DMD č. 11. pro 11. 4. 2020. Téma: Na Adama

Obrázek uživatele angie77

Zastrčená vzpomínka

Drabble: 

Ležel s rukama za hlavou, zavřenýma očima a mírným úsměvem na tváři. Jeden z nejnebezpečnějších tvorů světa.
Mappo si povzdechl. Kdy se z úkolu stala radost? Kdy začal toho zabijáka považovat za přítele?

„Spal jsem dlouho?“ ozval se Icarium a rozkošnicky se protahoval. „Měl jsi mě vzbudit, je krásný den.“
„Potřeboval sis odpočinout…“ odpověděl, snaže se potlačit své pocity.
„Moře? Jsme u moře?“ podivil se mírně. „Myslel jsem… to nevadí. Pojď, zaplaveme si!“
„Nemám chuť…“
„Ale no tak. Koupání na Adama,“ lákal ho a už se svlékal.
„Na Adama?“
„Neříká se to tak?“ zarazil se. „Někde jsem to musel slyšet…“

Obrázek uživatele Oliver

Ten nejmladší bratr

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Stejně jako velkou část SPN fandomu mě tohle tak divně fascinuje.

Drabble: 

"Jsme rodina," zdůraznil Dean a dolil si do sklenice whisky. "Nikoho nenecháme za sebou!"
Seděli v Bobbyho domě, se Samem, Bobbym a Charlie. Venku se dávno setmělo.
"Jasně, vy idioti," zahučel Bobby. "Jenže oni to vědí taky a vždycky toho využijou."
"To ale neznamená, že bychom... no, uhm... že bychom se o sebe měli přestat starat, Bobby," ozval se Sam.
"Tak, na rodinu se prostě nezapomíná," řekla Charlie. "Ani když je takhle disfunkční-"
"Hej," přerušil ji Dean, jehož pohled už byl pěkně skelný. "Stejně mám pocit... jako bysme na někoho zapomněli. Ale na koho?"
A u stolu se rozhostilo ticho.

Závěrečná poznámka: 

Tenhle fansong to pěkně shrnuje: https://youtu.be/Yu6DOkZK6oo

Obrázek uživatele Ancient Coffee

Zrození adamity

Drabble: 

Bytem se lehoučkými stužkami vůně šířila pověst o čerstvé kávě. V kuchyni kdosi obřadně cinkal šálky. Lahodné odpoledne.

Alexandr si oddechl. Podnos s kávou dorazil na stůl bez úhony.
„Zapomněl jsi na cukr,“ poznamenal Wilhelm, jenž trávil své chvíle v osmanském sedu – jejich dcerka se rozhodla, že nejlepší podložka pro kreslení je podlaha.
„Heretiku,“ odvětil uštěpačně Alexandr, který si vštípil zvyk nesladit, ani kdyby měl hořkostí skonat.
„Tati, co je to heretýk?“ zvedla hlavu od imprese Lina.
Wilhelm se nadechl k odpovědi, když tu se otevřely dveře od ložnice a dovnitř vklopýtalo nahé batole. „Zdá se, princezno, že tvůj bratr.“

Závěrečná poznámka: 

Možná si pamatujete, že se Aneta loni (tedy asi loni, nejsem si jistá) zapisovala na univerzitu v jiném stavu. Oba tyto faktory mají vliv na dnešní výjev ze Stern(bach)ova klanu ;).

Obrázek uživatele Elluška

Však do rána to uschne

Fandom: 
Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Byl to skvělý plán. Trochu nebezpečný, ale to k tomu patřilo.
Cesty byly sledované. Ale vodopády? Řeka?
Staré cestičky od Domu podél přítoků, dávno nepoužívané stupně vytesané ve skalách, které Elladan s bratrem náhodou objevili, byly zároveň cestičkami dovnitř.
Bruinen měla břehy porostlé vrbičkami. Nejdřív přeskáčou po kamenech v jejich stínu... Snadné. Až na ten zrádný mech!
Elladan cítil v zádech chůvin pohled.
"Nedívej se!" sykl.
"Nedívám."
Elrohir ždímal kalhoty.
"Je vám zima?"
"Neni. Ale nedívej se."
"Nedívám se. Vezmi si můj plášť."
"A já?!"
"Budete se muset podělit."
Elladan zrudl.
Obdržel shovívavý úsměv. "Je to výborný plán, náhodou, neboj."

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Eillen

Dělba práce

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

Předchozí část: http://sosaci.net/node/41526

Drabble: 

Rozluštit zašifrovaný vzkaz netrvalo díky pomoci moderní technologie zas tak dlouho. Věděli, kdy mají přijít a kam. Přesto se jim nechtělo důvěřovat vzkazu od kdo ví koho.

„Nějak mi nesedí, že nám vyzradili jedno ze svých míst,“ pronesl Jirka s pohledem upřeným na vzkaz.

„Jo, chtělo by to tam jít zkontrolovat,“ souhlasil Tomáš.

„No jo, jenže jak? Ta holka nás všechny tři zná. Uvidí nás z okna a zdrhne,“ podotkl Mirek.

„Nejsme jediný, kdo tu maká. Zapojíme kancelářské krysy,“ rozhodl Tomáš.

„Chceš ten úkol hodit na Adama, že jo?“ zasmál se Mirek. „Tu prohru ve squashi mu furt nedokážeš odpustit?“

Závěrečná poznámka: 

Alespoň tady jsem nemusela nikoho svlékat :-)

Další část: http://sosaci.net/node/41894

Obrázek uživatele Amy

Interview století

Fandom: 
Drabble: 

"Clark Kent, Daily Planet."

"Bruce Wayne. Miliardář, playboy, filantrop."

"Můžu vám položit pár otázek, pane Wayne?"

"Bruci, prosím. A jistě, ale ne tady."

Bruce popadl Clarka za zápěstí. S potěšením zaznamenal, jak Clarkův tep zrychlil. Odešli.

***

"Co si myslíte o... Oomph!"

Clark zmlkl, když ho Bruce přišpendlil ke zdi a políbil.

"Vážně si myslíš, že sem můžeš nakráčet a hrát ty svoje hry... Supermane?"

"Perry mě poslal, abych s tebou udělal interview," bránil se Clark... ale Bruce neodstrčil.

"Dobře, ale napřed ti jednu otázku položím já. Jak vypadáš na Adama?"

Když ze sebe vzájemně strhali oblečení, Bruce dostal svou odpověď.

Obrázek uživatele Lee

Probuď se, spáči

Fandom: 
Drabble: 

Na zemi je veliké ticho. Vtělený Bůh tu není. Je tam, kde na Něj čekali už dlouho. S vítězným křížem, před kterým nezůstanou žádné dveře zavřené, vstoupil do říše mrtvých.
Pohlédl na Adama. A v tom pohledu bylo celé tajemství toho, že se jeho Stvořitel stal pro něj také jeho synem. Synem člověka.
A Adam zvolal: „Můj Pán ať je se všemi!“ A Kristus odpověděl: „I s tebou.“
A první člověk ví, že je všemu konec. Všemu, co bylo mrtvé. A všemu novému je začátek. On, vyhnanec, bude povýšen až k Božímu trůnu. Vyveden z temné země do podivuhodného světla.

Závěrečná poznámka: 

Silně inspirováno starobylou homilií na Bílou sobotu.
Tu, máte-li chvilku, je skutečně pozoruhodná.

Obrázek uživatele kytka

Po setmění u fontány

Fandom: 
Drabble: 

Večer Fanoušek sklouzl z balónu, na kterém seděl, a loudal se k fontáně. Těšil se, že si trochu zchladí bolavé palce na nohou. Měl je už, chudák, celé ošoupané. A kdyby jenom palce! Kdejaká hloupá bába si chtěla sáhnout - inu - na Františka.

Posadil se na okraj kašny a nožkama komíhal ve vodě. To by jeden nevěřil, hudral si mrzutě, jak jsou ty ženské pověrčivé. To je dneska samá věda, samý doktor, pilulka na všechno, ale nakonec věří hloupé povídačce.

Inu, naděje umírá poslední, pomyslel si Fanoušek moudře. Ale mohly by se pro změnu začít jezdit léčit třeba do Adamových Lázní!

Když nastal červen

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

...stejně brzy poznáte.

Drabble: 

Červnové večery byly opravdu čarovné. Když se po horkých dnech stmívalo a rozezněl se koncert cvrčků, k nimž se přidávalo i skřehotání žab, vzduch už docela voněl létem a prázdninami. A když se na obloze vynořil zlatavý měsíc a ve tmě dole svítily svatojanské mušky, soumrak přímo vybízel k romantickým procházkám.
Ale studenti nemohli touhle dobou nikdy vyjít ven a pohlédnout přes jezero zalité měsíčním svitem na mohutnou černou skálu s hradem. Jakékoli porušení večerky znamenalo velice přísný trest.
Jinak to nešlo.
Profesor Snape skutečně nestál o to, aby ho někdo spatřil, jak se vynořuje z jezera v rouše Adamově.

Závěrečná poznámka: 

Nemohla jsem si pomoci, promiňte.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele winterpool

Obchodní tajemství

Úvodní poznámka: 

bez nároku na body i honorář i čest i slávu

Navazuje na Sázku a asi bez ní nedá moc smysl. Nebo já nevím.
A slibuju, že už tohle dnešní téma nebudu dál dřenit a jako každý jiný slušný člověk si počkám na další.

Drabble: 

“Fakt to udělal,” vrtěl hlavou Jones.
Bucky, který si plnil kapsy vojenských kalhot vyhranými drobáky, se zašklebil.
“Viděls to na vlastní oči, kamaráde. A co jsem vám říkal?”
“Nojo, svlíknul se,” zabručel Jones.
“Mě by zajímala jen jedna věc...” ozval se opatrně Dum Dum. “Já chápu, že sérum… tak nějak…” Rozpřáhl ruce. Snad ostatní pochopí. “Ale to jako takhle - úplně všechno!??”
Bucky pochopil.
“Jestli myslíš to co já, tak to nemá se supersérem co dělat. To je zcela původní,” řekl.
Jones vzadu tiše hvízdl.
“A že ty o tom máš takovej přehled, Barnesi?”
Bucky se usmál.
“To je obchodní tajemství.”

Závěrečná poznámka: 

pardon ;-))

Obrázek uživatele Skřítě

Jak Bůh Evě zvýšil plat, aby jí tím dal šach mat

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nesoutěžní, nebodík.

Navazuje na předchozí: http://www.sosaci.net/node/41693 ať jsou jazýčky vah genderově vyrovnané :-)

Drabble: 

Na Adama přišla stížnost, kam jinam, než do Ráje,
Pánbůh chvíli vážil možnost poslat Evu do háje.

Nakonec však luskl prstem, z nebe zablesklo se,
třeba žena mužskou roli zvládne s prstem v nose.

Eva v rouše Adamově přešlapuje u dveří,
vykoktá jen: "Už jsem doma, mohu dostat večeři?"

Překvapeně přijatelným shledává svůj zevnějšek,
"Dnes jsem měla příšerný den" spustí na "ni" protějšek.

Poctivě se snaží vnímat, slova ale splývají,
bzučí kolem jako mouchy, co jí pokoj nedají.

Na otázku jak se měla jenom cosi štěkne,
znaveně se svalí na gauč, který tiše hekne.

Bůh odložil loutky
a pozvedl koutky.

Obrázek uživatele Bídák

Cesta na svobodu

Úvodní poznámka: 

Předchozí část: http://sosaci.net/node/41578

Drabble: 

Byla již hluboká noc, když se rozhodli, že je čas vyrazit. Kruege potichu odemkl celu a kývl na ostatní, aby ho následovali.

„Co naše vaky,“ zašeptal Hora.

„My dva pro ně zajdeme, Kruege zatím ohlídá strážnýho,“ rozhodl Maller.

„A když se probudí?“ zeptal s Kruege.

„Udělej, co sám uznáš za vhodné. Třeba ho oslň svojí krásou,“ odsekl mu tichým hlasem Maller.

Kruege se jen pousmál a začal ze sebe shazovat oblečení.

„To všechno bere doslovně?“ zeptal se Hora.

„Hlavně ty nejblbější nápady,“ povzdechl si Maller. „Pojď. Vezmeme si naše věci a zmizíme dřív, než ten jeho chlupatej zadek někoho pohorší.“

Závěrečná poznámka: 

Další část:

Obrázek uživatele winterpool

Dopis tam nahoru

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

nesoutěžní, nanana
Adam píše bohu a tohle je moje první a snad poslední drabble v tomhle fandomu.
Ale téma si o to prostě koledovalo.. ;-)

Drabble: 

“Drahý bože, milý táto!

Nechci aby to vypadalo že si stěžuji. V ráji je to super! Trápí mě však Eva. Poslední dobou vede divné řeči a má nemístné poznámky. Prý “co je v domě je i pro mě”, a podobně. Nedávno na mne skočila ze stromu! Volala přitom “Na Adama!!!” a divoce se smála.
Když jsem ji setřásl, hodila po mně jablkem.
Bože, prosím, nemůžeš jí domluvit? Nebo jí udělat třeba kamarádku? Ať se zabaví! Já bych tě také rád poprosil o kamaráda, jestli můžeš. Líbilo by se mi, kdyby byl vysoký, hezky (za)rostlý a hlavně - aby nemluvil.

Díky,
Adam."

Co záleží na jméně!

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Podfandom Já a kloni.

Drabble: 

"Poletíme do Florencie," rozhodl Berek.
"Proč?"
"Chci se podívat na Adama," poručík zaujal postoj.
"To je David."
"Té jedno. Gwééén," zatahal generála za rukáv, "poletíme za Adaméééém!"
"Nech toho, Lassie."
"Proč sme ho neukradli, když jsme tam byli minule?" zeptal se Trins.
"Nemůžeš krást renesanční umění!" zamítl to Mimas.
"Jeden Adam sem, druhej tam... nikdo si nevšimne."
"David. A je jeden na světě. Všimnou si."
"Tak nějakou Evu? Tu bezrukou nebo tu s tím delfínem a děckem?"
"To jsou Venuše!" zakvílela Gwen.
"A nemůžeš je krást," neodvolatelně to zamítl Mimas, "ten Adam... eh, David, má pět metrů. Nevejde se sem."

Závěrečná poznámka: 

Obávám se, že tam to téma asi neni, co? Nebo tam je?

Obrázek uživatele Eillen

Na útěku

Úvodní poznámka: 

Předchozí část: http://sosaci.net/node/41407

Za nápad, jak vybruslit z prekérní situace děkuji Lomeril. Za to, že to dopadlo, jak to dopadlo, už můžu pouze a jenom já...

Drabble: 

Robin utíkal a kličkoval, jak to po něm Brett chtěl. Srdce mu bušilo jak splašené. Hlavou se mu honilo tisíce variant, jak to může dopadnout.

„To dáš, to dáš, to dáš,“ dodával si po celou dobu odvahy.

Konečně spatřil jeden ze stanů, rychle do něj vběhl a o něco zakopl.

„Co to…,“ vykřikl jen a dopadl do polštářů, ve kterých se nahý pár ve věku jeho rodičů oddával manželským povinnostem.

„Já, pardon, promiňte,“ koktal Robin celý rudý.

„Nevadí. Vždycky jsem toužil zkusit to ve třech,“ pronesl pán. „Jen jsem doufal, že to bude s dvěma ženami.“

Robin zalapal po dechu.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Skřítě

Evina modlitba na místa nejvyšší, kde zatím dělali, že vůbec neslyší

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Vím, čeká mě peklíčko, aspoň je tam teplíčko... :-)

Drabble: 

Na Adama spoléhal Bůh, že povede lidský rod,
jenže jemu srdce, zdá se, spadlo někam do kalhot.

Prý svou rolí sploditele splnil povinnost,
Eva rodí, vychovává, vede domácnost.

Muž pracuje a po práci musí odpočívat,
jak se na to, milý Bože, můžeš vůbec dívat?

Já být tebou, už ho dávno chytnu za kule
a nechám ho, ať si zkusí úděl těhule.

Chápu sice, že domácnost zvládnout neumí,
chlap některým věcem prostě prdlajs rozumí.

Měl by k tomu ale čuchnout, ať ví, co je dřina,
uzná, že ta jeho práce je jen fušeřina.

Já vím, je to naivní,
ale nebuď pasivní!

Závěrečná poznámka: 

P.S.: A nechci mít oslavu napůl s bandou jelit,
zařiď ať se nemusím o svůj svátek dělit!

Závěrečná poznámka č. 2:

Chtěla jsem to napsat jako modlitbu člověka dnešní doby, který se modlí k Bohu jen když něco potřebuje a jinak ho vůbec nebere vážně... ale poslední verš jsem nakonec nahradila eufemističtějším vyjádřením, jinak v tom pekle vážně skončím... :-)

Tady máte původní pointu:

A netvrď mi, šmejde,
že to vůbec nejde!

Obrázek uživatele Mary

Vždyť je to Igor

Drabble: 

Chlapci osmé třídy seděli na kolotoči, mobily mít nesměli a třída byla zavřená. Jindy by jim to vadilo, ale dnes jako každou středu, byli přímo nadšení, to proto, že hned první hodinu byla HUDEBKA!
Všichni kluci ze školy ji nenáviděli, ale dívky ji milovaly (asi proto, že buď zpívali Lady Gagu nebo Aquababes)...
Tomu chtěli zamezit, na kolotoči totiž řešili kam učitele ukryjí, vtom uviděli...
„Na Adama chlapi!!!" zavelel nejsilnější a všichni se rozeběhli zneškodnit ho.
Po akci ho svázali a chtěli odnést na klučičáky...
„Co to děláte pusťte mě!" vykřikl.
Teprve teď se pořádně podívali.
„Vždyť je to Igor!!!"

Obrázek uživatele zirafice

Koupačka

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

„Ty už jsi tu zase?“
„Jasně, miluju žabinec.“
Brunet z předvčerejška stojí ve vodě a předstírá, že mu není zima.
„Kecy. Vylez, nastydneš.“
„Když já jsem to..., bez. Kámoši mi zdrhli s hadrama.“
„Prima kámoši. Co plánuješ udělat?“
„Počkat do tmy?“
„Zmrzneš.“
Chvíle ticha, pak Tilda hodí na břeh pytel s tělocvikem.
„Tepláky by mohly jít,“ navrhne suše.
„Dík.“ Pauza. „Můžeš?“
Tilda se poslušně otočí.
„Jak se jmenuješ?“ zajímá se do šplouchání.
„Adam.“
Tilda vyprskne. „Adam na Adama,“ řehní se.
„Rád pobavím,“ zabručí. „Tak co?“
Tilda se otočí.
„Pobavíš,“ láme se v pase. Model velká voda opravdu stojí za pohled.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Kleio

Proti vlastní vůli

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

Pro Carmen a Striggu (i všechny další fanoušky nemravných časových agentů)
VAROVÁNÍ: Právě jeden Harkness

Drabble: 

Doctor se díval s (zatím) neutrálním výrazem na křeslo, na němž se (doslova) rozvaloval (jeho oblíbený) časový agent. Na sobě neměl nic (kromě vojenských bot), pocucával Martini a (zvrhle) se usmíval.
"Proč jsi na mé lodi bez... uniformy?" zaznělo nakonec (příliš nadšeně) z Doctorovy strany.
Kapitánův úsměv mu vymodeloval (ten kouzelný dolíček) na bradě. "Jedeme přece řešit tu záležitost s Církví." Poslední kapka Martini skončila na kapitánově dolním rtu.
(Ta by zasloužila setřít!)
Tardis vypustila oblak antiharknessovských feromonů, Doctor se oklepal, beze slova došel k řídící konzoli a navolil souřadnice.
"To křeslo dám spálit," řekl polohlasně do hlasitého VWORP VWORP...

Závěrečná poznámka: 

Osobně soudím, že Tardis prostě žárlí a udělala Doctora imunním. :D

Obrázek uživatele Lomeril

11. Přehlídka krásy a přízemnosti

Drabble: 

První pohled do Studnice byl jako kopanec do hlavy. Před Gormlaith se otevřel celý svět, krajiny, které si neuměla ani představit, a s nimi tisíce možných cest, kudy se mohla budoucnost ubírat. Viděla vzestupy i pády říší, které ještě neexistovaly, slyšela první slůvka dětí, jejichž rodiče se ještě nesetkali.
Stálo ji téměř nadlidské úsilí odtrhnout pohled od té přehlídky nádhery a hrůzy a soustředit se na Aodhana. Nakonec se Studnice podvolila její vůli, ovšem ukázala i trochu smyslu pro humor. Ukázala jí současnost – ve které Aodhan vstupoval do koupele.
„To jsem tak potřebovala vidět,“ zabručela Gormlaith. „Ukaž mi něco užitečného.“

Obrázek uživatele Nathanel

Bez roucha

Drabble: 

Rytmus pulzoval celým tělem. Krev tepající ve spáncích. Absolutní kmenový rauš, který se přeléval z jednoho konce Teras na druhý. Vibrovalo to uvnitř hrudníku jako neposedný démon. Bubeníci se svíjeli v transu. Jejich dlaně dopadaly na napjatou kůži tamtamů s železnou pravidelnosti.
K. tiskl orosenou plechovku piva k podlitině na rameni. Laskal ten chladivý válec jako nejněžnější milenku. A s úžasem v očích sledoval pohanský rej.
Poslední zbytky civilizace braly za své. Nahé dívky se s radostnými výkřiky vrhaly do fontány. Cákaly vodu všude kolem sebe. Nebylo na tom nic nepatřičného. Návštěvníci Teras se stali dětmi tančícími kolem zlatého telete.

Obrázek uživatele Annie

Pustím vás, ale na oplátku mi všechno řeknete.

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

No, zase mě nenapadlo nic úžasného, ale aspoň něco.

Drabble: 

Ukázal jim kus užmoulaného papíru.

„To jste psali vy?“

„A-ano prosím, pane zaklínač. Př-přišel jste nám pomoci?“

Geralt se divil, že ho ten vězeň poznal. No, přišel se spíš zeptat, co s tím drakem chtějí udělat.

„Jo, ale než vás pustím, tak si nejprve vezměte aspoň nějaké oblečení“, hodil po nich kusy oblečení „a pak mi povíte, jak je to s tím drakem, platí?“

Už nejspíš chápal, proč žádali oblečení. No, jak to říct slušně, byli na Adama. Všech asi 30 mužů. Po oblečení se vrhli jako psi. Geralt pak mečem rozbil visací zámek a oni se pustili do vysvětlování.

Závěrečná poznámka: 

Jinak, dneska mi přišly 2.,3. a 4. díl zaklínače. Takže si jdu číst. :D

Obrázek uživatele Esti Vera

Zrození

Úvodní poznámka: 

Pro neznalé fandomu - chlapec Eustác je kvůli své chamtivosti přeměněn v draka, a tak se snaží vrátit do lidské podoby.

Drabble: 

Třikrát se svlékl z kůže. Třikrát pocítil naději. Třikrát byl zklamán.

Najednou lev promluvil. „Na tohle sám nestačíš.“
Přikývl. Věděl to.
„Dovol mi, abych ti pomohl.“
Tiše souhlasil. Jiná cesta nebyla.

Velké drápy se mu zasekly do hrudi a začaly z něj pomalu odlupovat dračí kůži. Strhávaly, ničily, zanechávaly rozpáleného do ruda. A tak řval a brečel, zaklet v trýzni.

Ale pak to skončilo. Zůstal tam ležet - čistý jak ve chvíli, kdy se poprvé nadechl.
Drápy, které zraňovaly tělo, léčily mysl.
Když se pak vykoupal v jezírku, bolest zmizela a on byl opět člověkem.
Čistý. Zachráněný. A živý.
Zrozen bolestí.

Obrázek uživatele Jan F. Rajm

Kalhoťák a šatečka

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Dva milenci se procházeli po břehu nádrže.
Na obloze zářil měsíc, dnes nějak nezvykle nízko.
"Pojď se vykoupat," řekla náhle.
"Vždyť nemáme plavky."
"No a?" řekla s úsměvem, strhla si šaty a vběhla do tmavé chladivé vody.
Chvíli ji se zájmem pozoroval.
Pak se také svlékl a přidal se k ní.
Cákali, smáli se a potápěli.
Náhle se prudký vítr přehnal přes hladinu nádrže.
"Po břehu někdo chodí!" vyhrkla polekaně.
"To jsou... moje kalhoty..."
Kalhoty se namáhavě učily chodit.
Vrávoraly po břehu.
Pak na ně vyskočila košile.
Rukáv jim zamával.
Druhý objal dívčí šaty.
A společně pak odběhly do noci.

Obrázek uživatele Rebelka

Těžký život umělce

Drabble: 

„Stáli jsme tam v řadě jako ovce na porážku. Víc než stovka chlapů! A on vždycky jenom kývl hlavou, další chlap shodil prostěradlo, on ho omrkl od hlavy až k patě (i když pata ho doopravdy nezajímala, haha) a řekl: další!
A pak jsem přišel na řadu já. Prostěradlo jsem shodil, on vyvalil oči, chvíli bylo ticho a že prý něco takového před Palazza Vecchio stát nemůže, ženský by si pak přestali vážit toho, co maj doma, a navíc prý ani nemá tolik mramoru…
Zkrátka,“ završil Jack své vyprávění. „Chybělo opravdu málo a socha Davida by teď vypadala úplně jinak.“

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Aplír

Co je to ob?

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nesoutěžní

Drabble: 

„Pamprésor, co je to ob?“ vyhrkne pan Kaplan.
„Vy neznat, že Ob je řeka?“ kroutí hlavou pan Bloom.
„Řeka na ženy?“ povytáhne obočí pan Kaplan.
„Na ženy?“ nechápe pan Schmitt.
„Snad řeka pro ženy?“ ujišťuje se pan Pinsky.
„Vy furt myslet na ženy,“ přisadila si Olga Tarnovská.
„Já slýchal ob na ženy.“
„A ták, vy myslíte obnažený,“ dovtípil se profesor Parkhill. „To znamená na Adama.“
„No. A dáma? Ženy nebo dáma? Moc nebo jedna?“ tápe pan Kaplan.
„Obnažený čili na Adama znamená, že dotyčný na sobě nic nemá.“
„Vy myslet dámu, chilli, nebo kapitána Nema?"
Profesorovi Parkhillovi se udělalo mdlo.

Obrázek uživatele peva

Všetko podľa plánu

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nadväzuje na Súťaž a Víno, víno

Drabble: 

Z Vlkolinca som unikol ... tesne. Ledva som prešiel cez bránu, dobiehala stráž s niečím, čo nepríjemne vyzeralo ako moje podobizeň.
Ale stihol som to. Horšie bolo, že pán z Vlkolinca presne vedel, kam mám namierené.
Našťastie v Rubínovom závode sa dalo skryť. Jak som vravel, pravidlá boli prísne. Večer pred štartom vás dôkladne prehliadli, či niečo neskrývate. Tým "dôkladne" myslím, že vás vyzliekli do naha, dali rovnošaty, proviant, a miesto v štartovacom tábore, odkiaľ bolo zakázané sa do rána pohnúť.
Šaty som na hromadu odkladal pomaly a prepečlivo ich skladal. Bol tam! Meč s vlkolínskym erbom. No nevravel som to?

Závěrečná poznámka: 

Pozn. k téme. Keďže v tomto svete nepoznajú pojem "na Adama", dovolila som si to preložiť ako "do naha". Tak to snáď prejde ;)

Obrázek uživatele Wolviecat

Pod chodidly

Drabble: 

Bylo zvláštní, znovu se po letech dotknout země.
Nová Caprica ho minula - někdo musel zůstat jako kapitán prázdné lodi - a všechny ostatní planety byly jen bojiště. Pohřebiště. Mrtvé a spálené pozůstatky dávno zničených civilizací.
Téhle svět se ještě nerozhodnul, čím bude, a bylo jen na nich, aby jeho osud vedli.
Počkal, až se ostatní ztratí z dohledu. Pak se posadil do trávy a zul si boty, které nosil posledních pět let. Rozpraskaná hlína ho hřála do chodidel.

V jazyku jeho dávných předků a v jazyku lidí, kteří přijdou až dlouho po něm, znamenalo jeho jméno zemi, ze které byly stvořeni.

Závěrečná poznámka: 

Pro jistotu: Adam (takže i Adama) znamená v herbrejštině země

Obrázek uživatele Birute

Večerní slavnost

Fandom: 
Drabble: 

Pestré koule světel se rojily nad ulicemi. Špunti pod nimi nadšeně poskakovali a zkoušeli je chytit. Někteří na ně zkoušeli telekinezi, ale světla jejich snahu většinou ignorovala a hnala se k náměstí, kde se rozprostřela jako velký věnec mezi lampami.
Před kavárnami a hospodami stály stolky se židlemi všemožných velikostí, ale ke konci večera budou hosti stejně sedět, jak se jim zamane. Někteří třeba i někomu na klíně. Mante, který to celé před měsíci spunktoval, vytáhl lyřanskou lyru a začal brnkat rukama i nohama.
Z oblohy se snášela zásobovací loď Adam a světélkovala do rytmu Manteho písničky.
Teda vlastně naopak.

Závěrečná poznámka: 

Vágní sci-fi, v níž město oslavuje pravidelný přílet zásobovací lodi, jinak řečeno "na Adama".

Obrázek uživatele wandrika

Byť ako Adam

Drabble: 

Keď Florián prvýkrát ukázal svoju zbierku kaktusov Silvii, napriek jeho obavám neutiekla. Dokonca to vyzeralo, akoby ju zaujali.
„Prečo je všetko po latinsky?“ opýtala sa. „Nemajú slovenské mená?“
„Jasné že majú,“ povedal Florián, hoci ho po niečom takom nikdy nenapadlo pátrať. „Napríklad toto je rebrovec,“ ukázal na echinocactus grusonii. „Toto je papuľovec...“ Zaváhal, lebo na nič ďalšie si nevedel spomenúť.
„A tento?“ Silvia ukázala na vysoký stenocereus.
„To je... stĺpovec. A toto je hviezdovec biely. Toto tŕňovec červený...“
Neskôr to trochu ľutoval, lebo Silvia si mená zapamätala a používala ich aj po rokoch.
Nikdy jej neprezradil, že väčšinu si vymyslel.

Závěrečná poznámka: 

Genezis 3, 19: Keď Pán, Boh utvoril z hliny všetku poľnú zver a všetko nebeské vtáctvo, priviedol ho k Adamovi, aby videl, ako by ho nazval, lebo ako ho nazve, také bude jeho meno.
Takže Florián sa trochu zahral na Adama.
Môžete sa sami rozhodnúť, či mu na to Silvia niekedy prišla alebo nie.

Stránky

-A A +A