Krutá realita

Obrázek uživatele angie77

Vinařka v Mexiku

Drabble: 

Tradičním nápojem v Mexiku je pochopitelně tequila, té jsem ale nikdy nepropadla. Zato víno, to je jiná (dvacet let strávených na vinobraní ve Francii se musí někde projevit). Takže zatímco většina výpravy likviduje litrové lahve Jimadora jak na běžícím pásu, já s kamarádkou horalkou po večerech testujeme různé druhy vína – mexické má kvalitu kolísavou, ale nachází se tu i dostatečný výběr kvalitních dovozových z Chile, za velmi příznivé ceny. K tomu zdejší výborné kozí sýry, případně olivy, co víc si lze přát.

Nezanedbatelným pozitivním vedlejším efektem těchto nevinných dýchánků byla dohoda ohledně výletu do Paříže, kde budeme v degustaci pokračovat.

Závěrečná poznámka: 

AN: Jimador je oblíbená značka tequily, levná a (prý) kvalitní.

Uč se, hochu, moudrým býti!

Drabble: 

Slyšet!

Závod s časoprostorem. Nic tu nedává smysl. Jako nedomyšlená počítačová hra.

Mlýn!

Div se nepřerazím o nečekanou překážku. Nutí mě zrychlovat, ty hlasy v mé hlavě.

Blýskat se!

Nade mnou jsou stroje. Před sebou mám bránu, zaheslovanou. Jak je to dál? Plynout? Náraz. Špatná odpověď. Plýtvat? Sakra, otevři se!

Polykat!

Pouští mě do dalšího levelu, děsivějšího než ty předešlé. Nesnáším skákačky, pot ze mě stříká na všechny strany. Takhle švihlej sen jsem snad ještě neměl. A další bizarnosti čekají. Překonávám je.

Pelyněk!

Už vidím cílovou čáru. Vysvobození! Jen nepolevit!

Plyš!

Gratulujeme Vám. Právě jste zvládl vyjmenovaná slova po L.

Závěrečná poznámka: 

Lze si poměrně živě představit, jak se asi dnešní mladí pařmeni podvědomě připravují na testy. Sama si vzpomínám na svou nervozitu před prověrkou z němčiny, kdy po mně v noci někdo ve stínu házel písmena a nad hlavou mi prolétávala německá slovíčka :-D Výsledek byl dle očekávání… měla jsem okno :-D

Obrázek uživatele angie77

Copak kaktusy, ale pelyněk...

Drabble: 

Poloostrov Baja California

Den první
„Páni, to je ale obrovský kaktus! Jak dlouho asi roste?“ dumáme okouzleně.
„A co teprve tenhle. Pojďme se u něj vyfotit, je nádherný,“ jásáme a dereme se k němu trní netrní.

Den třetí
„Jako dobrý, ale mohlo by tu růst i něco jiného, ne?“ rozhlížíme se.
„Tamhle teče řeka, tam musí být něco zelenějšího,“ doufáme… marně.

Den pátý
„Zatracenej připitomělej píchavej prevít! Zničila jsem si o něj kraťasy!“ nadávám.
„Kaktusy! Všude samý kaktusy. Hnus šedozelený,“ prskáme kolektivně.

Den sedmý
„Jsou i u jezera…“ zoufáme si.
„Prosím… cokoli jiného… Třeba pelyněk,“ modlíme se.

Čas změnit lokalitu…

Krize s puberťákem

Úvodní poznámka: 

Dnes mi to opravdu nemyslí a téma nikde. Čili se přiznávám, že toto je tak nějak moje reakce na dnešní den a zoufalý výlev a snaha o bod. Nic víc.

Drabble: 

Jsem zoufalá. Jsem totálně zoufalá ze své trapné pubertální patnáctileté dcery. Řekla bych, že už jsem snad zkoušela úplně všechno. Už ale nevím co s ní, jelikož nic nezabírá.
Zkoušela jsem to po dobrém. Hodiny a hodiny jsem do ní hustila moudra o životě a ona stále hledala svůj mozek na druhé straně hlavy. Sebrala jsem jí telefon, řešila to zákazy, dokonce u nás proběhlo i násilí, ale už od prvního roku svého života zkouší nejspíše hru Kdo z koho.
Vše bylo bezúspěšné.
Možná by potřebovala zjistit jaký život ve skutečnosti opravdu je.
Vyřešeno.
Dostane dnes místo večeře pelyňkový čaj.

Květomluva

Úvodní poznámka: 

Hurá, hurá, konečně na počítači. To se mi to píše. Místo dvaceti minut mi to trvá pět, když je dobrá inspirace.

Drabble: 

Nevím jak to mají ostatní, ale některé osoby z mé rodiny mají pro mě pocitově blízko k určitým rostlinám. Třeba moje mamka je růže. Nejen proto, že je ráda dostává, ale protože je taková odtažitá a v případě potřeby vystrčí své trny. Tatínek byl jako slunečnice, majestátně se tyčil v krajině, nešel přehlédnout a byl srdečný a přívětiví. Ovšem třeba jedna z babiček mi nejvíc připomínala pelyněk. Navenek to vypadalo celkem v pohodě a normálně obyčejně, ale mockrát mě po návštěvách bolel žaludek a i dnes vnímám, že jsem u ní z vnoučat byla na posledním místě. A dodnes jsem.

Obrázek uživatele Arengil

Zelená víla

Drabble: 

Pelyněk pravý postačí pro prožluklé potěšení pohříchu provinilého pána. Pouhých pět pint pelyňkového pití pomůže překrvit pánev, působit potrat přebytečného potomka. Ponejprv podráždění pokožky, porucha paměti, pochabnutí požeráku, podruhé poškození pajšlu - přichází poslední půlhodinka? Přiotrávený, poleptané půnebí, pomatený puls, pasivně přijímající pochybné požehnání proklínané pramáti pelyňkového patoku, pomlč před pány, prosím, protože předzvěst protialkoholní - později paliativní - péče příliš poděsí průměrného pivaře.
Prastará pramáti pokolení pitoreskních polonahotin petrolejově pableskujících před pianinem, pomyslný plode pelyňkově páchnoucích pixií, proč posloucháš pitomé průpovídky postaršího pijáka pelyňku? Povolej posly půvabně pránické poezie! Pojď, potrestej Palivce, protože pančuje pití, pelyněk pozvolna pozbývá pravosti. Pivaři poznají prd!

Mají oči a nevidí

Úvodní poznámka: 

Ještě jedno nesoutěžní.
Nedalo mi to. Muselo to ven.

Drabble: 

Pořád čekají na Apokalypsu. Na konec světa. Ale neberou ho dostatečně vážně. Než to nastane, přijdou přece různá varování, víme jaká, tak až přijdou, polepšíme se a bude to. Nás se konec světa netýká. My se ještě můžeme opájet pocitem nepřemožitelnosti, než přijdou ta první znamení, bude ještě dost času, my se toho nedožijeme, možná naše děti, no, spíš vnoučata. Nebo pravnoučata. A třeba někdo něco vymyslí.
Nechápou podobenství, nemyslí srdcem, vše berou doslova a proto povrchně.
Apokalypsa již nastala, dávno v ní žijeme.
Zřítila se z nebe veliká hvězda… A jméno té hvězdy je Pelyněk.
Dvacátého šestého dubna 1986.

Ne, nechceme.

Drabble: 

"A kdy ze tu skolu dodelas?"
"Uz jsi dala mikroekonomii?"
"Kdy jdes na statnice?"
"Jak dopadly statnice?"
"Uz jsi inzenyr?"
"A co kluka, uz nejakyho kluka mas?"
"A kdy nam ho predstavis?"
"Hele, uz jste spolu fakt dlouho, kdy bude svatba?"
"No tak kdy ze bude ta svadba?"
"Mas nejvyssi cas poridit si dite, vzdyt ti uz bude tricet?!"
"Vazne? Za nas se deti kojily az do dvou let, myslis, ze to je normalni?"
"Coze, ty jdes do prace? Uz? Manzel s tim souhlasi?"
"Tvuj muz bude na materske? A nemuze to ohrozit vyvoj ditete?"
"Nejakou radu ode mne, nechcete?"

Obrázek uživatele angie77

Jet lag je prevít

Úvodní poznámka: 

Nahrazuji téma č. 1 - Desátá hodina odbila, lampa ještě svítila

Drabble: 

„Je čas jít spát.“
„Je čas vstávat.“

Časový posun je prevít a každý ho zvládá jinak.

„Neválej se, už je bílý den!“
„Jsem ospalá. Celou noc tu někdo řval…“
„Celou noc? Zalezla jsi v osm, zhasínali jsme v deset. Měla jsi krásných devět hodin spánku, to ti snad musí stačit.“

Nestačilo. I z toho plynula nedorozumění…

„Co podnikneme večer?“
„Já jdu do postele…“ doprovodila slova výmluvným zívnutím.
„Zase? Nemáš spavou nemoc?“
„Den byl náročný.“
„Možná pro řidiče, my ostatní se jen vezli. Je to nádherné městečko, byla by škoda ho neprozkoumat. Tak pojď,“ snažila jsem se argumentovat.
„Jsem pekelně unavená!“

Obrázek uživatele Evangelista biolog

Rodinná oslava

Úvodní poznámka: 

Měla jsem opravdu velké dilema, jestli budu psát o tom, jak jsem se loni mořila s Královnou cest a Dobře naloženým tučňákem, nakonec jsem se ale rozhodla pro situaci, kterou zažívám na všech rodinných setkáních.

Drabble: 

Neklidně poposedávám. Cítím se dost nekomfortně. Uvažuju, jak dlouho ještě musím čekat, aby bylo společensky přípustné, že si dám skleničku vína. Nebo dvě. Tyhle situace vážně nezvládám.
„Tak, jak to máš s kluky? Už sis někoho našla?“ zaměřila nyní moje babička pozornost na mě. A jéje, už je to tady.
Než stihnu odpovědět, vloží se do toho teta: „Prosím tě, mami, ona má teď plnou hlavu maturity. Že?“
Nasazuju poněkud křečovitý úsměv a pokouším se používat jen zdvořilé očekávané fráze. Vydechnout si můžu až po chvíli, když se vymluvím na toaletu.
Jsou věci, které bych u rodinného výslechu nejradši vynechala.

Závěrečná poznámka: 

Protože v určitém věku se vaše osoba pro vaše (vzdálenější) příbuzné smrskne pouze na témata maturita (popřípadě škola) a osobní milostný život ("Tak co, drahoušku, máš už nějakého amanta?")

Obrázek uživatele L.P.Hans

Babička

Drabble: 

„Maminko, maminko! Podívej, co jsem napsal.“
Chlapec přiběhl za maminkou do kuchyně, kde připravovala nedělní oběd.
„Copak to máš?“
„Povídku jsem napsal.“
„A není nějak krátká?“
„To je drabble, povídka o sto slovech. Na internetu je taková stránka, kam lidi posílají svoje drabble a každý den je tam nové téma. Celý duben to tam běží.“
„No to je pěkné. Ukaž to taky babičce, určitě bude ráda.“
Jiříček Pohl odcupital do obývacího pokoje, kde seděla babička Věra. Ta vše slyšela z kuchyně a ani nezvedla oči od pletení.
„Tyhle aféry každého jen otravují. Já bych všechny ty drabble a témata zakázala.“

Obrázek uživatele angie77

O čem se nemluví

Drabble: 


„Proč jsi nešel s námi?“ ptá se ta nejvstřícnější udiveně.

Opět otázka, která rozpoutala bouři…

„Kam? Vždyť jste mi nic neřekly! Zase jste se ztratily a já vás pak jak debil hledal. Prochodil jsem půlku města…“
„Bavili jsme se přece, že jdeme do té hospody hned vedle ubytka, že vypadá sympaticky.“

Snaha o racionální dialog…

„To jste možná řešily mezi sebou. Pořád si něco špitáte, ale mně nic neřeknete!“
„Nebude to spíš tím, že blbě slyšíš?“

Udeřil hřebíček na hlavičku - aneb empiricky testováno, nepřiznáno…

„Jasně! Vy šeptáte a nakonec je to ještě moje chyba!“

Některá témata jsou očividně příliš citlivá…

Obrázek uživatele Taarg

Dovolená

Úvodní poznámka: 

Náhrada za Příjemné dny.

Drabble: 

Kristýna se válela se na pláži s nohama od sebe. Manžel byl opodál, ale snažil se být na kilometry daleko.

Bylo mu trapně - proč se musí tak ukazovat? Jako jasně, jsou v Řecku, nuda pláže jsou v dnešní době normální, ale proč zrovna Bohyně musí lákat všechny chlapy v okolí?

Odkašlal si.

"Už zase to musíme řešit? Neslíbil jsi, že budeš normální? Nikoho nesvádím."

"Jsem nic neříkal, asi mám kašel, to mě nejspíš dráždí sůl, je jí tu všude plno."

Věděla, že se pánové dívají. Líbilo se jí to. Teď neškodný flirt a večer... Večer bude tma, to se nepočítá.

Konverzace

Úvodní poznámka: 

Snad posledni drabble psane na mobilu. Zitra se konecne vracim domu. Ale jsem hrda na to, ze jsem to zvladla a nevynechala zadne tema.

Drabble: 

Člověk je tvor společenský, což znamená, že více či méně vyhledává společnost jiných lidí. V takových případech se nevyhne konverzačním tématům. Obzvlášť v případech, kdy se daní lidé neznají dostatečně dobře, často vstupují do hry takové výplňové témata jako počasí, sport nebo politika. A některá témata by se měli rovnou zakázat, neboť je skoro jisté, že se při nich lidé pohádají. Jako by zvítězit v rozhovoru, který politik je větší blbec, byla nějaká výhra. Možná má člověk nějakou vnitřní potřebu být nejlepší, ale jsou rozhodně lepší místa, kde to může dokazovat. A uplně nejlepší je být spokojený sám se sebou.

Nedorozumění

Úvodní poznámka: 

Nahrazuji téma číslo 6. Naostro.

Drabble: 

Nemohli se dočkat. Už na to čekali týdny. Teď stáli za oponou a opakovali si texty. Martin si opakoval noty, které měl zahrát na své kytaře, Alena zase text, který měla zazpívat. Tentokrát to bylo naostro. Už žádné zkoušení, tentokrát před sebou měli průměrné diváky. Vstali a vyšli zpoza opony.

Po chvilce se něco pokazilo. Jeden divák po nás hodil jakousi krabičku a teď se strhla vlna. Lidé začali po nás házet všelijaké věci a my jsme museli utéct za oponu.

Teprve teď jsem zjistil, že ten divák, co první něco hodil byl můj přítel a ta věc byla bonboniéra.

Závěrečná poznámka: 

Nic moc mě nemohlo napadnout a tak jsem napsal tohle.

Ano nebo ne?

Drabble: 

„Za domácí úkol máte sloh v rozsahu dvou stránek. Bude to podrobný a srozumitelný popis.“
„Jakože návod pro blbý, jo?“
„A popis čeho jako?“
„Libovolné téma. Ale bude to gramaticky i stylisticky správně a musí to dávat smysl. Jasné?“
Čert mi byl ty puberťáky dlužen, pomyslela si při odchodu ze třídy.
Totéž si pomyslela při četbě jejich slohů. Nenápaditá témata, nudné zpracování. Hrubky. Pouze jedna práce ji opravdu zaujala. Jak vyrobit doma výbušninu... Autora nechala úkol přečíst před celou třídou.
Některá témata by měla být tabu, pomyslela si o pár dní později, když na místě školy zel jen obrovský kráter.

Leginy

Úvodní poznámka: 

To si tak pisete drabble pomalu a bolestive na mobilu, kdyz kolem vas proleti hlaska, ktera se tak hodi na tema. A pak ji pulku zapomenete.

Drabble: 

Babička prohližela letáky a jiné reklamy, když znenadání prohlásila: “letos budou moderní legíny pro muže.” Do toho můj muž rozhodně prohlásil: nevím, kdo to teda bude nosit, asi chlapi, co nemají přirození. Při představě, že si to oblečou muži naostro, jsem propukla v hlasitý smích.

Nemám nic proti mužským legínám, ať si každý nosi, co chce, ale doufám, že zafunguje aspoň trochu autocenzura. Nebo že by se ženy mohly lépe rozhodovat už na prvni schůzce, zda jim daný muž stojí za hřích.

Protože chodit na ostro může být fajn jen v případě, že je svrchní oblečení pohodlné a nikde netlačí.

Obrázek uživatele Naughtilus

That one spring at a music festival...

Úvodní poznámka: 

I wish this was fiction and not a cruel reality that I had witnessed with my own two eyes.

Drabble: 

The stage is finished. The gym hall's been transformed into a rock venue. Almost everything's ready for the evening's music festival. They sent me to pick up last few props. I don't mind. I love driving J's old Ford Transit. The rattly diesel comes with a built-in smokescreen for cops.
When I come back, the other guys are goofing off. There must've been some leftover beer bottles from yesterday, because K's hanging from the gymnastic rings. I just hope he doesn't...
Yep. He's wearing that kilt proper. Excuse me while I go looking for bleach to pour into my eyes.

Závěrečná poznámka: 

He really did a flip and almost fell.

Obrázek uživatele Urrsari

Cenzúra

Drabble: 

Ako dietko kresťanskej základnej školy som bola s konceptom "škodlivých" látok v kihách oboznámená. Varovaná, že konzumácia určitých diel môže ohroziť spásu mojej večnej duše, som sa zdráhala siahnuť po prvom diele Harryho Pottera. Je tam čarodejníctvo a kliatby a zaiste bohorúhačstvo!

O pár rokov neskôr, keď som zhltla všetky mne dostupné fantasy knihy, vrátane Harrho Pottera, som zistila, že tam nie je nič také. Aha, okrem odporu voči systému, ale úprimne, to mi napadlo až o ďalších pár rokov.

A teraz sa len smejem na tom, čo by si ctihodné sestry mysleli, keby poznali význam slov Snarry a Drarry.

Závěrečná poznámka: 

Zase, nič proti veriacim, ale toto je smiešne... kým si nespomeniete na fake news a Fox News a smiech vás prejde. BEZ NÁROKU NA BODÍK!

Obrázek uživatele angie77

Hasta la vista

Drabble: 

Mexické dobrodružství zvolna končí. Včera jsem dolaďovala chybějící nákupy – většinu jsem sice zvládla v Teotihuacánu (je příjemné, když čumíte na majestátní pyramidy a do toho vám prodejci za směšné peníze nabízejí hromady zajímavých věcí), ale ještě mi něco chybělo. Super barevné deky (mám doma zatím jen tři), neméně barevné kabelky, tequilu (těch sedm litrů od minula už se pochopitelně vypařilo) a v neposlední řadě pálivé omáčky. Ty tu prostě umí. Je to ostrá země s ostrými lidmi a ostrým jídlem. Takže se mnou domů jede celé barevné spektrum pálivek.

A nezbývá než říct – hasta la vista, México. Já se vrátím!

Obrázek uživatele L.P.Hans

Ještě sklenku

Drabble: 

Ó pane prezidente,
však si ještě sklenku vemte.
Vy si to zasloužíte,
že občanů si ceníte.

Dobrý dáváte vzor,
kavárně na vzdor.
Vybrané chování,
ne jak ti jiní páni.

Ó pane prezidente,
však si ještě sklenku vemte.
Vy si to zasloužíte,
že občanů si ceníte.

Rusku se pokloníme
však se za to nestydíme.
Nenechají nás v kaši,
páni v tancích jsou naši braši.

Ó pane prezidente,
však si ještě sklenku vemte.
Vy si to zasloužíte,
že občanů si ceníte.

Ale pozor dejte,
ostražitost mějte.
Teď se chcete mocí opít,
ale musíte jednou pryč jít
Po dobrém pití,
budete kocovinu míti.

Zdena

Úvodní poznámka: 

Omluvte, prosim, diakritiku, zblaznila se mi horni radka klavesnice. Diik

Drabble: 

“Jee, ahoj, Zdeni, jak se mas? Co skola,furt te to bavi? A v praci taky v pohode? No a co Lukas, uz se budete brat? Predstav si, ze zacnu pracovat u vas, a sef mi taky nabidl sluzebni byt, tak poznam i toho tvyho frajera. Akorat jsem si myslela, ze mate sluzebaky na Dejvicich?”

“Noooo, mame jich vic. Mam se dobre,vsechno klape,MOC se tesim, az budeme kolegyne i sousedky.”

“Ja taky, rada jsem te videla, papa.”

*

Jen co se Zdena vratila do azylaku, pohladila kocoura, nacala cokoladu a sedla k pocitaci. Nastal cas zmenit okruh kamaradek. Hned.

Obrázek uživatele winterpool

Příchodový rituál

Úvodní poznámka: 

Asi to dnes zvládneme bez ruštiny.

Drabble: 

Zadní ulička, temná noc. Vítr něžně počechrává hromádku odpadků. Lepkavá dlažba tlumí kroky. Opatrně, opatrně.
Nahoru po schodišti dolů, dveře. Čekat.
Čekat.
Čekat.
Pak se dveře otevřou - jen aby byly zastoupeny horou svalů.
“Ty seš novej,” zaburácí odkudsi z výšky, kde lze tušit obličej. Není to otázka - samozřejmě o tobě vědí. Máš portfolio, kreslíš cokoliv, ilustruješ knížky, otiskují tě časopisy.
Vědí o tobě.
Ale - musíš se prokázat.
Otočíš dlaň pravé ruky. Je tam. Inkoustová šmouha pod kůží a s ní bolavá vzpomínka na neopatrné hmátnutí po hrotu kaligrafického pera.
Hora zamručí a ustoupí.
“Bratře. Vítej do Spolku Přepracovaných, sekce kreslíři.”

Závěrečná poznámka: 

Tohle bylo inspirováno skutečnou debatou na twitteru, kde si kreslíři komiksů vzájemně ukazovali fotky svých "accidental ink tattoos" různě na dlaních a prstech, která si způsobili přesně tím výše uvedeným způsobem.
Jo, je to rizikové povolání, a navíc jak nějaká sekta!

(Poznámka 2 - jasně, že přechodový rituál. Dovoluju si v názvu drabble maličkou hru se slovy, pardon za to)

Obrázek uživatele Naughtilus

We're all fakes in the end

Drabble: 

I laughed when she asked me to help her create a fake identity for some internet whatsit. We all use fake identities, I told her, every day of our waking existence. We create a new person, new identity, by showing the world only what we want it to see, all the time. When was the last time you bared your entire self to anyone? Have you ever? Is there anyone in the whole wide world who knows the real you, with everything that it entails? We're all fakes in the end. And some may even not bare themselves to themselves.

Závěrečná poznámka: 

I may or may not have been intoxicated while writing this. Cheers.

Obrázek uživatele Lejdynka

Křest ohněm

Drabble: 

Ruce umouněné šedivým prachem, kolena děravá na povrchu látky i pod ní, kůže na rukou rozdrásaná, krvácející, při každém pohybu katův šleh.
Není kam se schovat. Ať je krok sebeopatrnější, závan vzduchu sebenepatrnější, všechno slyší, všechno vidí, cítí, není úniku.
Oči černočerné, pichlavé, nelidské, nic v nich nevyčteš, nic nevíš.
Kdy to přijde?
Jak kapky vody na hlavu mučeného... jenže ostny.
sek.
sek.
sek.
sek.
A pak - to, co ti je milé, kácí se a padá...

Tohle, vážení, naprosto rozhodně není kotě, které mi nejdřív zdrápalo ruce do krve a pak mi okousalo drahou italskou koženou kabelku, ale jaderná katastrofa!

Závěrečná poznámka: 

Jsem si naprosto jistá, že to fakt není kotě, ale praštěný pometlo, nejchlupatější a nejlínatější kožich na světě, apokalypsa na čtyřech nožičkách a neštěstíčko v kožíšku.

A ano, je to moje první kočka. :)

Pravda a lež

Úvodní poznámka: 

Psano v rychlosti na mobilu, v casovem presu. Takze mohlo by to byt i lepsi.

Drabble: 

Občas člověk nechce být sám sebou a hledá nějakou osobnost, za kterou by se mohl schovat. Někteří lidé to berou jako hru, jiní jako nutnost, ale výsledkem je většinou nějaká falešná identita.

Děti a zvířata však mají celkem zajímavou schopnost vycítit vaše pravé já. A ačkoliv se je snažíte přesvědčit, že nemluvíte sprostě, nepomlouváte sousedku a vztahy s partnerem jsou ideální, tak ty malé potvůrky poznají, kdy nemluvíte pravdu.

A pak se zeptají na takové otázky v tu nejhorší dobu, že nevíte, jak to zamluvit, zaručeně zčervenáte a lidé kolem budou dusit záchvat smíchu.
Inu lhát dětem se vážně nevyplácí.

Alkohol

Úvodní poznámka: 

Pisu a vkladam z mobilu na dovce, tak snad jsem neprehledla chybu ve znamenkach.

Drabble: 

Rodičovská dovolená je někdy pěkná dřina,
nervy v kýblu, únava a starosti,
večer trochu klidu u láhve vína,
dopřát si film, knihu nebo trochu volnosti.

Pak často člověk ráno po vínu touží,
zahnat ty hrozné chvíle rychle chce,
jenže závislosti, rychle se množí
a dnem se snadno a jistě propije.

Pak v další fázi morální kocovina,
kdo je víc, dítě nebo trocha klidu,
jenže ta změna je ráda líná
a snadné je zůstat v lihu.

Mít dítě je krásné, dej však pozor,
i když ho miluješ nejvíc jak umíš,
aby ti zůstal osobní prostor
nebo se z toho zajisté zblázniš.

Píseň věnovaná nejkrásnějšímu období

Úvodní poznámka: 

No tak jsem to dala dohromady. S formou nejsem úplně spokojená, ale čas pokročil, tak to tak nechám.

Drabble: 

Rádo ke mně přicházíš poněkud nevítáno,
jako když noc příliš brzy vytlačuje ráno,
a tvůj první paprsek mou duši nehřeje,
protože v mysli mám jen mráz a závěje.

Nakonec to každým rokem nikdy jiné není,
po prvních dnech nezájmu nastane okouzlení,
když na stráních se fialové kvítky rozvoní,
když se třešně pod záplavou květů nakloní,
když v hájích modré z nebe na zemi vykvétá
a větvemi se zeleň prvních listů proplétá.

Toužím k tvojí poctě píseň chvály pět,
a toulat se a pozorovat omlazený svět,
jenomže tvému vábení se nesmím zcela vzdát,
vždyť dokonce i na jaře je nutné - pracovat.

Závěrečná poznámka: 

Je to asi divné, ale já mám prostě na začátku jara vždycky takové rozporuplné pocity - potřebuju ke štěstí všechna roční období, a když si neužiju zimu, nemám náladu ani na jaro. Takže někdy to jaro přijde na můj vkus moc brzo a potom nějakou dobu nemám zájem. Ale nakonec se stejně vždycky nechám znovu získat.
No a pak se mě zmocní tak, že bych nejraději se vším flákla a jen si užívala všechny ty jarní krásy... a to samozřejmě není správné, protože povinnosti jsou povinnosti. Takže nastupuje morální kocovina.

Obrázek uživatele TimeGirl

Táborový splín

Úvodní poznámka: 

Tři turnusy dětských táborů za sebou jsou popravdě sebedestruktivní způsob vydělávání peněz. Nula z deseti hvězdiček. Nedoporučuji.
Mou falešnou identitou je hodný instruktor.

Drabble: 

Hodím sebou na pohovku hlavou napřed. Tvář pohřbím v polštářích a tiše zasténám. Přísahám, že toho mám dost. Myslím, že jsem tak unavená, až ztrácím kontrolu nad vlastními končetinami.

Další turnus už přece nemůžu zvládnout. Nevím, jestli ještě vydržím poslouchat očividně vymyšlené dětské historky. Když ti démoni v lidských tělech budou zase skákat do té stoky za táborem, asi se zblázním. A přísahám Bohu, jestli si budou navzájem solit sladká jídla, poženu je okolo tábora, dokud nepadnou únavou. Zpropadené lidské larvy.

Důležité ale je, říct rodičům, kteří si přijeli pro své poklady, jak hodňoučcí jejich smraďoši byli. Aby vás nezlynčovali.

Obrázek uživatele galahad

Trolia farma

Drabble: 

Diskusia k článku: „Varte zdravo s brokolicou“
Daphne_532: jasné, brokolicu ráno, večer, napoludnie! zelený zázrak!

Diskusia k článku: „Na Liptove diviak vyhrabal poklad“
1Birithon: super, že to odovzdali. málo je takých.

Diskusia k článku: „Jednorazové plasty budú zakázané od Januára 2021“
Daphne_532: eu sa príliš stará sa do vecí
1Birithon: presne tak!

Diskusia k článku: „Je Rusko hrozba?“
Daphne_532: zase rusofóbia.
1Birithon: len rusko je naša budúcnosť!

Diskusia k článku: „Protestné zhromaždenia zaplavili ulice miest po celej krajine“
Daphne_532: sorošove deti!
1Birithon: ohlúpnuté davy, ulica nám rozkazovať nebude!
Barkinka: nech idú voliť a nebliakajú v uliciach, takto sa demokracia nerobí!

Stránky

-A A +A