DMD č. 30. pro 30. 4. 2018. Téma: Se mnou odejde zákon

Předsevzetí

Fandom: 
Drabble: 

Princezna Veverka si předsevzala, že až se vrátí, nezůstane v království kámen na kameni, vyjma těch bludných. S jejím příchodem odejdou staré pořádky, nesmyslné daně, zákony, které se týkají jen poddaných, stereotypy a předsudky. Zlegalizuje podnikání ježibab v oblasti omamných látek, Rusalkám povolí technoparty, aby se trochu vyřádily, zliberalizuje sňatkovou politiku, zejména co se týče mezidruhových manželství a bigamie (ať si drak ty svoje tři loupežníky klidně vezme), povolí squatting, ať si tři medvědi bručí, jak chtějí a rozhodně zakáže zavírání princezen do věží, skleněných vitrín a jakýchkoliv jiných nádob. Jen zatím netušila, kdy se zase vrátí. Snad za rok?

Závěrečná poznámka: 

To to uteklo... Díky organizátorkám za možnost zase zapojit mozkové závity, komentujícím za podporu a názory a doufám, že se mi podaří si i něco přečíst, jste všichni báječní a kreativní a je to radost nahlédnout do tolika stylů, fandomů a nápadů.

Obrázek uživatele Sammael

Elysandova družina XXX: Vítězství, a co dál?

Fandom: 
Drabble: 

Železný trůn byl zničen, Sarevok poražen, Elysandova družina zvítězila. Tím ale pominul i důvod její existence; Ajantis a Branwen se rozloučili a šli svými cestami, a Elysand, Jaheira, Khalid a Imoen řešili, co dál.
„Nevím, jestli to k něčemu bylo,“ pochyboval Elysand. „Železný trůn jsme sice zastavili, ale až odejdeme, určitě se brzy vynoří nějaké další spiknutí proti zákonu, které postihne Baldur’s Gate nebo rovnou celé Pobřeží Mečů.“
„T-t-takový už je ž-život,“ pokrčil rameny Khalid.
„Až se to stane, vrátíme se a zase to srovnáme,“ řekla Jaheira rezolutně. „Ale mezitím… co byste řekli tomu, udělat si malý výlet do Amnu?“

Poslední opona

Drabble: 

Stát se vrahem.
Jiné řešení se nenabízí. Nevidím jinou cestu. Můj drahý přítel by to zřejmě neocenil, je tak přímý a až dětinsky spravedlivý. Ale co mu může papá Poirot nabídnout? Na vahách duší má krev vetší cenu než přátelství, ale kdyby byl přesvědčen, že je jeho dcera vražedkyně? Neunesl by to. Zachránil by ji, možná by se sám falešně přiznal. Ale to já nedovolím! Ne teď, když se rodina znovu shledala.
Malé šedé buňky pro mne dnes nemají jinou odpověď. Nezbývá, než vzít zákon do vlastních rukou a s tím vědomím bez odporu odejít, až se naplní můj čas.

Obrázek uživatele tif.eret

Odcházím

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Už mě nic nenapadá.

Drabble: 

"…Ze Smrti žij, co ze života žije,
smrt Smrti navždy smrtelnost z nás smyje."

Odcházím. Žil jsem zde už dost dlouho a snad tedy vím, jak to na světě chodí. Většinou je nakonec všechno trochu jinak, než si člověk představoval v mládí. Ideály jsou krásná věc, ale při střetu s realitou často berou zasvé.
Usiloval jsem o hodně věcí, ale už je to jedno, konec se blíží.

Kde to jsem? Proč nejsem živý, ale ani mrtvý? Smrt už snad není? Co s námi bude, jestliže ona odejde, jediná, které nikdo neuteče a která by měla být ke všem stejně spravedlivá?

Závěrečná poznámka: 

Verše jsou ze Sonetu č.146, napsal William Shakespeare, překlad Martin Hilský

Moc díky za DMD :-)

Obrázek uživatele Wolviecat

Před odchodem

Drabble: 

"Zopakuj mi to ještě jednou."
"Usnavi..."
"Prosím..." Usnavimu se v očích zaleskly slzy: "Jinak tu beze mě vypukne anarchie..."
Sonny si povzdechl. "Otevírá se v sedm, zavírá v osm, nedělat žádné výjimky, jinak tu budu do půlnoci, za noviny se nejdřív platí, nejsme knihovna, na dluh..."
Usnavi ho ani nenechal domluvit. Najednou ho objímal tak pevně, že se Sonny nemohl ani nadechnout.
"Děkuju," zašeptal: "že se o všechno postaráš, až tu nebudu..."

Venku zatroubil taxík. Už aspoň po desáté.

"Nešil. Za dva týdny jsi zpátky." Sonny nakonec Usnaviho doslova vystrkal ze dveří.
"A pohni! Nechceš přece zmeškat svoje vlastní líbánky!"

Závěrečná poznámka: 

Pán dal Dobbymu poslední témátko! Dobby je teď svobodný autor!

Obrázek uživatele Palčík

Finále: opona (X. správa SNB, Matěj)

Drabble: 

Za svědomité a iniciativní plnění úkolů v akci Asanace v roce 1981: 1.500,- Kčs
Z přehledu o odměnách a trestech mjr. Miloslava Dušína a npor. Jana Šimonovského

***

Chtěli, aby moc dodržovala své vlastní zákony.
Táta, Véna, Dienstbier, Otka, Petr Uhl… Za katrem sedí.
A další vyhnali. Ivana, teď Zinu.
Odjíždí navěky, za oponu, už se nikdy neuvidíme, umírá pro mě.
Odchází s ní další kousek práva.
Jen nechtěla, aby bylo pošlapáváno a krouceno, ne za sebe, za jiné bojovala.
Nemohu ji jít zamávat na nádraží.
Vytopil bych to tam.
Sbohem, Zino!

Deníkový záznam M. B. z 5. 12. 1981

Závěrečná poznámka: 

Děkuji všem věrným čtenářům a loučím se.

Obrázek uživatele Blueberry Lady

Jakub I.

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ výlet do renesanční Británie

Drabble: 

Souhlasil s vytvořením personální unie Anglie a Skotska. Pokud ta unie bude mít jedno centrální sídlo a jeden parlament.
Rozhodně souhlasil s výroky parlamentu. A když ne, tak ho prostě rozpustil.
Byl se svými poradci za jedno o pokoření Španělů. Bleskurychle dohodl mír a povolil v zemi katolické bohoslužby.
Prosazoval náboženskou toleranci, a proto museli puritáni odplout do Severní Ameriky.
Estetika, něžnost, jemný cit, to byly jeho přednosti. Dokud neměl možnost skolit jelena nebo sledovat kohoutí zápasy.
Jeho dynastie pokračovala a kvetla, miloval svou manželku. O tom vztahu s Buckinghamem skoro nikdo nevěděl.
Král - víc než zákon. Celých dvaadvacet let.

Závěrečná poznámka: 

Jakub I. Stuart, král, který proslul výrokem: Král je zákon. A všechny svoje zákony hrozně rád porušoval.

Moc děkuju všem, kteří se pročítali mými nesoutěžními pokusy o popularizaci dějepisu, dějin a historie všeobecně. Těším se zase za rok.

Obrázek uživatele Lee

Kam zlo nedohlédne

Úvodní poznámka: 

Co mám s tímhle tématem dělat...

Drabble: 

Bylo by mi tě snad i líto, Aslane, jak tak se staženým ocasem odcházíš ze své země, kdybych to nebyla já, před kým prcháš. A dobře děláš, brzy bys svou zemi nepoznal, jak ji přetvořím ke svému obrazu. S tebou opouští tuto zemi vše dobré. Se mnou opouští tuto zemi vše dobré. První padne tvůj zákon, ta směšná, ubohá berlička pro slabé. Slabí nemají v mé zemi místo, kdo nedokáže přežít, právem umírá.

Jenže Čarodějnice, ač byla u stvoření Narnie, už dávno nebyla schopna vidět za její okraj. Tak se stalo, že aniž to věděla, zákony prastaré magie platily dál.

Závěrečná poznámka: 

Zas to hrozně uteklo, ach jo, DMD je na mě jaksi příliš nahuštěné a příliš krátké.

Obrázek uživatele Julie

Zakázané ovoce

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Další Nšo-či pro Avevu k narozeninám!

Drabble: 

Občas to zřejmě myslely dobře.
„Dlážděné ulice tě musí děsit, že?“
Někdy to byly jen nevinné poznámky.
„Tohle je mýdlo, Nšo-či.“
Sem tam došlo i na zcela zamýšlenou krutost.
„Nebudu jíst z talíře, kterého se dotkla ta divoška!“
Bála se, co se stane, až zmizí autorita, která drží dívky na uzdě. Nemohla se však vychovatelkám za sukně schovávat pořád. Poprosila velkého Manitou o sílu a připravila se na nejhorší.
Nestalo se nic.
Vychovatelky nad šikanou nepřivíraly oči, ony ji podporovaly a téměř nařizovaly týrat nechtěnou cizinku.
Uklidnilo ji to. Být zakázaným ovocem může být ve společnosti dospívajících dívek docela výhodné.

Obrázek uživatele KattyV

Kdo je udrží na uzdě?

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Tak jsem si myslela, že se přece jen dostaneme ke svatbě. Ale téma se mi nějak nepodařilo ohnout. Vraťme se tedy o kousek zpátky. Megan, Scorpius a Susan jsou v prvním ročníku Bradavic, Teddy naopak absolvuje první rok léčitelských studií. Teď jsou právě Vánoce a Teddy je na chvíli zpátky v Bradavicích.
Pokud chcete vědět, co ti tři vyvádějí, podívejte se na drabblík Tři mladí Mrzimoři (http://sosaci.net/node/26706).

Drabble: 

„Teddy, nemohl bys těm třem domluvit? Co jsi odešel studovat, řádí jako hippogryfové. Severus z nich nejspíš zešediví,“ prosí Hermiona.

„Tak co s vámi?“ zahuláká Teddy.
Susan se Scorpiusem se přikrčí. Dokud byl Teddy mladší, dokázali si z něj utahovat, z dospělého mají náležitý respekt. Jen Megan vzpurně zvedne bradu.
„Nebyls to ty, kdo říkal, abych ani jako Mrzimorka nezapomněla na lumpárny?“
„No...“
„A pro koho jsem kradla přísady z tátových zásob?
„Ehm... ale teď už mám rozum a vy byste měli mít taky.“
„Když myslíš,“ neochotně odsouhlasí Megan.
Dokonce to i vydrží. Přinejmenším do doby, než Teddy znovu odjede.

Závěrečná poznámka: 

Tak a je to. Duben už zase za námi. Díky všem a těším se zase za rok.

Obrázek uživatele Regi

Dvojí radost

Fandom: 
Drabble: 

"Pokaždý se na ni s Tesákem vohromně těšíme. Vona je takovej hravej mazlík! A kolik srandy s ní voba zažijem!
Tak je to celej první den. I druhej.
Ale třetí den už začínám bejt unavenej. Prostě furt frmol. A dyž je chvilku klid, tak se tutově děje něco někde za rohem, kam nevidim, a bejvá to ňáká pořádná čertovina.
Štvrtej den koukám na kalendář, kdy už to šecko skončí. Protože jediný zákony, kerý v tý době fakt platěj, sou zákony schválnosti.
A pátej den sme s Tesákem štěstím celý bez sebe, dyž si Regi tu border kólii Indy zase vodveze."

Závěrečná poznámka: 

Takhle na konci dubna bývá Hagrid unavený nejen z nájezdu Indy. Tak ho teď nechám žít jeho poklidný bradavický život a za rok mu koncem března zase zaklepu na dveře hájovny...
Bylo mi tu s vámi celý měsíc moc fajn. Díky organizátorům za parádní jízdu. Ahoj zase za rok. :-)

Obrázek uživatele Ghormoon

Poslední chvíle

Úvodní poznámka: 

33. v sérii „Údolí Shatheků“ (viz proklik fandom), přímo navazuje na 32.

Drabble: 

Dimitrij otevřel oči. Bolelo ho celé tělo a nebyl schopný se ani rozhlédnout. „Co se děje?“ ptal se.

„Pokousala vás bestie kdyz jste stavěl stan, pane.“ odpověděl Sergej.

"Matně si vzpomínám ...“ povzdechl si a pokusil se pohnout, ale bylo to marné. Tělo ho neposlouchalo a neudržel pozornost.

„Už nemůžu, dokončete misi sami ...“ pronesl a naposledy zavřel oči.

Sergej vyšel ze stanu a řekl kolegům o posledních slovech velitele.

„Je to tu vo držku, přece se nenecháme zabít!“ ozval se Ivan

Sergej se s Ivanem začal hádat a po pár urážkách došlo i na pěsti. Během chvíle se rval celý tábor.

Rozloučení

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Tak a je to tady. Poslední letošní DMD drabble. Nakonec jsem po včerejším záseku chytla inspiraci a povedlo se tohle. Můj plán byl zkusit napsat všechny drabble na moji chystanou povídku Drahokam srdce, což se podařilo. Sice to nebyl úplně příběh na pokračování, ale spíš volně zpracovaná drabble, ale i tak se mi příběh začal hezky rýsovat.

Drabble: 

Měla jsem pocit, že můj čas v Aldormě se chýlí ke konci. Byla jsem tu už rok a půl a právě probíhaly přípravy na vánoce. Bylo mi smutno, neboť jsem se cítila rozpolcená. Nepatřila jsem tu. Michael s Lucií si užívali prvního těhotenství, Leona byla také těhotná. Frundor mi řekl, že tentokrát to už dobře dopadne, takže ačkoliv měla pochopitelný strach, tak se snažila si to i užívat.

A Damián? Byl mi blízko jako nikdo jiný, ale právě proto jsem věděla, že se nebudu umět rozloučit. Se mnou odejde zákon, že nebude milovat jinou. Snad bude šťastný a jednou zapomene.

Závěrečná poznámka: 

Jestli mi Leona věřila nebo ne, to je těžké říct, ale rozhodně tomu věřit chtěla.

Jestli vás Aldorma zaujala, máme na FB stránky o ní a další informace najdete i na www.aldorma.cz. A uvidíme, co přinese příští DMD - už mám v hlavě nápad na pokračovací povídku z pozdější doby.

Obrázek uživatele Stevko

Karol na výlete

Drabble: 

- A či si mi tu, Pištík môj?
- No a kde by som mal byť?
- No veď ja len tak, či si nebol dole v dedine rozlúčiť sa. Karol odchádza na pol roka. Na cestu okolo sveta.
- Myslíš krčmára Karola?
- No a koho iného?
- A krčmu pol roka zatvorenú nechá?
- Veruže nechá, Pištík.
- Starý môj, to nedopadne dobre. Pamätáš si, ako minule len mesiac nechal krčmu zatvorenú a keď sa vrátil, tak to ako po občianskej vojne dole vyzeralo.
- Veruže, Pištík môj. Bojím sa, že keď sa z cesty vráti, tak už ani dedinu nenájde. Dúfam, že si salaš dobre opevnil.

Závěrečná poznámka: 

Šírka 31.11591 Dĺžka -5.16786

Obrázek uživatele Faob

Tváří v tvář davu

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Úryvek z románu, bezprostředně následuje po Ztraceni v heslech.

Drabble: 

Když bují nárokodárství, umírá zákon.
Když kamenují kněze, zlost.
„Hajzlové,“ vzkřikne Karel jako newmanovsky modrooký soudce Roy Bean (And who are you? – Justice, you sons of bitches!) a strhne služebníka neužitečného zpátky.
Ach, jak jsi velkolepý, hněve, když cílíš na svatokrádežnou beztrestnost davu, jak jsi výbušný, poháre nastavené druhé tváře, kolik kemrů, flusanců a chrchlů triumfální drzosti musels pojmout, abys přetekl?
Gumový projektil trhne ramenem, plnovousý kamenevrhač se patrně poprvé ve svém dosavad potká s následkem příčiny, jejíž subjektem, otočí se kolem vlastní osy a nevěře padne. Střela druhá zasáhne koleno v hříchu soudruha – bolestiplné jablko! –, třetí pozdraví Boha, nazdar!

Závěrečná poznámka: 

Obhajoba: když je pomíjeno přirozené právo (tj. nebýt kamenován, zejména jsem-li objednán jako vyjednavač), odchází zákon.

Obrázek uživatele Vinpike

Rozprava na obranu pyje českého

Drabble: 

„Když mě vyhodíte,“ hrozím, „zbořím svět.“
Tušil jsem, že ta chvíle přijde, ministerstvo pro jazykové výstupy bobtnalo, s každým poradcem přibylo technického, organizačního a FKSP (fond kulturních a sociálních potřeb) zázemí, nakonec jsme byli největší v zemi. Poradci většinou cizinci, když to kolem mě kosili, říkal jsem si, aspoň hlavního korektora nechají.
„Počítač tě nahradí,“ řekli mi, „jsi nadbytečný.“
Divili se, když já už pod drnem, nehoď si mašli, máš-li nahrazen být tupou hmotou.
Holubi honili jestřáby, honili kdesi cosi, neomezeni, náhle mocní.
Zákonodárství zborcené, plné čárek tam, kde nemají být.
Vedlejší důležitější hlavního, pletli si úd od pokynu pít.

Obrázek uživatele Lejdynka

Povídejme si, děti, jak to vlastně bylo

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Dobrou noc! Neslibuji, že je to poslední drabble (známé se, zítra mě zase napadne nějaká kravina), ale každopádně děkuji všem, kdo mě četli a komentovali, a kdo mě ještě čistá komentovat budou, děkuji hodnotitelům, že mi (zatím) dali všechny body, a vůbec, mám vás ráda!

Drabble: 

Jenom teď se zdám bejt klam,
srdíčko vám polechtám!
Jenom střepy z krve hrob,
a na chalupu klop klop klop!

Hola hej, otevřte mi dveře,
ať vypustím něco divý zvěře!

Jenom strop a stydkej žár,
plamen stojí opodál!
Jenom bol a smrt a žal,
nic než vítr nezískal!

Jenom jdu si světem dál,
Bez koruny zpitej král!
Jenom ven, úplněk sám,
Se zákonem rád se mám!

Hola hej, tak zavřete ty dveře!
A hoďte klíč do trnitýho keře,
nechte Jokera být!

Hola hej, tak zavřete to zvíře,
a Bruce strčte do pranýře,
chtěl by se mnou jít!

(Máte taky jizvy?)

Závěrečná poznámka: 

Za ten "anastátismus" ala dabérský mor se Zlatým kolovratem se moc omlouvám, ale on je dost šílený na to, aby si to vygooglil. :)

Téma: po shlédnutí Temného rytíře předpokládám, že kdyby Joker odešel, tak Batman půjde za ním. A tím odejde zákon.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Xantin

V rodině určují zákony nejmladší

Fandom: 
Drabble: 

„To se docela dobře hodí na každého,“ nadhodí Thea, „kdo ztratí víru.“
„Já kdybych nebyl...“ začne hlína.
„Víme,“ utne Linkva, „taks minimálně desperát a prostopášník!“
„Každý, kdo neobdarovává vdovu a sirotka,“ poučuje druhá dcera, „okrádá svou duši, kdo ve svém srdci to znáš, tak si moc nemysli.“
„Neříkám,“ hájí se Filcin, „že by nemohlo být líp, ale...“
„Zase se nechytám,“ vrací na zem Apolo.
„Bez lásky,“ shrnuje Sikar, „je peklo.“
„Zákon zachování zdravého rozumu velí,“ vyruší je Taura, „že už s ní nevydržím ani minutu!“
„Hú-hú-hú,“ natahuje ručku Viktorka.
„Něco chce,“ překládá Linkva.
„To není dítě,“ odtuší otec, „ale chcítě!“

Závěrečná poznámka: 

Obhajoba: Thea hned v úvodu naznačuje, že když odejde víra, resp. Pán, v něhož věříme, odejde i zákon.

Obrázek uživatele vatoz

Tak smělý zastánce

Fandom: 
Drabble: 

S mnou by odešel zákon,
a v metru by zbyli jen černí pasažéři, nešťastní ze svých mrzkých činů,
které by však brzy ztrestali hryznutím odporní psi se sundanými košíky,
jenž by se ze svého skutku netěšili dlouho, protože by je přejela jízdní kola umístěná na prostřední plošině.
Leč nedosti na tom. Od nešikovně pohozené cigarety z rukou již zmiňovaných černých pasažérů vznítila by se propan butanová bomba, rovněž přepravovaná v rozporu s přepravním řádem.
Vzniklá exploze poplašily by dámičky, jenž upustily by zmrzlinu či hamburger a ušpinily si halenku.
To se ale nestane.
Na to neuplatně dbám já, REVIZOR MAN.

Obrázek uživatele Eso Rimmerová

Masakr začíná

Úvodní poznámka: 

Hymna mi zjevně nestačila. :-D

Drabble: 

Královstvím sedmi vládl král,
za mlada nikdy se nebál.

Když ale zestárl, začal se bát,
že mu drak roztaví brnění plát.

Za ženu zlatou lvici měl,
zahýbat jí se nestyděl.

Královna tím však netrpěla,
stejnou mincí mu oplácela.

Věř nebo nevěř, čtenáři věrný,
králův znak zdobil paroháč černý.

Jednoho dne, co jen čert nechtěl,
pobočník krále Jon Arryn zemřel.

Že bylo královi smutno až běda,
na hrad svůj pozval si přítele Neda.

Od truhly s tajemstvím našel Ned klíče,
v kolouším rouše že skrývá se lvíče.

Po smrti králově skončil Ned bez hlavy,
tím začal příběh tak dlouhý a krvavý.

Obrázek uživatele Nathanel

Exodus

Fandom: 
Drabble: 

Elis vyskočila na korbu nejbližšího karavanu, aby na ni bylo dobře vidět. Pevně rozkročená přehlíží nesourodý mrmlající dav.
„Přátelé…,“ zakucká se, když jí selže hlas, „Nepřítel je slepý a daleko odtud.“
Hovor utichá. Dav obrací pozornost k Matce.
„Prozřetelnost nám poskytla nečekanou výhodu.“
Elis se vrací sebedůvěra. Její hlas je slyšet i v zadních řadách.
„Musíme se společně vydat na sever. Hledat nový domov, kde budou v bezpečí vyrůstat naše děti.“
Floyd poslouchá zapálenou řeč zrzavé Matky a přikyvuje. Nic jiného už nemá cenu. Je čas odejít a zapomenout. Vytáhne z kapsy vojenskou knížku a roztrhá ji na malé kousíčky.

Závěrečná poznámka: 

Děkuji věrným čtenářům a čtenářkám za podporu. Pokračování bude následovat až za rok. Třeba se mi do té doby podaří sepsat příhody Elis, Nathaniela, kocourů Geigera a Mullera, profesora Makova a dalších hrdinů do podoby regulerní knihy. A hlavně konečně vymyslet název pro celou ságu! Ještě jednou díky.

Obrázek uživatele Arenga

Pár dní před převratem

Úvodní poznámka: 

Praha, říjen 1918

Drabble: 

“Co teď bude, tatínku?” Doramo zvedla oči od pečlivě srovnaných spisů. “Vývoj šel v posledních dnech překotně. Můžeme čekat leccos. Rakousko-Uhersko je fakticky rozbité, kapitulace na dohled, vyhlášení samostatného Československa otázka několika dní…”
Neptal se, jak to všechno ví. Chtěl si dát ráno vejce na hniličku - jenže nejstarší dcery je uvařily jako ztracená. Zaneřádily celou kuchyň. Nikoli z neumětelství a nikoli poprvé. Takto vařená vejce prý zjevovala věci takové, jaké skutečně jsou. Pokud člověk uměl číst vaječné obrazce. On viděl vždycky jenom svinčík…
“Až Rakousko-Uhersko padne, padnou i jeho zákony?”
Mávl rukou. “Anarchii nikdo nechce. Právní řád bude nepochybně recipován.”

Závěrečná poznámka: 

A tak se i stalo.
Rakousko-uherský právní řád byl prozatímně recipován, tedy přejat, v českých zemích platily nadále zákony rakouské a na Slovensku uherské právo.

Vzhledem k tomu, že zítra nenapíšu nic, prohazuji v tomto fandomu pořadí témat a Tetovaného snad ještě dopíšu ;-)

Konec

Fandom: 
Drabble: 

Starý unavený muž ztěžka dýchá a skládá hlavu do dlaní.
Proč má takovou krizi zase řešit on? Čím se provinil a proti komu, že je opět takto zkoušen?
Pohlédne oknem ven. Soumrak se snáší nad městem a vločky sněhu poletují vzduchem, jako by tančily. Připadá mu, že obraz za oknem zrcadlí jeho duši.
Proč se nikdy neumí dohodnout? Každý jen sám za sebe a pak se diví, že prohrávají.
Demonstrace v ulicích, ozbrojení muži v šedých uniformách.
Prezident přijímá demisi ministrů a podepisuje návrh na doplnění vlády předložený agresivním premiérem. Porušuje tak ústavu. Už nemá sílu.
Pak navždy opouští Hrad.

Závěrečná poznámka: 

Tak za rok zas...

Se mnou přijde chaos!

Drabble: 

Kluci se se Strikem rychle skamarádili.
Měl nezlomnou přirozenou autoritu, snad i větší, než Patrik.
Zároveň ale nebyl žádný despota. Naopak, byl tak trochu rebel.

,,Každej kluk by měl být tak trochu rebel, jinak to nejni kluk!" Říkával.¨
,,Se mnou přijde chaos!" Říkával pak po pár pivech z plechovky.

,,A k tomu drakovi na stehně mě vyhecoval čínskej kámoš. Nosí to u nich štěstí."
Obdiv hochů k jeho drsňáctví ještě stoupl.
Co takhle zapomenout na spory a dát dohromady partu Červenomodrých?

Aspoň by měli navrch nad tou partou geeků, co studovali fyziku
a kterým hoši posměšně přezdívali Voltové.

,,Plácneme si?"

Obrázek uživatele netopýr budečský

A teď spát

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

Věnováno Eillen.

Drabble: 

Zavřete oči, odcházím,
vyšplhám do mého luxusního domečku, zavěsím se, složím křídla a usnu a dospím probdělý buben duben
a se mnou odejdou na kutě
zákon,
duch zákona,
těžká elegance,
krása nesmírná,
inteligence,
břitký smysl pro humor,
skvělý hudební sluch,
přebujelé ego zdravé sebevědomí,
sametová lesklá hebká zrzavá srst,
ostré malé kousavé, ale nekousající zoubky,
něžné předení i nadávkové pískoty,
pěkně hlasitý ultrazvuk,
malebná slova lásky pro mých třikrát tři dam a hromadu už dávno ne dětí,
prostě všechno a nezůstane nic
(až na pekelné daně sedící na zadku)
a po pěšině přijde ticho a bude vám funět za krk.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Terda

Na rozloučenou

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Zase to hrozně uteklo. Jako každý rok. Letos jsem vůbec nestíhala číst, natož komentovat a nevím, jestli se mi to podaří dohnat v květnu nebo v létě, ale i tak to bylo fajn. Díky všem, kteří za touhle dubnovou šíleností stojí.

Drabble: 

Nemusela říkat víc. Admirál četl mezi řádky hlášení.
„Dostanete čas na zotavenou. Pak se vrátíte na Betsy. Pokusíte se z pana Gillinghama vykřesat to nejlepší.“
Tichá důvěra tupila slova rozkazu.
„A když už jsme u těch známostí...“
Podal jí arch papíru.
„Nemůžu vám nic slíbit, Doyleová. Ale mohu se za vás přimluvit.“

Příslib odplul na palubě rychlé fregaty a s ním naděje. I obavy.
Odpovědi přilétly na křídlech zimních bouří. S nimi dopis od starého přítele. Když ji člun odvážel k přístavu, věděla, že se na Betsy nevrátí. Osud šalupy už nebyl v jejích rukou. Nezbývalo než jí popřát štěstí.

Závěrečná poznámka: 

Kapitán je na lodi zákonem. Když odchází, odchází zákon s ním. Dokud nepřijde nový kapitán se svými vlastními zákony.

Obrázek uživatele Martian

Odejít je tak snadné

Fandom: 
Drabble: 

Ležel na podlaze Chroptící chýše, v kaluži krve, a jeho dech povážlivě slábl.
Udělal všechno, co bylo nezbytné.
Splatil své viny. Výčitkami, bolestí…
Zbývalo jediné.
Naplnit nepsané pravidlo, krutý zákon mnoha příběhů, že temný hrdina musí na jejich konci zemřít.

Mrákotným polovědomím se prolnul přízrak Lilyiných očí.

Seve, poslouchej. Odejít je snadné. Ale taky hloupé a – promiň – i trochu zbabělé.

Já nejsem… nejsem… snažil se zoufale oponovat útržkům jejích slov.

„Jsi. Naprostý pitomec!“
Tohle byl jiný hlas, přesto jaksi vzdáleně povědomý.
„A opovaž se znovu omdlít!“ Vrchní ošetřovatelka si založila ruce v bok. „Víckrát tě hrobníkovi z lopaty tahat nebudu!“

***
Závěrečná poznámka: 

Přátelé, bylo mi ctí se s vámi celý duben setkávat. Jste skvělí. Díky.

Obrázek uživatele Aries

Konec případu

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Jak říct ano

Drabble: 

„Všechno čisté, žádná zbytková magie,“ konstatuje Šimon uznale. „Vyřízeno. Můžeme odvolat hlídky a vyřadit ten barák z evidence.“
Evžen se zatváří dotčeně. Čekal lajdácky odvedenou práci?
Dmýšek podepíše protokol a přijde mu stisknout ruku: „Děkuji vám.“
„Rád jsem pomohl.“ Vděk patří Evžence.
„Tak tedy… na shledanou. Kdyby něco…“
„Víte, kde mě najdete.“
Muži ukončí rozpačité loučení a rozejdou se. O příští setkání ani jeden nestojí.
Přízemní dům mezi vysokými činžáky trčí v kalném ránu jak zlomený zub. Je to však jen tesknota opuštěné prázdné skořápky. Minulost je smazaná, přízrak zmizel, nic tu neděsí. Nic nebolí.
Lze začít znovu nebo zapomenout.

Závěrečná poznámka: 

Představitelé zákona odcházejí, seriálek o kousavém duchovi končí.

Děkuji všem, díky za perfektní organizaci a skvělou společnost. Bylo to báječné!

Obrázek uživatele neviathiel

Léto VI

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Olena pohlédne do zrcadla. Aleksandr nikde. S ním počítat nemůže.
S předstíranou poslušností se ohlásí Milici. Dříve nebo později by ji našli. Je načase bojovat, ale připraví se tiše. Dva silní nepřátelé proti ní. Kdo je na její straně?
Telefonní číslo prvního, kdo jí vytanul na mysli, zná nazpaměť.

Vrbenský se posadí vedle na lavičku a vytáhne krabičku cigaret. Olena má pocit, že s ním přišel klid a zákon, ale nebude trvat dlouho a odejde obojí.
Olena mluví dlouho.
„Musí existovat cesta ven,“ řekne nakonec.
„Existuje. Bude to pro vás těžké a život nikdy nebude jako kdysi.“
„Pomůžete mi?“
„Ano.“

Závěrečná poznámka: 

KONEC

Děkuji všem věrným čtenářům, kteří mě doprovodili až sem. Velice si vás vážím a jen díky vám jsem příběh nevzdala hned na začátku.Letošní stoslůvky tvoří další kus hmatatelné kostry příběhu, který se snažím rozepsat už dlouho. Mezitím začalo jeho ústřední téma být velmi aktuální a tato skutečnost, ač mě netěší, mě přesvědčila, že Olenin příběh má smysl vyprávět. Stejně tak mě přesvědčujete vy, že existují lidé, kteří budou mít zájem si její příběh přečíst.

Srdečně zdraví a děkuje

neviathiel

Obrázek uživatele Tora

Odcházení

Úvodní poznámka: 

Kočky samozřejmě vidí vše po svém, jak jinak.

Drabble: 

Zákon odchází s domácími.
Zaklapnou dveře a my máme frej. Můžeme na linku a nikdo nám neříká ty pitomče chlupatá, copak nevíš, že se to nesmí? Můžeme shazovat věci z poliček, lítat, dupat jak sloni a ječet u toho. Můžeme cokoliv.
Jenže. Co s tím, že se knížka krásně rozpleskne, když její pád nikdo nekomentuje? Co s vylitou vázou, když u toho domácí nepraskají nervy?
Když odejdou pravidla, přijde nuda.
Porušovat zákon je nejlepší tehdy, když po očku sledujete, jak někdo nedoběhne kývající se vázu či nechytí padající knížku. Takže my si vždycky hezky počkáme, až zase s domácími přijde…

Závěrečná poznámka: 

Moc děkuji všem, kdo si příběhy z Hotelu rádi četli, velké díky patří všem komentujícím, těm, kteří se podíleli na bodování a vůbec všem, kdo se nějakým způsobem zasloužili o zdárný průběh letošního DMD. Bylo to s vámi moc fajn.

Duben utekl jako voda a nastala doba loučení.
Když letos v lednu odešel za Duhu Tobiáš, nebyla jsem si jistá, zda budu schopná psát DMD na kočky tak, jako v předcházejících letech. Taky to ze začátku hodně drhlo. Letos jsem psala o našich kočkách popáté a nemůžu slíbit, že se příští rok s nimi opět potkáte. Uvidíme.
V každém případě přeji všem super léto, krásný podzim, příjemně prožitou zimu a nebojte se, jedenáct měsíců uteče jako voda a zase budeme úpět...
Díky, jste skvělí.

Stránky

-A A +A