Filozofie

Obrázek uživatele Rosott

Univerzitní univerzum

Fandom: 
Drabble: 

Jsem sám, docela sám.

Kolem mne nořícího se do nekonečného vakua, poletují asteroidy a mne naprosto oslňuje Slunce.
Konečně jsem sem dorazil!

Do nekonečné prázdnoty a nicoty našeho vesmíru. Je to hrozně uklidňující, ale zároveň nesmírně mentálně vyčerpávající zážitek.

Snažím se zapomenout, že jsem kdysi bývával něco jako člověk, že sem do tohoto mezihvězdného prostoru patřím.

Vždyť nejsem člověk, jsem v podstatě mimozemšťan, protože mne se Zemí nepojí zhola nic, naopak moje pouto s univerzem je nekonečné.

Z ledabylého lenošení ve hvězdném prachu, mě ale z čista jasna vyruší otravný zvuk budíku.
Je pondělí a já mám reparát z fyziky...

Obrázek uživatele Rosott

Krutost šachového světa

Fandom: 
Drabble: 

Poslední dobou mě frustruje počet lidí, kteří začali z ničeho nic znenadání začít hrát šachy, jen protože je to populární. Šachy jsou všude, prostupují světem, civilizací i mnou a zobrazují tak absurdní smysl války, ztráty a donekonečna se opakujícího koloběhu obětování a smrti. V trochu jiném kontextu je smrt politováníhodná a vyvolává nad sebou lítost či zármutek. V kontextu šachů lze však říct, že hráči jsou hrou udivení tak moc, že kvůli ní opouští svůj morální kompas a vyrážejí vstříc krásám smrti beze smyslu. Šachy ukazují to nejlepší z nás, naši inteligenci, logiku, ale zároveň i naši bezohlednost a krutost.

Obrázek uživatele Hippopotamie

Aktaión dospěl k hranici. Les byl temný, živý, nepochopitelný, nebezpečný, hrající světlem, protkaný cestičkami, lákavý. Odvázal psy.

Drabble: 

...
Na prahu učitelovy knihovny zaváhal; knihy tu vydávaly jiný – možná nebezpečnější - pach než ty klášterní. Překročil hranici a natáhl ruku po první.
...
Psi se s čumáky při zemi rozběhli na všechny strany. Bylo namáhavé sledovat stopu, ale vytrval.
...
Zjistil, že nebyli jen Aristotelés s Tomášem. Četl Platóna, Ovidia … Mysl se rozběhla za krásou a vůle poznat pravdu následovala.
...
Diana vystoupila z vody. Rozpálen, přimražen, proměněn, rozsápán vlastními psy. Stal se tím, co pronásledoval.
...
Nahlédl, že láska duši vede k božství různými cestami, jen ne skrze dogma. Radostně se stal kořistí vlastních myšlenek. Doslovné role psů se později ochotně ujali jiní.

Závěrečná poznámka: 

Nahrazuji téma: Na hranici!

Omlouvám se, zase jsem nacpala velkou část drabblete do názvu … u toho Bruna to prostě někdy jinak nejde :)
Pokusila jsem se psát o těch zajímavějších hranicích v jeho životě.
Aktaión byl v řecké mytologii lovec, který náhodou na lovu spatřil nahou bohyni Artemidu (Dianu), načež se ona naštvala a proměnila jej v jelena a pak jej rozsápali jeho vlastní psi.
Bruno ve své knize O heroických šíleních (Degli heroici furori), která je vlastně takovou jeho specifickou variací Platónova symposia (a účastníci dialogu tam filosoficky vykládají nádherné milostné sonety) používá obraz Aktaióna jako toho, který do lesa, symbolizujícího svět, vysílá svoji mysl/intelekt a vůli k poznání jako dva psy (rychlého chrta a vytrvalého mastifa), aby nahlédl božskou povahu přirozenosti, k čemuž je veden láskou (a intelekt tu zcela platónsky postupuje od toho krásného ve světě, co je pochopitelné, a tedy omezené a krásné pouze účastí, k tomu, co je skutečně krásné bez jakéhokoli omezení nebo ohraničení) a stává se díky ní filosofickým heroickým šílencem. Není to vůbec bez rizika, protože v tomto hledání a nazírání se stává obětí svých myšlenek, jeho „psi“ intelekt a vůle spolu s láskou jej totiž pohltí a „promění“ v to, po čem se pídí, dojde na jakýsi kraj smrti, protože v něm jistá stará část duše umírá (kabalistická smrt polibkem) a nenávratně se snahou o nazření božské povahy přirozenosti změní.
Věnuji našemu renesančnímu semináři (i když se jim asi neodvážím na to poslat odkaz :) , kde jsme četli část Heroických šílení v krásném překladu Jiřího Pelána z antologie Italská renesanční literatura II (knihu tímto moc doporučuji!)

Obrázek uživatele Erenis

Hazard

Drabble: 

Občas skrátka nevieš, čo máš robiť.
Vieš ale, že niečo urobiť musíš.
Tak vstaneš, vykročíš do neznáma a dúfaš.

Ľudia tomu hovoria hazard.
Ja tomu hovorím neriadený plán.
Bohovia sa na tom smejú
ale oni aj tak ničomu nerozumejú.

Ak budeš mať niekedy pocit, že si
úplne, ale úplne zbytočný,
že si najposlednejší z posledných
urob hazard.

Vykroč do neznáma a buď pri tom odvážnejší
ako malé dieťa prvý raz samo v pivnici.
Niečo sa určite stane.
Vždy sa totiž niečo stane.

Prinajhoršom umrieš.
Z toho si ale nič nerob.
Všetko, čo má začiatok, má aj koniec.

Ešte sa uvidíme.

Závěrečná poznámka: 

Dakujem vam vsetkym za krasnu challenge - zvladnut ju celu bolo zaujimave. Pomerne vycerpavajuce, ale velice, velice vdacne.

Planujem z mojich drabbles vydat kniznu zbierku, mam ich 51. Som zvedavy, ako to dopadne. :-D

Vdaka za pozornost, papa, zijte blaze a ahoj v pristim DMD!
Erenis Ranitos

Obrázek uživatele Lee

V učení

Úvodní poznámka: 

Protože trochu zapadlo a hrozně ráda píšu filosofií inspirované stoslůvky.
(A protože jsem byla nadšená, že mě na tohle téma (Periferní bicáček) vůbec něco napadlo. XD)

Drabble: 

Stojí tam, v pozoru, připravení, muži hotoví jít do války, ač dosud jen ve svých představách. Tělem jsou stále chlapci, byť utužení pravidelným výcvikem. Stojí stranou - stále stranou, jen pozorujíce skutečný boj, dýchajíce pach bitevního pole, na kterém jim dosud nebylo dáno stanout.

Jen tam tak stál s očima doširoka rozevřenýma a hltal tu krásu. Těla se přelévala jedno přes druhé, barvy vířily a z třesku zbraní mu vřela krev v žilách. Dnes poprvé cítil divokou radost. Touha utéct zmizela. Ten, kdo ho po minulé bitvě sevřel v náručí a vášnivě políbil, padl před jeho očima, rozsekán protivníkem. Byl volný.

Obrázek uživatele Lee

V učení

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

(I když se mi to "z" v názvu fandomu "z"atraceně příčí. :D)

Drabble: 

Stojí tam, v pozoru, připravení, muži hotoví jít do války, ač dosud jen ve svých představách. Tělem jsou stále chlapci, byť utužení pravidelným výcvikem. Stojí stranou - stále stranou, jen pozorujíce skutečný boj, dýchajíce pach bitevního pole, na kterém jim dosud nebylo dáno stanout.

Jen tam tak stál s očima doširoka rozevřenýma a hltal tu krásu. Těla se přelévala jedno přes druhé, barvy vířily a z třesku zbraní mu vřela krev v žilách. Dnes poprvé cítil divokou radost. Touha utéct zmizela. Ten, kdo ho po minulé bitvě sevřel v náručí a vášnivě políbil, padl před jeho očima, rozsekán protivníkem. Byl volný.

Závěrečná poznámka: 

Nějak mě při čtení Ústavy extrémně mrazilo...

Jinak mám na tohle téma ještě minimálně jeden námět, který chci zpracovat, ale to bude na dýl, takže asi až v neděli. :)

Obrázek uživatele Hippopotamie

Ve filosofii nemůže být žádné téma zakázáno

Drabble: 

„Nechápu to, Lorenzo. Papež třináct tezí nazval heretickými. Netuší, co rozprava přinese dobrého? Všechny staré nauky mohou odkazovat na společnou pravdu, kterou nezískáme jinak, než debatou nejvzdělanějších učenců našeho věku. I Židé poznají, že jejich kabala promlouvá o Trojici …“

„Pane z Concordie, papežovi o hledání nejde, už svoji pravdu má. Jeho theologové byli jistě z některých tvých tezí na rozpacích ...“

„Sepíšu obhajobu. Ve filosofii nemůže být žádné téma zakázáno.“

„Když myslíš. … Ještě jsi mi nepověděl, jak tomu bylo tehdy v Arezzu? Podruhé tě z vězení už dostávat nebudu.“

Ne, opravil se, některá témata by se měla zakázat i mezi přáteli.

Závěrečná poznámka: 

Giovanni Pico della Mirandola a Lorenzo Medici, asi začátek roku 1487.
Pico, hrabě z Mirandoly a Concordie, byl všestranně vzdělaným žákem Marsilia Ficina a členem jeho florentské Platónské akademie. Když mu bylo 23, sepsal 900 tezí, které založil na četbě starých filosofů či mudrců (teze byly např. platónské, zoroastrovské, aristotelské, plótinovské, tomistické, magické, kabalistické, orfické, hermetické ...) a nechal je vytisknout s úmyslem, že na jejich základě svolá do Říma všechny učence, kteří mají zájem o filosofii, aby o nich disputovali a společně nalezli, co v těchto naukách odkazuje k pravdě. Nabídl dokonce, že jim zaplatí cestovné. Pro jeho snahu o smíření různých směrů (a také, že jeho rodina vlastnila hrabství Concordia) ho nazývali "knížetem svornosti". Papežovi se nelíbily některé magické a kabalistické teze a zakázal jejich šíření; Pico se naoko podrobil, sepsal však Apologii, v níž své problematické teze znovu cituje a obhajuje, tedy se provinil proti papežově zákazu; papež tedy zakázal pro jistotu všech 900 tezí (je to prý první tištěná kniha, která se objevila na seznamu vatikánských zakázaných knih).
Pico byl nejen mladý a chytrý, ale i velmi krásný; v Arezzu se do něj zamilovala žena Lorenzova bratrance, utekli spolu, ale byli chyceni, Pico byl uvržen do vězení, odkud mu pomohl právě Lorenzo. Podobně mu podle všeho musel pomáhat ještě jednou v roce 1488, kdy Pico uprchl před inkvizicí do Francie, ale na žádost papežského legáta byl uvězněn. Později další papež odsouzení zrušil; Pico se po Lorenzově smrti dostal do vlivu svého dalšího přítele, Girolama Savonaroly, a zemřel v roce 1494 málem jako dominikán ve Florencii v klášteře sv. Marka. Bylo mu 31, a podle nedávných studií byl prý otráven.

Minulý semestr jsem se účastnila renesančního semináře, kde jsme četli Picovy magické a kabalistické teze, a zkusili jsem tak trochu Picovu myšlenku disputace, ale bohužel bez autora, který by nám vysvětlil, jak to vlastně myslí :) - jsou to úžasné texty, ale docela chápu, proč z nich byli papežovi theologové tak na větvi; i když Pico většinou dochází k nějakému celkem obvyklému pravověrnému závěru - třeba výše zmíněný případ, když z kabaly vyčetl svatou Trojici - tak k němu dochází velmi nekonvenčními způsoby.

(omlouvám se za hrozně dlouhou poznámku, ale poslední dobou mne ta renesance a Itálie hodně baví, i když to není můj obor ... )

Obrázek uživatele Fred

Pohodlně se usaďte, představení začíná

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

asi

Drabble: 

Jedinej logickej důvod pro to, abych zůstal sedět. Jedinej! A já si tady hovim a svádim to na všechny okolo. Jeden člověk se postaví a vyletim ze sedadla s rukama nad hlavou. Chtěl bych křičet a bušit pěstma, ale dál se krčim ve své pohodlné pozici pozorovatele. Kdo sleduje a nekoná, nejenže je zbytečný, ale ani nevyužívá příležitostí, kterých se mu dostalo. Je mi ze mě zle. Mučím se svými myšlenkami a té nejhorší z nich ani nedovolím, aby mě napadla. Snažím se. Je to ale nerovný boj, pohltila mě. Vím, že ten jeden člověk. Ten jeden člověk jsem já.

Obrázek uživatele Fred

Nebýt toho dna...

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Fandom jsem dal jenom protože existuje. Taky je to trochu bjb...

Drabble: 

Aby se člověk dostal na dno, musí se ponořit, a to tak hluboko, že už se hlouběji nořit nemůže, na úplný konec. Když jsme na dně, nezbývá než se obrátit a plavat zpět. Dno představuje poměrně zajímavý fenomén. Zaprvé, dno je vždy pod hladinou, tedy téměř pokaždé "dole". Zadruhé, k jeho dosáhnutí je zapotřebí určité námahy, nebo naopak se musíme nacházet v takovém stavu, že samovolně "klesneme", bez vlastního přičinění a obecně jde o záležitost vnímanou převážně negativně. Také je dno určitou jistotou, na rozdíl od například jeskyní, které mohou končit jiným vstupem, není vodní plochy, která by neměla dno.

"Já myslím, že žádný kruh nemá začátek."

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Přibližná citace z knihy Harry Potter a Relikvie smrti od J.K.Rowlingové

Drabble: 

Každý kruh je přeci bludný, ne? Však je to pořád dokola a dokola...a dokola a dokola...a...
A usínám na tečce. Haha.
Kruh nemá začátek. Ani konec. Takže když člověk chodí po kruhu, tak chodí pořád dokola. Ale to by ten člověk chodil spíš po kružnici teda, ne po kruhu. A navíc, ten člověk by ani nemohl začít chodit po kruhu či po kružnici, protože ani jedno nemá začátek. A jelikož člověk nemůže začít, tak ani nemůže nemoct skončit. Takže se vlastně nikdo nemusí bát, že se sekne v kružnici, protože se tam ani nemá jak dostat. Nemám pravdu?

Závěrečná poznámka: 

To byla řečnická otázka. Ráda budu žít v přesvedčení, že mám pravdu...

Obrázek uživatele Lee

Via lucis

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Věnuji svým profesorům, obzvláště profesorce filosofie a profesoru občanky.

Drabble: 

Stíny toho dne tančily zběsileji než obvykle. Zíral na ně vyděšeně, protože jejich nepokojem se celý jeho život otřásal.
Přitiskl se zády na kámen a okovy zachřestily.
Náhle mu stín větší než jiné zakryl výhled a on se strachy rozklepal.
Neviditelná ruka rozbila okovy a zvedla jej na nohy. Neuměl chodit, nikdy se ani nepostavil, proto jej stín nakonec vzal na ramena a nesl.
Chtěl se bránit, ale neuměl mluvit a jeho zmítání neznámý nedbal.
Náhle jej pustil. Tvrdě dopadl na měkkou zem. Nebyla z kamene.
Zvedl hlavu a ihned ji schoval do dlaní.
"To je slunce," řekl bývalý stín.

Závěrečná poznámka: 

Podobenství o jeskyni mi vždycky přišlo fascinující.

Obrázek uživatele Hippopotamie

Ti, co nikdy nic nenapsali

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Je to taková mozaika, čtyři (myslím celkem rozluštitelné) hádanky.
Citace jsou uvedeny v závorkách (kurzivu pořád nějak nezvládám, omlouvám se). V případě zájmu mohu později napsat do komentářů, odkud jsou (i když na ten druhý jistě přijdete :)

Drabble: 

„Co to píšeš, Aristoklee?“
„Rozhovor toho, který nikdy nic nenapsal, s tím, který nikdy nic neřekl.“
„Nebuď jako Pýthie, pojď s námi na symposion!“
(Tvůj objev, Theuthe, stvoří zapomnění v duších, protože nebudou užívat svoji paměť, ale důvěřovat vnějším psaným znakům.)
Půjdu raději na to víno, pomyslel si.

...

„Co píšeš?“
„Snažím se zachytit to, co se o něm traduje.“
„A co tady dělá ten lev?“

...

„Co píšeš?“
„Snažím se zachytit, jaký to mělo asi smysl.“
(… skloniv se dolů, prstem psal na zemi …)
„A co tady dělá ten orel?"

...

„Milý Maxi, všechno, co najdete, prosím spalte. Jako bych nikdy nic nenapsal.“

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Liall

Malý básník

Fandom: 
Drabble: 

Roztěkaně nervózní básník malý,
v ruce s okousaným starým perem,
netuší, zda je na umění dostatečně zralý,
přizdobí verše své kritiky ostré jedem.
A píše sáhodlouhé vyprávění nudné,
o kterém ví, že nikdy nebude přečteno,
vyčkává, až jeho hořící mozek zchladne,
a jeho jméno bude do dějin vepsáno.
A když se blíží ke konci zdárnému,
ke slovu stojícímu na pozici čtyř tisíc,
podá ruku svému strachu věrnému,
a skončí se zavřenýma očima píšíc.
Bez tisíců čtyř se na začátek vrací,
a s pláčem nechává se pohltit frustrací.
Avšak kdyby všechna slůvka původní ponechal,
svou stopu by v historii jistojistě zanechal.

Závěrečná poznámka: 

Vše krásné umírá s člověkem, ne však umění. - Leonardo Da Vinci

Obrázek uživatele Liall

Objevení dosud neobjeveného

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Vřele se hlásím k tomu, že jsem nováček. Takže kdybyste mi cokoliv chtěli sdělit, budu jen ráda.

Drabble: 

Ne že bych objevila své hranice. Protože jsem si až donedávna myslela, že nějaké existují. Žila jsem v domnění, že má tvorba je extrémně omezená, byla jsem přesvědčená o tom, že mám příliš utaženou uzdečku a můj mozek nedokáže generovat originalitu.
V této soutěži se nemusím starat o nápady. Prakticky jsem se jen snažila přijít na to, jestli se všechna témata vecpou do mých hranic. A po několika dnech jsem zjistila, že nemám žádné omezení.
Dospěla jsem k názoru, že má tvorba v nynější době nezná hranic. Dokážu zpracovat prakticky cokoliv, i když to není příliš povedené. Ale dokážu to.

Závěrečná poznámka: 

Neztrácej čas hledáním překážky, možná že žádná není. - Franz Kafka

Obrázek uživatele Teresa

Skryté neznámé hranice v nás

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Neuvěřitelné se stalo skutečností. Třetí den v práci a ještě mi to trochu myslí! Teda aspoň myslím...

Drabble: 

Nikdo z nás nezná meze druhého. Dokud je "nepozná".
Má ale cenu se se svým pravým já krotit na úkor pohodlí druhých?
Jedná se v tu chvíli o přetvářku, když se někdo stydí, bojí projevit v plné parádě takový, jaký doopravdy je?
Třeba když píšete.
Ve skutečnosti jste třeba kontroverzní, drzí, vulgárnější, máte rádi černý humor. Zkuste takhle upřímně psát!
Většina to nepochopí, odsoudí, vyvede je to z míry.
Takže aby takový člověk v dnešní naparáděné nudné společnosti uspěl, musí být stejný jako většina - předvídatelný.
Ledaže.. by tento individualista žil raději skutečný život s tím málem stejnorodého, kteří ho pochopili...

Závěrečná poznámka: 

A když ho ani ta menšina nepochopí, tak si bude muset celý život vystačit sám! =D A že jsme si všichni rovni(?) Hmmm... =)

Obrázek uživatele Liall

Síla vědy

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Prosím, neberte to vážně. Nijak si to neberte k srdci. A pokud vás to ranilo, tak se hluboce omlouvám.

Drabble: 

Buďme ateisty! Nevěřme ve výmysly, které nejsou nijak historicky podložené! Všechno se dá lehce vysvětlit, stačí přírodní vědy!
Věřme ve vědu! Ta má všechno dokázané, dokonce i vznik vesmíru.
Nikdy více Písma svatého!
Nikdy více kouzelníka Boha! (Který mávne proutkem a stvoří Zemi.)
Nikdy více válek s náboženským podtextem!
Nikdy!

Závěrečná poznámka: 

Všechna vaše náboženství jsou přípravou na peklo. - Osho

Obrázek uživatele Liall

Duch jazyka pomalu zaniká

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Pokud jste alergičtí na nesedící rytmus a pokulhávající rým, raději se do toho ani nepouštějte.

Drabble: 

Vytrácí se kouzlo krásy jazyka,
kolik lidí mluví slůvky tajemnými?
Místo toho konverzují řečí dobytka,
rozvíjející se hlavně mezi mladistvými.
Však kolik z nich pamatuje duch jazyka,
kolik jich využije krásných prostředků,
jejich mysl krásu do žalářů zavírá,
ničí vše, co vábilo smysly našich předků.
Špína a ohava, sprostosti a neřesti,
kdo probudí básnická slova a umění?
Místo toho zaslechneme jen jazyka bolesti,
v nadávkovém a ubližujícím podání.
Kam poděla se krása psaných stylů,
proč vymírají básníci všech skvostů?
Proč již nemluví se řečí něžných motýlů,
proč mluví se řečí parazitických hostů?
Umírající duch našeho jazyka
pomalu ale jistě zaniká.

Závěrečná poznámka: 

Konec neexistuje. Je to jen místo, kde začíná nový příběh. - Frank Herbert

Obrázek uživatele may fowl

Poslední soud

Úvodní poznámka: 

Nahrazuji téma č. 13, Klepeta.

Fandom: 
Drabble: 

Heidegger se vyloženě bavil.
„Mysleli jste, že umřít se musí, ale vás že se to netýká, co?“
„Mysleli jste si, že něco víte? Jenomže ne každý sebejistý pošetilec skončí tak nesmrtelně, jako tadyhle Descartes,“ rýpl si Sókrates a podrbal se na ošklivé hlavě.
„Stejně je to blbost, ta soudnost!“ křikl Kant ze zadní lavice, a Marx, který coby materialista stále ještě neuznával vlastní posmrtnou existenci, jej podpořil bezmyšlenkovitým revolucionářským zavytím.
Aristrotl svého souseda Immanuela nakopl. „Nekritizuj zase, není to etické.“
Ale to už se schylovalo k úderu Thorovým kladivem.
„Odsuzuji vás ke svobodě,“ pravil Jean-Paul a nasadil poválečným generacím klepeta.

Závěrečná poznámka: 

Za tento počin viňte seminárku z filozofie.
Za jeho zpoždění taky.

Obrázek uživatele Blueberry Lady

Heuréka!

Úvodní poznámka: 

Neúcta ke klasice level 2.
Pro Keneu. :)

Fandom: 
Drabble: 

Pahorek za městem by obdařen přízní Heliovou, Poseidon dopřával pevnině mírný vítr, Athéniny olivovníky poskytovaly příjemný stín. Filozofové využívající těchto božích darů dali hlavy dohromady. Dlouho vedli disputace, mnohé číše již odpadly bezmocně na zem, vbrzku je následovali i ti, kteří je ještě před krátkou dobou drželi. Poslední, kteří se ještě nepřidali k družině Dionýsově, začali nadšeně vykřikovat. Další absolutní pravda byla zjevena lidem a potvrzena rozumem.
"Dejte mi pevný bod!" vykřikoval Archimedés a vedl družinu dolů k pobřeží.
"Ke strojům, jdeme hýbat Zemí!" radovali se jeho následovatelé.
Zastavili se až u moře a začali přemýšlet, kde se stala chyba.

Závěrečná poznámka: 

Původně jsem ji chtěla jako soutěžní, pak mi přišla blbá a pak mi zase bylo líto ji nezveřejnit. Takže prostě jako drabble navíc, dokud je inspirace. :)

-A A +A