Ministerstvo Nových začátků

Obrázek uživatele TheFallingLeaves

Přísně tajná mise

Drabble: 

„Kapitáne! Agent mnz-0 se hlásí, že dorazil na vaše pozvání. Jsem připraven přijmout jakékoliv rozkazy!“ oznámil v pozoru.
„Ach... To od vás bylo rychlé. Prosím posaďte se, netřeba tolika formalit,“ odmlčel se a koutkem oka se podíval na papíry, které měl v ruce.
„Slyšel jsem o vašich schopnostech. Máte řadu úspěchů a jako jediný jste vhoden na tuhle přísně tajnou misi. Váš úkol je jasný. Zapamatovat, spálit a osobně zprávu z papíru předat. Vše je na něm, víc nepotřebujete vědět,“ řekl velitel agentovi a předal mu papír.

Místo: Ministerstvo Nových začátků
Oficiální žádost o to, aby se háďátko stalo drakem.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele TheFallingLeaves

Důstojnice jménem Eleanor se po letech vidí s Dantem

Úvodní poznámka: 

Nahrazuji téma číslo 6. Naostro.

Pokračování drabblete Ministerstvo nových začátků.

Drabble: 

Jakmile se postava vynořila zpoza papírů věděla, že se nezmýlila, byl to Dante.
„Dante! To jsem já Eleanor.” radostně spustila.
„Chodili jsme do stejné třídy pamatuješ?” nedala mu žádnou šanci odpovědět, protože hned pokračovala, „byla jsem to já, kdo s tebou dělal závěrečnou zkoušku. Měli jsme za úkol splnit jednoduchou žádost a pak její hotovou podobu poslat tomu, kdo o ní požádal. Sice mi simulace šli úplně v pohodě, tehdy bych ale vytvoření příběhu naostro nedala, kdyby nebylo tebe,” dalo by se říct, že ze sebe téměř vychrlila.
Dante ale mlčel a Eleanor si uvědomila, že něco není v pořádku.

Obrázek uživatele TheFallingLeaves

Ministerstvo Nových začátků

Úvodní poznámka: 

Začátek série? Snad, asi. Uvidím jaké téma mé modlitby pro příhodné, přinesou.

Drabble: 

-Ministerstvo Nových začátků
Čas: těsně před desátou

V místnosti, ve čtvrtém patře, oddělení vyřizující žádosti čtenářů, číslo 66 stále svítilo světlo. Toho si všimla mladá důstojníce z oddělení pro odpověď autorům.
Plna nedůvěry k svým kolegům z druhého oddělení se vydala zhasnout tu lampu, kterou nějaký blbec nezhasnul.
Budova byla tichá a jediný zvuk, který se budovou rozhléhal byl klapot jejích podpadků na schodech.
Dorazila k pracovně číslo 66 myslící jenom na zhasnutí toho pitomého světla.
Vešla. Zhasla. A hned na to zas rosvítila, protože z hromad papírů se ozval rozčílený hlas.
A s úderem desáté hodiny překvapeně řekla.
„Dante?“

-A A +A