DMD č. 16. pro 16. 4. 2019. Téma: Únava materiálu

DMD č. 16. pro 16. 4. 2019. Téma: Únava materiálu

Konec romanťárny, přichází krutá realita (po takovém množství romantických témat se není čemu divit). :-)

Téma pro 16. 4. 2019: Únava materiálu
Toto téma bude uzavřeno 16. 4. 2019 v 23:59.

Bodíky můžete sledovat zde.
Nezapomeňte si přečíst FAQ.
V případě nejasností konzultujte Pravidla.
Metodika počítání slov

Platné do: 
16. 4. 2019 v 23:59
Obrázek uživatele Eillen

Na vlastní pěst

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

předchozí část http://sosaci.net/node/37355

Drabble: 

"Tomáš nedorazil do práce," prohlásila Nela ráno místo pozdravu. "Jel napřed, ale není tu."

"Myslíš, že vyrazil na vlastní pěst?" zeptal jsem se, byť jsem dávno znal její myšlenky.

"Proklepla jsem si toho jeho spolužáka z klubu," dodala. "Zrovna čekám na výsledky."

V tu chvíli píplo upozornění na nový e-mail. Nela odběhla k počítači.

"Kurva," zaklela. "Ten zmetek měl plán a nic nám neřekl!"

Mělo mi to být jasné.
Tomáš celou dobu věděl o upírovi, který uměl procházet jakýmkoliv materiálem a byl na cestě do Koněprus.

"Na tohle už sem fakt starej," povzdechl jsem si znaveně. "Vyrážíme za deset minut!"

Závěrečná poznámka: 

Ták a je dohnán skluz.
Tímto se omlouvám za nálož tolika drabblů najednou. Snad už se to letos nebude opakovat.

Obrázek uživatele a.j.rimmer

Domácí úkol

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Češtinářka Pavla hovoří ke třídě na konci hodiny slohu.

Drabble: 

"...abyste si to sami vyzkoušeli, za domácí úkol napište krátkou úvahu na téma 'Proč jsem na světě'. A nezapomeňte na zítřejší diktát!"

Po sobotním obědě si Pavla sedla se slohy na terasu, aby je opravila. Bylo tiché slunečné odpoledne, a tak se jí trochu klížila víčka a musela číst některé texty dvakrát. Ale pak se dostala k Martinově úvaze a ospalost byl ta tam. Jeho úvaha byla jiná než ostatní, taková více technická a fyzikální a nebezpečně směřovala k biologii. Na chvíli jí bylo líto rodičů, kteří asi museli s Martinem absolvovat neobvyklou debatu. Text končil dvěma slovy "únava materiálu".

Obrázek uživatele Blanca

Na hraně

Drabble: 

Zlomit šperhák v zámku byla začátečnická chyba. Většinou to znamenalo, že jste hrubě přecenili svoji úroveň dovednosti.
Tentokrát si Tereza byla jistá, že tu chybu neudělala. To jenom její nářadí začínalo jevit známky opotřebení.
Ne, že by záleželo na důvodu - v nočním tichu zazněl kovový zvuk jako zvon a ona zatajila dech.
Nahoře v okně se rozžehla lampa. Z druhého konce náměstí k ní zamířila lucerna strážného.
Čas zmizet.
Schovala se ve stínech, zrovna když písař vyhlédl že dveří a začal mluvit se strážným.
Ukrytá jejich hlasy se proplížila zadem do uličky u hradeb.
Za chvíli přeskakovala zeď kolem kostela.

Obrázek uživatele Aveva

Hrnečku, vař!

Fandom: 
Drabble: 

Hrneček samozřejmě nevytvářel jídlo jen tak, z ničeho. Byl napojen na jedno malé prosperující království. Zprvu při zadání povelu kradl z královské tabule. Když lidé v důsledku kletby mizejících potravin království opustili, přešel na samostatné zpracování volně ložených primárních surovin. Brzy semlel na kaši veškerou zemědělskou produkci a pustil se do divoce se vyskytujících druhů.
V době, kdy se odehrává jeho nejznámější příběh, už mlel takřka z posledního. Z bývalého kvetoucího království zbývala téměř holá pustina. Nakonec se hrnečku stala osudná snaha zpracovat zkamenělý lišejník. Roky těžce namáhaný porcelán nevydržel a praskl. Do zplundrovaného království se už ale život nevrátil.

Obrázek uživatele Elet

V noci se nevyspat, ráno vstávat v šest

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Výrazně utrpělo krácením a psaním uprostřed noci.

Drabble: 

V noci se nevyspat, ráno vstávat v šest. Přebalit dceru, obléci, přesunout.
Zaplatit 120 korun za to, že ji někdo doveze do školy, nejbližší speciální je na druhé straně města.
Do práce, domů.
Nakoupit, vyprat, uklidit. Vyrazit pro dceru.
Uvařit, pomoci s úkoly. Přesunout na postel. Po tisícáté se pokusit opravit vozík lepicí páskou.
Svléknou, přesunout, umýt, přesunout.
Po nocích pracovat, polohovat, uklidňovat.
V noci se nevyspat, ráno vstávat v šest.

Pro svou dceru by vydržela mnohé, ale po dvaceti letech už se únava materiálu někde projevit musí. Potřebuje odpočinek.
Ale v noci se nevyspí a ráno vstává v šest.

Závěrečná poznámka: 

Bohužel opravdu znám rodiče, kteří mají dítě s kombinovaným postižením a starají se o něj téměř nepřetržitě už přes dvacet let. Cílem drabblete rozhodně není ukázat postiženého člověka jako břemeno, ale jako lidskou bytost, která potřebuje lásku. Nikdy jí ale nemůže dostat tolik, kolik by si zasloužila, pokud její nejbližší nemají čas si chvíli odpočinout a oddechnout.
Částečně může samozřejmě pomoci osobní asistence, která je ale drahá a většina lidí si ji nemůže dovolit v potřebném rozsahu.

Obrázek uživatele Eso Rimmerová

Nepodceňujte pravidelnou údržbu

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nemůžu uvěřit, že jsem až doteď nenapsala nic o tomhle úžasném starwarsovském padouchovi.

Drabble: 

„Tohle je váš konec, Jedijská chátro,“ zavrčel a zažehl dva světelné meče ze své sbírky. Odrazil mistra i padawana a druhým párem končetin aktivoval další dvě zbraně. Jeho zlověstný smích přešel v sípavý kašel a Jediové znovu zaútočili.
Na mistrův výpad potřeboval dvě zářící čepele, na padawanův stačila jedna. Zbývala ale ještě čtvrtá, která vzápětí prošla naskrz trupem jedijského mistra. Znovu se zachechtal a triumfálně roztočil dva ze svých mečů. Padawan se dal na útěk.
Vyrazil za ním. Už po pár metrech však jeho kyčelní kloub začal skřípat a po několika dalších se zcela zadřel. Ani superodolná ultravazelína nevydrží věčně…

Obrázek uživatele L.P.Hans

Čepel

Fandom: 
Drabble: 

Seknutí, paráda, protiútok. Obrana, seknutí, seknutí, obrana, výpad. Mečem odrážel útok za útokem, ránu za ránou a sám na oplátku valícím se protivníkům uštědřoval úder za úderem. Jeho meč byl jeho nerozlučný společník, přirozené prodloužení jeho paže.
Původně patřil jeho dědovi. Když pro něj přišli verbíři, otec si ho vzal stranou a dal mu na cestu dar z nejcenějších. Ve voskovaném plátně byl zabalený prostý meč – chladná ocel bez příkrasy, ale i po létech ostrá jako břitva.
Nyní v bitvě mu bezpočetněkrát zachránila život a on děkoval předkům.
Obrana, výpad, obrana, obrana.
Se zaúpěním, namáhaná čepel praskla nad záštitou.
Bolest.

Touha po změně

Fandom: 
Drabble: 

Vyčerpání.
Přesně to cítil Petr po příchodu domů z práce.
Po převlečení do pohodlného domácího oblečení se posadil na gauč.

Měl chuť si zarelaxovat.
Otevřel si svoji oblíbenou knihu o horách v Kazachstánu.
Jenže i když mu toto téma bylo obzvláště milé, nedokázal se na něj soustředit.

Rozhodl se dát si sprchu na očištění těla a snad i mysli.
Pod proudem vody mu prošla hlavou myšlenka - "Takhle to dál nejde a nedělá to dobře ani Tobě, ani ostatním".

Po sprše zavolal do práce a domluvil se s nimi - tento ročník odučí, ale od června jede na neurčito pryč.
Odpočinout si.

Obrázek uživatele Tess

Nový cíl

Drabble: 

Nechal se hnát proudem, jen trochu mu pomáhal vesly. Proč se namáhat. Už se namáhal dost.
Pocit v hlavě se měnil z pípání ve slabé zvonění v uších.
Když ustalo, začal vyhlížet přístav.
Tady proběhla evakuace jen před několika lety. Možná se sem lidé vrátí.
Život se sem už vrátil, uvědomil si, když sledoval orla mořského stoupajícího na vzdušném proudu.
Zahlédl něco, co mohlo být molem. Vlny zimních bouří ale vymlely maltu mezi kameny. Ty nevydržely nápor živlů a nyní vypadaly spíše jako hromada.
Pocítil určitou nepatřičnost.
Někdo by s tím měl něco udělat.
Třeba já.
Zas tak unavený nejsem.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Lejdynka

Elementálové

Úvodní poznámka: 

BJB, jsem unavená, nestíhám, a tři dny jsme hledali fakt důležitej papír, abychom ho pak našli v mém notebooku.

Drabble: 

Když je materiál velmi unavený, dostává obvykle nekontrolovatelný záchvat smíchu, vyráží ze sebe neidentifikovatelné zvuky, prokládané nadávkami, válí se po podlaze a všeobecně se chová společensky nevhodně.
Způsoby uvedení materiálu do unaveného stavu jsou mnohé a rozmanité:

Například můžete říct svému králi, že neexistujete jdete hledat trpaslíka, kterého znáte dva dny.

Nebo můžete sdělit tatínkovi, že si berete němého zahradníka a on si může trhnout nohou.

Anebo můžete nastoupit jako Vy-víte-kdo Obrany proti Vy-víte-čemu.

Atakdále. (Ten taky.)

Výsledky pokusu uvedení materiálu do stavu unaveného hlaste v Bezpečnostním Létajícím A Zdaleka Intelektuálně Nejnenahraditelnějším Elementárním Cirkusu.

Hezký den přejí vaše nejčernější představy!

Obrázek uživatele Esti Vera

Soutěž IV

Úvodní poznámka: 

Harry si povídá se zrcadlem, které ve druhé části předělal na počítadlo. Trochu BJB.

Drabble: 

„Kdo to vymyslel?“ prskal vztekle Harry. „Ta témata nejsou fér!“
„Nevím,“ odvětilo zrcadlo.
Mladík se na něj zamračil a dál nadával: „Nejdřív sklepmistr a Snape žije ve sklepení, potom pořád spolu a jeho dvacet let trvající láska k mojí matce a teď? Únava materiálu! Jasně, že má víc bodů, když je starší. Ke mně se to prostě nedá vztáhnout. Co myslíš?“
„Jsem lektvaristické zrcadlo předělané na počítadlo, pane Pottere. Já nemyslím.“
„Tak mi alespoň řekni, proč o mě nikdo nepsal, když byla nejzářivější hvězda. Jsem Chlapec-který-přežil!“
„Možná proto, že v zemi zdejší je ze všech nejkrásnější Severus Snape.“

Závěrečná poznámka: 

Počítadlo v současné době ukazuje 46 : 22, vyhrává samozřejmě Severus :)

Obrázek uživatele Finde

Dračí zvyky

Fandom: 
Drabble: 

„Ven!“ zařval Armid.
Popadl Yvana a uháněl k východu. Venku je dohonil Rokar.
„Co to má znamenat?“ obořil se na dračího prince, který začal vysvětlovat.
„Ten smaragd pochází z dračího chrámu Rozloučení. A je moc nebezpečný, protože po staletí absorboval smutek truchlících. Vlastně to ani není kámen, nevím, co to je. Každopádně před několika lety přišel za otcem velekněz, že ho musíme odstranit, jinak exploduje a žalem zamoří celou zem. Proto rozhlásili báchorku, že kámen unavily smuteční rituály a tak sublimoval.
Netuším, jak se dostal do té jeskyně, ale všechny ohrožuje.“

Čaroděj kouzlem zabezpečil sluji. O smutnou zemi nikdo nestojí.

Obrázek uživatele Ancient Coffee

Nedůstojné okamžiky

Úvodní poznámka: 

Navazuje přímo na včerejší drabble a musím se přiznat, že je to trošičku, malilinko, mikroskopicky... bjb.

Drabble: 

„Automobil?“ zopakovala po ní a z nějakého důvodu se stále smála. Co víc, její smích nabýval na síle s každým dalším nádechem.
Nořina nálada se stejným tempem propadala. „Co je na tom směšného?“ Představa, že by musela své zájmy a profesní cíle obhajovat právě před Karoline, ji kousla do srdce, do plic, do nejhlubší hlubiny...
A pak se sedátko nesoucí veškeré hraběnčino sukňoví poroučelo k zemi.
Nora zahájila svou dávku smíchu zachrochtnutím.
„Únava materiálu!“ křikla aristokratka, dočista zelená, značně nedůstojná.
Zvedaly se skoro hodinu a důkladně...

Když se vrátily do Vídně, dostala Nora jako opožděný dar budoucí garáž budoucího automobilu.

Obrázek uživatele Naughtilus

Meadow on a sunny afternoon

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

18+, I suppose?

Drabble: 

She flashed me a wicked grin from below her sweaty bangs. "I gotta admit, you're pretty good for someone who's never done this before. Been a long time since I got so winded."
I threw an equally naughty grin back at her. "Well, what can I say? I guess I've got a natural knack for it. Now imagine me when I actually get some real practice." I waggled my eyebrows.
"You up for another?"
I laid back on the grass. "The spirit is willing, but the flesh is spongy and bruised."
She sheathed her sword. "We'll fence again tomorrow, then."

Obrázek uživatele Peggy Tail

Příště

Drabble: 

Trčím tu už dvě hodiny. Jsem festovně seklá. Pobíhám sem tam. Skáču do vody, potápím se, vynořuju a znovu. Hopsám po schodech nahoru dolu, šplhám po řetězu a skáču jak Perskej princ. Volám na svou psí slepici. Vždycky se ponoří beze mě. Nejde se jí chytit. Lezu po každém výklenku, zkoumám každý kout a mrcasím se v každé škvíře. Nic. Bože, jak jsem unavená. Mozek, ruce, záda i zadek mi tuhnou od toho dlouhého sezení. Už mi z toho hrabe. Ze zoufalství se snažím narvat do zdi. Takhle to dál nejde. Uložím hru a zkusím to příště s čistou hlavou.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Apatyka

Soukromý poklad z archivu

Fandom: 
Drabble: 

Stránky během let zažloutly. Některé jsou popsané latinkou, jiné azbukou. Těch druhých je víc. Na dalších listech byly kdysi samolepky, něžné obrázky růží, srdcí a ptáčků. Lepidlo na jejich rubové straně už dávno vyschlo, vazba deníku se rozpadá, stránky voní čajem a plísní.
Někdy v minulém století patřil ten sešit jisté slečně Melitiji. Na jedné z jeho stránek je vybledlá kresba a tužkou psané zamilované řádky. Legionář, který je psal, podlehl svému zranění krátce poté, co dorazil do Československa. Melitija Čirkina se vdala, měla děti a žila šťastně až do druhé světové války.

Slečně... v upomínku... President Grant... Jaroslav Stýblo...

Závěrečná poznámka: 

Melitija Čirkina druhou světovou válku přežila a žila potom i se svou rodinou vcelku klidně, ale to už se nevešlo.

Na odpis

Úvodní poznámka: 

Líný počítač, neschopný mechanik, vagabund, android perfekcionista a kočičí bytost, které je všechno šumák. Tři miliony let ve vesmíru. Jak je možné, že se jim ta kocábka ještě nerozpadla? Je čas to napravit! (tedy aspoň částečně)

Drabble: 

Kolem těžařské lodi Červený trpaslík poletovaly kusy hmoty. Davovi jeden proletěl kolem okna při ranním vytahování nosních chloupků.

„Hole, co je to tam venku?“

„Zdá se, že někdo potrhal prostěradlo a cáry pak vyhodil do vesmíru.“

„Neke! Krytone, co myslíš ty?“

Android se hluboce zamyslel. „Podle mých výpočtů jsou to části lodi. Jde o únavu materiálu, tedy stav, při kterém se loď postupně rozpadá."

„Krytone, pochybuju, že hluboko ve vesmíru nalezneme mezigalaktický servis," přisadil si Rimmer.

„To je fakt! Stálo by to majlant."

„Co tedy navrhujete, pane?"

„Krytone, sežeň Kocoura. Bude se malovat. Ať se mu to líbí nebo ne."

Obrázek uživatele Karin Schecter

Nádech

Drabble: 

Nemocničním pokojem se nese smích, tichý zpěv i tóny akustické kytary. Zdi jsou vyzdobené fotkami, obrázky i vánočními světýlky.

Unavené byly hned od začátku. Doktoři ihned věděli, že nepracují správně. Dech za dechem, minutu za minutou. Naplní se hlenem, který bude muset vykašlávat. Bude se jí těžce dýchat a její plíce budou čím dál unavenější. Stejně jako zbytek jejích orgánů a svalstva.

Tři roky? Možná pět let. Osm? Deset? Bylo jí čtvrnáct, když upadla do kómatu. Prý už se neprobudí. A přece. Dospělosti se ale nejspíš nedožije.

Dvacet jedna.

Transplantace proběhla úspěšně. O týden později pacientka zemřela na mozkovou mrtvici.

Závěrečná poznámka: 

Napsáno na památku Claire Wineland, která zemřela v září 2018, bylo jí 21 let. Cystickou fibrózu jí diagnostikovali hned po narození a celý život s ní bojovala. I tak byla však vždy pozitivní a veselá a snažila se se svým životem udělat tolik, kolik jen mohla. Přednášela, snažila se ostatní vzdělávat prostřednictvím Youtube a založila neziskovou organizaci na pomoc rodinám pacientů, kteří mají cystickou fibrózu.

Obrázek uživatele Owlicious

96 hodin

Úvodní poznámka: 

Mimo můj obvyklý fandom, ale téma se prostě trefilo

Drabble: 

Nervozita špikovaná očekáváním, které ze spánku dělají polospánek.
Potřeba myslet, rozhodovat, ptát se, i když mozek by nejraději vypnul.
Fyzické nepohodlí přerůstající v pulsující bolest, která každý odpočinek spolehlivě přetrhne.
Doufání v úlevu, která je příliš dočasná a přináší nové obavy, které mysli nedovolí utéct do snů.
Tělo v ohni, agónie, která důmyslně kličkuje kolem otupění a vynoří se tam, kde ji nečekáš.
Dětský pláč.
Konečně úleva. Radost. Úžas, který smyje vyčerpání.
Nová vlna obav, vzbuzená tím, že na tobě někdo závisí.
Vír pocitů a myšlenek, rozdmýchávající jiskry energie, příliš silné na to, aby se daly vypnout.
První dny mateřství.

Obrázek uživatele Champbacca

Tenze a těsnění

Úvodní poznámka: 

(mezitím pořád na lodi)

Drabble: 

Ještě dlouho nebylo přesně vidět, co že to tam v dálce hoří, ale naděje, že je to fakt jenom výjimečně svítivá hvězda, vzaly rychle za své.
Geralt pochopil, že jde o objekt k navigaci nepoužitelný, a přestal se o něj zajímat, Johanka nebyla hrůzou schopna slova. Nejen že budovu poznala, v jednu chvíli dokonce viděla, jak plameny pohlcují její vlastní sochu, takže měla co dělat, aby se s křikem nevrhla přes palubu.
Edvin je ležérně ujistil, že to léta namáhané, viditelně opotřebené dimenzionální štítování kapesní sféry co nejdřív vymění, a v přetrvávajícím tichu přemýšlel, jak se má jeho kamarád Varg.

Závěrečná poznámka: 

A ostatně soudím, že by Jediland měl být aktualizován.

Obrázek uživatele Voldemort

Tam, kde tě nikdo neslyší křičet

Úvodní poznámka: 

Drastické, byť ne explicitní. Odkrývá to, co je popsáno v drabble Molly.

Drabble: 

Šedá cela. Dokonale zvukotěsná, dokonale vzdálená. Stůl, židle. Jedna pro vyšetřovatele, druhá pro oběť.
Dveře se otevřou a dovnitř vklopýtá Molly Weasleyová. Ret jí čerstvě krvácí, dovolila si na chodbě zeptat na svoje děti. Posadí se. Čeká.
Když si pomyslí, že na ni zapomněli, vtančí dovnitř mladík s děsivým úsměvem. „Už se těším, až si hezky popovídáme.“ Pichlavýma očima se vpíjí do těch jejích.
Molly necouvne. „Už jsem vám řekla, že o ničem nevím.“
Mladý Skrk se už víc usmívat nemůže.

Trvá to dlouho, než ven vynesou její mrtvolu.
Stůl a židle v místnosti jsou jako rozštípané. Asi únava materiálu.

Obrázek uživatele Evangelista biolog

Sisyfovská práce

Úvodní poznámka: 

Proč využít volných dnů k přípravě na maturitu, když je můžete strávit na fyzikální soutěži? :)

Drabble: 

Dipper vložil všechnu svou momentálně zbývající sílu do snahy udržet víčka od sebe. Naťukal do laptopu další heslo. Odpovědí mu bylo jen známé červené světlo a otravný zvuk, který se stal hymnou jeho neúspěchu.
Na okamžik se mu písmenka z klávesnice roztančila před očima a proměnila se v jasné světlo, které rychle pohaslo a zanechalo jen neurčitou bolest hlavy.
Dipper si promnul oči. Netušil, jak dlouho tohle ještě zvládne. Naposledy se pořádně vyspal… ani si nevzpomínal.
Toužil po chvilce odpočinku, ale touha přijít na kloub záhadě laptopu převážila.
Odhodlaně zadal další kombinaci, i když tak trochu tušil, jaký bude výsledek.

Obrázek uživatele saasa

Bisolaris

Fandom: 
Drabble: 

Stál na skalním výběžku nad nedozírnou písečnou plání už skoro dvě hodiny a nemyslel na nic. Své vlastní myšlenky měl po těch letech osahané dohladka a Jeho myšlenky byly zatím dokonale čisté, beze stopy temnoty, která pohltila Jeho otce. Nebylo tedy nad čím přemýšlet a mnohem lepším zaměstnáním se zdálo být prosté bytí.

Když se setmělo a na obzoru zablikaly závlahové sběrače, otočil se k odchodu, ale zaváhal a zůstal stát. Nechtělo se mu skutečně odejít. Volal ho pocit, který důvěrně znal a každým dnem sílil. Tam v dálce, za světly sběračů, se kolem usínajícího chlapce sbírala Síla. Čas přicházel.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele ef77

Kdesi u Arbatu

Drabble: 

Hvězda moskevských šantánů, planula mi hořce v duši, tenkrát v létech mého dospívání, vzdálená, chladná, cizí a nedostupná. Být básníkem, opěvoval bych ji ve verších, ladnost pohybů, svěžest mládí, nevinnost dovedně skloubenou s tušením prostopášnosti. Být malířem, zachytil bych rusé vlasy, něžné rty, luk obočí. Být bohatý, složil bych k jejím nohám celý svět.

Pak jsem ji potkal, po letech, sešlou stařenu v zapadlé hospodě kdesi u Arbatu, bědnou a unavenou. Přišourala se ke mně, setřela poplivaný stůl: „Dá si pán ještě vodku?“

Vypotácel jsem se do temné noci, neschopen slova.
Nad Moskvou zářily hvězdy, vzdálené, chladné, cizí a nedostupné.

Obyčejná přezka

Drabble: 

Sedla si na postel a stočila se do klubíčka. Po tváří jí tekly slzy.
"Nicky," zašeptala s bolestí v hlase.
Třináct pilotů, třináct přátel, mezi nimi její Nicky. V jednu chvíli se všichni smáli, slavili, chvíle štěstí v nekonečném utrpení. A pak jen bolest, křik, krev, roztrhaná těla a smrt.
Jako by nestačilo, že je zabíjel krutý nepřítel, oni umřeli, když byli v zdánlivém bezpečí.
Únava materiálu.
Nechtěla tomu věřit, když slyšela vysvětlení z úst bezpečnostního důstojníka. Copak něco tak obyčejného by mohlo způsobit tolik bolesti? Obyčejná přezka praskla a uvolnila smrtící raketu uprostřed lodi.
A jí se zhroutil svět.

Obrázek uživatele Aziz

Po letech

Fandom: 
Drabble: 

Ráno mne Jeeves vzbudil svým famózním šálkem čaje. Ach, dokázal bych se nad perfektností jeho čaje rozplývat den co den! Zatímco pouštěl do ložnice světlo, poreferoval mi o dnešním počasí. Pak mi vybral vhodný oděv pro dnešní den. Při oblékání jsem se rozhodl, že šedý oblek s jemným proužkem ozvláštním purpurovou kravatou, kterou jsem si potají koupil.

Když mě Jeeves znova spatřil, prohlédl si mě od hlavy k patě, ale nic neřekl.
Byl jsem zaskočen. Měl jsem už dobrý odhad na to, které kousky se Jeevesovi zamlouvat nebudou.
"Jeevesi, stárnete," prohodil jsem žertovně.
Jeeves se jen jeevesovsky pousmál. "Vskutku, pane."

Obrázek uživatele vatoz

Abrakadabra, prosím

Fandom: 
Drabble: 

Abrakadabra.
Stokrát opakovaná lež se stává pravdou.
Abrakadabra.
I přírodní zákony se jednoho dne unaví.
Abrakadabra.
Na každém šprochu, pravdy je trochu.
Abrakadabra.
Je důležitější být si jistý než mít pravdu.
Abrakadabra.
Dříve nebo později to kouzlo začne fungovat.
Abrakadabra.
Mě se to podaří, a pak všichni uvidí.
Abrakadabra.
Malý ten, kdo má malé cíle.
Abrakadabra.
Chci být mágem ze všeho nejvíc na světě.
Abrakadabra.
Píle, vše se dá dohnat pílí, není nic takového jako buňky na sánskrt, vyšívání, krasobruslení nebo jadernou fyziku.
Abrakadabra.
Budu opravdový mág dříve nebo později.
Abrakadabra.

Abrakadabra.
Tobě se to už nikdy nepodaří.
Avada kedavra.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Dr. Dark Current

Vrtule se sebevražednými sklony

Úvodní poznámka: 

Dáme si zase něco ze života. A pokud vás zajímá, jak to dopadlo s vrtulí určitě doporučuju přečíst závěrečnou poznámku!

Drabble: 

Majitel aeroklubu Kroměříž si právě ve svém oblíbeném ultralightu dělal otočku nad Záhlinickými rybníky. V tom se ozvala rána a otáčky motoru vystřelily za roh ukazatele. Instinktivně vypnul motor a pokoušel se přistát. Ve volné chvíli se ohlédl za sebe zjistil, že jeho tlačná vrtule úplně chybí!

„Jak se to sakra mohlo stát, všechny šrouby se měnily při pravidelné údržbě docela nedávno,“ pomyslel si.

Po přistání však zjistil, že šrouby za upadnutí vrtule vůbec nemohly. Ulomil se kus hřídele, která byla kvůli odfláknuté konstrukci namáhaná velkou radiální silou a vytvořily se malé únavové praskliny, které ukázaly, jak dokážou být nebezpečné.

Závěrečná poznámka: 

Zmatená vrtule se pak rozhodla, že si zaparkuje rovnou v novém solárním panelu na střeše mého šéfa! No jaká je pravděpodobnost, že se něco podobného asi může stát? (Rána to byla žeprý velká :D)

https://img28.rajce.idnes.cz/d2801/15/15070/15070720_4df0ce177692ac7cd07...

Obrázek uživatele Zuzka

Tak ho někam napiš!

Drabble: 

“Já se strašně omlouvám, prostě nestíhám číst. Psaní dávám s odřenejma ušima, nápady se nekonají,” tradiční osazenstvo čajovny je mi opět vrbou.
“Já jsem ráda, že píšu.”
“Já nepíšu.”
Jsme na tom všichni podobně, máme toho plný kecky. Titul mařeny chudinky je ovšem pro dnešek můj.
“A neni mi dobře, trávení zlobí. Mám namožený lejtka. A do toho ten pitomec v práci.”
“Zase?”
“Ještě pořád. Mám chuť ho vyhodit z okna.”
“Neefektivní. Nechceš ho někam napsat? Myslím, že kdyby ho poznaly cranfordské dámy, už jen ze solidarity k tobě by ho pozvaly na čaj. Několikrát. A byly by velice… výchovné.”

Stránky

-A A +A