Téma č. 00 - Došly kolíčky

Obrázek uživatele Julie

Téma č. 00 na březen 2020: Došly kolíčky

Testovací pískovišťové téma na březen. Zkoušejte, pište drabbly, hlašte chyby a hlavně se těšte. A taky jezte hodně vitamínů.

Platné do: 
31. 3. 2020
Obrázek uživatele mila_jj

Prádlo je až na druhém místě

Úvodní poznámka: 

Vím, že toho budu ještě litovat, ale zkusím tu jakousi variantu veřejně prospěšné práce. Řada z nás už poněkud ztrácí nervy z toho, že jim při psaní koukají přes rameno znudění a nevylítaní potomci. Tak jsem si řekla, že sem budu dávat typy na zajímavé a jednoduché domácí fyzikální experimenty, stránky, které stojí za shlédnutí apod. To jsem zvědavá, jak dlouho mi ten elán vydrží a jestli to byl dobrý nápad. :D

Drabble: 

"Kde jsou kolíčky?" otázala se nebezpečně tichým hlasem matka. "Prádla na tři šňůry a nemám ani kolík."
"Vzal si je do školy náš mladej," pronesl ostražitě otec. "Říkal, že je potřebuje do fyziky nebo kam."
"Já vás..."
"Mami, maminko! Paní učitelka nás naučila, jak postavit tužku na špičku. A nejen postavit, ale aby stála a držela, víš? Podívej, a stačí jen láhev, víčko a kolíčky! Je to, jak když artista jde po laně a drží si tyč, víš? Ta tyč má dlouhé konce, a tak mu pomáhá nespadnout..."
Máma vzala syna kolem ramen a šla obdivovat. Konec konců, prádlo počká.

Závěrečná poznámka: 

Tady je ta úžasná konstrukce s kolíčky: https://www.zsstraz.cz/ostatni/2011-12/fotogalerie/6fyz_koliky/6fyz_koli...

Podívejte se na stránky školy ještě na další inspirace ohledně kouzel s těžištěm: https://www.zsstraz.cz/index.php?a=1159

Za obětavé betování děkuji Toře.

Obrázek uživatele LeVirgo

Skutečně to měl v plánu?

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Moje prvotina. Upozorňuji, že je to trošku 15+ ba i více. Tak vy starší si počtěte.

Drabble: 

"Já se asi zamilovala!" pomyslela jsem si v ten večer, když jsem s napětím očekávala, co přijde až vyleze z koupelny.
V prstech jsem si točila skleničkou dobrého veltlína a trošku mě přepadala tréma.
"Co když mám přehnaná očekávání? Co když to necítí stejně?" se strachem jsem se zarazila.

V tom slyším kroky nesoucí se z koupelny. Přichází on, oděn jen v bílém ručníku okolo pasu. Vidím jeho mužnou hruď a říkám si, že je asi čas se svléct.

"Eh, promiň, nemáš kolíčky?" optá se.

"Ne?" zakuňkám.

"Došly mi kolíčky, teď je po vášni. Co ti dám na bradavky?" řekne.

Závěrečná poznámka: 

Fantazii se meze nekladou, a ne každý kolíček se používá na věšení prádla. :-) Vzali byste nohy na ramena před tímto vášnivcem?

Obrázek uživatele Queen24

Můžeš mi to vysvětlit?

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Ahooooj! :) na úvod bych ráda popřála nám všem, abychom karanténu pokud možno přečkali ve zdraví (i tom psychickém) a brzy jsme zase mohli třeba na kafíčko (vy popíjet, já na plac a za bar, samozřejmě) ;-))

Drabble: 

,,Můžeš mi to nějak vysvětlit?"
,,Miláčku, neblbni..."
,,Neříkej mi miláčku! Čuně!"
,,To trochu přeháníš?"
,,Tak ty se tu válíš na NAŠÍ zahradě v NAŠEM altánu s nějakou..."
,,Prosím tě, opakuju, s nikým jsem se neválel!"
,,Jasně, takže TOHLE se tam vzalo úplně samo od sebe. Asi to přiletělo po větru, ne??"
Švihla mu červenými tangy před obličejem.
,,No, ale vždyť včera opravdu foukal silný vítr...!" Snaží se spasit.
,,No ještě si z toho dělej srandu!"

Zvonek.

,,Dobrý den, já.. Jeee! Ty jsou moje! Včera mi je musel vzít na zahradě vítr. Došly mi kolíčky, jenže pak přišla ta šílená vichřice..."

Závěrečná poznámka: 

Nikdy nevíte, kdy přijde vichřice. Buď věšte prádlo jen v závislosti na předpovědi počasí, nebo si kupte dostatek kolíčků. Přece nechcete mít na svědomí rozvod sousedů, že :)

Obrázek uživatele Tlegy

Kolíčky.

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Ahoj všem.
Tak pro mne na úvod hezké téma. Děkuji.

Drabble: 

„Nejsou kolíčky, Geralte, opravdu nejsou!“
„To chceš říct, že v okolí není žádná osika, ani jedna jediná?“
„Ne, není,“ odpověděl navztekaně truhlář.

„Nevidíš ty vypálené lesy kolem.... to je asi co, Geralte? Kde ji mám jako najít! A nač právě teď je budeš potřebovat? Copak je tady nějaký upír nebo ghůl? Tady, kde není téměř ani živáčka?“

„Není, ale co není může být,“ temně odvětil Geralt.
„Nevidíš ty vypálené lesy kolem, nevíš, jaká magie to způsobila? Temná, Sigride, temná, ta dělá i jiné věci, než je jen ghůl. A může to být dříve, než bys čekal. Proto potřebuji ty kolíky.“

Závěrečná poznámka: 

Těším se na duben a témata.

Obrázek uživatele Tom_Peterson

Vztah mezi andulkami a kolíčky

Fandom: 
Drabble: 

Mám dvě andulky. Ty se baví, a když už se nudí, dělají pytlíkoviny. Třeba máma prala prádlo a chtěla ho pověsit. Šla tedy ke kyblíku. Vykřikla: „Kde jsou všechny kolíčky? Udělám oběd a běda, jak se do té doby nenajdou!“
Kolíčky jsme začali nacházet hned. Au! Na první jsem šlápl v koupelně. Máma šla vařit polívku a další našla na podlaze v kuchyni. Andulkám byla zavřena klec, protože měla dno plné kolíčků. Brácha šel na záchod, a když chtěl otevřít poklop, uviděl kolíčky za mísou. Andulky dostaly domácí vězení. To byl den! Od té doby byly všechny kolíčky na místě.

Závěrečná poznámka: 

Žít s andulkami je občas pěkná fuška. Občas, když je na stole, tak se vykaká na ubrus, občas jí vypadne peříčko...
Co se stane dál? Počkejte si na další drabble.

Obrázek uživatele Alešandr_Veliký

Je horší tank, nebo pes?

Drabble: 

„Křach!“
„Neee!“
„Gustlíku, nepřejeli jsme zas něco?“
„Vteřinku, jdu se podívat.“
„Nemehla! Ten průzor máte sice malej, ale bednu od nábojnic plnou kolíčků jste snad viděli, ne?“ opřela se do nich rázně pradlena. „To máme ty vaše uniformy na šňůry přivazovat, když došly kolíčky?“
„Co půjde, to spravíme. A dáme vám vlastní, vyměnili jsme je za tabák.“
„No, když ty zbytky najdete...“ podívala se pradlena na nerozpoznatelnou hromadu.
„Šariku, ne!“ S gustem jsem do toho vlítl, kolíčky lítaly na všechny strany.
„Hm, ty už asi dohromady nedáme. Tu máte ty naše.“
„Nebudou vám chybět?“
„Ne, nemáme šňůry a hlaveň nezneuctíme!“

Závěrečná poznámka: 

Prosím, je to fanfiction, tak to berte trochu s nadsázkou

Obrázek uživatele kytka

Past na krysy

Fandom: 
Drabble: 

Do salónu vstoupila teta Kateřina a pravila, že zmizely kolíčky na prádlo.
Saturnin odvětil, že zmizet může leda králík z klobouku, mimoto kolíčky nezmizely, nýbrž byly spotřebovány, když s panem ředitelem konstruovali pasti na krysy.
Teta se nepřirozeně vysokým hlasem optala, zda jsou snad v domě krysy. Saturnin řekl, že ne.
"Nač tedy pasti?" ptala se teta.
Nato Saturnin odpověděl, že na dědečkovo přání předváděl, jak se bránil smrti hladem v indočínském zajetí. To tetu umlčelo.

Později jsem se Saturnina diskrétně zeptal, zda skutečně byl zajatcem a živil se krysami.
"Nikoliv," posmutněl Saturnin, "ve Siamu jsme měli kolíčků kritický nedostatek."

Obrázek uživatele Viktorka

V srdci bouře

Fandom: 
Drabble: 

Šouravým krokem vyrazil přes byt a – přeskočiv tři erupce hraček (Blbé LEGO!), zakopnuv o roztaženou matraci (Který ničemník?!) a šlápnuv na nohu kterémusi potomku (Neječ, prosím tě!) – dorazil do kuchyně. Několika valčíkovými kroky se prosmýkl mezi osazenstvem miniaturní místnosti, až úspěšně ztuhl v pozici na jedné noze před kuchyňskou skříňkou. Vrhl chmurný pohled do životně důležitých zásob a jeho tvář ztvrdla v křemen.
„Došly...“ zahučel temně.
„Co?“ zaznělo nepřítomně od čtvrtého počítače zleva.
„Kolíčky, baterie, žárovky, tablety do myčky a peníze, ale z ničeho z toho bych nevyšiloval!“
„Takže?“
„Lentilky,“ vypravil ze sebe ztěžka, „a Viktorie se za chvíli probudí.“

Závěrečná poznámka: 

Omlouvám se za prvoplánovou nudu všech nud, ale to téma mě nějak neinspirovalo. :D

Obrázek uživatele Čespír

Zas halas svátku

Úvodní poznámka: 

Zdravím vás, milé obecenstvo.
Divadla jsou zavřená, ale na jevišti svět se hraje stále. Letos bych se chtěl stát hlavní, bodovanou identitou, tak uvidíme, jestli se nám to podaří.
Jinak k drabblu doporučuji toto heslo ze Slovníku nespisovné češtiny:
kolík – mladý, obv. také sympatický nebo sexuálně přitažlivý muž.

Drabble: 

Kdyby mi každý kdo tu někdy seděl
Jedl a smál se a vína si hleděl
Nalil jen pohár čisté vody
Zas halas svátku prostře hody

Kdyby mi každý komu jsem kdy půjčil
Podaroval či v dluhu za něj ručil
Oplatil stejnou mincí nyní
Zas halas svátku bude v síni

Kdyby mi každý s kým jsem ráno vítal
S kým líhal jsem a v rozkoši se zmítal
Vrátil jen malý zlomek citu
Zas halas svátku zazvoní tu

Kdyby ach kdyby marné naříkání
Jste všichni v prachu moji drazí páni
Když prachy došly tak vy jakbysmet
Zas halas svátku jinde baví svět

Obrázek uživatele neviathiel

Ráno Honzy Toufara

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Urban legend z Redditu, která mně nějak zůstala v hlavě.

Drabble: 

„Je šest hodin a třicet minut. Od mikrofonu vás zdraví Honza Toufar. Na telefonu mám paní Zuzanu.“
Zkreslený hlas. „Dobrý den, tady Zuzana. Chtěla bych nechat zahrát písničku pro mého bratra Pavla, který má dnes narozeniny.“
Kroky v pozadí. „Honzo, musíme jít. Hned.“
„Myslíš to vážně?“
Ticho.
„Dobře,“ řekne Honza potom.
Přerušení hovoru. Rychlé kroky. Místo písničky pro oslavence náleduje repríza pořadu Povětroň o tom, jak cenné jsou pro vědu kolíčky na prádlo. Když pořad skončí, je dlouho ticho.
V deset začne polední blok.
Druhý den ráno v šest dorazí nový moderátor. O Honzovi Toufarovi už nikdo nepromluví ani slovo.

Obrázek uživatele neviathiel

Nedělní oběd

Úvodní poznámka: 

Varování: Závislost na cigaretách a alkoholu. Nedušínovské zacházení s malými dětmi.

Drabble: 

Tramvaj zastaví, Daniel popadne tašky a Fandu a vystoupí. Pohlédne na fasádu domu. Na okně se rýsuje flek. Zatraceně. Strávil celou sobotu uklízením. Dokonce odsunul skříň a vytáhl na světlo boží těch pět prázdných flašek z doby, kdy ještě mohl hlídat kluka a Mirka se nechala uprosit a uslibovat. Čtyřikrát. Popáté ne.
Rok na suchu je třeba oslavit. Mirka mu konečně svěřila kluka, na nedělní oběd.
Trafika naproti domu. Kvůli klukovi snad těch pár hodin bez cigarety vydrží, ne?
„Počkej tady. Musím pro… kolíčky.“
Odloží tašky, zaběhne do trafiky, koupí jedny camelky a běží zpátky.
Kluk i tašky jsou pryč.

Obrázek uživatele eliade

Přes ústa, nos, šátek dnes nos!

Úvodní poznámka: 

Většina sportovních akcí tohoto jara byla sice zrušena, ale nezoufejte, zvířátka sportují dál!

Drabble: 

Přestože nedávno začalo jaro, zaznamenaly obchody se sportovním oblečením v posledních dnech rekord v prodeji lyžařských kukel, šátků a roláků. „Poptávka byla několikanásobně vyšší než na začátku zimní sezóny,“ popsal situaci jeden z prodavačů.

Podobný problém měli i prodejci domácích potřeb, kteří byli zaskočeni náhlým nedostatkem kolíčků na prádlo.

Záhadný jev se vysvětlil až v den konání finálového zápasu basketbalové ligy malých šelem, na nějž většina fanoušků dorazila se zakrytým obličejem.
„Měl jsem pocit, že nás přepadli maskovaní lupiči,“ přiznal pracovník ochranky, „než jsem si vzpomněl, proti komu domácí tým hraje. A všichni přeci víme, jakým způsobem skunkové nejraději faulují.“

Závěrečná poznámka: 

Reklamní okénko: Líbí se vám Novinky ze světa sportu? Sledujte facebookovou stránku Brak Čabrak - sportovní novinář! Jen tak budete mít přehled o tom nejdůležitějším ze světa zvířecího sportu po celý rok.

Obrázek uživatele zirafice

Nedokážu to

Drabble: 

Objeví se ve dveřích, ve tváři výraz hlubokého smutku.
„Je mi to líto,“ pronese tiše a položí na zem proutěný koš. Není plný, ale ani prázdný a přes okraj skoro laškovně vyčuhuje růžek látky. Pohledy přítomných jsou k tomu kousku tkaniny přitahovány téměř magicky.
„Co je na tom těžkého?“ podiví se starší žena. „Vždyť to neděláš poprvé, ne?“
„Já vím,“ přisvědčí dívka omluvně. „Normálně bych byla dávno hotová, ale tentokrát...“
Očima zalétne k oknu, za nímž vítr rve zažloutlé listí ze stromů.
„Snažila jsem se, ale vidíte sami. Co nepřidělám uletí. A mě došly kolíčky. Ven to prádlo prostě nepověsím.“

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Kolíčky, gravitace a nešikovný věšeč

Drabble: 

"Jdu do koupelny pro další kolíčky," konstatuje Pankrác.
"Jak to, že ti došly? Vždyť toho prádla na balkóně není víc, než obvykle," podiví se Jenovéfa.
"Přiznávám, někdy mi nějaký upadne, takže jej už používají sousedi. Vlastně podsedi."
"K nám by však zase měly padat kolíčky od nadsedů," logicky zauvažuje Zdirad.
"Ano, ovšem bydlíme vysoko a máme mnohem více podsedů než nadsedů. A vzhledem k gravitaci se od výškové polohy odvíjí pravděpodobnost přírůstku či úbytku kolíčků," vysvětluje Pankrác.
"Tatínku, ve své teorii musíš zohlednit šikovnost věšečů v jednotlivých polohách," reaguje Jenovéfa.
"Pravda, dosti rozumování, radši si budu dávat bacha," uzavírá Pankrác.

Obrázek uživatele Annie

Vzpomínky

Úvodní poznámka: 

Moje první drabble tady. Tak snad se bude líbit.

Drabble: 

Už si na nic dalšího nevzpomínám. Podíval jsem se kolem sebe, na všechny ty papíry připnuté na zdi. Byly jich stovky. Abych to objasnil, včera jsem dostal úkol od psycholožky, abych vyjádřil svoje vzpomínky na minulost. Pomáhá mi to vyrovnávat se s úzkostmi. Divil jsem se, kolik si toho pamatuju.

V mém pokoji byly sundané všechny obrazy, skříně odsunuté, aby se tam všechny obrázky vešly. Bylo to jako obří komiks. Odložil jsem tužku, abych pověsil poslední obrázek. Vešel se na poslední místečko. Připnul jsem ho na zeď posledním kolíčkem. Přišlo mi to právě včas. Došly mi kolíčky, došly i vzpomínky.

Obrázek uživatele Krajina sopek

Udatní bojovníčci

Úvodní poznámka: 

Památce těm, kteří zlomeni padli.

Drabble: 

Prásk! Buch!
Zhluboka se nadechla a přelétla očima dvě barevné řady svých věrných. Bude je muset doplnit. V horku i mrazu, dešti, větru, sněhu i krupobití dělají, co mají. Drží. Dokud se nezlomí.
Utřela si slzy a popotáhla. "Tak jo kluci. Zas vám to povyprávím." Ohlédla se ke dveřím. Kolem futra se udrolil další kousek zdi. Přisunula těžký škopek blíž a nacvičenými pohyby svěřila během krátké chvíle svým "klukům" nejen jeho obsah, ale i všechny těžkosti světa. Slyšeli její modlitby, písničky, pláč i smích i pochybnosti. A drželi. Věrně a spolehlivě.
Objednávka se nezdařila. Na skladě nejsou. Snad brzy dorazí.

Obrázek uživatele Lady Peahen

Obávám se, že máme naléhavější problém

Úvodní poznámka: 

Letos si dávám k DMD soukromou výzvu - cyklus na jeden fandom.

Drabble: 

"Řekl mi: Nevíte, že je válka, madam?" citovala Theodosia kupce a zahodila prázdný košík. "Co si myslí? Že kvůli válce začnu chodit nahá?"
Zněla natolik rozhořčeně, že se nikdo z přítomných nezmohl na slovo.
"Ani si to nepředstavujte!" dodala do nervózního ticha.
Washington se podíval na Lafayetta, ale ten rychlým gestem přehodil úkol vymyslet adekvátní odpověď Hamiltonovi.
"Musíte chápat, že potřeby armády..."
"Armády?" přerušila ho. "Myslíte bandu pobudů, co nepotřebuje nepřítele, protože jí stačí neštovice a tyfus? Abych drhla dům denně octem... Kdyby si aspoň prali..."
"Samozřejmě, mýdlo je, ale..."
"Já vím. Prostě nejsou. Ani jeden. Na celém východním pobřeží!"

Závěrečná poznámka: 

Nejtěžší úkol na takových tématech je nemít je v textu slovo od slova.

Obrázek uživatele Eillen

Na dovolené

Úvodní poznámka: 

Díky tématu jsem si vzpomněla na jednu z prvních dovolených se svým bývalým partnerem...

Drabble: 

Po hodinách cesty v autě bez klimatizace konečně vylezli na čerstvý vzduch.

"Nepůjdeme na pivo?" pronesl.

"Nejdřív bych postavila stan," odpověděla zničeně.

Neřekl ani slovo, jen otevřel kufr a vyndal pytel se stanem a dali se společně do práce. Vypnout pruty s vnějším pláštěm byla otázka minuty. Na háčky zachytit vnitřní ložnici dalších pět minut.

"Kde jsou kolíčky?" ozvala se po chvíli hledání.

"Došly," odpověděl tiše.

"Jak došly?" nechápala.

"Došly na botník. Tam znavené usnuly a spí," dodal s omluvným úsměvem. "Cestou jsme jeli kolem obchodního centra. Zítra tam dojedu koupit nové."

"Nepůjdeme na pivo?" navrhla.

Neměl jediného slova námitky.

Závěrečná poznámka: 

Nově zakoupenou sadu kolíčku jsem po dovolené zabavila a balila ji spolu s drogerií pro jistotu sama.
Ony základní kolíčky se měli původně i v malém obalu vejít do toho velkého spolu se stanem. Ale od chvíle, kdy jsme stan rozbalili, už nikdy se nám nepodařilo vše nacpat do toho malého obalu...

Obrázek uživatele strigga

Životní obchod

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Asi ty témata fakt neumím brát jinak než doslovně.

Drabble: 

"Dáte si párek? Mám tady specialitu, Klačský klacky, tý barvy si nevšímejte, dávaj tam zelenej pepř, rozumíme, čichat k nim taky nemusíte, Jack Hniloba je spolehlivej dodavatel, tutovka, za to ručím vlastní, no, možná ne hlavou, ale dva zuby bych risknul, obzvlášť ty vyražený. A co omáčka, hele, Zhouba magikova je dneska v akci, správně uleželá, pětka za všechno, ať tratím, co?"
Drobný mužík se s nadějí zadíval na vysokou zahalenou postavu. Kdyby to nebylo fyziologicky nemožné, řekli bychom, že kápě nabyla mírně udiveného výrazu.
DÍKY.
Kolík Aťsepicnu spokojeně vyřídil objednávku. Nevšiml si, že jeho tělo se přitom ani nehnulo.

Závěrečná poznámka: 

Těším se!

Obrázek uživatele Borch

Kdo si hraje, nezlobí

Fandom: 
Drabble: 

Že má Vetinari rád křížovky, věděla snad celá Zeměplocha. Ostatně, zábava je to ušlechtilá, že. Tříbí mluvu, rozšiřuje vědomosti... zkrátka trávení volného času vhodné pro tyrana a vládce. Jen kdyby v poslední době křížovky neustoupily zábavě jiné, poněkud dětinštější.

Veliký stůl byl zcela zaplněn řadami a řadami cínových postaviček, do detailu vyvedených a omalovaných. Rytíři a elfové. Skřeti nezeměplošského druhu. Vzadu, u skály, obrovská černá postava s palcátem v ruce, před ní leží rytíř s rozlomeným mečem...

Patricij ankh-morporský si do detailu skládá první poražení Sauronovo. S koňmi a zásobovacími vozy. A stany... tedy, až mu přijdou ty zatracené kolíčky.

Růstové problémy

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Vlastně to je všeobecný fandom, neboli fandom bezfandomu... tak nějak.

Drabble: 

Bylo krásné letní odpoledne, ve vzduchu kromě květin vonělo i čerstvé dřevo, na blízké louce se pásly krávy a byl čas na diplomatická jednání.
"Nemyslíš, že je ta stavba poněkud... naddimenzovaná?"
Bušení na chvíli přestalo.
"Proč?"
"Máme přece jen tři pole, nepotřebujeme tak velký..."
Odmítavé mávnutí sekerou.
"A ostatní?"
"Ti si to přece nechávají..."
"Bude to zadarmo. Voda teče sama."
Poslední slova byla trochu nesrozumitelná. To víte, plná pusa.
Bušení pokračovalo, hluché k argumentům. Asi deset minut. Pak zůstala najednou napřažená ruka prázdná.
"Končíme."
Sekera málem letěla do potoka.
"Cože?"
"Došly kolíčky."
"Zase? To ale takhle ten mlýn letos nespustíme!"

Závěrečná poznámka: 

Tak schválně, jestli letos něco zplodim...

Jo a mlýny, respektive mlýnská kola, se v minulosti stloukala na sucho. Tedy bez hřebíků, na dřevěné kolíky a díly se taky zasouvaly do sebe. Dřevo pak ve vodě nabobtnalo, takže to drželo líp, než kdyby se to přilepilo.

Obrázek uživatele Peggy Tail

Došlo...

Drabble: 

Došly kolíčky, došel toaleťák, došel sýr, došel chleba, došla rýže, došly těstoviny, došly vložky, došel sprcháč, došla zelenina, došlo ovoce, došly i konzervy, došly nervy, došla nálada, došel humor, došly naděje, došla pošta a to je zrovna to poslední, co by člověk čekal, že dojde, došel deodorant, došly peníze... na účet, to je dobrá zpráva, došel i smutek, už žádnej nemám, došla marmeláda, došel med, došel i led, to je výrazů změť, došla čokoláda, došla mi slova a to jich má bejt jenom sto, došel MAXIPES FÍK, ne, to nedává smysl... jestli mi dojde i čaj, tak si to hodim.

Stará láska se nerozpadá

Úvodní poznámka: 

Pro Aries k narozeninám
18+, velmi nechutné!!!

Drabble: 

Černá doga se vrhla k hubenému vlasatému individuu v brejličkách a začala ho poněkud překvapeně očichávat.
"Hele, poznala mě! Čau bejby, posledně jsem vypadal jinak, ale věř tomu, že moje nadsamčí superpéro je stejně výkonný jako dřív, a ještě o něco větší! Tisíce děkovných dopisů...! Ale víš, teď už by to nebylo společensky vhodný... a stejně jsem zadanej."
"Tys s ní měl... styk?" Mužík v černém obstarožném obleku se zatvářil pohoršeně.
"Je to nedůstojné! A smrdí!"
Víš, nekropichu, že od tebe to sedí? Mimochodem, ta tvoje poslední měla zaživa obrnu, nebo se ti už rozpadá? Že měla hubu trochu šejderem..."
Walter se uraženě odvrátil. Nedá se nic dělat, bude muset sehnat ještě nějaký kolíček.

Obrázek uživatele Wolviecat

Kde jen jsou?

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Varování: Nikdy neříkejte "Něco mě napadlo, ale takovou ptákárnu psát nebudu," protože vás už nic dalšího nenapadne a budete se za to nenávidět.

Drabble: 

"Ivuško..."
Vzhlédla od učení. Když její otec zněl takhle, měl problém . Problém, který se musel řešit hned, jinak vedl k nervoznímu přešlapování, pokašlávání a následnému mručení, přes které se stejně nedalo soustředit.
"No?"
"Nevidělas kolíčky?"
S povzdechem se zvedla. To se mu podobalo, nepamatovat si ani po letech, kde co je.
Otevřela zásuvku a... nic.
Žádné nebyly ani na polici u dveří.
Ani na koši s prádlem.
Zůstalo jenom prázdno. Prázdno... a slabý závan piva.
"Ozzáku..." zavrčela.

Spokojeně se poplácal po kapse. Nemusel mít strach. Dusítka byla všechna jeho, a hospoda zela prázdnotou.

Od pípy ho hned tak někdo nedostane.

Obrázek uživatele Elet

Zákon

Drabble: 

Rada starších tiše diskutovala. Nejstarší racek občas vrhl nervózní pohled na starý provázek s dřívky. Jeden kolíček za každý menší prohřešek - tak zněl Zákon. Jenže když někdo dělá Hejnu takovou ostudu, že už vám kolíčky dojdou?

Jonathan sklesle čekal na verdikt.
„Cos to prováděl?“ lomila maminka zoufale křídly. „Zase jsi neposlouchal?“
„Já... trénoval jsem potmě.“
„Proč, prosím tě? Akorát sis mohl něco udělat!“
„Byl jsem opatrný. A navíc... zkusila jsi to někdy? Je to taková nádhera - ten měsíc a hvězdy a ticho a hladina se leskne jako zrcadlo...“
„Racek nikdy nelétá potmě, Jonathane.“
„Ale proč, mami?“
„Takový je Zákon, synu.“

Obrázek uživatele tif.eret

Fantazie o konci

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Jen tak na rozcvičení.

Drabble: 

Struny naladit, správně prsty přiložit a hrát, hrát jako o život.
Hudba se vznáší, vznáší a bere dech. Ano, struny znějí, jak mají, nástroj je skvěle připraven. Když přestaneš hrát, nic nebude jak dřív, všechno zčerná a zmizí. Proto hraj, hraješ o život.

Proč už hudba nezní? Proč není nic slyšet? Ty tóny vyluzované stříbrnými strunami, správně naladěnými, a prsty, které se jimi probírají?
Je ticho. Praskly, praskly stříbrné struny, není, co by je drželo, dřevo se rozpadlo. Kde vzít nové?
Pozdě je, pozdě. Hudba neměla doznít. Snáší se tma a konec se blíží. Konec tvého života, který jsi prohrál.

Obrázek uživatele Vinpike

Prolog: U kolotoče

Úvodní poznámka: 

20. 8. 1968 Louny

Drabble: 

„-kuju, kucí,“ vítá Václav, „že jste přišli. Zítra zas jedem domů.“
„Zdrh jsem akorát včas,“ ukáže Robert na modrající oko, „táta řádí.“
Ke kolotoči dolehne sakrující hromování.
„Halaska,“ zabručí ústa pod monoklem. „Někdo jí ukrad kolíčky.“
„Kdyby jen ty,“ směje se Milan a z pravé kapsy tepláků povytáhne košíček, „ta má dudy!“
„Ty krávo, normálka sji čórnul! Co s podprdou?“
„Visela tam volně,“ pokrčí rameny snědý chlapec.
„Si zhnědnul,“ prohlíží si ho Václav, „od minula. Já to nechápu, když fotra s mámou máš…“
„Sem adaptovanej, vole, už jsem ti to říkal nejmíň stokrát! Ptáš se pokaždý, co se znovu vidíme.“

Závěrečná poznámka: 

Výkop letošní série. Uvidíme, co témata a čas dá.

Obrázek uživatele Katie

Zakázané ovoce

Drabble: 

"Jsi si opravdu jistá, že nás tu nikdo nenajde, Thetis?"
"Neboj, tohle je moje zátoka, sem si nikdo netroufne."
Athéna se rozhlédne kolem a pomalu si rozváže pásek u tuniky.
"Víš, jaká by to byla ostuda, kdyby nás při tom někdo viděl?"
"Ty jsi ale strašpytel. A navíc, byl to tvůj nápad!" směje se jí už nahá Thetis.
"Můj nápad, můj nápad," mumlá si trochu zahanbeně Athéna. "Já nevím, kdo při tom tajně pozoruje svoje vlastní nymfičky."
Thetis se snaží změnit téma: "Kde máš kolíčky?"
"Já myslela, že jsi je brala ty! Tak to si to praní dneska asi nevyzkoušíme..."

Závěrečná poznámka: 

Thetis je mořská bohyně a mimo jiné matka Achilla.

Obrázek uživatele Faob

Až se čas naplní

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

18+

Drabble: 

Vleklou válku nakonec ukončila příroda a zaslepená krutost vrchního velitele mužských sil, armádního generála Nashe Smoola, který přes protesty hlavního štábu a řev řadových vojáků odmítl brát zajatkyně. Přející představená ženských hord, Japonka Josha Nazarku, se ukázala jako prozíravější: rituální znásilňování dobytých válečníků neslo své plody.
Každodenně vysilováni, umírali brzy.
Jednoho dne přijít muselo.
„Zemřel poslední muž,“ pravila přední víla. „Došly kolíky.“
„Snad jsme rodily i chlapce,“ zdvihla bílé obočí Josha.
„Na váš příkaz házeni po narození ze skály! Došly i kolíčky.“
„Ach,“ vzdychla vší slávou zestárnuvší tyranka, „možná se nějaký ukrývá v bubnech. Nezabíjet, vypiplat! Dáme si zatím půst.“

Stránky

-A A +A