Autorův výběr 2019

Všechno zlé je pro něco dobré

Úvodní poznámka: 

Tohle drabble vybírám proto, že má asi jako jediné z celé mojí letošní seriálové legrácky trochu nějakou hlubší myšlenku :) Život může vypadat jak chce blbě, ale vždycky je o chlup lepší, když si v něm člověk umí najít nějaké užitečné místo nebo činnost...

Drabble: 

Pootevřeným oknem zalétl do místnosti zvuk radničních hodin. To už je deset? Zvedla hlavu od rozečteného časopisu. Barevné zdi s kalendářovými obrázky i petrklíče na stolku sestřiček, prostě všechno v čekárně onkologického pavilonu asi mělo působit přívětivě, ale Evě bylo dost neveselo. Nedokázala se soustředit na recept na jablečný koláč. Hlavou jí šly děje posledních pár týdnů. Vyhazov z práce a následná ztráta vlastního bydlení, nepochopení rodičů, dočasný azyl u milované tety.
Konečně teta trochu rozklepaně vyšla z ozařovacího sálku.
Eva si uvědomila její nejistotu. Vstala a šla jí vstříc.
A najednou byla ráda, že tu může být s ní.

Obrázek uživatele Evangelista biolog

Chybíš mi

Úvodní poznámka: 

Pro člověka, který se pomalu není schopný rozhodnout, co si dá k snídani, bylo vybrat jediné drabble celkem oříšek.
Nakonec jsem ale zvolila tohle. Nevím, jestli ho považuju za nejlepší. Ale letos jsem hodně psala verše a tahle báseň je pro mě opravdu niterné dílo. A myslím, že je to i důstojný zástupce všech mých poetických kousků.
Původně napsáno na téma č. 19 Hřích, který se neodpouští.

Drabble: 

Neile
Chybíš mi
Za těmihle proklatými zdmi
Se nemůžu nadechnout
Jako bych se topil
Nejsem dost silný, abych se vzchopil
S tebou jsem se cítil celý
Teď jsem zhasl, jsem vyhořelý
Tvoje postel je studená a prázdná, ale voní jako ty
Občas v ní ležím a myslím na tebe
Když jsi byl se mnou, byl to jen kousek do nebe
A teď jsem zpátky v pekle
S tebou čas utíkal, teď se šine vlekle
Moc mi chybíš, Neile
Každá další chvíle
Bez tebe je pro mě utrpení
Můj Neile
Jak jsi mě mohl opustit?
Nevím, zda ti někdy dokážu odpustit…

Závěrečná poznámka: 

Chtěla bych se zeptat, zda je tady nějaká dobrá duše z Ostravy či nejbližšího okolí, která se dostaví na Piknik. Letos se bohužel nemohu zúčastnit a hledám někoho, kdo by mi mohl přivézt odměnu až sem do ocelového srdce republiky. :)

Obrázek uživatele Lomeril

Nový člen domácnosti

Úvodní poznámka: 

Psáno na Bonus č. 3 P.A.V.O.U.K. - zkratka.
A kocour Pavouk se rozhodl, že se stane součástí Aldormy se vším všudy.

Drabble: 

„Já myslela, že chceš kočku, ne tohle,“ řekla Irena při pohledu na kotě, které Ryko přinesl ze vsi.
„To je kočka. Kocourek.“ Ryko jí strčil do náruče mourovaté usmolené cosi.
„Jsi si jistý?“
Mělo to dlouhé uši, připomínající spíš zajíce, křivé nožičky a chundelatý kožich, místy tak slepený, že se zdálo, že mu raší alespoň čtyři další končetiny.
Pak ale z té změti chlupů vykoukly dvě zelené oči a zadívaly se na Irenu.
„Dobře,“ povzdechla si. „Vyhrál jsi. Tenhle patvar velikosti obyčejného ušatého králíka je náš.“
Nikoho, kdo Ryka a Irenu Nimanovy znal, později nepřekvapilo, že mají kočku jménem PaVOUK.

Obrázek uživatele Tlegy

Dáreček

Úvodní poznámka: 

Tak vybrat pro mne jedno jedinné drabble byl velký oříšek. Napsal jsem toho za ten měsíc překvapivě docela dost. Zabrousil jsem do různých fandomů, které mám rád (Mach a Šebestová, Záchranná stanice záporných postav), popsal jsem realitu našeho domácího života se zvířaty, dokonce pár dílů vlastního vymyšleného fandomu, ale nakonec jsem vybíral mezi příběhy s Geraltem a tímto příběhem. A vyhrál snad proto, že se mi opravdu hezky psal a podařilo se mi jej napsat možná lépe, než jsem si dokázal představit. A je taky vtipný... Hezké čtení.
Tématem byla: Únava materiálu.

Drabble: 

„Kdo to byl, ta návštěva, Saurone?“ ptá se Voldemort.
„Ále, Hellboy, starý známý z pekla.“
„Takový divný kámoš, ne, ten přece dávno změnil stranu.“
„Změnil, ale nezapomněl, koukej, co mi přinesl.“

„PRSTEN!!!“

Sbíhají se všichni, císař Palpatine, lord Baeliš, kapitán Zod, zlý vlk, Tanos, jen Magneto zůstal přilepený na futrech mezi dveřmi a tlusté Jezinky, které vykrmila perníkem Ježibaba, se kolem něj nemohou protáhnout.
„Teď jim všem ukážu, takhle si jej nasadím!“
„A zatočíš,“ křičí Rumburak.
„Idiote,“ propaluje jej svým rudým okem Sauron. „Stačí jen dát na prst, takto.“
Lup, prsten praská, rozsýpá se na prach.
„Únava materiálu,“ prohodí Morgana.

Závěrečná poznámka: 

Děkuji autorce Strigga, za možnost použít skvělý fandom Záchranné stanice záporných postav, sice jsem jej trochu zamořil dalšími záporáky, ale snad nevadí.

Obrázek uživatele gleti

Vlčata

Drabble: 

Harry bral svou kmotrovskou roli vážně. Kdykoli mu to bystrozorské povinnosti dovolovaly, našel si chvilku, aby se Teddymu Lupinovi věnoval. Dokonce mu v domě na Grimmauldově náměstí zřídil přespávací pokojíček plný autíček, panáčků a plyšových zvířátek. Speciálně dvě z nich, šedobílá vlčata, měl Teddy nejraději. Snad mu připomínaly jeho osud sirotka.

Zrovna dnes měl chlapec přespat u kmotra. Krb zeleně zaplápolal, ale místo aby z něj vystoupil Teddy s babičkou, vykoukla pouze Andromeda.
„Harry, omlouvám se, ale Teddy nepřijde, má horečku,“ oznámila.
Z dálky se ozval dětský hlásek: „Harry, řekni vlkům, že jsem doma a že hrát si budem příště.“

Závěrečná poznámka: 

původně téma:
Řekni vlkům, že jsem doma

Obrázek uživatele Finde

Ráj

Úvodní poznámka: 

Dlouho jsem váhala mezi dvěma drabblaty a sice:
http://sosaci.net/node/36266 Povzbuzení, protože si myslím, že veršovánka na Bicáčka se mi povedla (schválně pozná někdo na jakou filmovou písničku je to napsané?)
Bicáčku, bicáčku periferní!
Neotravuj sličnou děvu,
sic ti šlápnu do úsměvu!
Bicáčku, bicáčku periferní!

Ale pak zvítězil poetičtější Ráj na téma Snílek

Drabble: 

Snil o světle a o zářivých hvězdách, o stromech rostoucích do nebe a o květinách barev, tak oslnivých až oči přecházeli. Snil o plavání v čiré vodě a o létání s větrem o závod. Snil. Neměl nic jiného na práci než růst, spát a snít.

Až jednou ho probudila bolest. Zjistil, že jeho domeček je mu mučivě těsný. Pokusil se protáhnout, ale stěna praskla. Dovnitř proniklo světlo přesně takové, o kterém snil. Že by tam za tou stěnou bylo víc věcí z jeho snů? Zatlačil a domeček se rozpadl.

Na světlo ze skořápky vylezl malý zvědavý dráček. Budoucí dračí princ.

Obrázek uživatele Lee

V učení

Úvodní poznámka: 

Protože trochu zapadlo a hrozně ráda píšu filosofií inspirované stoslůvky.
(A protože jsem byla nadšená, že mě na tohle téma (Periferní bicáček) vůbec něco napadlo. XD)

Drabble: 

Stojí tam, v pozoru, připravení, muži hotoví jít do války, ač dosud jen ve svých představách. Tělem jsou stále chlapci, byť utužení pravidelným výcvikem. Stojí stranou - stále stranou, jen pozorujíce skutečný boj, dýchajíce pach bitevního pole, na kterém jim dosud nebylo dáno stanout.

Jen tam tak stál s očima doširoka rozevřenýma a hltal tu krásu. Těla se přelévala jedno přes druhé, barvy vířily a z třesku zbraní mu vřela krev v žilách. Dnes poprvé cítil divokou radost. Touha utéct zmizela. Ten, kdo ho po minulé bitvě sevřel v náručí a vášnivě políbil, padl před jeho očima, rozsekán protivníkem. Byl volný.

Obrázek uživatele mamut

Romantická

Úvodní poznámka: 

Drabble vzniklo na téma č.6 Naostro
Je takové domácí, vtipné a naše.
Ale víte co. Ten kluk šikovná, Judd Trump, vyhrál letos tři velké tituly ve snookru a je Mistr světa ;)

Drabble: 

Na vysportované tělo rychle natáhnul džíny, přes hlavu přetáhl triko a rychle mizí v otevřeném sporťáku za zatáčkou...
Zasněně přimhouřím oči do mihotavé záře televizního přístroje.
"No to určitě." ozve se vedle mne z pohovky.
"Cože?"
"To bych chtěl vidět, jak tak rychle hrkne zipem."
"Proč jako?"
"Co proč, proč? Dovedeš si předtavit, jak je nepříjemný, když si štípneš pimpulu!"
výrazně pozvedá můj choť prstík. "Nedovedeš! Ty ho nemáš!" zakončí svou litanii ubohého klanu běžných mužů.
"A vůbec. Pojďme to přepnout na snooker. Dnes hraje O´Sullivan."
"Jasně! Ale sázím na Trumpa. Judd je hezčí." potutelně se usměju.
No jo, ženská.

Obrázek uživatele nettiex

Ale hanbu tvého srdce

Úvodní poznámka: 

Téma Můj nejlepší přítel zrcadlo

Drabble: 

Prsty si pohrávaly s látkou zakrývající magický artefakt, který měl v úmyslu prostudovat.
„Koho tam vidíš?“ ozvalo se za ním.
Nejmocnějšímu čaroději své generace se stáhlo hrdlo.
„Přišel sem si promluvit o studentech, co mi minulý týden udělali z hospody kůlničku na dříví. Ale nechci tě okrádat o čas s tvým drahocenným… přítelem,“ pokračoval mladší bratr nemilosrdně.
„Aberforthe,“ začal Albus.
„Jeho nebo ji?!“
Mlčel. Aberforth vztekle hodil kus pergamenu na zem a vyrazil z místnosti.
„Neměl jsem odvahu se podívat,“ přiznal učitel prázdnému kabinetu.
Jaký člověk by toužil vidět svou zesnulou sestřičku méně než jednoho z jejích vrahů?

Strhl závěs.

Závěrečná poznámka: 

Tenhle rok jsem chtěla věnovat Albusovi a Gellertovi, pak jsem ale při psaní zjistila, že tak nějak samovolně tíhnu spíš k Aberforthovi. Nenapsala jsem zdaleka všechno, co jsem chtěla - ale přes všechnu nespokojenost, kterou vůči sobě cítím, tu jsou věci, se kterými spokojena jsem. Tohle drabblátko je jednou z nich. :)

Obrázek uživatele netopýr budečský

Volání jara

Úvodní poznámka: 

Vloženo na přímluvu hned dvou lidí. Tenhle kluk se jim vryl do paměti. Prý byl zlatý a mazlivý a bránil mé prvni identitě v aktivitě na internetu, protože jí každý večer předl v ruce.

Napsáno na téma Vítr ve vlasech. Vlasy nemáme, křídla však ano.

Drabble: 

Na podzim jsem přežil nehodu. Jako když se vás barák najednou převrátí a vy vypadnete z balkonu. Měl jsem smůlu. Praštil jsem se do hlavy a skončil v záchranné stanici.
Rád jsem se schovával pod lidskou ruku nebo do rukávu. Bylo to jako u mámy pod křídly, v teple a bezpečí. Když jsem předl, hladili mě ještě více. Asi mají rádi předení.
Lidé slyší naše hlasy. Poznají, když máme hlad. Poznají, co znamená zvednutý ocas.
Vykrmil jsem se do krásy.
Jednoho dne mě zase vytáhli, nalevo rukáv, napravo les a hlasy hezkých děvčat.
Bylo to dilema.
Vítr v křídlech vyhrál.

Obrázek: 
Závěrečná poznámka: 

Leť bezpečně a vyrob spoustu krásných mláďat

Obrázek uživatele Lodní šroub

Potkali se u Ruzyně

Úvodní poznámka: 

Napsáno na téma "Jeden na všechny".

Drabble: 

Když potkáte jiné letadlo a přečtete značku na ocase, máte problém plynoucí z následků přílišné tulivosti a rychlosti strojů.
Já měl problém a to jsem na ocas neviděl a ani jsem nestihl vzletět.
Na zemi se totiž vyhýbáte dost blbě. Asi jako když tramvaják potká tramvaj v protisměru. Pokud se to teda může stát.
Potkali jsme se ne u Kolína, ale na téčku, tedy křižovatce tří cest. Tři. Z každé strany jeden.
Proklel jsem to pako v řídící věži střevními problémy. Nic jiného jsem dělat nemoh.
Pak mezi čumáky letadel naběhl osamělý človíček s praporky.
A přijely nás vysvobodit tahače.

Závěrečná poznámka: 

Dopravní letadlo teoreticky umí couvat. Mohlo by k tomu používat obraceče tahu, které odráží plyn z trysky a tím, jednoduše řečeno, obrací tah. Prakticky se používají jen při brzdění po přistání, protože hrozí poškození motorů. Couvat bezpečně můžou jen starší typy letadel jako MD-82.
Vrtulová letadla můžou zařadit zpětný chod.

Obrázek uživatele neviathiel

Zdánlivý obraz

Úvodní poznámka: 

Téma č. 3 - Můj nejlepší přítel zrcadlo.

Drabble napsáno narychlo během nedělního bonusu, protože jsem nevěděla, zda mně projde drabble původí a potřebovala jsem za čtvrt hodiny odejít. Zdá se však, že má něco do sebe :)

Drabble: 

Kdysi se říkalo, že upíra poznáte podle chybějícího odrazu v zrcadle. Vážně se lidé báli toho, co v zrcadle nevidí?
Došlo jídlo. Musel vyjít ven. Peněženka, mobil, vypouklé zrcátko. Stopnout si zády ke dveřím, nastavit zrcátko ke dveřnímu kukátku, protože kukátkem samotným nic neuvidíte. Čočka nemá tu moc.
Nikdo pořádně nevěděl, jak to funguje. Hlavně že to funguje.
Důkladně rozhlédnutí, krok, druhý, otočka se zrcátkem, nic, protože Oni se odrazům vyhýbají.
Potraviny mají vytřískaná okna, ale stále zbývá dost odrazných ploch.
Proběhne, posbírá pár konzerv, pryč odtud.
Uklouzne na listí.
Rychle vstane a srdce se mu zastaví.
Zrcátko je napadrť.

Obrázek uživatele wandrika

V karanténe

Úvodní poznámka: 

Apríl je mesiac, kedy mnohé kaktusy po zime znovu začínajú rásť. Možno preto mi napadlo o nich písať. Vyšlo z toho len pár drabble bez nejakého jednotnejšieho štýlu, ale v podstate som s nimi spokojná. Tento kúsok som napísala na tému Zvíře, které nechce odejít.

Drabble: 

„To máš kaktusy úplne na každom okne?“ opýtal sa návštevník, keď v kuchyni objavil sukulent rodu Adromischus.
„Samozrejme že nie,“ zaškľabil sa kaktusár. „Obyčajne tu nebývajú. Toto je karanténa.“
Návštevník sa súcitne prizrel starému rozkonárenému sukulentu. „Čo sa mu stalo?“
Kaktusár nadvihol kvetináč a ukázal drobné biele chumáčiky v miske. „To sú vlnatky. Malé beštie, čo sajú živiny z koreňov. Minulý rok som použil systémové insekticídy, čo prejdú do celej rastliny. Vlnatky zmizli... lenže na jar sa vyrojili znova.“
„Tak čo s ním teraz urobíš?“
„Už som zasadil zdravé odrezky.“ Kaktusár pohladil sukulent pohľadom. „Keď sa zakorenia, vyhodím ho... niekedy.“

Závěrečná poznámka: 

Drabble vyjadruje celkom jednoduchú emóciu: nechuť rozlúčiť sa so živou bytosťou (rastlinou) aj napriek tomu, že už nie je tým, čím bývala. Preto oveľa radšej pestujem kvety, ktoré netreba "zmladzovať", teda sadiť výhonky a vyhadzovať pôvodné zostarnuté rastliny.

Obrázek uživatele Elet

Poutník

Úvodní poznámka: 

Téma 21 - Jednou za sto let

Takový malý experiment, mozaika střípků z emocí; historie, současnost i legenda...

Drabble: 

Po sto letech se znovu vydával na cestu. Nebo snad ne? Můžete vyjít, když jste nedošli, či dojít dřív než vyjdete? Můžete jít, když jste sami cestou, když jste tím, co ji cestou činí?
Poutník nevěděl. Jeho úkolem nebylo znát, vědět či soudit. Jen žil a nechával žít, poslouchal a vyprávěl, přijímal pomoc i pomáhal. Nikdy se nezastavil, nikdy se nerozešel. Vyrážel s východem slunce a na noc se ukládal ke spánku do trávy a mechu.

Muž zvedl oči k nebi a zaposlouchal se - zvony v Compostele ho volaly na cestu. Stiskl v dlani mušli a vyrazil.
Jmenoval se Santiago.

Obrázek uživatele eliade

O pár tisíc chlupů horší

Úvodní poznámka: 

Dost jsem váhala, které drabble vybrat, ale nakonec zvítězilo tohle. Důvod je prostý: kočky.
Psáno na téma Naostro.

Drabble: 

K ostré výměně názorů mezi sportovci došlo na atletickém mistrovství světa.

Slavná klokaní skokanka nařkla bezsrsté kočičí sprintery, že při běhu záměrně pohoršují diváky, když závodí nazí.

Kočky na oplátku obvinily skokanku, že při tréninku vždy nosí v kapse na břiše některého ze svých potomků, čímž je může ohrozit.

„Je to speciální tréninková metodu,“ brání se sportovkyně. „Když nacvičuji se zátěží, na závodech pak doskočím mnohém dál.“

I to, že obvinila zrovna bezsrsté kočky, a ne například morčata, však může mít jednoduché vysvětlení. Kdysi totiž v doskočišti dopadla do míst, které jeden z kočičích sportovců omylem zaměnil za veřejnou toaletu.

Závěrečná poznámka: 

Pokud se vám Novinky ze světa sportu líbily, můžete i nadále sledovat osudy zvířecích sportovců na blogu či facebookovém profilu sportovního novináře Braka Čabraka, kde jsou reportáže navíc doplněny naprosto jedinečnými ilustracemi od mého talentovaného spolužáka.
Těšíme se na vás! :)

Obrázek uživatele Rya

Pan Grenadin: Most

Úvodní poznámka: 

Taky mám ráda pana Grenadina. Mimo jiné proto, že jsem ho nevymyslela, vymyslel se sám, a sám přichází se svými příběhy, jako soumrak nebo svítání nebo ranní mlha; pan Grenadin, ten, který se proměňuje.
Psáno na téma Vzdušné zámky.

Drabble: 

Toho dne postaví pan Grenadin vzdušný zámek. Sám sebe změní v most, půvabným obloukem se klene mezi zemí a podnebím. Nemá již stehna, hruď, břicho, obličej, přesto cítí váhavé kroky. První přeběhne zvědavá kočka, pan Grenadin si vzpomene na Mínu. Pak hlouček školáků, smíchem si navzájem dodávají odvahy. Dvě staré dámy a jejich staří psi přejdou pomalu a důstojně, neboť na místo, kterému se blíží, již nepotřebují spěchat. Poslední, v půlnoci, mladí milenci, ani k zámku nedojdou, touha je přemůže uprostřed mostu.
Ráno jde pan Grenadin domů, ramena ho bolí, ale usmívá se.
Na jeho těle byl počat nový život.

Obrázek uživatele Tora

Mami hajá

Úvodní poznámka: 

Letos jsem se vůbec nemohla rozhodnout, které drabble vybrat. Něco ze Strážců? Nebo z divokého západu? Pak jsem dorolovala k tomuhle kousku a bylo vybráno.
Proč? Protože mou hvězdičku prostě miluji.

Psáno na téma Nejzářivější hvězda.

Drabble: 

„Mama!“
To je sama, na rozdíl od mami, což je maminka.
„Nemůžeš jít sama z kopce, sletíš!“
Prásk.
„Vidíš, vstávej, šup!“
„Mama!“
„Jasně, že sama.“
„Mami hajá,“ oznamuje moje nejzářivější hvězdička kolemjdoucí paní.
„Ano, hajá, je nemocná,“ snažím se zjemnit řečené. Paní se usměje a jde dál.
„Mamí hajá,“ oznamuje hvězdička sousedovi. Starší pán je evidentně dobře naložen, takže vesele odpoví: „Ta se má, ta tvoje maminka. A tatínek taky hajá?“
„Hajá,“ přisvědčí hvězdička. „Na mami,“ dodá důležitě.
Pán vyprskne, já popadnu hvězdičku do náruče a mažeme domů.
Rodičům posléze dlouho vrtalo hlavou, proč na ně sousedi tak šibalsky pomrkávají…

Obrázek uživatele Esti Vera

Zamilovat, milovat

Úvodní poznámka: 

Psáno na téma Nejzářivější hvězda

Drabble: 

Dříve jsem chtěla Kluka:
Někoho, kdo bude vtipný a inteligentní.
Někoho, kdo uvěří, že jsem dokonalá.
Někoho, kdo mi bude posílat zamilovaná psaníčka.
Někoho, kdo se stane středem mého Vesmíru jako nejzářivější hvězda.
Někoho, bez koho nebudu moci žít.

Dnes bych chtěla Muže:
Někoho, kdo bude mít své chyby, ale bude je brát s úsměvem.
Někoho, kdo bude chápat a přijímat ty mé.
Někoho, kdo mě obejme, i když budu od bláta.
Někoho, kdo mě bude milovat i za padesát let.
Někoho, s kým budu, protože chci a ne protože potřebuji.

Dříve jsem se chtěla zamilovat.
Dnes chci především milovat.

Závěrečná poznámka: 

A proč tohle? Nejsem s ním sice úplně spokojená po jazykové stránce, ale co do obsahu je tím nejupřímnějším, co jsem letos napsala.

Obrázek uživatele Ancient Coffee

Vznešenost přírody

Úvodní poznámka: 

Vznešenost přírody je mi blízká zkrátka proto, že popisuje můj vztah k přírodě a obsahuje mou nejoblíbenější ženskou postavu (ano, jako autorka nemusím mít všechny ráda stejně :p), totiž hraběnku Karoline Karóly.

Psáno na téma Nejzářivější hvězda.

Drabble: 

Posledního večera svého dekadentního výletu si vyšly na lov hvězd. Seděly na pochybných sedátkách, protože „země je vlhká, drahá, nebudeme se na ní válet jako kobyly“, a předstíraly dojetí nad vznešeností přírody.
„Miluji komáry, vy ne?“
„K sežrání.“
Ticho. Bzučení v tichu.
„Je zataženo.“
„Vaše pozorovací schopnosti jsou fantastické. Není divu, že máte doktorský titul.“
Nora vylétla ze sedátka a jala se rázovat po palouku.
„Hvězdy,“ řekla hraběnka náhle.
Nora zvedla hlavu a pohlédla do očí vesmíru. Usmála se.
„Jestli mi hodláte říci, že ta nejzářivější hvězda jsem já...“
„Chtěla jsem říct, že si postavím automobil.“
Její drahá se rozesmála.

Závěrečná poznámka: 

Ač se mi letos psalo překvapivě těžce, protože jsem neměla úplně ucelený příběh v hlavě od začátku, s mnohými svými drabble jsou dost spokojená :). A to je nakonec to nejdůležitější.

Obrázek uživatele Apatyka

Свобода слова

Úvodní poznámka: 

Proč tohle drabble? Letos jsem se snažila psát hlavně o ruských emigrantech v meziválečném Československu. I tohle drabble původně vychází z tohoto období, na rozdíl od jiných se ale dá aplikovat v podstatě na celé dvacáté století. A taky mi hodně přirostlo k srdci, takže konečný výběr nemohl dopadnout jinak.
Psáno na téma Některá témata by se měla zakázat.

Drabble: 

V některých zemích platí jednoduchá pravidla. Když se chcete dožít vlastní poklidné smrti, je lepší se jim naučit:
O některých tématech můžete mluvit s kým chcete a kde chcete. Pokud nejste v hospodě.
O některých tématech můžete mluvit s kým chcete. Když si přitom dáte pozor na jazyk.
O některých tématech můžete mluvit s přáteli. Když máte jistotu, že ví, co je to mlčet.
Některými tématy se můžete zabývat v myšlenkách. Pokud nemáte ve zvyku přemýšlet nahlas
Některými tématy je lepší nezabývat se vůbec. Pro jistotu.
V některých zemích můžete mluvit o čem chcete a s kým chcete. Bez podmínek.

Čtyři bratři

Úvodní poznámka: 

Psáno na téma z 9. 4. 2019.: Sklepmistr

V tomto roce jsem těch drabble příliš nenapsala. (:'D)
Vyvolit si z nich jedno jediné mě stálo mnoho přemýšlení :D.

Zvolila jsem tento, protože ze všech střípků, které mám k Radičevičům, je tím, kterým celý příběh prokletí tohoto rodu začíná...

Drabble: 

Dým zastínil oblohu. Plameny šlehaly vysoko do nebes. Ohnivé jazyky nenasytně stravovaly jejich rodný statek.
Proč? Protože jejich otec Ivan nevládl magii. Snažil se vést obyčejný život s křesťanskou ženou…
K čertu s tím vším!
Nikola Radičevič stál na kopci. Sledoval tu zkázu. Jeho bratři tu byli s ním. Andrija, Sava a Tihomir.
Všichni čtyři cítili, že od dnešního dne se věci mění. Přestanou se skrývat.

O měsíc později dorazili na vinici. Hledali svého strýce, hlavu jejich rodu. Ať už si pošetilí lidé mysleli cokoli, oni věděli, že Jadran Radičevič, byť vystupoval jako obyčejný sklepmistr, hýčkal ve svých sudech smrt.

Závěrečná poznámka: 

Srbsko. Přelom 18. a 19. století.

Mladí Andrija, Sava, Tihomir a Nikola ještě nevědí, jak výrazně se podepíšou do dějin Druhého světa...

Obrázek uživatele Killman

Neuvidíš mne dvakrát

Úvodní poznámka: 

Možná to není úplně to nejlepší, ale líbí se mi.

Drabble: 

Velmistr Aerrissaylla byl enchanter specialista. Jeho specializací nebyl typ očarování, ale předmět.
Zrcadlo.
Nedělal žádnou sériovku.
Co kus, to originál.
Byl to výzkumník a umělec.
Jeden z jeho výtvorů dokázal uvěznit toho, kdo se do něj podíval. Vždy však pojmulo jen jednu duši naráz.
Jiný dokázal tvořit dvojníky téměř nerozpoznatelné od originálu.
Poslední, na čem pracoval, měl být portál, kterým by šlo projít do jakéhokoli zrcadla na Odrii.
Jednoho dne zjistili, že Aerrissaylla je už nějakou dobu dvojník.
Skutečný nebyl nikdy nalezen.
Od těch dob se stává, že při pohledu do zrcadla spatříte neznámou postavu.
Mrknete.
A vše je OK.

Obrázek uživatele Skřítě

Recept, podle něhož žijem, ať je vždycky Carpe diem

Úvodní poznámka: 

Drabble na téma: Přísně tajné

Drabble: 

Hledala jsem čarodějku, která podle pověstí,
nabídne mi kromě kouzel také recept na štěstí.
Našla jsem ji, nebojte se,
bydlí tady u nás v lese.
Má vlasy dost nepodddajné
a postupy přísně tajné.
Tenhle ale svěřila mi bezvýhradně do rukou,
pro dlouhý a krásný život je prý jasnou zárukou:

"Nečekej až skončí liják, tancuj v dešti bos,
vločky sněhu ochutnávej, zaboř do nich nos.
Nehleď, kdo tě slyší, vidí, zpívej si a s hudbou vlň,
všechny tajné sny a přání neodkladně si vždy plň.
Práci dělej pro radost a ne výplatní pásku,
nechej srdce milovat a přijmi do něj lásku."

Závěrečná poznámka: 

A proč právě tento výběr? Protože je to takové fajn motto pro přežití do dalšího DMD a vůbec pro život :-)

Romance o vínu

Úvodní poznámka: 

Letos bych (v rámci sebepropagace) vyzdvihnul dvě věci. Poprvé se mi podařilo napsat delší seriál, což jsem až dosud považoval za značně obtížné, ale hlavně, napsal jsem svou úplně první báseň (a to nikoli jen v rámci DMD), což jsem až dosud považoval za naprosto nemožné. Takže můj výběr je jasný :-) Psáno na téma Sklepmistr.

Drabble: 

Král Karel, co právě navrátil se domů
z Burgund, kde vína sluncem zlaceného dost,
přivezl sobě darů — vévody co host —
kořenů révy rovnou tisícovku k tomu.

Svolal pány, co jich v Čechách bylo,
co měli alespoň malý kousek lánu,
a rozkázal jim (líp na jižní stranu)
víno vsadit, aby v slunci zrálo.

"Takové novoty přec nejdou!" by odvolal
hned krále prosí jeho páni věrní.
"Já dvanáctero odpustím vám berní!"
znaje svých paličatých Čechů, zvolal král.

Tak réva vsazena a roste výš,
na hroznech horké slunce hraje,
a král se těší, až vína z ráje
si plnou k retům zdvihne číš.

Obrázek uživatele Peggy Tail

S výtlemem na tváři

Úvodní poznámka: 

Letos mám nejlepší tři. Vybírám tenhle, protože je z mého života.

Věnováno mé spřízněné duši, celoživotnímu partnerovi, člověku, kterému bych dost možná svěřila život, bytosti, které nejde nevěřit...
Věře, mé nejlepší kamarádce.

Drabble: 

První den a už jsou spolu
vrážejí hlavou do stolu
jak se nahlas řehtají
vesele se chechtají

Šest set dní a ještě spolu
teď se smějí hlavou dolů
zezdola je všechno snažší
v hlavě mají jenom kaši

Pár let přešlo, furt se smějí
strasti, ty se vždycky dějí
ve dvou se to lépe táhne
úsměv se jim nezatáhne

Bolesti už přešlo hodně
úvahy jsou občas sporné
zda to všechno stojí za to
někdy bída, někdy zlato

Jsou chvíle,
kdy tu nechci být
ušla jsem míle
chci mít klid

Šestnáct let
a pořád to za to stojí
s tebou přijímat podobojí

Obrázek uživatele Aplír

Přítelkyně

Úvodní poznámka: 

Inspirováno obrazem Jana Zrzavého: Přítelkyně
https://aukro.cz/zrzavy-jan-pritelkyne-velky-plakat-6931478816
Vybrala jsem asi proto, že vzniklo jako první a přeci jen to už je měsíc. Na DMD docela dlouhá doba. :-)

Drabble: 

Ta úzkost z vypovězených slov. Ta bezvýchodnost toho, co ještě nebylo vyřčeno. Všechny ty pocity se utápí ve tmě. Neznatelná naděje je jako chatrné světlo lampy na stole. Odbila desátá. Srdce inspirované orlojem chce přestat bít. Zdráhá se tepat, protože v hlavě a v celém těle tu nebohou dívku tepou výčitky. Vzpomínky jako svěrací kazajka ji sevřely smutkem a ochromily touhu žít. Její obličej se protáhl bolestí. Noc zahalila jedno lidské tajemství.

Přítelkyně mlčí. Jen její gesto říká jasně: Tohle přeci nemůžeš! Druhá ruka na rameni vyjadřuje soucit a chlácholí. Je to zlé, ale konec lásky ještě není konec života.

Závěrečná poznámka: 

Téma: Dvanáctá hodina odbila

Obrázek uživatele Regi

Poklidný večer u Hagridů

Úvodní poznámka: 

Uvědomila jsem si, že jsem začala mít dost ráda Olympu. Těch důvodů je více, ale jedním z nich jsou její výchovné metody. Ukázat jsem je mohla díky tématu: Mezi šesti očima.

Drabble: 

Byl čas večeře. Olympa rozvážně nalévala polévku.
Hagrid bezradně těkal očima mezi třemi prázdnými židlemi, na kterých obvykle sedávala jejich trojčata, Puklík, Kuklík a Dudlinka, a dveřmi, za kterými se ozývaly duté rány a trojhlasý řev. „Já bysem už děcka zavolal k jídlu. Nevíš, proč tam dělají takovej kravál?“
„Samozřřejmě vím, a volat je rrozhodně nebudeme. Zase se strrašlivě poprrali kvůli nějakému hrroznému nesmyslu. Nedalo se to rrozsoudit. Tak jsem je zavřřela do pokoje a řřekla, že je ven nepustím dřřív, dokud si nesednou, a v klidu si o tom svém prroblému neprromluví. I kdyby měli jít spát bez večeřře.

Závěrečná poznámka: 

Navíc mi další téma: Rozděl (se) a panuj, přihrála možnost ukázat, jak jsou Olympiny výchovné metody efektivní. Můžete se o tom přesvědčit.

Obrázek uživatele Smrtijedka

Říkala

Úvodní poznámka: 

Toto drabble jsem napsala snad za čtvrt hodiny, ale jsem s ním spokojená a je mi blízké. Asi taky proto, že je skutečně podle skutečné události, která mi už roky vrtá hlavou... Třeba se bude líbit někomu, kdo ho ještě neviděl :).

Psáno na téma Zmatek matek.

Drabble: 

Hodiny sněžilo a zem ležela tiše pod tlustou vrstvou vloček. Z nádraží se vybatolilo dítě v tlustém kožichu, který bránil pohybu, ale za to zajišťoval přehřátí. Za ním vyšla jeho matka. Vždy módní, tedy na své chudé poměry.
„Tak pojď, ať jsme doma, než se setmí,“ řekne a vyrazí.
Dítě – po podrobnějším pohledu holčička – se vydá za ní. Maminka kráčí kupředu dlouhými kroky a malá zaostává.
„Mami!“
„Přidej!“ odvětí, ale jako by nemyslela, neslyšela, nezajímala se. Brzy se sobě úplně ztratily. Malá našla útočiště u dobrých lidí a maminka se pro ni ráno vrátila. Říkala, že byla zmatená, ale možná...

Závěrečná poznámka: 

Stalo se někdy ve 40. nebo 50. letech.

Obrázek uživatele tif.eret

Oči

Úvodní poznámka: 

Moje letošní nejoblíbenější drabble, taková vzpomínka na cvičení z anatomie strávená na pitevně :-)
Proto varování.
Psáno na téma Mezi šesti očima.

Drabble: 

Dívala se, jak asistent vstoupil do pitevny s miskou v ruce. „Dobrý den, dnes se podíváme na smyslové orgány. Každému dám několik očí, můžete si je prohlédnout a pak i rozpitvat.“ Před každého z nich položil hrst očí, které nabral z misky. „Dostali jsme čerstvou várku z prasečích jatek, takže materiálu je dost.“
Stála u pitevního stolu a prohlížela si těch několik očí, které před ní ležely. Rohovky se už začínaly zakalovat. Ale co má být tohle?
Pitevnou se rozlehl její jekot. Asistent přiběhl a překvapením ztuhl. Mezi šesti očima leželo jedno, ze kterého se právě odloupla modrá kontaktní čočka.

Obrázek uživatele Queen24

Nad střešním oknem

Úvodní poznámka: 

...protože srdeční záležitosti
a střípky životů
Osudy a cesty

a tak

Drabble: 

Nad střešním oknem
slunce zapadá
Vína si loknem,
to bude paráda

Otevíráš láhev první,
na gauči tiše sedim
Srdce velí Ani se nehni!
Chci to? Sama nevim...

Jako sklepmistr zkušený
hodnotíš, že chutná trpce,
přitom nemáš ani tušení,
jak rychle mi buší srdce

Nad střešním oknem
svítí hvězdy
Lahev je prázdná
a je to nezvyk

mít tvojí ruku kolem ramen
mezi tvými prsty mých vlasů pramen

Otevíráš lahev druhou,
hvězdy se dívat mohou
na to, jak za chvíli
jsi jenom v košili

a já
v břiše mám motýly

Nad střešním oknem
pomalu svítá

...na stole zbylo trochu v láhvi vína

Závěrečná poznámka: 

Psáno na téma Sklepmistr

Stránky

-A A +A