DMD č. 15. pro 15. 4. 2018. Téma: Na dně

Obrázek uživatele Lyta

The Whisper

Drabble: 

"Stop looking at me like that," she said, her voice soft and profoundly sad.

"Like what?" Emma replied, but Regina already turned her back to her, her hand reaching up to move the curtain and peek out of the window. Emma wondered what was she seeing there in the pitch black darkness. They were both tired, their energy gone. They've really hit the bottom this time.

"Like I'm your everything," she finally answered, startling Emma with merely a whisper.

"Regina, I-" she started once she found her voice.

"Please, don't." Regina interrupted her and then walked out of the room.

Obrázek uživatele Roedeer

Na dně a na útěku

Úvodní poznámka: 

Doplňuji téma 15.4. "Na dně". Bez nároku na bod.

Navazuje hned na drabble Kyselé vítězství.

Drabble: 

Nikdy neměl v úmyslu ublížit. Býval lékař, vázán přísahou, pomáhal a křísil.
Ale Jakub teď kvůli němu plakal - plakal, a přesto tak tiše a ohleduplně, aby ani jedno ucho v domě nezaslechlo, co mu provádí.
Chtěl se ho zmocnit, ponížit ho, udělat se, potrestat ho, a místo toho ponížil sám sebe. Vzrušený a rozdychtěný z toho, že pokořil dítě! I jemu bývalo osmnáct, stejně jako Jakub si tehdy myslel, že může cokoliv a podlehne mu kdokoliv.
A on podlehl. Málem ublížil.
S první, možná druhou slzou dostal ránu elektrickým proudem. Spálil si prsty.
Utekl.
Potřeboval Helenu. Potřeboval být zase normální.

Obrázek uživatele eliade

Milá voda břehy mele

Úvodní poznámka: 

Chcete si přečíst reportáž o svém oblíbeném zvířecím sportovci?
Neváhejte mě kontaktovat!

Dnes (konečně) quokka pro Peggy Tail.

Drabble: 

Novým držitelem světového rekordu ve volném potápění se stal klokan quokka. Pod vodou strávil téměř deset minut, a přestože chvíli setrval na mořském dně, na dně svých sil se zjevně ještě neocitl. Po celou dobu ponoru se totiž i přes fyzickou náročnost svého výkonu usmíval.
Populárním se stal nejen u slepic, které nyní neustále skandují jeho jméno, ale i u obyvatel moře, které během potápění potkal.
„Quokka nemyslel jen na sebe a na svůj rekord,“ uvedl kameraman, jenž klokanův ponor natáčel. „Ve své kapse přinesl sušenky pro kraby, hlubokomořským rybám pomohl rozsvítit lucerničky a – představte si – dokázal rozesmát i sasanky.“

Závěrečná poznámka: 

(Otázkou je, proč ty ryby svítily. Jistě však z čisté radosti.)

Obrázek uživatele kytka

Pokorný okamžik

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Hru s ohněm.

Drabble: 

Svítá. Nový den čpí spáleništěm a prožitým strachem. Oheň strávil sám sebe, zůstala zčernalá poušť a závěje popela, které vítr honí po pláních sem a tam.

Unavení vracejí se domů.
Otec jednou rukou tiskne k boku Jiříka, druhou objímá kolem ramen Jena. Vlasy mu zšedly popelem, tvář má strhanou vyčerpáním a přestálým strachem, ale oči plné úlevy.

Jeníkovi protíná tvář rudá spálenina. V očích mu zůstal odlesk plamenů, vzrušení z boje a vítězství, ale někde hluboko na dně také pokora.

Otec si se synem vymění pohledy: s nákloností a respektem.
Nany si najednou uvědomí, že Jeník je dospělý muž.

Svítá.

Na dně

Fandom: 
Drabble: 

Stává se mi to pořád. V narvaném krámu. Ve frontě na příměstský autobus. Když mě zastaví revizor (a já zrovna nejvíc spěchám). Za mnou se vesele tvoří (nebo roste) fronta, lidi nadávají (Sakra, to je doba!), pronáší moudra (To ste měla mít připravený, slečno!) nebo mlčí, nebo tam třeba další svědci ani nejsou a jako debil si připadám zcela sólově, když se tak přehrabuju v batohu a odhazuju stranou knihu, druhou, třetí, flašku s vodou, svetr, papír od svačiny, ponožku (ponožku?!), nabíječku na telefon, a říkám si, sakra, proč peněženka v batohu musí vždycky zapadnout až úplně dočista na dno?

Pikola

Fandom: 
Drabble: 

Vojenský tábor se topí v bahně. Ohníček nehřeje a čadí. Noha bolí. Martin přesto vytáhne z provlhlého mundúru pikolu a začne hrát. Přisedne Franz, pokyvuje se do rytmu, vedle něj si brouká pod vousy Josef. Další naslouchají.

Martin hraje. Hlavou mu běží, jak mu doma říkali, že řemeslo má zlaté dno. Ale on nedbal. Kdepak. Hrbit se celé dny někde u verpánku. Lákala ho vojenská sláva.

Ozve se zvuk polnice.

„Panebože, přísahám, jestli se z téhle šlamastyky dostanu zdráv, polepším se!“

Průvodkyně provádí skupinku návštěvníků: „Říká se, že pikola, kterou vidíte ve vitríně vpravo, údajně patřila jednomu z majitelů zámku...“

Obrázek uživatele Gwendolína

Hovory nad vínem

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Po několikadenní pauze způsobené zuřivým slavením autorčiných třicátin, je tady opět bystrozor! :D Předchozí zde.

Drabble: 

Harry si překvapivě užíval rozhovor se Severusem Snapem.
Z parku se přesunuli do příjemné vinárny. (Později se ukázalo, že ji Snape vlastní. Harrymu málem vypadly oči.)
Teprve, když se dopracovali na dno páté sklenky, stočil se rozhovor k případu.
Snape si pozorně vyslechl vše, co mu byl Harry ochotný sdělit, a pak se na něj vychytrale zadíval.
„Dobře, pane Pottere. Domníváte se, že se stanu obětí vraždy, protože se mnou Draco Malfoy mluvil před svým zmizením. Ale co když jsem já ten vrah?“
„Doufám, že ne. Pojmenoval jsem po vás mladšího syna. Bylo by mrzuté přejmenovávat ho po tolika letech.“

Obrázek uživatele Owlicious

Jak si dobýt bohatství

Fandom: 
Drabble: 

Dvacet let služby.
Čtrnáct za dvě manželky.
Šest, aby se domů nevracel s prázdnou.
Jeho tchán mu důvěřoval se všemi svými stády - vždyť se pod jeho péčí rozrůstala nebývalým způsobem.
Souhlasil, že mu nějaký skot dá.
Ty, které byly vnímané jako méněcenné - strakaté, flekaté, pruhované.
Zázrakem zdravé ovce i kozy začaly vrhat přesně taková mláďata.
Tchán se divil kolem celé hlavy.
Podmínky měnil častěji, než šaty, ale nebylo mu to nic platné.
Celé zdravé a silné stádo po nějaké době patřilo zeti.
Jistě za tím bylo Hospodinovo požehnání.
...nebo možná jenom lstivost, která do napajedla položila pruty s oloupanou kůrou.

Obrázek uživatele Evangelista biolog

Rutina

Fandom: 
Drabble: 

John si jako každé ráno vařil čaj. Když ho poté naléval, spočinul mu zrak na uraženém rohu skříňky. Napadalo ho nejméně devět různých způsobů, jak se to mohlo stát.
Zamyslel se.
Z přemýšlení ho vytrhla až štiplavá horkost, když přelil hrnek a polil si ruku. Pomalu odložil nádobí a začal si ruku chladit pod tekoucí vodou.
Stejně to skoro necítil.

Všechno se od toho dne odehrávalo v mlze. Nic nemělo jasné obrysy.
Jediná nezpochybnitelná věc byla ta tupá bolest v hrudi.

Sesunul se na zem. Nebyl ani schopný se rozbrečet.

„Prosím. Nebuď mrtvý.“

Modlil se, aby jeho prosbu někdo vyslyšel.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele L.P.Hans

Poklad

Fandom: 
Drabble: 

Na hrázi rybníka stáli dva kluci a jeden druhému ukazoval do vody.
„Děda říkal, že tady za války do vody hodili bednu s cennostmi.“
V mžiku byli v plavkách a jeden za druhým skočili do vody. Dva metry od hráze šlapali vodu a střídavě se potápěli k bahnem zanesenému dnu. Dědovo vyprávění byla zřejmě jen báchorka, ale ten by koukal, kdyby se vrátili s pokladem. Rukama nahmátnul obdélníkový tvar. Víko truhly? V tom ho něco slizkého chytilo za nohu. V panice vykopnul a vyplaval k hladině.
„Našel jsem truhlu, ale něco tam plave. Jdu ven.“
„Srabe.“
Kamarád se už nevynořil.

Suterén

Drabble: 

Naše trojice udělala ještě pár nesmělých kroků kupředu,
aby se hned nato svezla jakýmsi temným tunelem dolů.
Zřejmě na samotné dno rozlehlé jeskyně.

,,Jak jsme, u všech všudy, spustili tu past?" povídá Eowyn.
,,Jo, co děláme tady na dně?" Přidal se s nářkem Ragul.

,,Přesněji řečeno v suterénu!" Promluvila konečně pekelná bytost,
dosud jen výhrůžně mlčící.

,,Suterénu čeho?" Podrbal se zamyšleně Timur na bradě.

,,Horního patra pekla! A teď už sklapněte, ta největší zábava
teprve přijde!"

Po těchto slovech temná bytost zmizela, zanechajíc po sobě hrobové ticho
a nepropustnou tmu, snad ještě hrozivější, než její pekelně dunivý,
záhrobím čpící hlas.

Obrázek uživatele Leon

U Marie

Drabble: 

Když ho Rezková kukátkem uviděla stát na chodbě, okamžitě otevřela.
Morávek přepadl přes práh a zůstal nehybně ležet na podlaze.
Na poslední chvíli v sobě zdusila výkřik.
Zabouchla, přiklela k němu a opatrně mu odhrnula límec kabátu z obličeje.
Byl bledý, zpocený a velmi slabě, sípavě dýchal. Přiložit mu dlaň k čelu bylo jako sáhnout na rozpálenou žehličku.
Tu noc nespal na rozkládacím lůžku. Ležel po bradu přikrytý její peřinou a v horečce stále dokola opakoval, že to nakonec všechno postřílí.
Občas se ho bála.
Častěji však měla strach o něj.
Od doby, co chytili Jožku Mašína, už nežil.
Přežíval.

Závěrečná poznámka: 

Marie Magda Rezková ve svém bytě pravidelně poskytovala azyl Mašínovi a Morávkovi a byla pro ně velmi důležitá.

Obrázek uživatele Giles Rigby

Norður og niður

Drabble: 

Byl hrdina. Odvážil se na místa, na která se jiní jen báli pomyslet. Na dno světa a ještě hloub. Do devátého z devíti světů. Aby stanul před tou, která zarputile hledí k zemi.
"Královno, celý svět oplakává toho nejlepšího z nás."
"Celý?" zeptala se ledově. "Proč mi lžeš?"
"Bohové tě prosí..."
"Mlč, když mluvím já! Bohové jsou tak sobečtí. Myslí, že jejich bolest je bolest všech? Frigg není jediná, která vyplakala všechny slzy."
Zvedla hlavu. Poprvé za stovky let. Změnila se. Dospěla. Zkrásněla. Zošklivěla. Ale oči... ty bezedné modré oči měly pořád pohled dítěte, které kdysi ukradli z náruče matky.

Závěrečná poznámka: 

Norður og niður - Na sever a dolů je směr, kde leží říše mrtvých. Tímto směrem se také Vikingové posílali do ***

Obrázek uživatele Ghormoon

Už dost ...

Úvodní poznámka: 

varování - sprostá slova
17. v sérii „Údolí Shatheků“ (viz proklik fandom), přímo navazuje na 16.

Drabble: 

Kapitán se vrátil do svého stanu a rozsvítil si petrolejku. Posadil se ke stolu a složil hlavu do dlaní.

„To snad ani není možný. Šest let se nestane ani hovno, a teď se prostě musí posrat úplně všechno najednou ...“ mumlal si a natáhl se pro poloprázdnou flašku chlastu.

...

Dopil poslední kapky. „Já na to seru!“ rozbil flašku o zem.

Do stanu nakoukla Ellie, přišla ke kapitánovi ležícímu na stole a objala ho kolem ramen. „Bude to vpohodě, neboj Majku. Vyspi se a ráno to nějak vyřesíme ...“

„Nebude. N-nic nebude v pohodě, všechno sem posral ... Já už fakt nemůžu ...“ rozplakal se.

Obrázek uživatele Tess

Solid Ground

Úvodní poznámka: 

Nesoutěžní.
Taky druhá do tématu.
Protože potřebuju!

Drabble: 

“You need rest.”
Thorne was way too pale.
“I need to watch out. Cannot rest.”
“I’ll watch out for you, tonight.”
“Sure you will,” Thorne chuckled, then ran his hand through his hair..
“Wake me at 0300.”
“Will do.”
He didn’t sleep well, flinching all the time. Risa needed to stay awake, keep watching her surroundings. So she started to sketch. Window. Door. Clock.
It was three.
“It’s time,” she said quietly.
Thorne shot up and looked at the clock.
0300.
“Wake me at 0630.”
He slept more peacefully, didn’t even move.
I wonder how does he like his coffee?

Smutnění

Fandom: 
Drabble: 

Jistě bychom měli radost ze sourozenců. I kdyby pocházeli z alternativních dimenzí. Smrť se s nimi setkal v noc Všech ladem ležících.

Teď seděl u pracovního stolu a kostnatými prsty přejížděl po sklence.

„Alberte?“

„Ano?“

„Mám pocit, že stárnu.“

„Proč?“

„Zlomil jsem už třetí kosu. A ta drzá mládež se mě pořád snaží přechytračit. Jdu si pro duši a odcházím s posměchem.“

„Nemá to něco společného s Vašimi bratry?“

„Mám nemoderní metody. Měl bych si pořídit tu hučící věc, motorka se jí říká.“

„Nebuďte smutný. Já Vás mám rád takového, jaký jste.“

Nebyl si jistý, zda to jsou slova útěchy.

Závěrečná poznámka: 

Nikde není psáno, že by Smrť nemohl mít občas depku ;-)

Obrázek uživatele Erys

Chvilku jen vzpomínej

Fandom: 
Drabble: 

Na půdu chodíš po schodech nahoru, ale pak už se jen prohrabáváš níž a níž. Pod spoustou krabic s oblečením, z kterého někdo vyrostl, ale dalo by se unosit, pod krabicemi s různými přístroji, které přestaly fungovat, ale šly by použít na díly, pod hromadou krabic s věcmi, které by někdo ještě mohl chtít, pod tím vším je další krabička.
V krabičce je spousta maličkostí. Obrázek od dětské lásky, prstýnek z pouťového štěstíčka, pohlednice ze všech stran světa, plyyšáček z jedněch Vánoc, kamínek ze školního výletu. Další a další střípky života.
Občas si dovolíš krabičku vyhrabat a oddat se vzpomínkám.

Obrázek uživatele Ampér

Hra o duši

Fandom: 
Drabble: 

„Dám i duši svou za noc s někým, kdo uhasí mou palčivou touhu,“ povzdechla si večer mladá vdova Marie.

Za pár minut se otevřely dveře, v nich stál muž s uhrančivým pohledem. „Tvé přání splním. Pokud před svítáním usneš únavou, peklo získá tvou duši.“

Marie zajásala. Poprvé to bylo nesmělý, ale pak. U čísla čtyřicet vdova usoudila, že hra o duši je velice příjemná. Naopak ďábel u čísla osmdesát volal na pomoc samotného Boha, u devadesáti prohlásil, že je na dně se silami a že sázku prohrál. Posléze zmizel.

Marie si jen povzdechla: „Kdyby to tenhle zvládnul ještě aspoň jedenkrát!“

Obrázek uživatele Ancient Coffee

Temné dno rodinného krbu

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Čtyři nad polévkou a probíhá paralelně s Intermezzem :).

Drabble: 

„Tvá... Kdo vlastně je?“
„Sestřenice z druhého kolene. Žena mého muže.“
„Je šílená vždy, nebo jen při rodinných obědech?“
Alexandr se ošije a místo odpovědi zchladí rozpaky vínem. „Je intenzivní, když jí na někom záleží,“ řekne nakonec a připadá si hloupě. Neočekával, že se bude muset zastávat právě Anety. Možná že měl.
„Je hezká.“ Zamyšlení. „Ale vzala jsem si tě, abych se schovala před řeckými tragédiemi. Nejlépe někam na temné dno rodinného krbu.“
Její papírový manžel se zasměje. „Tohle ti jako temné dno nepřipadá?“
„Asi ano,“ usměje se nakonec Nora a zakrouží opuštěnou lžící v polévce. „Ty knedlíčky jsou vynikající.“

Závěrečná poznámka: 

Nevím, čím to je, ale vždycky když píšu Noru, je to jakési jiné. Jako bych vstupovala do 20. století...

Obrázek uživatele Tess

Deep Undercover

Úvodní poznámka: 

Nesoutěžní.

Drabble: 

“Why am I here?” Risa asked after the food was eaten.
“Pass on the message,” Thorne replied. “Tell them. To remove the head would do more damage than good, as local leaders are crazy. At least some of them. Tell them. I am setting up a survailence system securely transmitted to the agency. One or two more weeks, tops. To watch this Psycho and his branch carefully.”
“Why didn’t you send it by email? Or text? You were texting me...”
“It passed through someone else’s account. Now he is dead. Tell them... I might need an exctraction. A fast one.”

Obrázek uživatele akai

Zlato na dně propasti

Drabble: 

Každý den přežíval s vidinou obrovského města plného jídla, teplých peřin, pevných bot a milujících rodičů.
Každý večer si o tom městě nechával vyprávět od malého kluka, který tam prý vyrůstal. V tom hlase bylo něco zvláštního, nepatřičného; on byl však zaslepený leskem schodišť ze zlata.
Při každém kroku jeskyní, každém tempu v mrznoucí vodě před sebou viděl cíl.
Každým metrem na laně se k němu blížil.
Když se nad ním objevily hlavy jejich pronásledovatelů, překvapilo jej, jak bylo nakonec jednoduché to lano - a s tím i svůj sen - přeříznout.
Na dně propasti si potom o městě nechal vyprávět.
Naposledy.

Závěrečná poznámka: 

Mě se ten Malaz nepustí...
(kdyby to nešlo poznat, jedná se o Bainiskův a Harllův útěk)

Obrázek uživatele Dobi

Potřebné povzbuzení

Drabble: 

"Dopytle," ozvalo se Rejskovo zaklení následované žblunknutím.
"Ten mobil byl skoro novej," kysele poznamenal a naštvaně nakopl náhodný kámen.

Rejskův mobil ležel na dně řeky a v podobných výšinách se pohybovala Rejskova nálada.

Ostře se ohnal po Koljušce, která se z legrace zeptala, jestli nepotřebuje hotspot.
Na Hrošici zvedl prostředníček, když po něm chtěla určit nekvetoucí violku.

Jen Žabáka se jeho špatná nálada netýkala. Když byl poblíž, Rejsek se přestal mračit.
Pak si Žabák stoupl vedle něj, položil mu ruku konejšivě na rameno a zeptal se, jestli je všechno v pořádku.
Rejsek horlivě přikývl. Úsměv mu zůstal po zbytek dne.

Obrázek uživatele Blanca

Never Give Up

Drabble: 

"No," the woman said icily. "You won't tell. And you're no use to me."
She gave her companions a quick succession of commands in Arabic, ignoring Thorne.
Five people got onto the jeep and they drove off, leaving him in the dust, defeated once again.
She was right.
He wasn't ready to put lives at risk - and talking wouldn't help his cause.
The dead end got deader.
In the evening, one of the hidden people, creeping back, flashed Thorne a quick, shy smile.
A ray of hope, a kick off towards the surface.
He offered them food and started asking.

Obrázek uživatele Envy

Skákalka

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

BJB?

Drabble: 

Hop, hop, duc. Hop, hop, duc. Hop, hop, hop, duc. Hop, hop, duc. Hop, hop, duc. Hop, hop, hop, duc. Hop, hop, duc. Hop, hop, duc. Hop, hop, hop, duc.

Chvilka klidu, rozmýšlivého sezení na místě, a znovu:

Hop, hop, duc. Hop, hop, duc. Hop, hop, hop, duc. Hop, hop, duc. Hop, hop, duc. Hop, hop, hop, duc. Hop, hop, duc. Hop, hop, duc. Hop, hop, hop, duc.

A tu zazní ze shora:
"Zkusme se podívat ještě tady kolem!"
"Dobrá!"
"Vážně myslíš že tady bude? Dosud jsme ji nenašli."

"Hele, tady je!"
Úzký pohled na nebe žabce zastíní tři obličeje.

Obrázek uživatele ioannina

Není nad pořádek

Fandom: 
Drabble: 

Erik si ke dvěma velikostem flétny zobcové přibral ještě příčnou.
Ze začátku - poté, co se na ni naučil vyluzovat tóny a ne pazvuky - zněla dobře, snad i lépe než zobcová. Erik si nekonečně hrál s modulací, se čtvrttóny... Ale pak v nástroji ze dne na den začalo chrastit, cvrlikat, tón se záhadně lámal, dost netypicky a hlavně pokaždé jinak. Erik flétnu rozebral, vyčistil, a nic. Naprosto zoufalý ji donesl mistru Ayremu. Stál před ním jak oukropek, div se do kamenných dlaždic studem nepropadal.
Mistr nástrojem zaštěrchal. Klepl si otevřeným koncem o dlaň.
Z uzavřeného konce flétny se vykutálel seschlý hrášek.

Obrázek uživatele Champbacca

Hloubka a hloubání

Úvodní poznámka: 

(mezitím na druhé straně kanonády)

Drabble: 

„Jak hluboko jsem klesl,“ přemýšlel čert usazený v člunu s tuctem uřvaných divochů, které míjela jedna dělová koule za druhou, „vždyť já dřív posedával kněze, sakra!“
Hrdelní zpěvy pokračovaly, on schytal další spršku mořské vody do tváře, dostal od jednoho příliš horlivého veslaře loktem do žeber a náhle se to v něm zlomilo.
„A dost. Za tohle mi ty vaše smradlavý pohanský duše prostě nestojej!“ dupl si, zmizel a šel si u Satana vyřvat nějakou důstojnější práci.
Takže obratem byli na dně divoši, protože je Silver konečně trefil.
Jejich duše tam strašily ještě v době, kdy kolem náhodou proplouval Nautilus.

Závěrečná poznámka: 

A ostatně soudím, že by Jediland měl být aktualizován.

Obrázek uživatele Lady Aludnev

(Ne)mrtvá duše

Drabble: 

Svět se pomalu řítí do prdele. Nebo už tam možná je.
Nevím, jestli to ostatní trápí, tak jako mě. Koneckonců nejsou tak přecitlivělí jako já.
Je možnost jak to vyřešit? Nemyslet na ten strach a prázdno co cítíš uvnitř?
Poddat se tomu?
Někdy si přeju prostě přestat existovat. Šlo by to i bez konečné smrti?
Už zase moc přemýšlím. To je můj problém. Kdyby mi bylo všechno jedno, tak nejsem tak na dně.
Možná to nakonec nemusí být tak složité. Možná že nakonec potřebuju jen jednu věc.
Někoho vedle sebe. Někoho kdo by mě přivedl zpátky k životu.
Kdo ví?

Závěrečná poznámka: 

Takové popkulturní přirovnání k mým pocitům (protože s tou knihou/filmem se ztotožnuju na mnoha různých úrovních)

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Lejdynka

Tajný život vodníků

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Mělo to 210 slov a bylo to mnohem vtipnější!

Drabble: 

Jednou Rumcajs kráčí kolem rybníka, a voda podivně páchne.
"Co to tam Česílko provádí?" podivuje se.
Vodník vystřelí ze dna jako blesk. "Hej méééééén, Rumcajsi, co mám v rybníce! Kapr na mě vyplazuje jazyk a na kafe přišla Šejtročkova kostra s Rákosníčkovou tchýní," zachichotá se a vyzvrací klubko řas.
Zmatený Rumcajs hledá přítok rybníka. A hle, objeví chuchvaleček podivné trávy.
"Já jsem strašidýlko, blblblblblblbl!" volá za ním Česílko. "Přiveď starou, uděláme mejdan na dně rybníka! Skøl!"
Za vrbičkami se Rumcajs nezdrží a ochutnává.
O hodinu později vpadne do jeskyně.
"Manko, honem sedminásobnou polívku!" huláká. "Jdeme s Cipískem nabalzamovat babu Jagu!"

Obrázek uživatele Karin Schecter

Ten týden v březnu

Fandom: 
Drabble: 

Další pozdrav, úsměv, další podání ruky. Duha, víly a jednorožci. Všechno se mu to míchalo před očima. Barvy i tváře. Ucítil pevný dotek dlaně na bedrech.
"Jsi v pořádku?" zeptal se Phil diskrétně. Byli pozvaní do YouTube Space, mluvit o svých kanálech a projektech. Seznámit se s pár lidmi.

Jen za nimi zaklaply dveře, Dan se málem sesunul na podlahu. Předstírat, že je v pořádku bylo vyčerpávající. Nechal Phila, aby ho dovedl do ložnice. To, když ho převlékal do pyžama a ukládal do postele, skoro nevnímal. Už mu bylo zase špatně od žaludku. Ještě, že na to nemusel být sám.

Závěrečná poznámka: 

Přibližně před rokem nám Dan Howell oznámil, že byl týden v březnu, kdy se něco stalo a že mu máme připomenout za pár měsíců, aby nám to vysvětlil. Nakonec se z "that week in March" prakticky stalo meme a hodně lidí ho otravovalo a vymýšlelo konspirační teorie (protože očividně nepoužívají mozek). Pak nám řekl, že si zapomněl dojít pro novej recept pro antidepresiva a musel vydržet týden bez nich a samozřejmě to byla noční můra, protože nebyl ještě připravený je vysadit.

Obrázek uživatele Fred

Nebýt toho dna...

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Fandom jsem dal jenom protože existuje. Taky je to trochu bjb...

Drabble: 

Aby se člověk dostal na dno, musí se ponořit, a to tak hluboko, že už se hlouběji nořit nemůže, na úplný konec. Když jsme na dně, nezbývá než se obrátit a plavat zpět. Dno představuje poměrně zajímavý fenomén. Zaprvé, dno je vždy pod hladinou, tedy téměř pokaždé "dole". Zadruhé, k jeho dosáhnutí je zapotřebí určité námahy, nebo naopak se musíme nacházet v takovém stavu, že samovolně "klesneme", bez vlastního přičinění a obecně jde o záležitost vnímanou převážně negativně. Také je dno určitou jistotou, na rozdíl od například jeskyní, které mohou končit jiným vstupem, není vodní plochy, která by neměla dno.

Stránky

-A A +A