Targoviště.
Vesnice světa, město knížecí.
Splývajíce staré a nové pořádky, běžet lze dějiny viděti.
Možná.
(Pokud to tedy všechno byla pravda.)
Trh.
Tu ten, tu tam, hop sem, šup ven, náměstí kokrhá, bučí, mečí, ječí, křičí, pláčem a smíchem unavené k smrti.
Spěchem a shonem krouží stín v bohatém oděvu, předstíraje, že je chudý. Vybírá si. Kde koupí, a od koho.
Trh.
(Nakoupil dobře, zdarma.)
Pečlivě zašněrovanou odhaluje jediným škubnutím, tkanice se omotají kolem bezvládných, sladkých prstů, rozpraskaných sny a přáními býti něčí paní.
Trh.
Krk se nahýbá do strany, otevřená rána krvácí slzami s chutí zinku.
Trh.
Vrh.
Smrt.