Lovci (originální fandom)

Obrázek uživatele Eillen

Rozdělení úkolů

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

předchozí část: http://sosaci.net/node/42512

Drabble: 

Auta zastavili ve vedlejší ulici. Jirka s Mirkem vystoupili z jednoho auta, Tomáš s Patricií z druhého.

„Takže, Pat dojede před barák, bude dělat, že hledá na mapě cestu,“ začal Mirek rozdávat úkoly. „Jirka se promění, vběhne do baráku a pustí Adama ven. Až s Pat odjedou, teprve se dáme do chycení těch dvou holek.“

Patricie předala vzkaz Adamovi. Nakonec neměl dělat rámus a být potichu.

„Jakmile odjedou, vyrazíme my dva. Zastavíme u baráku, vběhneme dovnitř, a když při nás bude štěstěna stát, jsme za pár minut venku,“ pokračoval Mirek.

„A když ne, tak nevadí. My se jen tak nedáme.“

Závěrečná poznámka: 

Tak a je to. Dokázala jsem doplnit i zbylá témata, byť na přeskáčku. Doufám, že teď už to půjde dál normálně...

Další část:

Obrázek uživatele Eillen

Před akcí

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

předchozí část: http://sosaci.net/node/42511

Drabble: 

Tomáš byl proti tomu vzít sebou i Patricii. Ale ta se nedala odradit. Poté, co mu vpálila do obličeje, že tam holt dojede sockou, rezignoval. Než nastoupili do auta, neodpustil si mít poslední slovo.

„Budeš sedět za volantem, z auta se ani nehneš. Jakmile k tobě nastoupí Adam, oba pojedete hned sem zpátky. A počkáte tu, dokud se nevrátíme.“

Patricie jen mlčky kývla na souhlas. Tomáš ji pozoroval. Snažila se tvářit odhodlaně a odvážně. I když skrývala zbylé pocity, moc dobře věděl, co teď cítí. Strach, paniku, hrůzu… Ale i malou kapku naděje a odhodlání se za žádnou cenu nevzdat.

Závěrečná poznámka: 

Aby Tomáš netušil, co Patricie cítí, když si chudák s Jirkou prošli peklem, že?

Další část: http://sosaci.net/node/42513

Obrázek uživatele Eillen

Hlad

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

předchozí část: http://sosaci.net/node/42510

Drabble: 

Adam zůstával celé dny ve své zvířecí podobě. Bylo jednodušší skrývat pocity, když byl psem. Ale hlad si nevybíral podobu, ve které udeří. Adam cítil, jak mu kručí v žaludku. Pokusil se najít pohodlné místo, stočit se a usnout.

Nespi! Musíš zůstat vzhůru! Budeme potřebovat tvoji pomoc! křičela na něj v mysli Patricie.

Jak bych vám asi mohl pomoc zavřený ve sklepě? odsekl jí Adam.

Třeba tak, že budeš dělat děsný bordel a rozptýlíš jejich pozornost. Za odměnu ti pak udělám smažák s hranolkama.

To je děsně zdravé jídlo, uchechtl se Adam.

To mě trápí nejmíň. Vydrž. Jsme na cestě.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Eillen

Vzkaz Lovcům

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

předchozí část: http://sosaci.net/node/42509

Drabble: 

„Zavřete ho sem a odejďete,“ pronesl Bernard. Nemusel dlouho čekat. Nikdo si nedovolil mu odporovat.

„Udělal jste velkou chybu, že jste se rozhodl tu čmuchat,“ pronesl s pohledem upřeným do Adamových psích očí. „Poznali, že jste kožoměnec. Máte štěstí, že jsem tu byl. Jinak by vás stáhli z kůže zaživa. Předejte prosím přes svého upíra vzkaz Lovcům. Obě dívky budou v pátek večer zdrogované. K ničemu je nepotřebuji. Odpor vám budou klást jen dvě dvojice. Byl bych rád, kdybyste je zadrželi. V bytě číslo deset najdete dost důvodů, proč to udělat. A nebojte se. Nic za tuto pomoc nebudu chtít.“

Závěrečná poznámka: 

Vím, že ta karanténa tam moc není. Ale karanténa je od toho, aby byl někdo v bezpečí a když ho Bernard nechal zavřít ve sklepě, bylo to pro Adamovo bezpečí. Ještě že to je nesoutěžní série... :)
Mimochodem, nápad byl úplně jiný. Ale pak přišel český kmotr na scénu a rozhodl se jinak.

Další část: http://sosaci.net/node/42511

Obrázek uživatele Eillen

Na obhlídce

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

Trocha odpočinku pomohla a nejnovější téma jakbysmet. Takže se vracíme k Lovcům a jejich příběhu.

Předchozí část: http://sosaci.net/node/41894

Drabble: 

Být upírem nebo kožoměncem, mělo při práci Lovců výhodu. Nebylo třeba mít na sobě přichycené žádné odposlouchávací zařízení. Stačilo jen, aby jeden z dvojice zůstal v bezpečí a mohl předávat zprávy.

A právě toho teď hodlal využít Adam. Něco se mu nezdálo a tak uvázal čivavu ke sloupu a ve chvíli, kdy byla ulice prázdná, se proměnil. Jak byl jindy naštvaný, že vypadá jak pouliční směska, teď se mu to hodilo.

Ve chvíli, kdy Patricii došlo, co dělá, utíkala za Lovci, aby jim tlumočila, co Adama vidí a slyší. Příchod Patrika Bernarda všechno změnil. Adam chtěl zmizet, ale neměl šanci.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Eillen

Čekání

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

Předchozí část: http://sosaci.net/node/41705

Adam byl vybrán na průzkumnou akci. No a kluci musí čekat na výsledek...

Drabble: 

Kluci seděli v zasedačce a vyčkávali návratu Adama.

„Myslíte si, že to byl dobrý nápad ho tam pustit?“ zamyslel se Mirek. „Vždyť v terénu nikdy nebyl.“

„Co blázníš? Jakej terén?“ nechápal Jirka. „Ten kluk šel jen vyvenčit svého psa do parku.“

„Jo, máš pravdu. Asi už to přeháním,“ souhlasil Mirek a šel si nalít čaj.

„Jako já bych se o něj i bál,“ pronesl Tomáš a stěží udržel vážnou tvář. „Má metr šedesát a čtyřicet kilo i s postelí. K tomu čivavu na růžovým vodítku. Ten bude nenápadnej, jak sáňky v létě,“ dodal a už se neudržel a vyprskl smíchy.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Eillen

Dělba práce

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

Předchozí část: http://sosaci.net/node/41526

Drabble: 

Rozluštit zašifrovaný vzkaz netrvalo díky pomoci moderní technologie zas tak dlouho. Věděli, kdy mají přijít a kam. Přesto se jim nechtělo důvěřovat vzkazu od kdo ví koho.

„Nějak mi nesedí, že nám vyzradili jedno ze svých míst,“ pronesl Jirka s pohledem upřeným na vzkaz.

„Jo, chtělo by to tam jít zkontrolovat,“ souhlasil Tomáš.

„No jo, jenže jak? Ta holka nás všechny tři zná. Uvidí nás z okna a zdrhne,“ podotkl Mirek.

„Nejsme jediný, kdo tu maká. Zapojíme kancelářské krysy,“ rozhodl Tomáš.

„Chceš ten úkol hodit na Adama, že jo?“ zasmál se Mirek. „Tu prohru ve squashi mu furt nedokážeš odpustit?“

Závěrečná poznámka: 

Alespoň tady jsem nemusela nikoho svlékat :-)

Další část: http://sosaci.net/node/41894

Obrázek uživatele Eillen

Skrytá pomoc

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

Předchozí část: http://sosaci.net/node/41524

Lovcům se na stůl dostal podivný vzkaz...

Drabble: 

Bylo mi sděleno, že toužíte po společnosti Barryho Adriana Reese a jeho věrné společnice. Ne každý však touží být nalezen a skrývá se před očima těch, kterým ublížil.

Někdy je třeba dojít klidu a čerstvého vzduchu, abychom nalezli to, po čem toužíme. Proto Vás zveme na událost, které se nebude opakovat. Již tento páteční večer se můžete s námi vydat na pátý výlet pana Broučka do Bědujícího údolí .

Až odpolední žár poleví a devatenáct se nás sejde. Dveře do hospody vám budou otevřeny , a budete moci zpěváka zesláblého vlivem požitých drog k sobě připoutat a odvézt kam jen budete chtít.

Závěrečná poznámka: 

Dle strýčka Googla je Barry Adrian Reese raper známý pod přezdívkou Cassidy - tedy naše hledaná upírka. Společnicí není nikdo jiný, než její kožoměnkyně. Pátek je asi jasný. :) Výlety pana Broučka napsal Svatopluk Čech - zde se skrývá adresa Svatoplukova 5. Bědující údolí má být tzv. Jamrtál (Jammertal – jammern – bědovat, Tal – údolí) - tedy Nuselské údolí. Následuje čas, kdy budou dveře pro Lovce na chvíli pootevřeny. Informace o zdrogování není vytučněná, takže být na místě pánů, radši bych na to nespoléhala...

Další část: http://sosaci.net/node/41705

Obrázek uživatele Eillen

Posedlý prací

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

Předchozí část: http://sosaci.net/node/41394

Drabble: 

Mirek se k chycení Cassidy upnul, a snad doufal, že jejím chycením se vše srovná a zase vrátí do normálu. Tomáš s Jirkou mu radši nechávali volné pole a pomalu se vzdali snahy ho připravit na to, že i kdyby se Filip nakrásně probral a byl v pořádku, Nela s Vaškem už se nikdy nevrátí.

Pořád lepší když je zakousnutý do práce, než aby se nám tu hroutil, pronesl Jirka v Tomášově mysli.

Jo, je tak rozjetý, že včera vytáhnul doznání z toho magora, co už týden mlčí, souhlasil Tomáš.

„Ještě týden a budou zpívat všichni zadržení,“ zasmál se Jirka.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Eillen

V cukrárně

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

Předchozí část: http://sosaci.net/node/41391

Drabble: 

Mirek vstoupil do cukrárny. Vůbec ho nepřekvapilo, že Patrik Bernard seděl u jednoho ze stolů a v klidu popíjel kávu. Mirek před něj položil fotografii Cassidy.

„Byla tady ta žena?“ zeptal se.

„Ode mě se nic nedozvíte,“ pronesl Bernard a vstal od stolu.

„Můžu vám tady podkopnout nohy. Vy hodíte držku do těch svých zákusků. Já vás seberu a odvedu na stanici,“ pronesl Mirek ledovým hlasem.

„Kde mě po jednom telefonátu osobně propustí váš šéf a vy dostanete na hodinu padáka,“ dodal Bernard klidně.

„Klidně. Mně na tom nesejde,“ pokrčil Mirek rameny. Bernard jej chvíli pozoroval, než pochopil, že nelže.

Závěrečná poznámka: 

Právě jste měli možnost seznámit se s Patrikem Bernardem. Mužem, který by si zasloužil označení "český Don Corleone". Je to právě on, kdo vám dokáže zařídit cokoliv potřebujete. Avšak za cenu, kterou dopředu neurčí.
Nezbývá než doufat, že tohle drzé chování Mirkovi projde. Protože jinak získal velmi vlivného nepřítele.

Další část: http://sosaci.net/node/41524

Obrázek uživatele Eillen

Porada

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

Předchozí část: http://sosaci.net/node/40995

Včerejší totální nechucus je naštěstí pryč a tak doháním rest. Téma jsem vzala víc obrazně a jsem ráda, že jde o nesoutěžní sérii.

Drabble: 

„Tak jo, pánové, je na čase zjistit, kde se Cassidy nachází,“ zahájil Jirka ranní poradu.

„Hele, neumí česky, nemá žádné peníze. Nemůže být těžké jí najít,“ odpověděl nahlas Tomáš to, co mu už dávno řekl v myšlenkách.

„Kdyby to bylo tak snadné, tak už jí máme. Zatím se dokázala skrývat,“ podotkl Jirka.

„Je jedno místo, kde možná něco zjistíme,“ zamyslel se Mirek. „Potřebuje se schovat a nemá prachy. Stačí zajít na jedno místo a slíbit za pomoc protislužbu. Jakoukoliv protislužbu. Jestli je fakt zoufalá, o tom místě se určitě dozví.“

Tomáš se podíval na Jirku. Za zkoušku to rozhodně stálo.

Závěrečná poznámka: 

Další část:

Obrázek uživatele Eillen

Mistrovský plán

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

Předchozí část: http://sosaci.net/node/40954

Drabble: 

Mirek se vřítil do kanceláře. I kdyby Tomáš s Jirkou nezaslechli třísknutí dveří, z nasupeného pohledu by pochopili, že se něco děje.

„Ještě jednou! Ještě jednou mi ten zmetek řekne, ať zvážím cestu za Orákulem a vyžádání si nového kožoměnce, tak přísahám, že mu uvařím koprovku!“ vyprskl, nalil si panáka vodky a kopl ho do sebe.

„Za prvý, je pracovní doba,“ podotkl Jirka. „Za druhý, vůbec neumíš vařit. A za třetí, říďa je alergickej na kopr.“

„Vždyť říkám. Uvařím toho pár litrů a budu nad ním stát, dokud to všechno nesežere. Bude to dlouhá a nechutná smrt,“ usmál se Mirek.

Závěrečná poznámka: 

Malá připomínka. K Orákulu si chodí jak upíři, tak kožoměnci požádat o svého partnera/ku. O změnu se dá zažádat v minimálním počtu případů. Dlouhodobé kóma je jeden z případů, kdy je požádání možné, ale nikdo nemůže upíra či kožoměnce do toho nutit. Rozhodnutí je vždy jen na nich. A tak se nedá divit, že je Mirek naštvaný. V jeho očích je to, jako by ředitel prohlásil, že Filip je mrtvý.

Další část: http://sosaci.net/node/41391

Obrázek uživatele Eillen

Nový úkol

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

Předchozí část: http://sosaci.net/node/40711

Drabble: 

Když se zbavili papírování, dostali konečně pořádný úkol. Po bitvě stále zbývalo najít a zatknout dost lidí. Úkolem pražských Lovců bylo dohledat Cassidy a její kožoměnkyni.

Cassidy, dívka, která mohla za všechno utrpení, které se jim stalo. To ona jim tehdy poradila, kde se skrývali Prokletí.
Kdo mohl tušit, že její nadáním bylo umění lhát?
To místo opravdu existovalo, ale pravdou bylo, že Cassidy s Prokletými spolupracovala dobrovolně a vlákala je do pasti. To díky ní se střetli s Prokletými. Sice zvítězili, ale cena byla příliš vysoká.

Dříve Lovci svým zdrojům důvěřovali. Po Cassidy už nehodlali udělat tu samou chybu.

Závěrečná poznámka: 

Cassidy je dcera Timothy Travena, muže, kterého Lovci hledali. V určitou chvíli se vzdala Lovcům a slíbila jim poskytnout informace, když jí zajistí, že ona, její kožoměnkyně a její přítel, z toho vyjdou bez úhony. Zdálo se, že jí vůbec nejde o politikaření jejího otce a opravdu chce jen žít v bezpečí. A tak s ní Lovci uzavřeli dohodu. Její radu tedy v danou chvíli považovali za dobrou. Až ve chvíli, kdy zjistili, že jsou v pasti, jim došlo, že nešlo o dobrého rádce...

Další část: http://sosaci.net/node/40995

Obrázek uživatele Eillen

Návrat do (pracovní) reality

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

předchozí část: http://sosaci.net/node/40416

Drabble: 

Po návratu do práce čekala na Mirka, Tomáše a Jirku hromada nevyřízené pošty a popisek, že mají dva dny na její zpracování a týden na sepsání hlášení o bitvě.

„Co na tom, že i v šesti by se tyhle termíny nedali zvládnout,“ odfrkl si Tomáš

„A to nejlepší si nechali nakonec,“ prohlásil otráveným hlasem Mirek, zvedl do ruky ručně psaný vzkaz a hlasem, který zněl jako by k nim mluvil ředitel, pronesl: „Termín je nutné bezpodmínečně dodržet, avšak upozorňujeme, že přesčasového hodiny nebudou převedeny, ani propláceny.“

„Tak jo, jdeme na to,“ rozhodl Jirka. „Spát se nejhůř dá i v zasedačce.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Eillen

Konec víkendu

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

Předchozí část: http://sosaci.net/node/40416

Snad poslední nostalgický kousek a s dalším tématem už se někam hneme.

Drabble: 

Víkend utekl jako voda a bylo na čase opustit chatu. Snídani si kluci udělali venku, aby si užili čerstvého vzduchu a načerpali co nejvíc lesního klidu. A pak přišlo na řadu uklízení.

Tomáš se dal do čištění ohniště a rozebírání venkovního stolu a lavic.
Mirek si vzal na starost stažení povlečení a zastlání peřin.
Jirka mezitím posbíral po chatě a okolí všechno nádobí a dal se do jeho umývání.

„Kdyby nás teď Nels viděla,“ usmál se Tomáš.

„Jo, dostala by záchvat smíchu,“ přisadil si Jirka.

„Pořád říkala, že to je údělem žen vychovat nás. A zvládla to skvěle,“ dodal Mirek.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Eillen

Přípitek

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

Předchozí část: http://sosaci.net/node/40217

Drabble: 

Bylo na čase jet na chatu a připít padlým. Cestovali vlakem. Krápník sice protestoval proti náhubku, ale jak vystoupili v Horním Hradišti, hned mu ho sundali a on nadšeně běhal sem a tam.

Před schody vedoucími k chatě se zarazili a poprvé zavzpomínali na Vaška, jak je chtěl překvapit a pomrkával zpoza dvou malých smrčků. A jak ho tehdy Krápník vítal tak nadšeně, že ho povalil do hromady bláta.

„Přemýšleli jste o tom, kdo vytáhne tu flašku?“ zeptal se Mirek.

„A kdo místo Nely vyndá skleničky,“ dodal tiše Jirka.

„Každý si vezme svou a lahev vyndáme společně,“ rozhodl nakonec Tomáš.

Závěrečná poznámka: 

Jen bych se ráda hájila, že smrt Vaška a Nely byla již pevně daná v hlavním příběhu od Lomeril. Aby si někdo nemyslel, že už to přeháním a těm postavám se mstím...

Další část: http://sosaci.net/node/40416

Obrázek uživatele Eillen

V nemocničním pokoji

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

Předchozí část: http://sosaci.net/node/40059

Drabble: 

Tomáš s Jirkou stáli v nemocnici na chodbě a dodávali si odvahu vstoupit do pokoje.

„Pojďte dovnitř, rád vás uslyší,“ ozval se Mirkův hlas zpoza pootevřených dveří.

„Jak je na tom?“ zeptal se Jirka a zadíval se na Filipovo tělo.

„Pořád ho udržují v umělém spánku. Ty hadičky mu do těla vpravují léky,“ povzdechl si Mirek. „Mám pocit, jako by s každou kapkou léku, které tělo přijme, ty hadičky vysály část Filipovo mysli. Místo myšlenek se mu teď hlavou honí jen nesmyslné obrazy.“

„On to zvládne,“ utěšoval Tomáš Mirka.

„Mám strach,“ zašeptal Mirek. „Něco mi říká, že to nedopadne dobře.“

Závěrečná poznámka: 

Pro Mirka jsou sosáky vysávajícími Filipovo mysl právě hadičky, co by mu měly pomáhat.
Ještě štěstí, že tato série je nesoutěžní. Nějak mám pocit, že by mi to asi neprošlo...

Další část: http://sosaci.net/node/40367

Obrázek uživatele Eillen

Život po bitvě

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

Letos jsem si myslela, že sérii s Lovci nedám. Ale nakonec včera večer přišel nápad. Jestli o tom dokážu psát celý duben se teprve uvidí…

Od konce loňské série uplynul nějaký čas. Jirka a Tomáš se pozvolna opět stali nerozlučnou dvojicí a dokázali se vypořádat s minulostí. Jenže pak se objevil problém s Prokletými. A byť vše začalo v Anglii, hlavní bitva byla vybojována na území České republiky (původní povídková trilogie od Lomeril).

Drabble: 

Kdyby prožili co my, nikdy by nám nedávali takové rady. Prý nemáme propadat depresivním myšlenkám. Máme si najít nějakou radost v životě. Máme žít…

Jirka, ten, který nikdy nemluvil vulgárně, to vystihl dokonale.

„Vyliž mi prdel, kreténe!“ bouchl na posledním sezení a požádal o přidělení jiného psychologa. Ne, že bychom nějakého chtěli. Návštěvy u něj ale byly podmínkou, abychom dál mohli zůstávat Lovci.

Dneska jsem ale měl poprvé pocit, že jsme potkali někoho, kdo nám rozumí. Kdo nás neodsuzuje za to, že žijeme v minulosti. Protože ten panický strach, co nás od té chvíle neopustil, nás jediný drží při životě.

Závěrečná poznámka: 

Jak jste asi již pochopili, tato série bude popisovat události po oné bitvě. I vítězové utrpěli ztráty a i když se jim to nelíbí, život jde dál. Jirka s Tomášem by mohli vyprávět. A také budou...

Další část: http://sosaci.net/node/40217

Obrázek uživatele Eillen

Společně

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

Předchozí část: http://sosaci.net/node/38697

Jak jsem si myslela, že předchozí kousek bude závěrem série, poslední téma mě vyvedlo z omylu.
Tak tedy ještě jednou, a tentokrát doopravdy. Série Lovců se s vámi loučí. Děkuji všem, kteří se mnou vydrželi až do konce, i těm, kteří si přečetli jen náhodné střípky.
Největší poděkování však patří Lomeril. Bez jejího svolení vecpat se do jejího světa, by toto nikdy nevzniklo. Právě proto jí nejen toto drabble, ale i celou sérii věnuji.

Drabble: 

Každý z nás si nesl jizvy na duši, které bylo třeba postupně zahladit, pokud to bylo možné. Nebo se s nimi naučit žít.

S každým dalším krmením nám to docházelo víc. Oba jsme měli v nitru démony, se kterými jsme se museli poprat. Ale nebyli jsme na ně sami. Byť jsme stále byli dva na stejný počet hrůz, díky společnému sdílení se zdálo, jako by bolest z nich byla poloviční.

Postupně jsme se zase stávali pány svých životů. Museli jsme si opět projít výběrovým řízením, abychom obhájili pozice u Lovců.

Společně jsme loňský rok zvládli.
Společně vždy vše zvládneme.
Společně!

Obrázek uživatele Eillen

Přípitek padlým

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

Předchozí část http://sosaci.net/node/38626

Drabble: 

Každá skupina Lovců má své tradice a zvyky, které mají spojené s každou akcí. Naše měla přípitek koňakem na chatě, když jeden z nás padl v boji.

I když jsme byli všichni, měla Nela pocit, že ten přípitek je nutný. Jirka se sice vrátil, ale něco v něm i Tomášovi umřelo. Už to nebyli ti smíšci, které jsme znali.

Pozoroval jsem je přicházet chatovou osadou až k nám. Krápník jim nadšeně skákal kolem nohou.

Je mi záhadou, jak to zvládli. Jak to, že jsou pořád spolu? zaslechl jsem Neliny myšlenky.

"Je to stejná záhada jako vznik vesmíru," odpověděl jsem nahlas.

Závěrečná poznámka: 

Tak jo, sice ještě zbývá jedno téma (a možná nějaký bonus), ale vypadá to, že příběh byl dovyprávěn. Sice nechci říkat hop, když je duben stále s námi. Ale myslím si, že kdyby tento střípek měl být ukončením příběhu, nebylo by to zas tak špatné...

Obrázek uživatele Eillen

První krmení

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

předchozí část: http://sosaci.net/node/38503

Drabble: 

Pro Jirku i mě bylo první krmení od jeho návratu divné. Opět jsem si připadal jako to dítě, které se bojí, že tomu klukovi ublíží. Z Jirkovo pohledu jsem poznal, že i on má strach.

Když jsem se mu jemně zakousl do krku, lehce sebou cukl, ale zůstal stát. Zaplavila mě vlna jeho pocitů - strach, nenávist, bolest, zrada. Naopak z mé strany k němu připlouval smutek, zoufalství a pocit bezmocnosti.

Naštěstí jsme měli Krápníka. Stačilo aby si před nás sedl, naklonil hlavu do strany a nechápavě nás sledoval. Byl to okouzlující pohled přitroublého štěněte. Pokaždé nám tím dokázal zvednout náladu.

Obrázek uživatele Eillen

Mazlík

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

předchozí část: http://sosaci.net/node/38398

Drabble: 

Když mi Tomáš navrhl, že si zažádá o nového Kožoměnce, zarazilo mě, že jsem hned nesouhlasil. Požádal jsem o čas na rozmyšlenou.

Jenže rozhodnutí nešlo odkládat donekonečna. Vyrazil jsem do našeho bytu přesvědčen, že si sbalím své věci a odstěhuji se. Odemkl jsem dveře a přivítal mě nadšený štěkot.

"Krápníku, ztichni. Víš, že sousedi nesnášejí, když štěkáš!" ozval se Tomáš, jen co vešel na chodbu.

"Krápníku?" zeptal jsem se.

"Je z Koněpruských jeskyní. Nela říkala, že se tě držel jak klíště," pronesl Tomáš. "Přeci bych ho nedal do útulku."

"My máme psa?" zeptal jsem se. Najednou se mi nechtělo odejít.

Závěrečná poznámka: 

To, že se Jiří rozhodl zůstat ještě neznamená, že jsou z kluků zase BFF...

Obrázek uživatele Eillen

Párové sezení

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

předchozí část: http://sosaci.net/node/38294

A zase je na čase se trochu posunout s dějem. A ke slovu se dostává Jiří

Drabble: 

Několik měsíců jsem musel chodit na sezení. Prý abych se vypořádal s posttraumatickým stresem. A vyléčil se ze závislosti na drogách. Celou dobu jsem si myslel, že to zvládnu. Ale pak přišlo na řadu sezení v páru.

Seděl jsem u cvokaře a čekal, až Tomáš dorazí. Ozvalo se tiché zaklepání a najednou byl uvnitř. Letmo jsem po něm hodil pohled a hned ho stočil zpět k podlaze.

"Pánové, je na čase, abyste si promluvili," pronesl cvokař.

"Nikdo neví, žes to byl ty," začal Tomáš. "Ale jestli se mě chceš zbavit, požádám o nového kožoměnce. Řekni si a dám ti svobodu."

Závěrečná poznámka: 

O nového upíra nebo kožoměnce nejde jen tak žádat. Většinou si můžete zažádat o nového až po smrti předchozího. Kožoměnce můžete vyměnit i například za situace, kdy dobrovolně poskytne krev jinému upírovi.
No a protože útok s úmyslem zabít vlastního upíra je věc vážná, v tomto případě by Tomáš opravdu zažádat mohl. Že to dosud neudělal znamená jediné - nechce o Jiřího přijít...

Obrázek uživatele Eillen

U bosých karmelitek

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

předchozí část: http://sosaci.net/node/38292

Drabble: 

Nevěřil jsem tomu, že Mirek bude mít dostatek sil. Celou cestu jsem si říkal, že v další minutě omdlí, Tomáš vykrvácí.

Filip se ale řítil po dálnici a jak jsme vjeli do Prahy, spustil houkačku. Jindy bych mu za takový styl jízdy vynadal, ale teď jsem ho pobízel, aby přidal.

Když jsme konečně dojeli na Hradčanské náměstí, dovolil jsem si oddychnout. Začal jsem věřit, že má Tomáš naději.

V klášteře si Tomáše převzaly karmelitky a daly se do práce. Nám se jejich počínání zdálo zmatečné, ale evidentně věděly, co dělají.

"Bude v pořádku," pronesl jsem nahlas a sám tomu věřil.

Závěrečná poznámka: 

Vím, že v klášteře je jen jedna matka představená. Ale snad mi to odpustíte...

Obrázek uživatele Eillen

Poslední minuty bojů

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

Předchozí část: http://sosaci.net/node/38290

slovo opět dostává vedoucí skupiny - Vašek

Drabble: 

Když Nela vystřelila, nedokázal jsem uvěřit vlastním očím. V tu chvíli jsem ani nebyl schopný pochytit její myšlenky. Pochopil jsem ve chvíli, kdy Tomáš vlivem nárazu střely zakolísal a Jiřího útok se tak minul cílem.

Jiří se však nevzdával.
Nela vyrazila, aby Tomáše zachránila. Bez zaváhání udeřila Jiřího do hlavy. Ozvalo se zakňučení a pád těla na zem.

Doufal jsem, že bude po všem. V tu chvíli mě zasáhla Nelina panika.

"MIRKU!" ječela zatímco se snažila Tomášovi zastavit krvácení.

Během chvíle byl u ní a vyměnil si s ní místo. Pomocí magie spoutal čas. Krev nadále tekla. Ale velice pomalu.

Obrázek uživatele Eillen

Odhodlaný čelit smrti

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

předchozí část: http://sosaci.net/node/37904

Zase to tu flákám a opět nezbývá nic jiného, než dohnat více témat v jeden den. Ale má to výhodu. Zase si můžu skákat v pořadí témat :-)

Drabble: 

Tomáš stál a měl pocit jako by se zpomalil čas. Věděl, že Mirek tu schopnost ovládá. Ale ten bojoval.

Jiří ve své vlčí podobě vycenil zuby, zavrčel a připravil se ke skoku.

Tomášovi došlo, že hodlá zaútočit. Aby přežil, musí se bránit. Ale to mohl jedině tak, když Jiřímu ublíží. Raději by se sám postavil zbylým kožoměncům, než aby vztáhl ruku na svého přítele.

Jiří skočil a Tomáš poznal, že mu jde po krku. Odmítl se bránit. Zůstal stát a jen se Jiřímu díval do očí.

V tu chvíli ho zasáhla do ramene kulka a trhla s ním do strany.

Závěrečná poznámka: 

Koukám, že se mi to povedlo napsat tak, že by se to spíš hodilo na Spoután časem, ale vzhledem k tomu, co Mirek ovládá za kouzlo, myslím, že to využijeme hned v příštím díle.

Obrázek uživatele Eillen

Konec nadějí

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

Předchozí část: http://sosaci.net/node/37722

a tentokrát pohledem Tomáše

Drabble: 

Zpětně musím uznat, že to byl blbý nápad jít na vlastní pěst. Nakonec jsem byl rád, že mě Lovci dohnali a vyrazili jsme společně do útoku. Vašek s Nelou a Filip s Mirkem se postarali o "obecenstvo". Na mě tak zbyla klec s bojujícími kožoměnci.

Hned jak jsem vstoupil, poznal jsem ho. Stačil jediný pohled na jeho čumák a já si hned pomyslel, že bude všechno jako dřív. Zase se budeme smát maličkostem a budeme si nejlepšími kamarády. Tak jak by to mělo být.

Pak se otočil a všechny mé naděje pohasly. Ten pohled plný nenávisti mě bude navždy strašit.

Obrázek uživatele Eillen

Tváří v tvář nepříteli

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

předchozí část: http://sosaci.net/node/37720

Drabble: 

Něco se dělo. A cítili to i ostatní kožoměnci v aréně. Postupně všichni přestali bojovat a vyčkávali.

A pak propuklo peklo! Někdo zaútočil na jejich věznitele.
Nejprve vyřadili hlavní světla. Zůstal je slabý svit svíček. Jiřímu to však stačilo.

Jiří je poznal ihned!
Václav s Nelou vedli útok.
Filip s Mirkem je chránili zezadu.

A pak najednou vstoupil do klece Tomáš a v Jiřím se vzedmula vlna nenávisti.

Starej se o svého kožoměnce. Pravidlo, které zradil. Možná že pro něj přišel. Ale už bylo pozdě. Nikdy mu neodpustí, že ho v těch lesích nejistil.

Bez váhání mu skočil po krku.

Závěrečná poznámka: 

Snad se mi podaří sepsat i drabble, kde Vašek s partou Lovců dostihli Tomáše a společně pak vedli útok...

Obrázek uživatele Eillen

Záchranná akce

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

předchozí část: http://sosaci.net/node/37719

Drabble: 

Doufal jsem, že Tomáše zastihneme včas, ale takové štěstí jsem neměl. Když jsme dorazili do jeskyní, našli jsme jen jeho spolužáka, jak stojí u zdi s loučí v ruce a celý se třese.

"Kde je!" vyhrkla na něj Nela. Nebyl schopný slova. Jen ukázal na zeď.

"Dostaň nás dovnitř. Tomáš potřebuje pomoc," prohlásil jsem hlasem nepřipouštějícím námitky.

"Dobrá," vydechl vyděšeně. "Musíte se mě držet," dodal. S Nelou jsme ho uchopili za ramena, Filip s Mirkem mu položili dlaně na záda.

Snažil jsem se nemyslet na to, jak jednou, třeba v dalším století, najdou novou jeskyni a v ní naše kosti.

Obrázek uživatele Eillen

Poslední souboj

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

Odehrává se současně s dílem http://sosaci.net/node/37717

Drabble: 

Další den, další zápas.
Jiří už je přestal počítat. A hlavně se po nich přestal cítit vinný. Nebyla to jeho chyba, že se stal vraždící stvůrou.

Přesto když vstoupil do arény a za zády uslyšel zapadnutí mříží, zaváhal.
Vlčí pohled měl upřený na malé štěně krčící se v koutě a ostražitě se rozhlížející, zda nenajde místo, kde by bylo v bezpečí.

Ne! Tohle nedopustím! pomyslel si.

S vědomím, že tento zápas je zřejmě jeho posledním, se rozhodl. Klidně obětuje svůj život, ale to vystrašené štěně bude chránit do posledního dechu.

Gong oznámil začátek zápasu.
Jiří se rozběhl bránit nevinné mládě.

Závěrečná poznámka: 

Může se to brát tak, že to štěně je osamocené v davu dospělých.
A nebo, že se Jiří konečně zase našel a je osamocený člověk (ve vlčí podobě) mezi davem krvelačných stvůr...

Stránky

-A A +A