DMD č. 9 pro 9. 4. 2019. Téma: Sklepmistr

Obrázek uživatele Arenga

Rotolf z Rohova – Soukromá večeře u pana z Norivaru

Úvodní poznámka: 

Myslela jsem původně, že se posuneme zase trochu dopředu, ale nakonec se opět podíváme zpátky, odehrává se cca pět let před tím, než Rotolf zachrání malou Yllanit z hořícího domu jejího otce.
Rotolfovi je devatenáct let.

Drabble: 

„Lacinijské či relemarské, pane?“ nabízel sklepník.
Těšen z Norivaru, přední oriadský velmož a příbuzný knížete, vybral to druhé.
Rotolf byl zvyklý věnovat služebnictvu pozornost. Když sklepník naléval, sledoval jeho ruce. Mistru svého řemesla by se při takovém běžném úkonu neměly chvět...
Vstal. Než pan Těšen stačil zdvihnout číši k přípitku, strhl sklepníka za vlasy a smýkl s ním, až zbytek vína v konvici vyšplíchl. „Ochutnej první, příteli,“ vyzval jej tiše. „Na počest svého pána.“
Zbývající tři hosté u stolu zalapali po dechu.
Sklepník se roztřásl.
Toho večera získal Rotolf vděčnost muže, který se o pět měsíců později stane oriadským knížetem.

Závěrečná poznámka: 

Těšen z Norivaru se už kdysi v jednom mém drabble objevil. Bylo to předloni, v drabble Spolehnout se na druhé .

Obrázek uživatele Elluška

Labužník

Fandom: 
Drabble: 

Sem dolů se zpěv z kuchyně nesl ozvěnou, divně pozměněnou zákrutami chodeb v útržky volání sýčka. Dvě dámy s lucernou otevřely dveře sklípku.
"Stejně se mi tu nelíbí," zašeptala vyšší.
"Tak proč tu bydlíš, trdlo?"
"Sloužit u dvora je čest!"
"Natočíme a jdeme zpátky, potřebuju jen na svařené."
"Jeho veličenstvu libo vyprošťovák?"
"Jaké dvorské vyjadřování, ó!"
"Pst!"
Menší zvedla lucernu nad hlavu. Zřetelně zaslechly sykavý nádech. Polknutí. Odříhnutí.
Ohlodané zbytky sýra na podlaze zasvítily jako zežloutlé kosti.
"Příště s tebou nejdu," hlesla vyšší dáma.
Bilbo se tiskl ke zdi a ve spáncích mu tepalo. Příště rozhodně jen sýr. Bez vína.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Kleio

Vzpomínky na Provence

Úvodní poznámka: 

Sladká a předvídatelná romantická komedie, ve které mělo jít o víno, ale nakonec šlo o lidskou duši, lásku... no a to víno. :-)
Jinak vynikající Russell Crowe.

Drabble: 

Max se rozhlédl po sluncem zalité krajině svého dětství. Vzpomínky na strýce ho znovu zcela ovládly. Jeho laskavá tvář. Jeho praštěný smysl pro humor. Jeho pokusy opít nezletilého synovce. Tohle byl jeho svět.
Zvedl se vítr a pohrál si s nalitými hrozny. Kdesi na domě bouchly okenice. Snad až příliš krásné, napadlo Maxe.
Fanny se na něj dívala svýma nevinnýma očima.
"Jedu zpět do Londýna, Fanny." Pohled neuhnul, ale zalil se slzami.
"Potřebuju vyřídit všechny potřebné papíry. Nemůžu se stát sklepmistrem ze dne na den." Slzy.
"Ale třeba se jím stanu příští měsíc, až se sem definitivně nastěhuju."

Slzy štěstí.

Obrázek uživatele Tora

Se sklípkanem se nemluví

Drabble: 

„To sme tu… zbyli… poslední dva?“ rozhlédla se Sheila kolem sebe.
Gonny ztěžka přikývl. „Jo. Vodpadl Jules, Henry i Gabriela. Revírník se vypařil a Odetta zdrhla už dávno.“
„A…“ nemohla si vzpomenout. „Takovej ten černej… Sklípkan!“
Gonny vytřeštil oči. „Jakej sklípkan?“
„Gonny, dyť s nama mluvil!“
„Se sklípkanem se neto… nemluví! Se zažene! Zašlápne!“
„Gonny, jak chceš zašlápnout dvoumetrového chlapa?“

„Tady sem,“ ozvalo se z hloubi sklepa. „Ten panchart ho zašil až úplně dozadu. Schválně okoštujte, tímhle patokem oblbuje Pražáky.“
Na stole přistála láhev Pražského sklepmistra.
Sklepník, Gonny a Sheila pokračovali v ochutnávce moravských vín.
I strážci mají své dny…

Obrázek uživatele Blueberry Lady

Čerstvý vítr nad řekou Douro

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Kdysi dávno v portugalském 17. století.

Drabble: 

Dva angličtí gentlemani se v průběhu večera začali velmi neanglicky pohihňávat.
"Úžasná dovolená, bratše," špatně artikuloval první.
"Amen, bratře!" přikyvoval druhý.
"Bratři!" okřikl je opat, ale pak se začal smát spolu s nimi. Další naražený sud.
"A šímto, že tohle nechutná ani trochu jako to námožničké víno, co jsme ochutnávali čera?"
Opat se rozhlédl, jako by hledal pár zvědavých uší.
"Já vám to povím, ale..." škyt, "nsmíte to nkomu říst."
Obchodnické duše obou Angličanů zaplesaly, ale fialové rty přísahaly mlčenlivost.
"Já naše místní víno nechávám v sudech... po anglické brandy!" prozradil opat a netušil, že se právě stal otcem portského.

Závěrečná poznámka: 

Asi bych měla opustit alkoholová témata. Na chvilku.

Obrázek uživatele Urrsari

Dungeon master

Úvodní poznámka: 

Hra so slovíčkami. Sklepmistr = dungeon master, alebo pán jaskyne; človek, ktorý vedie príbeh v hre Dungeons & dragons.

Drabble: 

-In an intermission, we leave our heroes be, and show some love for the person behind it all.

The dungeon master is the one who makes the world around the player character come alive. They built the world, the pantheons of deities, the non-player characters that the PCs interact with, they build the quests, plots character story arcs.

The DM does this in a way that is selfless - creating for others, very involved and personal. They take the time to flesh out the game and build a campaign to satisfy the players and their creative drives.

BDSM connection not applicable.

Obrázek uživatele JednoDuše

Povolání

Fandom: 
Drabble: 

Ještě, že mám osm nohou. Ne, šest. Ne, osm. Ale představte si, jak se motá osm nohou. Ne dvě, ale osm. Nemluvě o těch sítích. Vidíte v nich najednou dvě mouchy a překvapivě se netrefíte ani na jednu z nich. Jo. Má to svý mouchy. Ale což, vzal jsem tuhle práci z úcty k tradici. Můj děd by na mě byl hrd. A kromě toho, je to velice důležitá práce. Kdo myslíte, že vytváří ten nádech času na těch předmětech, co v nich je ta tekutina. Vlákénko sem, vlákénko tam. Pečlivě připevnit. Tu tam mírně ledabyle.

Jen si občas cucnu.

Obrázek uživatele KattyV

Ve sklepě

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Drabblík trochu mimo pořadí. Netýká se vůbec pátrání po vrahovi, naopak Anduly se týká velmi.

Drabble: 

Sklep je jako hluboká propast. Vedou do něj strmé schody, žárovka poblikává a vane z něj chlad a vlhko. Malá Andula se k smrti bojí, jenže kožená jablíčka, skladovaná v lískách až do jara, sladká mrkev, uložená v pilinách, i lahodně kyselé nakládané zelí, to jsou neodolatelná lákadla.
O něco později se bojí méně, je už přece velká holka. Kontroluje klíčky na bramborách určených pro sadbu, vyhazuje ovoce, na kterém se objeví jen náznak hniloby.
„Náš malý sklepmistr,“ směje se tatínek a čechrá jí vlasy.
Pro tuhle vzpomínku utíká do sklepa vždycky, když je jí po něm až příliš smutno.

Závěrečná poznámka: 

Doufám, že si pamatujete, že tatínek je v současnosti zavřený. Příležitostně podrobněji vysvětlím proč.
Andule se po něm samozřejmě stýská.

Další dílek zde

Obrázek uživatele Peggy Tail

Degustace trochu jinak

Drabble: 

Degustátoři sedí u nápoje hodnotící jeho charakter.
Jsem veverka, nebo to dnes chutná jinak?
Takové trochu chutnější, že? Poškrábe se degustátor číslo dva za uchem.
I když já o přípravě nic nevím, povzdychne si jednička. Kde je trojka? No jasně, válí se v bazénu. No nic, jdu na verandu.
My jdeme taky! Hlásí dvojka s trojkou.
Trojka se po cestě zastaví.
Co tam tak vykuleně zíráš?
Já zapomněl, co jsem to chtěl. Moment... jít na verandu!

Tři fouskové knedlíky se vyhřívají v zimním slunci.

"Tak co, moje chlupaté placičky, chutnal vám ten slabý čajík? To kvuli Dedondeho rýmičce," pronese sklepmistr.

Závěrečná poznámka: 

Moji osmáci degu jsou degustátoři a já sklepmistr. Slabý čajík zabral. Dedonde přestal kýchat. Bazén je nádoba s činčilím pískem, ve kterém se "koupají". Veranda je horní patro klece, kde se osmáci rádi roztékají, když svítí slunce.

Obrázek uživatele Bilkis

Schůzka

Úvodní poznámka: 

Předchozí: http://sosaci.net/node/35902

Karl s Česťou na scéně.

Drabble: 

Zakouřená nádražka byla plná lidí. Seděli u stolu v rohu, před sebou piva a uprostřed stolu dvě lahve. Sklepmistr a voda, zřejmě. Přivítaly ji ponurými úsměvy. Posadila se a sáhla po pivu, které na ni čekalo.
"Podle toho, co říkala tvoje zpráva, jde o nějaký druh nemrtvého. Nejdůležitější je teď ochránit všechny, kteří s tím přišli do styku po porušení ochranného kruhu." řekl jí Česťa na uvítanou.
"Chápu," odvětila.
"Použij tohle víno, svař ho s pelyňkem, šalvějí, mateřídouškou a skořicí. Pak to nařeď svěcenou vodou a každému dej napít. Každému." vysvětlil Karl.
"A pak?"
"Pak zjistíme, jak se toho zbavit."

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Witch

Lákavé pozvání

Úvodní poznámka: 

Navazuje na "Otravná alergie" - http://www.sosaci.net/node/35890

Drabble: 

Poté, co Obelix pronese kýchajícího Asterixe pelyňkovým polem, Idefix vede jejich cestu dál k jihu, přes kopce a říčky, až se západem slunce dorazí k malebnému městečku.
Většina místních před dvěma cizinci práská okenicemi, aniž by se Asterix stačil poptat po světlovlasé cizince, ale v hostinci jsou uvítáni, jak se patří.
„Jen se usaďte, pánové,“ rozhazuje rukama hostinský. „Doporučuji vyzkoušet k večeři naše víno, zrovna jsem načal výborný ročník!“
„Proč ne?“ souhlasí Asterix, zatímco Obelix už slintá nad hrnci. „Dáme si rádi.“
Vínko je vskutku výborné a hostinský je až podezřele ochotně zve k nahlédnutí do jeho sklípku pod hospodou…

Obrázek uživatele Iantouch

Lovci pokladů

Fandom: 
Drabble: 

Gellert zabušil na dveře krčmy.
„Máme zavřeno!“
Gellert zabušil znovu. Dveře vrzly a ve škvíře se objevila tvář Rufuse Kvasinky.
„Á, to jste vy pánové. Tak pojďte…“
Albus podal muži váček galeonů.
„Nevím, co myslíte, že tam najdete, ale na otázky asi nejste zvědaví, co?“ uchechtl se, když scházeli po schodech dolů.
Prošli kolem vinných sudů. Kvasinka vytáhl hůlku a poklepal na zaprášený regál s lahvemi.
Z temné chodby páchla plíseň.
„Lumos!“
Několik dlouhých minut procházeli labyrintem.
„Tak tady,“ oznámil Kvasinka. „Peverellovic sklep.“
Uprostřed místnosti stála bedna. Gellert ji otevřel.
„No?“ vyhrkl nedočkavě Albus.
„Nic. Plesnivý brk a myší hovna.“

Obrázek uživatele zirafice

Oslava výročí

Úvodní poznámka: 

Nevěřte, že děti spí, jen proto, že je v pokojíčku ticho.

Drabble: 

„Táta! Táta! Co to máš?“
„To je pro maminku. Vy dva šup do postýlek. Takových hodin.“
Rozdá pusy a děti poslušně odběhnou. Žena vrtí hlavou.
„Já se můžu přethnout a tobě stačí pomalu jedno slovo. Víno?“ podiví se.
„Výběr sklepmistra. K výročí. Máme vývrtku?“
„Otevřu to. Výročí?“
„Seznámení. Lenka mi připomněla,“ přizná pokorně zásah věrné kamarádky. „Já bych tedy slavil jinak ...“
„Divochu,“ směje se, ale odlákat se nechá. Otevřená láhev osamí. Na chvíli. Když se rodiče vrátí, nestačí se divit.
„Máme děti notoriky,“ povzdychne si žena.
„M-my ch-chtěli jen o-ochutnat,“ hájí se Vilda. Tilda jen tiše bledne. Noc bude veselá.

Závěrečná poznámka: 

Tak, doufám, že to na splnění téma stačí :)
Nachlazení se mě drží jak klíště, takže pořádně nezvládám ani číst ani komentovat. Tímto se hluboce omlouvám a slibuji, že to napravím, až zas budu při vědomí :D.

Obrázek uživatele Faob

Starý pes se novým kouskům učit nepotřebuje

Fandom: 
Drabble: 

Hlasitě našlápnu na stupnici nad ním, zaječí, seběhne a noří se do útrob tmy. Snaží se rozsvítit stropní žárovku, ale zasirkoval jsem. Paprsky baterky mnou procházejí, hodím stínem na stěnu za sebou… Přepadnout je zezadu, na trase úniku, je velmi účinné a blahodárné. Rostu, mohutním.
Nechám jej zpoceného prorazit zpět.
„Žádní bubáci neexistují,“ zlobí se maminka nahoře, „jsi obyčejná bábovka!“
Škrabu zdi, roztahuji stíny, krtkuji v uhlí, lebedím si v bramborách, houpu se na drátech a občas nějaký překousnu. Starší než Metuzalém, netrvám na stravě. Živí mě strach, vědomí nesmrtelnosti. Byl jsem, jsem a budu, nejstarší z nás, Mistr, Sklepmistr.

Obrázek uživatele Aries

Únik

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Hru na schovávanou

Drabble: 

Strážník u žluté pásky se choulí do dlouhého pláště. Zívá. Polevuje v ostražitosti.
Netuší, že ze zrcadla za ním se potichoučku souká černý spár.
Drápy se už už zatínají.
Vtom tmu rozčísne oslnivý blesk.
Cosi zmizí.
Ostré světlo bolí.
Přibíhá rozčilený zrzek: „Člověče, vy tu spíte? Málem vás to dostalo!“
„Kde je?“ blekotá strážník zděšeně.
„V zrcadle.“ Muže následuje žena, šalvěj a černobýl pohotově.
Zas ty protivné byliny!
Cosi hledá úkryt.
Rozbité zamřížované okénko?
Šup tam!
Matné zrcadlení zelených lahví.
Dřevěné sudy.
Osvěžující voda, hřejivý oheň, svěží vzduch, plodná země. Nade vším éter.
Krev a maso nikde?
Cosi začíná zkoumat.

Závěrečná poznámka: 

Příště: Zásah

Plán na večer

Úvodní poznámka: 

Co k tomu říct, když si Florianus vyhlédne svou kořist, tak snadno ji nepustí z hledáčku.

Drabble: 

To Floriana Ilunia takové stíny minulosti netížily. Po rozhovoru s mágem, se věnoval jen svému obrazu, dokud panovalo přesně to světlo, které k práci potřeboval.
Egnatiin palác stál na venkově nedaleko útesů na východním pobřeží. Pozemky k němu náležící obepínala zeď a vše potřebné k chodu domácnosti nakupovalo služebnictvo v nedaleké vsi.
Srdcem sídla bylo atrium s trochou zeleně a mramorovou kašnou. Což bylo to místo, kde měl mistr stojan s plátnem. A kam mu nyní sluha přinesl láhev s bílým vínem.
„Vyřiď sklepmistrovi, aby připravil navečer lahvinku milferiskeho červeného. Hodlám mít v lázních společnost.“
Mínil Lucretia přizvat po obědě.

Obrázek uživatele galahad

Pivnice a pavúky

Fandom: 
Drabble: 

Zlodejka, ktorá kráčala prvá, náhle zastala a zakryla lampáš handrou. Kobka sa ponorila do tmy a ticha.

„Niečo sa mi zdalo, ako keby som počula zvuk dopadajúcich kociek,“ povedala a lampu odokryla.
Pred ňou sa slizila veľká zelená masa.
„To nedáme! Naspäť!“ zavelila.

„Ktorou chodbou?“ pýtala sa, keď sa dostali na rázcestie a zabudla, ako treba odbočiť.
„Doprava!“ kričal klerik, poverený kreslením mapy podzemia.

Kocky zarachotili a dopadli.

Do chodby vystrelila spŕška šípov. Prieskumníci pred nimi ledva uskočili.
„Goblini!“
Prebili sa cez nich, ale slizký tvor im bol stále v pätách.

Pán podzemia sa spokojne usmial a znova hodil kockami.

Závěrečná poznámka: 

Venované všetkým Dungeonom a Dungeon Masterom.

Romance o vínu

Úvodní poznámka: 

Takže, po té hrůze, co mě na tohle téma napadla (snad ani nechtějte vědět) jsem se rozhodl napsat o někom, kdo by taky mohl být považovaný za sklepmistra. Snad je to tedy v tématu. Odehrává se roku 1358 :-)

Drabble: 

Král Karel, co právě navrátil se domů
z Burgund, kde vína sluncem zlaceného dost,
přivezl sobě darů — vévody co host —
kořenů révy rovnou tisícovku k tomu.

Svolal pány, co jich v Čechách bylo,
co měli alespoň malý kousek lánu,
a rozkázal jim (líp na jižní stranu)
víno vsadit, aby v slunci zrálo.

"Takové novoty přec nejdou!" by odvolal
hned krále prosí jeho páni věrní.
"Já dvanáctero odpustím vám berní!"
znaje svých paličatých Čechů, zvolal král.

Tak réva vsazena a roste výš,
na hroznech horké slunce hraje,
a král se těší, až vína z ráje
si plnou k retům zdvihne číš.

Obrázek uživatele Keporkak

A stejně si ho vzala

Drabble: 

Když farmářka byla prve budoucí farmářkou:
„Kulíšku, převezeme spolu traktory z jedné louky na druhou, je to pár kilometrů, já pojedu před tebou a ty v klidu za mnou. To zvládneš, nemůže se nic stát!"
„Ale já traktor nikdy neřídila!"
„Neboj, to bude v pohodě, jedéééém"
Bylo to v pohodě, až do chvíle, kdy cesta začala klesat. Budoucí farmářka šlápla na brzdu a nic. Znovu a zase nic. Strhla volant, sjela ze silnice na louku a zastavila v protisvahu.
„Promiň, já jsem ti zapomněl říct, že ten traktor moc nebrzdí."
Rozklepané děvče by v tu chvíli nepohrdlo snad ani Sklepmistrem.

Obrázek uživatele Vinpike

Primice na kolech

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Pravačku má bolavou od všeho podepisování záruk, pojištění, připojištění, proškolení bezpečnostního, protipožárního, zdravotního i antistresového, ale je to tady. Autobusová primice.
„Vy jste tu nový!“ upozorňují všichni.
„A právě proto,“ usmívá se, „dnes zadarmo.“
„Zítra tu ale budete taky nový!“ soudí pan Sháněl.
„Tím si nás nekoupíte, linku jste chtěli zrušit, a to vám neodpustím!“ neslevuje ze svých zásad paní Horáková.
„Nejsem žádný senior,“ rozčiluje se inženýr Starý, „za jízdu si zaplatím a hotovo!“
„Vydejte mi prosím doklad,“ trvá si na svém doktor Strach, bývalý sklepmistr, „pořádek musí být! Přijde kontrolor a pokutu zaplatí kdo?“
Vyťuká jízdenku za 0,00 Kč.

Závěrečná poznámka: 

0,00 považuji za jedno slovo...
Následuje Nechte přistoupit chudé v duchu.

Obrázek uživatele neviathiel

Bernard

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Bratru Bernardovi říkali Sklepmistr, protože málokdy vytáhl paty ven od počítače v laborce. Laborka je ve skutečnosti prostorný suterén a Bernardovo pravé jméno Jolana nezná. Jméno vás dává všanc nejen čarodějům.
Jen ta sklenka vína u monitoru je pravá.
"Teď to nepij," zavrčí Jolana.
Probíhá důležitý experiment. Totální extrakce z pětadvacítky. Zbytky půjdou do skladiště, kde ještě týdny budou výtěžné.
Sotva chodila, když ji přivedli a připoutali řetězy k zadní desce ždímačky. Jolana sundala náramek. Byla by ho škoda. Čarodějnice sebou cukala. Pak prosila. Pak už jen plakala.
Motory začaly vrnět.
"Kurva!" zařval Bernard od počítače.
Nastala tma a ticho.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Xantin

Rána jsou v rodině myšlenkově ospalejší

Fandom: 
Drabble: 

„Zííív,“ polyká svět Apolo, „co je to sklepmistr?“
„Dle slovotvorby soudím,“ soudí Sikar, „že šéf sklepa. V našem případě tedy bubák nebo vrchní myš.“
„Jů, jů, vava, vava,“ řičí čilá Viktorka.
„Přečtěte jí někdo kocoura Vavřince,“ mátožně prosí Taura, „potřebuji aspoň hlt kávy!“
„Já musím jet,“ volá z předsíně Thea, vyrážejíc na třídní duchovní pařbu, „v Palestině moc sklepů není, takže Písmo nám asi nepomůže… Jeremiáše uvrhli do sklepení, totiž do kobek!“
„Sklepmistr se stará o víno,“ praví sečtělá Linkva, „a nejlepším vinařem je nepochybně Pán.“
„Víno?“ rve víčka přes ospalky Filcin, starý pivař, „po ránu, odpoledne ani večer ne!“

Obrázek uživatele Rya

Jak bylo téma

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

... aneb nevyspalý Myšák je trochu mimo.

Drabble: 

Myšák se chystal do pelíšku, ale Sovátko ještě dopíjelo poslední doušky osmdesátého šestého cappuccina, než vyletí na denní šichtu.
„Komu se nelení, zaseje osení,“ loučil se Myšák.
„Tak to není!“
„Tak dlouho se džbánem, až nehneš rumpálem!“
„V příslovích je staletá moudrost, ale ve tvých se ztrácí!“
„Kolik višní, tolik třešní,“ pokračoval Myšák.
Sovátko zaváhalo. Tohle bylo správně, ale stejně mu to nedávalo žádný smysl.
„Kdo jinému jámu kopá, vlastní nemá!“
Sovátko protáhlo křídla.
„Kdo se bojí, nesmí to sklepa!“
„Do lesa! Neumíš ani jedno?“
„V příslovích jsem náhodou mistr světa!“
„Leda tak mistr sklepa,“ zasmálo se Sovátko.
A odletělo.

Stránky

-A A +A