Sotva se trojice hrdinů vymotala ze spárů autorova záměru, zamířili na sever, protože to je vždycky dobrý nápad.
Prošli zahradou živých květin, hřbitovem mrtvých kamenů a hned za perníkovou vesničkou počali vystupovat na nejvyšší kopec, jaký kdy Edvin viděl. Z praktických důvodů mu říkali Hora osudu a z jejího dekorativně soptícího vršku spatřili celou říši divů jako na dlani. Okraje, pokud vůbec nějaké měla, ležely v nedohlednu, ale to, co viděli, jim vyrazilo dech. Růžové sady, kroketová hřiště, palác jak z reklamy na Disneyho, nějaký ten temný les pro atmosféru, moře...
Akorát moc nechápali, proč je to všechno z Lega.