Apokryfy

Předivo textů

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

ach jo, asi mi už hrabe hodně ... (omluvou mi budiž, že o výkladech této pasáže jsem v potu tváře rok psala jeden článek)

Drabble: 

Pokoušely Anděly Vznešeně Očumující Usmívaly se Kradmo
Prováděly Artistické Výkony Opisovaly Úhledné Kruhy
Píšťalami A Violami Obluzovaly Úchvatné Kainitky
Pokukující Andělé Vesele Opustili Úranické Kraje
(Pitomí Andělé Velikou a Oslňující Ukázali Krásu*)
(Prokletí Archonti Vylezli Obcovat Úkradkem Kradou se**)
Prezenty Anektovali Váhající Oběti Úspěšného Krášlení
Pošetilí Ale Vyzradili Obsáhlé Učení Krasavicím
Povily Andělům Veliké Otesánky Úplně Kulaté
Peklu Andělé Vrženi v Ohnivé Útroby Kyselé
Prokleti A Vyhnáni Ohledně Ukrutných Kanibalů
Prší A prší Vytrvale Od Úsvitu Krápe
Plaval Archou Vystavěnou Ohrazen Uprostřed Kvákání
Přistál u Araratu Velice Odpovědně Upustil Kotvu
Atd. atd. atd. (Psát Asociovat Vymýšlet Opravovat Usmívat se Komentovat)

Závěrečná poznámka: 

Jde o záhadný biblický příběh o vztazích mezi „syny Božími“ a „dcerami lidskými“ (Gen 6,1-4), který dále rozvíjela židovská pseudoepigrafní literatura. Etiopská Kniha Henochova (kap. 6-11), z které zde vycházím, vykládá „syny Boží“ jakožto anděly - Strážce. Výsledkem jejich spojení s ženami byli lidožraví obři, kteří způsobili na zemi katastrofu. Andělé ženy naučili i různé znalosti (čarodějnictví, zaklínání, sbírání a užívání kořenů a rostlin), stejně jako rozmanité pochybné civilizační dovednosti (metalurgii, výrobu zbraní a šperků, líčení a zdobení se). Nakonec byli svázáni a uvrženi do temnot nebo do hlubin země, kde čekají na konečné zatracení, zatímco obři se vzájemně pobili nebo zemřeli při potopě a po smrti se z nich stali zlí duchové.
Vina se hází na jednu i na druhou stranu - dle Pirke de Rabi Eliezer to způsobily Kainitské ženy, které se líčily a anděly vyloženě provokovaly.
*Závět Rúbenova, která řeší paradox, jak mohou mít netělesní andělé tělesné vztahy, vykládá pasáž tak, že andělé nesestoupili, jen se ženám, když spaly se svými muži, zjevili v celé své kráse a ve svých skutečných podobách, dosahujících až k nebi. Ženy po nich zatoužily a následkem toho porodily obry.
**Naopak v gnostické verzi příběhu (dle Tajné knihy Janovy) tento problém odpadá, protože andělé - archonti jsou zcela hmotné bytosti; demiurg Jaldabaóth je posílá, aby svedli pozemské ženy a zaseli do nich prvek temnoty. Tito andělé byli ve svých pravých podobách nejprve odmítnuti a ženy oklamali teprve poté, co na sebe vzali podobu jejich manželů.

„Ať Marie od nás odejde, neboť ženy nejsou hodny života!“

Fandom: 
Drabble: 

Pohlédl se na ně. Dvanáct v kruhu, třináctá – Magdaléna - kousek opodál. Petr seděl tak, aby byl od ní co nejdál. Do jeho myšlenek raději nekoukal. A to je ženatý, pomyslel si.
Později z ní udělají nejmilejší učednici; potom obrácenou nevěstku a - za hodně dlouho - i jeho ženu (ne, že by se mu nelíbila, ale co je jim sakra do jeho soukromí? Ať si hledí nauky!). Budou psát apokryfy i tvořit padělky.
Tak dobře.
Ježíš řekl: „Povedu ji, abych ji udělal mužnou, aby se stala živým duchem, mužným podobně, jako vy. Každá žena, která se učiní mužnou, vejde do království nebes.“

Závěrečná poznámka: 

Citáty jsou z 114. logia Tomášova evangelia (v překladu P. Pokorného); nevešlo se, musela jsem to, co říká Petr, nacpat i do názvu. "Padělek" je narážka na nedávno "objevené" Evangelium Ježíšovy ženy (v případě zájmu hodím odkaz).

Vzpoura

Fandom: 
Drabble: 

Už tě štve šéf?
Už tě nebaví na něj pět neustále chvály?
Už se nechceš nechat předbíhat těmi, kdož přišli po tobě, hliněnými nulami, a ještě být nucen se jim klanit?
Už tě nebaví nemít vlastní názor?
Chceš změnit image?
Chceš se naučit přikládat pod kotel?
Přidej se k nám!

Závěrečná poznámka: 

Všechno se to nakonec stejně zvrtlo, ale Crowley si ten starý leták z kdovíjakého sentimentu nechával.

Ten dvaasedmdesátý

téma: otrocká práce

Sotva jsme dorazili do Alexandrie, ještě to šlo. Král nám připravil sedmidenní hostinu. Pak nás však zavřel každého do vlastní cely s dostatečnou zásobou štětců a papyrů. Místo aby mezi nás překlad rozumně rozdělil, rozhodl, že každý musí přeložit Tóru celou …. Pane Bože, to byla práce! Hotová otročina! Když jsem drtil poslední kapitoly, vzpomínal jsem na trápení svých předků v Egyptě, ale před očima jsem měl představu pohostinného stolu krále Ptolemaia a disputací o sporných místech s ostatními nad džbánkem dobrého silného egyptského piva. Potom ale zjistili, že nás to všech dvaasedmdesát přeložilo úplně stejně, a poslali nás rovnou domů.

pozn.: je to o vzniku Septuaginty (LXX), řeckého překladu hebrejské bible, který podle tradované legendy na přání krále Ptolemaia II vyhotovilo 72 učenců za 72 dní (List Aristeův). Překládali každý zvlášť a přece byly jejich překlady do písmene stejné (což Filón Alexandrijský přičítá božské inspiraci tohoto díla). Pokouším se do legendy vnést trochu překladatelské reality.

Fandom: 

Nekvalitní materiál

(pozn.: BJB, ale nic jiného mne nenapadlo)

„Ve jménu Božím, král Šalomoun vás přivolává! Vystavějte chrám. A bude z kvalitního materiálu!“
Démoni se rozcházeli: „Všechno odřeme … mramor je tak daleko … zato vápenec blízko …“ Zanedlouho byl na stavbě slyšet čilý ruch: tlukot kladivek, skřípění dřeva … ale stavebníky nevidět. Chrám nicméně pomalu rostl.
„Tu zvukovou kulisu jsem udělal dobře,“ pochvaloval si Belzebul, otočil se na lehátku a nasál z koktejlu.
„Průšvih, západní zeď se hroutí!“ Naštěstí řekl démon Efippas, že ji chvilku podrží.
„Hotovo? Bůh už se stěhuje!“
Potom Šalomoun démony uzavřel v chrámě do sedmi džbánů. Na nebohého Efippu si nikdo nevzpomněl. Dodnes tam stojí. Podpírá zeď nářků.

Fandom: 
-A A +A