Skřivánek

Obrázek uživatele Terda

Poslední kapka

Fandom: 
Drabble: 

Mlhavý spánek chránil před bolestí. Když nespala, naslouchala. Důvěrnému skřípění trupu. Tepání seker. Povědomé hudbě oprav. A přece cizí. Vzdálená. Rozpačitá. Rozkazy pronášené v rozčilení i brumendo odporu vnášely nesoulad. Obavy osamělé mysli. O posádku. I o důstojníčka.

Třetího večera se ozvalo zaklepání. Vytrhlo ji z těkavé dřímoty.
"Vstupte!"
Bocman smekl čapku. Mořský vlk ztvrdlý solí. Ve tváři výraz zbitého psa.
"Prosím za odpuštění, madam, vím, že bych neměl. Ale já bych se i upsal ďáblu, jen aby..."
"Tak to vyklopte. A nerouhejte se, Jonesi."
"Madam, jestli to takhle půjde dál, tak z toho mladýho chlapi udělaj krmení pro ryby."

Závěrečná poznámka: 

Jenom doufám, že téma chápu správně.

Obrázek uživatele Terda

Bez hlavy

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Týrám kapitánku i posádku. Takže raději varuji.

Drabble: 

Mlhavý den vzal felčarova slova za svá. Pana Maxwella vydali moři, zatímco Foley v šeru podpalubí sváděl boj o záchranu Francesiny ruky. Vyjmout dubovou třísku. Vyčistit ránu. Narovnat zpřelámané kosti. Víc udělat nemohl.
Odvedl dobrou práci. Zbývalo jen doufat. Že kost sroste. Rána se zhojí. Že ji nezasáhne gangréna. Přihnul si z placatky. Mlčky připil na štestí. Snad se k nim neotočí zády.

Jediná dělová koule rozbila křehkou rovnováhu panující na palubě Betsy na kusy. Velení převzal Gillingham. Posádka držená na uzdě oddaností zůstala ztracená. Na těle únava. V myslích vládl strach. Nedůvěra. Zlost. Obstojí mladíček na místě zkušeného velitele?

Závěrečná poznámka: 

Téma si vykládám nikoli jako ročník ve škole ale jako hodnotu kvality. Tak doufám, že tam je vidět.

Obrázek uživatele Terda

Účty

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Za nápad mnohokrát děkuji Gwen.

Drabble: 

„Kolik máme raněných?“
Rutinní otázkou skrývala starost. V očích únava.
„Šestnáct."
Na okamžik se Foley odmlčel.
"Pan Maxwell se nedožije poledne,“ hlesl.
Chlapcova tvář bledla ve stínech. Úleva z úniku kysla s vědomím, že nebude beze ztrát. Za troufalost zaplatí krví svých mužů. I svou vlastní.
Felčarův pohled sklouzl na pravačku zkroucenu na prsou.
„S vámi sedmnáct. Ukažte mi tu ruku, madam.“
Chtěla se vzepřít. Věděl to.
"Vypijte to."
Lahvička se zaleskla ve světle lucerny. Tón nepřipouštěl diskuzi. Kapitulovala. Vzdala se rukám bývalého řezníka. Paží jí projel nespočet rozžhavených čepelí. Nasládlá pachuť hasila požár. Pak se svět rozplynul v mlze.

Závěrečná poznámka: 

Únik z pasti by se snad dal považovat za takové malé vítězství. A laudanum údajně chutnalo nasládle. Tak mi to snad projde.

Obrázek uživatele Terda

Na ostří nože

Fandom: 
Drabble: 

Ztráta lodi. Zajetí. Už zakusila hořké sousto poraženého. Tentokrát ne! Dokud má vítr v plachtách, neodevzdá meč nepříteli.
O vítězství nerozhodnou děla. Tma je zradila. Tma se stane jejich spojencem. Dostat se z dosahu fregaty.
Tančili nad propastí. Záblesky děl věnčily temnotu. Stačil jediný chybný krok. Nebyl čas na únavu. Ani na bolest.

Ráno halila mlha. Hýčkala šalupu ve studené náruči. Konečně mohli vydechnout. Na chvíli. Museli odklidit trosky. Spočítat raněné. Frances se nesměla zastavit. Ještě ne.
„Madam, pan Foley se poroučí. Vzkazuje, že by vás rád viděl.“
Miltonova slova ji vytrhla z kruhu soustředění.
„Pane Gillinghame, paluba je vaše!“

Závěrečná poznámka: 

Vůbec netuším, jak se mi s tím podařilo poprat. Osobní setkání s protivníkem bylo totiž to poslední, o co by stáli.

Obrázek uživatele Terda

Překvapení

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Raději budu varovat. Týrám lodě i námořníky.

Drabble: 

Sekery přeťaly provazy. Betsy se vymanila z objetí. Salva na rozloučenou lstivé Cométe. Pryč! Pryč než se dostanou na dostřel.

„Proč jste zavelela k ústupu!?“
Zklamání oděné zlostí.
„Vaše místo je u děl, pane Gillinghame.“
Krev bubnující ve spáncích. V hlase nebezpečný klid.
„Madam...“
„Vy zatracenej idiote! K dělům!“
Nebyl čas na vysvětlení. Přízrak zamžikal světly luceren. V Gillinghamově tváři se mihlo pochopení.

Plachty se vzduly. Pořád měli šanci, že z pasti uniknou. Že získají vítr zpět na svou stranu. Oplatí překvapení. Srdce bušila. Buch buch.
Děla zaburácela. Fošny zapraštěly. Dubové třísky tepaly palubu. Buch buch. Pak se dech zastavil.

Obrázek uživatele Terda

Přízraky noci

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Dneska to nešlo od ruky. Bolí mě hlava a slova se odmítala poskládat do vět.

Drabble: 

Varovný výstřel zahřměl nocí. Vyzýval k zastavení. Druhý rozčísl ráhnoví. Dřevo zapraštělo. Zraněný škuner zaúpěl boletí. Potom zavládlo ticho. Nekonečné vteřiny vyčkávání. V očích lačnost dravců. Skrývala zoubky nejistoty. Poslední nádech před krokem do neznáma.

„Zahákujte ji!“
Bojový pokřik proťal napětí.
Kadeti vedli útok přes příď. Gillingham měl opanovat záď.
Frances sledovala jejich stíny. Dala mu šanci projevit odvahu. Šanci objevit v neprobádaných zákoutích mysli velitele. Druhou dostat nemusí.

Pak Barkleyho bystré oči cosi spatřily. Snad zčeřelé chocholky vln na temné hladině. Ukazoval do tmy. Přízraky tušení získaly pevný tvar. Změť rozkazů. Ostrý hvizd píšťaly. Útok se změnil v ústup.

Obrázek uživatele Terda

Pro všechny případy

Fandom: 
Drabble: 

Kapitán Cométe se nechtěl své lodi vzdát. Sotva Betsy ukázala své barvy, dal se na útěk. Zdánlivě ztracený pokus. Vítr stál proti němu.

Frances dávno nebyla nedorostlým štěnětem. Sama se nejednou pokusila silnějšího nepřítele setřást manévrováním. Nebo lstí. Přesto musela smeknout před uměním svého protivníka. Získal čas, který mu nedávala.

Vyhlídka nočního boje ji netěšila. Nezbývalo však než výzvu přijmout. Poslední slova povzbuzení. Poslední plány. Škuner obsadí Gillingham. S ním dva kadeti.
Neušlo jí zklamání ve tváři třetího. Jen kázeň mu nedovolila ohradit se. Vždyť byl nejstarší.
„Potřebuji vás zde, pane Barkley.“
Nebylo třeba říkat víc.

Cométe dostihli po půlnoci.

Obrázek uživatele Terda

Snadná kořist

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nestíhám komentovat. Nestíhám ani odpovídat na komentáře. Snažím se číst, ale ani to nestíhám. Třeba to o prázdninách doženu. ;)

Drabble: 

Osamělý škuner naložený hedvábím z východu byl lákavým soustem. Namáhavě šplhal proti větru. Mířil Betsy přímo do náruče. Frances odhadovala, že ho dostihnou do západu slunce. Když vítr vydrží.
„Vyhlaste poplach!“
Hlas bocmanovy píšťaly přeťal napětí. Buben zavířil.
Dusot nohou.
„Bude to rychlý boj.“
„Možná,“ uťala Gillinghamova slova. „Pane Miltone, vyšplhejte do koše. Chci vědět o každé plachtě. I kdyby to byla rybářská bárka.“
„Rozkaz, madam!“
Chlapec zmizel v lanoví s ještěrčí hbitostí.
Vítr jim hrál do karet. Štěstěna vyzývala k tanci. A to se neodmítá. Zkušenosti však radily opatrnost. Je snadné se nechat zlákat snadnou kořistí.
Moře nadutost neodpouští.

Obrázek uživatele Terda

Společný nepřítel

Fandom: 
Drabble: 

Bělavý obrys plachet se na obzoru objevil v pravou chvíli. Vidina boje schladila dřímající požár. Na příslib kořistného slyší i nejzarputilejší výtržníci.

Frances to věděla. Znala své muže. Mnozí byli mizerové. Zloději a rváči s prázdným žaludkem. Na moře je zahnala bída a hole verbířů. Hřbety měli zjizvené od důtek. Tváře od oceli. Na rukou mozoly. Ale všichni uměli počítat. Bylo na čase odložit nevraživost.
Na chvíli.

Nerada řečnila. Sliby čpěly falší. Stačila strohá slova. Čekal je hon. Potom ryk děl. Dým a krev. Teprve až vzdálenou neznámou dostihnou, se ukáže.
Kdo obstojí. Odvaha se neskrývá ve zlatě na kabátě.

Obrázek uživatele Terda

Otevři oči!

Fandom: 
Drabble: 

Příď ukrajovala míli za mílí. Bdělé oči hlídaly horizont.
Plížit se podél pobřeží. Škodit tam, kde její větší sestry nemohou. To byla práce pro Betsy. Tvrdý chléb vyčkávání. Trpělivosti.
Námořníci si uměli čekání zpestřit. Hudbou. Tancem.
Tentokrát paluba tonula v tichu. Nikdo nezpíval. Úsměvy zmrzly v ostražitém šklebu. Stačila poznámka. Neuvážený rozkaz.

Frances větřila nepřátelství. Semínka vzdoru.
Nesměla podrýt Gillinghamovu autoritu. Své místo si musí najít sám. Ale mohla mu otevřít oči.
"Tihle muži pro vás budou dřít do úmoru. Když si to zasloužíte. Chcete jim vzít jediné rozptýlení? Poradíte si se vzpourou?"
Slova sklouzla po kamenné tváři. Slepý neslyší.

Závěrečná poznámka: 

Doufám, že přenesený význam je možný.

Obrázek uživatele Terda

O odvaze a zbabělosti

Fandom: 
Drabble: 

Ještě nikdy nehostila tolik lidí. Přes početnou splečnost hovor vázl. Nikdo si netroufal promluvit bez vyzvání. Frances do řeči nebylo.
Snaha aby řeč nestála skomírala v cinkání příborů. S posledními drobty moučníku pohasla docela. Gillingham přezíravě upíjel ze svého poháru. Pak prolomil mlčení.

„Madam, myslím, že se chcete držet příliš při zdi.“
Kadeti oněměle přihlíželi hozené rukavici.
„Jaký je váš návrh, pane Gillinghame?“
„Mohli bychom zneškodnit některou z pobřežních baterií. Nejsme piráti.“
„Není hrdinstvím poslat své lidi na smrt.“

Ocel skrývala bolest. Vzpomínky. Na toho, který stál po boku. Prostý námořník. Vždy první. Vždy poslední. Snad jednou i Gillingham pochopí.

Závěrečná poznámka: 

Zeměplochu ani Barbara Conana jsem nikdy pořádně nečetla (ano mám mezery ve vzdělání), takže s nenápadnými odkazy bych měla problém. Doufám, že tedy nevadí drabble tak trochu nostalgické, vzpomínkové. Vždyť i naši hrdinové mají na koho vzpomínat. A nejsem jistá, jestli se mi po všem to zkracování a upravování neztratilo téma.

Obrázek uživatele Terda

Královna sedmi moří

Fandom: 
Drabble: 

Obrys přístvu bledl v zářijovém slunci. Před přídí nekonečná dálava. Ocel zdobená zlatem laskala oblé boky.
Frances stála na zádi. Ruce založené za zády. Za soustředěným výrazem se skrývaly střípky radosti. Z jasné oblohy. Z prostého pohybu vpřed. Tohle byl její domov. Její maličké království. Všude a nikde. Svázané pravidly a přece bez řádu. Bez jistoty příštího svítání.

Gillingham se držel stranou. Povinnosti plnil s hranou sebejistotou. Jeho svět rozmetali. Z řadové lodi na šalupu. Šalupu které velela žena! Přece tam patřila. Zásluhy kalené krví a mořem. Věděl to. Záviděl drsnou odanost posádky i věrné psí oči.

Záviděl. A nenáviděl.

Obrázek uživatele Terda

Otazníky

Fandom: 
Drabble: 

Frances se skláněla nad mapou. Pod rukou měla rozloženy nové rozkazy. Téměř se nelišily od těch, které dostala naposledy.
A přece se změnilo tolik. Sullivan odplul. Zůstali jen kadeti. Kuráže měli přehršel. A stejně tolik nadání. Ale potřebovali vést.

Ozvalo se zaklepání. Nový důstojník.
„Pane Gillinghame. Tady jsou rozkazy. Přečtěte si je.“
Podala mu list. Měřila si ho zkoumavým pohledem.
Co se skrývá za stříbrem na sponách? Jak se vypořádá s posádkou?
Betsy potřebovala muže. Ne napudrované panáky.

Zítra vyplují. Gillingham dostane příležitost ukázat, co v něm vězí. Možná dřív než se třikrát protočí směny. Možná až za dlouhé týdny.

Závěrečná poznámka: 

Námořníci na lodích pracovali ve třech směnách. Směny se střídaly po čtyřhodinových hlídkách (kromě dvou dvouhodinových od čtř do šesti odpoledne a od šesti do osmi večer).

Obrázek uživatele Terda

Vetřelec

Fandom: 
Drabble: 

Na Betsy byly přípravy k vyplutí v plném proudu. Trup čpěl novým nátěrem. Zásoby bylo potřeba uložit do podpalubí.
Gillingham se rozhlédl po tom mumraji. Hledal kapitána. Zahlédl jen uniformu kadeta.
„Kapitán je na přídi, pane,“ mávl rukou chlapec.
Gillingham marně pátral po kapitánské uniformě. Pak si všiml postavy v obnošené vestě.
Tohle že je kapitán?
Prodíral se na příď. V zádech pátravé pohledy. Ukazováky salutovaly. Ústa mlčela.
„Poručík Gillingham. Hlásím se na palubě, pane.“
Uhlazeným slovům odpovědělo napjaté ticho.
„Vítejte na palubě, pane Gillinghame.“
V hlase chladná zdvořilost.
„A pro příště mne oslovujte madam.“
Práce neustala. Jen ticho zašumělo.

Závěrečná poznámka: 

Doufám, že jsou ti němí svědci zřejmí. Taky doufám, že jsem se nepřepočítala. Místní počítadlo hlásí sto, ale openoffice s ním nesouhlasí.

Obrázek uživatele Terda

Ber nebo nech být

Fandom: 
Drabble: 

Poručík Gillingham si ještě jednou přečetl nový rozkaz, jakoby stále nemohl uvěřit. Slibovali mu fregatu. Přinejmenším.
„Ale pane, to je šalupa.“
Nespokojenost v jeho hlase se sotva dala přeslechnout. Admirál mlčel.
„Můj strýc...“
Kouzelná slova. Odemykala mnohé dveře. Ale přízeň je vrtošová dáma.
„Pane Gillinghame, váš strýc vám cestičku věčně ušlapávat nebude.“
„Napíšu...“
Síla slov bledla admirálovým pohledem.
Betsy vám nevoní? Dobrá. Ale upozorňuji vás, že jen v tomoto přístavu se najde deset dalších na vaše místo. A nebudou si vybírat.“
Políček ve tváři mladého důstojníka. Šalupa nebo zůstat na suchu. Nic mezi tím. Ani ješitnost šlechtického synka není nekonečná.

Obrázek uživatele Terda

Umazané intermezzo

Úvodní poznámka: 

Drabble bylo psáno jako náhrada za "Mazanec a mazanice"
Nevím jestli se mi nejvíc povedlo. Letos se se mnou Múza prala. Slova mi nešla od ruky. Tohle jedno z mála, které se psalo samo. Tak snad proto jsem si ho vybrala.

Drabble: 

Vlajka schlíple klesla.
„Váš meč,“ ucedila Frances k Jaubertovi. Neochotně jí podal rukojeť.
„Odveďte ho.“
Vzpouzejícího se Jauberta se chopil pár námořníků. Popostrčili ho k ostatním zajatcům. Nedbali na jeho zlostné pohledy.

Překročila zlámané ráhno. Zmoženě se opřela o stěžeň. Trosky zdobeného zábradlí se mísily s cáry lanoví. Do nosu ji udeřila vůně sladkého pečiva. Jeho zbytky jí ležely u nohou. Odstrčila je špičkou střevíce. Dlaní si otřela obličej. Pohledem našla Sullivana.
„Madam, jste...“
Rukáv měla roztržený. Vlhká skvrna se vpíjela do sukna.
„Na tom nezáleží.“
Ovázala ránu šátkem.
„Ještě se musíme vypořádat s nimi,“ kývla hlavou směrem k člunům.

Obrázek uživatele Terda

Na shledanou!

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Letos se mi nepsalo dobře. Co se mohlo, to se nahrnulo do dubna a čas není nafukovací. Byly chvíle, kdy jsem myslela, že to letos vzdám.
Nakonec jsem ráda, že jsem to neudělala, protože to byl stejně jako jindy úžasně šílený měsíc. Děkuju za něj!

Drabble: 

Sullivan opustil přístav ještě za tmy s ranním odlivem. Frances čekala na nového prvního důstojníka, aby mohla opět vyplout na moře. Tom se měl na palubě rychlé fregaty vrátit domů. K sestře. Aby se zotavil. Nabral síly. Odplouval nazítří.

V předvečer jeho odjezdu se naposledy sešli U Královny, než se jejich cesty opět rozejdou. Tak jako už mnohokrát. Životy námořníků. Nestálé jako vítr sám.
Seděli u stolu v koutě lokálu. Stranou všeobecného hlomozu.
Džbánky mžikaly mihotavými odlesky světla svící. Pozvedli je. Zazvonily jeden o druhý. Klaply o dřevěnou desku stolu. Poslední přípitek. Na dobrý vítr, šťastnou cestu a na shledání.

Obrázek uživatele Terda

Soud

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nahrazuji téma "Eso"

Jsem utahaná jako kotě. Zápolení s protivětrem, který se rozhodl, že řeku obrátí do protisměru, bylo... vysilující (ale dojeli jsme a stálo to za to. Mít řeku jen pro sebe). Snad proto se mi nepsalo dobře. Doufám, že dnešní téma půjde o něco lépe.

Drabble: 

Soud měl proběhnout na palubě admirálova Castora. Předvoláni byli všichni přeživší z Čírky. Mladý Barkley si nervózně mnul ruce. Když Tom nasedal do člunu, aby ho k ní odvezl, nehnul ani brvou. Obavy zamkl do kamenné truhlice. Byl kapitán. Nemohl si dovolit dát před zbytky své posádky najevo nejistotu. Vědomí, že udělal vše, co bylo v jeho silách, aby ochránil svěřené lodě, se zdálo chabou útěchou. A zároveň kotvou naděje. Pojistkou, že za odvahu nezaplatí příliš vysokou cenu.
Na palubu Betsy se vrátil dlouho po poledni. Stěží skrýval únavu. V očích však měl klid. Nebylo třeba slov. Obhájil svou čest.

Závěrečná poznámka: 

Doufám, že tam je téma vidět. První, co mi při pohledu an téma naskočilo bylo "eso v rukávu" jako pojistka dobrého výsledku.

Obrázek uživatele Terda

Bezmoc

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

To si jako autor řeknete, že už jste se postavy natrápili dostatečně, že už byste je zas tolik trápit nemuseli, a pak přiletí takovéhle téma.

Drabble: 

Radost z přítelova povýšení zkalilo jednání s admirálem.
Přijal je přívětivě. Tom však vyšel z jeho kajuty bledý. Vrásky obav a nejistoty brázdily pohublou tvář. Rány, z části zhojené, se opět otevřely. Klouby prstů bělely.

Na tázavý pohled jen zavrtěl hlavou. Tohle byl jeho boj. Nikdo jiný ho za něj vybojovat nemohl. Ale Frances byla vždycky paličatá.

„Slečno Doyleová,“ přivítal ji admirál. „Četl jsem vaši zprávu. To byl vskutku husarský kousek.“
„Nebýt plánu kapitána Martina, nikdy bychom ji neporazili, pane.“
Admirál si povzdechl.
„Přede mnou ho hájit nemusíte. Ale víte, jak to chodí.“
Věděla. Pamatovala. Stařičkou Stellu v rukou nepřítele.

Obrázek uživatele Terda

Posel dobrých zpráv

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Dosti bylo deprese. Alespoň prozatím.

Drabble: 

Do přístavu připluli na sklonku léta. Zástupy zvědavců mávaly na pozdrav. Spustili kotvy vedle Demoiselle.
Sullivan ji hnal s větrem o závod. Posel dobrých zpráv doufal v uznání. I když mu ji nenechají.

Čekal na ně.
„Madam!“
Už z dálky na ně zamával. Prodíral se k nim. Obličej mu zářil. Na levém rameni se blýskala epoleta. Vysvětlování bylo zbytečné. Srdečně si potřásli pravicí.
„Tu madam si strčte za klobouk.“
Teď si byli rovni.
„Musíme to zapít.“
Sullivanova radost byla nakažlivá. Z Tomovy tváře zmizely chmury.
„Tak v sedm večer U Královny. A, Georgi, ne že vám to vleze do hlavy.“

Závěrečná poznámka: 

První "nezůstání" je schované v prvním odstavci. Demoiselle Sullivanovi určitě nezůstane. Je fragata a té může velet pouze řádný kapitán. Sullivan je po povýšení pouze tzv. master and commander.
Druhé se nesměle krčí v poslední větě, která je myšlena ve smyslu, aby nezpychl a nezůstalo mu to.

Obrázek uživatele Terda

Sestra

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Asi bych vás měla varovat. I když už je po boji, pořád je trápím.

Drabble: 

Tomova tvář potemněla. Budou ho soudit ti, kteří neviděli. Nestáli na palubě Čírky, když ji Demoiselle rvala na kusy. Když jeho muži padali po desítkách, aby jiní mohli žít. Myšlenky se rozutekly po krvavých stezkách vzpomínek.
Mlčela. Věděla, že slova útěchy jsou zbytečná. Zraněné tělo zašijí. Duši na cáry však žádná jehla nespraví. Opatrně stiskla Tomovu dlaň.

Potřásl hlavou. Snad aby zaplašil démony.
„Napsal jsem Catherine.“
Přikývla. Nikdy nepsal otci.
Pro Toma válka skončila. Na čas. Nevrátí se do rodného sídla. U sestry najde útočiště. Klid na zotavení. Aby čas mohl zhojit rány. Ty na těle. I ty na duši.

Závěrečná poznámka: 

Doufám, že jsem ještě pořád v tématu.

Obrázek uživatele Terda

Před půlnocí

Fandom: 
Drabble: 

Frances seděla u Tomova lůžka. Psík jí ležel u nohou. V mihotavém světle lucerny zašívala rukáv uniformy. Jehla se míhala v uklidňujícím rytmu s přesýpacími hodinami. Zbývalo patnáct otočení do konce první hlídky.

Nechtěla budit spícího přítele. Ale samota kajuty tížila. A spánek nepřicházel.
Stíny se pohnuly. Tom otevřel oči. Vzepřel se na loktech. Podložila mu záda polštářem.
„Fanny, pořád jsi tady. Měla bys jít spát.“
V hlase měl upřímnou starost.
„Ty taky.“
„Zaspal jsem boj.“
Osten mrzení se ztratil v unaveném úsměvu.
„Byl krátký.“
„Kolik...“
„Patnáct.“
Odvrátil zrak. Jehla se blýskla příšeřím. Tiché pochopení. Ji čekala odměna. Jeho soud.

Závěrečná poznámka: 

K odměřování času se na lodích používaly přesýpací hodiny. Mimojiné i půlminutové (které se ovšem používaly spíš pro měření rychlosti lodi. Půlhodinové hodiny by se mi ale nehodily do nápadu). A za sedm a půl minuty celá oběhla velká ručička právě těch sedm osmin hodinového ciferníku.
Čirou náhodou (kupodivu jsem to původně takhle ani neplánovala) je patnáct též jednou osminou ze sto davceti, což je plný stav posádky
Betsy.
První hlídka trvala od osmi hodin večer do půlnoci.

Obrázek uživatele Terda

Na rozcestí

Fandom: 
Drabble: 

Pískovec sedřel z fošen krev. Zlámaná ráhna nahradila nová. Tesařovy ruce laskaly opravené zábradlí. Zalátali plachty. I rány. Padlé zašili do hamak. Vydali je moři. Mlčenlivá hladina je přijala do své náruče.

Lodě se kolébaly na hladině zálivu bok po boku. Jen dvě vlajky na zádi fregaty připomínaly přestálý boj.
„Je vaše, pane Sullivane. Doveďte ji v pořádku.“
„Spolehněte se, madam.“
„Na shledanou v přístavu.“
Stiskla mu ruku. Zdálo se to jako včera, co se náhodou setkali v zapadlé přístavní putyce. Staré křivdy dávno odvál čas. Teď po letech společné služby se měly jejich cesty rozdělit.
Vypluli s odpoledním odlivem.

Závěrečná poznámka: 

To si chcete napsat mírně nostalgickou pobojovou scénu z marodky a přijde za vámi postava, že to je sice hezký, ale že tam máte ještě jednu loď, která potřebuje, aby se o ni někdo postaral. A celej nápad vám tak překope od základů. Nu doufám, že tam téma zůstalo. Pakliže "loňské sněhy" beru jako něco, co už je pryč.

Obrázek uživatele Terda

Po boji

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Navazuje na Umazané intermezzo

Drabble: 

Frances sledovala trojici člunů. S první salvou je spustili na vodu v marné snaze doveslovat k Demoiselle včas a pomoci svým druhům. Jejich posádky byly ozbrojeny mušketami a tesáky. Nemohly však vzdorovat dělům.
„Pane Sullivane, řekněte jim, ať se vzdají.“
Nemusel je vyzývat dvakrát. Nebylo třeba varovných výstřelů.
Frances těch mužů bylo skoro líto, když zdrceně šplhali na palubu.

Bylo po boji. Zvítězili. Po tolika zklamáních se konečně vymanila z bludného kruhu neúspěchu. Měla by cítit radost. Uspokojení. Místo toho stála na palubě poražené fregaty a objímala ji jen nekonečná únava.
Odpočinek si však nemohli dovolit. Museli uklidit tu spoušť.

Závěrečná poznámka: 

Prolomení bludného kruhu se taky počítá?

Obrázek uživatele Terda

Umazané intermezzo

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nahrazuji si téma "Mazanec a mazanice"
Stále trápím postavy.

Drabble: 

Vlajka schlíple klesla.
„Váš meč,“ ucedila Frances k Jaubertovi. Neochotně jí podal rukojeť.
„Odveďte ho.“
Vzpouzejícího se Jauberta se chopil pár námořníků. Popostrčili ho k ostatním zajatcům. Nedbali na jeho zlostné pohledy.

Překročila zlámané ráhno. Zmoženě se opřela o stěžeň. Trosky zdobeného zábradlí se mísily s cáry lanoví. Do nosu ji udeřila vůně sladkého pečiva. Jeho zbytky jí ležely u nohou. Odstrčila je špičkou střevíce. Dlaní si otřela obličej. Pohledem našla Sullivana.
„Madam, jste...“
Rukáv měla roztržený. Vlhká skvrna se vpíjela do sukna.
„Na tom nezáleží.“
Ovázala ránu šátkem.
„Ještě se musíme vypořádat s nimi,“ kývla hlavou směrem k člunům.

Závěrečná poznámka: 

Doufám, že tentokrát jsem to trefila. *Paranoidník*

Obrázek uživatele Terda

Lekce

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Varování: Vulgarismus
Za pomoc s Francouzštinou převelice děkuji Aries.

Drabble: 

Jaubert měl pocit, že se mu vše bortí pod rukama. Nikdy za celý svůj život se nemusel vzdát. Potupně stáhnout vlajku. Vydat se na milost nepříteli. Neuměl prohrávat. Nechtěl se to na stará kolena učit. Vzedmula se v něm vlna vzdoru. Nevzdá se tomu zrzavému skrčkovi, kterému ještě teče mléko po bradě.

Přijal výzvu. Šavle zazvonily. Svět se rozplynul. Pak ucítil na krku chlad. Jeho pohled se střetl s očima protivníka.
„Je me rends.“
„Není ti rozumět, bastarde!“
Tlak hlavně na prsou. V očích ocel.
„Je me rends... Vzdávám se...“
Lekce jeho ctižádosti rozbila pýchu na kusy.
„Ať stáhnou vlajku!“

Závěrečná poznámka: 

Tradične doufám, že je tam téma vidět.

Obrázek uživatele Terda

Abordáž

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Není to hezký. Nebude to hezký. A byli jste varováni.
A kdyby to chtěl někdo i s doprovodem (hrála mi u psaní hezky tématicky)

Drabble: 

Frances se přehoupla přes břevnici. V ruce třímala tasenou šavli. Ve tváři škleb. Muži ji následovali. Samotná Furie se svým doprovodem. Démoni pomsty urvaní z řetězu.

Valili se jako příval proti skalisku. Bojový pokřik přešel ve zvířecí ryk. Kov zvonil o kov. Staccato mušket mu hrálo doprovod. Hnala je zuřivost. Nestvůrné tváře nořící se z dýmu. Naráželi. Padali. Mnozí už nevstali.

Na okamžik se dým rozestoupil. Koutkem oka zahlédla Sullivana. Oháněl se tesařskou sekerou. O šavli dávno přišel. Kabát měl zlitý krví.
Postupovali. Pomalu. Urputně. Pak ho spatřila. Netvora z Tomových nočních můr. Drala se k němu. Nedbala na rány.

Závěrečná poznámka: 

Posádka válečné lodi je sama o sobě pěkný bestiář, když si člověk uvědomí, kde všude ty námořníky brali. Naštvaní jím musejí být dvojnásob.

Obrázek uživatele Terda

Když se kácí les...

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Raději vás budu varovat. Ubližuju lodím. Ubližuju lidem. Ubližuju starožitnostem.

Drabble: 

Salva ji zasáhla, než stačili otevřít střílny. Demoiselle projela křeč. Trup skřípěl. Fregata řičela bolestí. Porcelánový servis děděný po generace v abstraktním zátiší se zmírající takeláží. Rozlitá káva slazená krví. Vzduch čpěl peklem. Děla zarachotila do střílen. Raněná šelma chystala výpad.
Betsy kroužila na vlnách. Obrat a úder. Záliv utonul v ohnivém záblesku. Lodě se otřásly. Chaos oděný v šedém rubáši. Železné pěsti děl neznají slitování. Neuhnou před zdobenou almarou. Ani před muži zlitými potem. Ryk dřeva o dřevo hynul v křiku raněných. Lovec a lovený ve smrtelném obětí.
Kovové háky se zahryzly do boků. Bojový pokřik rozčísl popelavá oblaka.

Závěrečná poznámka: 

Starožitnosti jsou zcela určitě staré a určitě jsou také krásné. A dělům je to samozřejmě úplně jedno.

Obrázek uživatele Terda

David a Goliáš

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Měla bych poděkovat zbytku pinasy. Bez jejich znalosti slangových výrazů z nejrůznějších oblastí lidské činnosti, bych si s banány neporadila.

Drabble: 

Louis Jaubert dopíjel ranní kávu, když se ozval překvapený výkřik. Odložil nedopitý šálek. Roztáhl dalekohled. Raposa.
To je takový hlupák, že... Blesklo mu hlavou. Myšlenku nedokončil. Vítr zadul. Plachty se nadmuly. Briga odhalila svou pravou tvář.

Nebylo cesty zpět. Uháněli vstříc nepříteli. Ač nehybná měla Demoiselle stále dvojnásobný počet děl. Frances vsadila na jedinou kartu. Na rychlost. A přesnost svých mužů. Pod kabátem skrývala pár pistolí a růžek s prachem. Nebude stát vzadu, až ji zahákují.

Fregatou se nesly překotné rozkazy. Jaubertovi scházely ruce. I čas. Musel čelit nečekanému protivníkovi na kotvách.
Betsy vycenila železné zuby. Zálivem zaburácela první salva.

Závěrečná poznámka: 

Banány, které to jistí, najdete schované ve druhém odstavci.
Podle tvrzení kamaráda je banán mimojiné také slangový výraz pro zásobník do zbraně. Námořníci samozřejmě zásobníky do zbraní nemají. Mají ale prachovnice, které by se teoreticky daly za takové prababičky zásobníků považovat.
Druhý jistící banán je brán ve smyslu gólu resp. přesné trefy (alespoň já už jsem se tedy s výrazem "gól" pro přesnou trefu setkala) a opět je schovaný ve druhém odstavci.

Obrázek uživatele Terda

Překvapení

Fandom: 
Drabble: 

Po brzké snídani zvedla Betsy kotvy. Bríza ji nesla po klidné hladině. Bojový poplach se obešel bez jediného úderu bubnu. Bocmanova píšťalka mlčela. Muži se tiše rozestavili na svá místa. Pravidelný dril přinesl ovoce. Trvalo jim to jen pár okamžiků. Čekali.

Briga se plížila kolem ostrohu. Frances upínala oči k plachtám. Poslední vzdech vánku ji vynesl z úkrytu. Demoiselle stála na kotvách. Mohutným trupem zakrývala čluny vytažené na pláž. Holé stěžně se tyčily k obloze. Nečekala společnost.
„Pane Miltone, vyvěste vlajku!“
Vylétla vzhůru. Nejprve splihlá. Pak se vítr zvedl novou silou. Plachty se napnuly. Vlajka směle zavlála. Vyzývala k boji.

Stránky

-A A +A