Doktor s ním chtěl mluvit ve vedlejší místnosti. Slyšel kašel své dcerky i přes dveře.
"Má tak měsíc," doktorova slova zněla jako ortel. Zahleděl se oknem na les, o kterém se slýchalo tolik věcí.
V lese našel vědmu. Vyschlou, bezzubou, páchnoucí stařenu.
Udělal, jak pravila:
Na sever pošli tři: orla, medvěda a vlka.
Na jih pošli dva: rysa a divočáka.
Na východ jdi sám.
Dcerku uložil na nosítka do lesa, prý tam musí být. Kamínky se starobylými symboly položil na sever a na jih. Ze západu přišel, na východ odejde. Ještě se na ni naposledy podíval. Tušil, že se nevrátí...