Originální

Touha

Já se Té oblevy nedočkám kruci. Jana nakopla hromadu sněhu.
A sunula se do krámu pro rohlíky. Řekl, že až bude obleva tak si pro ně přijede.
Proč já proč… „Kolik máte těch rohlíků“ zeptala se pokladní otráveně.
„Jo deset ne moment já je spočítám.“ Tak osmnáct. „Jasně prý deset, to se to krade co.“
Co si myslíte, že sem vám chtěla ukrást rohlíky. A naštvaně po ní už zaplacený rohlíky hodila.
Vyběhla z obchodu běžela do parku tam jí došel dech. Cccccrrrrrrrrr Chvatně vyndala mobil z bundy. Ano přijedeš kdy ….. až bude obleva-Ježiš to si říkal. Tati slyšíš mě.

Fandom: 

mít kecy se nevyplácí: antikoncepce

„Miluno, co tam zase děláš“?
„ Nic mami.“
„Nekecej, to vidím,“ řekla matka, která se vynořila mezi dveřmi.
„Mami, nelez mi sem, já se krášlím, ale o tom Ty nic nevíš!“ A změřila si kriticky svou matku.
„No dovol!“
„No se podívej vlasy mastný, černý tečky na nose, no fuj mami a co to máš na sobě.“
„Mladá dámo to je zástěra a až přiložíš ruku k dílu, taky budu moci dojít na kosmetiku.“
„Já nikdy, ještě se starat o děcko nikdy!“
„Na tak na to si počkám.“
„Kdypak sis naposledy brala prášek?“
A vyndala z umaštěné zástěry nenačatý antikoncepční pilulky.

Fandom: 
Obrázek uživatele Ampér

Elektromagnetická bouře

Fandom: 
Drabble: 

Z vrtulníku jsem vylezl naštvanej. Jednak mi ze základny nenahlásili tu šílenou bouřku, druhak ten heliport, na kterým jsem přistál, byl na pláži.

Navíc si to ke mně přihasil nějakej dědek v bílý říze jak vystřiženej z historickýho filmu a začal hlasitě brebentit. Abych mu rozuměl, zapnul jsem univerzální překladač, který to vyhodnotil jako starořečtinu a určuju obsah kruhu a tys ho zničil.

„Blbečku,“ zařval jsem na něj, „každý dítě ví, že obsah kruhu je píernadruhou a pí je 22/7.“

Po návratu na základnu (zas skrz tu elektromagnetickou bouři) jsem si toho chlápka našel na netu. Nějaký Archimédes ze Syrakus.

Obrázek uživatele Queen24

Několik mých oblíbenců

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Musím se omluvit, že přicházím s výběrem tak pozdě, a taky, že je bez nějakého většího ladu a skladu; je to zkrátka výběr z mých oblíbených :))
Samozřejmě se taky omlouvám všem dalším, jejichž drabbly jsem četla a třeba i komentovala, ale zrovna zde nejsou- skvělí jste stejně všichni!!! ;)

Drabble: 

Peggy Tail, jako vždy prostě dokonalá ;) tak tady vybírám dva kousky, které mě dostaly asi nejvíc :)
Makovice oproti makovici
Nelituji

hidden_lemur a její Krásné starosti, nádherně napsáno...!

Pocit naplnění od Teresy, moc hezky vystihnutá atmosféra :)

Konec roku od tif.eret, po tomhle jsem měla slzy v očích

Aktuální bulvár z říše pohádek, něco pro zasmání od myday, pobavilo!

Změna za změnou od Zuzky mě donutila i k zamyšlení...

Ten nádherný pocit, který zažila Tora, znám moc dobře, nejen od pár venkovských koček u nás na chalupě, ale také od nedůvěřivých koní... Opravdu to stojí za to! :))

This Is What I Live For od Karin Schecter mě okouzlilo, angličtina dodává krásný rytmus :)

A na závěr si nemůžu odpustit ještě jedno od Peggy Tail- a nejen proto, že je věnováno přímo mně, ale hlavně proto, že mi mluví z duše! ;) Důvěra

Závěrečná poznámka: 

Byli jste všichni super a už se moc těším zase za rok! :)

Obrázek uživatele se.id

Po životě

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Milé kolegyně, milí kolegové, drabblistky a drabblisté,
souhrnně děkuji za všechny jistě skvělé výběry, které si jednou určitě přečtu.
Taky děkuji za nás oba, pokud jsme v nějakých zařazeni.
Ráda bych tady ještě pořád byla a komentila, ale bohužel co se odložilo v dubnu, nutno dohnat v květnu, a mně zrovna hoří koudel vyvítekde.
Takže se omlouvám za nepřítomnost a těším se na pikniku a někdy v létě se tu stavte a dočtěte si moje opožděné komentáře!
Tady máte ještě jeden mazanec a mazanici.
Máme vás rádi!
Rya a se.id

Drabble: 

Byl domeček, v něm mazanec a mazanice. Mazanice byla pestrá, indigově modrá, rumělkově červená, vandykově žlutá. Mazanec byl kynutý, s rozinkami.
Mazanice ozařovala dům, mazanec chodil do práce.
Jednou povídá mazanec, ty jiná, já jiný, jdu, už se nevrátím.
Mazanice zesmutněla, křivda ji zkřivila, vina svinula, rozplakala se, rozpila. Vytekla ven, modrá, červená, žlutá.
Mazanec stesk hnal bičem domů, přijde, vidí barvy za prahem, žalem se rozplakal, zevnitř rozmočil, vpil se do barev.
Slzami zvláčněni, smísili se, stali zemí.
Vítr přiletěl, semeno přivál, vyrostl strom, listy měl modré, červené, žluté.
A ptactvo nebeské usídlilo se na stromě, aby vyvedlo potomstvo.

Obrázek uživatele Peggy Tail

Mrazivé vzpomínky

Úvodní poznámka: 

Letos mi všechna moje drabblátka přijdou vyrovnaná. Tak vybírám srdeční záležitost, zimní obraz a něco na zamyšlení.

Téma: Loňské sněhy
Údolí Mohawků, 1783

Drabble: 

Stál tam. Nic nedávalo smysl a přesto dávalo smysl všechno.
Mráz mu hladil tvář. Vítr ho bral něžně za ruku.
Vzpomínal.
Najednou viděl sám sebe běžet po stráni. Slyšel smích svých přátel a -
jak dlouho už se nesmál. Nemohl si svůj smích vybavit.
Na rtu mu roztála vločka. Vydechl teplo svého těla. Parný oblak líně mizel.
Zavřel oči. Uslyšel, jak ze stromu sklouzl těžký sníh.
Řeka k němu promlouvala. Naslouchal jí.
Šeptala mu o jeho zemi.
Vyprávěla příběh jeho lidu.
Nenaříkala, byla klidná.
Kolikrát už z ní čerpal sílu. Sílu matky přírody.

Otevřel oči.
Opuštěná obydlí halila neviditělnost bílého nekonečna.

Obrázek uživatele tif.eret

Žena v červeném

Úvodní poznámka: 

Tohle drabble má svou inspiraci v obrazu, který namalovala jedna moje kamarádka a který se mi moc líbí. Proto má mezi ostatními mými stoslovy zvláštní postavení.

Napsáno na téma: Bludný kruh

Drabble: 

V tom pokoji jsem poprvé obdivoval ženu v červeném. Procházela místností, kolem boků se jí vlnila látka rudých šatů. Dech mi vázl v hrdle.

Podruhé jsem byl v tomtéž pokoji a díval se na ženu v červeném. Ležela na posteli, hlavu podepřenou rukou. Světlo procházelo oknem a ozařovalo její postavu v obtažených rudých šatech. Pohled měla vyzývavý a jako by pronikal až na dno duše.

Zase pozoruji ženu v červeném. Její oči na mě hledí vyčítavě a jaksi chladně. Má kůži pokrytou zasychající krví zakrývající její chladné tělo jako červené šaty.

Co asi uvidím, až ve stejném pokoji budu počtvrté?

Domovina

Úvodní poznámka: 

Vybrala jsem drabble Domovina, které jsem psala na téma: Překovat meče v pluhy. Popravdě favority pro výběr jsem měla dva, míchalo se mi tam ještě drabble na téma: Mrtví můžou, živí musí. Ale jelikož toto drabble nebylo zrovna pochopeno, což se popravdě nedivím, smysl jsem schovala velmi dobře a vidím ho bez vysvětlení fakt asi jenom já :-), vybrala jsem drabble Domovina.
Děj jsem umístila do čerstvě poválečné doby, ale aplikovat ho lze i např. v našem "normálním" životě. Když si uvědomíme, že jsme ztratili přátele, kterým jsme věřili a oni nás podrazili, pocítíme prázdnotu, nemůžeme proti nim bojovat, musíme jen "zasít" znovu a znovu zkusit věřit zase lidem. Když se nacházíme po rozvodu, když přijdeme o léta budované pracovní místo a nastoupíme do práce jinam, ...když začínáme prostě cokoli odznovu. Když neztrácíme tu naději, ale i jedna jediná kapka naděje nás dokope k tomu, abychom to zkusili, nevzdali se a udělali možné i nemožné pro svět, jaký kolem sebe chceme mít. Ta trocha naděje je myslím to nejdůležitější a mnohdy jediné, co každý "bojovník", člověk v různých situacích má ;-).

Drabble: 

Nad tou pustou krajinou se svíral žaludek. Vyprahlá, krví prolitá, padlými, kameny posypaná rodná zem. Stál pevně, v ruce meč, přestože boje dávno skončily. Nebylo komu se postavit, před kým tuto krajinu smutku a otevřených ran bránit. Nedaleké vytí vlků bylo jediné, co dokazovalo, že ještě nějaký život tu zůstal.
Příroda se dá sama do kupy. Zase stromy pokvetou, zvířata vyvedou mladé, ...
I ta nejtitěrnější myšlenka na znovuobnovení tohoto místa, ...že se sem život jednoho dne opět vrátí, ho naplňovala natolik, že se stával znovu člověkem.
Vzal svůj meč, do hlíny načrtl plán polí, kam zasít, kde pluhy započnou život, ...

Obrázek uživatele V.T.Marvin

Na účet podniku

Úvodní poznámka: 

Taková trošku cyberpunková, trošku steampunková... přepadla mě a já se jí někam musel zbavit. Tak vypadla do téhle věci. Jestli se dráblo povedlo... bůh suď, ale rozhodně mi nejvíc sedlo.

Drabble: 

Za jemného deště se klouzal po špinavých cestách hlouběji do centra místního slumu. „Až ke Klepetové chýši, tam najdeš vrchol rozkoše pro tvé tělo i duši“ jak mu poradil conciérge v hotelu. Hologramy Města nechal dávno za sebou. Cestu osvětlovaly převážně reklamy na tvářích mai‑tou, lemujících cestu v marné naději, že si vydělají na další dávku.

Klepetová… jak obří surrealistický nádor vyrůstala z polyplastové slepenice slumu. Biomechanická halucinace lesknoucí se deštěm a vzdáleným obrazem Města.

Už stojí uvnitř a ta prastará otázka náhle ztratila smysl. On, touhy, uspokojení… rozkoš.

Jeho orgány pomalu a s orgastickou bolestí vrůstají do masy chýše.

Obrázek uživatele Rebelka

Ti zmetci!!!

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Ach jo, to je těžké vybrat jedno... ale když už to má být, tak osobně mám z letoška nejradši asi tohle. Jejich národ mi připadá roztomile fascinující. I když to jsou zmetci :).

Drabble: 

„Tak ukaž, co máš?“
Šňuf téměř obřadně vyprázdnil kapsu.
„Ále! No toto... nechci předbíhat, ale...“ administrativní pracovnice se otočila a houkla na kohosi skrytého ve vedlejší místnosti. „Chlemtáku, projeď to kartotékou! A nakopněte počítače, vážení! Mladý Šňuf možná učinil průlomový objev!“
Šňuf se zatetelil.
Z dálky se ozval zvuk připomínající startující helikoptéru.
„Počítač jede, madam! Uhlí! Přiložte trochu uhlí, jinak se zase vypne!“
Po chvíli, která se zdála být jako věčnost, přiklusal udýchaný pracovník.
„Je to tak, madam, tahle byla skutečně poslední.“ Ponožkožrout se široce usmál a zamával fialovou ponožkou s hvězdičkami. „Teď máme od každé ponožky ve vesmíru jednu!“

Obrázek uživatele Skřítě

Když tvou mysl rozdrobí deprese čtyř období

Úvodní poznámka: 

Citový vztah mám třeba k Makové panence: http://www.sosaci.net/node/23942, protože je hezky ucelená, originální a svérázná, ale všechno jsou to vtípky nebo parodie na život... a já chtěla ukázat i něco jiného... nesměle to kouká a neví, zda bylo, je a bude pochopeno a přijato :-)

Drabble: 

Čas rozpustil loňské sněhy,
zbyl po nich jen smotek něhy.
Ledové království víc než kdo tuší
zmrazilo milencům planoucí duši.
Odcizeni ve své pýše
vydali se v jiné říše,
svému štěstí v ústrety.
Šli zmámeni světlem svíce,
absolutně netušíce,
neviděno, že jim dalo políbení na rety.

Se srdcem matčiným navěky srostlo,
V bolestech zrozeno do květu rostlo.
Otce nikdy nepoznalo, nosilo jen vzpomínku,
specifickou barvu očí, jež dostalo do vínku.

Lůno matky přírody se zelenalo čtyřikrát,
každého čtvrt roku dává jedno svoje dítě spát.
Dodneška tu křivdu nesou a pocítit dají,
tehdy, když se po svém otci opět marně ptají.

Závěrečná poznámka: 

Drabble vzniklo na téma Loňské sněhy

Obrázek uživatele Profesor

Bílá

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nejsou to Poutníci... Zjistila jsem totiž, že z poutnického cyklu je velmi těžké vytrhnout jeden jediný kousek (ano, autorská nekritičnost, vím:-)Jenže já ten odstup fakt nemám). Vybírám tedy nesoutěžní bělostné drabble. Užijte si ho.:-)

Drabble: 

Velikonoční ornát je bílý. Zlatě a hnědě je na něm vyšit beránek na pozadí kříže. Kolem hlavy má svatozář vítězství. Ornát je drobnému knězi maličko delší, není totiž jeho. Přesto ladně splývá po těle. Vlaje, když kráčí k ambonu, aby četl evangelium o nevěřícím Tomášovi. Vlní se, když gestikuluje při kázání.
Alba malých ministrantů je bělostná jako nevinnost duše. V lavici sní dívka. Její sny jsou bílé jako sníh. Bílé jako alba, již touží znovu obléknout. Myšlenky bloudí v kruzích. Sní o knězi, jak spolu stojí, přebírají dary obětní. Kazatel pozdrav vyřídí. Dívka tiše odchází. Myšlenky má bílé jako sníh.

Obrázek uživatele a.j.rimmer

Inzerát

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Pojď k nám! Proč? Jsme Poslední klapka, viz níže.

Drabble: 

Proč poslední klapka? Tou pro nás všechno teprve začíná. S poslední filmovou klapkou natáčecího dne zmizí ze scény okoukané ksichty prvo- až mnohořadých herců a nastpujeme my, filmoví stěhováci. Naběhneme na plac a předtím, než všechny kulisy a rekvizity odnosíme do připravených náklaďáků, si užijeme svých pár minut zábavy. Jen v těchto vzácných okamžicích se může stát, aby ošuntělý ruský voják zmlátil polštářem Jamese Bonda, vznešená elfská Galadriel si pobryndala šaty kečupem nebo nezdolný apačský náčelník Vinnetou rapoval v sedle svého Ilčiho. V těchhle chvílích se opravdu vyblbneme a sledování příslušného filmu je úplně jiný zážitek než pro běžného diváka.

Obrázek uživatele Effatha

Padám z balkonku

Fandom: 
Drabble: 

Usmála se takovým tím sladkým uculením a mávla rukou. Ten má dneska zase nápady, ale sluší mu to, že? Zamávala mu ze zdobeného balkonku a hodila mu červený květ. Obratně jej chytil levačkou a uklonil se. Zase další blázínek.
Naklonila se přes zábradlí aby celý průvod viděl její rozpálená líčka. V náručí choval malé kachňátko, takové to nadýchané a žluťoučké. Zamávala tedy i kachňátku a naklonila se ještě o malý kousek víc a než ji stačilo cokoli zabrzdit, padala. Obestřela ji záře, tichý šepot všude kolem a šum deště. Pak konečně zvedla hlavu. Milé vřelé uvítání: Vítej mezi dubňátka. Klapka.

Závěrečná poznámka: 

Děkuji za duben. Všem. Byli kste skvělí.

Obrázek uživatele Esti Vera

Naposled

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Chtěla jsem vtěsnat všechna letošní témata do jednoho drabblete. Nepovedlo se, ale pokud správně počítám, mám jich tam přes 20 :) Samozřejmě se to na výsledku podepsalo, takže nějaký smysl v tom nehledejte.

Drabble: 

Všechno je jednou naposled.

Poslední zázrak zrození proběhl rychle. První kontakt se zlobivými dvojčaty. Za kolik let jim nachystáme věno? Krásné starosti. Pak ale zbraně naší vyspělé doby naposled naruší kruhy myšlenek v cizích makovicích. Nikdo nebude žádat vysvětlení. Taková je válka. Nekonečný bludný kruh. Před tím byla země krásná, ale štěstí zmizelo jak loňský sníh. Pokud budeme tým, můžeme s pomocí plánu B znovu zavést řád v sedmi osminách země. Bezpečný letový provoz, upečené mazance, žádné mazanice. Překováme meče v pluhy, jen ať tu ta zkáza nezůstane.

Všechno jednou skončí. Poslední úsměv, poslední klapka.

Ale nebojte. Banány to jistí.

Obrázek uživatele Envy

Konec prázdnin

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Volně navazuje na drabble Prázdniny s přáteli http://sosaci.net/node/27190

Drabble: 

"Nazdar, nazdar, nazdar!" Směje se mladík v plavkách do kamery.
"Tohle je náš poslední den tady u moře, a jaké lepší rozloučení než přímo na pláži, že ano!" Ohlédne se na partu lidí postávajících kolem, kteří vydávají výkřiky souhlasu.
Do záběru přiběhne menší hnědovláska, začne nadšeně vykládat jak si prázdniny všichni užili a co zajímavého v okolí doporučuje, přidá se skoro celá skupina, jako kdyby aktivně nepodávali tipy celou dobu co tam byli. Rozloučí se, že je čas na poslední plavání a grilovačku.

Vašek vypne kameru, když jeho přátelé domávají, a usměje se. Nakonec výlet na pláž nebyl tak špatný.

Skutečné záběry

Fandom: 
Drabble: 

Muž ve vesmírném skafandru podivně poskakoval, zatímco na něj mířila kamera. Pohyb v šestinové gravitaci vypadal podivně. Pak se zastavil a vyslechl si instrukce ve vysílačce. Sundal si helmu.
"Výborně!" tleskl Stanley Kubrick, zvedl se z režisérského křesla a vydal se přes umělé měsíční kameny, aby potřásl Cernanovi rukou.

Později na skromné oslavě poslední klapky si režiséra odvedl stranou prezident Nixon.
"Pane režisére, gratuluji. Skvělá práce."
"Děkuji pane prezidente," kývl hlavou Kubrick, "ale stejně by mě zajímalo, proč jste tam prostě nepřistáli. Vždyť ty rakety do vesmíru vyletěly."
"Ale my jsme tam přistáli," mrkl prezident, "ale skutečné záběry zveřejnit nemůžeme."

Obrázek uživatele vatoz

Návštěva u lepých Slečen

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nahrazuji téma 27 - Jen ať ti to nezůstane!
Přístupnost možná od 15 let.

Drabble: 

"Pánové, práci si prosím nechte doma," vykřikla Bordelmamá, ale pánové už se rozběhli po budově.

V tančírně našla Akustika, zrovna přepojoval reproduktory od věže tak, aby jeden nehrál s opačnou fází.
Grafik si v jídelně fotografoval detaily křivek židlí Thonet.
Kuchař v kuchyni vyzvídal recept na Créme Sotté Bincoladi.
Zámečník s lahvičkou oleje obcházel všechny panty.
Elektrotechnik už ze štaflí doplňoval žárovky na lustr na schodišti.
Veterinář myl akvárko rybičkám.
Síťař nastavoval na wifině lepší zabezpečení než WPA.

Jenom Doktor se věnoval Slečnám. "Slečno, prosím, řekněte á."
Taky Sňatkový podvodník byl u Slečen, ale toho Bordelmamá rovnou vykopla z domu.

Romantická říčka

Fandom: 
Drabble: 

Byla jednou jedna Klára Králová a ta se učila hrát na klavír. Zrovna cvičila skladbu, která se jmenovala Romantická říčka. Skladba zněla nejprve jako potůček, pak jako horský potok, potom jako říčka a nakonec měly být vodopády. Byla to velmi krásná skladba. Klára ji uměla už skoro virtuozně, až na jeden malý kousek úplně na konci. Bylo to tím, že špatně dosáhla na poslední klapku.
Klára se nemohla koncertu dočkat. Těšila se, jak se ukáže a také jí maminka koupila nové šaty.
Všichni se pak ale na koncertě hodně divili, protože na misto vodopádů bylo slyšet pouze bouřlivé splachování záchoda.

Obrázek uživatele vatoz

Rekord v PP

Fandom: 
Drabble: 

"Poslední záběr bude jednoduchý," kasá se režisér.

Kamera se sleduje kolečka skateboardu Ultraxx jedoucí po linoleu, zvedá se a příliš se nezdržuje na botách Adidas New Future ani ponožkách Nike Arflow 2, v jednom záběru dál stoupá přes kalhoty Levis X Generation 2017, triko Lacoste Navy Blue ale to už se kamera vzdaluje, takže je vidět jak náš hrdina z kapsy vyndavá Orbit Pluto Spring, a jednu žvýkačku si obloučkem hodí do úst, smykem zastaví u Ferrari GBu-702-R, přeskočí na sedadlo, políbí hrdinku; následně už sledujeme auto jak se rozjíždí, kamera se pak vrací zpátky na vývěsní štít hypermarketu Tesco.

Obrázek uživatele Danae

Fluktuace klapek

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Poslední téma by si zasloužilo lepší drabble, ale jsem ráda, že jsem ráda ;) Bylo mi s vámi všemi moc dobře, moc se těším, až si toho během května spoustu dočtu, těším se na piknik i napřesrok :)

Drabble: 

Nikdo věhlasného režiséra hororů nepodezříval, fluktuace klapek byla pověstná. Elévky, které se vrátily domů k mámě, rádoby hvězdičky, kterým nevonělo stát celý den na nohou… nebylo výjimkou, že se jich během filmu prostřídalo pět až šest. V Západním Holywoodu nikdo nepátral, proč jste ráno nepřišli do práce; na telefonu čekalo deset dalších, co vás v mžiku nahradili. Proto bylo odhalení mnohaletého komplotu s hlavním maskérem a produkčním takový šok. Na strašlivý zdroj realistických aranží, které jim získávaly každý rok ceny, se přišlo pouhou náhodou. Ruka poslední klapky, kterou umně využili v jedné scéně, měla nápadné tetování, uvedené v popisu pohřešované.

Obrázek uživatele Kaspar-Len Myslitel

Umučený

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Náhrada za Emoční koliku

Drabble: 

Neporučím větru stůj, už nezmůžu se na nic, ten můj život je jenom hnůj, a vyklízím se z pozic. Nikdy jsem se nedozvěděl, co s emoční kolikou, teď mám v střevech velký svízel, a točí si tam klikou. Nepoleví svině jedna, ani když mu poručím, nejsme přec na konci ledna, a se světem se neloučím.
Do emocí, jak je vidět, raději se nepouštějte, stačí jenom spolu bydlet, slzy smíchem rozpouštějte. Je to velká legrace, bez přehnaných gest, vypadá jak nemoce, že hledáš slepých cest. Od bolesti pomůže ti, bolest zase jiná, co ti chybí ke zvířeti, jenom ta řeč přímá.

Obrázek uživatele Nathanel

Na konci všech cest

Fandom: 
Drabble: 

Čerstvý sníh křupal pod nohama. Dívka se vydala zkontrolovat pasti u řeky. Náhle zahlédla dvě postavy uprostřed zasněžené louky. Pohled skrz hledí pušky. Dva syntetici a modré světlo ve tvaru… králíka?
„Dál ani krok,“ vystřelila varovně do vzduchu, „Sem synťáci nesmí!“
Zastavili. Pokud kdysi byli lidmi, dnes se to již nedalo poznat. Kožní implantáty odrážely světlo zcela jinak než lidská kůže.
„Hledáme Elis!“ zavolal mužský mechanický hlas. Syntetik byl pokrytý rzí, ošuntělý.
„Myslíte městečko Elisburg…?“
„Ne, Elis… moji dceru.“
„Panebože, to přece…“ Pomalu došla až k nim, aby se ujistila. Bylo to on!
„Babička Elis mi o tobě tolik vyprávěla…“

Závěrečná poznámka: 

Příběh končí. Toto je pomyslná poslední klapka, poslední okénko filmového pásu. Děkuji za vytrvalou podporu všem svým čtenářům.

Obrázek uživatele kytka

Esový souboj

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

nesoutěžní drabble
Náš sedmiletý Šprýmař se chtěl taky zapojit. Tohle je jeho drabble.

Drabble: 

Kulové eso se vychloubalo, že porazilo skoro všechny karty a někdy i některé eso. Ale ostatní esa se domluvila, že se mu pomstí tím, že společně vždycky kulové eso přebijí. Kulové eso si ale nedělalo starosti a schovalo se doprostřed balíčku. Ostatním kartám bylo kulového esa líto a řekli si, že mu pomůžou. Utekly k obrovi, který s nimi často hrál prší. (Ve skutečnosti to byl malý kluk.) Schovaly kulové eso a zůstaly s ním. Esa hledala, kam karty zmizely, a uvědomila si,že by neměla dělat druhým schválnosti. Když se večer všechny karty zase sešly, tak se esa smířila.

Obrázek uživatele tif.eret

Poslední den

Fandom: 
Drabble: 

Myslela jsem si, že to bude navždy. Že naše láska potrvá, dokud budeme žít. Jaký jen omyl.
Život se v mých myšlenkách odvíjí jako zrychlený film. Naše seznámení a chození. Krásné dny a ještě krásnější noci. Sladká zamilovanost.
Velká svatba. Přišla mi jako nejkrásnější věc, co jsem kdy zažila. Symbol toho, že patříme k sobě.
Postupně jsme se začali hádat. Přišly neshody názorů, myšlenek, činů. Až jsme dospěli k názoru, že takhle jít dál nelze.
Dnes padla poslední klapka našeho společného života. Pokládá na stůl klíče, říká sbohem. Pak zvuk zavíraných dveří. Konec. Už se nikdy neuvidíme.
Hledím do prázdna.

Obrázek uživatele Dia

Zamávej kachnám a vrabčákovi

Úvodní poznámka: 

končím kosmonautem i vrabčáčkem

Drabble: 

Když kosmonautovi došly oblázky,
sedl si k vodě a čekal

na nic.

Pozoroval vrabčáčka,
který zobal drobečky

pirátovi z ruky.

„Ty jsi tu zůstal?” divil se.
Pirát přikývl a dál

krmil vrabčáčka.

Začalo pršet,
ale oni dál seděli u vody

bez hnutí.

„Mám rád déšť,” řekl pirát.
„Takovej je jen na Zemi.”

Kosmonaut byl překvapený.

Pirát držel dlaň nad vrabčáčkem,
aby na něj nepršelo

a ten vesele hvízdal.

....

Když spadla poslední kapka,
vrabčáček odletěl

a hvízdal.

„Všechno je pomíjivý,” ušklíbl se.
„To je dobře,” usmál se kosmonaut

a čekal na svou poslední kapku.

Mezitím se s pirátem vrátil

do nikam.

Závěrečná poznámka: 

krásný zbytek roku přeji

Obrázek uživatele Kumiko

Kdo drží klíče

Fandom: 
Drabble: 

"Takže spolupracovat nehodláte? Víte, co to pro vás znamená?"
"Vím. Ale řekněte, k čemu by mi byl život s vědomím toho, že jsem selhal? Navíc sám víte, že u jednorázové spolupráce by to nezůstalo."
Semknul rty, v očích mu zlověstně zablýsklo, stiskl ruce v pěsti.
Vida, uhodil jsem hřebíček na hlavičku, pomyslel si odporující, stejně nechápu, proč zrovna jemu dali tuhle práci. Manipulátor je to dostatečný, ale není stoprocentně přesvědčený o správnosti toho, co konají.
"Tak si tady třeba shnij!"
Dveře klaply. Vězněný věděl, že naposled. Přesto se usmíval. Protože do svého srdce měl bránu otevřenou. A nebyl tu sám.

Závěrečná poznámka: 

Taky jsem doufala, že poslední drabble bude trochu údernější.
Díky za všechno.

P. S. Copak Zlatovláska, ale jmelí šoupě!

Obrázek uživatele Peggy Tail

Loňské sněhy znova tady

Drabble: 

Žádám vysvětlení, proč poslední klapka, a né poslední kapka!
Převracet logické v šílené je vaše! Těžko na cvičišti, lehko na bojišti.
Váš smysl pro humor nemá obdoby, to zajistí banány.
Po ruce vždy bonusy, případně plán B. Zamazat se umí každý, ale počítat u toho, to jsou krásné starosti. Všichni tady jsou esa. Takové mozkobouření se v žádných jiných makovicích nerodí. Je to zázrak, povídám.
Jsme tým a ani zlé dvojče nám bezpečnost provozu nezhatí.
Mrtví můžou, živí musí nějakou tu kapitální myšlenku ulovit.
Před tím a potom se zase začnem motat v kruhu.
Psaní je prostě zbraň civilizovanější doby.

Závěrečná poznámka: 

Miluji vás!
Miluji DMD.
Miluji Nifredil a KaTužku.
Miluji všechny autory.
Miluji vaše komentáře a drabbly.
Váš smysl pro humor, vaše vlídná slova a krásné myšlenky.
Vždycky mi poslední téma vžene slzy do očí.

Obrázek uživatele Skřítě

Na konci reset, je ti zas deset

Fandom: 
Drabble: 

V životě jsou start a cíl kolébky a hroby
a signálem ke startu tři porodní doby.
Poslední klapkou za etapou "miminko"
je prosté zvolání slovíčka "maminko".
Dětství končí pubertou a práce pohřbí mládí,
manželství, či kupa dětí ke stárnutí svádí.
Jenže ty jsi nesmrtelná, neb tvá slova žijí,
vytesána klávesnicí v próze, poezii.
Stanou se stálicí, nebeskou planetou,
až roky kmetské ti na dveře zaklepou.
Bylas jednou z davu lidí, v jejich moři kapkou,
u nebeské brány staneš před poslední klapkou.
Ze slov utkán je tvůj ráj, kde Adam potká Evu,
po smrti buď do něj zvána díky svému střevu.

Obrázek uživatele Lee

Dobrou noc

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

NEBODÍK.
Navazuje na Ve při.

Drabble: 

„A vůbec – dost už bylo povídání, měl bys spát,“ pravil anděl naoko přísně.
„Có? Vždyť je ještě…“ pohled mu sklouzl na hodiny, „aha,“ dodal zaraženě.
„Byl jsi nějakou dobu v bezvědomí. A rozhodně nejsi tak docela v pořádku, tak na to mysli.“
„Dobře,“ hlesl rezignovaně a klesl do peřin.
„Kdybys něco potřeboval, budu tady,“ řekl anděl a změnil se v zářivou světlušku.
Chlapec zavřel oči. Po chvíli se nejistě zeptal: „Jsi tu?“
„Jistě.“
Bylo ticho.
„Anděli?“
„Hm?“
Chlapec otevřel oči: „Děkuju.“
Světluška usměvavě zablikala.
„Dobrou noc,“ řekl anděl a přelétl nad svým svěřencem. Ten zaklapl víčka a vzápětí tvrdě usnul.

Závěrečná poznámka: 

Alespoň takto. Já i anděl děkujeme za přízeň.
Mimochodem - ach jo, proč mě DMD začne opravdu bavit až v posledním týdnu, kdy se chýlí ke konci? To je na houby.

Stránky

-A A +A