DMD č. 8. pro 8. 4. 2020. Téma: Plocha pro vaši reklamu

Obrázek uživatele Mary

Alespoň nedávejte na děti

Úvodní poznámka: 

Chudáčci malý...

Drabble: 

„Takže, v pokoji jsem to udělala, na vchodových dveřích taky, v obýváku jo, koupelna okna nemá, sklep ano kuchyň vidím a moje pracovna jakbysmet." Kameo přemýšlela nad tím jestli zakartonovala všechna okna aby tam nikdo nedal reklamu a chodila po místnosti ve které skoro nic neviděla, proto taky už osmkrát narazila do pánvičky.
Najednou se rozletěli dveře a dovnitř vstoupil její syn Oline byla na něm nalepená reklama na boty z „krokodýlí" kůže a na školní tašce reklamy na reality nebo na kartáče na housenky.
„Mami, je to pořád stejné, reklamy lepí i na zakartonované okna, ale hlavně na děti!"

Obrázek uživatele Jan F. Rajm

Reklamní killboard

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

"Zhubni!" hlásal billboard na kraji ulice.
Tlustý Tom vystoupil z auta, očima přejel billboard.
"To víš že jo," uchechtl se Tom nepřesvědčeně.
Ulice zahučela.
Zvedl se vítr.
Pak hukot zesílil a vlna jemného prachu se přehnala ulicí.
Toma to přirazilo k autu, klobouk mu to ztrhlo z hlavy.
Když vše utichlo, sehnul se pro něj.
"Zhubni!" ozvalo se dunivě za ním.
"Co?" otočil se pomalu Tom.
Billboard se hrozivě tyčil přímo nad ním.
Zaskřípal!
Zapraskal!
Vrhl se na Toma!
Po chvíli na zemi zůstaly jen ošoupané polobotky.
A reklamní billboard, který hlásal:
"Prostor pro vaši reklamu,
šitý na míru každému!"

Obrázek uživatele Ampér

Nabídka

Fandom: 
Drabble: 

„Rolando, měl jsem během minulého týdne jednání s obchodními zástupci obchodů na Příčné ulici,“ rozhovořil se ředitel Brumbál. „Jedná se o pro naši školu zajímavou nabídku. Jde o to, že by na našem famfrpálovém hřišti byly umístěny reklamní panely s jejich logy.“

„Pane řediteli,“ zamyslela se madam Hoochová, „o jaké firmy vlastně jde a co nám nabízí jako protihodnotu?“

Albus mávl hůlkou a nad stolem se začaly postupně objevovat bannery Ollivanderových hůlek, Gringottovy banky, Madam Malkinové a dalších. „Bradavičtí studenti budou mít v těchto obchodech při nákupu slevu třicet procent,“ dodal. „Vzhledem k vašemu roztomilému úsměvu nabídku přijímáme. Citronový bonbon?“

Obrázek uživatele Profesor

Výklenek: Poutač

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

Drabble: 

Poutač, za kterým se parta scházela, byl dnes prázdný. Jen rudý nápis hlásal své poselství.

Prostor pro vaši reklamu!!!

Zde může být váš výrobek!!!

Volejte nebo pište.

„To už vyprodali Gumarosy?!“ podivil se chlapec asi osmiletý.
„Nejspíš byla velká poptávka,“ usoudil znalecky desetiletý.
„Co tam asi bude příště?“ zapřemýšlela jediná dívka v partě. Desetiletý pokrčil rameny. Věděl, co jsou to Gumarosy, ale zda bude poutač nabízet sirup proti kašli nebo lék na potenci (Co ta potence vlastně byla, ale nevěděl.), mu bylo jedno.
„Dobře,“ zabručel. „Sehnal někdo ty brouky?“
„Jen sušený,“ odpověděl blonďatý chlapec, jemuž mohlo být tak devět let.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Linkový stykač

Jen růžová to může být

Drabble: 

V posledních letech se nám tu rozmohl takový nešvar. Partičky vyhecovaných mládežníků se zálibou ve freestylové výtvarné tvorbě nabyly dojmu, že nejvhodnější prostor pro zviditelnění jejich talentu představují naše tramvaje.
Podnik kvůli tomu zavedl už několik opatření. Například bychom neměli ve smyčkách za tmy zhasínat světla v salónu, aby mohli být případní umělci zavčasu odhaleni kamerovým systémem. Nebo se nemáme od svých vozů zbytečně vzdalovat.
I přes veškerou snahu občas dojde k incidentu. Tahle umělecká disciplína je totiž hlavně o rychlosti.
Igor si v Modřanech jen odskočil na malou. Když se po třech minutách vrátil, našel svoje 14téčko přestříkané narůžovo.

Závěrečná poznámka: 

Vozy 14T (některými nazývané Kotasovy rakve, díky absolutně neúčinnému systému větrání) momentálně vypravuje už jen vozovna Kobylisy, která si před mnoha a mnoha lety vysloužila přezdívku "růžová" podle barvy fasády. Je rovněž zajímavostí, že v této vozovně se již za totalitního režimu "potkávali" řidiči s homosexuální orientací. Kobylisy byly takový jejich azyl. Dodnes je mezi kobyliskými početná řada hrdých členů LGBT komunity.

Obrázek uživatele Profesor

Reklama na lásku

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

Drabble: 

Po obloze letí ptáků pár
Na rybníku s kačerem kačena
Po obloze letí ptáků pár
A v rybníce plave chumel žab

Šupina se šupinou
Pod hladinou si šplouchají
V tanci příliš odvěkém
Šupina se šupinou

Rozkvétají meruňky

Oči jsou prý okna do duše
Na zahradě vidí ptáků rej
Pohledem který nitro odráží
Oči jsou prý okna do duše

Srdce uvnitř ukryté
Doufá pláče trochu sní
Oči všechno prozradí na
Srdce uvnitř ukryté

Navíc rozkvétají meruňky

Po obloze letí ptáků pár
A oči moje zasněné
Reklamou jsou pro Tebe
Po obloze letí ptáků pár

(Můj milý
Víš, že rozkvétají nám meruňky?)

Obrázek uživatele Hippopotamie

Ráno, den šestý

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

(Ani nevím, co jsem to zase napsala. Pero jako obvykle předbíhá hlavu. Ale snad si s tím nějak čtenáři poradí.)

Drabble: 

Ani nevím, jak mne přesvědčil. Byl takový malý a úlisný. Když jsem si šel po práci do zahrady konečně odpočinout, přilezl a začal mi syčet do uší: „Svatý, svatý, svatý, svět je strašně skvělý, jen je v něm trochu nuda, co myslíš? Podívej kolem: ti přízemní tvorové jsou štastní, ale nikdo z nich neocení tvoji velikost. I andělé chvály dost zanedbávají. Nabízím ti vynikající reklamní plochu, na níž se bude pěkně vyjímat tvůj obraz; podívej na tu pěknou, tvárnou hlínu, škoda, aby ležela ladem …“
Ale dost už žvanění, Mojžíši, do práce, první kniha bude dlouhá! Ale takhle to tam nepiš.

Obrázek uživatele Lady Peahen

Usilování o štěstí

Drabble: 

"Pusťte mě! Budu křičet!"
"Nikdo nepřijde..."
George Washington vtrhl do místnosti jako ztělesnění spravedlivého hněvu. Dramatičnost situace však kazilo, že ani to nedokázalo odradit Aarona Burra od jeho počínání. Dál tiskl Theodosii do pohovky, zatímco jí volnou rukou šmátral pod sukněmi.
Jeho velitel se nezmohl na slovo, odtrhl provinilce od dámy a pro jistotu mu ještě párkrát vrazil.
Aaron se sbíral z podlahy s výrazem uražené nevinnosti.
"Já vím, jak to vypadá, pane, ale přísahám, neprověřuji počestnost této dámy, pouze její politické přesvědčení."
V ruce držel podvazek s blankytnou stužkou a vyšitým heslem: "Life, Liberty and the pursuit of Happiness."

Závěrečná poznámka: 

Politická kampaň je taky reklama;)
Více o politických stanoviscích na podvazcích třeba zde.

Obrázek uživatele Esti Vera

Lékárna

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Varování: Neslušné slovo, ale nic, co byste neznali :)

Drabble: 

Žena rozčileně vstoupila do místnosti.
„Co to je na těch dveřích?“
„Taky tě rád vidím,“ utrousil muž posměšně.
Návštěvnice zjihla. „To víš, že tě ráda vidím. Schoval ses tak důkladně, že už jsem v to ani nedoufala.“
Pokrčil rameny. „Nebyl důvod tam zůstávat.“
„A jak se ti daří tady? Vlastní lékárnu jsi přece vždycky chtěl.“
„Uspokojivě.“
„I přes tu ceduli na dveřích?“
Ušklíbl se. „Radili mi, abych tam dal reklamu, břídilové. Jako bych chtěl, aby sem vlezl každý idiot, který půjde okolo.“
Madam Pomfreyová se rozesmála. „Tedy Severusi, já tě sice chápu, ale Zákaz vstupu už je trochu moc, nemyslíš?“

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Lee

Vyznání

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Minimálně symbolicky.
Právě mám hodinu latiny, ale pšt, to s tím vůbec nesouvisí. XD

Drabble: 

Překvapeně jsem zamrkala. Před prázdným reklamním poutačem stál svatý Augustin, zjevně zmatený vzezřením procházejících lidí a tím, jak podivně reagovali na jeho vynikající latinu.
„Quid possum... facere... pro vobis?“ zmateně koktám, nikdo mě neučil mluvit latinsky!
Překvapeně se rozhlédne, ale rychle se zorientuje. (Zjevně nejsem jeho první barbar.) Ukazuje tázavě na poutač. Asi myslí, že jde o název místa. Nemám dostatečnou slovní zásobu, abych ho vyvedla z omylu. Uboze tedy překládám:
„Hic est locus pro...“
„Vobis! Reclamo,“ dokončuje šťastně, že se chytil. Pak se zarazí. Nedává mu to smysl. Pochopitelně. Chvíli přemýšlí a pak vzdá Bohu díky. Asi ho miluju.

Závěrečná poznámka: 

Tohle téma bylo pěkně divné. XD A já tu latinu nemohla dostat z hlavy, tak tady ji máte. (Pěkně mě, když jsem se podívala do slovníku, nasejřila.)

Obrázek uživatele Keneu

Wankl 5

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

volně navazuje na tohle

Drabble: 

„K příštímu stanovišti máme obálku, to vypadá na slušný komplikace,“ zjistil z propozic David, než jsme vyrazili dál. Šifra nám nabídla jen adresu (Wankl 5) a slovo reklama.
„Občas mě tihle mnozí efektové štvou,“ řekl jsem, „na šifrovačce chci luštit, ne pobíhat kolem kdovíjak velkýho domu a hledat někde leták s inzerátem. Reklama. Budem kontrolovat lidem schránky, kdo tam má nálepku Nevhazujte reklamu?“
Kluci se smáli. Prý že to zvládnem. Chci to vidět!
*
A viděl jsem. Na Wanklově náměstí číslo pět sice stál pořádný barák, ale hlavní reklamní poutač sahal přes pět pater. A v obálce se ukrývaly souřadnice písmen.

Závěrečná poznámka: 

největší billboard ve střední Evropě, už mnoho let uzavřená výšková budova v Blansku

Obrázek uživatele Apatyka

Cesta do Polska

Úvodní poznámka: 

Mám nevyhnutelný pocit lehkého BJB
Předchozí ~ Následující

Drabble: 

Cesta do Polska jsou otřískané vagóny, tichá a pustá krajina a velký strach. Cesta do Polska vede na frontu, skoro jistě ke smrti a ze všech stran na tebe křičí, že padnout za cara je čest a že máš být statečný.
Od cesty do Polska uplynulo sedm let.
Cesta do Polska jsou o trochu pohodlnější a čistší vagóny, v krajině tu a tam vesnice nebo samota a velké odhodlání. Cesta do Polska vede na svobodu, skoro jistě k životu a ze všech stran na tebe křičí, že nejlépe je v Rusku a že se máš vrátit.

"Pane, máte propadlý lístek..."

Závěrečná poznámka: 

Druhé historické okénko: P. T. Gorgulov sloužil za 1. světové války v důstojnické hodnosti na frontě v Haliči. V roce 1916 byl zraněn a evakuován. Odmaturoval na Jekatěrinodarském vojenském učilišti a začal studovat Lékařskou fakultu Moskevské univerzity. Za tři měsíce byl povolán do armády a jako zdravotník s omezenými povinnostmi přidělen ke 3. Plastunskému kubáňskému praporu. Po revoluci v roce 1917 se vrátil do stanice Labinské. V letech 1918-1919 zde pravděpodobně pracoval v místní nemocnici.Poté odjel do Rostova na Donu, aby pokračoval ve studiu na univerzitě. V roce 1921 emigroval do Polska.

Ad téma — jako "reklamní plochu" beru železnici z Ruska do Polska, reklamu si dělá nejprve carské a později bolševické Rusko. Pokud tam téma nenajdete, zlobit se nebudu :)

Obrázek uživatele saasa

Aerodynamika duše

Drabble: 

Miloval ty okamžiky.

Nenáviděl se za to, že dovolil nechat si ty stejné okamžiky zkazit. Euforie z vítězství, která byla násobena bolestí těla dotlačeného na samou hranici jeho možností, se mísila s odporem k falešným úsměvům falešných korporátních parazitů, kteří se k němu v cíli přitočili a nechávali se s ním fotit.

S ním, s vítězem. Šampionem. Hrdinou davů na stadionu i v nespočtu domácností. Běhajícím reklamním poutačem.

To malé logo korporace, které se za trochu peněz do začátků upsal na celou kariéru a o níž věděl, že jiným nemilosrdně ničí životy, se mu vypalovalo do duše.

Nenáviděl ty okamžiky.

Obrázek uživatele kytka

Inzerát plný myší a naděje

Fandom: 
Drabble: 

DrAma! LíTě, myš u T. Vel.mož leč. Prim.Ky. dal nad! Do nás.
Mínka dopíše text inzerátu, Zraněná paže spokojeně přikývne.

"Drama kvůli lítým myším," směje se Průstřel břicha ze sousedního kavalce. "A budou je lovit ňáký šlechtici s prýmkama. Co to je za šifru?! Pozor na cenzuru, hochu, ať kvůli inzerátu nemáš voplejtačky."

Mínka se na Průstřel zamračí: "Však adresátka bude jistě rozumět."

Paže jí tiskne do dlaně hrstičku pětníků: "Dvacet halířů za řádek, sestřičko."

Vzkaz otisknou hned pod reklamou bia Illusion.

Drahá Amálko! Líbám Tě, myšlenkami u Tebe. Velká možnost léčby. Primář Kyncl dal naději! Dopis následuje.

Závěrečná poznámka: 

Skutečně takové vzkazy plné zkratek v inzertních rubrikách vycházely.

Tentokrát si vůbec nejsem jistá počítání slov, věřím tedy počítadlu.

Obrázek uživatele tif.eret

Na dálnici

Fandom: 
Drabble: 

Dálnice byla téměř prázdná. Jel rychle, jak měl rád, a pohvizdoval si písničku, kterou zrovna hrálo rádio.
Pak to uviděl. Auto, které ho chvíli předtím předjelo, zničehonic vyjelo z pruhu na krajnici a v plné rychlosti narazilo do svodidla. Přímo pod reklamním billboardem, ze kterého se smála skupina krásných mladých lidí. Reklama na šťastný život, pomyslel si.
Zastavil, vyběhl ven a zavolal sanitku. Dveře nabouraného auta byly otevřené a za volantem seděla světlovlasá dívka. Mrtvá.
Když se vracel ke svému autu, zavadil pohledem o billboard. Překvapením zamrkal. Něco se změnilo. Uprostřed skupiny mladých lidí se usmívala dívka se světlými vlasy.

Obrázek uživatele Elluška

Utajené hřiště

Fandom: 
Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Elladan kopl do kmene strážné borovice, až se uloupla kůra.
"Nevím, proč nás máš hlídat v našem vlastním údolí!"
"Páni rodičové neřekli hlídat," odvětila chůva, čekající se založenýma rukama ve stínu. "Jen utěšovat."
Elrohir zahýkal smíchy. Elladana to rozlítilo.
"Nepotřebujeme hlídače! My jsme hlídači, hraničáři! Hodláme chránit svůj domov před zlovolným útokem!"
V hloubce pod útesy nenápadně probleskovaly plochy střech.
"Abys mohl něco chránit, musíš vědět, jaké to má slabiny. Rozhlédni se. Je tohle údolí opravdu tvoje? Tak předveď otci, že nejsi žádné telátko. Ukaž, jací s bratrem dokážete být skvělí hraničáři."
Spiklenecky na něj mrkla. Docela jako malá holka.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Oliver

Schytala to Baby

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Trochu jsem upravil skutečnou scénku ze seriálu. Schválně, kdo si pamatuje...

Drabble: 

Dean jako démon zcela postrádal svoje lidské kvality.
Ale teprve když Sam viděl Impalu, došlo mu, jak hluboko jeho bratr upadl.
Špinavá, poškrábaná, uvnitř papírky, plechovky a láhve od Coly i chlastu...
"Wow," vydechl Sam. "S tebou je to vážně špatný."
Dean, kterého ve speciálních poutech šoupl na zadní sedačky, lhostejně škubl rameny.
"Je to jenom auto," prohlásil znuděně. "A dávali za to pěkný prachy."
Z jedné strany byla Impala polepená reklamou na noční podnik Wild Cats, z druhé strany stálo "Tady je místo pro vaši reklamu".
Sam si povzdechl.
Až hodí Deana do normálu, tak se z toho zvencne.

Obrázek uživatele peva

Konkurencia

Fandom: 
Drabble: 

Vedeli by ste opísať v Prahe panelák? Červený, vysoký, s obchodíkom, štvrtý vľavo. Ale jeden má na sebe obraz. Je na ňom slečna v červenom, ako niekam beží, muž v presne padnúcom saku si dáva kafe na záhrade, a niečo v pozadí desivo vybuchuje, pretože drama musí byť. Maľba cez celé štyri poschodia, a keď sa ňu zasvieti priame slnko, farby sa rozžiaria jak bláznivé a pridajú dojem hĺbky.
Nikde žiadne číslo, žiadna motivujúca veta, žiaden obchod, ku ktorému by to patrilo.
Oproti svieti bilboard s ponukou na zobrazenie vašej reklamy. Je prázdny. Dlho. Veď kto by sa tam díval?

Závěrečná poznámka: 

Niekde som takú vec určite videla.. ale pamäť sa so mnou na toto téma odmieta baviť. ;)

Obrázek uživatele Borch

Vzteklá Yennefer, létající Marigold i přemnozí efektové

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ, příliš mnoho slov, a tak vůbec.
Jo, pro Striggu, asi to s tou sklerózou nebudu mít tak hrozný :)

Drabble: 

"Myslel jsem, že jste se usadili," řekl Marigold a rozvalil se na posteli rovnou do hromady čistého, pečlivě složeného prádla.
"Tohle bych nedělal."
"A proč ne?" rozmarně se zeptal Marigold a pohlédl ke dveřím do vedlejšího pokoje.
"Ale doprdele," hlesl.
Ve dveřích stála Yennefer a z fialkových očí jí sršely blesky.
Marigold vyletěl málem až ke stropu. Další let mu zaručila Yennefer a od přistání v jezírku za domem ho zachránil až Geralt.
Yennefer odkráčela do svého pokoje a za ní odpluly i všechny její věci.
"Pročs mi neřekl, že to je její?"
"Neptal ses."
Marigold si ublíženě masíroval naraženou kostrč - trámy - a pak opatrně usedl do křesla.
"Tak, proč to stěhování?"
Geralt balil oblečení do truhlic, knihy do balíků a své zaklínačské propriety všude možně a přitom bručel o lidech, hluku, návštěvách, večírcích, zápachu, davech a nedostatku zakázek.
"Takže pojedete na jih? Mezi ty burany? To ti to minule nestačilo?"
"Raději budu snášet burany než tohle," zavrčel Gerald a hodil po Marigoldovi leták typu 'hledáme zaklínače'.
Jenže tenhle měl kromě informací o obludě a odměně dole v pravém rohu inzerát na zateplené spodky. V levém byl drobný text:
'Zde může být vaše reklama'
Marigold papír chvíli otáčel sem a tam.
"Nějak tomu nerozumím. Nepřišli ti ty spodky nebo ti měli otisknout inzerát a neudělali to?"

Marigold nakonec v tom jezírku skončil.

Obrázek uživatele strigga

A za odměnu si můžete třeba…

Úvodní poznámka: 

Zase jedna horská vzpomínka, snad už s tím moc nenudím :) ale když ta představa, že nejen teď, ale ještě pěkných pár měsíců nikam takhle nepojedem.. ach jo!

Drabble: 

Několik hodin jsme putovali sutí, škrábali se po kamenech výrazně větších, než mé osmileté já kdy dovedlo zdolat, přes potoky rozlévající se ve studeném zářijovém lijáku v drobné vodopády. Šinuli jsme se namrzající mlhou, větrovky nepříliš zdatně odolávaly stále častějším náporům mokrého sněhu, ruce se lepily na řetězy, těla chvílemi ke skále, obzvlášť při pohledu dolů.
Když se z mlhy konečně vynořila chata, byla už sotva pár desítek metrů před námi. Ztracený, zasněžený příslib horkého čaje.
A taky to kolo. Stálo opřené, přimrzlé a zrezivělé před chatou, z řídítek visely rampouchy a ze sedla cedulka:
K PRENÁJMU, 20 Sk/hodina

Závěrečná poznámka: 

Ani po skoro dvaceti letech jsem nepřišla na to, kdo, jak a hlavně proč tam kdy to kolo vynesl (neb vyjet tam na něm opravdu nešlo). :D

Počitadlo ukazuje 99, protože počítá Sk/hodina jako jedno slovo, já to beru jako dvě. Kdyby něco, opravím :)

Obrázek uživatele Zuzka

Slabé vzory

Drabble: 

Anne si záhy uměla všimnout, jak drahá sestřička Isabella dělá na pány oči. A nejen oči. V jejím ještě napůl dětském světě se to nezdálo být nebezpečnou hrou. Chtěla jen napodobit, zkoušet, cítit se "velká".
Necílila na nikoho, ale pásla po pozornosti všech. Toužila předložit světu své přednosti. Takový způsob boje o výsluní dostávala příkladem.
Pokusy před zrcadlem. Vypůjčený živůtek, stále šikovnější práce se stuhou. Na špičkách předstírala chůzi v podpatcích.
V Bathu se tato hra mohla stát zvláště záludnou.
Dobře, že plocha, kterou pro tento účel chtěla využít, byla zatím poněkud... plochá.
Kde nic není, ani srolovaná punčocha nebere.

Závěrečná poznámka: 

Isabella Thorpe má kromě povedeného bratříčka (a ještě dvou dalších) taky dvě mladší sestry - Marii a Annu.

Obrázek uživatele zirafice

Kreativitě se meze nekladou

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

„Já si chci hlát!“
„Tak si hraj.“
„Já chci s tebou!“
Dáša tiše zaúpí. Zrovna dneska musí hlídat ségru.
„Já teď nemůžu,“ odsekne, zatímco přemýšlí, jak dostat z halenky ty fleky, než dorazí máma. Kdyby byla v reklamě, už by jí někdo podával zázračný prací prášek.
„Vymysli hlu!“ domáhá se prtě.
„Fajn. Budeme si hrát na reklamu,“ vypadne z Dáši.
„Veklamu? Jak?“
„No jak? Já budu prát a ty budeš nosit nové zázračné prací prášky.“
„Tak jó,“ zajásá Týna a vrhne se do pokoje. V následujících minutách zahrne sestru drěvěnou skládačkou, leporelem, plyšákem a barbínou. Ale na praní je klid.

Závěrečná poznámka: 

Musím přiznat, že moje kreativita je aktuálně v troskách. Nic lepšího mě nenapadlo, opravdu.

Další

Obrázek uživatele Amy

Těžký život novinářův

Fandom: 
Drabble: 

"Běž napsat o dražbě svobodných mužů, říkali," mumlal si Clark. "Zaplatili Daily Planet za reklamní plochu a chtějí, abychom o nich napsali, říkali."

"Přestaň brblat, Smallville," usadila ho Lois. "Reklama je reklama. Navíc se ti tu možná někdo zalíbí."

"To určitě..." spustil Clark, ale umlkl, když Bruce Wayne vystoupil na pódium.

"Nějaké dotazy z publika?" zeptala se organizátorka poté, co se Bruce představil.

Zdvihl se les rukou. Lois šťouchla do Clarka. Neochotně se přihlásil.

Bruce na něj ukázal. "Ano?"

"Jak si představujete ideální romantický večer?"

Bruce na něj mrkl. "Počkej, až tato akce skončí a rád ti to ukážu osobně."

Závěrečná poznámka: 

Bruce i Clark v tomto drabble vědí, kdo je ten druhý, ale veřejnost to pochopitelně netuší. A protože Bruce je ve skutečnosti obří troll, tak se dá očekávat, že by se tak choval i na podobné akci.

Obrázek uživatele Borch

Raději vši, čerty a nedopejry

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

Drabble: 

"Myslel jsem, že jste se usadili," sedl si Marigold do hromady prádla na posteli.
"To jsou Yeniny věci."
Pěvec zděšeně vyletěl.
"Tak co se stalo?" zeptal se znova.
Geralt skládal oblečení, knihy a nástroje své zaklínačské profese a mručel něco o lidech, hluku, zápachu, konfliktech a nedostatku práce.
"To chceš zase na jih? Mezi ty neskutečný burany?"
"A rád. Tam se totiž nedočkám tohodle," zavrčel a hodil po Marigoldovi leták typu 'hledáme zaklínače'.
Jenže tenhle měl kromě informací o obludě a odměně dole v pravém rohu inzerát na zateplené spodky. V levém byl drobný text:
'Zde může být vaše reklama'

Závěrečná poznámka: 

Nenávidím krácení!
Přišli jste o vzteklou Yennefer, létajícího Marigolda, truhlice, balíky a možná i další věci.

Obrázek uživatele Julie

Služba vlasti

Úvodní poznámka: 

Moc se omlouvám, mám jisté podezření, že bez znalosti fandomu nebude moc fungovat. Tak alespoň drobná vysvětlivka - ve válečném období (blízká a doufám, že alternativní budoucnost) začalo být pro stáčitelné povinné nechat stáčet (tedy přeměnit je do chemické podoby a dále nechat zpracovávat) své noční můry, které stát posléze využíval jako zbraně.

Drabble: 

„Tady je Tvé místo!“
Text vizuálně křičel na pozadí nové budovy Institutu biochemické psychoanalýzy.
„Jsi naší nadějí, Tvá země Tě prosí!“
Gréta byla (celkem) svobodná, (až moc) samostatná a v bezpečí (tedy bez otce).
Plakát křičel, ale existovaly i letáky, které přemlouvaly. Nabízely ubytování, stravu a kapesné. Šeptaly cosi o službě vlasti.
Mezi lidmi se povídalo, že stáčení bude beztak brzy povinné.
Otec by chtěl, aby se vládnímu stáčení vyhýbala co nejdéle. Nevěřil autoritám.
To ji nakonec přesvědčilo, aby si podala přihlášku. Gréta Majerová totiž zase pro změnu nevěřila otci.
I když na mrtvé se má myslet jen v dobrém.

Obrázek uživatele Regi

Jeho člověk

Fandom: 
Drabble: 

„Leničko, podívej, tohle přece nemůžu udělat!“ Xenofilius Láskorád mával dceři před obličejem dopisem, který mu právě doručila ministerská sova.
„Ukaž?“ natáhla se Lenka po pergamenu. „Hmm, máš v Jinotaji otisknout celostránkovou reklamu… ministr kouzel přebírá záštitu nad válečnými sirotky… věnuje jim jeden ze svých domů… zaplatí náklady na provoz…“
„Nic mu neotisknu! Mě už neobalamutí! Žádný domov pro sirotky nikdy nebude. Všechno to jsou jenom plané sliby, aby se zalíbil lidem.“
„Máš pravdu, tatínku, ale to oznámení poslušně otiskneš. Náš pan ministr zatím nesmí ani tušit, že už nejsi jeho člověk. Ani že těch lidí, co nejsou jeho, je víc.“

Obrázek uživatele Saphira

Bez práce nejsou koláče

Fandom: 
Drabble: 

Už tři dny se Geralt s Marigoldem vláčeli krajinou a nenarazili na žádnou práci.
Když přišli do další vesnice, Marigold na vývěsní štít mezi ostatní poptávky připnul papír, na kterém stálo:

NAJMĚTE SI ZAKLÍNAČE
Máte problém s neposlušným děckem?
Nebo váš muž mizí na neslušně dlouhou dobu?
Zmizely vám ovce?
Ozvěte se zaklínači – děcko srovná do latě, vypátrá cíl záletů vašeho muže a zjistí, co vám ovce sežralo.
Najdete ho v krčmě U Gazdy

„To sundáš, Marigolde,“ zavrčel Geralt, když ho přistihl.
„Zbláznil ses? Jak chceš jinak vydělat peníze?“
Geralt mu neodpověděl. Ale reklamu na své nestandardní služby tam nechal.

Obrázek uživatele Čespír

Diskrétní nocleh U Slona

Úvodní poznámka: 

Jednomu Antoniovi jsem dopřál happy end, druhého nechám trpět. Ještě zbývá ten od Kleopatry. Ale ten má dost co dělat se ženskýma. :)

Drabble: 

Já zase v Ilýrii. Kdyby mi to včera někdo řekl, nevěřil bych. Takhle se marnotratně vydat v nebezpečí, to musel Antonio zešílet.
A je to pravda. Jsem blázen a dvakrát tolik velký, že jsem se zbláznil do Sebastiana.
Co nedovolí mi zvát láskou, to zvu oddaností a slepě kráčím k lvovi do klece.
Naštěstí mám tu z dávných časů přítele. Spolu jsme přitloukali vývěsní štít se slonem a pomrkávali na sebe, když přišla řeč na choboty. Spolu jsme skládali ta tajnosnubná slova, která jsme dali otisknout na inzertní stránku novin...
Už jsem je zapomněl. Ale cestu ke Slonovi najdu vždycky.

Obrázek uživatele Bilkis

Vizitka

Úvodní poznámka: 

Vlastně nenavazujet, ale souvisí.

Drabble: 

Každý vodník ví, že se o svou vodu musí starat. Čím čistější je, tím lépe.

Hladina je pokaždé jiná... Za soumraku odráží siluety poletujícího hmyzu, za rozbřesku ji halí mlha. Při bouři mění barvu, je roztříštěná vlnkami a kapkami, hotové miniaturní peklo. Za jasného letního dne je klidná, čistá, láme paprsky slunce jako zrcadlo. Během západů slunce hoří tajemným ohněm. V zimě zamrzá, láká jiným způsobem. Voda ukrývá tajemství, zve lidi, aby ho odhalili. Dobrý vodník ví, že čím lákavěji vypadá, tím víc duší má na dosah.

Ale i kdyby nebyla krásná, vždycky se najde někdo, kdo ji okusí. Vždycky.

Závěrečná poznámka: 

Vodní hladina je plocha a ta reklama je snad jasná.

Obrázek uživatele Eillen

Následky bojů

Úvodní poznámka: 

Předchozí část: http://sosaci.net/node/41114

Drabble: 

Bylo znepokojující vidět Bretta vystrašeného. Byť byli na cestě už čtvrtým dnem, neustále sledoval obzor, jako by čekal, kdy se vynoří Kopr.

„Kamaráde, řeknu ti, že začínám mít taky strach,“ otočil s Robin k Sandrikovi.

„Jo. Vždycky jsem si myslel, že jemu nic strach nenažene,“ souhlasil Sandrik.

„Přesně. Když jsem ho viděl poprvé, ty jeho jizvy mě vyděsili. Musel jsem mu připadat jako vystrašené děcko, když jsem se bál potřást mu rukou,“ pokračoval Robin. „Schválně mi nabídl tu, kde mu chybí prst. Odnesl si z každého boje nějakou jizvu. Mohl by na svém těle propagovat následky všech těch nesmyslných bojů.“

Závěrečná poznámka: 

Doufám, že projde synonymum reklamy :-)

Další část: http://sosaci.net/node/41360

Stránky

-A A +A