Obdenní martyrium počítače na palubě těžařské lodi.
„Holly, potřebuju čistou uniformu!“
„Udržuju stabilní kurz, Arnolde,“ odpověděl podrážděný obličej na monitoru.
„To nemyslíš vážně! Jak mám chodit po chodbách v oblečení zaprášeném počítačovými částicemi?“
Hlas se dopálil. „Blíží se shluk vesmírných těles. Musím se soustředit na řízení!“
„Jsem osoba s nejvyšším titulem na lodi! Nemůžeš mě neposlechnout!“
Známé cvaknutí. Hologram nepostřehl, že ošacení zmizelo úplně.
Procházel kajutami, kynul robíkům, míjel jakékoli zrcadlo. Kocour ho ustaraně sledoval.
„Co je dutohlavovi? Proč tu chodí nahatej?“
„To je Hollyho práce. Hole, prosím tě, vrať Rimmerovi aspoň kalhoty. Moje bránice další vlnu smíchu prostě nedá.“