DMD č. 12 pro 12. 4. 2019. Téma: Vzdušné zámky

DMD č. 12. pro 12. 4. 2019. Téma: Vzdušné zámky

Nebojte, nezapomněla jsem na vás (tentokrát O:-)). Stavíte (si) vzdušné zámky (třeba jak vám to příští téma skvěle padne)? Doufám, že dnes jsme se strefily.

Pěkné drabblení!

Téma pro 12. 4. 2019: Vzdušné zámky
Toto téma bude uzavřeno 12. 4. 2019 v 23:59.

Bodíky můžete sledovat zde.
Nezapomeňte si přečíst FAQ.
V případě nejasností konzultujte Pravidla.
Metodika počítání slov

Platné do: 
12. 4. 2019 v 23:59
Obrázek uživatele TimeGirl

Na cestu

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

Drabble: 

Charlie nastoupil do drožky, která před ním zastavila. Fousatý kočí se na něj otočil a když viděl jeho mladistvou tvář, trochu se zakřenil, nejspíš čekal jiného zákazníka. "Kam to bude, pane?"

"Antaross," odpověděl chlapec trochu nejistě.

"To je docela štreka, mladej."

"Mám na to," podal drožkovi zmuchlanou bankovku, aby mu dal najevo, že se nemusí ničeho bát.

S pažemi skříženými na prsou se opřel o sedalo a zavřel oči. Hlavu měl plnou nadějí, co mu, a vlastně celé zemi, jeho cesta přinese. Odboj přece ještě musel fungovat. A musel být obrovský. Určitě je najde a všechno se pak brzy změní.

Obrázek uživatele L.P.Hans

Jiříkovo vidění

Drabble: 

Jirka ležel na lehátku a opaloval se, když v tom na něj padnul stín.
„Haló je tohle Paříž?“
Protřel si oči a rázem se mu zatočila hlava. Nad zahradou se mu vznášel úplně malinkatý hrad a z cimbuří na něj shlížel mužík v leteckých brýlích.
„To… tohle je Horní Dolní u Prahy,“ vykoktal.
„Tak pardon, že jsem obtěžoval.“
Mužík zatáhnul za páku a hrad zamířil za obzor.
„Máňo! Právě tu proletěl hrad! Pojď se podívat!“
Manželka vyšla na zahradu, očima přelétla hromadu prázdných lahváčů a už ho brala koštětem.
„Ty si se zase spráskal jako prase. Já ti dám hrad!“

Obrázek uživatele may fowl

Míjení

Fandom: 
Drabble: 

Ten byt byl jejich přestupní stanice. Míjeli se mezi dveřmi a říkali jen promiň a nemáš něco černýho na vyprání?. Míjeli se tak potichu, že si žádný nikdy nebyl jistý, jestli doma není sám. Už nestavěli žádné vzdušné zámky, alespoň ne od doby, co přestavěli koupelnu. Jak šly roky, v lednici ubývalo alkoholu a přibývalo krabiček s navařenými obědy.
Jednoho dne si Lenka sbalila život do kufrů a potichu odešla, i se všemi svými krabičkami a snubním prstenem. Tomáše na tom nejvíc mrzelo, že v lednici už tou dobou nezůstal žádný alkohol.
Ten byt nebyl ničí přestupní stanice. Tomáš ano.

Obrázek uživatele Owlicious

Touha po věčnosti

Fandom: 
Drabble: 

Nejmoudřejší z lidí hledí na život, na věčné mravenčení kolem sebe.
Vše se opakuje, nic není nové... a přece je všechno pomíjivé.
Nelze si pamatovat, co bylo, budoucí generace nevzpomenou, co je nyní.
Pachtění a lopota, poznání a moudrost, pošetilost a žádosti srdce - o to vše lze usilovat - ale vše je honba za větrem.
Ať se snažíme o cokoli, užitek z toho bude mít někdo, kdo přijde po nás.
Marnost nad marnost, všechno je marnost.
Nakonec moudrý král řekne, že vše dobré v životě je darem Božím.
Bůh jediný vyhledá to, co zašlo.
A vše, co učiní, zůstane na věky.

Obrázek uživatele Eso Rimmerová

Do vzdušného zámku a výš

Úvodní poznámka: 

Malíček je postava, která mi připadá fascinující tím neuvěřitelným vzestupem téměř z nuly až do nejvyšších pater království. Jistě, k takové báječné kariéře si vypomohl nejedním podrazem, ale musí se mu nechat, že má velké sny a zároveň odhodlání si je vyplnit. Proto ho mám já (a nejen já) tak ráda. :-)

Drabble: 

Jeho pradědeček byl braavoským žoldnéřem, dědeček potulným rytířem a otec nejmenším z malých lordů, jehož panství tvořil jen nepatrný kousek skály. Přestože jeho rod s každou generací zlepšoval své postavení, neměl toho mladý Petyr Baelish mnoho, oč by se mohl opřít. Jen své schopnosti a sny. A sny, na těch rozhodně nešetřil. Mnozí mu říkali, aby místo stavění vzdušných zámků zůstal nohama na zemi. Petyrovy nohy však nestály na ploché zemi. Kdepak, neúnavně našlapovaly na další a další schody, stoupaje čím dál výše, až do „vzdušného zámku“ s Měsíčními dveřmi a nebeskými celami. I odtud však bylo pořád kam stoupat...

Obrázek uživatele Keneu

Ať vstoupí

Fandom: 
Drabble: 

Sedí spolu v šicím pokoji. Princezna Margueritta a… ta druhá. Říká si Coletta.
Coletta maluje a zpívá si, Margueritta ji pozoruje. V hlavě konečně nesvírané bolestí vrtá otázka. Princezna není zvyklá vyzvídat, ale přesto:
„Na svůj stav jsi výjimečně vzdělaná,“ začíná zlehka.
„Chtěla jsem.“
„To mnohdy nestačí. Třeba když dojde na vdavky. Chtít nám dvěma moc nepomůže.“
„Výsosti, já si nestavím zámky z oblaků. Svým snům napřed vyhloubím základy. Pak na sebe kladu činy jako cihly a do malty rozmíchám štěstí. Získám, koho chci.“
Její sebedůvěra mluví za vše.
„A bude ten bytelný sen mít dveře pro mého bratra, Nicoletto?“

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele eliade

Šťastné a veselé vzdušné zámky

Drabble: 

Cesta sobího sáňkaře k olympijské medaili nebyla jednoduchá. Kdysi pomáhal tahat sáně Santa Clause a pomýšlel na založení rodiny. Pak mu žena utekla se zlatým prasátkem.

„Když máte dvoje parohy, vaše hlava je tak těžká, že se v oblacích jednoduše neudržíte,“ vysvětlil. Pád na zem byl prý tvrdý, ke zlomenému srdci přibyla i zlomená noha.

Po zotavení se sob vrátil k tomu, co znal nejlépe – k saním. Tentokrát se však rozhodl nechat se vozit.
Jeden zvyk mu ale z minulosti přeci jen zůstal; na závody s sebou pokaždé nosí tašku s dárky.
„To abych úplně nezklamal své fanoušky, kdybych prohrál.“

Závěrečná poznámka: 

(Musela jsem hodně krátit, snad je téma stále patrné...)

Paprsek vzpomínek

Fandom: 
Drabble: 

Dech větru kolébal listí nad našimi hlavami. Její vlasy vlály jako šustící stébla trávy kolem nás. Cinkot smíchu dozvučel.

„Nechtěl by ses přestěhovat na venkov? Je tady nádherně,“ povzdechla si.

„Ale ano, mohli bychom si koupit nějaký domek za městem…“

„Ano!“ znělo nadšeně. „S obrovskou zahradou…, kde se budou prohánět naše děti.
Budu tam pěstovat kytky… a s terasou, kam si můžeme večer sednout a dát nějaký drink… Udělejme to tak!“¨

„A nesmíme zapomenout na garáž. Musí mít garáž.“

„Dole bude velká prosklená kuchyně! Nahoře z podkroví bude úžasný pohled na pole a louky!“

To bude nádhera, problesklo nám hlavami.

Obrázek uživatele Achája

Kapky rosy

Drabble: 

Bosé nožky jemně našlapují po mechu. Krajkový cíp zelené sukně sbírá ze země rosu. Bledé prsty pohladily pár malých kvítků.

Melodie probouzejícího se lesa je prostě krásná!

Potůček zurčí a skáče přes kameny, tůň jako stvořená ke koupeli.

Jé, ledňáček.

Rozpustí si vlasy, odloží sponu na kámen. Začíná rozvazovat šněrování a stáhne šaty z ramen.
Za sebou zaslechne tiché kroky.

No konečně.

Ruka jí zakryje oči a hlas rozverně šeptá.
"Hádej-"

---
Crrrrrrr!
Rozmrzele zastaví budík.
"Že zrovna teď!"
Znovu se uvelebí v posteli a upře pohled na strop. Oči ho však už nevidí, noří se zpět ve své vzdušné zámky.

Závěrečná poznámka: 

Jojo, kdysi jsem se dokázala hodiny ráno válet v posteli a snít o různých věcech :-D Třeba jaké by to bylo, být elfka :-D

Obrázek uživatele Dr. Dark Current

Výtvor architekta

Úvodní poznámka: 

Už od nepaměti dávají architekti velmi zabrat všem inženýrům, kteří se snaží realizovat jejich praštěné nápady. A nejspíš nejsme daleko od toho, aby jsme v nich mohli bydlet :D

Drabble: 

“Dobrý den, já jsem tady na to posouzení technologické realizovatelnosti svého návrhu moderní čtvrti.“

Inženýr otevře složku s návrhy a s vytřeštěnýma očima vyprskne: „Co to má jako být?!“

Architekt se lišácky usměje. „No... Vzdušné zámky přece! Není to snad poznat?“

Druhý pohled je už o něco méně děsivý. „Hmm tak dobře… On chce vznášející se zámečky… Kdybych je chtěl držet ve vzduchu elektromagnetem, tak by se pro jednu čtvrť musel postavit další Temelín. Ale co taková supravodivá levitace… Ten odpařující se kapalný dusík by vypadal jako ty mraky, co nakreslil…“ mumlá si pro sebe Inženýr.

„Rozpočet je opravdu neomezený?“

Závěrečná poznámka: 

Dobře ani varianta se supravodiči by nebyla moc ekonomicky efektivní, ale jistě by to bylo jako v pohádce!

Obrázek uživatele Champbacca

Reci a realita

Úvodní poznámka: 

(mezitím pořád na té samé lodi)

Drabble: 

Jakmile se Johance udělalo trochu lépe, lehla si trojice na palubu, pozorovala mraky a plánovala, co dál. Vzhledem ke složení skupiny to nemohlo být nic malého.
Tak předně museli samozřejmě dostat Francii z područí Angličanů a zapálit barák pár proradným Burgunďanům. Edvin, který byl ochoten poskytnout benzín i stroj času, se pak chtěl v Galii podívat po místech, která navštívil tenkrát v šestém století na výjezdu s rytíři kruhového stolu, a celé to měli završit vyčištěním Arden od topivců a postavením nového Kaer Morhen, aby si na své přišel i Geralt.
Ovšem nejdřív museli dopít, což se mohlo trochu protáhnout.

Závěrečná poznámka: 

A ostatně soudím, hlavně u tohohle tématu, že by Jediland měl být aktualizován.

Obrázek uživatele Linkový stykač

Na voze a na záloze

Drabble: 

Jakékoli denní snění, filosofické hloubání či oddávání se meditativním procesům je pro řidiče tramvaje zhoubné, je-li provozováno během výkonu služby. (Je znám případ nejmenovaného strašnického řidiče, který počal na Andělu rozjímat, s linkou 9 se klidně vydal přes Palackého most, na volání dispečinku nereagoval a zastavil až na Pavláku, kde mu dispečerská hlídka zatarasila cestu a odvezla jej na krevní zkoušku.)
Něco jiného je, když máte zálohu. V tom případě totiž - dokud nějaký dobrák nezavolá, že si bere sickday - vy sedíte na pohodlném gauči v odpočinkové místnosti a můžete beztrestně fantazírovat o čemkoli. (Třeba Zbyněk rád snívá o uzených žebrech.)

Obrázek uživatele Queen24

Během jedný vteřiny

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Období po maturitě 2015 až po letošní duben 2019.
Náš život se může změnit každým okamžikem o 180 stupňů a nabrat naprosto jiný a nečekaný směr. Proto já osobně už jsem se docela naučila nic moc neplánovat a nesnít si vzdušný zámky... Protože se s oblibou hroutí jako domečky z karet, většinou když to nejmíň čekáte :)

Drabble: 

Žurnalistika. Přijímačky. Výsledky. Napětí. Budoucnost? Infarkt. Co teď?! Bezradnost.
Rozčarování. Nejistota. Strach.
Pud sebezáchovy. Internet. Vyhledávač... Tropy? Tropy. Pokus. Předsudky. Na pár měsíců. Nedůvěra. Nezájem.
Kamarádi. Zvířata. Exotika. Praxe. Zoo. Skleník. Rozvojové projekty. Zápal. Překážky. Nadšení. Jistota. Nový život. Domov. Zábava. Lásky. Zrady. Zklamání. Nový pokusy. Nový vzdušný zámky.
Univerzitní noviny. Redakce. Psaní. Články. Rozhovory.
Roky. Bakalářka. Příprava. Státnice. Finále...
Přihláška. Navazující studium. Odesláno. Těší se.
Zkouška. Jedna z posledních. Nespravedlnost! Poslední pokus. Zase bezpráví! Konec.
Šok. Vyčerpaní. Dno. To nejtvrdší.
Konec?! Ne! Motivace. Podpora. Přátelé. Rodina. Stížnost. Žádost. Děkan. Komise. Čekání.

Boj.
Až do konce.
Boj o život. Doslova.

Závěrečná poznámka: 

Ano, bohužel je ,,ze života" i ta zapšklá baba, co nehraje fér play a vyhazuje lidi těsně před státnicemi :D Ale já se jen tak nedám...

Obrázek uživatele Ancient Coffee

Dlouhá letní romance

Úvodní poznámka: 

Rozhodla jsem se, že dám Beatrix trochu prostoru. Drabble přímo navazuje na U vody, jsme tedy stále v hluboké minulosti.

Drabble: 

Za jediné léto se může stát mnohé. I úplně všechno.

Schovávali se v křoví a zírali. Pak Greta kýchla.
„Běžte!“ sykla na sourozence Beatrix, načež se při útěku zamotala do větvoví a přistála na kolenou v blátě.
Nad ní se zjevil stín a smál se. „Pomůžu ti na nohy.“
„Komu tykáš?“ vyštěkla a nahoru se vydrápala sama.
„Já jsem Tomáš.“
„Be- Beatrix...“

Brzy spolu vedli i květnatější hovory. Například o kupě dětí, zahradě, o tom, co by mohli všechno dělat, kdyby se vzali.
„Krejčí?! A Čech? Nikdy. Ani přes mou mrtvolu, slyšíš!“
Až přes otcovu mrtvolu. Trvalo to patnáct let.

Závěrečná poznámka: 

Jmenuje se Dvořák. Tomáš Dvořák.

Obrázek uživatele Naughtilus

Do you like what you see?

Drabble: 

Nazdar, ty v zrcadle.
Vzpomínáš, když nám bylo sotva deset?
Nechat se draftovat do NHL, získat Vezinu, Stanleyho?
A co patnáct? Okouzlit češtinářku? Teda když jsme zrovna nefantazírovali o životě s Terezou?
Někde mezi dvaceti a třiceti, vykašlat se tady na všechno a všechny, odjet přes půl světa za tou roztomilou slečnou, co jsme kvůli ní pravidelně zůstávali vzhůru do rozbřesku, vystudovat tam, a dělat bůhvíco?
Jo, to byly naivní časy.
A podívej se, jak vypadaj naše vzdušný zámky dneska.

Vstát z postele, zvládat každodenní lidský situace, přestat sám sebe sabotovat neschopností se pohnout a něco udělat, dokud není pozdě.

Obrázek uživatele Envy

Nepochopení štvanci

Fandom: 
Drabble: 

Malovali si, jaké to bude. Překlenovou všechny mosty a starosti, nebudou se muset řídit rady a pravidly svých rodičů ,a budou si žít jako král a královna, přesně tak jak chtějí, volní, a bude jim dobře. Utekli z domova, vidíce své představy na dosah ruky.

Přespávali na gaučích u přátel. kteří s nimi ještě mluvili, dokud jich i oni neměli dost. Cítili se pak ještě více ublíženěji, naštvaněji, opuštěněji, nakonec spali i na ulicích.

Teď se tísní v malé garsonce se dvěma dětma, neustále si myslíc, že to ostatní jsou viny z toho, že jim ty jejich vzdušné zámky nevyšly.

Obrázek uživatele Roedeer

Snil o palmových plážích

Úvodní poznámka: 

O Alanovi.

Drabble: 

Snění, to pro něj dřív byla ztráta času. Ale byl na té bezcílné cestě už dlouho a měnil se. Všímal si věcí, které by dříve přehlédl. Třeba toho, že Jackovy oči mají barvu zelených oliv. Byly to jediné oči, které se na něj s pravidelností dívaly; ti ostatní, ti mrtví, oči neotevírali.
A začínal i snít.
Tohohle Jacka vlastně pořádně neznal, ale dovedl už si představit, že s ním stráví zbytek života. Co taky zbývalo. I vzdušný zámek se lépe obývá ve dvou a vidina palmové pláže, stohlavých hejn ryb a Jackovy konejšivé společnosti ho poháněla dál, krok sun krok.

Obrázek uživatele Rorico

Já tu bydlet nebudu

Fandom: 
Drabble: 

Dneska je dobrej den, najedená, vyspalá, a právě přicházejí otroci.

Ano, potřebuju pomazlit a pochovat.

Co? Do BEDNY?!

Ne, rozhodně nejedeme pryč! Já se trochu bojím. Bojim bojim.

"To bude dobrý, nejedeme k panu doktorovi."

Ti tak budu věřit... Co? Dál nejedem?

"Jé no ty jsi tedy vyrostla!"
"Asi za týden si ji vezmeme."
"Jojo, to je v pohodě."

O 10 dní později

Oni si jdou pro mě? No to já teda nevim...
"Ahoj kožíšku!"

Počkat, tudy to neznám, kam to jedeme?!

"Tak tady teď budeme bydlet miláčku"

To zrovna, já si pěkně počkám v bedně, dokud nepojedeme opravdu domů.

Závěrečná poznámka: 

A tak se náš kočičák v novém domově rozhodl první noc na truc nocovat v přepravce, protože prostě tady rozhodně bydlet nebude. :D

Obrázek uživatele Lejdynka

Hon za nekonečnem

Fandom: 
Drabble: 

Po čem lidé nejvíc touží,
co by tuze chtěli mít?
Skákat o samotě v loužích,
v srdci najít vnitřní klid?

V třpytné dálky bosý, malý,
vydá se, kdo trpí studem.
Santiago, Řím, či Bali,
stane se vysněným bludem.

Mlsat mango s netopýry,
okroužkovat prázdný prst,
s Poutníkem se dotknout víry,
štěstí v dlani ani hrst.

Nechoď hledat v cizích zemích
vlastních slzí křehké zbytky,
piedestaly dávno němých,
fauny s šklebem nad kopýtky.

Dálka někdy cestou není,
pravda vpravdě čajem voní,
často s tímhle, teď a tady
inkoust štěstí srdce roní.

Hledej sebe v cizí duši,
prsk!
a vrásky
kreslí
tuší.

Závěrečná poznámka: 

Já to ještě radši vysvětlím. Ono je to vlastně hrozně jednoduché - člověk žije v představách, že bude šťastný jinde, jindy a s někým jiným, pro stromy nevidí les, celý život hledá něco, co celý život měl.
A je to také o tom, že někteří lidé spokojeně zestárnou s tím, co mají.

Jinak ráda cestuju a Coelha ráda nemám.

Obrázek uživatele Aveva

Pohádka pro malého jestřába

Fandom: 
Drabble: 

Naučil ses létat, ptáčátko moje, ale než vyletíš z hnízda, poslechni si příběh.
Žil byl kdysi kdesi kouzelník. Měl nadání stejné jako ty, stejnou touhu po dálce v očích. Nikdo nedokázal létat tak jako on.
Smál se všem, kdo ho varovali před lehkomyslností. Až jednou vyletěl tak vysoko, že už se nedokázal vrátit zpátky na zem. A nikdo nedokázal letět za ním.
Tam nad oblaky si ze svých kouzel postavil zámek. Krásný zámek plný krásných věcí. Ale až do konce svých dnů v něm byl sám.
Mysli na něj ptáčátko, můj malý kouzelníčku. Aby ses, když vzlétneš, dokázal vrátit zpátky.

Obrázek uživatele Voldemort

Šuplík na lásku

Úvodní poznámka: 

drabble druhé, bez nároku na bod

Drabble: 

Hladové pohledy v kavárně.
Prsty kradoucí se na druhou stranu stolu.
Prohlubující se polibky za rohem kavárny.
Pět vteřin štěstí.
Aurořin vyděšený výraz, vykoktaná omluva, úprk. Za pár vteřin byla pryč.
Eri si cestou domů přehrála v hlavě pár svých představ, tuh a nápadů, které chtěla zkusit a prožít s Aurorou. S povzdechem je přesunula do šuplíku "zase nic".
*
Doma na ni čekal vzkaz. Ten snad musel přiletět.
Můžu to vysvětlit. Jestli o to stojíš, přijď zítra v osm večer na Grimmauldovo náměstí. Mezi jedenáctkou a třináctkou je malá proluka. Tam na mě počkej.
Možná ten šuplík ještě nechá pootevřený.

Obrázek uživatele Ilian

Upozornění pro návštěvníky vzdušného zámku

Fandom: 
Drabble: 

UPOZORNĚNÍ PRO NÁVŠTĚVNÍKY VZDUŠNÉHO ZÁMKU

Zámek je ve vzduchu a proto nedoporučujeme vstup osobám trpícím strachem z výšek a mořskou nemocí, kvůli častému houpání. Dobrovolnému vstupnému se však od nich nebráníme.

Po vstupu se svou skupinou zaujměte postavení na předem určené značce a užívejte si výhled. V žádném případě se nehýbejte! Pokud se zámek převáží, hrozí smrt všech návštěvníků, za kterou neneseme v žádném případě zodpovědnost!

Pokud zámek právě teď nevidíte, neodcházejte! Je nejen ve vzduchu ale také ze vzduchu. Tímto padá diskriminace osob slepých, které si prohlídku užijí stejně jako každý jiný! Za jakékoliv nehody způsobené šlápnutím vedle nezodpovídáme!

Hlupačka

Drabble: 

Chtěla jsem znovu cítit motýly v břiše. Milovat jako poprvé. Jak hloupé, naivní. Svět se změnil, já ale ne.

Naše přátelství nečekaně přerostlo v něco intenzivnějšího. Oba jsme byli šťastní. A pak ses rozhodl odejít a zahodit ty roky společných zážitků.

Stavěla jsem vzdušné zámky. Rozbořils je pouhou jednou větou. Mělo mi dojít, že tvé úmysly nebyly pevné. Já si nechtěla zkoušet vztah, už jsem jich za sebou pár měla. Chtěla jsem jen strávit život po boku člověka, kterému má škobrtnutí připadala roztomilá.

Teď jsi pryč. Zbyla jen bolest a prázdnota. A já i přesto křičím do ticha: Vrať se!

Obrázek uživatele Owes

Odbojově organizován

Drabble: 

Musím říct, že spolupráce s pány Fredem a Georgem Weasleyovými výrazně zjednodušila některé sabotážní akce Fénixova řádu, jejichž plánování mi často přistálo na bedrech.
Ti uličníci měli můj neskonalý obdiv. (Přestože jsem byl jako jejich kolejní ředitel nucen jej skrývat.)
Peruánský zatmívací prášek nás nejednou zachránil před odhalením, děsivé dělobuchy nesčetněkrát napomohly našemu zmizení v davu a záškolácké zákusky spolehlivě neutralizovaly příslušníky ostrahy bez nutnosti likvidace.
Jejich zásilková služba navíc bývala spolehlivá.
Až na jeden případ.
„Objednával jsem výbušné zámky, ne vzdušné zámky. O vloupání do pracovny Dolores Umbridgeové sním i bez vašich brýlí. Teď se tam potřebuju dostat doopravdy.“

Obrázek uživatele Danae

Pauza v misi

Drabble: 

Dvoudenní šplh po fazolovém stonku (no dobře, spíš fazolovém kmeni) se dost podobá výstupu na pětitisícovku včetně bivaku. Nahoře sebou prostě flákla a dvacet minut jenom dýchala. Teprve pak jí do těla prosákly informace, na čem že to leží. Oblaka byla svrchu… pružná. Něco mezi pryží, trampolínou a prachovými peřinami. Přesně taková, jaká si představujete, když na chvíli zdrhnete z dohledu macechy i sester a zíráte dětskýma očima do nebe.
Za chvíli už Popelka skákala jako šílená a ječela při tom radostí. Dalo jí dost přemáhání znovu přepnout do role tajné agentky a vyrazit k obřímu hradu, jak velela mise.

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

O stavebnickém vkusu

Drabble: 

"Podívej, Zdirádku, to je vila skoro jako zámek," ukazuje Jenovéfa.
"Podnikatelské baroko," konstatuje Pankrác.
"A existuje třeba i podnikatelské rokoko?" ptá se Zdirad.
"Doufám, že ne, ovšem nejsem si jist. V hlavách zbohatlíků se vylíhne ledacos a za peníze architekt vyprojektuje cokoliv," odvětí Pankrác.
"Jednou si postavím něco podobného!" prohlásí Zdirad.
"Doufám, že pokud se na to zmůžeš, tak si postavíš něco vkusnějšího," reaguje Pankrác. "Zatím si můžeš stavět vzdušné zámky."
"Vzdušné zámky?"
"Ano, to může každý. Vzduch je zadarmo. A nikomu se při tom nepodaří vytvořit takovou příšernost," konstatuje Pankrác.
"Protože vzdušný zámek zůstává ve stavitelově fantazii," doplňuje Jenovéfa.

Obrázek uživatele Gwendolína

Provinění

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Tentokrát můžu navázat přímo na včerejší drabble. :)

Drabble: 

Teddy se zhluboka nadechl.

"Septimus Výtrusník byl můj nadřízený u Svatého Munga. Jednou jsem ho viděl s nějakým mužem. Ten člověk měl na ruce Znamení zla a Výtrusník mu ho magicky odstraňoval. Nevím, jak to dokázal, netušil jsem, že je to možné. Ale dostal za to pěkně naditý měšec. Harry, on pomáhal neodsouzeným Smrtijedům skrýt ten největší důkaz!"

Harry byl v šoku.

"Teddy... Proč jsi nic neřekl?"

Teddy vypadal zkroušeně.

"Já to prostě vytěsnil. Už jsem nechtěl další procesy se Smrtijedy, další zlo. V mém světě... ve světě, kde jsem chtěl žít... nic takového neexistovalo. Je mi to tak líto!"

Mylne predstavy

Drabble: 

Vecer v posteli:

Dnesek tedy nebyl moc produktivni. Ale to neva! Zitra bude akcni den. Rano jsem prihlasena na jogu a uz je to zaplaceny, to mne donuti vstat. Jeste pred odchodem si pripravim snidani sampionu, treba mi konecne zacne chutnat. A v praci se vrhnu na ty dva mejly tri mesice stary a dodelam ten otravnej report. Odpoledne nakoupim a uvarim neco hodnotnyho a pak se budu aspon hodinu ucit nemcinu. No a vecer konecne uklidim botnik a za odmenu se podivam nan nejakej vzdelavaci porad. To bude parada.

Rano v posteli:
Na vsechno kaslu, stejne si radsi pospim.

Obrázek uživatele Giles Rigby

Tvé touhy i tvé viny v dětech tvých žít budou dál...

Drabble: 

Nikdy mu to nevyčetla, ale cítila, že všechen čas, který věnuje Tenzinovi, ho vzdaluje od Bumiho a Kyii. Věděla, že to ví. Ale ani přes všechnu empatii nemohla úplně poznat, jaké to je být sám. Všechny národy se po válce zvedaly z popela, ale jemu nezbyl ani ten. Musel tvořit z ničeho, ze vzduchu, z víry a odhodlání... A po něm bude jediným vládcem větru Tenzin. Musel mu dát něco navíc. I když ho bude obklopovat přátelství, láska a podpora, nikdo mu nedokáže ulevit od zodpovědnosti, že pokud selže, zůstane místo všech těch pracně vystavěných vzdušných chrámů zase jen vzduch.

Stránky

-A A +A