!"

Závěrečná poznámka: 

Ostatně nevím, proč se říká zákazník z pekla blbým zákazníkům, většina ďáblů se řídí jasně danými pravidly a dodržuje, co je na papíře. Zato některý lidi... :D

Stránky

-A A +A