Harry Potter

Obrázek uživatele Remi

Nejúčinnější lektvar

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Já se omlouvám. :D

Drabble: 

Ve sklepení bylo vlhko a zima. Profesor Snape přejel pohledem lahvičky lektvarů, srovnané do úhledné řady. Tři rudé, čtyři bílé a několik neurčitě smíchaných.
První vzal do rukou Bezesný spánek. ‚Studenti jsou rok od roku hloupější,‘ pomyslel si a prázdná lahvička tiše cinkla o hromádku neopravených esejí. ‚Dokonce i ta Grangerová‘, napadlo ho, když zahazoval zátku Elixíru Euforie.
Musí se večer zastavit u Brumbála. Znamení zla na levém předloktí začínalo nepříjemně pálit. Kdyby mu jenom všichni dali pokoj… Amorův šíp chutnal zvláštně. Že by… pelyněk?
*
Když dopíjel Doušek živé smrti, spokojeně se ušklíbl. Aspoň na alkohol mu studenti ještě nepřišli.

Závěrečná poznámka: 

Na památku jistého učitele chemie, který s oblibou o přestávkách popíjel pálenku z Petriho misek (odtud lahvičky na lektvary). Bez něj by mě tohle téma asi nenapadlo. ;)

Obrázek uživatele Lady Lestrade

Tak já to beru

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Díky, Merline. Po dlouhé době drabble, které nebolí tak moc.
Pokračování volné série o Minervě, ale dá se číst samostatně. V tomto drabble je jí 17 let.

Drabble: 

Minerva strnula.
Velevážený sklepmistr István Lens, pohledný třicátník a jediný člověk vyučený přímo skřítky, stál na břehu jezera a líbal Albuse Brumbála.
Otočila se a utekla.

Seděla pod stromem a objímala si kolena. Tahle si své sedmnácté narozeniny nepředstavovala.
Uslyšela kroky.
„Mohu?“ zeptal se Albus měkce.
Přikývla.
Přisedl si k ní.
Upřeně hleděla před sebe.
„Jsem tak hloupá,“ zašeptala.
„Nikoli. Jsi chytrá a výjimečná.“
„Myslela jsem…“ Zavrtěla hlavou.
„Minervo, nemohu ti nabídnout romantické city. Tobě ani žádné jiné ženě, ovšem mohu ti nabídnout přátelství.“
Mlčela a přemýšlela. Po chvíli se rázně postavila a podala mu ruku.
„Tak já to beru.“

Obrázek uživatele Iantouch

Lovci pokladů

Fandom: 
Drabble: 

Gellert zabušil na dveře krčmy.
„Máme zavřeno!“
Gellert zabušil znovu. Dveře vrzly a ve škvíře se objevila tvář Rufuse Kvasinky.
„Á, to jste vy pánové. Tak pojďte…“
Albus podal muži váček galeonů.
„Nevím, co myslíte, že tam najdete, ale na otázky asi nejste zvědaví, co?“ uchechtl se, když scházeli po schodech dolů.
Prošli kolem vinných sudů. Kvasinka vytáhl hůlku a poklepal na zaprášený regál s lahvemi.
Z temné chodby páchla plíseň.
„Lumos!“
Několik dlouhých minut procházeli labyrintem.
„Tak tady,“ oznámil Kvasinka. „Peverellovic sklep.“
Uprostřed místnosti stála bedna. Gellert ji otevřel.
„No?“ vyhrkl nedočkavě Albus.
„Nic. Plesnivý brk a myší hovna.“

Obrázek uživatele Gwendolína

Pozdní host

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Tak dneska jsem to opravdu málem nenapsala. Uf.

Drabble: 

Bylo už dávno po zavírací době. Severus Snape chmurně zíral do sklenice s nápojem, který se v jeho vinárně běžně nevyskytoval.
Dnes ale pil na Luciuse. A Lucius absinth miloval.
Měl s tím mužem vždy trochu komplikovaný vztah, ale nezapomněl, že to byl právě on, kdo ho před lety vytáhl z Chroptící chýše.
Severus se napil a okamžitě se otřásl. Nikdy nechápal, jak to někdo může pít.
Pelyněk by měl být míchán výlučně s asfodelem.
Jeho rozjímání přerušilo tiché zaklepání.

Svého nočního hosta poznal okamžitě, i když ho neviděl pět let. A dokonce i přes jeho cizí podobu.
"Vítej, Draco."

Obrázek uživatele gleti

Noviny

Fandom: 
Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Nebyl by se to dozvěděl, kdyby si nevšiml Nevilla, jak se pokouší před ním skrýt noviny. Frank ho však nechtěl přivádět do rozpaků, a tak to nechal být. Prozatím. Sotva se za synem zavřeli dveře, podíval se, co schovával.

Na druhé straně Denního Věštce našel článek o propuštění Taura Hilla z vězení:
„Dnes opustil brány Azkabanu Taurus Hill, kam byl zavřen za falešné obvinění Severuse Snapea, když se pokoušel pomstít smrt svého bratra Aria Hilla. Toho zabily ty samé byliny, které vyléčily rodiče profesora Longbottoma z šílenství.“

Frankovi zpelyňkovaly myšlenky. „Alice se to nesmí dovědět,“ pomyslel si a noviny spálil.

Obrázek uživatele Remi

Romantické duše

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Tak tohle byla hrůza. :D bjb, ale já už fakt nemůžu

♪♫♪

Drabble: 

„Myslíte, že se jí ty kytky budou líbit?“ zvedl James svazek pelyňků. Nakonec tedy přišla na řadu i květomluva.
„Ne,“ ubezpečil ho Remus suše.
„Co se stalo s tvou romantickou duší?“ zasmál se Sirius.
„Myslíš třeba procházky při měsíčku?“ ušklíbl se Remus. „To mě nikdy moc nebralo…“
„Kdo mluví o procházkách?“ řekl Sirius a znělo to skoro nevinně. Skoro. Remus se začervenal, ale k odpovědi se nedostal.
„Vážně je ten pelyněk tak špatnej?“ přerušil je James. „Je za tím myšlenka…“
„Jednou jí to určitě dojde, brácho,“ ujistil ho s povzdechem Sirius. „Jenom nevím, kdo z vás toho bude litovat víc…“

Závěrečná poznámka: 

Mimochodem, pelyněk v květomluvě znamená něco jako "měli bychom se rozejít". Chudák James... ;)

Obrázek uživatele Esti Vera

Obyčejné ráno, obyčejný večer

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Opět Poppy, tentokrát jako lékouzelnice v Bradavicích.

Drabble: 

„Dobré ráno,“ pozdravila madam Pomfreyová všechny kolegy a bez zaváhání zabrala volné místo vedle nejméně oblíbeného bradavického profesora.
„Severusi, donesl byste mi, prosím, odpoledne nějaký pelyněk? Potřebuji z něj odvar.“
„Jistě,“ přikývl muž a sklonil se ke svému hrnku čaje.

~ ~ ~

Stěží se dostal k bráně, Temný pán nebývá shovívavý k těm, kteří ho zklamou. Poppy se k němu přemístila téměř okamžitě a sevřela ho v náručí.
„Co ti to provedl?“ zhrozila se, její něžné dlaně tišily bolest lépe než mumlaná kouzla.
„To nevadí,“ usmál se vyčerpaně, „zasloužím si to.“
Neřekla nic.
„Promiň, Poppy,“ zašeptal, „ten pelyněk ti přinesu až zítra.“

Závěrečná poznámka: 

Inspiraci jednou scénou z Elysejského klíče od Alice O'Really přiznávám :)

Obrázek uživatele Iantouch

Paříž

Fandom: 
Drabble: 

Odpolední slunce zlatilo Champs de Mars a obzoru vévodila Eiffelova věž.
Seděli v malé kavárně. V kouzelnickém světě se cestovalo snadno, ukradli si pro sebe dva dny v cizím městě a pohledy Pařížanů se nezdály být pohoršené.
„Pánové si dají absint.“ Číšníkova věta nezněla jako otázka.
„Dvakrát,“ přitakal Gellert.
Albus skepticky přičichl ke sklenici. Cítil anýz, fenykl…
„Pelyněk?“
„Podle všeho je to mudlovská varianta na elixír Euforie,“ zasmál se Gellert.
Albus, který o pár hodin později táhl téměř bezvědomého Gellerta domů, nabýval přesvědčení, že je to spíše mudlovská varianta Doušku živé smrti.
„Budeš zvracet?“ Byla to zbytečná otázka.
„Nenávidím Paříž!“

Obrázek uživatele Regi

15. Cesty k sobě

Povídka: 
Fandom: 
Úvodní poznámka: 

V minulé kapitole se Lenka za docela zvláštních okolností zasnoubila. Má před svatbou a všechno je v pořádku. Nebo ne?

Obrázek uživatele Regi

Co je po jméně...

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Pro neznalé kánonu: Hagridův kamarád Aberforth Brumbál je majitelem hostince U prasečí hlavy.

Drabble: 

„Hagride, co to neseš? Tys byl v lékárně?“
„Zdravíčko, Abe. Byl. Pro černobýl. Ten je na zkaženej žaludek nejlepší. Je mi zle, jak dyby mi v něm hryzali tlustočevi. Včera sem udělal hrnec škvarků a sněd je na posezení.“
„Černobýl? Neznám. Měli ho? Já si v takových případech vařím pelyňkový čaj.“
„Neměli. Dali mi todle,“ ukázal Hagrid pochybovačně na nápis na pytlíku: Arthemisia absinthium.
Aberforth se zamyslel. „Arthemisia… no, nevím. Ale absinthium? To bych věděl. Zrovna včera mi přišla zásilka hořkýho zelenýho likéru z Francie. Řeknu ti, ten má sílu! Vykašli se na odvar a pojď se mnou do hospody.“

Závěrečná poznámka: 

Dneska je poslední den, kdy pro jistotu celý den ani nezapínám počítač. Zítra už pomalu začnu dohánět zpoždění ve čtení. :-)

Obrázek uživatele Lady Lestrade

Chuť slz

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Volně navazuje na má letošní drabble o Minervě.

Drabble: 

V ústech měla hořko, jako by snědla pelyněk. Chuť zadržovaných slz.
„Albusi, to nemůžete myslet vážně,“ šeptala přiškrceně.
„Je to pro –“
„Neříkejte vyšší dobro!“ vřískla.
Křišťálová koule na stole se roztříštila.
V dalším okamžiku Minervu objaly silné paže. Její tělo se roztřáslo naprosto nekontrolovatelnými vzlyky.
„Nemůžete… Nemůžete…“ plačtivě vrtěla hlavou.
Zdravou rukou ji pohladil po vlasech. V ústech cítil chuť pelyňku.

Vzpomínka se rozplynula.
Hleděla přes okraj Astronomické věže do lákavé hlubiny pod ní.
Albus věřil, že to přeživší zvládnou, že se uzdraví. Byl si tím jistý…
Udělala dva kroky zpět do bezpečí.
…ona si tím někdy tak jistá nebyla.

Obrázek uživatele Piskor

Velká síň

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Posouváme se o 5 let dopředu oproti poslednímu drabbleti. Michelle je v pátém ročníku.

Drabble: 

Michelle vešla do síně spolu s Mary a Jane. Všem třem zdobil plášť prefektský odznak. Každá zamířila ke svému kolejnímu stolu.
Otevřely se dveře a vešla zástupkyně ředitelky, za ní cupitali vyděšení prváci ve vzorném dvojstupu.
Mich si pomyslela, že je to každý rok stejné, ale tentokrát tu byla v jiné roli. Bylo to pro ni o to dojemnější, že před pěti lety tu stála sama, malá a vystrašená. Teď tu má domov, přátele, všechno, po čem může toužit. Najednou nemohla uvěřit ve své štěstí.
Skoro se rozbrečela. Některá témata k přemýšlení by si měla zakázat, je pak příliš sentimentální.

Denní můra

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nahrazuji téma č. 6 - Naostro

Drabble: 

Ron se probudil.

„Co řveš?“

„Já měl hroznej sen. Brumbál přede mnou tančil nahatej!“

Potter se rozchechtal.

„Nesměj se. Trelawneyová říkala, že se prej sny můžou vyplnit.“

Harry ho ujistil, že Brumbál netouží ukazovat se mu bez hábitu. Ron se uklidnil, ale jen do doby, než se setkal s Hermionou.

„Je to možné. Jen se vždycky nemusí vyplnit doslova, Rone.“

„No tak tos mě teda uklidnila.“

„Nemrmlej a soustřeď se na to zatmívací kouzlo.“

Zaklínadlo se samozřejmě zvrtlo. Místo Ronova těla začalo mizet oblečení.

„Harry, já budu naostro! Dělej něco!“

Naštěstí měli po ruce Hermionu. Zvedla hůlku a zabránila katastrofě.

Závěrečná poznámka: 

Taky znáte The Mysterious Ticking Noise? Přiznávám, že jsem se silně inspirovala.

Obrázek uživatele gleti

Oslava uzdravení

Fandom: 
Drabble: 

Měsíc po uzdravení Nevillových rodičů Hannah uzavřela Děravý kotel. Pořádala soukromou oslavu pro Franka a Alici. Ti se na setkání s přáteli těšili, přesto se nemohli ubránit pocitům tísně.

A tak Hannah naposledy vše zkontrolovala; víno zda má správnou teplotu, zda je na stolech dostatek podnosů s kanapkami a zákusky. Pak se vydala pro oslavence.

„Pojďte, všichni se na vás moc těší.“ uklidňovala je.
„Když my nevíme, o čem se s nimi bavit,“ ošíval se Frank.
„To je jednoduché. Před Ronem se nezmiňujte o pavoucích, s Hermionou nemluvte o skřítcích, Minervy se neptejte, zda loví myši. Uvidíte, dobře to dopadne.“

Obrázek uživatele Gwendolína

Ta ironie

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Některé situace Harrymu opravdu nezávidím.

Drabble: 

„Další oběť je Lucius Malfoy. Musíme bezpodmínečně zpřísnit ochranu Scorpiuse!“ zvolal nepřirozeně bledý Malcolm a někam odběhl.

Harry praštil pěstí do stolu. Lucius Malfoy byl propuštěn z Azkabanu teprve předevčírem. A teď tohle! To jim vážně chybělo.
Jestli něco nenáviděl na své práci, bylo to sdělování špatných zpráv pozůstalým. Zvlášť když ty pozůstalé osobně zná.
Tou největší ironií bylo, že ho Albus Severus a Scorpius zrovna na dnešek pozvali k sobě na večeři.
A on teď bude muset příteli svého syna sdělit, že byl poslední člen jeho rodiny (pokud nepočítáme nezvěstného Draca) brutálně zavražděn.
Na ten rozhovor se opravdu netěšil.

Obrázek uživatele Remi

Problémy

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Asi jsem tohle potřebovala slyšet. Omlouvám se, jestli je to moc cringe.

♫♪

Drabble: 

Do stěn hradu se opíraly paprsky zapadajícího slunce a jaro se probouzelo ze zimního spánku. Na to, jak mizerně se Sirius cítil, bylo snad až moc hezky.
„Co se děje?“ nadhodil Remus konečně. Bylo zbytečné ptát se, jestli je něco špatně. Ono se vždycky něco najde, a člověk ani nemusí být teenager s milionem problémů.
Poprvé to znělo hrozně divně. To „Pojď si o tom promluvit“. Nejistě. Nedůvěřivě. Postupně bylo lehčí tyhle slova vyslovit i přijmout. A říct, co bylo potřeba.
„Je ti líp?“ zeptal se Remus potichu.
„Asi jo,“ Sirius se pousmál. „Díky.“

Problémy nemizí. Učíme se je řešit.

Obrázek uživatele Iantouch

Kletby, které se nepromíjejí

Fandom: 
Drabble: 

Profesor Brumbál si promnul kořen nosu a několikrát zamrkal. Bude potřebovat brýle. Vhodil do čaje kostku cukru, zamyšleně se poškrábal ve vousech a přidal druhou. Hodnocení esejí nepatřilo k jeho oblíbeným činnostem.

Kletby, které se nepromíjejí

Přečetl pár vět.

Kletba Cruciatus působuje bolest, která může oběti přivodit šílenství.

Vztáhl ruku k šálku, ale chvěla se mu tak, že se nedokázal napít.
„Crucio!“ uslyšel v hlavě Gellertův hlas.
Křik patřil Aberforthovi.
„Nechte toho! Nechte toho!“ To byla Ariana.
A pak jen záblesk světla.

Zakryl si ústa dlaní.
Proč tohle musí číst?
Ach ano, je to v osnovách.
A on je učitel.

Obrázek uživatele Esti Vera

Nový spojenec

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Odehrává se krátce po vzestupu Voldemorta a začátku první kouzelnické války, na porodnickém oddělení Nemocnice svatého Munga.

Drabble: 

Kingsley tiše předával Arthurovi nejnovější zprávy.
„Minervu zranili, přemístila se na poslední chvíli. Bylo to riskantní, neměla tam vůbec chodit.“
„Jak na tom je?“
„Ošklivě krvácí, ale sem se bojí, nejspíš ji sledují a-“
Zpoza rohu se vynořila drobná žena a neurvale mu skočila do řeči.
„Pane Weasley, máte syna, takže přestaňte řešit válku a běžte za svou rodinou! A vás,“ obrátila se na Pastorka, „bych ráda upozornila, že podobná depresivní témata jsou na tomhle oddělení zakázaná!“
Svižným pohybem hůlky přivolala kufřík se základním vybavením.
„A teď mě doveďte k té zraněné. Jmenuji se Poppy Pomfreyová a ráda vám pomůžu.“

Obrázek uživatele Iantouch

Stvrzeno krví

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nahrazuji téma č. 6. pro 6. 4. 2019: Naostro

Drabble: 

Vzduch v Batyldině sklepě byl chladný a páchl zatuchlinou. Vládlo tu šedé přítmí.
Gellert se rozhlédl po nějakém harampádí, jako by potřeboval pár vteřin, než bude připraven pohlédnout Albusovi do očí.
„Dlouho jsem to studoval,“ řekl Albus, aby si dodal odvahy. „Věříš mi?“
„Věřím ti.“
„Nikdy se nepostavíme proti sobě.“
„Nikdy.“
Gellert zatnul zuby, když přiložil hrot hůlky k dlani, kde se objevila krvavá rýha. Albus sykl, když i on ucítil ostrou řezavou bolest. Dlaně se dotkly. Gellert v konečcích prstů jasně cítil tlukot Albusova srdce.
Dvě kapky krve se vznesly vzhůru, spojily se a vytvořily pečeť.
Přísaha byla stvrzena.

Obrázek uživatele nettiex

Večeře

Fandom: 
Drabble: 

Po Kendřině smrti nebyly večeře u Brumbálů příliš vřelou událostí. Aberforth mrzutě napichoval brambory a tiše sledoval sestru, která naštěstí pokojně jedla.
„Zítra přijde na oběd Gellert,“ pronesl Albus. „Chtěl bych ti ukázat, na čem pracujeme.“
A zase úžasný Gellert, pomyslel si Aberforth znechuceně.
„A docházejí nám vejce a mouka a Ariana potřebuje nové boty,“ změnil téma mladší bratr.
Albus zavřel oči. Proč se musel zabývat tak přízemními záležitostmi jako vejce?! Stáli na pokraji revoluce!
„Copak, není to pro tebe dost velkolepé? Kdybych se nemusel vracet do Bradavic, postaral…“
„Nezačínej,“ přerušil ho nejstarší unaveně.
Zbytek večeře proběhl v dusivém tichu.

Obrázek uživatele Brygmi

Noční hrátky

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

DMD č. 5. pro 5. 4. 2019. Téma: Falešná identita
Varování: 15+

Drabble: 

Dvojice se setkala na baru. On pohledný mladý muž s brýlemi, ona starší elegantní dáma. Po několika drincích zamířili do blízkého hodinového hotelu. Tam zábrany spadly a stejně tak z nich spadlo jejich oblečení.

„Pojď ke mně, Harry," šeptala.

„Nic nechci víc, Minervo," odpověděl.

Přibližoval se k ní, ale pak se zarazil.

„Blbě jsi to vypočítala. Říkalas, že máme ještě půl hodinu!"

„Cože?"

„Proměňuješ se!"

Naštvaně slézal z postele.

„Minerva" se dotkla svého obličeje a cítila, jak se její rysy vrací do původní podoby.

Mnoholičný lektvar sice naplňoval jejich fantazie, ale byl zrádný. Protože když vyprchal, nezbylo jim vůbec nic.

Závěrečná poznámka: 

Původně to mělo být explicitnější, ale s překvapením jsem zjistila, že na některé páry to prostě napsat nemůžu. Ne a ne.

Obrázek uživatele Lady Lestrade

Romantika pragmatismu

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Pokračujeme v mé letošní sérii o Minervě.

Drabble: 

„O čem jste se mnou chtěl mluvit, Severusi?“
„O Brumbálovi.“
„Měla bych to zakázat.“ Vstala a přešla k oknu. Následoval ji.
„Nemůžete se uzavírat do sebe,“ řekl věcně.
Posměšně si odfrkla.
„To říká ten pravý.“
„Vím, o čem mluvím.“
Namáhavě polkla přes stažené hrdlo.
Místností se rozlil Fawkesův konejšivý zpěv. Střelila po něm pohledem.
„Nevím, co tu ten pták ještě dělá. Proč tu ještě je, i když…“ Albus už není, zůstalo nevyřčeno.
„Protože,“ řekl pomalu, „dokud žije Brumbálův odkaz, je tu stále s námi.“
„Netipovala bych vás na romantika.“
„To není romantika. Jen čirý pragmatismus, který mě udržuje při životě.“

Obrázek uživatele Regi

Úskalí společenské konverzace

Fandom: 
Drabble: 

Olympa si povzdechla. „Hagrride, společenská konverrzace u stolu má svá prravidla. Oprravdu nemůžeš hovořřit o ničem nechutném.“
„Nechutném? Přeci sem na tej večeři mluvil jenom o svej práci. A vo zvířátkách. Jako že sem profesor péče vo kouzelný tvory, a tak. A vo počasí.“
„Já vím, že jsi nechtěl, aby se mé matce udělalo nevolno, aby manželka ministrra omdlela, a aby číšník leknutím přřevrátil přředsedovi starrostolce do klína mísu s polévkou. Ale přříště už tu přříhodu, jak jsi přředváděl bahňáky smrrduté, jak přřišla bouřřka, a jak se chudáčci tak vyděsili, že pokrropili studenty svými ehmmm… Přříště už ji prrosím nevyprrávěj.“

Závěrečná poznámka: 

Stále se ještě omlouvám, že nečtu a nekomentuju. Ale už vidím světlo na konci tunelu! :-)

Obrázek uživatele Esti Vera

Soutěž III

Úvodní poznámka: 

Předchozí části: I, II

V drabbleti odkazuji na Na zkoušku od Lady Lestrade a Zkoušku ohněm od Saphiry, obojí doporučuji přečíst. Zmínky jsou míněny v dobrém, doufám, že nevadí :)

Drabble: 

„Naostro! Pro Merlina, co z toho asi bude?“
Harry Potter rozčileně pochodoval pokojem.
„No tak, Snape, neříkejte, že vás to nevytáčí! Ti lidi jsou blázni! Chápete, co jsou schopní o nás napsat? Radši na to nechci myslet.“
„Nemusíte, pane Pottere. Víte, kolik jste dnes získal bodů? A uklidním vás - složité matematiky netřeba.“
Harry si podrážděně odfrkne.

„Jak si to můžete užívat? Za dnešek tam máte jeden trénink vraždy a Clarissu Antoinettu Eugenii nevím-jak-dál!“
„Jsem Zmijozel, pane Pottere. My pro vítězství uděláme cokoliv.“
„I když je téma 'naostro'?!“
Snape jen pokrčil rameny.
Počítadlo na zdi hlásilo osmnáct ku jedenácti.

Závěrečná poznámka: 

Čísla berte s rezervou, sama nemám úplně ujasněno, zda počítat např. zmínku o dané osobě jako její výskyt v drabbleti atd.

Pokračování: IV, V

Na zkoušku

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Asi by tu mělo být nějaké upozornění 15+ nejspíš, i když...
Každopádně mé chabé snahy..

Drabble: 

Jeho prsty se mu bořily do rozčepýřených vlasů a jemně přitahovaly vyděšený obličej, zatímco druhou rukou bloudil kolem pasu.
Na Jamesův vkus byl Remus až příliš blízko.
"Počkej!" Dlaněmi se mu zapřel o ramena, "může nás někdo vidět."
Tichošlápek se pomalu naklonil a jemně mu dýchnul do ucha:"Neboj, jsme tu sami."

Ten šepot Jamese rozrušil.
Přivřel oči a poddal se dotykům. V očekávání jemně pootevřel rty a... najednou se Remus odtáhl, chytil ho za ramena, prudce otočil zády k sobě a popostrčil k odchodu.
"Tak a večer s Lili na ostro, kámo." Laškovně ho při odchodu pleskl přes zadek.

Obrázek uživatele Remi

Backseat serenade

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Jedna z věcí, které se určitě musely stát.
Docela roztomilá představa... ;)

Drabble: 

„Tohle není dobrej nápad,“ zašeptal Remus toho večera snad posté.
„Celou dobu budu s tebou. Nic to není!“ usmál se Sirius. „Spousta mudlů na motorkách jezdí taky.“
„Jejich motorky nelítaj,“ podotkl Remus suše a zhluboka se nadechl. „Bude to jenom na zkoušku…“
„Motorky nejsou kouzla… Žádná zkouška tady neexistuje,“ oponoval Sirius. Po tváři mu přelétl hravý úsměv. „Tohle je úplně jinej druh magie.“ Remus nevypadal moc přesvědčeně.
„Pojď, Moony,“ poklepal Sirius povzbudivě na místo před sebou. „Bude to zábava!“
„Tohle byl tak špatnej nápad,“ zopakoval Remus.
„Bude se ti to líbit!“ řekl Sirius a Remus nesměle přikývl.
„Hlavně mě nepouštěj.“

Obrázek uživatele Gwendolína

Ostře rudá

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Tak zase trochu posuneme příběh kupředu.
Raději 15+

Drabble: 

Už se nemůže bránit.
Jeho tělo dopadá na zem.
Chce křičet, ale ze staženého hrdla vyjde jen zachroptění.
Nespouští oči z postavy, která se nad ním sklání.
Obraz, který mu zůstane vypálený na sítnici, až on sám už nebude.
Za několik okamžiků.
Dlouhý, pečlivě naostřený nůž se k němu blíží mučivě pomalu.
Ucití teplé mokro a tváří v tvář smrti ho zaplaví absurdní stud. Pomočil se strachy.
Ostrá bolest.
Tři hluboké řezné rány v oblasti hrudníku.
Tři rány, ze kterých prýští krev, vpíjí se do plavých vlasů a spolu s ní z něj odchází život.
Tři rány za tři hříchy.

Závěrečná poznámka: 

Už byl čas na další vraždu, ne?

Obrázek uživatele Voldemort

Nemusíš být sama

Úvodní poznámka: 

Pamatuje si někdo malou Lin Raddleovou a její obavy z nástupu do Bradavic (předloňský První ročník)? Tak tady je, co bylo dál :). Nacházíme se v krcálku vedle Velké síně...

Drabble: 

Po tolika bezesných nocích a nekonečných přípravách byla konečně v Bradavicích.
Zatím to šlo slibně, k vlaku je doprovázela obvyklá tlupa novinářů – není nad dobrou publicitu – ale ve vlaku už byla jenom s Dracem, Vincem a Gregem. Nebyli právě nejbystřejší, ale vlastně je měla docela ráda. Znala je od malička. Rádi ji bránili před zíráním „náhodných“ kolemjdoucích. Ale ve Velké síni, přede všemi...
Nejradši by utekla. Z té mrňavé místnosti, z Bradavic, z toho všeho. Nemohla dýchat. Všechno se kolem ní svíralo. Nemohla...
„Chyť se mě,“ řekl Draco a vzal ji za ruku. Profesor Avery se vrátil. Nadechla se. Vyrazili.

Závěrečná poznámka: 

V názvu měl být původně citát z písně Moudrého klobouku o skutečných přátelích, které lze nalézt ve Zmijozelu. Jaké bylo ale mé překvapení, když jsem zjistila, že v českém překladu se tato věta vůbec nenachází! Do názvu jsem tedy žádný citát nedala, ale šířím tuto důležitou zprávu dál:

„Or perhaps in Slytherin
You'll make your real friends,
Those cunning folks use any means
To achieve their ends.“

Obrázek uživatele gleti

Prosté radosti

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

ehmm 15+?

Drabble: 

Ani po několika měsících od probuzení se nemohli nabažit prostých radostí života. Procházet se ve slunečné dny a číst u krbu v deštivé. Vstávat za růžového rozbřesku; pozorovat třpyt hvězd za noci; jíst na co mají chuť či relaxovat ve vaně plné pěny.

Zvláště to poslední. Když pak Alice vešla do ložnice oděná jen v osušku, Frank ji rozbalil jak narozeninový dárek. Zprvu si hleděli do očí, jakoby stále nemohli uvěřit, že to není sen. Měli však co dohánět, a tak se oddali vzájemné touze.

Prožité utrpení se zrcadlilo v Aliciině tváři, ale pro Franka nebylo na světě krásnější ženy.

Obrázek uživatele Regi

Po mudlovsku

Fandom: 
Drabble: 

Hagrid vstal před svítáním. Rychle se oblékl a napil čaje. Do košíku naskládal něco k snídani a několik láhví máslového ležáku. Hůlku zamaskovanou v růžovém deštníku nechal tentokrát doma.
Zastavil se v kůlně, aby vzal všechno potřebné, a vyrazil svažitou loukou vzhůru do kopce. Nahoře se zastavil a rozhlédl. Pod ním se válely cáry mlhy, obloha se už chystala přivítat slunce, stejně jako ptáci v blízkém lese.
Palcem vyzkoušel ostří kosy. Jen tak pro jistotu. Nabrousil ji už včera večer.
Rozkročil se a zeširoka rozmáchl. Čerstvě zkosená tráva zavoněla.
„Táta měl recht. Na někerý věci kouzla nejsou to pravý vořechový.“

Závěrečná poznámka: 

Znovu se omlouvám, že nečtu a nekomentuju. Jsem ráda, že stihnu aspoň napsat drabble. Příští týden už to bude lepší a od 11.4. si budu DMD zase užívat naplno. :-)

Stránky

-A A +A