Příroda

Pták s pankáčskou ozdobou

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Dá se na zadání spojené s něčím, co je člověku naprosto cizí, napsat něco na téma, které je mu docela blízké a píše o tom rád? No, někdy jo.
Asi proto tady přese všechno nadávání na témata pořád jsem.
Tak ta známka je tam uvedená, stačí takhle, ne?

Drabble: 

Osobité pokrývky hlavy mívají různí ptáci, ale u nás je tahle jedinečná. Rozvinutá je bohatá, ale dá se sklopit, a potom milý pták vypadá opravdu rebelsky.
Dudek každopádně míval pověst nekonformního vyděděnce. Byl nazýván (a právem) smradlavý pták, kolovaly drby, že nedodržuje základní hygienu a v hnízdě má naděláno. Zápach však způsobuje sekret, který slouží jako ochrana před predátory.
Kupodivu ve Francii se naopak jeho jménem označuje „velké zvíře“, zato v Rakousku domýšlivý pitomec.
Pro svou odlišnost hraje dokonce významnou úlohu v magických praktikách. Od předpovídání počasí nebo věštění úrody až po výrobu zneviditelňující masti nebo odhalování tajností a klamů.

Závěrečná poznámka: 

Jo, ale mám dojem, že v arabském světě se těší naopak dobré pověsti a někdy třeba hraje úlohu spolehlivého průvodce tápajících hrdinů.
Tady klasické foto dudka chocholatého: https://www.priroda.cz/clanky/foto/bohdal-dudek-chocholaty-167.jpg
a tady se složeným chocholem https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f2/Common_Hoopoe_%28Upa...

Obrázek uživatele Rya

Den Země

Fandom: 
Obrázek: 
Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ
když už tady ten obrázek mám (ten ale za den nevznikl).

Obrázek uživatele netopýr budečský

Jak cvičí netopýři

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ IDENTITA

Hlásí se Mariella.

Drabble: 

Můj druh je náladový a vůči lidem asociální a nehodí se moc na ukazování lidem, říkali.
Moje člověk je věděc, a tak hypotézu zkusila ověřit. Když už mám ráda návštěvy, proč bych nezvládla i předvádění se na stánku, že jo? Trvalo jí celý rok a tři čtvrtě, než na to přišla.
Lidi jsou takové... tupé pomalé stromy. Musíte jim dávat jednoduché pokyny.
Visení mimo úkryt: chci se nechat omatlat.
Zalezení do úkrytu: nechci.
Klidné sezení v ruce: můžete hladit.
Zalezení pod druhou ruku: Nesahat.
Nadávání: Chce se mi čůrat, máš přesně 0,3 s na to přendat mě do boxu.

Závěrečná poznámka: 

V 60% případů to člověk nestihne.

Množství proti síle

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Podle hodně působivého videa z Austrálie, které tohle téma opravdu ztělesňuje.

Drabble: 

Veliké hejno žlutozelených papoušků andulek táhne australskou pustinou.
Je nutné pít, to však znamená nebezpečí. Právě u vody mohou číhat dravci.
Hejno postupuje spořádaně. Přilétá k místu, kde se ojedinělá říčka rozlévá doširoka, a pomalu klesá ve vlnách. Nejnižší skupina andulek se napojí, ostatní poletují kolem.
Pozoruje je raroh, elegantní lovec v tmavém fraku. Tolik potravy naráz!
Takže, kterou?
Andulky se třepetají ve vzduchu, míhají se před očima. Jednu rychle střídá druhá. Raroh neví, kam se vrhnout.
Jedny dopily, další nastupují. Raroh krouží kolem proměnlivého pestrého mračna, stále zmatenější.
Hejno už se zvedá a odlétá. Neuvěřitelné, ani jedna nedošla úhony.

Tanečník a generátor zvuků

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nesoutěžní.
Ani to úplně nesplňuje téma, protože se nejedná o slova. Ale tenhle pták je prostě neuvěřitelný.

Drabble: 

V hloubi australských pralesů zpívá a tancuje podivuhodný pták, lyrochvost nádherný.
Honosí se elegantním peřím, ne zvlášť pestrým, je z těch, kteří sázejí na nenápadnou eleganci. Ovšem světlá vzdušná ocasní péra, která vysoko zvedá a přehazuje přes hlavu jako závoj, mají neodolatelný půvab.
To však není to hlavní. Lyrochvost patří k pěvcům, ačkoliv je pro ně naprosto netypický.
A hlasové ústrojí má nadmíru vyvinuté. Když zpívá, dokonale napodobuje nejrůznější zvuky.
V repertoáru má všechny možné sousedy, což leckterého ptáka plete.
A v současnosti se ani tomuhle obyvateli džungle nevyhnula civilizace. Takže od něj uslyšíme motorovou pilu, nebo také spoušť fotoaparátu.

Závěrečná poznámka: 

Videíčko s lyrochvostem nádherným a Davidem Attenboroughem https://www.youtube.com/watch?v=mSB71jNq-yQ

Mateřská škola

Fandom: 
Drabble: 

Dnes jsme měli první volný den. Mladýmu se konečně začalo objevovat normální peří, a tak jsme ho mohli odlifrovat do školky a vyrazit na lov společně.

To byste neřekli, jak taková jednoduchá věc může jednomu chybět. Už není nutné šup šup rychle něco urvat, frr zpátky, a příště se vyměnit. Takhle se dá spolupracovat, nahánět ryby jeden druhému, mít prostě i trochu zábavy.

Najedení, šťastní, a spokojení jsme s ženou vyskočili na břeh a vydali se pro naši ratolest. Ale očividně jsme dneska nebyli jediní. Z té strkanice a veselého štěbetání zaléhají uši, ale nám stačí jen zavolat. "Tady, prcku!"

Závěrečná poznámka: 

Aneb jak to chodí v kolonii. Ta strkanice a řev celého hejna je k nesnesení, ale rodičům stačí písknout, a s mláďětem se poznají. Jestli neznáte film Putování tučňáků, doporučuju.

Po březích Lotu

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Pro jednou trocha vzpomínek na jedno z míst, které mám opravdu ve velké oblibě.

Drabble: 

Pozvolna plynou vody Lotu jihem Francie směrem ke Garonně.
V kraji stejného jména se k němu blíží Celé v rozverných meandrech. Vlní se mezi vrchy porostlými lesíky zářivě zelených středomořských doubků.
Ale břehy Lotu jsou zadumané. Nad pokojnou řekou ční vysoké skály, bělavé a narůžovělé, místy polité tmavě modrým manganem. Dolů visí popínavé rostliny a šlahouny ostružin. Najdeme tu převisy, pod nimiž pradávní lidé nacházeli útočiště.
Před Cahors, krásným staroslavným městem, se klene skvělý most s věžmi, jako náramek pro řeku. Ta si ho v zrcadle zálibně prohlíží a ve správném světle se most a odraz slévají v dokonalý celek.

Závěrečná poznámka: 

Asi to neumím dobře vykreslit a dneska tady byly samozřejmě mnohonásobně lepší věci, ale rozhodně je to moc krásný kousek země. ještě se všemi malebnými městečky a vesnicemi.

Obrázek uživatele Tess

Dada, tak trochu

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Mám psát další kapitolu Ostrovů, tak místo toho prokrastinuju.
Nesoutěžní.

Varování: 

Na vlastní nebezpečí!

Drabble: 

Učumená mučenka. Čmelíci číhají v srsti jelena blejícího na čihadlo.
Blé.
Mučivé čim, čim čečetky, i ona jest začmelíkována.
Činčila čistí čumáček.
Taky čmelíci.
Mučenka čeká. Čmelíci jí nehrozí.
Čmelák číhl mučenku. Čečetka čuje nepřístojnosti.
Čmelák tančí čaču v květu mučenky. Ta slast! Očesává tyčinky.
Mučenky nezúčastněně čumí. To umí.
Čmelák bzučí z květu na květ.
Orgie.
Hloušť si šťastně štěbetá. Čenichá. Drbe se.
Čmelíci jsou všude.
Jelen očichává mučenky. Nebezpečí?
Často len je jelenem zhltnut. Co čeká mučenku?
Jelen, trouba, troubí.
Už zase.
Blé.
Čmelák zabzučí, jelen se lekne...
Crrrrr.
Moč crčí.
Vodopád
žluté
nechutnosti.
Čvacht.
Mučenka je umučena.

Zázračné vody

Úvodní poznámka: 

Na téma: K pramenům

Drabble: 

Kdesi daleko v nedostupných horách, ve slujích hluboko pod zemí, kam lidská noha nevkročí, tryská zázračný pramen. Voda vytéká z podzemí, ale znovu se kamsi ztrácí, nelze ji najít.
Mísí se však s jinými vodami, které putují dlouho a daleko svými cestami. A proto na některých místech vyvěrají ze země pramínky s podivuhodnou mocí. Uzdravují nevyléčitelné neduhy, zachraňují životy. Jen navracet je nedovedou, takovou sílu má jedině voda z původního zdroje.
Některé zázračné studánky přetrvávají, jiné časem zeslábnou. A zase se objevují jiné.
Choďme k pramenům, nalézejme je, pečujme o ně.
Protože v každé studánce se možná skrývá živá voda.

Závěrečná poznámka: 

Nevyužitý nápad na tohle téma.

Extrémní rybaření

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Tak sportovní akce to svým způsobem je, ne?

Drabble: 

Nekonečné nebe nad hlavou, širé moře dole. Napínám křídla a vyrážím. Támhle nelétá tolik konkurentů. Trochu níž, ale ne moc – á, vidím rybu. Vrhám se po hlavě dolů, řítím se jako šíp, prorážím hladinu, dolů, a mám ji! Rovnou ji sním pod vodou, tady řádí lupiči.
Jenomže musím něco donést mláděti, a to bude teprve adrenalin. Další ryba, šup dolů! Mám. Rychle pryč. Výborně, chytil jsem proud, který mě dobře nese. Ajajaj, blíží se fregatka! Pomoc! Pod vodu potvora nejde, radši olupuje poctivé rybáře. Ale fantasticky plachtí a manévruje. Ne, vyhlédla si támhle bílého faetona, chudáka. Triumfálně letím do kolonie.

Závěrečná poznámka: 

Aktérem je terej, vynikající letec proslulý odvážnými akcemi. Ryby vidí i z výšky 30 metrů, vrhá se za nimi prudce dolů a potápí se. Má stavěnou lebku tak, aby vydržela náraz o hladinu, který přitom omračuje jeho vyhlédnutou kořist.
Pozorovatele překvapuje, že se často vynoří s prázdným zobákem, protože kořist zkrátka zbaští už pod vodou.
Víc k terejí bílému: https://www.stoplusjednicka.cz/verny-blazen-s-tvrdou-hlavou-terej-bily-j...
Rybaření na moři se stává extrémním sportem díky přítomnosti loupežníků, jako jsou fregatky, další skvělí letci, kterým se ale do vody nechce, takže jen sbírají ryby z hladiny, anebo přepadají jiné ptáky a berou jim úlovek. To jsou pak někdy hodně divoké honičky.

Obrázek uživatele Eso Rimmerová

Kouzelná niť

Úvodní poznámka: 

Nesoutěžní.
Tohle jsem měla jako zálohu, kdybych nevymyslela nic na fiktivní fandomy, ale nakonec jsem to napsala taky. Je to koneckonců téma mojí dizertace (Kterou už bych sakra měla napsat, ale místo ní mastím drabblata, protože prostě proto...).

Drabble: 

Tou magickou továrnou jsou trubičky tak dlouhé, že se do těla sedmicentimetrového tvorečka sotva vejdou.
Příběh začíná v dlouhé, úzké a křivolaké chodbě, do níž vstupují obři, kteří moc nemusejí vodu. Že se nějak moc opakují? V tom tkví jejich síla.
To už ale vstupují do rozšířené síně, kde je obklopí houfy vodomilných bratříčků, velkých i úplně mrňavých. Však je jich také potřeba, lepit a desinfikovat každý nesvede.
Pak se cesta zužuje a tlak narůstá, až nakonec všichni opustí svého stvořitele a poprvé spaří světlo světa.
A co je tedy výsledkem? Přibližně kilometr výjimečně pevného vlákna tenčího než lidský vlas.

Závěrečná poznámka: 

Hedvábí bource morušového vzniká ve snovacích žlazách, které jsou delší než tělo housenky, a proto musejí být poskládané, aby se do něj vůbec vešly. V jejich zadní části vzniká fibroin, obrovský hydrofobní protein a opakovanou sekvencí aminokyselin, díky níž dokáže tvořit krystalovou strukturu, která je zárukou pevnosti. Následně se ve střední části žlázy vlákno obaluje celou řadou proteinů, které jsou převážně lepivé, ale také antibakteriální. V přední části žlázy se pak vznikající vlákno stlačuje a ztenčuje, načež je vypředeno aparátem nacházejícím se u úst larvy. Na vzduchu rychle zasychá a tvrdne, což vykrmené housence umožňuje postavit pevný kokon, kde se zakuklí.

Obrázek uživatele netopýr budečský

Jak si zkazit večeři

Úvodní poznámka: 

Podle skutečné události.

Drabble: 

Je to pořád dokola, jako kolovrátek.
Zašustí zip.
Pleskne lidská kůže o misku.
Cvakne šuplík.
Chrastí krabičky.
Misky přistanou zpátky na zem tvořenou polstrovanou podložkou obalenou flísovou dekou.
Zašustí mouční červi.
Mariella vyťapká z úkrytu.
Přiletět, skočit po hlavě do misky, odletět s červem do výšin, zbaštit.
Přiletět, skočit po hlavě do misky, odletět s červem do výšin, zbaštit.
Přiletět, skočit po hlavě do misky, odletět s červem do výšin, zbaštit.
Cvakla pinzeta!
To znamená, že za chvilku budou v mice zophobáci!
Přiletět, sko... přistát člověku na ruce! Blé! Honem pryč!
Čekám ve výši.
Zašustí zip. Zavřeno.
Jupí!
Miluju zophobáky!

Závěrečná poznámka: 

Larvy potemníka brazilského jsou nejen mnohem větší, ale také tučnější než larvy potemníka moučného. Proto je lepší je dávat netopýrům jen občas jako pamlsek.

Jak je známo i u lidského druhu, tuk dává jídlu chuť. Proto spousta odtučněných lidských jídel obsahuje přídavek cukru nebo kukuřičného sirupu, kterým se dohání ztráta chuti. Je to krok z bláta do louže. Lidé mají tendence k odezdikezdismu, ale je nutno říct, že díky nedávné paleo módě se spousta lidí naučila vařit a odnaučila jíst polotovary mizerné kvality.

Obrázek uživatele netopýr budečský

K prameni!

Úvodní poznámka: 

Konečně se ke klávesnici dostal i Julián!

Drabble: 

Viděli jste někdy vrtulník nabírat vodu k hašení požáru?
Tak tohle letouny trapně okopírovaly od letounů a ještě u toho ani neumí vypadat elegantně.
To já si na eleganci dávám záležet.
Plavně se snést k misce, bříškem se dotknout vodní hladiny a pak v letu slíznout vodu...
Kdepak, to nejde, když je voda v malé misce a máte hezkou zkušenou ženu s ostrým jazykem.
A tak se plavně snáším k jídlu, ulovím zophobáka a elegantně letím s úlovkem do úkrytu, ale když se chci napít, musím se snést k misce, nabrat vodu, uhasit žízeň, otřepat se a pak teprve odletět.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Tenny

Tygr z termitiště

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Už mi dochází šťáva i inspirace, tak aspoň takové malé BjB.

Drabble: 

Drápy se dotýkají horkého písku. Slunce již pomalu zapadá. Poušť se probouzí. Teplo mizí mezi kameny a nahrazuje ho noční chlad.

Matka vylézá ze své skrýše a pečlivě kontroluje okolí. Její dvě koťata se mlčky choulí k sobě.
Jaké jídlo dnes tygřice přinese? Šťavnaté maso zajíce? Suché maso ještěra? Nebo snad uloví ptáka?
Možná by měla navštívit ohrady u sídel velkých dvounožců. Jejich ovce jsou hloupé a zranitelné. Je tak snadné zakousnout se jim do krku...

Matka pomalu vyráží na noční lov. Měsíc ozařuje duny.

Lovkyně. Šelma. Královna pouště.
Zabiják s pouhými 25 centimetry na výšku a váhou přes kilo.

Závěrečná poznámka: 

Kočka černonohá je nejmenší kočkovitou šelmou na světě a vyskytuje se v pouštích a polopouštích Jižní Afriky. Její úspěšnost lovu je cca 60%, což jí činí nejefektivnější lovkyni mezi kočkovitými.
"tygr z termitište" je přezdívka, kterou získala od domorodých obyvatel, protože se v nich často schovává.

Útoky na ovce jsou doložené - a některé historky tvrdí, že si dovolí i na žirafu... ;)

https://cs.wikipedia.org/wiki/Ko%C4%8Dka_%C4%8Dernonoh%C3%A1

Obrázek uživatele netopýr budečský

Tak už opravdu hepyend

Úvodní poznámka: 

Toho drabble vzniklo, protože čtenáři remcali, že konec seriálu o souboji s dietou není moc šťastný. Tak tady to máte. :-D

Drabble: 

"Veršování je ode dneška mým denním chlebem
abych se to pořádně naučil a dámu si našel
musím cvyčtit jinak mi najednou
verše a prasopys vůbec nepudou"

"Ahojííík ty můj bicáčků, kdypak mě pozveš do svího domešku?"

"Domek mám ale spolublící bi se mohl zlobyt
poť se mnou kočeno do lesa lovyt"

"Přesně tak! Pravidla jsou jasná, ženské si sem tahat nebudeš!"

"Já tutem zmutně veršýki skládám,
tak rát bich nabídl pidlení dámám"

"NE!"

"Dvakrát víc ti nalovíme"

"Moment, co jsi říkal? Jsem ochoten slevit, pokud přestanete plevelit echochat. Můžete se spolu učit pravopis!"

"Pravopis je áut ale oukej, plavidla podržím!"

Závěrečná poznámka: 

Netopýří namlouvací rituály čtenář snadno nahlédne, případně vygooglí

Z popela zeleň znovu vzejde

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Vzato skoro doslova. Na světě se dějí úžasné věci.
Název je tak trochu parafrází veršů z Pána prstenů.

Drabble: 

Tady přednedávnem panovalo peklo na zemi. Všude torza zčernalých kmenů, závěje popela. Obraz zkázy a zmaru, kam oko dohlédne.
Ne však nadlouho.
Pustina ožívá, zprvu nenápadně, ale je to znát. Některé ohořelé stromy a křoviny se zase zazelenají, z nezničitelných kmenů či kořenů vyrazí nové výhonky. Objevují se i hrozny květů.
A na vypražených plochách raší semenáčky, připravené opanovat náhle volný prostor. Mnohé stromy číhaly právě na tu příležitost. Až v největším žáru se jejich plody otevřely a uvolnily semena, která se nyní mají tak čile k světu.
A s příchodem prvního deště se země pokryje pestrým kobercem půvabného kvítí.

Závěrečná poznámka: 

Australské lesy a buše, místa, kde panuje většinu času sucho a často tam řádí pustošivé požáry. Místní rostliny, např. blahovičníky (eukalypty), tzv. trávové stromy či banksie, s tím ale počítají a dokonce mají podle toho nastavenou svou strategii růstu a rozmnožování. Různé druhy přežijí i opakované spálení a semena některých rostlin by se bez vysokých teplot ani neuvolnila. A také semena květin jsou nastartovaná nejdřív dýmem a až potom i deštěm.

Obrázek uživatele netopýr budečský

Útok z hlubin

Úvodní poznámka: 

Více o zateplených budkách najdete zde.
Přirovnání k odpadkovému koši jsem slyšela na vlastní uši. Od mláďat (lidských).

Drabble: 

Hlubina.
Černá díra.
Propast směřující nahoru.
Hlasy.
Spousta.
Že by vchod do pekla?
Hlásky! Mnoho hlásků!
"Mamí, kde jsi!"
"Mamí, mám hlad!"
"Mamí, je mi zima!"
"Mamí, on mi šlápl na křídlo!"
"Mamí, ona mě dloubla křídlem!"
"Mamí, jaktože nemáš cecík nad křídlem?"
"Protože ho mám pod křídlem, miláčku!"
"Mamí, ségra schválně pije z mojí bradavky!"
"Mamí, už jsi zpátky z lovu?"
"Mamí, ty jsi šla čůrat?"
"Mamí, zahřej mě!"
"Mamí, dneska nám sem koukali lidi! Prý naše budka vypadá jako odpadkový koš!"
"Mamí, já chci jíst!"
"Mamí, já nechci jíst!"
"Mamí, podívej, jak si protahuji křídlo!"
"Mamí!"
"Mamí!"
"MAMÍÍÍÍÍ!"

Závěrečná poznámka: 

Netopýří letní kolonie čítají desítky samic. Každá má 1 mládě, některé druhy mívají dvojčata.
To je pěkně velká školka.
Každá matka pozná své dítě, ale určitě vnímá cvrklikání ostatních.

Dokonalý tanečník

Fandom: 
Drabble: 

Nastává sezóna, na to je nutné se řádně připravit.
Sice letí všelijaké výstřední ohozy a zářivé barvy, ale já přece jen sázím na klasickou eleganci. Černá jen tak z módy nevyjde a mezi všemi těmi bláznivými maškarami se vyjímá velice dobře. A trocha jasně modré, méně znamená více.
Teď je všechno dokonalé. Ah, už se objevila dáma. Můžeme tančit.
Hop a skok, jde to báječně. A roztáhnout límec. Doširoka rozevřený vějíř uhlově černého peří. Skvostná blankytná náprsenka pod ním přímo svítí. K tomu troška stejné barvy kolem očí, jako maska, takže v té černi přímo sálají.
Tomu nikdo nemůže odolat.

Závěrečná poznámka: 

Sameček jednoho druhu rajky (rajka nádherná) z Nové Guineje. Váhala jsem, kterou vybrat , protože jsou jedna zajímavější než druhá, ale došla jsem stejně jako onen pták k domnění, že tohle je koneckonců efektní dost (vlastně je černá mezi ptáky spíš neobvyklá barva).
Videíčko: https://www.youtube.com/watch?v=qyxkQUYEWnQ
a ještě tady scénky různých tančících ptáků
https://www.youtube.com/watch?v=wTcfDCjBqV0

Obrázek uživatele Nugetka

Genocida

Fandom: 
Drabble: 

Vyhřívala se pampeliška na sluníčku. Nastavovala svou hlavičku paprskům a užívala si léto. A nebyla sama, kolem ní na louce bylo spousta dalších druhů květin, které si lebedily ve sluneční záři. Včely radostně opilovaly, vál lehký vánek.
Pak se najednou ozvalo křup a sousedka sedmikráska měla po stonku. A pak další a další křup křup křup.
Lidi. Napadlo pampelišku. Bojují? Pomyslela si, než se jí také přelomil stonek. A za chvíli, po krásné louce nebylo ani památky. Rostliny ležely zadupané v hlíně a po barevných květech se slehla zem.
A bohužel to není poprvé, co kvůli malichernostem lidstva trpěla příroda.

Z extrému do extrému

Fandom: 
Drabble: 

Šest kilometrů nad mořem, kde je vzduch tak řídký, že by se člověk udusil. Jaro, léto, a podzim tu dohromady trvají jen pár týdnů. Noční teploty jsou tu celý rok pod nulou.

Poušť, kde je půda tak horká, že by se člověk spálil. Téměř tu neprší, vzduch je prohřátý na krásných 70 stupňů. S vodou se musí šetřit.

Sopečné svahy, kudy nedávno tekla (a brzy zase poteče) žhavá láva. A taky občasné výrony jedovatých plynů.

Jeskyně, kam nedopadne jediný paprsek slunce. Nezafouká ani ten nejmírnější vánek. Nikdy. Je tu jen věčné vlhko a tma.

Tam všude jsou. Tam všude žijí...

Obrázek uživatele netopýr budečský

Jak lovíme lidi

Úvodní poznámka: 

Mariella popisuje svou práci pro lidstvo a netopýrstvo.

Drabble: 

Netopýraři jsou sorta fanoušků sama pro sebe. Když začnou žvanit o netopýrech, neví, kdy přestat, mobily mají plné našich fotek, jsou kvůli krmení vzhůru do tří do rána a na podzim rádi seznamují veřejnost s výraznými atributy kluků v říji, ale to je prý společný znak všech praštěných lidských zvířátkařů.
Ale nejen oni se činí v popularizaci. My makáme taky.
Bereme si od lidí jídlo. Děkujeme nadšeným písknutím.
Necháváme se omatlávat.
Předeme.
Roztomile vykukujeme z ustřižených džínových kapes.
Visíme na oblečení.
Necháváme se fotit.
Většinou.
Julián loni poprvé a naposledy exhiboval. Zavěsil se návštěvě na očích a začal efektně protahovat.

Závěrečná poznámka: 

Je Mariella fanynka lidí, nebo loví nové fanoušky netopýrů? Samé otázky!

Obrázek uživatele netopýr budečský

Sametový zázrak

Úvodní poznámka: 

Konečně téma, které mi umožní vyřešit popularizační rest z nultého tématu!

Drabble: 

Zrzavec?
No děkuji pěkně!
Obvykle mi říkají zrzoune nebo rezoune. Nebo nyktale, tak mi říkají nerdi, kteří když začnou mluvit o netopýrech, neví kdy přestat.
Jsem sametově hebký a hladký.

Všichni takhle nevypadáme.
Pár druhů netopýrů je dlouhosrstých. Třeba velcí, hvízdaví, večerní, nejmenší, parkoví, vrápenci ... no dobře, mnoho druhů.
Zatímco my rezaví a parkoví máme hladkou srst svádivě sotva skrývající pěkné tvary, chlupatci vypadají jako chlupatá koule s křídly. Lidi je musí o to víc omatlávat, aby zjistili, zda nejsou hubení.
Huňatost nemusí být výhra.

Navíc jsou nudně blond a brunet, zatímco my rezaví jsme ve všech odstínech krásně zrzaví.

Závěrečná poznámka: 

Netopýří druhy mají skutečně různě dlouhou srst. Navíc díky rozdílům v tělesné stavbě u některých (n. rezavých a n. velkých) stačí pohladit oblast za krkem a nahmatáte zimní tukový val, zatímco u jiných musíte hladit mezi lopatkami a nenahmatat tam příliš hlubokou mezeru. Nezkušeným se to dost špatně odhaduje, zvlášť když jsou tyhle druhy zpravidla dlouhosrsté a vám radí zkušenější na telefonu.
Modří už asi vědí - ano, mluvím o pipouších a hlavně o obzvlásť chlupaté Pipoušce.
Hladký netopýr rezavý
Huňatý netopýr hvízdavý

Obrázek uživatele Štefík

Jak žijí veverky

Fandom: 
Drabble: 

Zrzavec je veverka. Žije na stromech, nejvíc žije v lese. Dokáže skákat daleko z větve na větev, a díky tomu se rychle pohybuje. Pohybuje se obratně. Zásoby si ukrývá do dutin ve stromě, a pak zapomene, kam je dala, a většinou je najde jiná veverka, a pak se perou o to, čí to bude. A ty zásoby jsou oříšky, semínka ze šišek, houby. Jídlo mají pro sebe a mláďata. Veverky mají doupata ve stromech. A jsou plaché a když je vyrušíš, tak utečou. A rády se pohybují po větvích, ale taky chodí po zemi, jsou velmi rychlé i na zemi.

Obrázek uživatele netopýr budečský

Otřes!!!

Úvodní poznámka: 

Varování pro netopýry: fujlidi

Drabble: 

My netopýří se probouzíme na různých místech.
V zimě v jeskyni, nebo v dutině stromu (my rezouni jsme zrovna otužilci), v boxu v záchranné stanici. Obvykle jen na půl jednoho oka, to nám na otočení se a vykonání potřeby stačí. Na jaře a na podzim všude možně. V létě v letním bejváku.
Jsou však místa, kde se jednoho krásného dne probudíte a víte, že tady jste spali naposledy.
Obvykle za to můžou lidé.
Třeba tihle chiropterologové nám procvaknou křídlo, prý kvůli nějaké DNĚ!
Někteří nás dokonce okroužkují!
A ti ostatní - protože máme huňaté heboučké kožíšky - nás omatlávají uprostřed dne!
Děs!

Závěrečná poznámka: 

Netopýři se v minulosti kroužkovali na předloktí. Takový kroužek jim ale překáží a když se jej zbaví, zůstávají jim velké jizvy. Místo kroužkování se tedy začíná používt odběr vzorku DNA pro porovnání s databází. Provede se "vycvaknutí" malého terčíku z létací blány. Netopýrovi taková malá dírka nevadí a rychle mu zaroste. Netopýří létací blána je totiž jedna z nejrychleji se hojících savčích tkání.

Rytmus v těle

Fandom: 
Drabble: 

Červík byl odjakživa otrokem rytmu. Co máte taky dělat, když se celý den někam pídíte. Dlouho mu ale trvalo, než našel ten správný žánr. Když poprvé uslyšel heavy metal, spadl z větve a měl nutkavou touhu se zakuklit. Latina v něm vyvolávala potřebu se kroutit, ale pohyb zůstával jen ve středu těla a červík trčel na místě. Hiphop měl tentýž důsledek, protože u něj jen kýval hlavou dopředu a dozadu. Při klasice zůstával nehybný, protože se kroucení neslušelo. U country chytal nerva, kdy zpoza rohu vyběhne slepice a skončí jeho hudební experiment. To správné flow mu nakonec přinesl až dub.

Závěrečná poznámka: 

Stává se vám, že něco úplně vidíte, ale slovy se to zachytit nedá?
Dub je hudební žánr, který se vyvinul z reggae, můžete si poslechnout třeba tady https://youtu.be/V1ehfVl7Xps. A já prostě nemůžu dostat z hlavy píďalku, jak si jede do rytmu :) A koneckonců, bodík je bodík

Obrázek uživatele netopýr budečský

Nebudit!

Úvodní poznámka: 

Z tohohle si prosím neberte příklad.

Drabble: 

Spíme v jeskyni, tělo na tělo, kožíšek na kožíšek, křídla složená.

Najednou kolem chodí lidé, vzduch je vlhký od jejich dechu, hádají se o místa a nesvítí na nás baterkou, aby nás prý nerušili. Probouzíme se pomalu. Když jsme vzhůru, lidé jsou pryč.

Pár dní, další procesí. Probouzíme se. Jsme hubenější.

Hned den nato další lidé. Radují se, že se dostali na prohlídku ještě poslední únorovou neděli. Dva spoluspící letí ven hledat jídlo. Už je nikdy neuvidím.

První březnová sobota. Další nadšení lidé, spokojení organizátoři s těžkými pokladnami. Vím, že už se příště neprobudím. Letím hledat jídlo.

Držte mi palce.

Závěrečná poznámka: 

Ať už je sebevíc cool a top a exkluzivní akce, na kterou se dostanou jen nejrychlejší, tohle se dít nemá. Jestli jste se k něčemu takovému naskytli, ohlašte to organizaci ČESON.
Hibernující netopýři se neruší. Tečka. Když jim náhodou vlezete na zimoviště, okamžitě je opusťte. Probuzených hibernantů, kteří v záchranné stanici vykrmí a zazimují, je jen část. Mnozí nemají to štěstí, že se o ně někdo postará, a spousta jich nepřežije i přes veškerou péči.
Pokud vám zimují ve sklepě, zkuste to s nimi vydržet do jara. Odborníci z téže organizace vám poradí, co dělat pak. Určitě vám poradí, i kdyby to bylo akutní a nevydrželi jste s nimi do jara.

Obrázek uživatele Gilnar

V bezpečí své bubliny

Fandom: 
Drabble: 

"Máme štěstí!" jásal Mravenec 1283648, zatímco jeho kamarád 8754949 se vyděšeně rozhlížel okolo.
"Ano, někdo nás spláchnul do potoka, ale učinil tak pomocí mýdlové vody! Teď se možná zmítáme na vlnách, které by nás normálně hrozily utopit, ale chrání nás tahle bublina, do níž jsme se šťastnou náhodou chytli."
Skutečně tomu bylo tak a oba mravenci svištěli po hladině uzavření v opalizující kouli.
"Jsme chráněni před utopením, máme dostatek vzduchu a řítíme se vstříc neznámému!" vykřikoval 1283648. "Tahle situace nám dává příležitost překročit svůj stín! Místo obyčejných dělníků se stáváme vůbec prvními námořními mravenci. Jsme průkopníci, objevitelé-"
Vtom bublina praskla.

Obrázek uživatele netopýr budečský

Jak správně lovit?

Úvodní poznámka: 

Varování: Strašně moc ťuťuňuňu

Drabble: 

Jak loví netopýr?
Inu, složitá otázka.
Pro případ, že si pletete netopýry a kaloně a ve skutečnosti myslíte letouny, pak část otázky je jasná. Kaloni lovit nemusí. Ovoce totiž zpravidla nikam neutíká. Ale je potřeba je najít, proto má každý kaloň vyvalená očka, jež lidé považují kdovíproč za roztomilá.
Jak loví netopýr? Vyšle zvuk, najde hmyz, přiletí a chňapne?
Chyba lávky!
Netopýr je mnohem elegantnější.
Za letu udělá piruetu, bací kořist křídlem, chytí ji do ocasní blány a ham!
Já lovím na zemi. Poslouchám pozorně, tiše se připlížím, hop, hodit do ocasu, zabít!
... i kdyby to byl zophobák v misce.

Obrázek uživatele netopýr budečský

Zuby!

Drabble: 

Netopýry každou chvíli lidé přirovnávají k myškám.
Myškám!
Přitom podobností mezi myší a netopýrem je určitě méně, než mezi myší a člověkem.
Myš má přední a zadní packy. Člověk nohy a ruce. Netopýr nožky a křídla.
Zuby máme taky. Všichni. Myši mají dva páry velkých přední hlodáky a někteří lidé mají taky čtyři pěkně velké řezáky! Sice jsou všechny nahoře a ne proti sobě, ale to je detail.
Naopak netopýr má všechny řezáky hezky srovnané (jako většina lidí), pak douhé špičáky a jídlo kouše ostrými stoličkami.
Naše zuby jsou na kousání hmyzu, ne nábytku.
A co vy lidé, okusujete židle?

Závěrečná poznámka: 

Netopýři mají společné předky s rejsky a ježky. S myší je opravdu spojuje jen příslušnost k savcům a velmi přibližně velikost, která se zpravila měří v jednotkách centimetrů.
Netopýří zoubky (v tomto případě možná ještě mléčné) můžete vidět třeba zde: https://www.youtube.com/watch?v=x6_kB5nFUmQ

Obrázek uživatele netopýr budečský

Tichý večer?

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

Drabble: 

Letní noc.
Ptáci usínají. V dálce u vody cvrkají cvrčci, jednou zahouká sova. Vysvitne maličký měsíční srpek. V kempech spokojeně usínají lidé, na které se měsíc jásavě neusmívá skrz celtu. Potok šumí. Padá vlhký noční chlad.
"Romantická noc," šeptá si páreček milenců na noční procházce a neromanticky si musí svítit mobilem.
Noc je tichá.
Téměř.
Slyšíte-li ultrazvuk, nestačíte se divit.
Červi, brouci a pavouci šustí na zemi.
Ticho prořízne vřískot hlasitosti startující stíhačky v kratičkých pulzech a vyděsí všechny můry v okolí. Možná i ty noční.
Přilétá temný postrach všech členovců.
A ten na rozdíl od lidí slyší úplně všechno.

Závěrečná poznámka: 

Ultrazvuk je zvuk od 16 kHz, tedy nad hranici lidského sluchu. Naši čeští netopýři echolokují na frekvencích mezi přibližně 20 kHz a 100 kHz.

Stránky

-A A +A