Originální

Touha

Já se Té oblevy nedočkám kruci. Jana nakopla hromadu sněhu.
A sunula se do krámu pro rohlíky. Řekl, že až bude obleva tak si pro ně přijede.
Proč já proč… „Kolik máte těch rohlíků“ zeptala se pokladní otráveně.
„Jo deset ne moment já je spočítám.“ Tak osmnáct. „Jasně prý deset, to se to krade co.“
Co si myslíte, že sem vám chtěla ukrást rohlíky. A naštvaně po ní už zaplacený rohlíky hodila.
Vyběhla z obchodu běžela do parku tam jí došel dech. Cccccrrrrrrrrr Chvatně vyndala mobil z bundy. Ano přijedeš kdy ….. až bude obleva-Ježiš to si říkal. Tati slyšíš mě.

Fandom: 

mít kecy se nevyplácí: antikoncepce

„Miluno, co tam zase děláš“?
„ Nic mami.“
„Nekecej, to vidím,“ řekla matka, která se vynořila mezi dveřmi.
„Mami, nelez mi sem, já se krášlím, ale o tom Ty nic nevíš!“ A změřila si kriticky svou matku.
„No dovol!“
„No se podívej vlasy mastný, černý tečky na nose, no fuj mami a co to máš na sobě.“
„Mladá dámo to je zástěra a až přiložíš ruku k dílu, taky budu moci dojít na kosmetiku.“
„Já nikdy, ještě se starat o děcko nikdy!“
„Na tak na to si počkám.“
„Kdypak sis naposledy brala prášek?“
A vyndala z umaštěné zástěry nenačatý antikoncepční pilulky.

Fandom: 
Obrázek uživatele Lady Lestrade

Útěcha

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Série o Múze a jejím mladém spisovateli. Volně navazuje na http://www.sosaci.net/node/41138 ale dá se číst samostatně.

Drabble: 

Ležela na posteli vedle svého mladého spisovatele a ustaraně ho pozorovala.

Jeho obličej nesl viditelné známky trápení.

“A seš si jistý, že to byla ona, kdo se líbal s tím fotbalistou? Hmm? Ach jo. Dobrá, tak to asi byla ona. Ale podívej, i když to teď bolí, vytváří to prostor pro nové příležitosti. Jako prázdná stránka bloku, jako sekce ‘Místo pro vaše komentáře,’ jako nápis ‘Plocha pro vaši reklamu.’ Je na tobě čím je zaplníš. Je to dobrodružství… Oh... Já ti nepomáhám, viď,” zamumlala. “Tak já dneska budu mlčet,” navrhla, přisunula se k němu a objala ho.

Mladík se rozplakal.

Přehluboká touha

Fandom: 
Drabble: 

Hlad.

Mám hlad.

Mám i chuť.

Vím co chci jíst.

Koukám do své velké spíže.

Jenže ho nevidím, nikde tam není.

Oblékám se na nákup a sedám řídit.

Jsem cestou celý nervozní, za chvíli budou zavírat.

Silnice je ucpaná, vypadá to na nějakou velkou nehodu.

Začínám se nervozitou potit - co když mi v obchodě zavřou?

Kolona se velmi pomalu rozjíždí, naděje mi stále zůstavá.

Parkuji blízko ke vchodu, zbývá pouhých dvanáct minut.

Přeuspořádali obchod, sám zmateně lítám mezi regály.

Najednou ho uvidím, je v akci.

Beru si rovnou deset kusů.

Běžím k paní pokladni.

Už ho platím.

Je můj.

Kopr.

Závěrečná poznámka: 

Výroční 1. drabble-narozeninový drabble psaný pod tlakem a o tlaku :)

Obrázek uživatele Queen24

Všechny dostupné zbraně

Fandom: 
Drabble: 

Nenáviděla ji od prvního okamžiku. Vlastně ani nevěděla proč. Možná kvůli těm přehnaně krátkým sukním. Možná kvůli těm elastickým tričkům, pod kterými nenosila podprsenku. Možná kvůli těm nenápadným úsměvům, kterém PO NĚM házela. No a ON? Z ní byl samozřejmě hotovej.

Vlastně si ani nevzpomínala, kdy se jí začal tak líbit. Znali se od školky... Jenže teď se sem přistěhovala ona. Aby toho nebylo málo, jejich rodiče se spřátelili.

-------

,,Je slušnost, abychom je dnes pozvali zas k nám," mávla maminka lžící a dala ji ochutnat pomazánku. ,,Ještě tam přidej kopr, mami."
To, že na něj má alergii, věděla úplnou náhodou...

Službička

Fandom: 
Drabble: 

Bydlel uprostřed močálu jako nějaká Marie Laveau v mužském provedení. Vedla tam zpráchnivělá cesta po chatrných lávkách. Jeho chatrč člověk poznal hned – před vstupem byli netopýři napíchnutí na kůl a nad vstupem podrážděně cenila viditelně zdravý chrup vycpaná kočka.

Všechno to navozovalo tu správnou atmosféru, aby si za své služby mohl nechat náležitě zaplatit. A nebylo jich málo. Od spirituální a psychické podpory v těžkých časech přes míchání elixírů lásky a lektvarů proti zlým silám až po delikátní výpomoc zahrnující uhranutí nepohodlných osob, případně jejich sprovodění ze světa. Prostě nenahraditelný v každodenním životě.

Stal se legendou a jeho vliv narůstal.

Závěrečná poznámka: 

Jinak v tomto ohledu si nemůžu odpustit necitovat část mé oblíbené pasáže na toto reklamní téma z románu Velký Gatsby:
"But above the grey land and the spasms of bleak dust which drift endlessly over it, you perceive, after a moment, the eyes of Doctor T. J. Eckleburg. The eyes of Doctor T. J. Eckleburg are blue and gigantic - their retinas are one yard high. They look out of no face, but, instead, from a pair of enormous yellow spectacles which pass over a non-existent nose. Evidently some wild wag of an oculist set them there to fatten his practice in the borough of Queens..."

Obrázek uživatele Karin Schecter

Kamarádi

Fandom: 
Drabble: 

Znala jsem tu rodinu z kostela. Jednou se mě zeptali, zda bych jim někdy pohlídala děti. Souhlasila jsem.
Měli velký dům. Místnosti byly prosycené vůní bylinek. Večer, když jsem jim šla přečíst pohádku, jsem si všimla svazku kopru, zavěšeného nad jednou z postelí.
"Maminka ho tam pověsila," řekla holčička. "Zahání noční můry."
"Ale na ně to nezabírá," řekl chlapeček.
"Na koho?" zeptala jsem se.
"Chodí v noci," řekla ona. "Šeptají. Nutí mě dělat špatné věci."
Neodpověděla jsem. Ale zamrazilo mě.

Seděla jsem na pohovce a četla si. Bylo už po půlnoci, když jsem na schodech uslyšela ty pomalé dětské kroky.

Obrázek uživatele Palečka

Neštěstí člověka je kopr

Fandom: 
Drabble: 

,,Nevzdávejme se, musíme se vzchopit. Copak mě nikdo neposlouchá?“
běhal stále okolo svých přátel, kteří se již před nějakou dobou přestali dočista hýbat. Nevěděl, co si počít.
Kdyby se jen podíval na oblohu. Tam se v naprostém pořádku promenádovali hvězdy a měsíční světlo ozařovalo jeho tvář, která vypadala až příliš zmučeně. Zjistil by, že je po všem a že už nemá cenu se snažit dál.
,,Tak se konečně vzpamatujte!“
Potom se zčista jasna objevil on. Jeho vysoké tělo vrhalo dlouhý stín a jeho hlas byl klidný.
,,Kdo jsi?“ zeptal se omámeně.
,,Jsem Kopr.“

A tím zpečetil konečnou prohru chudáka člověka.

Obrázek uživatele Carmen

Kopřivám navzdory

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

(Pořád mi u toho hrála tahle.)

Drabble: 

„Povídám ti, že s tím poloskopčákem Richterem už nepromluvím!“ zařval Krška starší.
Slib dodržel. Richtera staršího okázale ignoroval v hospodě každé úterý do konce života.
Mezi jejich domy v kopřivách rostla a bohatě rodila třešeň, o které nikdo nevěděl, komu patří. Každý rok třešně popadaly a shnily.

*
Richter mladší komunisty nesnášel z principu. Kršku mladšího nejvíc.
„Šup tam, klucí,“ zašeptal a naházel zpoza třešně ke Krškovi několik vypasených slimáků.

*
Naďa Kršková zastřihávala keřík kopru. Nesnášela kopr.
„Sousede? Nechcete kopr?“ zavolala přes plot, když Richter nejmladší sekal trávu.
Překvapeně poděkoval.
Nazítří zvonil u Kršků.
„Říkal jsem si... neočešeme letos tu třešeň?“

Obrázek uživatele Roedeer

Kapsář

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Každý rok napíšu aspoň jedno teplé 18+drabble. Tak tady je. S koprem. Prosím přeskočte ho, jestliže teplý kopr není váš šálek čaje.

Volně navazuje na Hadí kůže.

Drabble: 

„Něco jsem ti přinesl. Hledej,“ nakázal Pán z Prahy. Na Billovi teď bylo pustit se do osobní prohlídky.
V náprsní kapse našel dílek čokolády v červeném pozlátku. Vyloupl a snědl ho. Ve druhé zklamání: balíček vizitek.
„Samá voda.“
Ve třetí žlutá eurobankovka. Pozřena Billovou dlaní.
„Přihořívá.“
Z pravé kapsy kalhot vyprostil sáček se sušenou bylinou uvnitř.
„Ále, copak to tu máme...“
„Kopr.“
„Kopr? Já bych řekl spíš–“
„Kopr. Přece si nemyslíš, že člověk jako já u sebe nosí psychotropní látky.“
Jedna kapsa stále zbývala. Spokojený, ale ne zcela uspokojený Bill přes ni nahmatal milencův penis. „Ale hoří až teď, ne?“

Obrázek uživatele Lady Lestrade

Škola nápadů

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Heh, možná už ta minisérie o Múze a mladém spisovateli není tak mini. :D
Volně navazuje na www.sosaci.net/node/40832, ale dá se číst samostatně.

Drabble: 

“Filip Kopr,” přečetla si z materiálů Předsedy zkušební komise, kterému seděla na stole. “Tak ty seš Filip? Hezké jméno,” prohodila směrem k mladému spisovateli, jež se zrovna snažil vykoktat odpověď na otázku zkoušejícího. “Ale no tak,” zasténala Múza, “ty seš hrozný panikář, víš to? Vždyť to všechno umíš! Učil ses místo abys psal básničky!” řekla trochu vyčítavě. “Ale tady toho pro tebe moc udělat nemůžu… I když...” usmála se potutelně. “Pane předsedo zkušební komise, napadl mě výborný konec pro ten román, co píšete po večerech.”

“Mě to stačí,” postavil se náhle předseda. “A-, pane Kopre,” vyhrkl a vyběhl z místnosti.

Závěrečná poznámka: 

Já vím, že je na něj nějaká moc hodná, ale já si nemůžu pomoct (a ona taky ne) :D

Obrázek uživatele Elet

Školní jídelna

Úvodní poznámka: 

Snad génius promine, že jsem se nechala inspirovat.

Drabble: 

Má školní jídelno se stolem dřevěným,
k tobě jsem chodila s každičkým trápením.
K tobě jsem chodila pokaždé na oběd,
k radosti žaludku, k radosti mých střev.

Vždy jsem se těšila na modré židličky,
na cinkot sklenice, lžíce i vidličky.
Na tác jsem skládala tvoje dary,
pro ně jsem stála nekonečné řady.

Koprovka, svíčková, hlavně rajská,
to byla vždycky na jistotu sázka.
Upečené, zapečené, uvařené, smažené,
přímo skvěle kořeněné, tak akorát solené.

Dnes školní jídelna dávno již pod drnem,
kdesi se schovává, prý že před covidem.
Má školní jídelno se stolem dřevěným,
jak se ti, poklade, jak se ti odměním?

Obrázek uživatele tif.eret

V zahradě

Fandom: 
Drabble: 

„Emo, kde máš bratříčka?“ Chůva se na holčičku starostlivě dívá.
„Je v zahradě.“ Ema vesele poskakuje.
„Kdepak?“
„Tam ty záhony se zeleninou,“ ukazuje holčička.
Chůva běží do zahrady. Zeleninová políčka zalévá polední žár, jinak je zahrada prázdná.

Jak to, že se kopr pohybuje, když je bezvětří? A jako kdyby povyrostl.
Zmocňuje se jí hrůza. Jako ve snách k sobě Emu přitáhne a zírá na rostliny.

Přichází zahradník. Začíná záhon s koprem sekat, rovná na zem jeho dlouhé stonky. Při tom pohledu Ema začíná ječet. Oba dospělí polekaně vzhlédnou.
Pak si toho všimnou. Z uříznutých stonků rostlin vytéká jasně červená krev.

Obrázek uživatele Lee

Trojice

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Ehm, Deml.
Chtěla jsem původně pokračovat v příběhu, ale znáte to. Květinové téma. :D

Drabble: 

KOPŘE, jsi odedávna, proto byl svět vždy plný vůně, že Tys tam byl. Tvá zeleň je barvou života, kterou planeta napodobila. Démoni před tebou prchají, neboť Tě nemohou snést, zatímco naši bolavou hlavu bereš do dlaní.

KOPRETINO, stala ses pro nás obyčejnou květinou, abys nám ukázala, že žádné obyčejné květiny neexistují? Jsi bílá květina, abychom věděli, že i takové jsou, ačkoli po nich často šlapeme? Kéž bychom bychom se nechali oslnit Tvou pokorou.

SEDMIKRÁSKO, prostá tak, že Ti říkají chudobko, přece jsi obdařena plností krásy. Poděl nás svými sedmi dary, ať se brzy točíme za sluncem tak vytrvale jako Ty.

Závěrečná poznámka: 

Chm, štve mě, že jsem nevymyslela ještě jednu květinu s "kopr" uvnitř. Tak jsem to trochu ošulila, no. :D

Obrázek uživatele Effatha

Zasvěcovací obřady

Fandom: 
Drabble: 

„Kdo o dítěti bude pochybovat,“ slavnostně deklamovala Johana, „bude vyloučen.“
„O dítěti pochybovat nebudeme,“ svorně opakovali Jakub s Vítem.
„Přísahejte!“ zvolala Johana mocným hlasem. Dole v ulici zacinkala tramvaj a roztržité rachtání z kuchyně ustalo. Skoro na sebe neviděli, těsnili se na pruhu koberce mezi komodou a konferenčním stolkem v Johanině starém pokoji. Hana s mobilem na uchu otevřela prudce dveře, přepásaná zástěrou. Přítomné polila omáčka světla:
Pokud nezmlknete, tak nevařim, naznačila neslyšně. S rozkoší natáhla do chřípí Tajná rada smetanovou vůni a Hana výhružně zašermovala zelenou snítkou.
„Koukejte okamžitě přestat rušit,“ rozkázal Vít sykavým šeptem, „tak co?! Máme ho?“

Obrázek uživatele Dangerous

During the night

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

a.m. počítám jako 1 slovo, hasn't naopak jako 2

Drabble: 

Prague, 1 a.m., and I find myself on a couch, naked.

He thought it would make a fine beginning to a story. It had all the three components of a good rhetorical proposition.
A magical place. A fine hour at which the built up layers of reality start to peel off. And an erotic touch to it that would catch anyone who hasn't been intrigued yet.

The only thing that disturbed his senses, though, was a sweet smell coming from the windowsill. He looked at the flowerpot. This is going to important. But he hasn't yet known how.

Závěrečná poznámka: 

Myslím, že to dostane pokračování...

Obrázek uživatele Birute

Titěrní bohové

Fandom: 
Drabble: 

„Kiškó, proč?“ vzdychala Lenka nad talířem.
„Přidej si knedlíky,“ řekla jí máma.
„Ty to nezlepší. Nic to nezlepší,“ stěžovala si Lenka. „Nemám ráda koprovku.“
„Kiškóóó,“ kňourala Lenka.
„Je to babiččin recept. Všichni ostatní tu omáčku milujou,“ namítl táta.

Kiška usazená v Zelené síni pokývla hlavou zdobenou věncem z koprových snítek. Manévrovací prostor nebyl zrovna velký, ale dávno zapomenuté bohyně nemůžou být na rozdíl od lidí příliš vybíravé. Kiška brala i skučení nespokojenců jako dovolávání se jejího milosrdenství a vyždímala z něj kapku moci.
Když už se o ní dochovalo jediné úsloví: „Koprovka za novu za tvou skrání přináší Kiščino požehnání.“

V zákopu

Fandom: 
Drabble: 

"Hele mladej, fakt bychom ti rádi pomohli, ale prostě máme KOPR."
"No jo, Doc by na nás byl naštvanej, je to vážná diagnóza.
Vyhodil další lopatu hlíny zatímco ti dva se vrátili ke kartám.

"Póózor!"
Všichni tři se vymrštili, Billy musel vyskočit z nedokončeného zákopu. Zbledl, když uviděl seržantovu nasranou tvář.
"Vojíne Greene, proč kopete ten zákop sám?"
"Ramirez a Johanson mají KOPR, pane!"
Seržantovi oči se zúžily: "Dodělejte to a hlaste se u mě."

"Ty seš fakt pako," plácl ho Ramirez po zádech, až vyjekl, "řekls seržantovi, že máme Kurevský Odpor k PRáci."
"Starej nám urve koule." vzdechl Johanson.

Obrázek uživatele LeVirgo

Kopr osudu

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Někde u Litomyšle v roce 1845.

Drabble: 

Cukal mu koutek, když z remízku sledoval tu babu, jak opět krade na poli kopr.
Byla taková tlustá, ducatá, bába škaredá jak pondělní ráno. Pila mu krev už delší dobu, pořád někde něco trhala a sbírala. Chvílemi si myslel, že má pletky s ďáblem a oddává se čarodějnickým rituálům.

Inu, vyřítil se z lesa a ten velký kolos povalil na zem. Leželi oba v kopru a bába začala hrůzou řvát.
A tak jí umlčel silným stiskem jejího podbradku, dokud nevydechla naposledy.

Chvíli litoval toho činu. Magdaléna byla kuchařka a ráda vymýšlela chutné recepty.

A teď?
Leží v poli plném kopru.

Závěrečná poznámka: 

Prosím, berte to s rezervou.
Byla to jedna z věcí, které mi přišly na mysl.
Samozřejmě Magdaléně patří velké díky za to,co národu plného labužníků dala!

Obrázek uživatele Roedeer

Hadí kůže

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Další drabble do série o Lauře, navazuje na Sedmého dne neodpočívala.
Ach jo, letošní témata mě nutí dělat věci, který jsem zatím dělat nechtěl.

Drabble: 

Pán z Prahy obdržel telefonát uprostřed noci.
„Dej si pozor, kde se ukazuješ s tou svojí divnou americkou rajdou. Prej má kozy nuly, zato nohy aspoň devítky. Moc tím vrchnost nedráždi.“
Přes pyžamo oblékl sako a odjel taxíkem do Valentinské, znepokojený, že Laura bude pryč.
Skutečně ji nenašel, ale Billa ano; už dávno spal. Laura se povalovala všude po pokoji – u rohože šaty svlečené jako hadí kůže, zející korzet, kvůli kterému se Bill včera nenavečeřel, pohozený u paravánu, na nočním stolku vlhká žíňka ušpiněná od líčidel.
Lehl si k němu.
Dá na radu anonymního hlasu a hned ráno vymění zámky.

Potřebné rozhodnutí

Fandom: 
Drabble: 

To přece jednou odejde.

Přesně takováhle myšlenka šla hlavou Martinovi cestou domů z práce. Poslední rok ho trápila situace doma. Pět let spolu žili s Lucinkou a už se objevovaly trhliny v jejich společném soužití.

Lucinka dávala jasně najevo, že by raději žila někda u louky a lesa, ale Martin nemohl jen tak odejít z města kvůli z práci.

I kolega v práci mu radil, ať už jí pošle pryč. Martin mu ale na začátku nepopsal situaci úplně přesně a teď už mu to bylo trapné.

Lucinka ho po příchodu přívítala mňouknutím. Martin jí podrbal. Ještě to s ní probere.

Obrázek uživatele Effatha

Okaté štěnice

Fandom: 
Drabble: 

Hana si rozčileně prohrábla vlasy: "vo nás tady vůbec nejde!"
"A o co teda de?" nechápal Jakub.
"No vo to mrně," procedila Hana skrz zuby, "de vo to mrně."
Jakub nervózně přehlížel babky s kabelkami a zažehlenými kalhotami. Cítil jak napínají slechy, aby se jim ani slovíčko nezakutálelo pod poštovní přepážky.
"Voni vodjeli a já jsem teď bez peněz," vztekala se Hana.
"Poslouchejte paninko," jedna z tetek s vševědoucím výrazem jí poklepala na rameno, "děti jsou to nejdůležitější."
"Na to jste, paní, měla myslet dřív," ozvala se další a zašermovala kabelkou.
"No potěš," zaúpěla Hana, "tak už vim, co uděláme."

Závěrečná poznámka: 

Kdo by si to byl pomyslel, kolik lidové moudrosti v sobě mohou ukrývat prosté ženy na poště.

Obrázek uživatele Esti Vera

Převratný objev britských vědců!

Fandom: 
Drabble: 

Věděli jste, že manželství a rodičovství výrazně snižuje naději na dožití???

Britští vědci včera publikovali výsledky svého výzkumu o faktorech ovlivňujících průměrný věk našeho dožití. Závěr je šokující!

Autoři studie přišli na to, že sezdané osoby se dožívají až o pět let méně než svobodně žijící. Zároveň bylo zjištěno, že každé narozené dítě snižuje průměrný věk dožití až o tři roky. Údaj je shodný pro ženy i muže, pokud o dítě aktivně pečovali. Dále výzkum ukázal, že do tří dětí je prognóza poměrně příznivá, čtvrté a každé další je ale pro organismus rodičů opravdovou katastrofou.

Chraňte své zdraví! Žijte single !

Obrázek uživatele peva

A just!

Fandom: 
Drabble: 

Zazvonil zvonec a tak to celé začalo. Za dverami stála jeho neter.
Väčšina ľudí, ktoré Filip poznal, hovorila o jeho švagrinej ako o dobrej žene. Bezpochyby ňou bola. Ale, ako trefne poznamenal jeho brat, človek by sa stal alkoholikom už len kvôli tomu, že mu ona zakázala piť.
Keď sa u jeho dverí objavila neter prvý krát, s odhodlaným výrazom a šteňaťom v náručí, chvíľu mu trvalo, než pochopil. Rafana si samozrejme nechal, to tej malej nemohol spraviť. Druhýkrát doviedla koňa. To síce vyvolalo určitú diskusiu, ale kôň zostal. Teraz mala v ruke kufor a vo tvári výraz nepripúšťajúci otázky.

Obrázek uživatele LeVirgo

NEJEZDĚTE DO RUMUNSKA!

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Legenda je nesmrtelná. Vůně čerstvé krve probudila rumunskou nestvůru.
V Rumunsku OPĚT není bezpečno!

Drabble: 

V Transylvánii v posledních dnech stoupl počet obětí. Mezi nebohé nebožtíky patří zejména vesničané, kteří se pohybují v blízkosti hradu Bran.
Svět ovšem aktuální úmrtnost přisuzuje situaci COVID-19.

Vše ale nasvědčuje tomu, že tato čínská vychytávka, nemá prsty v úmrtí nevinných lidí v Rumunsku.

Pan Mihas Nelu popsal čeho byl svědkem.
"Skutečně se vrátil. Vlad III. Napichovač stále žije, viděl jsem ho. Je přesně takový jako na obraze, který je na hradě."

Podle blízkých zdrojů byl Vlad III. spatřen celkem třikrát, následující noci už ho nikdo neviděl.

"Byl celý od krve" dodal vystrašený Nelu, který následně prchl do Hoia Baciu.

Závěrečná poznámka: 

Hrad Bran ve skutečnosti jeho útočištěm nebyl. Vydejte se na Poenari, tam se dějí hrozně věci každou noc! Pro mě byl Vlad III. Dracul výborným vojevůdcem, nikoli upírem,kterého z něj učinil Bram Stoker.
A o Hoia Baciu někdy příště...

Obrázek uživatele Palečka

Flusni Frede

Fandom: 
Drabble: 

Tak jo Frede, sleduj.
Když se dvakrát otočíš, švihneš rukama nahoru a nohama doleva, tak mu krásně plivneš do tváře a ještě stihneš utéct. Skvělá pomsta.
Heleď, musíš si zvyknout na to, že děláš věci sám a nikdo je za tebe neudělá. Takže potom, co se mu vloupáš do domu a zjistíš kód od sejfu, někde ho tam bude mít napsaný, neboj, se pokusíš mu to tam co nejlépe zdemolovat. Pokud si toho všimne, tak máš o práci méně. Pokud ne, probudíš ho a jak jsme si říkali. Otočit, švihnout a flusnout.
Jestli chceš, můžeš si to se mnou vyzkoušet.

Závěrečná poznámka: 

A to bylo naposledy, co ho někdo spatřil.

Obrázek uživatele Elet

Tábory vážně ohrožují vývoj dětí!

Fandom: 
Drabble: 

V pátek byl schválen nový zákon zakazující veškeré zotavovací akce!
Jeho sepsání inicioval poslanec Petr Malý (Strana Práv Dětí a Mladistvých). Návrh později vysvětlil: „Je to vážně nutné. Můj syn byl nucen absolvovat tři tzv. zotavovací akce, z poslední z nich se vrátil s doživotními následky. Aktuálně je v péči psychiatrů.“
Premiér mu dal za pravdu. „Ty podmínky tam jsou příšerné - děti trpí zimou, spí klidně i pod kusem plachty, hygiena je naprosto katastrofální. Ti jejich vedoucí jim tam dokonce tak vymývají mozky, že pak dobrovolně celý den nejí nebo nemluví!“ řekl na tiskové konferenci.
Zákon vstupuje v platnost zítra.

Obrázek uživatele Lee

Nevýhody samoty

Fandom: 
Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Musel se už zvednout. Když vstal, hlava se mu ale tak zatočila, že se musel do koupelny doštrachat poslepu. Nejradši by chlemtal vodu jako zvíře, ale kdysi na internetu četl, že po zvracení se má pít po malých doušcích. Vypláchl si tedy jen ústa, a když usrkával vodu, strašně se mu na chvíli zastesklo po matce, která by ho uklidnila a všechnu tu spoušť uklidila. Bylo by lepší vytřít podlahu – díky Bohu, že před nedávnem odstranil koberec – teď hned, ale když mu před očima zatančila polovina galaxie, vzdal to. Zbytkovými silami vůle došel pro umyvadlo a svalil se na lůžko.

Obrázek uživatele Elet

Naposled

Fandom: 
Drabble: 

Potkali se v parku.
„Co chceš?“ zeptala se ho naštvaně a prudce se rozhlédla. „Nemám čas na tvoje pitomé hry.“
Odpověděl potichu, obezřetně. „Varovat. Něco se chystá. Jdou po vás, Marie!“
Nevěřícně zavrtěla hlavou. „Oni? Najednou jsou to oni? Nebylo to ještě před půl rokem my? My všechno změníme, my budeme důležití, my máme pravdu...“
Zavřel oči, odvrátil se.
„Nechci se hádat. Chci ti jenom pomoct. Musíte se s dětmi schovat. Vím o jednom místě...“
Nenechala ho domluvit. „Já už o tvoji pomoc nestojím.“
A odešla. Věděl, že ji právě ztratil. Díval se za ní, dokud nenastoupila do tramvaje. Naposled.

Závěrečná poznámka: 

Všechny postavy a okolnosti jsou zcela smyšlené

Obrázek uživatele tif.eret

Prosba

Fandom: 
Drabble: 

„Když se tak na tebe dívám, nevím vlastně, co říct. Mám ti vyprávět o svém životě? Nejspíš by tě to nezajímalo. Proč taky, jsou to jen bezvýznamnosti.
Pro tebe v životě není nic problém. Ovšem je tu jedna věc, o které nevím, jestli ji i ty pokládáš za hloupost. Proto jsem za tebou přišel. Potřebuju radu. Vím, jsi ten nejhorší rádce na světě, protože zásadně nikomu neradíš. Ale dneska… Cože? Co se mi snažíš naznačit?
No jistěže! Proč mě to nenapadlo dřív? Moc ti děkuji za inspiraci!“

Mladý muž rychlým krokem odešel. Hlína na čerstvě zaházeném hrobě se lehce pohnula.

Stránky

-A A +A