Království ostrovů

Obrázek uživatele Tess

34. Vysoká hra

Povídka: 
Úvodní poznámka: 

Varování: 15+ ale nic hroznýho!

Obrázek uživatele Tess

33. Vysoká cena

Povídka: 
Úvodní poznámka: 

V kapitole se objevuje bůh z mašiny.
A taky malý, ale přece zvrat :D

Obrázek uživatele Tess

32. Trocha té kreativity

Obrázek uživatele Tess

31. Otázky a odpovědi

Obrázek uživatele Tess

30. Cesta do ráje

Obrázek uživatele Tess

29. Trocha té romantiky

Povídka: 
Úvodní poznámka: 

Mládeži přístupné!

Obrázek uživatele Tess

28. Vzhůru na palubu

Povídka: 
Úvodní poznámka: 

Tahle část se mi psala nějak dobře...
Vran, Sejček a nástrahy civilizace :)
Bonus: Zkuste si tipnout, kolik různých map jsem měla kvůli téhleté kapitole otevřených najednou :D

Obrázek uživatele Tess

27. Nedůležitá odbočka

Povídka: 
Úvodní poznámka: 

Roadtrip pokračuje...

Hlásím, že jsem v kapitole dle zadání něco rozpůlila :D

Obrázek uživatele Tess

26. Něco se mění, něco zůstává

Povídka: 
Úvodní poznámka: 

Jednu z těch scén jsem měla v hlavě už docela dlouhou dobu...

Obrázek uživatele Tess

25. Zpod okapu na déšť

Obrázek uživatele Tess

24. Žvanec hýbe světem

Obrázek uživatele Tess

23. Z deště pod okap

Obrázek uživatele Tess

22. Ve spolupráci je síla

Povídka: 
Úvodní poznámka: 

Kapitola, dle zadání, obsahuje retrospektivu.

Obrázek uživatele Tess

21. Uvnitř

Obrázek uživatele Tess

20. Překážková dráha

Obrázek uživatele Tess

19. Plány v plánech

Obrázek uživatele Tess

Království ostrovů 2019

Drabble: 

Vážené publikum, dovoluji si vám prezentovat svůj letošní seriál.
Královstí ostrovů je můj vlastní svět, který už píšu snad... sedm(?) let. Jedná se o stabilizované postapo. Letošní povídka se odehrává sto let "potom".
Vždycky se snažím, aby drabblata byla srozumitelná i lidem, kteří ten konkrétní vesmír neznají.
V posledních letech píšu drabblata na pokračování (taky když už je drabblat z jednoho světa přes stopadesát, začíná vznikat celkem velký bordel!)

Seriál si můžete přečíst buď zde (odkaz na první drabble, následujte šipky) nebo na Livejournalu vcelku.

Item si dovoluji zapropagovat stejný svět v akci Padesátka, nicméně povídka dosud není hotova. Samozřejmě.

Závěrečná poznámka: 

Tohle bylo sto slov!

Obrázek uživatele Tess

18. Světlo v temnotách

Obrázek uživatele Tess

Dlouhodobý plán

Úvodní poznámka: 

Tak, a je to!
Děkuji všem organizátorům.
Taky děkuji svým komentujícím i svým nekomentujícím čtenářům.
Poprosím všechny nekomentující čtenáře, jestli by nebyli tak hodní a aspoň si tady nekáčli nebo nesmajlíknuli, abych věděla, že četli (sama kolikrát nevím, jaký komentář upustit! :)

Drabble: 

Zídka obkružující chrámovou zahradu potřebovala opravit. Beranovy prsty svrběly touhou po práci s kamenem.
Na to byl snadný lék.
Kameny k němu mluvily, tak trochu odjakživa. Věděl, který se bude hodit do které díry, ještě než ho vzal do ruky.
Práce na pár dnů.
V kapse stále valounek zlata, ale teď prázdný, vyčištěný od magie. Křemen si o ni řekl a pohltil ji.
Na to přišel Badatel.
-Kdybych olemoval cesty křemenem...
-Stejně potřebují spravit. Najdu ten správný křemen...
-A já ho usadím na to pravé místo.

Potřásli by si rukama, ale obě zrovna používal Beran.
Na tom nezáleží.
Jsou tým.

Závěrečná poznámka: 

Je hrozně zvláštní, že mě témata nakonec dovedla přesně k tomu konci, který jsem měla rozmyšlený na začátku. (Chtěla bych napsat něco o člověku, který dělá důležitou práci, ale vlastně si to nikdo moc neuvědomuje... ano, budu psát o cestáři! :D )

<<< Začátek | < Předchozí | Konec

Letošní drabblata z Ostrovů mimo příběhovou linii:
Óda Vzpomínka na krásu
Komiks Jedinečnost je relativní

Letošní drabble mimo Ostrovy:
Dohořeno jest (pokud máte rádi katedrály :D )

Pro fanoušky Ostrovů též doporučuji delší příběh z Padesátky (stále se píše!) Hraniční země

Obrázek uživatele Tess

Ozvěny

Úvodní poznámka: 

Bez nároku na bodík (moje druhé na toto téma, ale první na toto téma a zárověň na Ostrovy.)
Fascinuje mě, jak se nakonec všechno (samozřejmě za pomoci kačenky) dává dohromady. Byť dada, snad se zde aspoň trochu ozřejmí, co se to vlastně dělo...

Drabble: 

Tam dole
volá volá stále hloub
zlato
takový odlesk nemá nic jiného
vynést ho nahoru v paprscích Slunce odlesky tančí
zlato ten drahý kov
sleduj žílu tam dolů dolů
pod Zónu
magie
vyrazila z kořenů Země když rozbila pouta
pro zlato
dolů
vynést nahoru
vynést magii, nevadí
stejně tu je
Zóna.
Volá
chce nahoru
kameny nikdy nemlčí
hučí.
Rozumíš mi? Dotkni se mě
buď se mnou
vynést nahoru a přitáhnout víc
ke mně.
Nepustím.
Jsem magie
jsem zlato
dolů dolů
volám
pojď.
Jsi můj.
Spolu
ty a já
zlato, bohatství, život.
Vezmu.
Není důležitý.
Ty slyšíš.
Jsi můj.
Neodcházej!
...
Odešel.

Obrázek uživatele Tess

Centrum rovnováhy

Úvodní poznámka: 

Vůbec zajímavé, jak se mi nakonec témata dobře složila...

Drabble: 

Kamenná zídka obkružující chrámovou zahradu se konečně objevila na dohled.
Potřebovala by opravit.
Vůně květin, tak uklidňující.
Tiché nádvoří.
Šestkrát sedm schodů, ten lichý rozhodí krok.
Tady najdou odpovědi na všechno.
Beran... i Badatel.
Rezka se vydá na zpáteční cestu. Po dobré večeři a poklidně strávené noci.
Zase doma.
Chrám i mniši vypadají pořád stejně. Jako by se život zastavil. Třeba se to tady opravdu stává.
Včely tiše bzučí.
Kočka se vyhřívá na sluníčku, co nejplacatější, aby pohltila co nejvíc tepla.
Ta taky zná odpovědi na všechno.
Některé odpovědi jsou jednoduché.
Proč nesmím do zadního pavilonu?
„Stavíme tam počítač, Rezko.“

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Tess

17. Perný den

Povídka: 
Úvodní poznámka: 

Po minulém týdnu a mohutných rozhovorech dnes něco poněkud jiného.

Obrázek uživatele Tess

Střed světa

Úvodní poznámka: 

Idiot tam sice patří, ale obsadil mi drahocenná slova a to mu nedaruju :D

Drabble: 

Beran už byl schopný pohybu. Jen ne sám. Motal se. V kousku své hlavy cítil přítomnost, kterou dlouho byl.
Temnotu porazili spolu.
Badatel.
Je to dobrej chlap.
Asi budeme kamarádi.

Překvapivě, cestou narazili na známého.
Seděl na cestě, takže ji úspěšně blokoval, a svačil.
„Á, vás dva jsem dlouho neviděl. Taky do Chrámu?“ přivítal je.
„Ano,“ odpověděla Rezka.
„Ani tam nemusíte. Zavolali totiž mě.“
„Aha.“
„Jestli máte něco k vyřízení, jsem váš člověk.“
„Nepovídej.“
„Jasně, co bych neudělal pro tvoje hluboký voranžový voči, zlato.“
Rezka si povzdechla.
„Vrane... povím ti to jednoduše. Jseš milej. Ale odstraň se mi z cesty.“

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Tess

Návrat

Drabble: 

Badatel bojoval, už od okamžiku, co se probudil a vybral si jméno. Bojoval se šílenstvím, temnotou, pokušením. S tušeným stínem minulosti.
Bitva většinou zuřila hluboko v podvědomí. Otevíraly se mu staré vzpomínky, nejdřív zřídkakdy, pak každým dnem. Zprvu vítal pocit, že někam patří, že se nevznáší v prázdnotě.
Pak si ale uvědomil, že se začíná ztrácet. Vzpomínky určují osobnost, byl Badatel, ale toho začínal potlačovat ten druhý.
Nechtěl to.
Zadusat ho do země...
Zrušit...
Zabít!
V posledním vzepětí vzdoru ho pohltilo vražedné šílenství.
Nemohl mu dát volný průběh. Nenechala ho. A stín byl příliš silný.
Badatel prohrál...
Beran otevřel oči.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Tess

Utajené hody

Drabble: 

Zkratka je dovedla přímo k vědecké stanici. Začínalo svítat, když byla zásilka úspěšně předávána, v oboustranné naději, že je kompletní.
Zpečetili předání vlažným čajem, povinně se obdivujíce generátoru.
„Ještě máme pravý čaj – pro zvláštní případy.“
Ze tří hrníčků se kouřilo.
Asi se jednalo o zvláštní případ.
„Poštu vezmu cestou zpátky,“ dopila Rezka. „Teď mám jinou zásilku.“
Její společník jí dělal starosti. Když vbíhali do Gerasdanu, zase se začal motat. Čím dříve dorazí do Chrámu, tím lépe.
Necelé dva dny cesty, při troše štěstí jeden. Nahoru do kopců, kolem jednoho, druhého, třetího jezírka, stále dál.
Než dorazili k šestému, přišla krize.

Závěrečná poznámka: 

Jo, horská oka, to je prevít! :D

<<< Začátek | < Předchozí | Další >

Obrázek uživatele Tess

Na pokraji vyhoření

Drabble: 

Byl na konci sil, a to už dlouho. Staral se o provoz nemocnice, s tím začal. Pak na něj hodili i veřejné osvětlení. A v několika posledních letech taky provoz počítačového střediska.
To je na jeden malý přetížený generátor prostě moc.
Kromě toho do něj lili vysloveně podřadný materiál.
Není divu, že se začal kuckat.
Potřeboval urgentní opravu... naštěstí díly prý už jsou na cestě.
Byl stroj, takže neměl dilema, jestli se má radovat, nebo si zoufat.
Jeho údržbář, který kolem něj poletoval, dilema neměl. Naopak, začal slušně nadávat.
Univerzální klíč je zcela jistě úžasná záležitost... dokud neobjevíte pětihranné šroubky.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Tess

Smolný den

Drabble: 

Alespoň se do Chrámu dostaneme opravdu rychle, pomyslela si.
Brašnu nesla sama. Svého spolucestujícího znala, ale nevěřila mu. Nemohla si to dovolit. Bůh ví, co s Přeměněným provede druhotná infekce.
Zásilka byla příliš důležitá.
Téměř letěla kupředu a sluchem kontrolovala, jestli její kolega běží za ní. Do kopce, z kopce, kámen skrytý ve stínu přehlédla.
V pádu chránila brašnu vlastním tělem, takže citlivým součástkám se nic nestalo. Jenže... povolilo zavírání a ven se vysypala přehršel méně citlivých součástek.
Tiše zaklela a podívala se na to nadělení. Na cestě (naštěstí hladce udusané) ležela změť šroubků a matiček.
Doufám, že najdu všechny.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Tess

Jediná možnost

Úvodní poznámka: 

Tak mi nové téma pomohlo rozseknout staré, přesně, jak jsem doufala.

Drabble: 

Zaťukání na dveře.
„Ano?“
„Máme problém,“ oznámil nový příchozí.
„Jakýpak?“ obrátila se k němu mladá žena.
„Bude potřeba doručit zásilku...“
„Od toho tu přece jsem.“
„... do Gerasdanu...“
„Je po cestě, žádný problém.“
„... nejpozději zítra ráno.“
„To jste nevěděli dřív?“
„Holub přiletěl před chvílí, že jejich generátor se začal sypat. Záleží na každé minutě. Nějak ho látají dohromady a my máme...“
„Generátor je priorita,“ přerušila ho. Pak potřásla hlavou a podívala se na pacienta. I on byl priorita. Nemůže ho spustit z očí – co kdyby – ona je tu ochránce... a on Přeměněný. Jenže si nemusela vybírat. Šlo priority sloučit.
„Zvládneš běh?“

Závěrečná poznámka: 

(doufám, že je dostatečně zřetelná časová tíseň, která nutí naše protagonisty k společnému běžeckému výkonu...)

<<< Začátek | < Předchozí | Další >

Obrázek uživatele Tess

Rozsvíceno

Drabble: 

Zamžoural do odpoledního světla. Prach tančil ve slunečních paprscích svítících skrz škvíry v prkenných stěnách.
Nebyl sám.
„Jsi vzhůru.“ Konstatování. Opatrnost v hlase.
„Víš, co ti je?“
„Šok z odeznívající druhotné infekce Zónou, řekl bych.“
„Hm. Kolik prstů?“
Snažil se zaostřit.
„Čtyři.“
„Jaká je rychlost plně naložené vlaštovky?“
„Africké nebo evropské?“
„Asi budeš v pořádku. Teď. Ale radši... radši bychom se měli ujistit.“
„Ujistit se? Jak?“
„Spíš kde. Nedá se nic dělat... musíme do Chrámu.“
Zasténal.
Už zase?
To nestačilo před sto lety?

Moment... Chrám! Tam přece mířil! Aniž věděl, že tam jde.
Dobrá.
Jednou za sto let je akorát.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Tess

Ztráty a nálezy

Drabble: 

Jako by se topil ve studni. Tma. Pocit pádu. Strach a nejistota.
Hlasy, slyšel, nerozuměl...
„Co je mu?“
„Nevím.“
„Můžem ho přenýst na vejminek, je prázdnej. Zavolám Sue, zná trochu bylinky.“
„Díky. Já ho odnesu.“
„Vezmu ti aspoň tu brašnu.“
„Dobrá.“
„Hele... nenecháš nás tady s nim tak, že ne? Přece jen.. je to jeden z vás...“
„Nenechám, neboj.“
Slyšel, nerozuměl... ale pamatoval.
Pamatoval si všechno.
Najednou jakoby se mu rozsvítilo. Oranžové oči, stejné, jako ty jeho.
Byl zpátky, to, co ho dělalo opravdu... jím.
Napůl spal, ale přesto se probudil. Něco ho vytáhlo z temné studny noční můry.
Konečně.

Závěrečná poznámka: 

Stránky

-A A +A