Mytologie egyptská

Usire XY

Úvodní poznámka: 

Letos jsem měla velkou radost, že se mi podařilo něco napsat i na staroegyptskou mytologii, kterou jsem jako malá strašně milovala, ale pak jsem ji opustila pro okouzlení jinými dobami a texty ... ale leccos z toho v paměti zůstalo.
Děkuji všem za psaní, čtení a milé komentáře.

Drabble: 

Kdyby ještě mohl, určitě by se potil. Pevně sevřel příručku a vstoupil.
Byli opravdu hrozní. "Jak se jmenuješ?" "Ten, jenž vyrostl v papyrusovém houští, Obyvatel Olivy."
"Co chceš spatřit?" "Nohu se stehnem."
"Co jim řekneš?" "Spatřil jsem jásot v zemi Fenechů."
"Pokračuj v cestě, projdi branou síně Obou pravd!"
Římsa dveří volá: "Nepustím tě, dokud neřekneš mé jméno!" "Jazýček vah spravedlnosti".
etc. ....
Utahaná duše předstoupila před Usira a předala srdce na misku vah.
"Povídej!"
"Nedopustil jsem se zla vůči lidem. ... Nikoho jsem nerozplakal ...
etc. .... Jsem čist!"
Usire se usmál. "Dobře. Vyhoď kamenného skaraba, pravé srdce sem, znovu a vlastními slovy."

Závěrečná poznámka: 

Usire XY značilo zemřelého; jinak je Usire bůh říše mrtvých a jejich soudce.

Příručkou byla Kniha mrtvých, ze které pocházejí skoro všechny citace (až na poslední větu). Přebírám je v (hodně zkrácené podobě, 100 slov je na egyptské poměry velmi málo) z překladu Z. Žáby.
Vážilo se srdce a mělo být stejně těžké jako Pravda na druhé misce vah.
K vybavení mrtvého patřil i tzv. srdeční skarab; asi měl spíš sloužit k upamatování a zachování, kdyby skutečné srdce bylo zničeno, než k podvádění, každopádně na něm bylo vše napsáno tak, jak se očekávalo, že budou chtít v síni Obou pravd slyšet.

Každonoční cesta

Drabble: 

[šplouchání vody, skřípot dřevěné lodi, hekání veslařů]

RE: [pateticky]"Hle, již skončil den, a zář má pohasíná. Však zanedlouho se zas znovuzrodí. Jen vpřed, mí věrní, vpřed, do nejtemnějších temnot!"

PRVNÍ VESLAŘ: [šeptem k druhému]"Už je to tu zas. Motivační proslov."

DRUHÝ VESLAŘ: [šeptem]"Nech toho. Víš, jak jsi dopadl včera. Málem tě sežral jeden z těch démonů."

RE: [stále pateticky]"Tma tmoucí zde je nekonečná, ni moje spalující zář ji zahnat nesvede, však v hlavě bystrý rozum mám a v pažích božskou sílu."

PRVNÍ VESLAŘ: [šeptem]"Napadlo ho někdy, že kdyby mlčel, tak si nás možná Apop nevšimne?"

Neviditelný fandom: 

Usire XY

Drabble: 

Kdyby ještě mohl, určitě by se potil. Pevně sevřel příručku a vstoupil.
Byli opravdu hrozní. "Jak se jmenuješ?" "Ten, jenž vyrostl v papyrusovém houští, Obyvatel Olivy."
"Co chceš spatřit?" "Nohu se stehnem."
"Co jim řekneš?" "Spatřil jsem jásot v zemi Fenechů."
"Pokračuj v cestě, projdi branou síně Obou pravd!"
Římsa dveří volá: "Nepustím tě, dokud neřekneš mé jméno!" "Jazýček vah spravedlnosti".
etc. ....
Utahaná duše předstoupila před Usira a předala srdce na misku vah.
"Povídej!"
"Nedopustil jsem se zla vůči lidem. ... Nikoho jsem nerozplakal ...
etc. .... Jsem čist!"
Usire se usmál. "Dobře. Vyhoď kamenného skaraba, pravé srdce sem, znovu a vlastními slovy."

Závěrečná poznámka: 

Usire XY značilo zemřelého; jinak je Usire bůh říše mrtvých a jejich soudce.

Příručkou byla Kniha mrtvých, ze které pocházejí skoro všechny citace (až na poslední větu). Přebírám je v (hodně zkrácené podobě, 100 slov je na egyptské poměry velmi málo) z překladu Z. Žáby.
Vážilo se srdce a mělo být stejně těžké jako Pravda na druhé misce vah.
K vybavení mrtvého patřil i tzv. srdeční skarab; asi měl spíš sloužit k upamatování a zachování, kdyby skutečné srdce bylo zničeno, než k podvádění, každopádně na něm bylo vše napsáno tak, jak se očekávalo, že budou chtít v síni Obou pravd slyšet.

Obrázek uživatele Blueberry Lady

Věčný boj

Drabble: 

Každou noc vyplouvám do věčných mrtvých vod. Vídám požehnané a jejich rozhojňující se zástupy. Každým západem slunce se tenčí má šance zvítězit, protože mých spojenců není mnoho. Přesto se pokouším potopit bárku Milionů a přinést vládu tmy.
Řeka se nad ránem naplňuje krví, která ne vždy tryská z mých ran. Jednou za koloběh Maat dovolí, aby narostly mé síly. Jednou za koloběh smím potěžkat váhu slunečního kotouče. Nikdy však nezadržím jeho plavbu a vypluje nad východní horizont.
Jsem starší než veškerý svět. Jsem jeho příčinou i zkázou. Prohrávám, abych nakonec zvítězil. Mým údělem je věčný život. Jsem Apop – had ničitel.

Závěrečná poznámka: 

Had Apop nikdy nesmí opustit Duat, nebeský oceán, takže jakmile se Re ve své bárce přehoupne přes horizont, už na něj nemůže a musí čekat na další noc. Re ho může porazit, ale nikdy ho nesmí zabít, protože by tím narušil vesmírnou rovnováhu. Dobrou noc. :-)

Obrázek uživatele Arengil

Usir v Dolních Kounicích

Drabble: 

Zelený jazyk.
Ptačí jazyk.
Jazyk ducha.
Duch jazyka.

Stačí si pro něj zajít do podloubí Týnské školy. Nebo ke svatému Haštalu.
Do katedrály v Chesteru. Do Bamberka.
Nebo do Dolních Kounic.
Taky do Egypta.
Do lesa...

Usir-Chidr se usmívá v listoví a nepoví a nepoví...
Anebo poví, ale my mu už nerozumíme.
Odvykli jsme. Odrodili.

Zelená řeč, gloriola dubových či akantových listů, vystupujících z úst Zeleného muže, nám uniká. Navázat stovky (tisíce?) let ztracenou, zašmodrchanou nit, když její smysl se nám dávno ztratil, postrádá smyslu. Nebo ne?

Já to nevím.
Chidr mlčí,
odchází.

A zlatozelené světlo si bere s sebou.

Závěrečná poznámka: 

Pozn.: Usir-Chidr počítám za dvě slova.

Obrázek uživatele Durwen

Nebeské znamení

Mladý Tutanchaton se neklidně zavrtí. Venku je tak nádherně a on tady musí sedět a poslouchat toho otravu Rashida. „...a nebesa jsou bohyní Nut...pane, posloucháte ?“ Tutanchaton sebou trhne.“ Co- jo, samozřejmě. Bohyně Nut, chápu.“ Rashidi si mírně povzdychne. „Dobrá, budu tedy pokračovat. Bohyně Nut nám často posílá přes nebesa různá poselství, která...Tutanchatone?!“ Patnáctiletý faraon sebou trhne. „Ohm, jo, nebeská poselství. Ty já vidím pořád.“ Učitel si vyčerpaně povzdechne. A tenhle fracek má být náš faraon...“Dobrá můj pane, co tedy vidíte na obloze?“ Tutanchatona to už vážně začíná otravovat. „Zadnici.“ Odpoví pohrdavě. „Čí, u Isis?“ „Snad bohyně, ne?“

-A A +A