DMD č. 26. pro 26. 4. 2018. Téma: Pozor kouše

Obrázek uživatele Gary Stu

Adjustment

Fandom: 
Úvodní poznámka: 
Drabble: 

The Doctor's chair was strangely clacking as he wheeled it to a mirror.

"It could be worse," he mumbled.

The new body wasn't human. Although, give it millennia on alien worlds and the extra limbs, eyes, and ears could pass as human.

But he wasn't ginger. Granted, he had no hair, but the scalp could have been ginger!

Another mysterious click accompanied by a cracking noise came from his chair.

The Doctor didn't enjoy the morsel - maybe he had been human for too long.

"Wait, I didn't eat anything!"

He turned and bowed down, watching himself in the mirror.

"Oh..."

Obrázek uživatele Vinpike

Další ráj na zemi v kopru

Úvodní poznámka: 

15+

Drabble: 

„Přípravek měl zpočátku své nepopiratelné výhody,“ vysvětluje mi ambasador, „naprosto vymýcen zločin znásilnění, ubylo promiskuity a cizoložství, povolání ke kněžství pocítilo v prvních letech na dvacet procent mužské populace. Nebyli už úplní.“
„Asi stále nerozumím,“ tápám, „a když jste nevstoupil s něhou, porozuměním a čestnými úmysly, tak se stalo co?“
„Tak šmik,“ nesměje se, „kastrace.“
Aha. Při prvním výkladu buď uniklo, nebo zatajil.
„A možnost zneužití?“
„Absolutně žádná,“ zavrtí hlavou, „bylo to zcela nezávislé na vůli ženy.“
Vzdychne.
„Nakonec jsme ale povinné očkování zrušili. Nerodily se děti. Vymírali jsme. Chlapi se začali strašně bát. Prostě to počítalo s dokonalejšími bytostmi.“

Obrázek uživatele Aries

Za oknem

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Ticho na pěšině

Drabble: 

V rozpraskaném okenním rámu se vypíná zlatá pavučina jak groteskní krajková záclona. Drobounké kapičky rosy se třpytí v záři napůl rozteklé voskovice přilepené na prapodivném svícnu z vybělené kančí čelisti s hrozivými kly.
Vnitřek chajdy pluje v rozpitém světle. Bořek rozezná dřevěnou kredenc a kachlová kamna. Na plotně se leskne bachratý měděný hrnec.
Radka se spokojeně rozvaluje u stolu, před sebou puntíkovaný hrnek a naložený talíř. Láduje se, jako by zapomněla na celý svět!
Vyjevený Bořek nevěří vlastním očím. Má vrazit dovnitř?
Než se na něco vzmůže, dveře se rozlétnou.
Na prahu neznámá žena. V úsměvu odhaluje špičaté ostré zuby.

Závěrečná poznámka: 

Příště Nečekaná náhoda

Obrázek uživatele Lejdynka

Lidská poušť

Fandom: 
Drabble: 

Cirkusové plachty hrají barvami radosti, veselí a smíchu.

Publikum se nedočkavě tlačí před páchnoucím zvěřincem, dámy se ovívají vějíři, pánové pruhovanými kapesníky. Děti vřískají vzrušením.

Vyvolávač má širokánské kalhoty a hůl s bodákem na konci.

Před ním stojí klec, zakrytá nařasenou látkou.

"Pozor, přistupovat s nejvyšší opatrností! Bestie se probouzí!" pobízí zvědavost diváků.

Hrdelní zvuky tvora uvnitř připomínají sténání.

Náraz. Klec se zakymácí. Látka klouže dolů.

Lidé ječí hrůzou, uskakují. Zakrývajíce si oči, hledí skrz prsty, dychtiví a lační.

Tvor je odpuzuje i zvláštně přitahuje.

"Nepřibližovat se! Kouše!" volá zřízenec a napřahuje bodák.

V očích mladého černocha se zrcadlí zvíře.

Závěrečná poznámka: 

Inspirováno například tímto - https://edition.cnn.com/2015/06/03/opinions/newkirk-bronx-zoo-man-cage/i... - ale odehrávající se o něco dříve. (To ještě nikdo neprotestoval.)
(Jo, zase jsem zlá. Doufám, že mě FBI nezavře za to, co všechno jsem kvůli tomu musela vygooglit.)

Obrázek uživatele Aplír

Jen se zahřát

Fandom: 
Drabble: 

Pozor kouše! Varoval jsi mě,
bylo mi to jedno v té zimě.
Hodils na mne houni.
Byla samý prach a já měla strach,
že z toho dostanu záchvat,
že známe jenom stálý chvat,
že venku nepřestane vát,
s větrem dál budeme se rvát.
Srdce zkřehlé. Ruce zmrzlé.
Jen se zahřát. Mrazy jsou zlé.
Tu hle z krbu vyšlehl plamen,
ty vzal jsi mne kolem ramen.
Náhle jsem cítila v sobě žár
a pomyslela jsem na požár,
že všechno spálí v jednom okamžiku
a city jak onuce od mužiků
zůstanou pak doutnat v popelu
a náš vztah bude už bez pelu.

Obrázek uživatele Tora

Není se čeho bát

Úvodní poznámka: 

Dnes - výjimečně - je drabble z pohledu domácí.

Drabble: 

Jája, ač kocour letitý, si rád hraje. S oblibou shazuje magnetické plyšáky, přilepené na boku lednice a strašlivě je rdousí. Loví plyšmyši, zamiloval si ikeovou, zvanou Gertruda.
Taky rád loví mne. Jakmile vidím velké kulaté rozzářené oči, přiklopené uši a mrskající se ocas, vím, že jsem na řadě.
Tuhle jsem si povídala s kamarádkou, když vtom se lovec vyřítil zpoza gauče. Vyskočil, předusal, a jakmile jsem ho chytila, zakousl se mi do ruky.
„Ježíšmarjá,“ vyděsila se návštěva, „vždyť on kouše!“
Usmála jsem se. „Nemusíš se bát.“ Vzala jsem jemně Jájovu hlavu a otevřela mu tlamku, „Vidíš? Nemá čím. Nekouše. Žužle.“

Závěrečná poznámka: 

Jája přišel o své tesáky před třemi lety. Stav jeho chrupu byl tristní, takže nezbylo než ho přispat a nechat mu je chirurgicky odstranit (stejně dopadl i Silver, Čeněk a nedávno i Sofie). Všem kočkám to velmi prospělo – ostatně bolest zubů je bolest zubů, to víme všichni.

Obrázek uživatele Eillen

Mazlíček

Úvodní poznámka: 

Předchozí část: http://sosaci.net/node/32206

Drabble: 

Jindřich se probouzel z mdlob. Stále měl pocit, že se s ním točí celý svět.

"No, bratříčku, koukám, že město vyslalo svého nového mazlíčka," zaslechl posměšný hlas.

"Zbavíš se někdy té nenávisti k městu?" povzdechl si druhý hlas.

"Upálilo by mě za živa, kdybys mu nevyhrožoval," podotkl první hlas.

"Myslíš si, že nás přišel zabít?"

Zmínka o smrti Jindřicha vyděsila. Prudce vstal a mlátil rukama všemi směry. Staré ruce ho pevně semkly. Jindřich nechápal, kde se v někom tak starém bere tolik síly. Pokusil se dupnout svému vězniteli na nohu.

"Mazlíček umí i kousat," zasmál se stařec, ale sevření nepovolil.

Obrázek uživatele Xantin

Rodina si dostatečně neváží laskavosti Sudiček

Fandom: 
Drabble: 

„V Písmu se hodně pokouší,“ vzdychne Thea, „ale mnohem méně kouše!“
„Střelné zbraně,“ mračí se Apolo, „sice štěkají, ale bohužel nekoušou.“
„Vymysli si,“ radí Sikar, „kousající samopal!“
„Hryzající zadek by byl horší,“ povzbuzuje Linkva.
„Jistě,“ zavrčí Filcin, „stejně jako by nebylo terno Bodláčím dobře naložený tučňák, Poslední bílý buben na mapě, Už nejsem nabídka, která se nedá odmítnout, nebo Dcera svého slova! Může být vždy hůř, to si v dubnu vyzkoušíme na vlastní kůži.“
„Choti,“ chlácholí Taura, krmíc Viktorku rohlíkem, „jsi unavený. Vzpomeň třeba na své oblíbené Čelisti!“
„Jo! Žralokočí tornádo!“ výskne Sikar.
„Au!“ vykřikne matka, „To je můj prst!“

Obrázek uživatele netopýr budečský

Jak jsem kousal

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

Drabble: 

Poprvé jsem kousnul ještě jako malý kojící prcek mámu do bradavky. Podrážděně pískla a příště jsem si dal pozor.

Podruhé jsem se při rojení popral o teritorium s rezákem, který si moc vyskakoval. Odletěl jako spráskaný komár, protože psi lítat neumí.

Potřetí jsem kousl budečského studenta, který se mě s kamarády pokoušel uříznout kus křídla a hlavu. To první se mu povedlo. Od té doby nelítám a dotyční studenti nestudují. Pokousaný absolvoval preventivní vakcinaci proti vzteklině, což obnáší několik nepříjemných injekcí.

Počtvrté jsem se natěšeně vrhl na tučného pavouka a omylem trefil lidský prst. Od té doby mně krmí pinzetou.

Obrázek uživatele Bilkis

Ani hnout

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Na vrcholku: http://sosaci.net/node/32237

Drabble: 

Viktor se před ně postaví. Zježí se vlasy, naskočí husí kůže. Nebezpečí zepředu, zezadu.
"Sednout!" Veronice se nohy skoro podlomí. Karl s Česťou si sednou každý z jedné strany, chytí ji za ruce.
"Ani se nehněte. Když se o nic nepokusíte, přízrak vám neublíží. Když se pokusíte... Řekněme, že rád kouše." Řekne zvesela. Pak se otočí, vyjde z vnitřního kruhu. Česťa se pousměje.
Trojitý ochranný kruh je dobrý, nepustí nic dovnitř, ani ven. Ale i do něj můžou démoni vstoupit, pokud jsou první dvě úrovně slabé. Stačí je pozvat.
Česťa začne do přízraku pumpovat magii. Karl a Veronika se připojí.

Závěrečná poznámka: 

Ještě štěstí, že jsem si tam přidala druhou příšeru! :D
A vím, nejspíš to teď nedává vůbec smysl...

Obrázek uživatele neviathiel

Léto

Úvodní poznámka: 

Předchozí: Jaro

Jak se na to tak koukám, asi to nestíhám ukončit, jak jsem plánovala. Uvidíme.

Drabble: 

Olena Ševčuk byla smrtelně nebezpečná.
Pěšáci neměli tušení. Dostali jen instrukce. Dominik to věděl, ale byl násilnické hovado a dojel na to. Šéf pražské skupiny Libor tušil. Když viděl, jakou spoušť napáchala, stejnou jako kdysi v Oděse, nevěřil vlastním očím.
Pak někomu nahoře došlo, že ona je ten vymodlený průlom. Stačí ji dostat na správné místo a do správného stavu a aktivovat rozbušku, a ta obrovská síla bouchne.

„Dekódovali jsme dětskou knihu s návodem pro vstup do Budče,“ řekl Libor. „Půjdeš ty. Máš nadání.“
„Jak?“ Dopije čaj. Správně.
„Je to nouzový postup pro případ ohrožení.“
„Nerozumím.“
„Jak ti chutnal čaj?“

Závěrečná poznámka: 

Citlivá pokožka trpí

Drabble: 

Záleží na spoustě faktorů, na přesném postupu zpracování, na délce a průměru vláken, a v neposlední řadě i na druhu a stáří "dárce". Tyhle věci jsou předem dané, ale jako další proměnnou můžeme přidat třeba teplotu a vlhkost vzduchu.

Pouhým okem nic neuvidíte, pokud se ovšem na vlákna podíváte mikroskopem, uvidíte, že povrch je (stejně jako u jakýchkoli jiných živočišných vláken) pokrytý jemnými odstávajícími šupinkami. Šupinkami, které se velice rády zachytávají za vnější pokožku.

Pokud má někdo opravdu jemnou a citlivou kůži, nebude spokojený, a je jedno, jestli zkusí ovčí, kozí, lamí, nebo velbloudí.

Prostě ho ten svetr bude kousat.

Obrázek uživatele Faob

Už unaveně učtení

Fandom: 
Drabble: 

Pozor, pejsek kouše!
Nápadité uchopení šíleného tématu! Dobře vkomponováno!!!

Umřel mi křeček i dědeček.
Megavtipné! Spadl jsem smíchy ze židle...

Narodila se mi dcera, krásná a roztomilá!
Děsivé! Au. Brrr!

Z drtiče na odpadky kapala lidská krev.
Roztomilé. Malebně laskavé. Idylka!

Zombie mi ukousla hlavu a já se proměnila ve vraždící monstrum!
To nějak znám! Přesně ze života! Vzpomínám na podobné pocity...

Jiří a Marie, už třicet let manželé, si vyměnili významné pohledy.
Pozoruhodný popis setkání dvou vzájemně se neznajících lidí.

Šli dva a prostřední upadl.
Velmi originální! Kde na ty nápady chodíš? Gigazajímavé!

Bla ble blo.
Poučné! Perfektní úvaha!

Závěrečná poznámka: 

A tímto se omlouvám všem, které jsem nepozorně četl! Odpusťte mi.

Půjde to

Fandom: 
Drabble: 

"Takže co tu máme teď?" Amra ze sebe setřásl zbytky poslední pasti (mnohohlavé, mnohoocasaté a mnohošupinaté něco, co se naneštěstí pro něj ukázalo naprosto nechráněné proti jedijským Mind trickům a následnému rozporcování Amrou a jeho chlapci).
"No, je to... podívej se na to sám," ustoupil Mimas a Cimeřan pohlédl do chodby.
Ta byla plná... plná. O naplněnosti nemohlo být sporu. Prakticky přetékala. Bobtnala. Možná i kvasila.
"Co to je?"
Gwen sáhla do té hmoty a kousek utrhla, promnula mezi prsty a pak pohlédla na ostatní.
"Projdem to. Ale oblékněte se a dejte si roušky. Je to vlna a pěkně kouše."

DMD č. 26. pro 26. 4. 2018. Téma: Pozor, kouše

To jsem zvědavá, jestli se vám tohle téma bude po zadku líbit.
P. S. Mohly jsme ty témata prohodit a zadek mohl kousat, to abyste věděli (a protože jste od nedávna optimisti), že vždy může být hůře :-)

Téma pro 26. 4. 2018: Pozor, kouše
Toto téma bude uzavřeno 26. 4. 2018 v 23:59.

Bodíky můžete sledovat zde
Nezapomeňte si přečíst FAQ.
V případě nejasností konzultujte Pravidla.
Metodika počítání slov

Platné do: 
26. 4. 2018 v 23:59

Stránky

-A A +A