DMD č. 1. pro 1. 4. 2019. Téma: Desátá hodina odbila lampa ještě svítila

Obrázek uživatele Killman

Půlnoční jam

Fandom: 
Úvodní poznámka: 
Drabble: 

"Kdy už bude doma máma?" zavztekala se Grazna.
"Jak to mám vědět? Před půlnocí asi ne," odvětil Mael.
"Je mi smutno, a mám hlad!"
"Někoho potkala v práci. K jídlu si máš vzít Malpíka*."
"Jak to víš?"
"Volala. Mám tě hlídat, jsem o dva roky starší."
"Necelý!"

Z kapsy vytáhl stříbrnou sošku. Otáčel jí mezi prsty.
"Co to máš?"
"Ozdobu," vytáhl kytaru a přivázal ji šňůrkou za ořech.
TEĎ je to akorát.
"Zas budeš furt jen hrát," řekla zklesle.
"Uvidíš, dneska se ti to bude líbit."
Prsty se rozběhly po strunách.
Uběhlo deset minut.
Grazna spí s úsměvem na tváři.

Závěrečná poznámka: 

*Malpík - zdrobnělina ze jména potravinářské firmy MalpaCo, vyrábějící zejména levné, chutné a trvanlivé potraviny v kelímku. Složením je to něco jako puding.

Obrázek uživatele Nathanel

Utrpení mladého promítače

Drabble: 

„Vidíš tu odřenou židli, mladej? Přesně tady sedával. Říkalo se mu Rocco, protože, když si na něj někdo dovoloval, vyhrožoval, že zavolá svý bratry z Palerma. Ale bejt tebou, stejně bych si tam nesedal. Starej Luca ho tady uškrtil filmovým pásem, že mu prý líhal se starou… A tady tím okýnkem budeš koukat do sálu, jestli se ti tam nemucká mládež... A hlavně nezapomeň vypnout lampy, až skončíš. Ten před tebou nechal svítit lampu do druhýho dne a našli ho tady docela tuhýho. Říkali mrtvice, ale to jen Rocco poslal pro svý bratry. Haha… Jinak jsou tu lidi milý. Uvidíš.“

Obrázek uživatele hidden_lemur

Dynamo

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Začneme zlehka.
Věnováno Kubovi, nejhustějšímu fyzikáři, co ho svět nosil. A (samozřejmě) Śkolníkouc.

Drabble: 

"Už zase, co?"
"Jo, Pepo. Zas."
"A furt?"
"No jo. Furt."
"Ten pitomej duben," zabručel školník a zamkl byt, aby manželku následoval do druhého patra. Celé gymnázium bylo temné a přízračně tiché, až na jednu jedinou třídu. Přesně tu, kterou oba čekali.
Ten zatracený křeček pořád běžel, dynamko vrčelo a žárovka, připojená k jeho kolečku, ozařovala liduprázdnou třídu jako předměstí Las Vegas.
Ještě chvíli koukal a vrtěl hlavou, pak s rezignovaným povzdechem jemně uložil zvířátko do kapsy. Usnulo prakticky okamžitě.
Nemůže fyzikáře zabít, uvědomil si smutně. Studenti ho milujou. Ale zámek na dveřích biologickejch laborek, ten už fakt radši vymění.

Obrázek uživatele Rya

Co si člověk nezařídí...

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Ahoj všichni! Miluji vás a strašně se těším! :-)

Drabble: 

Třesu se zimou, přešlapuju na zledovatělých dlažebních kostkách, zimomřivě očekávám odbíjení.
Nedomrlé cinknutí.
Jedno!
Cože?
Znechuceně pohlédnu na kostelní hodiny.
Čtvrt…
Dokonce na dvanáct!
Před hodinou by na kostkách ležela rychle chladnoucí mrtvola.
Sakra!
Stisknu časovač, octnu se v Nicotě, z čehož je mi na blití, navolím požadovanou hodnotu, pomodlím se ke Svaté Přibližnosti a…
… třesu se zimou, přešlapuju, zimomřivě očekávám odbíjení…
Odbila devátá.
Ale už!
Na potřetí se trefím. Deset!
Opile vrávorá po náměstí, padá…
Zachytím ho včas. Blábolivě děkuje.
Vrátím se do budoucnosti, až když se za otcem zavřou dveře.
Tu noc budu zplozen.
Ale dalo to fušku!

Obrázek uživatele Aplír

Přítelkyně

Úvodní poznámka: 

Inspirováno obrazem Jana Zrzavého: Přítelkyně
https://aukro.cz/zrzavy-jan-pritelkyne-velky-plakat-6931478816

Drabble: 

Ta úzkost z vypovězených slov. Ta bezvýchodnost toho, co ještě nebylo vyřčeno. Všechny ty pocity se utápí ve tmě. Neznatelná naděje je jako chatrné světlo lampy na stole. Odbila desátá. Srdce inspirované orlojem chce přestat bít. Zdráhá se tepat, protože v hlavě a v celém těle tu nebohou dívku tepou výčitky. Vzpomínky jako svěrací kazajka ji sevřely smutkem a ochromily touhu žít. Její obličej se protáhl bolestí. Noc zahalila jedno lidské tajemství.

Přítelkyně mlčí. Jen její gesto říká jasně: Tohle přeci nemůžeš! Druhá ruka na rameni vyjadřuje soucit a chlácholí. Je to zlé, ale konec lásky ještě není konec života.

Obrázek uživatele mila_jj

Osvětlení jako osvětlení

Úvodní poznámka: 

Tak jsem si letos řekla, že budu psát převážně ze světa elektronové mikroskopie, takže toto je první pokus.

Proto hned na začátku oprava: ne lampa, vlásenka ještě svítila.

Drabble: 

Optický mikroskop má jako osvětlovací systém lampu, elektronový vlásenku. Oboje je z wolframového vlákna, které se žhaví na vysokou teplotu za sníženého tlaku - v žárovce ve zředěném plynu, v katodě ve vakuu. V žárovce je vlákno smotáno do dvojité šroubovice, v katodě má tvar písmene V. Žárovka vysílá světlo z celé šroubovice, zatímco ze zahnutého místa na vlásence vylétává do prostoru svazek elektronů.

Žhavíme-li vlásenku na teplotu tři tisíce kelvinů, vydrží šest hodin. Snížením teploty o stovku zvýšíme životnost o dvacet hodin. A snížením o další sto stupňů na čtyřicet hodin, ale to je maximum. Pak prskne a zhasne docela.

Závěrečná poznámka: 

Wolframové vlásenky jsou už poněkud historická záležitost, o žhavější současnosti snad někdy příště.

Obrázek uživatele Apatyka

Co v noci nemluví

Drabble: 

Vlak zpívá kolejím starobylé byliny. Jaroslav Stýblo šeptá Melitiji Čirkině milostná vyznání. Na lokomotivě vypráví petrolejka plameni o denním světle. Strojvůdce proklíná tmu i válku. Někdo mumlá ze spaní. V nemocničním vagonu vzlykají obvazy o krvi. Hodiny na velitelově stole nesměle upozorní, jak rychle čas ubíhá. Dopisní papír tiše zachrápe, do půlnoci zbývají dvě hodiny. Pražce s mosty svorně nadávají na noční služby. Vagony si povídají o Vltavě. Bezejmenný potok zašumí soupravě na pozdrav. Tam, kde dřív stávala vesnice, naříká spáleniště bolestí. Telegrafní dráty nebzučí, touhle zemí nevedou.
Výhybka mlčí. Ví, že koleje povedou vlak ještě osm dní. Do Jekatěrinburgu.

Obrázek uživatele Terda

Návrat

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Vážně jsem zvědavá, kam letos doplují. Kéž jim je Glória příznivě nakloněna. Nějak nejsem ve formě a jde to ztuha.

Drabble: 

Kovový hlas zvonu se rozléhal tmou. První hlídka se přehoupla do druhé poloviny. Frances osaměla. Poprvé od chvíle, kdy vstoupila na palubu. Oči pálily únavou. Myšlenky se řítily po cestě bez cíle. Svlékla frak. Jako by mohla odložit i zběsilý kolotoč posledních dní. Vlněná pokrývka konejšila. Světlo lucerny malovalo na stěny kajuty stíny. Důvěrné a přece cizí.

Patřila otci. Kolik let uplynulo od doby, kdy tu stála poprvé? Uplakané, osiřelé děvčátko.
Patřila starému Harrisovi. A kolik od doby, kdy se za ni zaručil ten, od koho to nečekala?

Teď patřila jí. Vrátila se domů.
Věděla, že to nebude snadný návrat.

Závěrečná poznámka: 

První hlídka trvá od osmi večer do půlnoci.

Mé ubohé mozkové závity

Fandom: 
Drabble: 

Jsem zvědavá, kdy vyhlásí první téma. Snad brzo. Noc o hodinu kratší a taky ten rozjezd, než člověk nastartuje mozkové závity…
Desátá hodina odbila, lampa ještě svítila… Cože?
Co mám na tohle psát? Jasně že po desátý večer se svítí. V dnešní době.
V době Erbenově chodili lidi spát se slepicemi.
To mám psát něco na Erbena?
Ty Svatební košile bych dohromady ještě dala.
Dvě věci tu v krvi leží… Sakra, ne, to je jiná balada.
To je tak, když se při drabblení dívám na detektivku.
Desátá hodina odbila, a lampa ještě svítila… jako ta moje.
Jak je to dál?

Závěrečná poznámka: 

Ta detektivka na ČT 1 se jmenuje Vodník...

Obrázek uživatele Brygmi

Noční hovory

Fandom: 
Drabble: 

Alice se těšila na klidný večer. V pokoji nechala svítit jen stolní lampičku, nachystala si pěkný film a otevřela láhev vína. Rozhodla se taky udělat něco k večeři.
Vyrušilo ji zvonění telefonu.
„Ahoj Alice.“
Hlas šeptal a byl podivně nakřáplý, nepoznávala ho.
„Kdo volá?"
„Zahrajeme si hru. Co se stane ženám, které v sérii Vřískot v noci telefonují?"
„Tohle je nějakej vtip? Já na horory nekoukám."
„Tvoje chyba, Alice."

Zrovna odbíjela desátá hodina, když dorazila na byt Aliciina spolubydlící. Jídlo bylo spálené, lampa svítila, ale Alice nebyla nikde. Jen na zemi byl velký flek, který vypadal až příliš podobný krvi.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Voldemort

Co s načatým večerem

Úvodní poznámka: 

začneme zvolna :)

Drabble: 

Teprve deset večer. Pro Auroru Sinistrovou něco jako jiskrné odpoledne. Na pozorování hvězd je ještě brzy, ta zajímavá konstelace ze včerejška se objeví až tak po půlnoci. Testy jsou opravené a oblíbený odborný časopis přestal vycházet (proslýchalo se, že kvůli zveřejňování mudlovských studií, sice byly z impaktovaných periodik, ale vědecká úroveň ministerstvo opravdu nezajímá). Chtělo by to knihu.
Takže absolvovat celou cestu do knihovny, probudit Pinceovou, která vůbec nespí, čte si, jen chvilku zavřela oči, aby jim odpočinula.

Sova s balíčkem. Aurora poštu nečeká, ale převezme jej.
Je v něm samizdatová příručka Jak hovořit s mudly.
Tohle poslat po sově!

Obrázek uživatele Tora

Na poslední chvíli

Úvodní poznámka: 

Jak jsem předesílala, letos budu psát z vlastního fandomu Strážci rozhraní. Střípky na sebe nebudou navazovat, nebudou činit jednolitý celek, ale seznámí nás s těmito zvláštními lidmi, kteří díky svému nadání střeží náš svět před tvory z jiných dimenzí.
Hlavními postavami jsou Sheila (Šejla, Šej) a Riaggon (Gonny), její učitel, patron a posléze i kolega.

Drabble: 

Do tmy svítilo jediné okno. Mihotavý plamínek ozařoval Sheilu, která přecházela po místnosti a drtila mezi zuby:
„Křídlatci. Gronghové. Rewanijské bestie. Všichni po zásahu zmizí. Vlastně bestie nemizí. Nebo jo?“
Sedla si. „Létavci. Dušežroutky. Ghomini... Kdo si to má pamatovat?“
„Ty,“ řekl Riaggon, který právě vešel. „Dalas přednost jízdě na koni, střelbě, šplhání, uzlování. Teď nic neumíš, vyletíš od zkoušky a do terénu zas nepůjdeš.“
„Ale Gonny!“
„Jdi spát, Šej. Je po večerce. Stejně už to nedoženeš.“
S touhle jsem to vyhrál, pomyslel si. Talent, osobnost – a nezkrotnost.
Bude z ní skvělý strážce rozhraní.
Sklonil se a foukl.
Lampa zhasla.

Obrázek uživatele Eillen

Umírající vrby (2019)

Úvodní poznámka: 

Doufala jsem v lehká témata v začátku. Evidentně marně. Ale tak jdeme na to.

Předchozí část: http://sosaci.net/node/34711

Drabble: 

Život Města byl spjatý s lidmi, kteří v něm žili, a s hraničními vrbami. Dvanáct vrb svými kořeny tvořilo tepny Města, kterými proudila magie a čas.

Vypravěč obešel všechny vrby aby zjistil krutou pravdu. Jedna již zemřela a spolu s ní zanikla možnost vstoupit do budoucnosti. Třem usychaly proutky a další čtyři měly napadené kořeny.

Vypravěč začal přemýšlet, jak Město zachránit.
Kostelní hodiny začaly odbíjet. Každý úder do zvonu byl připomínkou neúprosně plynoucího času.

"Potřebuji pomoc," zašeptal Vypravěč.

"Pomohu vám, když mně řekněte, jak je možné že jste nezestárl," pronesl neznámý muž

Cizincův hlas byl kyslíkem pro Vypravěčovu slábnoucí naději.

Závěrečná poznámka: 

Nic lepšího asi nevymyslím. A tak nezbývá, než doufat, že snad projde Naděje místo Lampy...

Obrázek uživatele Kraken

Už přichází...

Fandom: 
Drabble: 

Desátá hodina odbila, lampa ještě svítila.
Ležím nepohnut, držím to v ruce. Kvůli této věci se schovávám.
Desátá hodina odbila, lampa ještě svítila.
Nedokáži přestat. Je to tak zajímavé a dobrodružné.
Desátá hodina odbila, lampa ještě svítila.
Slyším otevírání dveří, schovávám se pod deku. Mám strach.
Desátá hodina odbila, lampa ještě svítila.
Vešla do pokoje. Ani nedutám. Zastavila se. Tiše si mumlá a nejspíš se rozhlíží.
Desátá hodina odbila, lampa ještě svítila.
Prudce vyrazila k mé posteli. Prosím, ať mě nenajde!
Desátá hodina odbila, lampa ještě svítila.
Odhrnula deku, sebrala mi knihu a řekla: "Spát!"
Desátá hodina odbila, lampa zhasla.

Obrázek uživatele KattyV

Alkohol je metla lidstva

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Jen pro ujasnění. Partu, kolem které se bude celý příběh točit, tvoří pět dětí: Jožka s Rudou, bráchové, Aleš, kamarád mladšího Rudy, a Andula s Libuškou, spolužačky Jožky. Dnes ale škola končí a začínají prázdniny. Ti starší byli dneska v kunčické škole naposledy, je jim jedenáct a po prázdninách půjdou na osmiletku do Kunčiček.

Drabble: 

Domů mířili společně. Kluci se pošťuchovali, byli rádi, že už vlastně začaly prázdniny, přestože sotva minula desátá dopoledne.
Holky se potichu hádaly.
„Tak co je?“ obořil se na ně Jožka.
„Andula nedala soudružce bonbony, jak měla,“ oznámila Libuška.
„Měla kecy na tatínka a že ze mě bude jeřábnice. Ale já chci být detektivka.“
Kluci zbystřili.
„Naval bonbony!“
Andula vytáhla – rumové pralinky.
Aleš pohoršeně pronesl: „Alkohol je metla lidstva!“
Ostatní měli jiný názor. Slupli je na to šup.
„Myslim,“ pronesl Jožka, „že sem ožraty. Vidim svitit lampu.“
„To není tim,“ usoudil Ruda, „to se ňaky ožraty v eletrarně netrefil do vypinača.“

Závěrečná poznámka: 

Další dílek zde

Obrázek uživatele Keneu

Buď světlem i pro mě

Fandom: 
Drabble: 

Sedí. Opírá se o strom. Prsty probírá trávu. Dýchá vlahý večerní vzduch. Mluví sám se sebou. Ač jsou jeho slova prodchnutá mnohými emocemi, je tichý. Jeho přátelé spí. Světla dohořívají, chléb osychá, kapky vína se mění v rozpité skvrny.
Jsem světlo? Pouhý flek na tváři historie? Drobek smetený ze stolu dějin?
*
I on sedí. Na kraji lůžka, ledový pot stéká po čele, níž a níž, mísí se se slzami. Lampu na noc nezhasíná. Nechce se o své noční můry dělit. Nechce dát najevo svou zranitelnost.
Jsem příliš slabý, abych ti vzdoroval. Ať už je to za námi, muži z Galileje.

Obrázek uživatele galahad

Posledná

Fandom: 
Drabble: 

Zvečerelo sa a jediné svetlo mesta svietilo.

Na prázdne ulice a holé vetvy stromov sa zniesol jemný poprašok.

Ťažké šedé mraky zahalili oblohu a západ slnka ich naposledy farebne ožiaril. Nikto v meste však nebeské divadlo nepozoroval.

V horách nad mestom už uhasli posledné ohne a prestali osvetľovať mesto. Takmer celé sa ponorilo do tmy.

Až na poslednú fungujúcu lampu.

Za niekoľko dní zhasne, určite. Mala byť zničená už dávno, ako všetky ostatné. Čo ju vôbec napája? Elektráreň dávno ľahla popolom. Rozvodné siete boli prerušené. Kráter hyzdil priemyselné centrum. Nikto z obyvateľov tu nezostal.

A lampa svietila celú noc, vzdorujúc.

Obrázek uživatele Carmen

Odvrácená pohroma

Fandom: 
Drabble: 

Čelo profesora Snapea nabylo jisté svraštělosti. Nevrle pozoroval brk, který právě pečlivě napsal konečné číslo. Inkoust se výsměšně vpíjel do pergamenu. Vrásnění čela postupovalo a brk se poněkud nervózně ošil.
Bylo jich tisíc, rovných tisíc, merlinžel i obsah byl znepokojivě v pořádku (Grangerová?!).
Plamínek petrolejové lampy unaveně zablikal. Hodiny zamumlaly něco o desáté hodině.
Snapeovy oči se nebezpečné zaleskly. Nosem takřka rejdil po papíře. Náhle se vítězoslavně napřímil. Vida ho, ignoranta!

"Jistě víte, že nehodnotím práce s nižším počtem slov. Hrubky vás stály tři slova. Dle očekávání jste svůj úkol opět odbyl, ovšem hodina odbila s měkkým i, pane Pottere."

Obrázek uživatele Kleio

V Zóně

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Uznávám, že Stalkera řadím k nejprapodivnějším filmovým zážitkům svého života, a pokaždé, když film skončí, vůbec nevím, co jsem to viděla. Ale fascinuje mě, zcela pohlcuje a rozhodně ho v budoucnu uvidím ještě několikrát.
Co se týče tématu - beru dané téma jako slovní spojení, které znamená nějaké stupňované napětí, ať už ze hry Krvavé koleno nebo z Kytice. Prostě se děje něco, co se nemá dít. A tak se mi hned vybavila Zóna, kde nic není takové, jak by se mohlo zdát.

Drabble: 

Svět okolo ovládla zelená barva - vysoká, nikým nesekaná tráva, koruny stromů i zvláštní světlo nebe. Vzduch hladilo jenom vytrvalé šeptání vody. Jinak bylo ticho. Vším tím klidem ovšem proudilo téměř hmatatelné napětí. Jiskření, které šimrá na kůži a zrychluje dech.
Trojice mužů se krčila na dohled svému cíli, o němž věděli, že je ještě na míle vzdálen; Profesor i Spisovatel ztráceli nervy, jen Stalker mlčel a soustředěně naslouchal, co šeptá Zóna.
Na poslední chvíli, snad jen díky zostřeným instinktům, oba chytil za ruku a strhl k zemi. Ticho rozřízlo odbíjení hodin. Ohlušující údery vyděsily návštěvníky k slzám. Zóna se pohnula.

Rubáš lásky

Úvodní poznámka: 

Díky Drakům za retrospektivu :D

Drabble: 

O rok dříve…

Byl už pozdní večer. Po desáté hodině určitě. V pokoji následníka Kurdiského trůnu se však stále svítilo.
Princ Caesonius seděl za stolem v pravé dlani křečovitě svíral prsten, zatímco levačka s perem bolestně tančila po pergamenu:

V zlatě máš zakutý
kruh osudu, kruh svého žití.
Ve slunečních paprscích
ušitý pošetilou nití
čeká rubáš lásky,
visí v tvé skříni

Dnem i nocí, jsem jej tkal.
Za stehem steh, za dne i za nocí
ze slunečních paprsků
jsem ho šil Bláznovou nití!
Rubáš své lásky,
který visí ve tvé skříni

Víčka se mu zachvěla. Slzy potřísnily text, rozpily slova…

Závěrečná poznámka: 

Tohle bylo opravdu těžké téma. Tak dloufám, že to takto stačí :D

DMD č. 1. pro 1. 4. 2019. Téma: Desátá hodina odbila, lampa ještě svítila

Milí přátelé, dovolte mi, abych zahájila desátý ročník úžasně šílené challenge Duben měsíc drabble. Kdo by si před deseti lety pomyslel, že to dotáhneme až sem! Když si vzpomenu, v jakých skromných podmínkách jsme začínali, je to k nevíře, jak se tato challenge rozrostla.
Schválně, kdo z vás letos píše už po desáté?

Opět děkujeme dobrovolným kontrolorům, kteří se nabídli a vypomůžou s velkou částí kontrol drabblat.

Drabble zdar!

Téma pro 1. 4. 2019: Desátá hodina odbila, lampa ještě svítila
Toto téma bude uzavřeno 1. 4. 2019 v 23:59.

Bodíky můžete sledovat zde.
Nezapomeňte si přečíst FAQ.
V případě nejasností konzultujte Pravidla.
Metodika počítání slov

Platné do: 
1. 4. 2019 v 23:59

Stránky

-A A +A