DMD č. 30. pro 30. 4. 2019. Téma: Rozděl (se) a panuj

Obrázek uživatele Ghormoon

Průběžné optimalizace

Fandom: 
Drabble: 

Už při cestě do Phong Nha kámoška vyrazila o hodinu dřív než já, protože já jsem ráno nepoužitelnej a ona jede pomalu. Docela se to osvědčilo, tak jsme se při cestě do Vinh zase rozdělili.

Fakt se to vyplatí. Kdybych měl řídít už ve dvanáct, tak se budu ploužit pomaleji, navíc věčně o něco popředu, a čekat každých deset kilometrů, jestli kámošce zas nestávkuje skůtr. Takhle si jedu jak pán, hodinovej náskok za ty tři až čtyři hoďky doženu, a kdyby kámošce stávkoval skůtr, tak holt půl hoďky počká.

My to evidentně v posledních dnech zvládnem i vyladit k dokonalosti!

Závěrečná poznámka: 

Do Hanoje nám zbývají tři dny (respektive dva, kdy budem na motorce). Koho zajímá, jestli jsme tam dojeli, ten se bude muset zeptat na FF (případně pikniku, pokud bude dostatečně pozdě :D)

Pokrok nezastavis

Drabble: 

Nalevnici jsou velice dulezitou soucasti prirody. Dosud je popsano asi dva tisice druhu. Najdete mezi nimi morske rasy. Patri sem osklivi paraziti. Kdyz budete plavat v mori, urcite okolo vas propluje nalevnik. Kdyz na ture slapnete do vysokohorskeho potucku, mozna si na bote odnesete nalevnika. Kdyz se podivate krave do bachoru, co najdete? No jasne. Nalevnika.
Maji nejslozitejsi stavbu bunek mezi vsemi organismy. Protoze jsou jednobunecni. Jejich jedna bunka umi vsechno s prehledem. Jo a taky maji biciky. Co by si mel jednobunecny organismus vic prat? Mohli tu vladnout naporad. Mozna.
Jenze to by nesmeli prijit virnicci. A rozdelit se.

Večeře v Emauzích

Úvodní poznámka: 

Na závěr jednu uměleckou. Rozdělení (se) a panování tam svým způsobem je.
Obraz Večeře v Emauzích od Caravaggia.

Drabble: 

Trojice poutníků sedí v hostinci u jednoho stolu.
Večeře prostá, ale ne úplně chudá, rozeznáme pečínku i košíček s lákavým ovocem.
Neznámý pocestný, dlouhovlasý mladík v rudé tunice, se jme rozdílet chléb.
Rozlomí ho a přežehná, tvář zalitá světlem se zdá být soustředěná jen na ten úkon a povznesená nad okolní svět.
A tu ho oba poznávají. Nyní vypadá mladší, jaksi nedotčený světskými útrapami. Ale je to on, jejich Mistr! Navrácen ze smrti!
V úžasu prudce rozhazují rukama a vyskakují, zatímco hostinský na to s podivem hledí.
Nelze už pochybovat, že Mistr je skutečně tím, jemuž náleží vláda nade všemi.

Závěrečná poznámka: 

Tento Caravaggiův obraz je pozoruhodný i tím, že je tam Ježíš namalovaný poněkud netradičně jako bezvousý mladík. Je to ovšem už Ježíš po zmrtvýchvstání, když už neměl žádný konkrétní věk.

A jinak - my se tady celý duben dělíme o svoje nápady, prožitky, pocity, a komu se to podaří pěkně napsat, ten to tady opanuje. Samozřejmě i o tu pozornost ostatních se vždycky dělí s mnoha dalšími, protože zajímavých a krásných nápadů se najde nespočet. A díkybohu je tu také nespočet príma lidí, kteří se neváhají dělit o zájem a radost a potěšit svými komentáři. A tak tady nakonec v důsledku panuje radost. Ne snad?
Děkuji moc všem, kteří se tu letos s námi dělili o to i ono a také samozřejmě všem, kteří se na tom jakýmkoli způsobem podíleli! Bylo to tu s vámi moc hezké!

Obrázek uživatele Kraken

Něco za něco

Fandom: 
Drabble: 

Když jsem udělal zkoušky, sešla se celá má rodina a slavila mé úspěšné přijetí. Na konci všech zábav a oslav mi tatínek dal čokoládu. Načal jsem ji a začal lámat na kousky, pak jsem je rozdělil a řekl jsem bratrovi a sestře, ať si vezmou. Ale nejdříve jsem jim pověděl:
"Počkejte, nejdříve mi musíte slíbit, že mi koupíte hru, kterou si budu přát."
Moji sourozenci se po sobě podívali a řekli mi, ať neříkám blbosti, a zeptali se mě, proč by mi měli dávat nějakou hru.
"Protože já jsem vítěz a tím i král," odpověděl jsem a vypnul jsem hruď.

Formulace přináší úspěch (a každé slovo je důležité)

Fandom: 
Drabble: 

Svíral zakřivenou čepel a zuřivě rázoval tam a zase zpátky před svou skupinkou zajatců. Dva z nich drželi hlavy tvrdošíjně sklopené, zatímco třetí sledovala každý jeho pohyb se vzdornou jiskrou v očích.
Nechápal to.
Jak to, že mu nikdo z nich ještě neprozradil umístění tajné základny?
Vyslýchal je přesně podle návodu: Rozděl- mluvil s každým zvlášť- a panuj. Druhý bod zatím poněkud pokulhával, jen co je pravda.
Byl tak zabraný v myšlenkách, že si cizí přítomnosti všiml až ve chvíli, kdy dostal palicí přes zátylek.
Nově příchozí se na něj z výšky ušklíbl.
"Je to: Rozděl se a panuj, chytráku."

Obrázek uživatele Nathanel

Konec konců

Drabble: 

Vinař si popotáhl kšandy.
„Rozhodli jsme…,“ pohlédl na Vitovu matku, která blahosklonně přikývla, „že se spolu přestěhujeme do domku poblíž vinohradu. Oba máme rádi klid a čerstvý vzduch. Že ano, drahá?“
„Jistě, kocourku,“ zatokala Pupella a pošimrala vinaře na ovárku.
„No a vám dvěma zůstane tenhle dům a vinárna jako živnost…“
„Takže to znamená…?“ nadechoval se Vito. Matka ho důrazně kopla do holeně pod stolem, aniž by jí zmizel slavnostní úsměv ze rtů. „Totiž děkujeme…“
„Tak to bychom měli.“ Vinař spokojeně zapráskal navoskovaným knírem.
Vito poklekl a vzal Giuliettinu ruku do své.
„Ano, ano…,“ vykřikla dřív, než se stihl zeptat.

Závěrečná poznámka: 

Děkuji všem čtenářům, podporovatelům i konstruktivním kritikům. Začalo to jako jednorázová hříčka a opět vznikl celý seriál. Až se budete někdy toulat po slunném jihu, třeba narazíte na nějakého Vita, Giuliettu, Pupellu nebo Moma, tak pěkně pozdravujte :)

Obrázek uživatele angie77

Dělba funkcí

Drabble: 

Na začátku letošního DMD jsem rozhodně neplánovala ho celé věnovat mexické dovolené. Spíš jsem předpokládala, že při příležitosti poslední série Hry o trůny budu ještě jednou psát o těch super postavách stvořených panem Martinem (jejichž charaktery filmoví producenti čím dál více ničí).

Teď na konci přemýšlím, jestli jsem na své hlavní hrdiny nebyla příliš tvrdá. Zajímalo by mě, jak by některé zážitky vylíčili oni.

Nicméně role zapisovatele mi byla svěřena. Zejména jsem teda zapisovala a rozpočítávala společné útraty, ale to je detail. Dostala jsem funkci a té jsem využila. Je na posouzení ostatních, jestli jsem byla vládcem přísným či nikoli.

Obrázek uživatele Legolas

Proč velcí dělají chyby stejné jako maličcí

Drabble: 

Velitel se otočil na sluhu a poprosil ho, aby mu podal zprávu. Když si ji pročetl, zaujala ho poslední slova.
Rozděl se a panuj.
Slovo "se" bylo méně zřetelné než ostatní, ale to kapitána moc nezajímalo. Zaujal ho spíš smysl téhle věty. Proč by se měli rozdělovat, zrovna když mají vše pod kontrolou. Rozhodl se ho splnit. Když se neplnily Caesarovi rozkazy, byly z toho problémy. Vydal tedy rozkazy k přesunu svých vojáků.
Nemile ho překvapilo, když dostal dopis, který nařizoval jeho propuštění. Napsal tedy Caesarovi:
Nevadí mi to, že nepíšete silně, ale to, že po sobě ty dopisy nečtete.

Obrázek uživatele Giles Rigby

Byla jedna loďka malá...

Úvodní poznámka: 

Někdy se těžko vyrovnávám s pojmem “romantická marína”... A s obsahem některých dětských písniček...

Drabble: 

Tragédie je prostá.
Poryv větru nad mořem, které není rozbouřené. Bouře je všude okolo.
Pět odstínů červené. Jste-li Francouz, trocha okru. Jste-li Angličan, hodně. Bílá jako plachty. Bílá jako smrt.
Tragedie tak prostá, že trvá roky, než ji přijme plátno. To ústa jsou jí plná hned.
Hladová ústa... Mrtvá ústa...
Vezměte a jezte z toho všichni: toto je moje tělo...
Tiché smíření oběti. A hněv.
Vezmi mě za ruku, bratře. Obejmi mě, sestro. Není tak zlé spočinout bok po boku na dně moře.
V náručí velryby.

Co řekneš dětem, až se budou ptát?
Nebylo to Středozemní moře.
Zázrak se nestal.

Závěrečná poznámka: 

Byla jedna loďka malá, která se jmenovala Méduse...
Byla jedna loďka malá, která se jmenovala Zong...
Byla jedna loďka malá, která se jmenovala Essex...

Obrázek uživatele Viktorka

Albánka Seychelová

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Milí, skvělí čtenáři, kteří děláte DMD tím, čím je, děkujeme za soustavnou přízeň, kterou naší rodině projevujete. Jste nejlepší! Tak snad zase napřesrok! :)

Drabble: 

Služebnictvo se zdá jaksi skleslé. Rozdám pár útěšných úsměvů a hned je líp. Mám to s nimi těžké, jsou velmi náladoví a často až hrubiánští. Někdy mám podezření, že zneužívají toho, že jiné najmout nemohu. Ten kdo vymyslel, že se služebnictvo dědí, musel mít na vlastní služebnictvo štěstí, jinak by ho to nenapadlo.
Naštěstí vím, jak si poradit, když si některý staví hlavu. Jednoduše mu odepřu svou pozornost a odměním místo něj někoho jiného. Podařilo se mi mezi nimi udržet zdravou rivalitu. Když nemá mou přízeň nikdo jistou, pracují lépe.

Víme, za co nás má. Přesto dál sloužíme, zamilovaní otroci.

Obrázek uživatele Champbacca

Výstup a výslužka

Úvodní poznámka: 

(mezitím na té samé lodi)

Drabble: 

Sotva se hrdinové shodli na tom, že nejpravděpodobnějším vysvětlením Thanosova plánu je jeho naprosté neporozumění principu reprodukce, ozval se budík a bylo po legraci. Znamenalo to totiž, že duben končí a že oba návštěvníci se budou moci vrátit do svých dimenzí, což Edvin nijak neoddaloval. Rozdělil se s nimi o zbývající sušenky od bohyně chaosu, aby neodešli s prázdnou, a jal se otevírati pestrobarevné portály do jejich domovských časů a prostorů.
Jakmile v nich zmizeli, stal se opět především velitelem téhle malé planární kocábky a šel si cvičně vydat pár rozkazů, aby zjistil, jestli na to posádka náhodou nestihla zapomenout.

Závěrečná poznámka: 

A ostatně soudím, že by Jediland měl být aktualizován.

Obrázek uživatele Profesor

V údolí růží 33. - I odděleny ovce budou od vlků

Úvodní poznámka: 

Poslední drabble. Co dodat. Tomu nešlo odolat.

Věnováno všem, kteří četli, komentovali a psali.

NESOUTĚŽNÍ

Drabble: 

Já jsem Alfa i Omega, první i poslední, počátek i konec.
Zjevení 22; 12-13

Ve škvírách kamenné mohyly rostl mech. Maličký hnědý ptáček poskakoval po zelených polštářcích a štěbetal. Šustící bukové listí prozradilo kroky. Ptáček roztáhl křidélka a nebylo ho.
Kněz vzhlédl k nebesům. Paprsek slunce pronikl skrz větve stromů a pozlatil jeho tvář, pohladil korálky růžence v sepjatých dlaních.
Kněz se modlil a kráčel k mohyle připomínající skon velikého muže. Tajemství utrpení Kristova, pozvedalo mysl plnou vyslechnutých slov. Každé z nich, které rozechvívalo srdce i duši, svěřoval Tomu, který vládne nade vším. Tomu, který jednou rozdělí ovce od vlků.

Obrázek uživatele Erenis

Čas, Prostor a Knížka

Fandom: 
Drabble: 

Tak jsem se rozdělila.

Ono to tak totiž bylo napsáno v knížce.
V té, kterou mi dali, když jsem se zrodila.
Ona vlastně spadla z nebe...

Proč bych tomu měla věřit?
Nevím, jestli tomu věřím.
Dělám to, protože nic jiného neexistuje.
Pouze Čas, Prostor a Knížka.

Bylo tam napsáno Rozděl se.
A já se rozdělila...
Nebylo tam ještě něco?... Hum...
A jo, prý A panuj.
Ale čemu?... Tu je jenom Čas, Prostor a Knížka...

Tak jsem se rozdělila znovu.
Najednou smě byli čtyři.Tři se chytli za ruce.
Čtvrtá kolem toho začala panovat. Byla to sranda!

Budeme si říkat Vodík!

Závěrečná poznámka: 

A jako zaver letosniho drabbleni - hravost a slepa, detska duvera. :-)
Dekuju vsem za pozornost! :-) Navidenou priste!

Jeste mala poznamka: Vodik ma 1 elektron, a v protonu jsou 3 kvarky. :-)

Obrázek uživatele Profesor

Den tam, kde kostry tančí XXXIV.

Úvodní poznámka: 

Je to tu. Desátý ročník DMD dospěl ke svému závěru.

Psalo se mi dobře, byť vzhledem k mnoha okolnostem (zdraví, výpadky internetu a jiné potíže) občas těžko. Doufám tedy, že se vám letošní výlet do páně von Drakova depozitáře líbil.

Na shledanou za rok!

PS pro hodnotitele: Téma se skrývá v panování a rozlézání se ticha, které rozděluje sny a dělí se o vládu s Danielem von Drakem.

Drabble: 

Hodina čtyřiadvacátá začíná svůj běh odbíjením porouchaných kukaček. Jasný zvuk se nese ztichlými sbírkami až ke kabinetu. Daniela von Draka však nevzbudí. Ani Vraspír nezdvihne hlavu skloněnou na prsa.
Sově pálené spadne pírko. Stěží slyšitelné zašustění prozradí náhlou absenci zvuku.
V kontrastu k předchozímu reji se ticho rozlézá do všech koutů. Nenechavými prstíky šátrá v nejmenších škvírkách. Opatrně a po špetkách sype každému z tvorů krásný sen. Kostlivci nemohou snít, a tak jim ticho dává závoje pavučin.

Svrchovaný vládce tajuplného království sní svůj sen. Ticho vládne za něj. A ráno, ráno se s ním o trošku toho panování rádo rozdělí.

Závěrečná poznámka: 

KONEC

Obrázek uživatele Šmelda

Ať se třetí směje

Fandom: 
Drabble: 

Lámání kopí, troubení rohů, skřípění zubů, barritus a nářek raněných, to vše už bylo minulostí.
Zbylo krákání vran, pláč otroků a vítr v potrhaných praporech.
Dvojité obležení bylo u konce.
Směrem k Caesarovu táboru se blížili keltští králové.
Každého z králů vedli za dlouhé vlasy římští vojáci.
Začalo být slyšet broušení čepelí.
Jednoho krále po druhém srazili římští vojáci na kolena před Caesarem obklopeným svými vojevůdci.
A pak bylo ticho.
Caesar se zvedl, charakteristický šarlatový plášť se dotkl blátivé země.
Přišel k jednomu z králů a vztáhl k němu ruku.
Král ji přijal a Caesar prolomil ticho.
"Setrvej přítelem Říma."

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Tess

Dlouhodobý plán

Úvodní poznámka: 

Tak, a je to!
Děkuji všem organizátorům.
Taky děkuji svým komentujícím i svým nekomentujícím čtenářům.
Poprosím všechny nekomentující čtenáře, jestli by nebyli tak hodní a aspoň si tady nekáčli nebo nesmajlíknuli, abych věděla, že četli (sama kolikrát nevím, jaký komentář upustit! :)

Drabble: 

Zídka obkružující chrámovou zahradu potřebovala opravit. Beranovy prsty svrběly touhou po práci s kamenem.
Na to byl snadný lék.
Kameny k němu mluvily, tak trochu odjakživa. Věděl, který se bude hodit do které díry, ještě než ho vzal do ruky.
Práce na pár dnů.
V kapse stále valounek zlata, ale teď prázdný, vyčištěný od magie. Křemen si o ni řekl a pohltil ji.
Na to přišel Badatel.
-Kdybych olemoval cesty křemenem...
-Stejně potřebují spravit. Najdu ten správný křemen...
-A já ho usadím na to pravé místo.

Potřásli by si rukama, ale obě zrovna používal Beran.
Na tom nezáleží.
Jsou tým.

Závěrečná poznámka: 

Je hrozně zvláštní, že mě témata nakonec dovedla přesně k tomu konci, který jsem měla rozmyšlený na začátku. (Chtěla bych napsat něco o člověku, který dělá důležitou práci, ale vlastně si to nikdo moc neuvědomuje... ano, budu psát o cestáři! :D )

<<< Začátek | < Předchozí | Konec

Letošní drabblata z Ostrovů mimo příběhovou linii:
Óda Vzpomínka na krásu
Komiks Jedinečnost je relativní

Letošní drabble mimo Ostrovy:
Dohořeno jest (pokud máte rádi katedrály :D )

Pro fanoušky Ostrovů též doporučuji delší příběh z Padesátky (stále se píše!) Hraniční země

Jen malý krůček k ovládnutí světa

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Na louce se pásly krávy. Z hor slezl sníh a v první jarní trávě se objevily malé tůňky.
A právě v tomto vodním světě se odehrává náš příběh.

Drabble: 

"Bratři, přišla naše chvíle. Nastal čas oprostit se od obyčejného života. Jsou nás tisíce, miliony, prežíváme stovky let. Jsme prakticky nesmrtelní. A navíc...krásně zelení!
Takže až řeknu teď, pučíme!!!! Dokud nás nebude tolik, že zaplavíme celou tuhle masu vody a potom i potoky, řeky, moře a nakonec ovládneme celý oceán! Takže teeeeeeeeeeď!"

Malá tůňka upustila dvě bubliny.

Zatímco Nezmar zelený pobízel své bratry, v jeho rameni docházelo k malému povstání řas rodu Zoochlorella:"... vždyť jsou zelení jen díky nám, sestry! Takže kdo jiný by měl ovládnout celý tento ohromný organismus...."

...

K tůňce se přiloudala kráva a všechnu vody vypila.

Závěrečná poznámka: 

A co z toho vyplývá :) Všichni jsme součástí toho věcného koloběhu života.

Obrázek uživatele zirafice

Progresivní management

Úvodní poznámka: 

Trošku zoufalství, ale když mě u rozděl a panuj napadají hlavně věci okolo programování. Asi proto, že tam jedině mi tahle metoda opravdu funguje. A programátora si na poslední den do fandomu fakt připisovat nebudu :D.

Drabble: 

„Tak jsem zpátky ze školení progresivního managementu a teď to tu bude lítat,“ hlásí Líba už od dveří halasně. „Začneme s rozděl a panuj. Čeká nás besídka pro předškoláčky, tak si pěkně rozdělíme úkoly ohledně výzdoby a organizace.“
„Nevadí, že jsme už výzdobu nachystaly, cos tu nebyla?“ ozve se Jana. „A šerpy nám slíbila ušít maminka od Vendulky.“
„Jo a pan Bouzek slíbil půjčit skákací hrad a občerstvení už mají v kuchyni vymyšlené,“ přidá se Rebeka.
„Sakra, ženské,“ ušklíbne se Líba. „Musíte být tak výkonné? Jak si pak mám připadat jako progresivní manager. Tak co kdybyste mi alespoň udělaly kafe?“

Obrázek uživatele wandrika

Mágia koláčov

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Pokračovanie tohto tu.

Drabble: 

Jolinda sledovala, ako Pejo chrúme koláč. Keď nerobil grimasy, vyzeral celkom normálne. Musela uznať, že blázna vedel zahrať dokonale.
„Ako môžeš vedieť, že ťa neprezradím?“ nadhodila.
„Kvôli tomu koláču. Viem, že máš dosť cesta, aby si spravila jeden pre seba. Viac nie, to by si šafár všimol. Ak si schopná obetovať pre mňa vlastné raňajky...“ pokrčil plecami a vtisol jej do ruky druhú polovicu koláča. „Sme v tom spolu.“
Jolinda si vždy myslela, že opanovať srdce muža môže len pomocou úsmevov a krásnych šiat. Nikdy ju nenapadlo, že môže stačiť aj koláč.
No nebola si istá, kto koho vlastne opanoval.

Závěrečná poznámka: 

Ďakujem všetkým za úžasné príbehy aj komentáre. Ja som sa občas namiesto komentovania zmohla len na neartikulované výkriky sprevádzané smajlíkmi, ale to máte namiesto kačičiek :) Verím, že sa nám s Galahadom podarí prísť aj na piknik.

Obrázek uživatele Terda

Právoplatná odměna

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

A to je konec. Snad zase za rok. Bude-li příznivá konstelace hvězd.

Drabble: 

Úsvit odhalil v plném světle noční běsnění. Padlé odevzdali moři ještě před svítáním. Kamarádi. Druzi ve zbrani. Nepřátelé. Všichni si byli před smrtí rovni. Písek nasáklý krví. Polámaná ráhna. Kolébaly se vedle sebe v mírném vánku. Raněné. Znavené. Tepání seker však vlévalo život. Zalátat plachty. Zacelit rány. Frances pozorovala hemžení. Uspokojení skryté pod kůží. Obhájila své místo kapitána. Bude-li jim moře nakloněno, dopraví Nemesis do přísavu. Pak každý dostane díl, který mu po právu náleží. Za odvahu. Krev. Pot. Za práci. Za vítězství. Ani poslední plavčík nebude ošizen. Propijí ho. Prohýří. Nebo koupí dětem boty. Když jim štěstí bude přát.

Závěrečná poznámka: 

Kapitán je na lodi jediný pán a vládce a zisk z kořistného se dělí mezi posádku. Každý námořník si umí spočítat na jak velký podíl (podle svého postavení) má nárok. Nicméně to, že se podařilo ukořistit nepřátelskou loď ještě neznamenalo, že kořistné skutečně dostanou. Záleželo na okolnostech a rozmaru úředního šimla. Stačilo, aby ukořistěná loď patřila neutrálnímu státu a už z toho byly opletačky a žádný zisk.

Obrázek uživatele Aplír

Královna

Fandom: 
Drabble: 

Zprvu jsem byla tenké nic s hláskem sotva slyšitelným.
Jako děcko jsem ráda bosa běhala po kamínkách, vnímala jejich doteky. Moje radostné volání bylo dobře slyšet. Lákala jsem k sobě hodně dětí.
Když jsem byla slečna, začala jsem se rozhlížet, vytáčela jsem se a svižně se hýbala v rytmu. Moje cesta byla klikatá. Líbil se mi stín stromů a štěbetání ptáčků.
Pak jsem zmohutněla. Podobná Věstonické Venuši jsem chodila rozvážně. Pomalu. Moje úctyhodné boky leckomu vyrazily dech.
Potom jsem uslyšela sonorní hlas: "Rozděl se a panuj!"
Poslechla jsem. Rozvětvila se. Delta je má koruna. Panuji. Mám v moci život druhých.

Závěrečná poznámka: 

Děkuji organizátorům DMD, všem kdo vytrvale kontrolovali, těm, kdo psali a pochopitelně i těm kdo komentovali. Ke konci dubna mi přestal nefungovat net. Prekérní situace. Omlouvám se, že jsem nemohla tak náruživě číst a komentovat jako předtím. Loučím se. Za rok na shledanou.

Obrázek uživatele Wolviecat

Pod útokem

Úvodní poznámka: 

Omlouvám se všem, kterým jsem právě zkazila oblíbený seriál z dětství...

Drabble: 

"Pierrote, co se to sakra děje?"
Psí vztekle praštila do ovládacího panelu. Byla si jistá, že se s útočníkem už setkali, ale počítač neustále hlásil opak.
V poslední době jakoby se všechno zbláznilo. T-lymfocity zanedbávaly svou práci, výroba protilátek vázla, a útočníci, kteří jim předtím byli pro smích, se dělili jako šílení a ovládali celé tělo.
A všechno to začalo tím velkým útokem před pár měsíci...

V novinách zase mluvili o té nové nemoci.
Petr se snažil ignorovat strach, který mu roztřásl ruce. Jeho se to netýkalo.
Žádný tajemný, smrtící syndrom. Nic takového.
Byla to jenom chřipka. Protivná, vytrvalá chřipka.

Obrázek uživatele mamut

Čas čtení, čas mazlení

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Už jako konec?
Vážně, zvonec a KONEC.
Už to cítí, už to ví i ta moje sebranka chlupatá.
Krásný měsíc za námi, tak jdu číst a číst, protože to jsem tak úplně nestíhala. Pustit se do regenerace baráku na jaře byl prostě (no můj) nápad :D
Tak zase za rok na drabblení ;)

Drabble: 

"Chlupáči ke mně!" zavelel mourovatý svým hrdelním zabručením.
"Počítal jsem na drápkách, že už je to tady."
"CO?" jediná otázka vylétla z tlamiček a tlamy najednou.
"No co, co. Konec dubna přece."
"?"
"Však víte. Celý měsíc si nás nevšímá, pořád okusuje tužky. Sotva přijde, pustí tu moudrou bednu a ťuká a ťuká."
"Ale teď zas bude číst a a a..."
"Ale to už nám nevadí. Ty si lehneš před klávesnici" určuje místo zrzce. "Ty si přilehneš ke kotníkům." Psisko souhlsně baflo. "Ty, dědku, máš místo na klíně." Staroušek spokojeně kývl fouskem.
"A já to celé ohlídám. Aby poctivě hladila. Všechny."

Obrázek uživatele Lunkvil

Obrazy ze života Totality

Úvodní poznámka: 

Ano, je to neuvěřitelné: inspirovalo mě téma. Každopádně je to poprvé a na dlouhou dobu asi zase naposledy, takže řekněme, že je bez nároku na bod.

Milý nepříteli, všechno nejlepší k narozeninám! Doufám, že si je strašně užiješ!

Drabble: 

„Nejezte koblihy! Dejte si zdravý mrkvový koláček!“ vyvolávala a nabízela kolemjdoucím. První krok k Totalitě byl učiněn.

--------

Nejnovější Vzořino drabble bylo úžasně optimistické. Asi hodně trpí. Bude jí muset dovolit kafe. Nejdřív ale zajistit překlady, tisk, distribuci...
Totalita bude oslavovat novou kapču a lidi daj chvíli pokoj.

--------

„Chceš loka?“
Strašně se snažila odmítnout. Nemůže přece přijmout laskavost od věznitele. Ale orosená láhev byla příliš velké pokušení.
Vzora zjistila, že hlavní bachař je vlastně docela fajn.
Mívá pivo.
A rozdělí se.

--------

Nepřítel vytáhla z uhlíků bramboru. Upečená naštěstí neměla tu odpornou fialovou barvu. Rozhlédla se. Nikde nikdo, kdo by chtěl kousnout.

Obrázek uživatele Keporkak

Když dělením přibývá

Úvodní poznámka: 

Díky všem, kdo moje pokusy čtete. Já stihla přečíst strašně málo! A ještě méně jsem komentovala. Díky za spoluúčast. Premiérová dubnová jízda byla skvělá!

Drabble: 

Farmářovi mají přátele, kteří chovají koně. Navíc mají v pěstounské péči několik znevýhodněných dětí, věnují se i dětem z okolí a mají spoustu dalších bohulibých aktivit.
Farmář se rozhodl, že tuto rodinu je třeba podpořit a spolu s farmářkou pro ně nasušili seno na celou zimu. To jim poté odvezli a darovali. Farmář mohl seno velmi draze prodat, ale raději ho nechal přátelům. On je zkrátka takový, tvrdě pracuje, jeho spořivost je legendární, ale nad tím vším vládne úžasné, laskavé srdce. I díky tomu ho farmářka tak miluje a šla by za ním na kraj světa.
Obohaceni byli všichni zúčastnění.

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Obyčejné nedělní dopoledne

Drabble: 

"Oto, ukliď si pokoj! Máš tam binec, venku vytahaných spoustu věcí, které nepoužíváš," velí Scholastika. A pokračuje:
"Tatínku, máš co na práci? Nemáš! Tak vezmi prachovku a utři všude prach! A pak vypusť vysavač do pokojů!"
Lev se chápe prachovky, avšak neodpustí si poznámku:
"No jo, divide et impera," praví, neb je za ty roky se Scholastikou již zásoben spoustou latinských rčení.
"Já ti dám divide et impera, lenochu!" nedá se Scholastika. "Představuješ si, že bych se měla rozdělit já. A řídit to tady někdo musí, protože jinak by tady nic nefungovalo."
A Lev i Otík mlčky konají dle pokynů.

Obrázek uživatele Albia

První žena na trůně

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Mladý hudební virtuóz být králem neumí a nechce, a tak by na trůn poprvé mohla dosednout žena...

Drabble: 

„Nebudu dobrým králem,“ mudroval mladík nešťastně.
„Nic na tom není,“ opáčila jeho starší sestra, miláček národa, vždy ve všem lepší. Kromě klavíru.
Otec, král, přimhouřil oči. Králem bude kluk. Kdo kdy slyšel, aby panovala holka?
Jenže na tom něco je: on by neudržel při životě ani kaktus. Ona se účastní jednání rady a přispívá rozumnými argumenty. Co s nimi?
Království je velké. Král svolá radu a přizve své dva potomky. Vprostřed mapy země, podél řeky, nakreslí dělicí čáru.
„Máte jeden rok. Kdo přivede svou část země k blahobytu a dostatku, kdo bude lepším panovníkem, ten zdědí žezlo po mém skonu.“

Závěrečná poznámka: 

Dnes totálně bez inspirace. BJB. :D

Obrázek uživatele Witch

Zdvořilé odmítnutí

Úvodní poznámka: 

Až tomu skoro nechci věřit, ale tentokrát se mi opravdu povedlo táhnout celý duben jen s Asterixem a Obelixem.
Navazujeme na "Nesmyslné, ale nutné hlášky" a zakončujeme - http://www.sosaci.net/node/38855
Mám ze sebe radost. :D
Snad jste se aspoň trošku pobavili se mnou a... třeba zase příští rok!

Drabble: 

Naše trojice se vrací do vesnice sice bez zrcadla, ale zato s nápadem.
Odvedou nešťastného Trubadixe ke klidnému jezírku… A tak zatímco bard seznamuje nového kamaráda s nejnovější písní, ostatní Galové usedají ke slavnostní tabuli.
I obrýlená mučitelka se nechá přemluvit, aby zůstala aspoň na pivo.
„Letos to vůbec nebylo tak strašné,“ usuzuje malý Gal.
Mučitelka po něm mrkne: „Snad ti to nebude chybět?“
„Docela jo, byla to zábava,“ přiznává Asterix. „Klidně ještě zůstaň.“
Obelix se začne dusit kostí, mučitelka se však naštěstí jen záhadně usměje: „Děkuju, ale musím svou pozornost rozdělit i jinam. Váš svět není jediný, kterému vládnu.“

Obrázek uživatele Birute

Všude po kraji

Úvodní poznámka: 

Na závěr se rozloučí pohádková zbojnická tlupa, která vládne horám.

Drabble: 

Přespolní mládenci zpívají na svatého Jána u hranice. Vousatý zrzek přeskočí plameny a z očí mu srší jiskry.

Bledý zbojník s očima jako led a rudolící s blankytně modrýma očima si prý troufli až dolů na Hanou. Sedláčkovi od Lipníka zbyly jen oči pro pláč. Nikdo neví, jaké barvy.

Šedovousý žebrák obchází po Vsetíně, vypráví příběhy a poslouchá, co kdo říká. Jakýsi májový přelétavec prý ukradl srdce mladé kněžně. „Ve skutečnosti to byl náhrdelník,“ zamručí stařeček a nastavuje ledovou ruku, léto neléto. Rodina toho, kdo ho podaruje, přežije i nejtužší zimu.

Stejně jako děti toho, do koho se zakoukal Únor.

Obrázek uživatele tif.eret

Vnitřní záležitost

Fandom: 
Drabble: 

„Jsme zde, už jsme zde. Dočkali jsme se. Nakonec to nebylo těžké. Čistota půl zdraví, špína celé. Je to tak, jsme zdraví ve špíně.“

Začalo ho bolet břicho. Nechápal, přece jídlo nebylo zkažené. No nic, dá si trochu slivovice a bude vše v pořádku.

„Ideální podmínky. Tolik potravy kolem. Množíme se, množíme se dělením. Jde nám to dobře.“

Přišly křeče. Běhání na záchod. To určitě není samo sebou, takové bolesti.

„Už jsou nás miliony. Rozdělili jsme se dost a můžeme postupovat dále, dále, až to tady celé ovládneme.“

Vysoká horečka. Prý je to sepse, bakterie zaplavily celé tělo. Začíná boj.

Závěrečná poznámka: 

Moc všem děkuji za čtení a komentáře. Letos to chvílemi bylo tvoření ze zoufalství, když jsem nevěděla, kudy kam, a tak všelijak lepila. Ale zábava to bezesporu byla :-)
Ať se všem daří a drabble zdar.

Stránky

-A A +A