DMD č. 24. pro 24. 4. 2018. Téma: Daně a smrt

DMD č. 24. pro 24. 4. 2018. Téma: Daně a smrt

Po optimistických tématech tu máme zase trochu toho pesimismu. Ale hlavu vzhůru, už jen týden.

Téma pro 24. 4. 2018: Daně a smrt
Toto téma bude uzavřeno 24. 4. 2018 v 23:59.

Bodíky můžete sledovat zde
Nezapomeňte si přečíst FAQ.
V případě nejasností konzultujte Pravidla.
Metodika počítání slov

Platné do: 
24. 4. 2018 v 23:59

Nemrtvý a nejistota

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Ano, vím, kolik je hodin. Teď nesoutěžní, v neděli kdyžtak vložím v bonusu

Drabble: 

"Co je, Regu?" zeptal se přátelsky desátník Nóblhóch. "Poslední dobou chodíš jak tělo bez duše, bez urážky teda."
"Nacházím se poněkud ve stavu existenciální nejistoty," odpověděl policista Reginald Půlbotka.
Policisté si vyměnili pohledy; Reg byl na policajta poměrně chytrý, ale filosofií se nikdy nezabýval.
"Nedávno jsem slyšel takové rčení. O jistotě, daních... a smrti. Pro naši komunitu nezní zrovna povzbudivě."
"Jak to máte domluvený se Smrtěm, není moje starost. Ale daně za vás zaměstnavatel zaplatil, za to ručím," ozval se nečekaně A. E. Pesimysl.
"Díky, Ejí. To se mi vážně ulevilo," odpověděl Reginald. Zombie zkrátka taky potřebují nějaké ty jistoty.

Obrázek uživatele a.j.rimmer

Smrtelná žárlivost

Fandom: 
Drabble: 

Knihovnou znělo jemné šumění přesýpaného písku přerušované dutými zvuky. Případný náhodný kolemjdoucí by je asi nejistě přisoudil závadě na velkorypadle nebo překvašenému zelí zapomenutému v sudu. Osoba informovaná by ale nepochybovala, že jde o relativně vzácný úkaz - Smrťův smích. Začetl se do románu Mikuláše ze Slova o kolonii na nově objeveném kontinentu, která během tří století vyhlásila nezávislost na svém mateřském impériu, zavedla pokrokově federativní republiku a na důkaz své osvícenosti téměř vyvraždila původní obyvatele kontinentu.

(jako by někdo trhal plech) "Tak jediné jistoty života jsou daně a pak teprve já? Hmmm... Alberte, najdi mi hodiny nějakého vyššího daňového úředníka!"

Obrázek uživatele Owlicious

Následuj mne

Fandom: 
Drabble: 

Bylo to paradoxní.
Ty tři a půl roku, které se zdály jako sotva pár dní.
Ty zázraky, o kterých všichni mluvili, ale málokdo opravdu věřil.
Ta banda lidí ze dna společnosti, kteří konečně mohli věřit, že něco znamenají.
Asi bylo naivní si myslet, že by to mohlo vydržet.
Ale nešlo se smířit s tím, že to skončilo.
Někteří z nich se chtěli zkusit vrátit k nějakému "předtím".
Jeho už stolek s penězi a pohrdavé odplivování procházejících nelákaly.
Ztratily smysl ve světle Jeho pozvání a života.
Nenabudou ho zpátky ve stínu hrobu.
Pro něj už není cesty zpět.
Už nebude výběrčím.

Návrat na oslavu

Drabble: 

Otvoril oči. Bolesť na hrudi pominula. Posadil sa, hviezdy vyzerali ako lampióny. Noc voňala. Vrátil sa na oslavu.
Bolo to príjemné a tiché miesto, teraz, bez ľudí. "Joe," povedal.
"Som tu, Will."
"Čím som bol starší, tým odpornejšie mi pripadali všetky istoty v živote. Že musím zostarnúť. A zoslabnúť. Že uvidím starnúť svoje deti. A to ostatné. Ale toto je celkom pekné."
"Myslel si si, že som nepríjemný ako dane?"
"Niečo také, priateľu."
Joe Black sa zasmial. Ľudia a ich pomýlené predstavy, ľudia zo sveta, čo chutí ako arašidové maslo.
William Parrish pohliadol na nebo. Hviezdy boli lampióny, a odlietali.

Obrázek uživatele L.P.Hans

Pohledávka

Fandom: 
Drabble: 

V průvanu se na oprátce houpalo tělo. Jeho majitel seděl u nedalekého stolu a čekal.
Dᴏʙʀʏ́ ᴅᴇɴ, ᴘʀ̌ɪšᴇʟ…
„To počká, posaďte se.“
Pʀᴏsɪ́ᴍ?
„Jsem pan Vohnoutek z Cechu Účetních.“
Jᴀ́ ᴠɪ́ᴍ.
„Působíte v oblasti Ankh-Morporku? Neregistrovaná profese typu S?“
Aɴᴏ.
„Náš cech byl najat patricijem k vyřešení takového drobného zádrhelu. Je tu otázka odvedení daně z příjmu fyzických osob.“
Jᴀ́ ɴᴇᴊsᴇᴍ ғʏᴢɪᴄᴋᴀ́ ᴏsᴏʙᴀ, ᴊᴀ́ ᴊsᴇᴍ ᴢᴏsᴏʙɴᴇ̌ɴɪ́.
„Drobná technikalita“
Účetní zalovil v aktovce pro lejstro.
„Tady – za celou historii cechu jste odvedl nulu. A potom tu máme ještě zdravotní a sociální.“
Smrť se nepotí, nikdy. Nyní se mu však orosila lebka.

Obrázek uživatele Blanca

Negotiations

Drabble: 

"Magic... it's true," Thorne breathed when the door of one of the buildings closed behind them.
"Surprised?" Aminah asked coldly. "Didn't your father have magic?"
"No."
"We don't take Americans without magic."
"He... had a thing. Family heirloom. Artifact..."
"...that we might be interested in. But why would he still be alive?"
"Maybe he isn't. Either way uncertainty is high price to pay."
"Your life is higher."
"Everybody dies. We don't leave our people to rot in enemy camps."
They looked at each other.
"Help me."
She couldn't. She was on thin ice already. Unless...
"There will be a price."

Vlastenec

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Prosím, berte to s humorem :-D

Drabble: 

Obřad AškEnte skončil. Osm mágů přešlapovalo kolem magického kruhu. Smrť měl slušivé půlměsícové pyžamo a papučky v nebeské modři. V kostnatých rukách držel knížku s názvem 100 a jedna kratochvíle před usnutím.

„Přišlo na vás udání, že neplatíte daně!“

„Já?“

„Nedostal jste formulář?“

Smrť si matně vzpomínal, že jedné mrtvolce tahal z ruky lejstro.

„Daně platí všichni. Vybírejte od svých klientů nájemné.“

Smrť už toho měl dost. Zavrčel, že to by tak hrálo a má si to strčit za klobouk. Patricij mu vynadal, že není správný vlastenec a zaplatí obří penále. Kruh se přerušil, všude kouř. Kdepak smrt a daně!

Obrázek uživatele Voldemort

Daň za život

Úvodní poznámka: 

nesoutěžní

Pamatujete Vitae necisque? A další drabble, která se válí v chronologii?

Drabble: 

„Vybírej dobře,“ řekl Moody a zanechal Rabastana ve společnosti vlastních myšlenek v malinké výslechové místnosti v hlubinách Ministerstva. Na těžkém stole s vepsanými stopami mučení ležel pergamen, vedle něj dobře naostřený brk.
Podepisoval smlouvu se smrtí s dvojitým R. Dostal na výběr, hned jak se Raddle dozvěděl, že se vídá s Rowenou. Byla první na seznamu budoucích nebožtíků.
Po několika bezhlesných okamžicích její jméno vyškrtl a z náhradníků vybral jiné. Podepsal a pergamen zazářil rudě. Dokonáno.
„Hotovo?“ Moody se vrátil jako na povel. „Dobrý vkus.“
Rowena ho bude nenávidět, věděl to. Nemohl ale nechat zemřít dalšího nejbližšího.
Prodal Reguluse Blacka.

Obrázek uživatele Tess

No Need to Lie

Úvodní poznámka: 

Nesoutěžní

Drabble: 

Her reading magic? It wasn’t usable here.
Opening portals? She wasn’t allowed.
Far from empath, she could “feel” others if she tried hard. Only got the basic understanding.
Doesn’t matter.
It’s not that hard to make coffee.
She brought it to the blonde. Tax for being junior in the office.
He thanked her.
“How do you like it here?” he asked, lightly touching her arm.
She lifted her eyes and for the first time actually looked into his.
They were blue, cold and dead.
She found Psycho.
She gave him a little smile.
“I feel like finally making a difference.”

Obrázek uživatele Envy

Po dědovi

Fandom: 
Drabble: 

"Slyšela jsi to už?" Zeptá se jedna kamarádka druhé, když se v neustálém kolotoči který představuje jejich život vyjímečně sejdou nad šálkem kávy.
"No jo, Danův děda prý před dvěma dny umřel"
"Jo jo, zajímalo by mě, jak to zvládaj. Vždyť on sám musel stále ještě vydělávat."
"Doslechla jsem se, že by to měl být pracovní ůraz, takže by jim něco mohli dát.
"Tak aspoň že tak. Ty jo, hele, já už musím běžet, za chvilku mi začíná druhá práce!"
"Mě taky, tak se měj!"
A obě běží svým směrem, musí vydělávat. Stát před třiceti lety zavedl daň za smrt.

Obrázek uživatele kytka

Chutnat strach

Úvodní poznámka: 

Bez nároku na bod.

Drabble: 

Sněhová bouře neztrácí sílu, lačně vybírá svou daň.
Jakub navlékne rukavice: "Půjdu se podívat do stáje."
Zůstaň tady!, bouří se Nany, ale mlčky přikývne. Ubohá zvířata! Žijí vůbec?

"Půjdu s tebou," zvedá se Jeník, Jakub ho zadrží.
"Někdo musí zůstat."
Stojí proti sobě, otec a syn, čtou si v očích to, co se bojí vyslovit nahlas.
"Zůstaň ty, tati."

Do dveří se musí opřít oba, aby je vůbec otevřeli. Víření sněhu oslepuje, ledové krystalky se zasekávají do kůže. Jeník se s námahou vydá proti větru, rve se o každý krok, boří se v závějích. Po chvíli zmizí v bílém nic.

Obrázek uživatele Queen24

Tlak stoupá

Fandom: 
Drabble: 

,,Prosím, to není fér! V pátek jdeme s dětmi do kina!"
Tak to budou muset změnit plány.
,,A příští měsíc odjíždíme do Itálie! Manželka se tolik těší..."
Kino, Itálie... a co tvoje povinnosti? Práce? Co daně za tenhle měsíc?
,,No... však k tomu bych se taky dostal... já to všechno doženu, slibuju!"
To sis měl rozmyslet dřív.
,,Kdy dřív, proboha?!"
Než jsi začal předjíždět ten traktor.
,,Prosím, hned jak přijdu domů, pustím se do těch daní. Ať to mám z krku."
No dobrá... co mám s tebou dělat...

,,Naskočil! Je zpátky!"
,,Tlak stoupá!"
,,Díky bohu! Zrevidujeme břicho a můžeme zavírat!"

Závěrečná poznámka: 

Snad je to k pochopení :D

Čaj o páté

Fandom: 
Drabble: 

John a Henry se znali už od mládí, snad od nepaměti.
Dva distinguovaní angličtí džentlmeni, původem z londýnského předměstí.
Vypadali přesně tak, jak si představíte stereotypního Angličana
- pánové zbožňující bacon and eggs, fish and chips,
The Times, kriket a hovory o počasí. Občas i o ženách či fotbale.

,,Ty, Johne," pronesl Henry, ,,nemyslíš, že do téhle kavárny chodí nějaký alternativní proletariát? Samé číro, tamten má dokonce dredy! Myslíš, že má namířeno k nám?"

,,Co já vím, jisté jsou jen daně a smrt."

,,Dobrý den, těmi daněmi si nejsem tak jistý, jmenuji se Urza
a přišel jsem vám přednášet o anarchokapitalismu!"

Obrázek uživatele saasa

...ale chodili mu tam zákazníci

Fandom: 
Drabble: 

"Mááásové koláčééé! Hóóórké párkýýý! Nááákladané krysýýý! Póóójďte si na ně, dokud jsou... eh, mrtvééé!"

"Promiňte pane..."

Malý, dokonale nablýskaný mužík v tmavém kabátku zalétl očima k listu papíru ve své levé ruce.

"...pane Kolíku, vlastním jménem..."

Další pohled stranou, překvapené zamrkání.

"...neznámého vlastního jména, řečený Aťsepicnu, mohu vás požádat o chvíli vašeho času?"

Oslovený se na mužíka díval s výrazem hyeny, která zvažuje, zda opodál klidně ležící lev je skutečně mrtvá zásoba jídla na zimu, nebo zkratka do té Velké Věčné Savany.

"Mohu vás zaujmout teplým masovým-"

"Obávám se, že nikoliv, děkuji. Jsem z berní kanceláře úřadu Jeho lordstva Patricije."

Obrázek uživatele Champbacca

Bohém a bohatství

Úvodní poznámka: 

(mezitím u makety pokladu)

Drabble: 

Dcera Piráta Kapitána měla bohužel pravdu, což hrdinové zjistili ve chvíli, kdy truhlu otevřeli.
„Samé dukáty!“ vykřikl sice papoušek, ale uvnitř byl jenom cár papíru. Největší poklad je přece přátelství!, stálo na něm, ale místo objímání se konalo jen několikeré zklamané povzdechnutí.
„No, aspoň z toho nemusíme odvádět daně,“ pravil moudře, i když trochu otráveně, Pirát Kapitán.
„A ještě by nás kvůli němu možná zabili!“ dodávala Dcera a koukala se, těžko říct proč, na Silvera, který jenom vrčel.
Co se Edvina týče, ten by rozhodně radši umřel, ale u něj to až tolik neznamenalo, když v tom byl vlastně profík.

Závěrečná poznámka: 

A ostatně soudím, že by Jediland měl být zdaněn.

Obrázek uživatele Fred

Věčná jízda

Fandom: 
Drabble: 

Sledoval jsem z povzdálí toho člověka, měl na sobě hnědý klobouk a režnou košili. Tvářil se poněkud unaveně, právě se pokoušel domluvit s jistým obchodníkem. Už mi zbývalo jen posledních pár chvil, po jeho odjezdu by bylo pozdě. Přiblížil jsem se, abych slyšel jejich rozhovor. Zřejmě to byl jeho známý. Rozprávěli o daňovém přiznání. Čas běžel a byli jsme na žalostně špatném místě. "No tak ať to máme rychle za sebou!" loučil se konečně majitel podniku. "Hele já to vidim, že se na to letos vy*eru. Stejně dneska umřu..." Zůstal jsem stát na ulici, sám, s těžkou zbraní v kufru.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Ghormoon

Ranní rozcvička

Úvodní poznámka: 

27. v sérii „Údolí Shatheků“ (viz proklik fandom), přímo navazuje na 26.

Drabble: 

Gejza při ranní hlídce na obzoru zahlédl neznámou ozbrojenou skupinu.

„Poplach! Nepřítel na obzoru!“ zvolal do tábora. Během chvíle měl u sebe skupinku lidí.

Velitel skupiny povykročil dopředu a zařval: „Chceme mluvit s kapitánem Leraux.“

Gejza mávnul na kolegu. Po chvíli kapitán vylezl na palisádu. „Kdo jste a co chcete?“

„Posílá nás generál Reitz. Tohle území je naše a neplatíte nám daně!“ začal velitel.

„Tak to prr. Tohle je náš tábor, vy jste ta banda hovad, co?“ osočil se. „Klidně je postřílejte. Tohle nemá smysl.“

Gejza vystřelil na velitele skupinky a zasáhl. Vetšina nepřátel se rozprchla za terén a ustupovala.

Nic není zadarmo

Drabble: 

Je zajímavé, jak i malá a na první pohled nedůležitá událost dovede změnit lidský život. A tím nemyslím třeba to, že kdyby Mette-Marit nešla jednoho dne pařit na festival, nestala by se norskou princeznou. Ani že strejce trošku píchalo na hrudníku a za dva tejdny tu nebyl.
Existují totiž i takové případy, kdy vám spolubydlící přinese bylinné homeopatikum, vy si vezmete rovnou dva prášky, aby to mělo aspoň nějakej účinek a teprve pak vám dojde, že na těch růžových tabletkách bylo vyražené velké X.

Myslím, že mi nezbývá už moc času. Tak tedy, všechny svý věci odkazuji Daně a smrt-

Závěrečná poznámka: 

True story.
Nebojte, dobře to dopadlo. Část se závětí je doslovná citace, která dále pokračovala: ...a smrt Pepanovi, od kterýho si už nikdy nic nevezmu.
Lol, tohle drabble se napsalo samo. :D

Obrázek uživatele Stevko

Nový daňovák

Drabble: 

- A či si mi tu, Pištík môj?
- No a kde by som mal byť?
- No veď ja len tak, či si na finančný úrad nezašiel. Písali, že by sme dane mohli zaplatiť.
- Jarík môj, veď to posledných dvadsať rokov píšu. A vždy sa to dajako zahovorilo.
- Veď ja viem, ale teraz je tam niekto iný podpísaný.
- Už nie Alžbetka?
- Veruže nie. Vari si nepamätáš? Pred dvoma mesiacmi sme jej na pohreb zašli. Predseda tam mal príhovor.
- Veruže pamätám. Myslíš, že toho nového tiež presvedčíme, nech na nás zabudne?
- Určite, Pištík môj. A ak nie, tak pôjdeme na pohreb aj jemu.

Obrázek uživatele Saphira

Jistoty

Fandom: 
Drabble: 

Série úmrtí je dovedla do Fox Valley ve státě Oregon. Kromě toho, že si kvůli tomu Scullyová utahovala z Muldera, tam žila další potenciální oběť.
V domě ale bylo pusto, dveře otevřené, věci rozházené.
V ložnici našli mrtvou ženu, jako by umřela hrůzou.
Když ji Scullyová ohledala a konstatovala smrt před třemi hodinami podle začínajícího rigor mortis, Mulder opřený o dveře prohlásil: „Jak řekl Benjamin Franklin – na světě jsou dvě jistoty: daně a smrt. A ona už asi daně zaplatila.“
Scullyová po něm hodila rukavicemi.
Ale musela uznat, že má pravdu. Tady už nic nezmůžou.
A vyrazili za další obětí.

Obrázek uživatele Ness

Čekání na věčnost?

Úvodní poznámka: 

Inu... co kdyby to probíhalo trochu jinak?

Drabble: 

Hodina, dvě, čtyři... Válka netrpělivě poklepává rudě nalakovaným prstem o špinavý ubrus. V motorestu, kde čekají na posledního z nich, už na baru došlo všechno včetně tři roky starých lékořicových bonbónů a policajti už dvakrát odvezli účastníky hromadné rvačky.
"Neměli bychom vyrazit bez něj?" žmoulá nejistě Znečištění zděděnou korunu.
"Ehm... tedy EHM", ozve se teprve nyní malý mužíček od stolu v rohu. Je celý takový nevýrazný, šedivý, s aktovkou narvanou tiskopisy jemného papíru...
"Sekáč nedorazí."
Tváří v tvář třem zmateným pohledům si o něco jistěji upraví brýle.
"Má dovolenou. Ale říkal, že za něj mám zaskočit, prý to vyjde nastejno."

Obrázek uživatele Erendis

Země peněz

Fandom: 
Drabble: 

Daně je třeba platit, to dá zdravý rozum. Školy, zdravotnictví, silnice, sociální dávky se samy nezaplatí. I úředníci a politici musí z něčeho žít.

Bohatí ať platí více než chudí. Říká se tomu sociální solidarita.

Zaměstnanec platí část odvodů státu, zaměstnavatel za něj odvádí další platby. Živnostníci musejí platit oboje.

Nestěžuje si, ač je sama bohatá živnostnice. Svou zemi miluje, s politikou sociální solidarity souhlasí.

Problém nastane, když jí konečná daňová sazba vystoupá na 102 %.

Astrid Lingrenová usedá k psacímu stroji a píše pohádku. Bude se jmenovat Pomperipossa v Zemi peněz.

Sociální demokraté poprvé po čtyřiceti letech prohrají volby.

Obrázek uživatele Leon

Sbohem a křížek

Drabble: 

Na stromech pod Petřínem voněly květy magnólií.
Pomalým tempem dvou lidí vychutnávajících vzájemnou blízkost kráčeli k Malostranskému náměstí, odkud měli dál pokračovat každý svou vlastní cestou.
Jako by někde hluboko v podvědomí tušil, že jde o jejich poslední setkání, záměrně oddaloval okamžik, kdy se budou muset rozloučit.
U kostela Panny Marie Vítězné se Josef Balabán zastavil, sňal z krku svůj starý křížek a vtiskl jí ho do dlaně.
Zatvářila se zmateně.
O půl roku později ze stromů pod Petřínem padalo listí.
Dana Vávrová strnula uprostřed kroku a dotkla se křížku, který náhle zastudil jako led.
Naděje na opětovné shledání zemřela.

Závěrečná poznámka: 

Josef Balabán byl zatčen 22. dubna 1941. Po několikaměsíčním věznění, brutálních výsleších a mučení ho Stanný soud odsoudil k trestu smrti. 3. října 1941 byl zastřelen popravčí četou v jízdárně ruzyňských kasáren.

Obrázek uživatele trundajorika

Dlužníkem v sobě

Fandom: 
Drabble: 

Možná, že jsem přece jen měl zvážit, kam v životě jdu, a to mnohem dříve, něž na smrtelné posteli v posledních týdnech své existence.
Nikomu už nic nedlužím. Nikomu, jenom sobě. Dával jsem si záležet, abych nic nežádal a nemusel nic vracet. Život jsem prožil v jistotě, že mě neohrozí cizí ruka, poněvadž k tomu neposkytnu příležitost. A pak jsem se zdevastoval sám.

Můj nejlepší přítel byl starý pán z vrátnice, jehož jméno mi není známo. Když mi přál dobrý den, věřil jsem mu, a bylo mi blaženě. Dnes přemýšlím, jaké by to asi bylo, troufnout si na vyšší city.

Obrázek uživatele Evangelista biolog

Hrdinové

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Eh, BJB...

Drabble: 

Odjakživa se mezi lidmi vyskytovali hrdinové.
Jedinci, kteří nejen chtěli změnit svět k lepšímu, ale také se nebáli to udělat. Odvážlivci, kteří se stavěli za slabé a utlačované. Lidé, kteří hájili své hodnoty a principy všemu zlému navzdory.
Bohužel, jako za všechno na světě, i za odvahu se platí.

Bezpečím. („Máme holé ruce!“ křičí zmrzlí studenti.)

Svobodou. („Posedíš si v chládku a možná se ti ta Charta rozleží, hm?“)

Ztrátou blízkých. (Sedlák se s bolestí v očích díval na svou milovanou ženu, které, jakožto „německé svini“, samozvaní strážci pořádku prohnali kulku hlavou.)

A někdy si odvaha vyžádá i daň nejvyšší.

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Máj, daně čas

Drabble: 

"Tak už máme máj, lásky čas!" zasní se Tadeáš.
"Bejvávalo..." odvětí Lev.
"Taky daně z nemovitostí čas," zareaguje Jimram, "zrovna dnes mi došel mail s výměrem."
"Mně už taky, blaze tomu, kdo nic nemá," odpoví Tadeáš.
A Jimram rozvíjí úvahu:
"Kdysi jsem přemýšlel, zda by se člověk obešel bez peněz. Měl by chaloupku, políčko, trochu zvířectva, ostatní potřeby by získával výměnným obchodem. A došel jsem k tomu, že by musel platit daň z nemovitostí a finančák by mu naturálie určitě nebral."
"Daním a smrti neunikneš," konstatuje Tadeáš.
"Oponuji, pračlověk daně neměl!" reaguje Lev.
"Takže zpátky na stromy?" zamyslí se Jimram.

Obrázek uživatele Melody Harkness

Television is to blame...

Fandom: 
Drabble: 

"Hey Cas, what are you doing?" Dean was looking at Cas with worry. The angel was drowning in papers. "Is it research? Are you working on a case?"
"No Dean, I'm trying to fill these taxes." The hunter looked shocked. "Cas, you don't have income, you don't pay taxes."
"But Dean, they very saying on the tv that only two things are unavoidable... taxes and death."
"Well, we never ever paid taxes and with the death is not so sure either, buddy. So chill out, take a beer and we're going to talk about not listening the television so much."

Schůze spiklenců

Fandom: 
Drabble: 

"Co nám Římané přinesli, co pro nás udělali? No?"
Spiklenci se na sebe podívali, ozvalo se mumlání.
"Vodovod!"
"Cože?"
"No, postavili nám vodovod."
"Aha, dobře, ale.."
"A lázně, a zavlažovací systémy a bezpečí v ulicích," křičeli zakuklenci.
"Jasně, to je všechno pěkné," snažil se vůdce vzbouřenců najít ztracenou nit.
"Daně," zašeptal mu do ucha jeho pobočník.
"Cože? Jo aha."
"Daně! Kdo si myslíte, že to platí? Přece my," prohlásil velitel s uspokojením.
"To je pravda. A navíc zabíjejí naše mladíky, co si chtějí zaházet kamením," rozvíjel slibný nápad někdo ze zadních řad.
"Tak vidíte," uzavřel velitel, "Jen daně a smrt!"

Obrázek uživatele Esti Vera

Kdo?

Úvodní poznámka: 

Pokus o poezii, posuďte sami, jestli máte odvahu to číst :D

Drabble: 

Kdo
Má sílu pohnout skálou
Najít pravdu
V sobě sama
Skrytou hlouběji
Než kdy mohl tušit?

Slyšíš?
Tvoje srdce bije
Možná naposled
Za tenhle svět

Možná naposled
Máš možnost přijmout
Tenhle květ
S jeho krásami
I trnitou ochranou

A taky dámu
Opředenou tajemstvími
Co nese jméno Smrt

Kdo dveře
Sám jí otevře
A pozve ji dál
Odchází klidnější

Ale cesta ke smíření
Je cesta dlouhá
Plná
Překážek
A daň za putování
Mýtné za průjezd
Je vysoké

Cesta dovnitř bolí
Přijmout sebe sama
Zrána
Je těžké
Protože
Nejsme dokonalí
A jednou všichni zemřeme

Ale ta cesta
Plná dobrodružství
Za to stojí

Stránky

-A A +A