Stmívání (Twilight)

Obrázek uživatele girliekatie

Nejlepší rodinný kvíz!

Úvodní poznámka: 

Alice uspořádala Cullenovým kvíz na zkrácení jedné dlouhé noci, neboť jak víme, upíři nespí... :D

Drabble: 

1) Co Edwardovi nejvíc chybí z jeho lidského života?
a) spánek
b) věčné prdění
c) jídlo
d) jeho duše

2) Co mi odpověděl Emmett, když jsem se ho zeptala, co se mu poslední zdálo?
a) "cože, prosím?"
b) "to ses posrala, ne, ségra?"
c) "že lovím medvědy"
d) "nic"

3) Co Jasperovi nejvíc chybělo v jeho lidském životě?
a) krev
b) nic
c) já, samozřejmě
d) super smysly

4) Jaká je Belly nejoblíbenější barva?

5) Jak se jmenoval Rosalie snoubenec? (Sorry, Emmette...)

6) Jak se Esme jmenovala příjmením?

7) Kdo nejvíc smrdí?
a) Jacob
b) Jacob
c) Jacob
d) Jacob

Závěrečná poznámka: 

Poslední otázka všechny hráče natolik pobavila, že se na další ani nedostalo.

Obrázek uživatele Brygmi

Co odpustit a co ne

Drabble: 

Odpustit třpytící se upíry a jejich pohyb na denním světle.
Odpustit stokrát obehraný (hetero) milostný trojúhelník.
Odpustit bizarní sexuální scény a podivné chápání biologie.
Odpustit všudypřítomnou dokonalost.
Odpustit špatně napsané knihy.
Odpustit zrození Padesáti odstínu šedi.
Odpustit ne vždy povedené filmy a mrhání potenciálem Kristen Stewart a Roberta Pattinsona.

Neodpustitelné: manipulativní destruktivní vztah.
Neodpustitelné: stalking (a jeho romantizace)
Neodpustitelné: takřka dospělý muž zamilovaný do právě narozeného dítěte. Aniž by do toho nemohá Renesmeé mohla vůbec mluvit (kdyby uměla mluvit), je odsouzená k věčnému poutu.
Neodpustitelné: vyhození režisérky Catherine Hardwicke, která prakticky zrodila celé filmové šílenství

Odsoudit takřka všechno je lidské.

Obrázek uživatele peva

Práce zmar

Úvodní poznámka: 

Milovníci iste odpustia... prípadne sa vrhnú na Rebelku, ktorá mi vnukla nápad! O:-)

Drabble: 

Edwardovo dokonale belostné čelo zbrázdila neposlušná vráska. Drzáci! Nevedia, koľko dá práce byť sexy upírom?!

Čo ho to stálo hodín sledovania filmov s Nicolasom Cageom, aby odkukal správny trpiaci výraz!
Tá bolesť pri implantovaní zrkadielok pod kožu!
Dni plánovania, kam seba a ostatných naaranžovať, aby prasiatka obzvlášť vynikli!
A z čočiek už skoro slzil!

Všetko by prasklo, nebyť istej ingrediencie. Alkohol. Začali piť krv výhradne ľuďom spoločensky unaveným. Samotné zvyškové alkoholové výpary potom stačili, aby sa človeku pri nich zatočila hlava, klesla sánka, mali ráno kvalitnú opicu a žiadne otázky.

Tá starostlivosť! Kvôli nim!
A oni .. regulácia alkoholu?!
Drzí človekovia!

Obrázek uživatele Dangerous

Mladá generace

Drabble: 

Pane Cullene, považujete se za upíra nové doby?

Jasně, žijeme snad ve 21. století....

Myslela jsem spíš... Odlišujete od jiných generací?

Narážíte na mé vegetariánství? Ano, tím se odlišuju. Víte, pít krev jde proti všem mým morálním zásadám. A taky... podívejte se mi do očí. Vidíte? Jsou zlaté. Holky to milují! A to jste mě ještě neviděla na slu-"

Třpytíte se, já vím.

Vážně? Aha. A vám to nepřijde... zajímavé?

Víte... My v Evropě dáváme přednost tradici. Chodící kameny Swarovski za upíry nepovažujeme.

Říká kdo?

Hrabě Dracula. A otázky tu kladu já. Víte, jak vypadá osikový kůl?

Ne.

Třeba takhle.

Obrázek uživatele Carmen

Nehezký třpyt pravdy

Fandom: 
Drabble: 

Měl z té cesty špatný pocit. Kdyby zatraceně nechtěla zrovna na prosluněný ostrov! Pokoušel se jí podsunout romantické aspekty kupříkladu temné jeskyně, ale nesetkal se s pochopením. Výhody polární noci taky nebrala v potaz.
Několikrát neuroticky zkontroloval, že si vše zabalil správně.
Rovněž opakovaně telefonoval s velmi podezíravou letištní úřednicí, která ho ujistila, že tohle rozhodně poznat nemůžou a že jeho „teoretické“ dotazy se jí nelíbí.

Sledovali je už od vchodu.
Letištní úřednice ochotně identifikovala hlas. Kdepak, holoubku!
Vrhli se na kufr.
Všechna naděje byla ztracena.
„Litry... tělových třpytek?“ konsternovaně hlesl tajný.
Bella se zajíkla.
„Ty se netřpytíš od přírody?!!“

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Rebelka

Barevné kreace

Fandom: 
Drabble: 

Za svůj život jsem snad neviděl smutnější stíny. Byly beztvaré, jako nakreslené tápající rukou nevidomého malíře. Temně modrá tančila s jasně zelenou v tak nečekaných kreacích, že se mi až tajil dech. Bohužel nikoliv v dobrém slova smyslu. Dokonce jsem zahlédl i zašlé stopy růžové. Korunu tomu nasadily černé šmouhy neidentifikovatelného původu, které se táhly ze strany na stranu.

„Sluší ti to, kotě,“ zalhal jsem.
V duchu jsem už ovšem spřádal plány, jak se s Bellou rozejdu. Věděl jsem, že se jako upírka neuvidí v zrcadle, ale že její oční stíny dopadnou až tak špatně, to by mě opravdu nenapadlo.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Erys

Rande za stmívání

Úvodní poznámka: 

Filipe, já Tě zahryznu!
Pro vás ostatní: pardon, pardon, pardon!

Drabble: 

Venku šíralo.
Bella kráčela probouzejícím se světem.
Původně se zdálo, že je tu sama, ale najednou jich tu byly spousty.
A pak potkala jeho!
„Ach, Edwarde,“ šeptala.
„Ale, Bello,“ odpovídal on, „z extenzionality nejsme stejní. Mí lidé se vydělili z tvých.“
Nedala se.
„Přece existuje místo, kde jsme právě my dva. My oba a nikdo jiný!“ naléhala.
„Zákony tohoto světa nedovolují, abychom se spojili,“ smutnil on. „A co teprve mí příbuzní,“ povzdechl si.
Zamyslel se a pak mávl rukou.
„Ale vem je čert! Párují se s prázdnotou. Já chci víc!“
Najednou vše zmizelo.

Studentka vyměnila sešit nadepsaný TeMno za Stmívání.

Závěrečná poznámka: 

Jen abych se vešla do tématu.
A aby mě někdo pochopil :)

Obrázek uživatele Carmen

Přetěžký středoškolský (ne)život

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Ehm, já, no... ehm.

Drabble: 

„Mě to nebaví. Je to k ničemu. Pitomá škola!“ zuřila půvabná blondýnka na školní chodbě.
Kolem prošel školní fotbalový idol a významně na ni mrkl.
Zaúpěla.
„Jsou to prakticky batolata!“
„To ti mám dělat přednášku o důležitosti vzdělání?“ opáčil její bratr kousavě.
„Hele, mám další A!“
„Šokující. Mohli bychom dělat cokoli jiného. Mohli bychom... Cestovat. Dělat něco, co má smysl. Máš vůbec představu,“ naklonila se k němu a vztekle syčela, „jak moc nenávidím zvuk školního zvonku?!“
„Už jsme se dohodli, Rosalie. Navíc, má to svoje výhody. Ty čepičky na konci!“ rozzářil se.
„Nemůžeme sakra jít aspoň jednou i na vysokou, Edwarde?!“

Závěrečná poznámka: 

Dvě věci byly zřejmé:
1) Jednou už nevydržím si z toho fandomu nedělat legraci.
2) Mé první letošní ofišl drabble bude zas jednou strašná pitomost.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Keneu

Potíže s dechem

Úvodní poznámka: 

psáno na téma Totální anarchie
Vybrala jsem drabblata, u jejichž psaní jsem se nejvíc bavila, pak jsem vyškrtala ty na příliš divné fandomy a ty, které už jsou v květnových výběrech, a zbylo mi tohle. (Navzdory tomu, že dle počtu komentářů a kachen bylo doceněno.)

Takže znovu: nejíst, nepít, nečíst v práci ani v knihovně (ještě by vás někdo zastřelil). Příjemnou zábavu, doufám, že se uvidíme na pikniku.

Drabble: 

Gero řekl Wilhelmovi pěkně od plic, že je manipulativní zmetek.
Neomluvil se.
Nic se mu nestalo.

Ainur prohlásili, že se na nějaký pitomý karaoke můžou vykašlat. Na zpěv (ale ani na kašel) plíce zkrátka neměli.

Limonádový Joe se vloupal do Perníkové chaloupky a vylil pracovníkovi všechny zásoby alkoholu. I ty schované ve sklípku. Nikoli plicním.

Na trhu se objevil dodavatel třpytek. Z Transylvánie. Pokud jste třpytky nedopatřením vdechli, považovali jste upíry za blábolící romantiky. Jako oběť jste byli mnohem přístupnější.

Bitka mezi červenými tričky a stormtroopery vyrazila dech i samotnému vesmíru. Nevěděl si s tím rady, a tak prostě vybuchl.

Závěrečná poznámka: 

PS: Rya byla tak hodná a pokusila se to provést. Nekvalifikovatelná událost

Obrázek uživatele may fowl

Morfium málo

Fandom: 
Drabble: 

Jeden čas jsem žil v britském drogovém doupěti. Netuším, jaký měli matroš, ale potlačil všechny moje choutky a nahradil je nutkavými halucinacemi o trolech a létání.
Představoval jsem se pod různými jmény, ale oni mi zatvrzele říkali Cede. Fajn časy, dokud mě jeden prcek nešťouchnul větví do oka.
Návrat domů a do reality byl tvrdý jako svaly na mém břiše.
Nasadil jsem morfium a imidž. To mi prospělo.
Pak přišlo jídlo. Sice hodně vzdychalo, olizovalo si rty a mávalo vlasy, ale jídlo. Sakra jídlo. Když mluvila, znělo to jako „Sněz mě. Snězměéé snězmě sněz, ham?“
Že já ji radši nesežral.

Závěrečná poznámka: 

Podobných storek už tu bylo dost, snad jsem žádnou nevykradla.

Obrázek uživatele Wendyses

Další trable jednoho prefekta

Úvodní poznámka: 

Navazuje na loňské drabble: http://sosaci.net/node/5391

Drabble: 

Jak po čase zjistil, potkat Bellu Swanovou nebylo to nejhorší, co ho potkalo.
Nejen, že jeho alergie na sluneční světlo nepřecházela ani nezmizela, ona se zhoršila!
Taky stále nenašel svou hůlku. Občas zkusil mávat náhodně nalezeným klacíkem, ale nic. Ani jedno pitomé kouzlo!
Taky zjistil, že nějak moc likviduje zvířata. A občas má chuť na lidi. Což, jak si dovedete představit, je pro studenta Mrzimoru učiněná tragédie.

Stýskalo se mu po Cho. Bella sice byla pěkná, ale nebylo to ono. Nebyla tak inteligentní jako zmíněná studentka Havraspáru.
A taky chtěla sex. A svatbu.
Někdy litoval, že ho Voldemort skutečně nezabil.

Obrázek uživatele Wendyses

Trable jednoho prefekta

Úvodní poznámka: 

Popravdě jsem docela váhala, jaké drabble vlastně považuji za to nejlepší... Nakonec jsem skončila u tohoto, napsané na téma Já nejsem mrtvý!. Bláznivé, hrabací, jiné než ostatní, o kterých jsem uvažovala. Popravdě ta další byla: Čísla, pouhá čísla, Ochlazení a Jedno poledne. Ale tohle je takové skutečně hrabací, hezká vzpomínka na chvíli, kdy vaše mysl plodí jeden nápad za druhým - i když je většinou dost bláznivý. :-)

Drabble: 

Nechápavě se díval oknem do Velké síně. Černé vlajky, plačící mrzimoršťí – dobře tohle nic neobvyklého nebylo – a Brumbálův projev, který absolutně nechápal.
Vždyť… není mrtvý!
Sice někde chytil alergii na sluneční světlo, protože se na něm třpytil jako nějaká víla.
Ale to bylo vše.
Tedy kromě toho, že cestou do Bradavic vysál stádo koní.
I s princeznou.
Jenže to stále neznamenalo, že je mrtvý, sakra!

Když zamával na Cho a ona omdlela, vzdal to.
Vykašlal se na zjevně zdrogované čaroděje a odletěl do Ameriky.
Tam se usadil, balil holky, až jednoho dne narazil na Bellu Swanovou. To teprve byla smrt!

Obrázek uživatele Sid

Invaze dutých hlav

Úvodní poznámka: 

Drobný odkaz na loňský drabble s upíří tématikou.

Drabble: 

Nejhorší Ignáciovy obavy se nakonec nepotvrdily… ale i tak to měli upíři v dnešní společnosti těžké.
S láskou vzpomínal na doby dubových kolíků, zarostlé staré podivíny a rádobyokultisty s biblí v jedné ruce a s kuší v druhé.
Spořádaný krvesaj dneska nemohl ani pořádně pouštět hrůzu, protože namísto vyděšeného ječení se v mnoha případech dočkal výkřiků, ale nadšených. „Vem si mě, kousni mě, zůstanu s tebou a budu tě navždy trápit.“ Brrr.
Invaze dutých hlav, nic jiného.
A mohla za to banda cvoků s diamantovou lupénkou, mor a syfl na ně.
I když... oni už ho vlastně tak trochu měli.

Závěrečná poznámka: 

pozn.u Pilipiuka upír dosahuje jemného třpytu kůže dlouhodobou prací ve sklárnách, ve světě Equilibria se od jisté doby jedná o upíří SPN (tedy ne o Supernatural, ale o sexuálně přenosnou nemoc :) ). Co dodat, Edward je prostě ňouma.

Neviditelný fandom: 
Stmívání (Twilight)
Obrázek uživatele Rebelka

Sběratelka příběhů

Drabble: 

Vždycky ke mně příběhy přicházely jen tak. Nemusela jsem je oprašovat štětečkem jako archeolog – prostě zaťukaly a já je pustila dál.
V patnácti mě na autobusové zastávce napadla rodinka žlutých upírů žijících ve Winterfieldu. Řekla jsem o ní chlápkovi, který seděl vedle. Jmenoval se Mall, Matt nebo tak nějak. Moc ho to zajímalo.
Později na mě ve vlaku někde mezi Manchesterem a Londýnem vyskočil obličej brýlatého černovlasého upíra, který uměl kouzlit. Vyprávěla jsem to jedné smutné zrzce naproti. A taky jí dala svačinu.
Tento nápad je ale nejlepší. O upírech a velké lásce. Říkám si: Stephanie, tohle si napíšeš sama.

Neviditelný fandom: 
Stmívání (Twilight)
Obrázek uživatele Wendyses

Trable jednoho prefekta

Drabble: 

Nechápavě se díval oknem do Velké síně. Černé vlajky, plačící mrzimoršťí – dobře tohle nic neobvyklého nebylo – a Brumbálův projev, který absolutně nechápal.
Vždyť… není mrtvý!
Sice někde chytil alergii na sluneční světlo, protože se na něm třpytil jako nějaká víla.
Ale to bylo vše.
Tedy kromě toho, že cestou do Bradavic vysál stádo koní.
I s princeznou.
Jenže to stále neznamenalo, že je mrtvý, sakra!

Když zamával na Cho a ona omdlela, vzdal to.
Vykašlal se na zjevně zdrogované čaroděje a odletěl do Ameriky.
Tam se usadil, balil holky, až jednoho dne narazil na Bellu Swanovou. To teprve byla smrt!

Obrázek uživatele Skřítě

V Americe jedna slečna, dá se říct že tuctovka

Úvodní poznámka: 

zdála se být nebezpečná, asi jako...

Fandom: 
Drabble: 

...cukrovka.
Nastoupila k vzdělávání
v místním malém ústavu
a zpočátku všichni kluci
zdáli se jí na hlavu.
Jenže pak si všimla JEHO!
Bude z toho románek?
Dobrodružství s happyendem
z amerických čítanek.
Ten kluk byl fakt hodně zvláštní
neb se stranil slunce svitu,
a ta holka? Krásná Bella,
doplňme si z koloritu.
Jenže je tu jeden háček,
výtka značně praktická,
Edward, to byl pěkný ptáček!
Láska? Chyba faktická!
V reálu děl: "vítej v klubu"
a že neměl žádný cit,
zanechal jí otisk zubů,
když ho chtěla políbit.
Jenže business vyžaduje
co nejvíce vydělat
a tak milá Meyerová
musela to předělat.

Neviditelný fandom: 
Stmívání (Twilight)
Obrázek uživatele Wendyses

Dávná báj o Lochnesce a vlku

Úvodní poznámka: 

Aneb není otisk jako otisk. :-)

Drabble: 

Hořícím lesem běžel vlk. Již mu chytaly i ty poslední chlupy a on se jen zmohl na panický útěk tam, kde tušil jezero. Skutečně tam bylo. Třpytilo se v měsíčním svitu a na hladině se odrážel oheň. Jeho běh se ještě zrychlil a nakonec skočil.
Čekal, že dopadne do ledové vody. Zmýlil se. Čumákem narazil na něco tvrdého. Nevěděl, co to je, ale ten šok už pro něj byl příliš. Naposledy vydechl a opustil tento svět.
Již nikdy se nedozvěděl, že po jeho hořícím těle něco zůstane. Od té doby se totiž Lochneska mohla pyšnit na boku krásným otiskem vlka.

Obrázek uživatele Zanthia

Osud

Úvodní poznámka: 

Bolo to silnejšie než ja. Prosím o odpustenie.

Fandom: 
Drabble: 

Krajinou sa rozľahlo zúfalé vytie. Mladý vlkolak si nutne potreboval vyvetrať hlavu. Bežal lesom, mrštne sa vyhýbal prekážkam, občas z prebytku energie vyvalil strom. Nakoniec dobehol na vrchol kopca a zastavil sa nad kamenným previsom. S jazykom visiacim z tlamy sa prudko vydýchaval. Jeho dokonalá srsť sa leskla v slnečnom svite.
Toto bolo jeho najhoršie ráno. Toľko si toho odtrpel, toľko náreku, bolesti a odpierania. Celú svoju existenciu zasvätil jednej osobe a svorka sa na ňom bavila. Aby bol na smiech úplne všetkým „imprintol“ sa na novorodenca. Ale prečo, dopekla, musí prežiť zvyšok života s niekým, kto sa volá Renesmee?

Neviditelný fandom: 
Stmívání (Twilight)
Obrázek uživatele petrulka

Skok z útesu

Úvodní poznámka: 

Tak romantika mi fakt nejde, ach jo...

Drabble: 

Opustil jí. Řekl, že pro něj není dost dobrá a odešel. Zmizel. "Bude to, jako bych nikdy nebyl..." slíbil, ale zatím Bella cítila jen strašlivou bolest a prázdnotu.
Hledala ho, chtěla ho zahlédnout ve svých vzpomínkách..nebo alespoň zaslechnout jeho hlas.
Takže teď stála na pokraji útesu a shlížela do vln, které vztekle narážely do skal.
"Nedělej to!" uslyšela jeho sametový hlas. Chtěla ho i vidět a proto musela skočit.
Ledová voda jí sevřela krutě a nelítostně. Chvíli bojovala, ale pak ho spatřila..byl s ní a usmíval se tím svým pokřiveným úsměvem. Tentokrát žádný Jacob Black na pomoc nepřišel.

Obrázek uživatele Dangerous

Z deníku Jonathana Harkera

Drabble: 

3. května – Stanovil jsem diagnózu, jsem masochista. Svědčí o tom i fakt, že si stále vedu tento deník. Popsal jsem již řadu sešitů, dnes mám před sebou jeden téměř nekonečný, dokonce lehce svítí. (Těsnopisu jsem se vzdal.)
Na zámku je všechno při starém, hrabě je tradičního ražení. Jako by se tu zastavil čas a neuplynulo přes sto let. Jen po mém několikaměsíčním naléhání (považuji to za začátečnickou neohrabanost) byl zaveden elektrický proud do knihovny a pracovny. Měkká, široká postel z masivu posypaná jemnými zrnky půdy je nedocenitelná. Jdu rád s dobou. S politováním však musím konstatovat, že třpytky mi nesluší.

Obrázek uživatele Wendyses

Dar

Úvodní poznámka: 

Nikdo neřekl, že to krášlení se provést musí. A Alice byla vždycky potrhlá, ne?

Drabble: 

Zkoumala, jak by to asi bylo nejlepší.
Ustřihnout tento pramen?
Přibarvit?
Neslušela by jí černá?
A co fialová?
Přemýšlela, zvažovala každou variantu. Hledala tu nejlepší, která by se jemu líbila nejvíce. Jenže marně.
Stále si připadala nejistě. Každou chvíli si povzdechla. Dokázala si představit jeho reakci, ale co když…?
„Takhle to je stejně nejlepší,“ uslyšela za sebou hlas. Ne jeho.
„Co ty o tom víš,“ povzdechla si. Znovu zkusila, jestli by nešlo toto.
„Tak si klidně nech toho ježka!“ Pár hlučných kroků.
Zakroutila hlavou.
Ano, asi má pravdu.
Ale když ona se nudila.
A její dar byl vždycky tak lákavý!

Obrázek uživatele Smrtijedka

Strašlivé důsledky

Doplňuji za DMD č. 15. pro 15. 4. 2012. Téma: Co je psáno to je dáno

Příběh jednoho z mnoha postižených ;)
--------------

Ustlal si v prosté, dubové rakvi. Když se probral, ležel v posteli.
Nebydlel ve sklepení, ale v proskleném sídle.
Viděl se v zrcadle. Měl nesmyslně jantarové oči. A pořád to nedávalo smysl.

Zjistil, že může za deště vycházet. Alespoň něco pozitivního.
Pak se na něj něco nalepilo. Mluvili spolu o Romeovi a Julii. To bylo zvláštní, tu hru totiž vůbec neznal. Dozvěděl se, že chodí na střední školu. A chytá jablka.
Když potkal ostatní upíry, řekli mu, že nepijí lidskou krev. Málem zešílel.

V lese omylem vstoupil na palouk zalitý sluncem.
„Néééé!“
***
Stephenie Meyerová dopsala kapitolu a spokojeně se usmála.

Obrázek uživatele Rebelka

Stezka odvahy

Varování: tak nějak cítím, že byste měli být varováni

Tu noc padla mlha. Válela se po zemi jako chomáčky cukrové vaty.
Les byl tmavý. Plný strašidelných zvuků a stínů.
Amanda udělala další krok. Jednou rukou držela baterku, druhou mačkala zpocenou dlaň své kamarádky Jane. Byla to jejich první stezka odvahy a srdíčka jim tloukla až v kalhotách.
Náhle Amanda ztuhla.
„Cotoje?“ vyjekla.
„Co?“
„Tadytady!!! V křoví!“
Ruka se jí klepala, když tam namířila baterkou. Světlo dopadlo na něco nadpřirozeného, obrovského, jiskřícího.
Dívky nemě otevřely ústa.
Věc se znovu zatřpytila.
S řevem utekly.

***

Edward Cullen zuřil. Právě si to rozdával s Bellou ve křoví a někdo mu neustále osvěcoval zadek...

Obrázek uživatele Witch

Pokus o vraždu

Fandom: Stmívání - parodie
A/N: Opravdu už mi docházejí nápady i síly a tohle je BJB jako prase. Omlouvám se tímto všem, kteří budou mít tu smůlu tohle po mě číst. :( :P

Do potemnělého pokoje se vplíží útlá postava s dlouhým osikovým kolíkem. Na posteli leží nehybně upír nesmírné krásy a poklidně oddechuje.
Tajemný útočník se zachechtá a přesune se přímo nad něj.
Hluboký nádech, nápřah a špice kůlu zajíždí skrz košili se škrábavým ocelovým zvukem do kůže a pak k srdci. A dál, až se zabodne do pelesti pod ním. Skrz naskrz.
Dlouhovlasá útočnice nadšeně zajásá.
„A teď už konečně víš, jak bylo mně, když jsi odešel!“
Upír otevře své laskavé zlaté oči.
„Ale Bello, miláčku, přece víš, že mi tímhle nemůžeš ublížit...“
Oproti dívčině představivosti kolík neškodně propíchl pouze látku...

Rok: 
2011
Obrázek uživatele Smrtijedka

Není třeba, však jsem tě cítil už od výtahu

Poznámka: Tohle téma si říkalo o slash. Proto jsem ho nenapsala (a taky proto, že to neumím, co si budeme povídat). Tak tady máte aspoň jednu fanynku...
Poznámka2: Název v podstatě na drabble navazuje ;)

Byla rychlá. Byla tichá. Byla vražedná...
Měla černé nehty a červené kontaktní čočky. Kdyby nestála v lese, byl by její černo-černý plášť skvělým maskováním. Že je maskováním pouze v tmavých prostorách, ji nikdy nenapadlo. Cítila se neviditelně.
Cítila, že dnes to vyjde.
Za zatáčky se neuvěřitelným sexy způsobem vyřítil sportovní vůz.
„Edwarde!“ ozvala se dívka na sedadle spolujezdce. „Už zase je tady ta holka!“
„To si děláš srandu,“ zaklel naprosto needwardovsky Edward. Zabrzdil a ve zpomaleném záběru, který ve skutečnosti trval necelou vteřinu, vyskočil z auta.
„Co po mně chceš?!“
„Edwarde, prosím!“ zakvílela dívčina z křoví. „Aspoň jednou si čichni!“

Fandom: Stmívání

Rok: 
2011

Nemrtvá

Po tom, co mi ten muž udělal, jsem si myslela, že jsem mrtvá. No, je pravda, že v jistém slova smyslu mrtvá jsem. Spíš nemrtvá. A vůbec mi to nevadí.Naopak.
Dalo by se říct, že jsem noční tvor. V mýtech to tak bývalo – upíři vylézají v noci, slunce je dokáže spálit. To ale není pravda. My na světle záříme.
Také by se dalo říct, že mým postavením jsem něco jako princezna. Princezna gardy a svého vůdce. Volterru je můj domov a nikdo mi ho nevezme. Nikdy.
To samé platí o mém vůdci. Miluji ho nadevše a to se nikdy nezmění.

Rok: 
2011
Obrázek uživatele Rebelka

Nemrtvé to nemaj lehký

Čau Steph,
Ty víš, že se Ti většinou snažím do Tvé práce nemluvit, ale teď jsi překročila všechny meze.
Nevadí mi, že mi každý den chodí rozzuřené dopisy od Edwardových fanynek.
Nevadí mi, že mě popisuješ jako nemožné nemehlo.
Ale teď jsi ze mě udělala nemrtvou a víš, co je zvláštního na nemrtvých? Nevidí se v zrcadle! Tak je to! Už týden jsem se nemohla pořádně nalíčit!!!
Hele, něco s tím udělej! Je mi jedno jak – ty jsi spisovatelka. Když Edward může světélkovat na slunci, tak já se chci vidět v zrcadle!

Tvá Bella

PS: A pohni, já chci make-up!!!!!

Rok: 
2011
Obrázek uživatele Blanca

Zklamaná očekávání

"Chci ti něco ukázat," zašeptal a ona by za ním v tu chvíli šla kamkoli. Strohé chodby a chlad se jí příliš nelíbily, ale potom vešli do místnosti, ve které hořely stovky svíček. Viděla lůžko posypané růžovými plátky a srdce jí poskočilo.
"To je dokonalé," vydechla a objala ho.
"Ty si zasloužíš dokonalost," odpověděl on, a položil ji na lůžko. Bylo tvrdé a studilo.
"Kde to vlastně jsme?" zeptala se, zatímco jí laskal krk.
"Na pitevně," usmál se a ukázal špičáky.
Než stihla protestovat, prokousl jí hrdlo. Její vysáté tělo uschoval v jednom z mrazáků. Jedna mrtvola navíc se ztratí…

Rok: 
2011
Obrázek uživatele Ness

Vysvobození

A/N: Co když máte ve třídě žáka, který nemusí spát a ukrutně se po nocích nudí?

Toho pošmourného oxfordského dne se nemohl dočkat. Protože on končil.

O dva roky dříve, jak jinak.

Pokaždé je tam jeden chytřejší student - který ovšem nepředčí znalostmi čtyřicetiletou praxi přednášejícího. Jenže tahle bledá ruka byla zdvižená úplně pořád. Tento student měl na všechno odpověď a co hůř, vždycky správnou a plnou puntičkářských doplnění. Vlastní hodiny se pro starého historika staly peklem. A navíc musel přestat brát na vyučování svého psa Maxe, protože on se na něj díval jako na svačinu.

K bujaře vyhazovaným kloboukům absolventů se přidal i ten profesorův. A vůbec mu nevadilo, že ten jeho odnesl vítr do křoví.

Rok: 
2011
Obrázek uživatele Rebelka

I zrodila se spisovatelka

Fandom: Stmívání (přiznávám bez mučení, že mě nalákala Aveva ;) )
Poznámka: Abych nebyla nespravedlivá, první díl se mi před lety vážně líbil. Ale mám až nezdravý odpor ke všemu, co má víc popularity, než si podle mého zaslouží.
__________________________________________________________________

„To po mně nemůžeš chtít!“
„Nemůžu?“ Zeptal se tiše a nekonečno zadrželo dech. „Umím být vcelku přesvědčivý, Stephanie.“ Prudce se otočil a jeho černý plášť rozřízl pokoj na dva rozdílné světy.
Naklonil se k ní.
„Napíšeš knihu o našem druhu. A uděláš z nás blábolící sentimentální břídily.“
Usmál se.
„Ne, vůbec nezabíjíme lidi. A milujeme poezii.“
Úsměv se rozšířil a odhalil oslnivě bílé špičáky.
„Aby se nás ty hloupé slepice, co to budou číst, nebály. A chodily za námi až domů.“
Ve dveřích se ještě otočil. „A potom je vysajeme.“
„Ale vždyť já vůbec neumím psát!“ zaječela za jeho siluetou.

Rok: 
2010
-A A +A