DMD č. 30. pro 30. 4. 2019. Téma: Rozděl (se) a panuj

DMD č. 30. pro 30. 4. 2019. Téma: Rozděl (se) a panuj

A je to tady. Pro někoho úleva, pro jiného smutek. Ať už patříte ke kterékoliv skupině, chtěla bych vám poděkovat za těch úžasných deset let plných příběhů. Doufám, že se vám letošní témata líbila, že vás inspirovala a posunula zase dál. Vše ale musí jednou skončit a občas není špatné předat žezlo dál. Mějte se hezky, užijte si poslední téma a drabble zdar.

Zkontrolujte si prosím všechny body, budeme se snažit ukončit bodování rychle. Reklamace podávejte co nejdřív, protože na mailu už později nebudeme.

Téma pro 30. 4. 2019: Rozděl (se) a panuj
Toto téma bude uzavřeno 30. 4. 2019 v 23:5m.

Bodíky můžete sledovat zde.
Nezapomeňte si přečíst FAQ.
V případě nejasností konzultujte Pravidla.
Metodika počítání slov

Platné do: 
30. 4. 2019 v 23:59
Obrázek uživatele Achája

Sestra Luna a Otec Slunce

Fandom: 
Drabble: 

Záře nebeská, tak jasná, by oslnila všechny. Vypálila zrak.
Tolik světla, že viděti vlastně nic nebylo.

Naše moc život hubí. Musíme se uskromnit, chceme-li ho nechat růst.
Tvá je noc a můj zase den.

Ale já bez tebe nezářím, jsem jenom tvým odrazem.

Ty budeš tam a já tady.
Když půjdu spát, světlo bude tvé.
Já dám teplo životu, svým zlatem budu laskat Zem.
Mým dotekem se zazelená a smíchem zazvoní.

A já svým stříbrem pohladím na duši a sílu vodám dám.
V cyklech budu přicházet, odrážet se na vlnách.

A tak Otec Slunce a Sestra Luna hýčkají Matičku Zem.

Závěrečná poznámka: 

Chtěla jsem zakončit něčím poetickým, ale múza už má dost, i tohle jí dalo zabrat :-)
Bylo mi potěšením a národním svátek tu s vámi číst a psát! Tak zase příště a dík za kachny :-)

Obrázek uživatele Eso Rimmerová

Přesluhující instituce

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Vzpomínáte na scénu z porady na Hvězdě smrti z Nové naděje? (Nápověda: Zazní v ní slavná hláška: "I find your lack of faith disturbing.") Velkomoff Tarkin v ní při svém příchodu oznámí, že císař rozpustil senát. Zvláštní, že k tomu došlo až po tak dlouhé době existence Impéria. Možná Palpatinovi osobně senát až tak nevadil a nápad na jeho rozpuštění mu někdo nadhodil. Třeba kvůli zvýšení vlastní moci...

Drabble: 

„Viděl jsi včerejší vystoupení Leiy Organy v senátu?“ zeptal se císař svého společníka nad sklenkou alderaanského vína.
„Ovšem,“ přikývl velkomoff Tarkin. „Troufalé, skoro až pobuřující. Ale obecně vzato, už delší dobu se mi zdá, že se senát stal reliktem dávno uplynulé éry. V současné době pouze překáží efektivnímu řízení galaxie.“
„Skutečně? Jde tu skutečně o otázku efektivity nebo spíš o rozdělení moci nad sektory?“
Pokrčil rameny. „Vždy je potěšující, když se podaří zabít dva septoidy jednou ranou.“
Císař se zasmál. „Víš, co se mi na tobě líbí? Neurážíš mou inteligenci nedůstojným pochlebováním. Kromě toho, na tom, co říkáš, něco je.“

Obrázek uživatele Katie

Rozděl a slij

Úvodní poznámka: 

Na tohle téma nešlo napsat nic jiného...

Drabble: 

38 15 91 42 5 27 23 30
Tolik čísel, jak je jenom setřídit... Co je rozdělit na menší skupiny?

38 15 91 42 | 5 27 23 30
Lepší, ale pořád je jich moc.

38 15 | 91 42 | 5 27 | 23 30
Skoro, ještě jednou.

38 | 15 | 91 | 42 | 5 | 27 | 23 | 30
Super, jednotlivé části jsou setřízené, teď to jenom dát dohromady.

15 38 | 42 91 | 5 27 | 23 30
A ze čtyř částí uděláme dvě...

15 38 42 91 | 5 23 27 30
Poslední velké slévání.

5 15 23 27 30 38 42 91
Tadá! A je setřízeno!

Závěrečná poznámka: 

Rozděl a panuj se v informatice říká principu, kdy se problém rozdělí na menší podproblémy, ty na ještě menší a tak dále, dokud nezbydou části, které mají triviální řešení. Výhoda takových algoritmů spočívá především v tom, že se jednotlivé části mohou řešit současně a nezávisle na sobě.
Typickým rozděl a panuj algoritmem je Mergesort, který slouží k seřazení prvků. Nejprve je dělí na poloviny, dokud nedojde k jednotlivým prvků, které jsou už samostatně samozřejmě správně setřízené. Pak jde v opačném směru a části postupně slévá už ve správném pořadí.

Obrázek uživatele kytka

Základy finanční gramotnosti

Drabble: 

"Rozděl a panuj, neboli divide et impera, jak praví staří latiníci. Co znamená toto úsloví, Čuřile?"
"Prosím, pane profesore, to znamená, že nemáme být rozhazovační, nýbrž si máme apanu rozdělit."
Dějepisář se nejistě poškrábe za uchem, možná ho šálí sluch. "Jakou apanu, Čuřile?"
"Prosím, apanu, čili apanáž. Jak říkají praví latiníci: dividendy in péra."
"O čem to mluvíte, nešťastníče?!"
"Prosím, o kapesném. Nemáme ho utratit ho celé, nýbrž si máme část odložit na horší časy."
"A dost! Já vám ukážu horší časy, to uvidíte, žáku nezdárná! Panuj! Et impera! Rozumíte?"
"Panuje tempera. To nejspíš znamená, že mi otec zmaluje zadek."

Závěrečná poznámka: 

Zase jsem si to s Vámi moc užila! Omlouvám se, letos jsem nestíhala číst a komentovat, těším se na výběry, snad to aspoň trochu doženu.
Jste skvělí!

Obrázek uživatele Voldemort

Jako maják v bouři

Úvodní poznámka: 

drabble zcela nesoutěžní

Pamatujete na aféru s Andromedou? Ta o tom přece ví

Drabble: 

Prakticky vběhla do ředitelny a musela bojovat s touhou nalít si panáka před devátou ráno.
„Ten parchant!“ štěkla do hovorů probouzejících se portrétů. „Jak si tohle může dovolit?!“
Jednu z jejích nejlepších učitelek uneslo Ministerstvo. K ní se přirozeně předem nedostalo ani slovo. Ředitelka přece tak podružné věci vědět nemusí. Učitelé jsou ve škole asi jen na okrasu!
Pak se konečně nadechla. Idea se zjevila jako maják v bouři. Usmála se.

„Ministerstvo na post profesora přeměňování nikoho nového přidělovat nemusí. Místo bylo obsazeno kompetentní osobou.“

Minerva rozdělila svůj čas mezi učení a řízení školy.
Na jediný křehký okamžik ovládla situaci.

Závěrečná poznámka: 

Letošek (a dnešek) byl vskutku náročný a jsem upřímně ráda, že už jsme na konci. Děkuji maminkám, komentátorům, s rezervami Rowlingové. Tak zase (možná) za rok :).

Obrázek uživatele L.P.Hans

Tyran

Fandom: 
Drabble: 

Nakonec se proti němu obrátili úplně všichni, nejprve prostý lid, poté šlechta a nakonec i jeho věrná, tak dobře placená armáda. Přišli si pro něj v noci, vtrhli do paláce pod rouškou noci a vyvlekli ho na nádvoří, před muže s kamennou tváří. Kolem muže se vznášela atmosféra autority a železné vůle.
„Jsi monstrum a musíš zemřít. Jsou tací, kteří by tě ušetřili. Ale já ne. Ne, když jsem viděl sklepení.“
„Jako tvůj panovník nařizuji tobě a té tvé chátře, aby…“
Muž jedním rozmachem oddělil pomazanou hlavu od těla.
„Panuj si třeba v pekle.“
Tak zemřel Lorenzo, poslední král Ankh-Morporku.

Asi to má smysl...

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

I když jsem střípky ze svého fanficu udržela celkem na úrovni spoiler-free traileru, že to dobře dopadlo se holt tak nějak čeká :)

Drabble: 

Byla tu třetím rokem. Někdy se to zdálo jako tři týdny, jindy jako celý věk. Nad údolím letěly úsvity, úplňky a hvězdy. Zlé vzpomínky pomalu vyhasínaly. Poslouchala laskavá slova. Začínala jim věřit.
Možná by jí i něco chybělo. Jenže...
"Celeamin? Že víš, jak se jmenoval poslední král Númenoru?!"
"Tos měl za úkol zjistit sám. V knihovně."
"Pch, no dobrá! A Elrohir má dělat co?"
"Elrohir má dojíst chleba."
...už neměla pocit, že nečinně vyčkává. Měla zase práci. V mnoha ohledech podezřele podobnou svojí původní práci.
"Na, vezmi si taky krajíc. A hněte sebou, nemáme celý den."
Občas pána Imladris nechápala.

Závěrečná poznámka: 

Děkuju všem, kdo mě četli, kdo si oblíbili Elladana a Elrohira, kteří se s vervou sobě vlastní postarali o všechnu parodii, i jejich učitelku, která se vůbec nesmála, neboť má trauma z války.
Děkuju všem, kdo komentovali, moc si toho vážím :)

Obklíčení

Fandom: 
Drabble: 

"Nelíbí se mi to, seržo."
"Máme snad jinou možnost?" pokrčil rameny Tračník.
"Ale jsme jen dva a jich je pět," povzdychl si Noby a vydal se na druhou stranu budovy.

"Jste obklíčení, vyjděte bez zbraní a s rukama nad hlavou," vykřikl Noby mnohem jistějším hlasem, než jak se cítil. Schovával se za rohem ulice a kuši držel křečovitě, až mu zbělely klouby.
Pak ho něco napadlo a dodal: "A radši vyjděte na druhé straně, má to tam na starosti seržantka Angua."
Chvilku bylo ticho, pak se zevnitř budovy ozval výkřik: "Ok, Noby, vyjdeme ven, ale vzdáme se osobně tobě, jasné?"

Obrázek uživatele Linkový stykač

Na Chmelnici

Drabble: 

Zkraje roku Karlovi nastoupila nachmelená partička.
Styl jejich nastupování byl pro tento druh skupin obvyklý. Ty, kdož jsi pískajícím dveřím nejblíže, proskoč jimi, aby čidla, která tě sňala, automaticky zastavila jejich dovírání, a ty, který skáčeš jako druhý, hleď se mezi dveřmi zaseknout, ať ostatním umožníš úspěšné doběhnutí tramvaje.
Tento manévr by jim býval vyšel, kdyby při něm dveře nezůstaly viset na zkřivených pantech.
Karel majestátně dokráčel na konec vozu, aby křídla ručně zavřel, uzamknul a přelepil nápisem MIMO PROVOZ.
„Za okamžik pojedeme,“ promluvil vlídně k cestujícím.
Pak se obrátil k provinilcům.
„Vy nepojedete.“
Vystoupili rychlostí blesku.
Karlovi nikdo neodmlouval.

Závěrečná poznámka: 

Pro kontrolora: Snad je tam téma dostatečně vidět. Pojímám to tak, že Karel je natolik autoritativní a majestátní, že je v podstatě králem své tramvaje, který rozděluje cestující na ty, kteří smějí zůstat, a dobytky, kteří patří ven.

Starosti všedního dne

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Přiznám se, že novou mangu Boruto zatím neznám, takže vycházím jen z pár základních informací.

Drabble: 

„Di… ář.“ Naruto Uzumaki, současný Hokage Skryté Listové vesnice, tápal. Bylo toho moc. Hinata ho každou chvíli hubovala, nevěděl za co. Synek zlobil, s ninji to šlo taky od desíti k pěti.

Zaúpěl. Jak se mu mohlo podařit sjednat si tři věci na stejnou dobu?

Došel k umyvadlu a pak do sebe vlil saké. V hlavě svitl nápad. Klonové jutsu, no jistě. Rozděl se a panuj!

Manželce pomůže s nákupem.

Synovi povypráví dávný příběh.

Ninjům rozdělí úkoly a pak má padla.

Kéž by! Únava dorazila dřív. Klony se rozplynuly v půlce úkolu. Hinata zasyčela. „Tys už to zase udělal, Naruto?"

Závěrečná poznámka: 

Klidně by to takhle mohlo být, protože Naruto je prostě nepoučitelnej :-D

Obrázek uživatele Owlicious

Království za názor

Fandom: 
Drabble: 

Nebyl královské krve.
Vedl řemeslníky na dvoře nejmoudřejšího z králů.
Očekávalo se, že bude mlčet a makat.
Ale on nemohl.
Nemohl zazdít vchod do chrámu, který ještě voněl novotou, jen aby jeho pán mohl další ze své sbírky manželek postavit sídlo.
Promluvil.
Pak musel utéct.
S Božím zaslíbením, že jeho hlava ponese korunu.
Vrátil se a znovu promluvil, když se k moci dostal nový král.
I tentokrát jeho žádost - o zrušení nucených prací - padla na hluché uši.
Vzbouřil se.
Deset kmenů vzal s sebou.
Místo Boha jim udělal ne jedno zlaté tele, ale dva zlaté býky.
Sever proti Jihu.
Navždycky.

Obrázek uživatele Evangelista biolog

Být svým vlastním pánem

Fandom: 
Drabble: 

Manažerka kroutí hlavou: „Tohle nemůžeme zvládnout.“
„Svět nám leží u nohou! Zvládneme všechno!“ tančí Umělkyně.
Teoretik sedí nad počmáranými papíry: „Čistě hypoteticky, kdybychom se mohli rozdělit….“
Praktik ho přeruší: „Ale to nejde.“
Manažerka začíná být netrpělivá: „Takže, kdo má nápad?“
„Podívejte, jak krásně kvetou sakury…“ rozplývá se Snílek nad jarními květy. Patrně netuší, co se řeší.

Praktik žďuchne loktem do Manažerky: „Tak co? Zvládli jsme to? Zvládli. Ani jsme se nemuseli rozčtvrtit. Improvizace to vždycky zachrání. Zase můžeme vládnout podle vlastní vůle.“
Na Manažerce je vidět úleva: „Ještě že ten duben končí. Z toho se zase budeme vzpamatovávat celý rok.“

Závěrečná poznámka: 

Aneb jak to vypadá v mojí hlavě ;)
Díky vám všem za skvělé DMD (které mě sice dost odvedlo od přípravy k maturitě, ale nelituju!). Za vaše drabble, za komentáře i za tu krásnou atmosféru, která v téhle komunitě panuje. Až se trochu vzpamatuju a vyspím, budu se těšit na další rok! :)

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele eliade

Večeři dej nepříteli

Úvodní poznámka: 

Tímto bych chtěla poděkovat organizátorům a těm, kteří počítali body, za to, že umožnili další ročník této úžasné drabblící challenge, fanouškům Novinek za milé komentáře a vůbec vám všem za vytvoření příjemného a motivujícího prostředí!
Těším se zase za rok!

A... (následuje reklamní vsuvka) přestože je duben u konce, Novinky ze světa sportu se neloučí!
Pokud byste chtěli i nadále sledovat osudy zvířecích sportovců, jste zváni na blog či facebookový profil sportovního novináře Braka Čabraka, kde jsou reportáže navíc doplněny naprosto jedinečnými ilustracemi od mého talentovaného spolužáka.
Těšíme se na vás! :)

Drabble: 

Rekordně nízký počet sportovců nastoupil letos do psího závodu v běhu na lyžích na patnáct kilometrů.

Většina lyžařů se odhlásila až těsně před zahájením programu, a to z dosti podivných důvodů.

Jeden z retrívrů se vymlouval na psí počasí, i když venku svítilo slunce. Mops uvedl, že se cítí jako spráskaný pes, akita inu měl náladu pod psa. Dalmatin tvrdil, že soupeřů je jako psů, takže se jich bojí.

V čem byl zakopaný pes, se ukázalo teprve následujícího dne. To když se bernardýn při oslavě svého vítězství pochlubil novinářům, že se v předvečer závodu podělil se soupeři o soudek rumu.

Obrázek uživatele vatoz

Buřty

Fandom: 
Drabble: 

Pečeme vuřty od vyhlášeného řezníka z Říčan.
Nálož masa v tenkém obalu, posvazované provázkem.
Nálož masa!

Mařenka sní jeden a čtvrt buřtu, Johanka půl (a lze musí si ho sama opéct!) a Eliška sní jeden. Ale po malých dávkách, tak po třetinách. Miluje opékání ale je na něj ještě malá, potřebuje pomoci.
Martin umí buřty skvěle nakrojit, sní dva a nevadí mu, když mu ho opeče někdo jiný.

Běta si jeden opeče a sní, pak dojídá to, co zbyde po ostatních.

Já sním maximálně jeden. Ale musím si ho péci sám.

A co zbyde, to budou utopenci. Mňam mňam mňam.

Obrázek uživatele Naughtilus

In the kingdom of Somewhere Else...

Fandom: 
Drabble: 

Once upon a time there was a wise king, who ruled his kingdom with honour and wisdom. But as the kingdom grew, he found out that he couldn't manage the entirety of it anymore. But he couldn't trust his ministers completely, for politicians are a twisted kin, straight as a corkscrew. He turned to his court scientists, and together they developed a method for the king to multiply by mitosis. And so the king ate enormous amounts of food. Soon there were two of him, then four, then eight, and so on, and they all ruled with honour and wisdom.

Závěrečná poznámka: 

Let's take it literally. Kinda BJB because I'm at a school course and kinda tipsy.

Jirkova superschopnost

Fandom: 
Drabble: 

Poprvé se Jirka rozdělil v osmi letech. Lup! A byli tu Jirkové dva. Jeden šel do školy a druhý se loudal ulicemi. Večer – lup! A byl tu zase jen jeden.

V pubertě už chodili čtyři Jirkové – jeden s Magdou, jeden s Taťánou, jeden na gymnázium a jeden doma pařil střílečky.

V dospělosti měl Jirka čas na práci, cestování, rodinu i koníčky. Jirků bylo vždycky tak akorát. Žádná promarněná příležitost. Život pod kontrolou.

Ve čtyřiceti začal ztrácet paměť. Večer si pletl si Magdu s Veronikou, nevěděl, jestli je v Čechách nebo v Belgii. Lup! Bylo to peklo.

Zemřel v padesáti.

Úlevou.

Obrázek uživatele Ilian

Dělení není můj styl

Drabble: 

Probíhala bitva o New York. Thor se oháněl kladivem a srážel mimozemšťany, když si všiml svého adoptovaného bratra. "Loki!"

Jmenovaný se na něj otočil. "Thore! Jdeš právě včas, abys viděl Midgard padnout! Zanedlouho mi bude tenhle svět říkat pane!"

"Nedělej to!"

"Kdo mě zastaví? Tu směšnou bandu, co si říkají obránci, jsem rozdělil. Jsou směšní a nedokáží se shodnout. Tady budu vládcem, jak mi bylo souzeno!"

"Lidé nechtějí jednoho vládce. Tady se o vládu dělí. Přesně jak otec vždycky říkal, rozděl se a panuj!"

"Vážně? To "se" mi asi uniklo," ušklíbl se loki a plynulým pohybem přesekl útočícího vojáka vejpůl.

Závěrečná poznámka: 

Tohle je první drabble, co jsem napsala napoprvé bez úprav na 100 slov... Asi se stal zázrak :-)

Jeden krok za druhým

Fandom: 
Drabble: 

Celý život měl Aleš problém, jak přistupovat k velký krokům v životě. Už první krok často způsobil zásek. Třeba o čem psát disertační práci? Nebo kam jet na výlet. A když už se pro něco rozhodl, tak byl stejně paralyzován vysokým množstvím drobných možností.

Často docházely okolnosti do stavu, že Aleš dodělával věci na poslední chvili a zpravidla nebyl spokojený s výsledkem.

Postupem času od různých lidí slyšel různé metody. Ale jedna metoda se mu ozvedčila nejvíce. Když už se rozhodne pro něco, rozdělí si to na postupné kroky.

Jeden po druhém na nich dělá.

A výrazně častěji s úspěchem.

Obrázek uživatele Carmen

Dohady o nepohodlnou ošklivou sesli

Fandom: 
Drabble: 

"Jsem za bouře zrozená...," spustí Daenerys.
"Už zase?!"
"Drahá, my víme. Jen s tím následnictvím je to jaksi ožehavé," chlácholivě pronese Tyrion.
"Například tadyhle Sníh není Sníh..."
Jon sebou nervózně cukne.
"Miláčku?" pípne.
"Ty nechceš trůn," odsekne.
"Trůn je můj," suše oznámí Cersei.
"Drahá sestro, o tom již dva týdny hovoříme! Hergot... Nemohla by něco říct vševidoucí tříoká vrána?"
Bran mlčí a zírá do ohně.
"Výborně. Tak hele, rozděl se a panuj. Vykašlete se na to. Přežili jsme. Vemte si každej kousek území a..."
"Trůn je můj," pronese Cersei.
"Mám draky," dupne nohou Daenerys.
"Migruju k Tolkienovi," zaskřípe zuby Tyrion.

Závěrečná poznámka: 

Díky za další rok a těším se na příští duben (další DMD je tu jen za 11 měsíců!) :)

Obrázek uživatele Roedeer

Stínový vládce

Drabble: 

Přišlo nové jaro. Komunita Kojotů rostla a s ní vnější hranice jejich města v kopcích. Jack měl teď plné ruce práce a když hnětl unavené svaly Redfordových zad, plánoval další den. Plánovat ho bavilo.
„Zítra odsud musíš vykázat Zacha a ty jeho kamarády.“
Redford, pod rukama tvárný jako plastelína, nekonfliktně vzdychal.
„A měli bysme se zbavit Koby. Už se mu nedá důvěřovat.“
Chtěl o tom s Jackem polemizovat, ale taky si chtěl po masáži přitlačit jeho hlavu do klína. A navíc se nerad přel. Vždyť s ním po boku bylo vše lepší a měl ho mnohem radši než svůj Chevrolet.

Závěrečná poznámka: 

A je po všem. Letos poprvé jsem napsal třicet drabbles; s posledními třemi spokojený nejsem a vlastně se mi je vůbec psát nechtělo. Čím víc se blížil konec, tím menší chuť jsem měl se k tomu konci posunout i se svým příběhem.

Má-li někdo zájem, na mém blogu http://roudyr.blogspot.cz se časem objeví nějaká povídka do letošního univerza, protože ho zatím úplně opustit nechci.

Děkuju všem, co četli! Bylo to tu s váma skvělý :]

Obrázek uživatele Elet

Dobrý pocit

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Mockrát všem děkuji za krásný společně strávený měsíc, byla to skvělá zkušenost a těším se zas za rok :)

Drabble: 

Nikdy se nedělil, bezohledně mířil za svým cílem. Nekoukal vpravo, vlevo, pouze vpřed!
Jenže pak se jednou ohlédl, jednou jedinkrát udělal chybu. A spatřil hromady mrtvol nakupených podél cest.
Stáhl se do sebe, odstěhoval pryč. Sedával zavřený v domě - sám, bez lidí, každý nevinný připomínal jeho hříchy.

A pak objevil kouzlo dávání. Rozdělit se s ptactvem o svačinu, nechat sousedce na zápraží pár vajíček, darovat neznámému v nouzi půlku důchodu.
Nevěřil, že ho někdo bude mít rád nebo že ho Bůh přijme do nebe.
Ale poprvé po letech se na sebe dokázal podívat do zrcadla.
A to nebyl špatný pocit.

Závěrečná poznámka: 

Téma je myšleno tak, že teprve když se naučil rozdělit, mohl doopravdy žít mezi lidmi (a panovat svému životu). Snad to projde :)

Obrázek uživatele Aveva

Poslední kouzlo

Fandom: 
Drabble: 

Viděla v davu oči planoucí spravedlivým hněvem. Viděla oči plné strachu. Viděla i oči těch, kdo se ji marně pokoušeli zachránit.
“Tvé panování nad krajem skončilo,” zadeklamoval inkvizitor a pozvedl pochodeň, “už více nebude trpět pod tvou krutovládou.”
“Zemři čarodějnice!”
Plameny se rozběhly po hranici.
I přes stoupající dým viděla všechny ty lidi, za které od mládí cítila zodpovědnost. A viděla kraj, který s její smrtí ztratí svého ochránce. Povzdechla si a provedla poslední kouzlo.
Čarodějka zemřela a její popel rozfoukal vítr po kraji. Každá částečka, která bývala jejím tělem, nesla požehnání. A kam dopadla, tam panoval klid a štěstí.

Obrázek uživatele Arenga

Neměla jsem poslouchat

Úvodní poznámka: 

Na závěr ještě jednu Elišku, bez bodu (tedy, bodovat prosím jen v případě, že by neprošlo téma v prvním drabble)

Omlouvám se za sprostá slova, Eliščin otec je zemitý, rázný a navíc horkokrevný, poloviční Maďar.
Elišce je v této době dvanáct let.

Těšetín, 1948

Drabble: 

Rodiče se o tom bavili večer a o samotě (obojí samozřejmě nikoli náhodou).
Eliška nemohla za to, že měla zrovna žízeň. Ale přesto se cítila trochu provinile, protože to pochopitelně vypadalo, jako by poslouchala za dveřmi.
„Zákony garantují soukromé vlastnictví do padesáti hektarů, ale…“ tatínek zněl ustaraně, „už za mnou byli, Hani.“
„Vojnar s Bartoškem?“
Nejspíš kývl. „Prý jednotné zemědělské družstvo,“ skoro to vyplivl. „To je hovno družstevnictví tohleto, to je kolektivizace jak vyšitá. Seber, ovládni a pak možná něco málo rozděl. Do žádnýho zasranýho kolchozu mne nedostanou, i kdybych to tu měl zapálit!“
„Filipe!“
Eliška za dveřmi polykala slzy.

Závěrečná poznámka: 

Děkuji moc všem, kteří tenhle můj fandom četli a komentovali (i těm, kteří četli a nekomentovali nebo jenom občas). Cením si toho, že se vám tenhle "svět" líbí a vracíte se. Měla jsem letos záměr psát víc 40. a 50. léta, což se mi s nějakými přesahy více méně povedlo, takže jsem spokojená.
Ještě jednou díky všem za veškerou podporu, zejména betovacímu týmu ;-)

Vzhledem ke končícímu DMD předpokládám publikování dalšího dílu Padesátky výjimečně až zítra nebo ve čtvrtek, jinak plánuji zůstat u úterků. Takže koho by zajímaly nejen osudy Doramo Krásové ve 20. letech a její vztah s MUDr. Oswaldem Steinem, ale také její překladatelská anabáze v roce 1938, jste vřele vítáni!

Obrázek uživatele Blanca

Kamarád by taky rád

Drabble: 

O pár týdnů později Jan Ptáček už skoro začal věřit, že se mu to noční setkání jen zdálo. Jeho pátrání moc nepomohlo, že mezitím byl nedobrovolně upoután na lůžko po srážce s několika zběhlými Kumány.
Rozhodl se zvednout si náladu návštěvou krčmy... a chvíli poté, co se posadil uvnitř, uslyšel venku známý hlas.
Zvedl se, aby Jindřicha pozval ke svému stolu a strnul v úžasu.
Jeho noční zjevení dělalo na jeho nového přítele oči přes misku guláše a korbel piva.
Když Jindřich kvůli ní upravil vizáž dotěrnému štamgastovi, Jan usoudil, že bude lepší se ho na ni zeptat až později.

Obrázek uživatele Karin Schecter

Plnou parou vpřed

Fandom: 
Drabble: 

"Napnout plachty!" zvolala a pomocí dalekohledu se zadívala do dáli. Ostrov, který hledali však nebyl nikde k nalezení. Znovu zkontrolovala mapu pokladu. Už musejí být blízko.
"Napnout plachty, jsem řekla!" zopakovala rázně. Nechápala, proč její posádce vždycky všechno tak trvalo. Brzy však už vítr prudce narazil do plachet a jejich loď se rozeběhla po vlnách v plné rychlosti.

Než však byli schopní svého cíle dosáhnout, maminka ji zavolala k obědu. Klárka seskočila z okenního parapetu a přivřela okno, aby se záclona vrátila do původního stavu.
"Ten poklad najdeme," sdělila své plyšové posádce. "A pak si ho všichni spravedlivě rozdělíme," slíbila.

Závěrečná poznámka: 

Děkuji všem za čtení i milé komentáře. Doufám, že jste si DMD zase letos užili a snad se uvidíme zase za rok ;)

Obrázek uživatele Rya

Stíny v stopách

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nesoutěžní

Pro Ave, mé milé dvojče, k narozeninám.

Drabble: 

Simeon prožil dětství pod návrším, ze kterého bylo možné zahlédnou špičky věží.
Na dohled Chrámu, nikoliv v jeho moci.
Simeonův otec jednoho dne odešel tím směrem a nikdy víc se nevrátil.
Vychovala ho utrápená matka a dva její bratři, starci.
„Ne aby ses zatoulal tam, kam šel tvůj nebohý otec,“ varoval ho prvý strýc. „Jistě ho dostihla smrt.“
„Jdi nabídnout Chrámu své služby,“ říkával druhý, „získáš slávu i věčnou odměnu.“
„Musel bych se rozdělit, abych poslechl vás oba. Nad svým životem chci panovat sám,“ prohlásil Simeon, než odešel.
Kráčel směrem od Chrámu.
Stíny věží se však kladly do jeho stop.

Obrázek uživatele Lejdynka

Divide et impera

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Tenhle dialog se mohl odehrát mezi lecjakými bratry.
Ale jsou to dva konkrétní bratři.

Drabble: 

Můj drahý bratře, proč vésti marný spor,
o pár pozemských statků, o hrad, a naši zem?
Jsem přeci dalek být marnivý tvor,
jsem přeci dalek být svázán řetězem
světa, her, trůnu, buď tytéž ctnostný muž.
(A ne-li řekneš, tak zemřeš železem,
či v ucho tvoje vetkne se můj nůž.)

Ty pravdu díš, že hněv náš marný jest,
však prvý z rodu byvše zrozený,
já nechci válku s bratrem milým vést,
snad dočkáš se po smrti odměny
za pokoru a skromnost. Tak, a konec slov.
(Snad nesrazí mne, hlupák bezcenný,
já dělit s ním se nechci, to dřív mne sejde rov!)

Závěrečná poznámka: 

Tak určitě, řekl Claudius. A dál už to znáte.
:)

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Bilkis

Jako obvykle

Úvodní poznámka: 

Předchozí:

Tak, poslední díl. Poslední den. Přežili jsme! Díky všem za super duben. :)

Drabble: 

V kanceláři bylo jako obvykle zakouřeno, že tam málem nebylo k hnutí, natož potom, aby tam bylo vidět na krok. Došel ke svému místu u dvou stolů sražených k sobě a kecnul na židli.
Před Veronikou v popelníku hořela cigareta, vedle byla postavená konvice, z níž unikala pára a přebíjela vůni kouře jemnou vůní kávy. Psací stroj klapal, za oknem svítilo slunce a Matěj slastně přivřel oči.
Veronika k němu přisunula hrneček, nalila mu kávu a sáhla do šuplíku pro cukřenku.
"Až si to vypiješ, dopíšeš ten protokol, viď? Já musím ještě něco vyřídit." řekla a poplácala ho po zádech.

Obrázek uživatele Finde

Pohádka o Smaragdu

Fandom: 
Drabble: 

„A nebudu se dělit a nebudu!“ vztekal se princ Gnómů, když obdržel pozvání do dračí říše. Pochopitelně první, co ho napadlo, že po něm budou loudit drahokamy. Známe přece draky, po klenotech jsou jako diví. Vůbec mu nepřišlo na mysl, že mu jeden darují. A ne ledajaký, ale smaragd velikosti dračího vejce.

Jasně mělo to háček, kámen byl nasáklý žalem dračího společenstva, ale to nebylo nic, s čím by si gnómí lid neporadil. Vybudují kolem něj ochranu z magických drahokamů.

Gnómové pak prince oslavovali, že získal nádherný smaragd, a z prince se stal moudrý král, chytře dělil a rozumně panoval.

Stránky

-A A +A