DMD č. 6. pro 6. 4. 2019. Téma: Naostro

Půjde to hladce

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Z mé strany trochu bjb. Zas jednou moje "oblíbené" téma.

Drabble: 

První zkouška dopadla na výbornou. Všechno šlo hladce, jako na drátku.
Následovala druhá zkouška, ale tentokrát se to trochu zadrhlo. Očividně tu k dokonalosti ještě něco chybělo a žádné nedostatky se nepřipouštěly.
A tak bylo potřeba plán ještě přepracovat a výsledná podoba se trochu změnila. Povedlo se, další pokus ukázal, že teď už tomu nic nechybí.
A tak mohl být vynález konečně uveden do provozu.
Jednoho dne za ranního šera přivedli prvního odsouzence.
Kat trhl pákou. Těžká, řádně nabroušená šikmá čepel sjela dolů jako blesk, hladce odseknutá hlava odlétla do koše.
Humánní způsob popravy se mohl začít praktikovat ve velkém.

Závěrečná poznámka: 

Když naostro, tak na ostro.
Původně navržená gilotina měla ostří půlkruhové jako válečnická sekera. Napoprvé ji zkoušeli na jatečních zvířatech a všechno šlo dobře. Napodruhé na mrtvých tělech, a tam se to v jednom případě nezdařilo jedním sekem. Proto bylo ostří změněno na šikmé, jak ho známe, a to už nezklamalo.
(Z toho vylepšení bývá někdy dokonce podezírán sám král Ludvík XVI., budoucí oběť, ale to jsou asi jen fámy.)

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele tif.eret

Z pozůstalosti

Fandom: 
Drabble: 

Našli jsme ten záznam v pozůstalosti. Jedná se o část konceptu dopisu, ale pomohla nám ledacos objasnit. Není známo, komu byl určen originál, ani kde se nachází. Nyní víme, jaký byl její názor na smrt P. Zdá se, že o věci něco věděla, možná i sehrála jistou roli v onom případu.
Koncept je hodně přeškrtávaný a poslední část chybí. Škoda, že nemáme konečnou verzi dopisu, ale musíme se spokojit s tím, co zůstalo, verze psaná nanečisto. Minulost není ostrý obraz, jsou to jen nejasné útržky, ozvěny, ze kterých si skládáme představy věcí minulých, a jaká byla skutečnost, se nejspíš nedozvíme.

Závěrečná poznámka: 

Naostro zde beru jako ostrý obraz skutečnosti, kterého nelze dosáhnout.

Obrázek uživatele Elluška

Já taky!

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Dneska jsem prostě potřebovala něco roztomilýho.
Není třeba vzpomínat na kánon, není tam :)
(Ale jsou tam pořád tytéž nekánonické postavy.)

Drabble: 

Po čepeli přelétl namodralý záblesk, jak se meč na prstech mladého kováře zhoupl do dokonalé rovnováhy. Ceirdil zatajil dech. Poprvé to zvládl sám! V posvátném tichu dílny by byl zaslechl, i kdyby špendlík -
"Kdo to tu je?" zašeptal.
Zajíknutí zpod stolu.
"Před kým se to schováváš?"
Na okraji desky se objevily malé prstíky, čupřina tmavých vlásků a velká šedá očka.
"Já taky!" Baculatá ručka se po ostří natáhla rychle jako had.
"Pozor! Řízneš se!"
Holčička tak zklamaně našpulila rty, že se Ceirdil musel zasmát. "Až budeš větší, Hvězdičko."
"Nechci," prohlásila dotčeně.
"Co?"
"Oblíct. Teta mě honí. A chce mě oblíct."

Obrázek uživatele Brygmi

Osudové vteřiny

Drabble: 

Hedwig byla sebevědomá sedmnáctiletá dívka, ale přece jen ji zarazilo, když jí pan Gustav nakázal, ať se svlékne.

„Nečetla jste libreto? Musela jste vědět, Fräulein, že je tam scéna v rybníku."

„Ano, ale myslela jsem…"

„Že budete mít spodničku? Copak se, milá zlatá, koupete oblečená?"

„Ale nemůžete mě přece natočit nahou!"

„Když ne vás, tak nějakou jinou pěknou herečku. Není čeho se bát, toto je umělecký film. Vaše nahota je důležitá ze symbolického hlediska. O ňadra nejde."

Rozhodla se mu věřit. Bude to pár vteřin v celém snímku. A až bude slavnou hvězdou, nikdo si na její nahotu ani nevzpomene.

Závěrečná poznámka: 

Jedná se samozřejmě o natáčení snímku Extase (1932), i když zřejmě značně přibájené (omlouvám se Gustavu Machatému). Snímek byl komerční trhák, nicméně pobuřoval nahotou (na dnešní poměry VELMI decentní) a také scénou, ve které Hedwig Kieslerová předvádí orgasmus. Z Hedwig se stala později v USA hvězda Hedy Lamarr. Teprve teď se ovšem více mluví o tom, že byla také vynálezkyně, která mimo jiné položila základy pro dnešní wifi. Každopádně její nahé plavání v jezeře ji pronásledovalo celý život.

Obrázek uživatele Tenny

Il Braghettone

Drabble: 

Danielle si hluboce povzdechl. Nazývali obrazy před ním rouháním, přitom se jednalo o dílo génia. Mistrovo tělo ještě ani nebylo studené a už volali po tom, aby se cizí štětce dotkly nakreslených postav a zakryly jejich nahotu, jejich vulgaritu, jejich opravdovost.

S těžkým srdcem se chopil svých nástrojů a se slibech na rtech se vrhl do práce. Lépe přidat kalhoty než aby celé dílo bylo zničeno, jak někteří toužili. Celého svatého Blažeje přetvořil, aby potěšil papeže.

Necírkevní se mu smáli. Jiní umělci tvoří vlastní díla a co dělá on?

Ale také díky jeho práci je Poslední soud v kapli dodnes.

Závěrečná poznámka: 

Daniele da Volterra byl italský malíř a sochař, kterého církev najala, aby upravil fresku Poslední soud od Michelangela, kterou můžeme vidět v Sixtínské kapli.

Daniele se s Michelanglem přátelil a velmi si jeho práce vážil. Snažil se proto upravit dílo pouze minimálně - překrýval nahé postavy oblečením a přetvořil scénu se svatým Blažejem a svatou Kateřinou.

Za svou práci si vysloužil spíše posměch - získal přezdívku Il Braghettone, volně "Ten, kdo vyrábí kalhoty". Ale možná i proto, že se práce chopil, můžeme malbu vidět na zdi dodnes, navzdory kontroverzím, které přilákala.

Obrázek uživatele mamut

Romantická

Fandom: 
Drabble: 

Na vysportované tělo rychle natáhnul džíny, přes hlavu přetáhl triko a rychle mizí v otevřeném sporťáku za zatáčkou...
Zasněně přimhouřím oči do mihotavé záře televizního přístroje.

"No to určitě." ozve se vedle mne z pohovky.
"Cože?"
"To bych chtěl vidět, jak tak rychle hrkne zipem."
"Proč jako?"
"Co proč, proč? Dovedeš si předtavit, jak je nepříjemný, když si štípneš pimpulu!"
výrazně pozvedá můj choť prstík. "Nedovedeš! Ty ho nemáš!" zakončí svou litanii ubohého klanu běžných mužů.
"A vůbec. Pojďme to přepnout na snooker. Dnes hraje O´Sullivan."
"Jasně! Ale sázím na Trumpa. Judd je hezčí." potutelně se usměju.

No jo, ženská.

Obrázek uživatele Lomeril

Na ostří nože

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Opět jedna z Irenina dětství.

Drabble: 

“Dobře!”
Děvčátko vykrylo další ránu.
“Dobře!”
Učitel sklonil meč a přešel k pouzdru položenému u stěny. Vytáhl z něj dlouhý, mírně zahnutý nůž, palcem zkusil ostrost čepele a podal jí ho.
“Odteď budeme cvičit s tímhle. Tohle už je opravdová zbraň, takže se k ní tak chovej. Zacházej s ní jako se smrtí.”
Irena nedočkavě přikyvovala. O další krok se příblížila chvíle, kdy konečně splní svůj díl dohody s otcem. Jakmile se bude umět ubránit sama, otec s ní přestane na každou průzkumnou výpravu posílat strážné. Konečně se bude moct vydat do světa a spoléhat se jen sama na sebe.

Obrázek uživatele neviathiel

Další strana

Úvodní poznámka: 

Lehká odbočka zpět ke zbytku pařící partičky.

Předchozí: http://sosaci.net/node/35530

Drabble: 

Becky byla pěkně nabroušená, když po legendárním prvním tahu Prahou čekala na Václavském náměstí pod sochou nějakého vojevůdce na koni až do půl jedné jako kůl v plotě a nedorazila ani noha.
Jimmyho a Tabithu znala jen pár dní - z Dráždan - a ti dva si asi mají po včerejšku co vysvětlovat, ale Angie a Mike mohli sakra aspoň zanechat vzkaz v hotelu.
Mike se zjevil večer otrávený s novými doklady. Angie už odpoledne, zato nechtěla alkohol ani vidět. Tenhle večer.

O pár dní později vyfotila polaroidem pojíždějící Tupolev, zabořila se do sedadla a nechala Prahu a lihové vzpomínky za sebou.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Dr. Dark Current

Jedna jehla a dva kanály

Úvodní poznámka: 

U tohoto tématu mi jako jedna z prvních věcí přišla na mysl ostrá jehla z gramofonového přehrávače. Princip přehrávání gramofonové desky myslím všichni tak trochu znáte, ale přemýšleli jste někdy nad tím, jak jednou jehlou v jedné drážce dokážeme odlišit dva kanály pro stereo nahrávky?

Drabble: 

Od objevu záznamu zvuku v roce 1878 mistrem Edisonem, byla vždy snaha zaznamenávat zvuk ve dvou kanálech, protože každé naše ucho slyší něco jiného a poslech je pak více přirozený. Bylo několik pokusů, které využívaly komplikované konstrukce pro více drážek a jehel. Naštěstí tyto výtvory zůstaly jen u prototypů! Až v roce 1934 se podařilo v Bellových laboratořích vyvinout systém, kdy se jeden kanál snímá pohybem jehly do stran a druhý kanál je zanesen do pohybu nahoru a dolů. Teprve o 24 let později se povedlo tento princip dostat na trh a přehráváme si takto gramofonové desky až do dnes.

Obrázek uživatele galahad

Na polovníckem posedě

Fandom: 
Drabble: 

„Igore, proč`s mja sem zavolal?“ vyzvídal Peťa.
„To mosíš vidět sám,“ povidal kamarád uvelebený v lesnickem posedě a podával mu dalekohled.
„Kam sa mam dívat?“
„Na druhém brehu Moravy.“
„Šak tam nic neni... Ty brďo!“ vydechel Peťa.
„Zahlédel sem to pred hodinkú.“
„Podivaj sa na ty nárazníky, ten ušlechtilý tvar,“ rozplýval sa Peťa.
„A všimni si tam dúle,“ napovídal Igor.
„Šecko krásne čisté hlaďunké, né jak ty naše, škoda reči.“
„Kdoví, jak by to vypadalo ve vodě.“
„Do vody nepujde, rozpustil by sa šecek olej.“

Za Moravú na poli, otočil moravský kombajnista ladně svúj nový stroj a načal další brázdu.

Závěrečná poznámka: 

Nárečie je záhorácke.

Obrázek uživatele Kumiko

Repartáž

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Jedno z mnohých souvisejících s Lidé, psi...a krásný park.

Drabble: 

"Tak jo, to okolí máte?" Režisérova nervozita by se dala krájet.
"Takže, Hani, nezapomeň na ty jména, jasný. A trochu pietnější výraz, prosím."
Rychle se rozhlédl. Klid. Až podezřelý.
"Tak jo, parto, jedem naostro!"

Nasadila tragický výraz, než koukla do kamery.
"Vážení a milí diváci, nacházíme se na místě, kde se asi před měsícem odehrála nejkrvavější řež... I přes nepřátelskou propagandu je dnes již jasné, že naše milovaná část..."
Koukal na ni a nervózně kouřil. Ze směru od letohrádku se náhle vynořila parta lidí, mířící přímo k nim. "Hej, támhle jsou!"

Zoufale koukl na kameramana.
"Dobrý, rejžo, máme to!"
"Mizíme!"

Závěrečná poznámka: 

Jinak název není překlep, ale nepovedený pokus o aluzi na PARPAT.

Obrázek uživatele Terda

Naděje

Fandom: 
Drabble: 

Slunce nabíralo na síle. Ale ve stínu vratiplachty bylo i po poledni příjemnějí než v dusné kajutě. Frances seřízla špičku brku. Kolik dní už se v deníku opakoval stále stejný zápis. Jasno. Bezvětří. Muži drhnoucí palubu byli vysvlečení do půli těla. Po zádech stékal pot. Co chvíli se ozvalo hvízdání. Vábili vítr.

„Jestli to bezvětří brzy neskončí budeme muset snížit příděly.“

Pan Keith potřásl hlavou.
Nikdo neřekl, co nastane, pokud je bezvětří zdrží ještě déle. Frances zahvízdala. I ona vyrostla v podpalubí. Věděla, že život na moři není na zkoušku. Pověry dávaly naději. Že tentokrát se moře a obloha smilují.

Závěrečná poznámka: 

Slovo "naostro" beru ve významu opaku "na nečisto" nebo "na zkoušku". Případně něco naostřit.

Obrázek uživatele Kraken

Hádanky ve tmě rozšířená verze

Fandom: 
Drabble: 

"Jeden den se vrací domů radostní, další den vedle postele chrní. A další den je úplně stejný, avšak další bude muset vstávat brzy, ale příští týden si bude hrát ve své malé tvrzi."
Glum se zachmuřil a přemýšlel. Věděl, že hobit dává otázky ze svého domova. Pokusil se zavzpomínat na dobu, kdy bydlel v malé vesnici. Bylo to tak moc dávno, když záviděl klukům, že můžou chodit do školy...
"Školák!" vykřikl nadšeně Glum a ihned vypálil další otázku: "Jsou stejní, jsou všude jako kyslík. Jsou stejně nebezpečné jako meč a nožík. A jsou ostré."
Bilbo se zachmuřil a začal přemýšlet.

Závěrečná poznámka: 

Omlouvám se, hádanky mi moc nejdou.
Kdyby vás napadla odpověď na Glumovu otázku, zapište ji do komentářů.
Snad se v tom téma najde.

Obrázek uživatele Keporkak

Dovolte dětem pracovat!

Drabble: 

V létě jezdí na farmu spousta návštěv. Rodina, přátelé nebo studenti, kteří se chtějí učit v přírodě. Jeden takový vyrůstal bez otce, v malém bytě ve městě. Ve chvílích oddechu chtěl pomáhat. Vzal do ruky ostré vidle, rozmáchl se a propíchl si chodidlo skrz na skrz!
Nikdo mu v dětství neukázal, jak se pracuje, nikdo ho nenechal, aby se klepl kladívkem do prstu. V životě nedržel nářadí. On za to nemohl.
Nechme naše malé děti pomáhat. Ano, bude to trvat déle, umíme to lépe, děti za sebou nechají velký nepořádek, ale to všechno je nedocenitelná škola pro život na ostro.

Obrázek uživatele Witch

Důležité balení

Úvodní poznámka: 

Chvíli jsem váhala, který význam tohoto tématu využít, ale když jsem začala psát, tak se mi to nějak samo nabídlo. :D
Navazuje na "Záhadná sestřenice" - http://sosaci.net/node/35450

Drabble: 

Asterix nejprve spěchá k druidovi pro kouzelný lektvar.
„Tady, Asterixi. Ale pozor na Obelixe!“ připomíná Panoramix.
„Taky byste mi někdy mohli dopřát,“ ohradí se zmíněný Gal.
„Vždyť víš, žes do něj spadl…“
„…když jsem byl malý. To slyším pořád dokolečka.“
„Tak jdem,“ velí Asterix. „Ta zlodějka nemůže být daleko, brzy ji dohoníme.“
„Raději byste se měli sbalit na delší cestu,“ soudí Panoramix.
„Pravda. Posledně to byla dlouhá výprava…“
„Jůůů! Vezmu svačinky a hračky pro Idefixe!“ nadchne se Obelix.
„Spíš peníze a náhradní spodky,“ opravuje ho Asterix.
„Na co náhradní, vždyť nenosím žádné,“ bručí si pod nosem Obelix. „Stejně hnusně škrtí…“

Obrázek uživatele wandrika

Rozhlasová tréma

Fandom: 
Drabble: 

Docent Chochláč sa nervózne zahniezdil. Červené svetlo zapnutého mikrofónu ho vyvádzalo z miery horšie, než škrípanie nechtov po tabuli. Snažil sa pokračovať v prednáške o vtáčích migračných trasách napriek stiahnutému hrdlu.
„Vy máte trému, však?“ prerušil ho redaktor, ktorého rezal do uší ten suchý chrapľavý hlas. „Počujte, teraz vypneme nahrávanie a spravíme ten rozhovor len tak na skúšku, čo poviete?“
Chochláč prikývol a rozhovoril sa trochu pokojnejšie. Nanečisto mu to išlo dobre.
„Tak… kedy pôjdeme naostro?“ spýtal sa s malou dušičkou, keď fingovaný rozhovor skončil.
Technik za sklom ukázal zdvihnutý palec.
„Netreba, máme to všetko nahraté!“ usmial sa redaktor spokojne.

Závěrečná poznámka: 

Podľa skutočnej udalosti. Toto je vraj obľúbený trik, čo v rozhlase používajú na hostí s trémou.

Obrázek uživatele Arenga

Jak to viděly sousedky

Úvodní poznámka: 

Opět souvisí s temným tajemstvím Filipa Čtvrtky a s mojí padesátkovou povídkou a taky s drabble Co Filip Čtvrtka Doramo neřekl, ale mělo by snad fungovat i samostatně.

Praha, 1936

Drabble: 

„Už jste to slyšela?“
Sousedka smete ze zástěry neexistující smítko. „Copak?“
„Znáte toho Čtvrtku, co bydlel u nás v prvním patře?“
„Toho modrookýho elegána? Už nebydlí?“
Vypravěčka se uchechtne. „Odstěhoval se. Není divu! Po takovým škandálu! Vypadali jako slušná rodina, on ministerský rada, ona úplná dáma, dceruška jako obrázek. A víte co?“ ztiší hlas. „Přistihl milostpaní inflagranti!“
Sousedce lezou oči z důlků. „Inflagranti???“
„S nějakým důstojníkem. Servali se jak ožralí nádeníci. Na chodbě! Celý dům to viděl. Dokonce i červená tekla. Ona vyběhla z bytu a ječela na ně; měla župan, ale pod ním vůbec nic.“ Dramatická pauza. „Ani spoďáry!“

Obrázek uživatele Birute

Tentokrát byli tři...

Drabble: 

Počkali si na Vojtěcha v setmělé uličce. Dva na jednom konci, jeden na druhém. Všichni jako tyčka.
„Tady ho máme,“ prohodil jeden. Podle hlasu mladík, drzý a sebejistý. S takovými si Vojtěch vždycky poradil.
„Copak, drábe? Tři na jednoho je na tebe moc?“ řekl další. Vzduch se ochladil. „Nikdo tu nemá pouta, prostřelený bok… a po tvé péči zlámaná žebra.“
Zbojníci. Uprostřed města. Jeden oběšenec jim očividně nestačil.
„Kopat do chlapa, co už je na zemi…“
Vojtěch se otočil. Vrhl se na toho osamělého. Postřehl horko a šelest… klasů?
Nestihl ani vykřiknout.
Srpen to s ostrými předměty uměl zkrátka nejlépe.

Závěrečná poznámka: 

Volné pokračování tohoto drabble o dvanácti měsíčkách

Obrázek uživatele TimeGirl

Šatníkový zloděj

Úvodní poznámka: 

Letošní drabble se u mě asi ponesou v duchu tohoto fandomu. A hlavně ve znamení Klause, protože jestli není po shlédnutí vaše oblíbená postava, lžete.

Drabble: 

Allison se mohla zbláznit pokaždé, co jí z šatníku zmizel další kousek oblečení. S přesností totiž věděla, kam se zatoulal.

"To je moje sukně?" vyprskla, jen co její bratr vkročil do jídelny.

Klaus se podíval dolů, jakoby nevěděl, co má na sobě, a vesele se zatočil. "Možná." Posadil se na jednu z židlí do tureckého sedu a natáhl se pro hrnek s kávou.

"Kolikrat ti mám opakovat, abys mi nesahal na věci?"

"Ale stejně ti tmavomodrá nesluší. A mě jde parádně k očím," oponoval. "Navíc u ní vubec nevadí, když pod ní nic nemám."

"Fuj, už si jí raději nech."

Obrázek uživatele Wolviecat

Podle chuti

Drabble: 

Nějaký hlásek vzadu v hlavě - asi pud sebezáchovy - jí říkal, ať se drží dál. Jenže byla celý den na nohou, ani na vteřinu se nezastavila, a žaludek se jí povážlivě svíral.
Opatrně v tom zamíchala lžící. Na povrch nevyplavaly žádné podezřelé kousky. Lízla si trochu omáčky. Nic. Usmála se, spokojeně se pustila do jídla.
Teprve, když jí na jazyku vyšlehly plameny, si vzpomněla, že ne všechno jídlo má tu slušnost pálit hned.
"Doufám, že to nebude úplně bez chuti" houkla Asami z kuchyně, odkud nemohla svou dusící se a rudnoucí přítelkyni vidět: "dala jsem tam pro tebe sotva půlku koření..."

Závěrečná poznámka: 

Pro neznalé fandomu - kuchyně Ohnivého národa, ke kterému patří Asami, je založená na Setchuanské, zatímco Vodní kmen, odkud pochází její přítelkyně Korra, žije na pólu a živí se převážně dušenými tuleni a rybami.

Obrázek uživatele Rebelka

Kterak Angličané zvítězili taktikou strašlivou

Drabble: 

Bylo to mizerné ráno. Jemně mrholilo a mlha se válela po skotských vřesovištích. Edward I. by si raději hověl v křesle s hrnkem čaje a dnešními Timesy, ale psal se rok 1297, takže místo křesla ho čekali Skoti, místo čaje Skoti a místo Timesů další Skoti.
Naštěstí měl plán. Jeho vojsko se schovalo do křoví a jakmile kolem prořinčeli skotští povstalci, vybaflo na ně jako jeden muž. Jindy neohrožení Skoti se lekli a pustili zbraně do bláta.
“Tak se zohněte a seberte si je,” zapředl Edward. “Počkáme.”
“Ehm… totiž…” Skoti rozpačitě šoupali nohama. Do kiltů se jim výmluvně opíral vítr.

Obrázek uživatele Kitsune's Sun

Studený blesk

Fandom: 
Drabble: 

Toto nebyla žádná zkouška nanečisto. Doslova se bude muset jít naostro jako při představení nějaké divadelní hry. Scéna byla připravená. Už jen vkročit na pódium před obecenstvo. Člověk to nesmí odříkat jako básničku, to nestačí. Obecenstvo tomu musí uvěřit, strhnout se.

Podíval jsem se na hodinky. Sekundovka se přibližuje dvanáctce. Tři. Dva. Jedna. Teď. Projel mnou elektrizující pocit uspokojení. Za třicet minut přijíždím ke svému domu. Už zdálky se valí kouř. Přistavím u krajnice naproti, odkud vidím hasiče a jejich cisterny. Vyvalím se ven z auta a křičím: „Helen!? Kde je má Helen?“ To už je dům celý v plamenech.

Obrázek uživatele Bilkis

Na pitevně

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Chladné světlo zářivek se odráželo na nerezových površích stolů a nástrojů jako v tisíci zrcadlech. Místností se nesla hudba a pískání, to jak se doktor připravoval na svůj úkol.
Nahé tělo oběti leželo připravené na centrálním stole, umyté, poskládané do správného tvaru a ve správném pořadí, končetiny oddělené v ramenou a kyčlích vyrovnané podél trupu, který byl pro změnu položený na stole správným směrem, ne opačně.
Doktor si natáhl latexové rukavice sahající až k loktům, přes operační mundúr přehodil plastovou zástěru, nasadil roušku, brýle... Otočil se ke stolu a ztuhnul. Udělal krok zpět.
Oční víčka mrtvoly se zachvěla a otevřela.

Závěrečná poznámka: 

Hm, ehm... 0:)

Téma se skrývá ve druhém odstavci? Když je celý nahý?

Následující: http://sosaci.net/node/35732

Obrázek uživatele Dee

Průřez nepříliš pohlednou myslí

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Není naostro jako naostro *trollface*

Drabble: 

Jackova esence z USB flashky převzala sice několikrát kontrolu nad svým hostitelem, Rhysem, ale teprve na Heliosu na svém kancelářském trůnu si mohla pomyslně zamnout ruce.
Už brzy...
Nejdřív dokonalý mechanický skelet, časem možná klon - vše už je díky Rhysovi ověřené a konečně bude moci převzít vládu nad sebou, nad Pandorou, konečně nesmrtelnost nejen jménem...
Konečně naostro.
To, že se Rhys odmítl nechat vykostit, se ho dotklo. Pořád to mohl vzít řezným kotoučem, ale svolný Rhys se mu zamlouval víc. Nedalo se svítit. Vezme to naostro studenou čepelí, když to jinak nepůjde - nebylo to by poprvé, co šel přes mrtvoly.

Obrázek uživatele Tlegy

Letíme

Úvodní poznámka: 

Květen 2224
Navazuje na http://sosaci.net/node/35193

Drabble: 

"Tak a teď si nabijeme vojáci naostro. Výcvik skončil. Vemte si rudě označené zásobníky s ostrou municí a půjdeme na to. A letíme hned, podíváme se na to, co jsem vás naučil."

"Četa A první, pohyb, do vznášedel."

Letíme.

"Jsme v oblasti Triangulity 1 a pálíme po všem co se pohne. Rozsekejte ty šmejdy."

"Cože, že tam vidíte i naše uniformy?"

"Sem říkal, že je to ostrej boj. Palte dál!"

"Vítězství musí být zbroceno krví."

Kontrolní důstojník se z hrůzou probouzí. Zatraceně, už se nebudu na žádný starý válečný film před spaním dívat. Naostro, do vlastních a dnes... Taková pitomost.

Závěrečná poznámka: 

Doufám, že další ráno kontrolního důstojníka z mých drabblat, už bude konečně pohodové.

Obrázek uživatele Eillen

Když první krev již nestačí

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

Předchozí část: http://sosaci.net/node/35465

Opět se vracíme k zajatému Jiřímu.

Drabble: 

Kolik uplynulo času? Týden? Měsíc? Rok?
Netušil. Ze začátku ho zfetovali. Byl spoutaný do doby než mu vypěstovali závislost.

Pak ho poprvé přivedli do arény. Měl bojovat proti jiným kožoměncům. Zbytky příčetnosti ho nutily odmítnout. Ale vítěz měl získat drogu. Jiří úplně cítil úlevu, kterou mu přinese.

Toho dne poprvé vyhrál.

Dnes však bylo všechno jinak. První krev se dávno vsákla do koberce. Signal oznamující konec boje však nezazněl.
Jiří hned pochopil. Nic jiného než smrt jim stačit nebude.
Byla to pro něj příliš vysoká cena za drogu.
Byla to cena, kterou musí zaplatit.
Nechce! Musí však zabít, aby přežil.

Obrázek uživatele Regi

Po mudlovsku

Fandom: 
Drabble: 

Hagrid vstal před svítáním. Rychle se oblékl a napil čaje. Do košíku naskládal něco k snídani a několik láhví máslového ležáku. Hůlku zamaskovanou v růžovém deštníku nechal tentokrát doma.
Zastavil se v kůlně, aby vzal všechno potřebné, a vyrazil svažitou loukou vzhůru do kopce. Nahoře se zastavil a rozhlédl. Pod ním se válely cáry mlhy, obloha se už chystala přivítat slunce, stejně jako ptáci v blízkém lese.
Palcem vyzkoušel ostří kosy. Jen tak pro jistotu. Nabrousil ji už včera večer.
Rozkročil se a zeširoka rozmáchl. Čerstvě zkosená tráva zavoněla.
„Táta měl recht. Na někerý věci kouzla nejsou to pravý vořechový.“

Závěrečná poznámka: 

Znovu se omlouvám, že nečtu a nekomentuju. Jsem ráda, že stihnu aspoň napsat drabble. Příští týden už to bude lepší a od 11.4. si budu DMD zase užívat naplno. :-)

Obrázek uživatele angie77

Hasta la vista

Drabble: 

Mexické dobrodružství zvolna končí. Včera jsem dolaďovala chybějící nákupy – většinu jsem sice zvládla v Teotihuacánu (je příjemné, když čumíte na majestátní pyramidy a do toho vám prodejci za směšné peníze nabízejí hromady zajímavých věcí), ale ještě mi něco chybělo. Super barevné deky (mám doma zatím jen tři), neméně barevné kabelky, tequilu (těch sedm litrů od minula už se pochopitelně vypařilo) a v neposlední řadě pálivé omáčky. Ty tu prostě umí. Je to ostrá země s ostrými lidmi a ostrým jídlem. Takže se mnou domů jede celé barevné spektrum pálivek.

A nezbývá než říct – hasta la vista, México. Já se vrátím!

Obrázek uživatele Urrsari

Slunce, seno, erotika, ale v Stredozemi

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Chcela som napísať aj niečo slashové alebo aspoň shipové, ale Sandra ja aro-ace jak vyšitá, tak sa uchýlim k inému fandomu.

Drabble: 

Bilbo sa snažil nebyť úchylný a nečumieť na telá vypracované večnou lopotou so skalami a tak, ale...
Slnko svietilo, svaly pod iba zdanlivo drsnou kžoou len tak ihrali. Vlnili sa ako hladina jazera, keď do nej so smiechom skočili a - Biblo sťažka prehltol - ich kontúry zvýranzili ešte aj kapky vody.

"Bilbo, poď," volali ho následníci trónu s holými zadkami. Bilbo pocítil, ako sa mu krv nahrnula do líc.
"Nie, ja... som naostro!"
"Veď aj ja," odvetil Gandalf. Bezstarostne hodil svoju róbu Bilbovi cez hlavu, a než sa z nej Bilbo vymotal, bol našťatsie hlboko vo vode.

Napokon sa ale osmelil.

Závěrečná poznámka: 

Ak si pamätám, v kniha bola pdoobná scéna, teda že trpaslíci sa išli okúpať, ale možno to bola ff. Tak či onak, nech sa vám shipperom sliny zbiehajú! Aj kď, krásu tela môže oceniť aj "len" ako esteticky príťažlivú.

Dlouhé čekání

Fandom: 
Drabble: 

Kvůli tomuhle jsme utíkali? Opustili rodiny a riskovali životy?
Zpočátku plni odhodlání a nadšení trávíme den za dnem jen pitomou buzerací a šprtáním krkolomných slovíček a nepochopitelných frází.
Jako kdybychom nikdy před tím nenosili uniformu.
Jako kdybychom nikdy před tím nedrželi knipl v ruce.
Každý den, kdy se rozezní sirény, čekáme, že dneska konečně… a zase nic.
Jen čekáme a hledíme na nebe. Někdo smutně, někdo se vztekem
Zatímco Angláni se vracejí s vystřílenými zásobníky, nás nechají jen kroužit kolem letiště a střílet do cvičných terčů.
Dostáváme rozkaz ke startu. Do skutečného boje. Dnes to konečně bude proti frickům doopravdy!

Závěrečná poznámka: 

Naši "hoši v modrém" nestartovali do bojů hned po příchodu do Británie, na své první ostré nasazení si nějakou tu "chvíli" počkali.

Stránky

-A A +A