Dvanáct měsíčků z Kounovských řad

Obrázek uživatele Keneu

Dvanáct měsíčků z Kounovských řad

Vítejte v Kounovských řadách! Žije tu, škorpí se a pěstuje jahody dvanáct antropomorfních personifikací. Únor je nejmladší a pěkný sprosťák, Březen nonsensový básník, Duben má na triku nás, a tak to umí pořádně rozjet, a Prosinec má na starosti celou tu bandu, což náladu nezvedne.

Obrázek uživatele Keneu

Stánek dvanácti měsíčků

Úvodní poznámka: 

pokračování příležitostné série O dvanácti měsíčkách v Kounovských řadách

Drabble: 

V Kounově probíhají každý čtvrtek farmářské trhy. Jsou široko daleko vyhlášené svým čerstvým zbožím a velkým výběrem. Značná část této chvály připadá na konto místním zemědělcům, ale když dojde na jahody, je do toho zapletená i magická moc Kounovských řad.
V přírodním parku si nemůžete jen tak udělat záhonek. Ledaže byste to tam dobře znali a věděli, kam se s ním ukrýt. Potom už není problém rozjet pěstební činnost a motyčku si předávat podle toho, jaký měsíc zrovna rostlinky potřebují k tomu, aby prospívaly.
Únor konečně pochopil svoji pranostiku, březen píše reklamní slogany a prosinec má zakázáno obsluhovat u stánku.

Obrázek uživatele Keneu

To bys mi musel poslat nápad, Dubne!

Drabble: 

Byl večer a v Kounovských řadách sedělo dvanáct antropomorfních personifikací. Kachny odletěly k vodě, jejich adoptivní mamička byla vzteky rozpálená doběla.
„Uklidni se, Dubne! Nebo ten klacek rovnou předej Červenci, když tu děláš takové dusno,“ snažil se situaci urovnat Prosinec.
„Autorská láska po Měsících skáče,“ zadeklamoval Březen.
„Je to kuní kunda!“ zařval Únor, nadšen ze svého nového slovníku výrazů, které téměř nejsou sprosté. Naneštěstí ještě pořádně neuměl číst a chomtal právě ta písmena, na kterých proklamovaná slušnost závisela.
„Vždyť ona o nás letos vůbec nepíše! To bylo pořád Dubne sem, Březne tam, Dubne sem, Únore tam...“
„A?“
„A najednou prd.“

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Keneu

Přehlídka káčat

Úvodní poznámka: 

Nahrazuji Téma pro 29. 4. 2017: Eso
Navazuje na Už se nám líhnou

Drabble: 

Duben seděl u ohně, něco kutil a spokojeně se usmíval.
Nad Rovinou se blýskalo na časy (to poslední stoslůvky létaly na server), ale v kruhu byl klid. Květen se už od rána čančal, dokonce se ani nestihl porozhlédnout po okolí, jak to vypadá s kvetoucími třešněmi.
„Bledě,“ utrousil Duben a rozesmál se vlastnímu vtipu. Nemůžete se na něj zlobit, byl po těch třiceti dnech uondaný až hrůza.
Zítra ráno, až se jeho adoptivní dětičky trochu prospí, provede přehlídku.
Každé káče, které během DMD doneslo aspoň pět nápadů, pět chybějících slov nebo pět komentářů, dostane maličký odznáček z listí. Listové eso.

Obrázek uživatele Keneu

Už se nám líhnou

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Noc, kdy si měsíčci předávali hůl pravomoci, bývala dramatická vždycky. Ale tentokrát vzduch v Březnově čtvrtině kruhu doslova praskal napětím. A nejen ten. Sezení na osiřelých kachních vejcích právě skončilo a z popraskaných skořápek vykukovaly první hlavičky.
Duben se zubil a mával jako šílený.
„Nechej toho, ještě je ofoukne, chuďátka moje malá,“ mírnil ho Březen.
„Imprinting,“ zašeptal Duben a mával dál.
Vylíhnutá káčátka už si ho všimla a šinula se rovnou k němu. Jejich náhradní matičce, tedy teď už bývalé, to nedávalo smysl. Jako obvykle.
Duben popadl hůl, DMD kačenky se seřadily za ním a všichni společně na to vlítli.

Závěrečná poznámka: 

První živý (nebo dokonce pohybující se neživý) objekt, který kachně vnímá po vylíhnutí, pro ně pak po celý život představuje matku, případně schéma sexuálního partnera.

Obrázek uživatele Keneu

Co se z toho vyklube?

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Už jedou!

Drabble: 

Duben pootevřel jedno oko. Na rajtování po Rovině i jakoukoli jinou činnost bylo ještě brzo, ale Březen se pořád vrtěl a strkal do něj.
„Ti šibe, vole?“
A zřejmě nejen do něj. Vytříbený styl a zdvořilost položené otázky ukazovaly bezpečně na Února.
„Že vás rozsadím,“ pohrozil Prosinec.
„Jestli chceš, aby sněžilo uprostřed léta, tak prosím,“ pokrčil rameny Duben.
„Jé, to by byl krásný zmatek! Ale… já musím zůstat tady,“ uvědomil si Březen a trochu se nadzvednul.
„Vejce?! Proč, u všech úplňků, sedíš na vejcích?“
„Kachny zmizely a vajíčka tu nechaly. Někdo se o ně musel postarat,“ vysvětlil Březen ostatním měsíčkům.

Závěrečná poznámka: 

Pokračování Už se nám líhnou

Obrázek uživatele Keneu

Už jedou!

Úvodní poznámka: 

Copak nevíte, jaký je Duben proměnlivý a nespolehlivý blázen?
Navazuje na Tvorbu pranostik.

Drabble: 

Duben pootevřel jedno oko. Na to byl fakt talent.
Ve tmě žhnuly uhlíky a větvemi prosvítala velmi nedramatická polovina měsíce. Personifikovaní měsíčkové spali. Dokonce ani březen neudržel oči. Zdálo se mu, že je slavným nonsensovým básníkem.
Duben došel ke zkamenělému Pegasovi a pohladil ho po hřívě. Kámen zafrkal, zahrabal kopytem a vzápětí zamával křídly.
Řítili se nad Rovinou jako o závod. Z Dubna opadaly sněženky i ojíněná tráva. Smál se a nadával a plakal, protože jezdil rád, ale zkuste rajtovat na šutru a bez sedla.
„Vstávat! Já vám dám kamna! Budete psát, až se z vás bude kouřit! Vstávat! Začínám!“

Obrázek uživatele Keneu

Tvorba pranostik

Drabble: 

Kdysi dávno, v dobách, kdy i ústní lidová slovesnost byla teprve v plenkách, sedělo v Kounovských řadách (protože, děkuji za optání, ve střední Evropě opravdu Stonehenge nemáme) dvanáct antropomorfních personifikací.

"Dobrá, leden máme, únor taky, hlavně pozor na slovosled, Únore, žádné blbé vtipy! Březne, co ty?"
Březen vytáhl kus bílé kůry s nadrápaným textem.
"Březen, za kamna vlezem."
Prosinec nakrčil čelo.
"Kamna? Co je to kamna?"
"Nevím. Nicméně smysluplnost nebyla v zadání."
Prosinec si povzdychl.
"Dubne, ty máš být kreativní, řekni mi, že máš něco lepšího, prosím."
Duben, který na to měl lidi, pootevřel jedno oko.
"Duben, ještě tam budem."

Závěrečná poznámka: 

Právě mi došlo, kde jsem vzala tu větu o smyslu, který nebyl vyžadován. Zadání tohoto tématu... Občas mě mé myšlenkové pochody děsí.

-A A +A