Začínala jako bod. Malý nekonečně těžký žhavý bod. Přehřátý. Pod tlakem, který samozřejmě v určitém okamžiku překročil mez. Takový malý Velký třesk. Začala se rozpínat. Rovnoměrně vyplňovala prostor. Spalovala všechno, čeho se dotkla. Ničila. Bořila. Zabíjela. A pak, v určitém okamžiku dosáhla mezní velikosti. Začala se hroutit zpátky do sebe. Stahovala se z dobytých pozic. Odcházela a nechávala za sebou jen zmar a zkázu.
Když se stáhla zase zpátky do malého nekonečně těžkého žhavého bodu, probudil se doktor Bruce Banner nahý v epicentru Hulkova řádění. Zuřivost ustoupila. Zbyla jen vzpomínka na spalující žár. Jako by se díval přímo do slunce.
