DMD Bonus č. 7 pro 22. 4. 2018: nahrazovací speciál

DMD Bonus č. 7 pro 22. 4. 2018: nahrazovací speciál

Tento speciální nahrazovací bonus vyhlašujeme k zamezení autorských škod hackarského útoku, ke kterému došlo na sosácké stránky v uplynulém týdnu.

Do tohoto tématu můžete vkládat drabble, která jste nestihli vložit v rámci tématu č. 17 (Bodláčí) a tématu č. 18 (Terno) v důsledku výpadku stránek. V rámci tohoto bonusu tedy lze napsat až dvě drabble a lze za něj získat až dva body (!)

V rámci zachování fair play bychom preferovaly, aby byl tento bonus využit opravdu pouze k vložení drabble, která buď byla včas hotová, ale v důsledku výpadku stránek nebylo možné je včas vložit (v případě Bodláčí), nebo která jste nemohli napsat, protože jste ve vhodném okamžiku neznali téma (v případě Terna). Toto téma neslouží jako náhrada za obyčejně nenapsané / nestihnuté téma.

Nezapomeňte do poznámky uvést název tématu, které si nahrazujete.

Toto téma bude uzavřeno 22. 4. 2018 v 23:59.

Bodíky můžete sledovat zde
Nezapomeňte si přečíst FAQ.
V případě nejasností konzultujte Pravidla.
Metodika počítání slov

Platné do: 
22. 4. 2018 v 23:59
Obrázek uživatele Lejdynka

Pichlavá krása

Úvodní poznámka: 

Já sice vložila téma 23:53, ale zobrazené je v 0:16 (netuším jak), takže pro jistotu vkládám i sem, abych nepřišla o bodík.

Nahrazuji téma č. 17, Bodláčí.

Drabble: 

Bodláčí bodláčí, co jsi již zažilo,
když cizí vojsko kraj v pustinu spálilo?
Bodláčí bodláčí, vyprávěj zvolna,
jakápak v gaeltachtech zuřila vojna.

Co budu povídat, sami jste viděli,
pod mostem v Stirlingu mrtvoly seděly.
Wallace sic zvítězil - za jakou cenu,
když příští srpen byl popraven v plénu?

Co budu povídat, Bannockburn prastarý -
v bitvě o svobodu kosti jen praskaly.
Bruce se stal hrdinou, Eduard zbabělcem,
anglický voj úpěl krvavým kobercem.

Co budu povídat, dneska se nestřílí,
prohrát však můžete poslední košili.
Evropa skomírá, Anglie skorem
mrtvě se potácí makovým polem.

Děkuji, bodláčí, za tvoji pohádku,
tvá slova zpřetrhám raději pozpátku.

Obrázek uživatele Remi

Hořká břečka

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nahradní za téma 18, Terno.

Předchozí části:
1. Kam se hrabe čaj
2. Nenahraditelný
3. Čajový optimismus

zima 1975

Drabble: 

„Možná… Když ty zkusíš kakao,“ navrhl vesele Remus a aniž by čekal na odpověď, vykouzlil druhý šálek. Sirius si tekutinu přeměřil nedůvěřivým pohledem. „Neboj, ono tě nekousne,“ zasmál se a přistrčil mu hrnek blíž. Pokojem se začala rozlévat těžká, sladká vůně.
„Jen aby…“ ušklíbl se Sirius a napil se. Překvapení maskoval zakašláním. Tohle v ničem nepřipomínalo hořkou břečku, kterou si pamatoval z dětství. Na rtech cítil jemnou, příjemnou chuť, která se tolik hodila k zimnímu večeru.
„No, žádný terno to nebylo,“ dodal po chvíli s veškerým přezíravým nezájmem, kterého schopen.
„Jistě,“ usmál se Remus chápavě. To ti tak budu věřit…

Obrázek uživatele angie77

Ne tak úplně dobré rozhodnutí

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nahrazuji téma pro 18.4. - Terno

Drabble: 

V daný okamžik se to zdálo jako výborné rozhodnutí. Za jeden jednoduchý souboj si získat vděčnost Lannistera řinčícího zlatem. Ten chlapík byl navíc vtipný, zacházel s ním s úctou. Možná v tom byl problém.
Celý život se mohl spolehnout na svůj meč a ještě víc na svůj sarkastický humor, pragmatický přístup ke všemu okolo a absenci morálky.
Tyrion mu tohle brnění nabourával. S vypětím všech sil odmítl být jeho šampionem v druhém souboji, měl z toho ale cosi jako… výčitky svědomí? Vážně? On?
Jak jinak si ale vysvětlit, že hned vzápětí kývl jeho bratrovi na tu sebevražednou misi do Dorne?

Obrázek uživatele Roedeer

Usvědčeni

Úvodní poznámka: 

Nahrazuji si téma 17.4. "Bodláčí".

Tohle drabble je volně vloženo do série o Jakubovi, Viktorovi a Heleně. Odehrává se někdy (spíše déle než dříve) po svatbě. Asi vám neuniklo, že příběh v drabbletech není skládán chronologicky.

Drabble: 

"Už nemůžu!" postěžoval si Jakub. V překladu: je nesnesitelné horko na to, abych došel na místo, kde je tráva nejjemnější.
"Ponesu tě," navrhl Viktor a Jakub mu bez zaváhání vyskočil na záda. Cvalem zvládli jen pár desítek metrů, pak už Viktor spěchal Jakuba shodit do nejbližšího stínu - i nejbližšího bodláčí.
Domů se vrátili odděleně, avšak oba rozpálení sluncem a znavení z milování pod širákem. Jakub hlavu plnou bodláčí. Z vlasů mu ho vybírala Helena.
"Teda co ty jsi dělal..."
"Radši se neptej, ségra."
Nezeptala se, ale když večer našla bodlák i za límečkem Viktorovy košile, jedna otázka ji přeci napadla.

Obrázek uživatele Julie

Tanec v lukách

Úvodní poznámka: 

Nahrazuji téma č. 17 (Bodláčí)

Drabble: 

Odjakživa ty malé kuličky milovala. Chytaly se šatů i vlasů a dalo se jimi házet po sestrách. Tady sestry nebyly. Ale bylo slunce, modrá obloha, zpívající ptáci a plačící dítě. Její dítě. Trhla sebou. Hodila po něm kuličku. Nezasmálo se. Sestry by se zasmály. Ohrnula ret a hodila ještě jednu. Sklouzla mu po tvářičce a dítě se rozplakalo ještě hlasitěji. Přichytila se k té první. Kdyby jich měla víc…
Rozběhla se po louce. Tančila a zpívala a sbírala bodláčí. Byla krásná a svobodná, jak se na vílu patří.
Na malého Jáchyma si vzpomněla, až když na ni muž začal křičet.

Obrázek uživatele Julie

Její vyvolený

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nahrazuji téma č. 18 (Terno)
Pokračování Nšo-či AU. Souvisí (volně) s Rudou pasažérkou

Drabble: 

„Zálesák?“ podivila se Katie. „Vždyť bude pořád špinavý. A taky ho věčně nebudeš mít doma a peníze taky nepřinese. To tedy není žádný terno.“
Nšo-či peníze ani špína vůbec netrápily.
„Němec?“ spráskla ruce Adelaide. „Z celé Evropy zrovna Němec? Kdyby to byl Francouz nebo alespoň Angličan. Snad i Rus, ti mají duši složitější, než román. Ale Němec? To už by sis rovnou mohla vzít Američana. Taková exotika není žádný terno.“
Byla ráda, že si nemusí vzít Kajovu.
„Chceš se učit, abys pro něj byla dost dobrá?“ zvedla obočí Sofie. „A jsi si jistá, že on je dost dobrý pro tebe?“

Obrázek uživatele trundajorika

Závan

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Náhrada DMD č.21 Odteď jsem optimista

Drabble: 

Řekla: „Sakra, přece když koukám ven přes špinavý okno, poznám i tak, že je venku hezky!“, a rozhodla se, že už nikdy nedovolí svým vnitřním činitelům, aby jí kazily radost ze života.

Po škále neúspěšných pokusů nejrůznějšího druhu (od sebevražedných po smírné), bylo zvláštní, že tentokrát nezůstalo jenom u myšlenek v její hlavě a něco se skutečně změnilo. To špinavé okno, které jí prvně pomohlo vizualizovat vlastní potíže, se náhle nezdálo tolik těžké a děsivé. Časem si dokonce dovolila ho na malou škvírku otevřít. Prohnal se k ní čerstvý vzduch, vůně jako po jarním dešti, ve kterém se krásně dýchá.

Obrázek uživatele eliade

Těsno

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Bodláčí.

(Měla jsem hotovo výjimečně již ve tři čtvrtě na dvanáct - a nebylo mi to nic platné. Díky za bonus!)

Drabble: 

Z hřbetu země vytrhali
pražec po pražci
jak stehy z nezhojených ran
A z útrob vyvalil se hnis

Rozebrali vlaky na náhradní díly
(Ti chromí maratónci
teď mlčí v muzeích)
Tak tu máš sedadlo – a seď!

Jak jen to zvoní,
když město dýchá
a měkce dýmá z kanálů
(Brzy už zajde na astma)

Polyká cesty,
kámen po kameni
jak celé ryby s páteří
(Šupiny se v hrdle snadno zaseknou)

Kudy, kudy jen prchnout
z olověných plic?
Kotníky v bodláčí,
v trnech uvízly mi

A není mnoho vět,
co by kůži zacelily
Tak tu jen stojím
a drolí se mi nohy

Obrázek uživatele Lady Lestrade

Proč, Albusi?

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nahrazuji téma Terno.

Drabble: 

Brumbál byl nadšený. Ostatní nikoli.
“Bude to terno!” jásal.
“Řediteli, proč si nemůžeme asistenty vybrat normálně jako každý rok?” protestovala Prýtová.
“Ano, Albusi, toto je naprosto zbytečné,” přidala se McGonagallová.
“Je třeba do naší práce vnést nové podněty. Tak šup, šup, přistupujte jeden po druhém. A žádná kouzla,” zatrylkoval. “Víte, že to poznám.”
Snape zalovil v osudí, vytáhnul lísteček a podíval se na něj. Hannah Abbotová
“Fuj, Potter,” zasyčel a hodil lísteček zpět.
“Ne, ne, Severusi,” přistoupil k němu Brumbál a konejšívě jej poplácal po rameni. “Accio lísteček Harryho Pottera.” Předal jej Snapeovi. “Budeš s tím, koho sis vylosoval, chlapče.”

Obrázek uživatele Akumakirei

Pod sluncem tma

Úvodní poznámka: 

Za téma č. 17: Bodláčí.

Drabble: 

„Děkuji,“ hlesne, když při výstupu z kočáru zavrávorá a okamžitě pocítí sevření jeho železných rukou. Rozpálený Nedobyl z ní nespouští zrak. Slunce líně odpočívá v bujných trávách a těžký vzduch dusí. Marie tiše trpí demonstrativní přehlídku nemovitostí, dokonce se sama vydá kupředu, dál, pryč, přestože je tak nesnesitelné vedro, po pár neopatrných krocích však uvízne v bodláčí. A znovu on, zhmotněn z ničeho, a silné prsty, které s překvapivou něžností vysvobozují jemnou látku jejích šatů. Sledujíc jeho sluncem prozářené vlasy, v Marii se cosi ozve. Jakmile se však vrátí k rukám, vrátí se i strach se vzpomínkou na uzvednutý kočár.

Závěrečná poznámka: 

Jak jednou Marie před svatbou s hrůzou, když upadlo kolo, zjistila; Nedobyl sám dokázal uzvednout celý zadek kočáru. Ale demonstrativní přehlídky schytal ode mě, chudák.

Obrázek uživatele Erendis

Zkratkou mezi opunciemi

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nahrazuji téma Bodláčí. Drabble bylo dopsáno v patřičný den cca v 23:46...
Aneb prokrastinovat se nemá.

Drabble: 

Z modromodré vyhlídky nahoře ve městě je to na pobřeží sotva pár set metrů. Teoreticky. Válet sudy po skalách se nikomu nechce. Sestupujeme tedy pomalu po nekonečných serpentýnách klikatící se silnice. Míjejí nás taxíky, některé zpomalují, nabízejí odvoz. Na odmítavé zakroucení hlavou zakroutí svou vlastní, Evropané a chodí pěšky!
Horko zmáhá.
„Tady je cestička! Přímo dolů!“
Dlouho se nerozmýšlíme. Přelézáme nízkou kamennou zídku, mizíme stezkou mezi neznámé křoviny.
Na pláži skoro nikdo není, naše skupina vynořivší se z porostu téměř nevzbudí pozornost.
Konečně se můžeme osvěžit.
Jen ty droboučké ostny neznámých křovin si budeme vytahovat z kůže ještě několik dní.

Závěrečná poznámka: 

Obhajoba: Vím, že opuncie není bodláčí, ale sáhli jste si na ni někdy? (A myslím rostlinu, ne oloupaný plod.)

-A A +A