DMD č. 25. pro 25. 4. 2018. Téma: Zadek sedí

Obrázek uživatele Arenga

Posel dobrých zpráv?

Úvodní poznámka: 

Bez bodu.

Navazuje volně na "Jistot bylo málo" (http://www.sosaci.net/node/32060).

Drabble: 

“Okovej mi koně,” požádal mladý muž plešatějícího kováře. “Zadek. Ať podkovy dobře sedí!”
Kovář zachytil minci, úslužně se uklonil.
Mladík se zatím vydal do nedaleké krčmy. V tuto dobu tam bylo skoro prázdno, jen u zadního stolu seděl vousatý muž s tetováním nad levým okem. Tady v Kar-galhadu to nebylo nic neobvyklého.
Dovolil se, jestli si může přisednout.
Vousáč kývl, neřekl nic.
Mladý muž si objednal černé pivo. “Maniela. Mentis,” zvedl korbel do výše očí.
Vousáč se pousmál. Minulost. Budoucnost. To bylo smluvené heslo. “Ty jsi Eyssal. Poznal jsem tě, jak jsi vešel. Jsi podobný otci. Mám pro tebe zprávu.”

Závěrečná poznámka: 

S vousáčem tetovaným nad okem jsme se už setkali, byť nebyl takto popsán. Bylo to tady: http://www.sosaci.net/node/29851; http://www.sosaci.net/node/29966; http://www.sosaci.net/node/30119.

P.S. Slovník spisovného jazyka českého praví toto: zadek, -dku m. (6. mn. -dcích) ... zeměd. (u koně) zadní nohy: okovat koně na z. (viz http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=zadek)

Obrázek uživatele Voldemort

Kolektivní nepřítel

Úvodní poznámka: 

rozehrávám, co bylo nakousnuto ve Vánocích 1995
a je mi z toho snad hůř než z mordování dětí
nějaká nevhodná slova...

Drabble: 

Dlouhej zadku,
máš bejt v chládku!
(přičarované na jeho učebnice)

Prdel spadla do záchoda,
zavřela se za ní voda.
(když mu vymáchali hlavu v záchodové míse)

Prdel, zadek, řiť,
svoji žábu chyť!
(když vyhodili Trevora oknem)

Víte jaký je rozdíl mezi Longbottomem a Vydrníkem svatého Drába?
Žádný, obojí je stejná prdel.
(když míjel rozchechtanou skupinku)

Víte, kdo má místo předků akorát zadky?
Longbottom!
(vyškrábané do dveří na záchodě)

Longbottome, kde máš mámu?
Sedí, sedí v Azkabanu.
Longbottome, kde máš tátu?
sedí vedle, zadek v blátu.
(pokus o vyšší umění, doručeno Hulákem)

Sedí zadek v lochu
nakopni ho trochu!
(náhodný výkřik)

Obrázek uživatele mila_jj

Praxe na hvězdárně v Ondřejově

Úvodní poznámka: 

Ondřejov, mezi 1945 a 1949, úvodní věta zazněla na Karlově univerzitě na konci letního zkouškového období

Drabble: 

"Vážení, máte po zkouškách, nicméně kdo to s astronomií myslí vážně, nebude si válet šunky doma, ale pojede do Ondřejova," prohlásil docent Link.
...
Skupina mladých astronomů se zvědavě rozhlíží po observatoři.
"Tamtu srandičku zvládnete bez návodu, pro služby u spektrohelioskopu a radioteleskopu dostanete instruktáž."
Josip sedí u spektrohelioskopu. Zorné pole je červené, pozoruje v H alfa čáře. Co to...
"Erupce!"
"Kde?!" ozve se od radioteleskopu.
"Na Slunci!"
"Souřadnice, troubo!"
Radioteleskop natáčejí do pozice.
Josip poskakuje vzrušením na židličce. I přesto stíhá mačkat spoušť fotoaparátu.
Jediná erupce toho dne.
"Ach jo, seděli jsme všichni a jen Josip si vyseděl ostruhy. Klikař!"

Závěrečná poznámka: 

Všichni byli podle vzpomínek V. Bumby (kromě něj) Dr. Z. Švestka, Dr. M. Blaha, Dr.L. Fritcová, Dr. J. Kleczek, Dr. L. Křivský, Dr. V. Letfus a Dr. B. Valníček.

Spektrohelioskop je upravený dalekohled, kombinovaný se spektroskopem. Štěrbina spektroskopu sleduje povrch Slunce, světlo z ní dopadá na skleněný hranol, který rozkládá světlo do jednotlivých barev. Podle toho, kam umístí pozorovatel okulár (a následovně i fotoaparát), volí si, v jaké barvě získá snímek. Nejde jen o estetické hledisko, jednotlivé barvy odpovídají prvkům, které se na slunečním povrchu anebo lehce pod ním nacházejí. Nejčastěji se pozoruje na H alfa čáře, červené čáře vodíku o vlnové délce 656,28 nm, někdy na H beta čáře (vodík, modrozelená), někdy na čarách jiných prvků (vápník, modrofialová).

Obrázek uživatele Terda

Ospalost

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Jsem utahaná jak pes, nervy si definitivně rozhodly sbalit kufry a odstěhovat se (za hliníkem do Humpolce... nebo na Riviéru) a vůbec mi to nešlo od ruky.

Drabble: 

Dvojice lodí směřovala do přístavu. Vrtošivý vítr vtipálek jakoby jim návrat nepřál. Vanul líně. Bez nadšení. Těžký vzduch čpěl létem umírajícím v podzimu. Betsy namáhavě krájela míle k domovu, jen co jí zle pochroumaná Siréne dovolila. Přesto postupvala vpřed. Kabel za kabelem. Míli za mílí. Přídí pevně cílila k západu a její oblá záď seděla na zvlněné hladině s neochvějnou jistotou. Zdálo se, že ji nic nemůže vyvést z rovnováhy. Přesto Frances sledovala obzor se zachmuřenou vráskou na čele. Obloha jako vymetená, bez mráčku, se nenápadně kabonila. Barometr od rána pomalu ale vytrvale klesal. Ospalý vánek se chystal k nadechnutí.

Závěrečná poznámka: 

Kabel je délkovou jednotkou označující jednu desetinu námořní míle - tedy 185,3 metru.

Obrázek uživatele akai

A s čokoládou v ruce

Fandom: 
Drabble: 

Pamatovala si přesně osm případů, kdy spolužačce slibovala, že si ty boty konečně odveze s sebou do Brna (ve skutečnosti se to stalo sedmnáctkrát). Ve středu po tom slavném dni, kdy je konečně nacpala do přeplněného batohu, si naplánovaly sraz u Svitavy.
Na poslední chvíli jí to překazil blížící se deadline seminárky.
Další úterý přišla po úmorném horku dlouho očekávaná bouře.
Po víkendu, kdy své nohy bez varování protáhla všemi možnými pohyby, se rozhodla dát jim alespoň týden oddych.
Další týden najednou bylo zkouškový.
Sedíc ve vlaku domů (s botami v rukou; do batohu se nevešly) sledovala běžce kolem trati.

Závěrečná poznámka: 

* Já jsem stále ve stádiu slibů, pamatuji si tři čtyři takové případy.
** Tu seminárku nemám. Potřebovala bych téma do předmětu Perzekuce židovského obyvatelstva. Nějaký nápad? Ideálně takový, u kterého při tvoření seminárky nevyplavím slzami celý barák?
*** Konečně vím odpověď na otázku, kdy se hodí přechodníky.
(Z poznámek je snad jasné, že toto je moje předvídání budoucnosti xD)

Projížďky

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Jo ježdění na koni, to je něco, po čem se mi velmi stýská, tak aspoň v Aldormě můžu jezdit ostošest.

Drabble: 

Po mém příjezdu na Wildaran jsem zjistila, že tady mají skvělé koně a když se domluvím, můžu si některého z nich vzít na projížďku. Nejprve jsem tam chodila jen kvůli koním, ale pak jsem potkala Damiána, který zde pracoval a důvody mých návštěv se trošku změnily.

Protože si většina laiků si myslí, že jezdit na koni je vlastně jen sedět na zadku a nechat se vozit, dostávala jsem zpočátku mírné kobylky a doprovod nějakého pomocníka. Když Damián zjistil, že už mám zkušenosti s ježděním, rád nachystal temperamentnější koně a vyjel si se mnou na projížďku.

A já jsem se zamilovala.

Obrázek uživatele Giles Rigby

Tisíc tváří hrdiny

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Věnováno *SPOILER* (však oni se poznají)

Drabble: 

Má krásný palác, spousty služebnictva a všechny rozkoše světa na dosah ruky. Když ji natáhne, zjistí, že jsou otrávené.
Má vlastní sanatorium, movitou klientelu a konečně samostatnost. Jediné, co jí chybí, je soucit.
Má šerifskou hvězdu. Je jediný zákon v tomhle městě. Tak proč utápí svůj smysl pro spravedlnost ve whiskey?
Má smečku chrtů. Každý den je karneval a všichni se smějí. Nevšiml si, že za maskami se ukrývá zášť a vztek.
Má zlatý důl. Vykazuje zisky a nepočítá ztráty. Ztratil jen jakoukoliv ohleduplnost.
Zatímco my sedíme na zadku. Hrajeme Dračák. Protože kolik charakterů máš, tolikrát jsi člověkem... půlelfem... gnómkou...

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Fred

Pohodlně se usaďte, představení začíná

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

asi

Drabble: 

Jedinej logickej důvod pro to, abych zůstal sedět. Jedinej! A já si tady hovim a svádim to na všechny okolo. Jeden člověk se postaví a vyletim ze sedadla s rukama nad hlavou. Chtěl bych křičet a bušit pěstma, ale dál se krčim ve své pohodlné pozici pozorovatele. Kdo sleduje a nekoná, nejenže je zbytečný, ale ani nevyužívá příležitostí, kterých se mu dostalo. Je mi ze mě zle. Mučím se svými myšlenkami a té nejhorší z nich ani nedovolím, aby mě napadla. Snažím se. Je to ale nerovný boj, pohltila mě. Vím, že ten jeden člověk. Ten jeden člověk jsem já.

Zadek sedí

Drabble: 

Zatímco Patrik si to už štrádoval silnicí směrem od Rooseveltova lesa
k centru města, asi kilometr od jeho polohy, v jakémsi dříve opuštěném
skladu panoval čilý ruch a hovor.

Ke starým, zrezivělým trubkám u stěn byli s roubíky v ústech přivázaní
Radek s Tomášem, na druhé straně místnosti se chechtali a pošťuchovali
Láďa a Petr a uprostřed seděl na židli přivázaný a rovněž s roubíkem,
Marek.

,,No, tak si hošana vyzkoušíme," pronesl chlípně Petr
a začal Marka pomalu osahávat.

,,Hm, zadek má dobrej, nezbeda jeden!"
A zmáčknul mu rukama obě půlky.
,,Jo, zadek sedí!" Přizvukoval jeho kolega.

Patrik zrychlil běh.

Obrázek uživatele Sammael

Elysandova družina XXV: Na mši u Helmitů

Fandom: 
Drabble: 

Jednoho dne Ajantis nahnal družinu na mši do chrámu boha Helma. Prý potřebují „spirituálně povzbudit“.
Po dvou hodinách kázání toho ale měli všichni, kromě Ajantise, plné zuby.
„Já chci ven!“ šeptla Imoen naléhavě. „Už mám od sezení na té tvrdé lavici otlačený zadek!“
Ajantis se na ni mrazivě usmál. „Seď,“ řekl pološeptem, „a poslouchej.“
„To se nedá, tyhle helmitské teze nejsou dost... razantní,“ protestovala Branwen, „a ty lavice jsou na sezení fakt strašně tvrdý!“
„Ajantisi, za tohle tě dotáhnu na obřad druidů v Cloakwoodu,“ vyhrožovala tiše Jaheira, „a to si fakt užiješ, protože tam se šest hodin v kuse stojí!

Obrázek uživatele Carmen

Dolíček poznání

Fandom: 
Drabble: 

Mecenáš se naparuje, ovzduší zurčí smíchy. Mistr strhává závěs a odhaluje dílo, kolem se rozvinou ornamenty nadšených výkřiků a obdivných vzdechů. Úklona; snad mu z toho kápne objednávka!
Mecenáš bedlivě sleduje tahy štětce. Úsměv na tváři vadne. Krásná antická děva v polosedu má tvář spíš cizí, ale ten polosed, totiž tělesná podoba polosedu - ano, mistrně vystihl každou oblinu i dolíček nalevo jemným vykrojením štětce, příliš věrohodně malíř zvěčnil skutečnost!
Vztek a žárlivost probublávají, to ti, holoubku, vytmavím!
Holoubek sedí posmutněle stranou, hledí nenápadně na podobenku prošedivělým pohledem. Vztek se náhle zlomí.
"Taky s tebou zametla, co," s povzdechem si přisedne.

Obrázek uživatele Melody Harkness

Trousers

Fandom: 
Drabble: 

Cas lost his grace, again. But this time he wasn't so lost and he went shopping.
One morning Dean walked into the kitchen, his eyes still closed. "Morning Cas." He made his way to the coffee machine.
At that moment Cas stood up and made his way to Dean.
"Dean are you ok, you're pouring hot coffee on yourself. Why are you staring at my trousers? Is something wrong with them? I've been told that leather suits me and that it's making my bottom looks ripe, even if I don't know what that means. Dean, your face is getting red."

Obrázek uživatele Čarodějnice

Konkurz o nejlepší sicflajš

Úvodní poznámka: 

Není výběrové řízení jako výběrové řízení. V pohádkové říši mívají leckdy na adepty zvláštní požadavky.

Drabble: 

Královská kancelář vyhlásila konkurz na dvojministerstvo práce a odpočinku. „Ministr pro dvě židle musí mít pořádnej sicflajš,“ usoudil král. „Vyhraje, kdo vydrží sedět nejdéle.“

Hada, který tvrdil, že on sedí pořád, že si prostě sedne a jde, vyloučili. „Nesedíš, ležíš,“ řekli.
Princezna na hrášku si opatřila dokonale měkké prachové peřiny, ale vydržela jen dva dny.
Jako jasný vítěz se viděl hloupý Honza zvyklý vysedávat za pecí.
Loupežník Babinský, toho času už třetí rok sedící v base, byl taky přesvědčený, že má šanci.
Konkurz však překvapivě vyhrála macecha. Prokázala nade vší pochybnost, že si už před patnácti lety zasedla na Popelku.

Závěrečná poznámka: 

Výběrové řízení
na ministra pozici
mívá snadné řešení,
myslí si soutěžící.
Ten, kdo sedět umí
bude sedět bohatě,
bude píti rumy
a válet se ve zlatě.
Vítěze však nikdo nečeká -
jak to dokázala macecha?

Obrázek uživatele ef77

Smíchovské nádraží

Drabble: 

V soupravě na Dejvické pořádá Rada party pro významné. Lucie si pamatuje něžný svit svíček, porcelán tenký jako dech, sametová polstrování. Maminčin parfém, když ji objala a předala chůvě.

Prázdné vagóny na Smíchově jsou špinavé a trochu smrdí. Tady se kouří první cigarety, pije pančovaný alkohol a chlapsky bájí o holkách. Poslední vagón stojí na kolejích jen předkem, zadek podložil Prcek šrotem. Vytlučená okna zakryl, na překližku nalepil obrázky kytek. Stoletá matrace v rohu je čistě povlečená.

Souprava na Dejvické je pro reprezentaci, pro dojem, pro oko.
Vagón na Smíchovském nádraží je pro ně dva.

Lucie nikdy neviděla nic krásnějšího.

Závěrečná poznámka: 

Pojmenovala jsem fandom, juhú!

Cesty sa pretínajú

Úvodní poznámka: 

Prvý diel série: Albus Dumbledore má svoje dôvody
Predchádzajúci diel: Späť cez jazero

Poskočme v deji o niekoľko týždňov. K udalostiam v Šikmej uličke sa vždy možno vrátiť v retrospektíve.

Drabble: 

Ryšavá rodinka radostne kráčala stanicou.
"Ron, máš na líci fliačik."
"To je peha!"
"A si rozgajdaný."
"Mami!"
"Dobre ti sedia topánočky?" strachoval sa Fred.
"A čo zadok, ten ti sedí?" chcel vedieť George.
Najmladšie Weasleyovie chlapča sa s revom vrhlo do nerovného boja.
Okolo nich nepovšimnutý prešiel okuliarnatý čiernovlások.
*
Prežil Šikmú uličku a Gringottbanku, prežil zelený oheň v krbe; vracal by, keby v tú noc jedol viac než čipsy. Prežil návrat k Dursleyovcom. Pol leta mlčania. A stále nevedel skoro nič.
Harry mal kufor plný prísad do elixírov a kníh.
Nevedel skoro nič, no vedel, ako sa dostane na nástupište.

Závěrečná poznámka: 

Nasledujúci diel: Učiť elixíry

Obrázek uživatele wandrika

Nebeské sedenie

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Podľa skutočnej udalosti na skautskom tábore.

Drabble: 

„Máme novú latrínu!“ oznamuje Uzlík. „Poďte sa pozrieť, je úžasná!“
Idem spolu s ostatnými. Čo už môže byť také úžasné na latríne? Veď je to iba konštrukcia zviazaná z niekoľkých žrdí, dole jama, hore strieška z igelitu. Ale dobre, chlapci ju stavali prvýkrát, iste ich za to treba pochváliť...
Pod kopcom ostanem stáť a zízam. Chlapci umiestnili latrínu priamo v tom najstrmšom svahu, takže pri pohľade zdola vyzerá, akoby levitovala medzi stromami.
„Pôsobivé!“ pripustím.
„A to ešte nevieš, aká je pohodlná!“
Všetci zaradom si vyskúšame vrchné brvná a uznáme, že sa tam sedí nebesky.
Nová latrína následne dostáva meno Valhala.

Obrázek uživatele Lejdynka

Chtít být hlínou

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

DRUHÉ DRABBLE, NECHCI BODÍK.

Chci psát, nemám téma, můžete si za to sami.

Drabble: 

Zadek sedí na hliněném jevišti.
Prsty se vzpínají. Zapichují se do země, párátka.
Malíček okolky nedělá. Nejhlouběji. Blblblblblb čvacht mlask.
Koleno krvavé, schovej se tmoucí tmou v písečné duně.
Koleno bílé vyléčit pampeliškou. Ňam ňam ňam.
Břicho velrybí plesk, plesk, plížení dělá mistryni, dře tváře. Fuj.
Oko bez oka, punčochy svlečené v krematoriu plastu. Horko.
Oko s okem, hrají si krovky lesklých míčků, tečkované šaty.
Do obloučku srdíčko, špička jeskyně se pootevírá.
Stvol krku, jak labuťátka šíje pružinový luk - ha! Ona! Ne!

"Mamííííí! Já si chci ještě hrát!"
"Beruško, už se stmívá. Pískoviště na tebe počká. Pojď domů."

Řev hřbitova.

Závěrečná poznámka: 

Já z toho prostě nedokážu neudělat horor. Asi jsem se moc koukala na The Omen. Chjo.

Obrázek uživatele kytka

Když bouře ustala

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Chutnat strach.

Drabble: 

S námahou otevřou dveře stáje napůl vyvrácené orkánem, čeká je pohled jako z apokalypsy. Stáj až po prsa plná sněhu, z návěje trčí hlavy nešťastných zvířat. Krávy je vítají zoufalým bučením, koně frkají s pěnou u huby, napůl šílení.

Nany se vrhne k nejbližší kravce a začne ji odhrabávat holýma rukama. Navrchu je sníh kyprý, ale brzy se dostane na upěchovanou vrstvu. Stračena po ní důvěřivě otáčí veliké oči. Už je skoro osvobozená, jen zadek sedí v závěji, oháňka přimrazená. Jakub ji vysekává nožem, Nany objímá rohatou hlavu, šeptá jí něžná slůvka.

Kravka ji na důkaz odpuštění olízne drsným jazykem.

Závěrečná poznámka: 

Podle skutečné události.
Pro ty, kdo by měli chuť, přikládám pro zajímavost autentický dopis jednoho osadníka z Nebrasky, ve kterém podobnou bouři a její následky popisuje. Bohužel jen anglicky.

Obrázek uživatele Elrond

Do posledního detailu

Fandom: 
Drabble: 

sádra
ořešákové dřevo
„Pane a už jste si vybral z toho katalogu od trpaslíků?“ zeptá se Erestor, aniž by zvedl oči od seznamu.
„Ne, všechno se zdá tak nepohodlné."
***
„Pane, objevil jsem truhláře z Kraje. Jejich národ si potrpí na pohodlí a zakázku provede podle tvých představ.“ Erestor představil pánu domu malého mužíčka.
***
Přede dveřmi se tvořila dlouhá fronta. Poslední se snažil nahlédnout dopředu, kde to vázne a první netrpělivě přešlapoval z nohy na nohu.
„Glorfindeli! Ty si tam snad čteš!“ obviňuje jej, zatímco klepe na dveře.
Zlatovlasý elf konečně vyjde ven a řekne: „Pardon, ale to je jako křeslo.“

Obrázek uživatele Cathia

O Dračí noci

Úvodní poznámka: 

Další úryvek z Georgianina dětství.

Drabble: 

„Honem, už bude půlnoc,“ křikla Gee a i se Saemem se rozběhla k řece. Ethan s bratry ji znuděně následovali.

„Ty jsi nějak natěšená,“ dobíral si ji Jonathan, „na kterou lodičku máš spadeno?“

„To se neříká, jinak se to nesplní,“ odvětila zvonivě. Přivoněla si k svazku sedmi různých květů, převázanému copánek, spleteným z vlastních vlasů.

U řeky již postával houf dívek a chlapců. Jonathan se posadil o kus dál a opřel se o kmen.

„Ty nejdeš?“ zeptal se ho Ethan.

„Přijdu hned… jsem rád, že můj zadek po celodenní šichtě konečně sedí. A Ethane?“ křikl za bratrem, „šťastný hod loďkou.“

Závěrečná poznámka: 

Dračí noc, která se slaví 21.června, je jedním ze svátků Aldormy/Tristenolu. O této noci - mimo jiné - dívky pouští po vodě svazek sedmi různých květů, který převazují copem ze svých vlastních vlasů, což jim má přinést štěstí. Zatímco kluci pouští vlastnoručně vyřezávané lodičky z kůry. Pokud se svazek s lodičkou na vodě potká, znamená to, že pár patří k sobě.

Obrázek uživatele Kumiko

Nezapomenutelné

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Máme rádi BuJaBézu! (A ještě neoriginální...)

Drabble: 

Občas je až smutné, co žáku nakonec opravdu utkví v hlavě. Tak třeba trávicí soustava je už dávno celá zapomenuta, až na jednu informaci. Ta zůstane asi navždy. Ač zřejmě nevyužita.
-
"Takže, když mluvíme o tucích, musíme se zmínit také o vitamínech, které jsou v nich rozpustné. Jedná se o vitamíny A, D, E, a K. Mnemotechnická pomůcka je vám asi dávno známá - slovo ZADEK. Bohužel i v této látce někteří studenti dělají chyby. Takže pozor! Jedině 'zadek' sedí! Nic jiného. Ne že mi tam napíšete, jak už se párkrát stalo, že jsou to vitamíny R, D, E, a L!"

Nápadně mnoho nápadníků

Fandom: 
Drabble: 

Extempore s princeznou drak svým loupežníkům odpustil. Konec konců měli sloužit jemu, ale že nesmí posloužit nikomu jinému, to jim nenakázal. Kdo by se mohl divit, že z toho s nejhezčím zadkem si na zadek sedne i princezna. Ani na toho s nejhezčíma očima se nemohla vynadívat a ten s nejhezčím úsměvem byl taky k nakousnutí. Ještě že i princ z Nemanic byl vzhledu lepého natolik, že se na něj lepily všechny vdovy z okolí, což mu poskytovalo celkem slušné živobytí i věhlas. Drak neměl proč otálet, je zapotřebí Veverku a toho hochštaplera seznámit dřív, než loupežníci zavětří bohatou nevěstu.

Závěrečná poznámka: 

Tak tohle téma mě opravdu pobavilo, neb jsem si včera zadek narazila :)

Obrázek uživatele Roedeer

Souhvězdí Raka

Úvodní poznámka: 

Opět patří do mé série Jakub, Viktor & Helena.

Drabble: 

Normálně by po monografii Káji Saudka nesáhla a Viktor to věděl, tak možná proto založil ty fotografie právě tam. Otevřela ji úplnou náhodou, z rozmaru, asi proto, že byla manželova, a vysypaly se na ni polaroidové obrázky.
Chlapecké tělo bez hlavy. Jednou, podruhé, potřetí. Objektiv si zachoval jisté dekorum – nikde nebyly vidět genitálie. Na čtvrté fotce: kus zad a bílý zadek, svrchu se sápající fotografova ruka mačká jednu půlku jako zahřátou modelínu. Helena ten zadek poznala – velké pihy, rozložené do tvaru souhvězdí Raka, na něm měl jen Jakub.
To Viktor byl fotografem.
Nezasáhlo ji to, jak mělo; dlouho něco tušila.

Závěrečná poznámka: 

Nakonec se Zadek nepsal tak špatně.

Obrázek uživatele Viktorka

Zrazena

Fandom: 
Drabble: 

Ale no tak! Tak pohni se... Co sedíš na zadku? Proč to necháváš jenom na mně? Copak to můžu zvládnout sama? Pomoz mi přece, alespoň trochu... Já nechápu, že ti to neni blbý. Vždyť... já se tak snažím. A ty? Netvař se, jako že bys to nemohla udělat. Můžeš, ale nechceš! Prostě jsi mě nechala v bryndě. A já přitom... Tak jsem ti věřila. Ale teď... jenom se usmíváš. Jak můžeš?!

Po tváři se jí začaly koulet slzy. Bradička se roztřásla.

Sedím na zemi, kousek od ní, náruč doširoka rozevřenou.
"Pojď ke mně, Viktorko, no tak! Už jen dva krůčky..."

Obrázek uživatele gleti

Chlapský pohovor

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

+15, vulgární výrazivo

Drabble: 

Když si chce otec popovídat s dospělým synem, kterého téměř celý život neviděl, musí pečlivě vybrat místo setkání. Chlapský pohovor nemůžete vést v hostinci patřící snaše; co kdyby zaslechla něco, co žádný muž před ženou nepřizná. Nejde to ani v hospodě, kde se scházejí synovi kolegové. Zároveň, aby jste se cítili uvolněně, potřebujete známé prostředí.

Zvítězila Aberfortova Prasečí hlava. Nad pintami piva získal Frank dojem, že Neville je výlupek všech ctností. Dokud nespustil o školení s učedníky bystrozorů, kde zkoušeli mudlovské rostlinné drogy. Synovo přiznání: "Poslední, co si pamatuji, jak Weasley zanotoval - zadek sedí, prdy letí, průjem, průjem." Franka skolilo.

Závěrečná poznámka: 

Weasley notoval na nápěv London´s Burning

Obrázek uživatele Aziz

Abdominálně-elytraeální úchylka

Drabble: 

Na výletě ve vídeňském muzeu.
Rejsek s Žabákem se pošťuchovali u jedné z vitrín, smáli se a ukazovali na ty nejošklivější exponáty se slovy "to jsi ty"; Snílka inhalovala vůni staré budovy; Koljuška se mračila na svůj odraz ve skle.
"Ten má ale zadeček," prohlásil Tesařík nečekaně nahlas, a zamilovaně si povzdechl.
"Slyším správně?" pošeptala Kučera zamlklé Broučce. "Tesařík je--?"
"Upřímně bych nečekal, že má zájem o cokoliv," přidal se k drbání Žabák.
"Ten je fakt výstavní, bando," pokýval Tesařík uznale hlavou. "Takovýhle fešáky u nás nemáme."
Až pak si všimli, že obdivuje vystaveného saperda punctata. Ale výstavní opravdu byl.

Závěrečná poznámka: 

Kozlíček jilmový (saperda punctata) na fotce zde. No nemá přenádherný zadeček?
Koho zajímá latina v názvu, abdomen=zadeček, elytrae=krovky.

Obrázek uživatele Bilkis

Na vrcholku

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Prohra: http://sosaci.net/node/32099

Drabble: 

Přízrak je nese do středu trojitého kruhu. Jeho křídla pleskavě proráží vzduch, všichni tři se chvějí. Položí je na zem. Ustoupí. Čeká.
Viktor jde za nimi, pomalu. Než přejde hranici kruhu, mírně se zašklebí. Jistotou vítězství.
Česťa sotva stihne vtáhnout zpátky svou magii, kterou kruh analyzoval. Dá znamení Karlovi, Karl kývne. Po letech přátelství spolu nemusí mluvit, aby pochopili gesta toho druhého. Veronice věnují povzbudivé úsměvy. Půjde to.
Česťa chvíli přemýšlí, jestli je Viktor tak hloupý, nebo jestli je tam nějaká klička.
Protože zadní část kruhu je pevně ukotvená k zemi, ale v místě, kde kříží prastarou siločáru, se drolí.

Závěrečná poznámka: 

Plešivec je zvláštní místo, dříve tam bývalo keltské hradiště. A v jednom místě je ta siločára opravdu hodně silná. Překřižila jsem ji jednou a víckrát to neudělám...

Obrázek uživatele Birute

Georgiánská idyla

Fandom: 
Drabble: 

Korzet?
Sedí.
Šaty?
Sedí.
Účes?
Sedí.
Zuby?
Přední vpravo nahoře se viklá. Lady Elizabeth do něj šťouchne jazykem, ale usoudí, že by mohl vydržet.
Narychlo si nanese několik vrstev líčidel. Manžel si přijede takhle bez varování. Ještě si začne myslet, že má milence.
Podle všeho tomu tak není, protože jí u čaje oznámí: „Drahá, bohužel musím znovu odjet.“
Lady Elizabeth, která právě usedla, zalapá po dechu.
„Bratranec pořádá hon a budou tam skutečně významní hosté.“
„Jak dlouho se tam zdržíš?“ zajímá se Elizabeth.
„Pět dní.“
To znamená, že lady Elizabeth stihne Brownové oplatit tu natlučenou kostrč po dnešním boxerském utkání.

Závěrečná poznámka: 

V 18. století probíhala v Anglii klání v ženském boxu. Možná měla i nějaká pravidla. Možná.

Co zadek, tatínku?

Úvodní poznámka: 

Rodinka těsně před odjezdem na dovolenou. Tatínek je celý nesvůj, že jeho miláček - Trabantík musí nést takový náklad a vydržet tu dálku a vedro. Jenže si musí ještě domů odskočit na toaletu a to velmi urgentně. Manželka mezitím v domě balí tašku s jídlem na cestu. Manžel ji za chvíli volá, aby vyšla před dům.

Drabble: 

"Jiříí, zkontroluj auto, jo?" houkne směrem k manželce manžel a zasedá k volantu.
"A jak jako?" nechápe manželka.
"Přece jestli fungují světla a tak..."nakvašeně odpoví muž a gestem ji naznačí, kam má jít. Ta celá "šťastná" poslechne.
"Stěrače – stírají!"
"Odstřikovače – odstřikují!"
"Blinkry – blikají!"
"Světla – počkej – jo, svítí!"
Muž ji dalším gestem posílá dozadu.
"Světla – svítí!"
"Blinkry – blikají!"
"A jestli chceš vědět –zavazadla na střeše – chybí!"
"Zadek – sedí!"
"Počkej! Jak – sedí?"
"No na cihlách!"
"Já se na to...!" odkopává cihly otec.
Trabant se sune z kopce dolů.
"Ruční brzda – brzdí!" hlásí žena poté, co manžel skočil do auta a zabrzdil.

Obrázek uživatele galahad

Road trip

Fandom: 
Drabble: 

Každé ráno sa opakoval ten istý rituál.

Vstať, naraňajkovať sa, zísť sa v určený čas na parkovisku a znovu všetko zabaliť do osemmiestneho auta.

Najhoršie to bolo prvý deň. Pri pohľade na tú všetku batožinu sa ani nezdalo, že by sa to tam mohlo všetko vojsť.

Po troch dňoch sme boli nacvičení, aj keď sme sa pred tým vôbec nepoznali. Každý kufor alebo ruksak mal svoje neochvejné miesto. Ako tetrisová kocka zapadol, už chýbalo len pripočítať tisíc bodov za plnú líniu. A trvalo to len chvíľu, každý vedel, kedy má dať svoj príspevok.

Zadok auta sa s uspokojivým zvukom zaklapol.

Stránky

-A A +A