Drsná realita

Obrázek uživatele Lagertha

Ani kapka pochopení

Drabble: 

,,Aaaaa hmmmmmmmmm."
,,Nazdar Týno."
,,Čau, pst. Haaaa mmmmmmm."
,,Co to děláš?"
,,Medituju, neruš mě. Hmmmmmmmm."
,,A proč?"
.....
,,Proč to děláš?"
,,Hmmmmmmmmm."
,,A co bude k večeři?"
.....
,,A bylas nakoupit?"
,,Ježiš marja! Nemůžeš mi dát deset minut?!"
,,Se hned nezblázni, stejně je to pí*ovina."
.....
,,Budeš tady blbnout ještě dlouho?"
,,Áááááá, já už tě zabiju!"
,,Proč?"
,,Rušíš moje kruhy."
,,Jaký kruhy?"
,,Klid, trpělivost, vyrovnanost."
,,Haha, ty jo? Ty jsi vtipná, kašli na to a pojď se najíst."
,,Klid, trpělivost, vyrovnanost, klid, trpělivost, vyrovnanost!... Budu trpělivá, dám ti tři vteřiny, abys odešel nebo tě s klidem zabiju a vyrovnám do předsíně vedle deštníků."

Závěrečná poznámka: 

Aneb jak si představuju, že by to probíhalo u nás doma, kdybych se o něco takového pokusila :D

Obrázek uživatele ef77

Pondělí ráno

Úvodní poznámka: 

Kancelář Blaník. Prosím sociální demokraty, aby si to nebrali osobně. Obsahuje vulgaritu, ale to je prostě Tonda Blaník.

Drabble: 

Záběr vstupu do dvora. Zvoní telefon.
Tonda: Nazdar Slávku! Jaká byla sobotka? Sjezd cajk, ne?
Záběr na naleštěné polobotky. Hovor pokračuje.
Tonda: Neděkuj, pošleme ti fakturu. A jak se jinak babiš? Nebabiš?
Záběr na kancelář. Sekretářka si lakuje nehty, asistent leží na kanapi.
Tonda: Vstávat! Sobotka vyhrožoval na sjezdu, že nepůjde s ANO do koalice, když nevyhraje volby, a teď se posral. Uděláme sbírce zvadlejch růží fejslift. Co nový logo?
Žížala: Gumová kachnička! Má oranžovej zobák, dutou hlavu, plave dycky na hladině a všude překáží!
Tonda: Žížalo, ty seš fakt marnej,vole. Kachničku! A dopadnou jak modrý ptáci, ne?! Zapomeň.

Závěrečná poznámka: 

Proč se drabblata nezobrazujou celá? Čtenářsky trpím :o).

Obrázek uživatele Jack Pie

Expolize

Drabble: 

Byla tma. Liduprázdné město. Jenom prach se tiše snášel městem. V tomto městě včera bylo mnoho lidí. Bylo to moderní velkoměsto s mnoha světelnými reklamami. Uprostřed města stála moderní laboratoř. Zde se pracovalo na nejzajímavějším vynálezu lidstva: Teleportu. Přišel den prvního veřejného vyzkoušení. Bylo to ohromující. Nekonečné možnosti využití. Zbývalo vyřešit poslední věc: teleportování teleportu. Akce byla zahájena. Nejdokonalejší procesor začal propočítávat nejsložitější matematické výpočty. Hluk procesoru se zvyšovala a nabíral na výšce a intenzitě. „Fatal Error: Full memory.“ Vše utichlo. Poté se ozval pronikavý zvuk. Nekonečně intenzivní světlo. Nekonečně intenzivní teplo. Nikdo nepřežil. Nic nezbylo. Zbyla jen mrtvá tma…

Obrázek uživatele a.j.rimmer

Jak fyzika zklamala fyzika

Úvodní poznámka: 

V nemocnici

Drabble: 

"Ahoj Kájo, co se ti to stalo, že jsi celej v sádře?!"

"Zdár, no rád tě vidím. Ále, testoval jsem hrozně lacinej novej minipadák, co měl udělat revoluci ve skákání z malých výšek. Znáš to - materiál za zlomek standardní ceny, jednoduchá technologie, stoprocentní spolehlivost, ale je tam takovej malinkej háček.

"Pořádnej hák, koukám..."

"Ale nic hroznýho, jenom že nám padáček zrychluje. Prej ten profesor: Při vaší hmotnosti, Vašnosti, hmm...hmm, to máme centimetr sekunda na mínus první na metr výšky, takže když vás vyhodí z dvou set metrů nad zemí, přistanete jako do bavlnky."

"A kde tě vyhodil?"

"Nad propastí..."

Závěrečná poznámka: 

Kdo by řekl, že výška může být záporná...

Na návštěvě u rodičů

Drabble: 

„Stále ještě jsem tady otec já!“ sípavě vykřikl Boran.

Tamir vzal otcovo pojízdné křesílko a otočil ho směrem do kouta.

Pent a Richie pokračují ve rvačce. Mastar je překročí. Leští si dýku umaštěným rukávem.

Kdo by chodil na dřevo, když je tady dřevěné obložení.
Chlapci si rozdělali oheň.

Nejstarší syn vystřelí do stropu, aby si získal pozornost: „Teď není čas si rozdělovat kořist. Od východu se k soutěsce blíží další výprava.“

Náhle se otočí pojízdné křesílko. Stařík s planoucíma očima odhodlaně zamíří zbraní. „Postřílím vás tady všechny do jednoho, holoto!“

Zeff si otce ledabyle změří: „To těžko. Nemáš sedm kulí.“

Obrázek uživatele a.j.rimmer

Error 123

Úvodní poznámka: 

Není nad dostatek odkazů

Drabble: 

začarovaný -- je takový objekt, který byl vystaven vlivu čaroděje

čaroděj -- je osoba vybavená schopností používat magii

magie -- je mystický fenomén nadpřirozených sil a schopností; objevuje se například v matematice; bývá zaměňována s polévkovým ochucovadlem

matematika -- okultní zábava zahořklých a osamělých existencí, slouží k matení slušných lidí a uvržení jejich myslí a duší do horoucích pekel, ve vyspělejších civilizacích bývá zakázána; používá nekonečno

nekonečné je to, co nemá konec, jako například smyčka

smyčka je samice od smyčce, pro jiné významy viz kruh

kruh je množina bodů stejně nebo méně vzdálených od svého středu než je hodnota jeho poloměru; často bývá začarovaný...

Obrázek uživatele hidden_lemur

Nikdy víc

Úvodní poznámka: 

Když ti teče do bot, použij vzpomínku.

Drabble: 

Pátek.

Milý deníčku,
plavba bez obtíží, nikdo nezvrací, jen Tomáš ztratil pádlo. Vyloveno pod jezem. Přitom vypadl sám. Vyloven taktéž. Lucie prohlásila, že je debil, a příště s ním na vodu nejede.

Sobota.

Milý deníčku,
Tomovi vypadl lodní pytel. Vyloven, otevřen, zjištěna absence piva. Také pouzdra s doklady. Počítá vteřiny do zastávky v nejbližším kempu. Těší se na pivo. Lucie prohlásila, že je debil a víckrát s ním na vodu nejede.

Neděle.

Milý deníčku,

Tom ztratil klíče od chaty. Lucie ztratila nervy, chrstla naň Tuzemák, a zatímco ronil rumové slzy, prohlásila, že je debil. A víckrát s ním nikam nejede.

Závěrečná poznámka: 

Přežili všichni. Mimochodem, Lucie a Tomáš jsou spolu patnáct let, mají dvě děti a na vodu jezdí pořád.

Obrázek uživatele KattyV

Pláč nad Mary Sue

Drabble: 

„Tak, holka, musíme se rozloučit,“ povídám jí.
Udiveně potřásla hebkými vlasy sahajícími jí až po dokonale tvarovaná lýtka a špitla sametovým hlasem: „Ale proč? Vždyť jsem tak krásná, neodolatelná, pronikavě inteligentní, všemi milovaná, v kolektivu oblíbená…“ Upřela na mně obrovské fialkové oči skvostně korunující její obličej ve tvaru srdce.
„Byla jsem na literárním workshopu, Mary Sue je prý postavou nevhodnou.“
Sepjala bělostné ručky a zavzlykala: „Ale beze mě se tvůj příběh neobejde. Vždyť já jsem hlavní postava. Všichni to opláčou.“
„Já taky, Mařenko, já taky. Ale co nadělám,“ povzdechla jsem si a s drtivou bolestí v srdci jsem zmáčkla DELETE.

Závěrečná poznámka: 

No není to smutné?

Obrázek uživatele Dugi

Biomatka

Úvodní poznámka: 

Náhrada za tému Dokonalý hostiteľ

Drabble: 

Prečítala si všetky články a fóra, ktorá našla na internete. Vedela, čo je zdravé pre jej syna Martinka. Ako mu posilniť imunitu. Ako ho ochrániť pred chorobami. Ako nenechať nenažrancov, aby sa na ňom nabalili. A to všetko prirodzene, bez vedĺajších účinkov, aby Martinko zbytočne netrpel.

Poznala triky, ako sfalšovať potvrdenie na očkovacom preukaze. Ani raz doň nedostali svoj jed. Pravidelne ho detoxikovala a posilňovala jeho imunitu prirodzeným spôsobom. Martinko bol super zdravý.

Potom dostal osýpky a záškrt súčasne. Teraz odpočíva v peknej rakvičke. Jeho nezaočkované telo bolo dokonalým hostiteľom pre vírusy. Autori tých internetových stránok súdu ako vždy unikli.

Obrázek uživatele Dugi

Autobus

Drabble: 

V autobuse bola strašne veľa ľudí. Ak sa dobrých ľudí všade veľa zmestí, ani anjelov by sa tam toľko nevošlo. V tom dave niekto zakričal:
-Mizerná tlačenica a vreckári! Prišiel o peňaženku aj s dokladmi kvôli tejto hnusnej tlačenke!
Koniec vety počul novinár Michal. S trochou fantazie by sa z toho sal vytrieskať riadne dobrý príbeh za pekný honorár.
Kuriozita z MHD! Päťdesiatnik prišiel o doklady kvôli tlačenke! V autobuse bol uviaznutý tak dlho, že vymenil svoju peňaženku za kúsok jedla, konkrétne tlačenku s chlebom. V peňaženke mal aj doklady. Obchodná inšpekcia sa k dlhodobému problému meškania autobusov nechce vyjadrovať.

Obrázek uživatele Eurydiké

Velká sestra

Úvodní poznámka: 

Má ranní cesta do práce...

Drabble: 

První visí na nádražním perónu. Druhá hlídá křižovatku pro případ, že sprintuju na autobus. Další za chviličku v metru pod eskalátory, pak na peróně. Na Pavláku je jich hned několik, pak nad vchodem na úřad jedna sleduje, kdo z úředníků chodí v pracovní době pro chlebíčky. Nakonec ta, co míří ve druhém patře na požární schodiště, ale koutkem zabírá i záchod pro veřejnost, což ovšemže nebrání bezďákům a smažkám, aby tam nedělali ošklivé věci. Zaplaťbůh za naše dveře z mléčného skla, na magoši mají kanceláře prosklené jak akvária.

Kde jsou ty časy, kdy člověka šmírovala kukátkem jen domovnice v přízemí.

Obrázek uživatele KattyV

Malý zahradní horor

Úvodní poznámka: 

Jo, život je někdy drsný.

Drabble: 

To se zas paničce povedlo. Pořád prej – nesmíš ven – a pak zavře blbě dveře na terasu. Otevřely se úplně samy a co já na to? No přece – šup ven! A tam vám leze něco malýho černýho, co mi povídá – nejsi ty Vidoucí oko? Maminka říkala, že na Vidoucí oka si mám dávat pozor. Tak mu povídám – vidím dobře, ale říkaj mi Frodo. A pro tebe, malej chlupatej, pro tebe budu Ostrej zub.
Ale řeknu vám, nechutnal nic moc. Granule jsou lepčí. Tak sem ho přines paničce, aby viděla, že mě má přeci jen ven pouštět, že jsem lovec k pohledání.

Závěrečná poznámka: 

A to se opravdu včera stalo. Frodo byl na svou loveckou dovednost náramně pyšný.

Obrázek uživatele hidden_lemur

Výslech

Drabble: 

Nadporučík Skřivan promnul unavené oči a dopřál si luxus nechat je chvilku zavřené. Doufal, že až je otevře, bude protější židle prázdná.
Marně – pořád tam seděla, usmívala se a ze všeho nejvíc připomínala laskavou babičku z plechovky sušenek.
„Tak ještě jednou. Zadržený na vás – cituju – vystartoval z úkrytu za popelnicí a zařval – .“
„DEJ SEM PRACHY!“ vykřikla stařenka dramaticky.
„Ano. A dál?“
„Jen jsem kapánek máchla kabelkou, drahoušku. Nic víc.“
O patnáct minut později křepce opouštěla policejní stanici a zlehka svírala kostěnou rukojeť.
Tu dlažební kostku z ní vyhodí později.
Nikdy nebyla křehká květinka. Ale v devadesáti se to předstírá snáz.

Nejdiskutovanější téma

Úvodní poznámka: 

Text není zaměření proti nikomu, Každý ať si nalezne smysl podle sebe. :-)

Evropa 2016...

Drabble: 

Byla jendou z davu. Nebála se protestovat.
Vyšla do ulic s ostatními.

Policisté se je snažili rozehnat.
Neúspěšně.
Dav skandoval dál.
Nabíral více a více na síle.

Křičela jako ostatní.
Snažila se ubránit svoji zemi před nájezdem těch dalších.
Neměli více možností jak vyjádřit názor.

Vláda jim zabavila zbraně a neustále vymýšlela nové a nové regulace.
Vláda jim nařizovala co smí a co ne.

Byla součástí protestujícího davu.
Doufala, že něco změní.
Nebála se bolesti, nebála se slzného plynu.
Měla jen starost a svou zem a o budoucnost svých dětí.

Není divu, že se jich vláda bála. Měla také proč.

Obrázek uživatele Doktor

Příliš entuziastický basketbalista

Úvodní poznámka: 

Když jsem hrál jako malej fotbal, bylo mi vždycky divný, že tak moc fauluju. Pak mi došlo, že prostě hraju blbě. Tak jsem stál radši v brance.

Drabble: 

V hospodě U prezidenta se sešli bývalí spolužáci z ekonomky, páni kolem pětasedmdesáti. Rozhovor se opět nevyhnutelně stáčel k jejich slavnému spolužákovi, jistému VK.
"Basketbalovej entuziasta. Držet míč a běžet vpřed mu bylo vším."
"Jak hrál?"
"Byl malej. Ostatním dohlíd nejvejš na trenýrky, takže si pletl týmy. Měl specifickej systém bránění zezadu, kdy protihráče chytal za holeně. Bohužel tak občas zastavil i vlastního útočníka."
"Musel se brzo vyfaulovat."
"Naštěstí. Rozhodčí ho znali a protihráči schválně škobrtali, aby šel co nejdřív ze hry."
Jeden z posluchačů se zasnil. "To mám na sportu rád," povzdechl si. "Že je tam aspoň ňákej rozhodčí."

Obrázek uživatele Arengil

Těsné přes prsa

Úvodní poznámka: 

BJB jak Brno

Drabble: 

Taky nesnášíte nakupování oblečení a závidíte trpaslíkům železňákům?

Trpasličí spodní prádlo se totiž (jak každý ví) kupuje u kováře a na velikost se tudíž moc nehledí, když stačí tu i onde utáhnout matku a hned je model o dvě čísla menší.

Proč se s tím tedy tolik nadělá...? Nýt tady a šroubek támhle, v nejhorším se do toho trochu praští kladivem, čtyři rány budou stačit, hotovo dvacet!

Lze samozřejmě namítat, že je to trochu těžké na běžné nošení a jsou i tací, co si stěžují na kdovíjaké vyrážky, které stejně pocházejí jen ze změkčilosti.

A pro krásu je třeba trpět!

Východní fronta

Úvodní poznámka: 

Časy za 2. světové války na východní frontě.

Drabble: 

Vydal se pomalu na svou poslední cestu.
Počasí bylo pochmurné. Šel velmi pomalu.

Nikdo mu nevěnoval pozornost. Všichni měli práce až nad hlavu.
Doufal, jako každý, kdo byl v okolí, že nadcházející ráno ve zdraví přežije.

Nemohl tušit, že to tak bohužel nebude.
V této sladké nevědomosti pokračoval dál se svými myšlenkami.

Na konci cesty se konečně dostal ke svému cíli. Majestátnímu tanku Tiger.
Byl jeho řidičem.

Nadcházejícího rána, kdy utichla dělostřelecká příprava. Zařadil první rychlost a vyrazil do boje.

Nevěděl však, že za pár minut si jeho tank najde přesně vypálený granát.
Toho rána to byl první zničený tank.

Obrázek uživatele Lagertha

Zbytečná smrt, je zbytečná

Úvodní poznámka: 

Každý rok, skončí na silnicích mnoho lidských životů. O to tragičtější je, že velká část těchto osudů byla zmařena úplně zbytečně, stačilo sundat nohu z plynu.

Drabble: 

Mám kamaráda policistu a občas něco vypráví. Není lepší prevence, než slyšet takové vyprávění od někoho, kdo to viděl na vlastní oči.
...
Nezapomenu na jednoho kluka. Mladý kluk, kolem 20, první auto, které si koupil sám. Měl radost a jel vyzkoušet kam až ručička tachometru dosáhne.
...
Rovná silnice, žádný provoz, ručička tachometru stoupala vzhůru, stejně jako vzrušení.
Ve stejné chvíli vyběhla z lesa srnka.
Typický příklad z autoškoly, neuhýbat, srazit ji, ale udělat to, je v danou chvíli těžké. A tak strhl volant stranou a zastavil se o strom.
...
Když jej našli, zbylo z něj jen tělo oděnné do oceli...

Obrázek uživatele hidden_lemur

Vítejte v klubu miliardářů!

Úvodní poznámka: 

Co k tomu tak říct. Some people...

(P.S.: Periferní čeština!)

Drabble: 

Na mrtvou naději vám nikdo úmrtní list nevystaví, říkával Bohouš. Ten chlap byl úplnej cynik, ale, koneckonců, co jinýho taky při svý práci mohl bejt? Dyť von ty lidský naděje pohřbíval den co den, a o víkendu klidně třikrát! Pokaždý jsme nad těma jeho kecama mávli rukou. On se chechtal a objednal dalšího ferneta.
Teď si tak říkám, jestli z něj náhodou nemluvila zkušenost. Poprvý v životě mu rozumím. Koukněte na to. Pondělí. Venku chcanec. Já tak doufal. Celou pitomou neděli jsem se vydržel nepodívat!

Popelář Standa zmuchlá oranžový nevýherní tiket a s povzdechem ho zahodí.
Tak zase do práce…

Obrázek uživatele Doktor

Nejvyšším zákonem je prospěch nemocného

Úvodní poznámka: 

Splněno s odřenýma ušima... doufám. Tak trochu pro Bilkis, která se ptala, jak se určuje dávkování léků.

Drabble: 

"Mohl si za to sám, blbec. Kdyby si přečetl informovanej souhlas...."
"Pane doktore, takhle to asi u soudu nevysvětlíme...."
"Promiňte, paní ředitelko. Ale bylo tam psané jasně: A možné další nežádoucí účinky."
"Pane doktore, nevím, jestli se to vztahuje na situaci, kdy desetkrát překročíte doporučenou dávku."
"Byla to experimentální léčba. EXPERIMENTÁLNÍ! Slyšíte???"
"Ale ani v experimentu... nevím, jestli... desetkrát..."
"No tak mi prostě ujela ruka! Vážně jsem nebyl vožralej! Selhaly vaše kontrolní mechanismy!"
"Prosím, nekřičte na mě."
"Klídek, brnkačka, nemějte strach. To zakamuflujeme."
Hned potom, co ho vyrazím, dám sama výpověď, blesklo hlavou ředitelce. Mám hezkou nabídku na místo uklízečky.

Obrázek uživatele Doktor

Myš rozparovač

Úvodní poznámka: 

Chytroprdský. Konečně jsem na to přišel. Správný fejeton musí být chytroprdský.

Drabble: 

Pokusy na zvířatech jsem nikdy nedělal rád a už je nedělám vůbec. Ale pořád si myslím, že bez nich by se výzkum v medicíně (neplést prosím s kosmetikou, děkuji) neobešel. Nebyly by transplantace kostní dřeně, protože jediné údaje o účincích celotělového ozáření bychom měli z Hirošimy, Nagasaki a Černobylu. Dávkování léků by se určovalo házením kostkou. Vedlejší nežádoucí účinky by vůbec nešlo předvídat. Jako jedinou alternativu vidím chovnou stanici ochránců práv zvířat, kteří by pro příslušné experimenty nabídli vlastní těla.
Pokud se někdy oběti biomedicínského výzkumu reinkarnují ve větší, inteligentnější a agresívnější životní formy, pokusím se jim to takto vysvětlit.

Obrázek uživatele hidden_lemur

Těžká rozhodnutí

Úvodní poznámka: 

Za inspiraci vděčím své bondovské základně na kopci, a samosebou spoubydlícímu.:)

Drabble: 

Odpojili jsme ji. Některá rozhodnutí nejsou snadná, ale člověk je musí brát čistě racionálně. Její stav přestával být slučitelný se životem. Jakmile její teplota stoupla na úroveň pokojové, nebylo zbytí.
Společnými silami jsme ji opatrně přemístili na záda. Ležela odevzdaná a velice tichá.
Také jsme mlčeli. Situace si žádala dodržet dekorum.
V. promluvil teprve v polovině pitvy.
„Hele, stejková omáčka. Tu kupovala ještě ex,“ dodal sentimentálně.
„Ehm, kdyže jste se to rozešli?“
„Vloni.“
Moje obočí zamířilo k temeni hlavy.
„Zas to tu bude jak u vyžranýho krámu,“ vzdychl.
„Třeba se pozítří vzpamatuje. Doufám.“
„Doufej. Tak malou mrchu už totiž neseženem.“

Závěrečná poznámka: 

True story. S dobrým koncem. Lednička se vzpamatovala tak skvěle, že mi v ní do rána zmrzl lák v okurkách. Tak tedy, vzhůru, stateční polárníci!

52

Drabble: 

"Ty ses mi vždycky líbil. Ten tvuj kukuč."
Byl z ní cítit chlast: vodka, víno, baccardi a něco neidentifikovatelného.
Smyslně se na něj podívala, ale Markovi se zdálo, že jde její pohled někam za něj. Potkal ji v noční tramvaji, jeho nenaplněná středoškolská láska. Seděla vedle něj. Nemotorně mu položila ruku na stehnou.
"Marečku..."
'Šampaňské!' blesko Markovi hlavou.
Rukou mu začala sahat do vlasů. Vzpomněl si, jak na střední stával ve frontě na obědy za ní jen proto, aby cítil její vůni.
Naklonila se k němu, osahaná diskotékou. Její dotek byl jako opření se o bar.
"Promiň, já už musím."

Obrázek uživatele Solast

Gone Girl

Úvodní poznámka: 

Dnes se drabble rozhodlo být neveselé.

Drabble: 

"Honzo, s Vámi dneska celou hodinu šili všichni čerti. Co se děje? V životě jsem Vás neviděl takhle nesoustředěného."
"Já to dneska nemohl vydržet. Víte, celý víkend jsem makal na stavbě, abych si vydělal na ten zub - to jste si asi všiml." Ukazuje na chybějící dvojku vpravo nahoře.
"Jak jste k tomu přišel?"
"No... porval jsem se kvůli mámě."
"Cože?"
"Ono se to blbě vysvětluje. Abyste chápal, před měsícem se máma zničehonic sbalila, odjela do ciziny a všechny nás tu nechala. Nic neřekla, přišli jsme na to, až byla pryč. Zůstali jsme tu sami."
A to mi vypráví patnáctiletý prvák.

Závěrečná poznámka: 

Sad fact - based on a real story. They have not heard a single word from her ever since.

Romance z vesnice

Drabble: 

Žila jednou krásná slečna,
hodná, chytrá, slušná, vděčná.

A na svého strýčka milá,
vyprala mu, uvařila.

V zimě pozdní, na ulici,
potkali ji dva chasníci.

A jeden po ní očkem hází,
hned ji tahat chce do mlází.

Dívenka snad ani netuší,
co to má chlapec na duši.

Nejdříve se sice zdráhá,
chvíli na to je už nahá.

Jak ji rychle na zem svalil,
zase vstal a hned se sbalil.

Kdyby byla bita více
od svého milého strýce,
nemohla by, poběhlice,
sesmilniti na Hromnice.

Teď už je doma zavřená,
oplakává svého kořena.

(Kterému strýc pohladil líc -
utekl strachy až do Strakonic.)

Obrázek uživatele swarrow

Semišlenka

Úvodní poznámka: 

Omlouvám se, tohle bude pro většinu lehce nepochopitelné.
Ráda bych je někomu věnovala, však on už bude vědět.

Drabble: 

Odpusť mi, má milá,
přiznávám chybila jsem. Tolik jsem se těšila a radovala, že jsem na Tebe dočista zapomněla. To, že bez Tebe nejsem já, jsem zjistila pozdě, ale blahopřeji si k tomu zjištění. Ti ostatní mají ústa jen k výsměchu. Ale Tebe ani odhalení mých slabostí nezviklalo. Přátelství a odpuštění - to mi nabízíš. Přijmi mne zase k sobě, prosím, budu od nynějška družkou připravenou k neustálé svornosti. Žádej odměnu, chtěj cokoliv, vymodlím Ti zdraví, radost, krásu,štěstí. Kdybych Tě neměla byla bych tou nejponíženější ze všech semišek. Nechť svorný duch nám vládne, nechť hoch nás obě obuje!
Bota 2

Obrázek uživatele Taarg

Věřte nevěřte

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

PředVelikonoce jsou krásným obdobím, totiž postním. Pokud si, jako já, od“pustíte“ maso a kafe, zbývá vám jen pár zábav.

Například možnost jíst v neděli maso, hlavně rybu, jak si katolíci odsouhlasili v 14. století. Ale nesmí jít o obyčejnost, ale o reálné okouzlení chuti.

Včera jsem zaběhl do restaurace, kde jsem si objednal biftek, rare…
A dneska jsem v depresi – nepřehnal jsem to už? Neměl jsem si radši dát pouze mořské plody?

„Neměl´s, celý půst je blbost,“ ozve se mi v uších.
Vím, že na mne promluvil Bůh.

Jen kamarád teolog se podivně potichu z vedlejší kolejní místnosti směje.

Obrázek uživatele Taarg

Ze života fundraiserů

Drabble: 

Karolína již dva měsíce připravovala své „veledílo“, což v překladu znamenalo, že si půjčovala obrazy a skulptury, které rovnala po svém maličkém ateliéru. „Počkej, na vernisáž, dokonce jsem si připravila i něco vlastního,“ snažila se Kája všechny své známé nalákat.

Její kamarádka Eva v den výstavy vkráčela do ateliéru, ale Karolínu nemohla nikde najít. Obrazy se jí líbily, přemýšlela, kde Kája asi sehnala peníze na tolik krásných děl.

Náhle nahá Kája vešla do místnosti. „Kdo si mne vydraží za nejvíc peněz, nebude litovat,“ zadeklamovala. Vydělala 30 tisíc a v noci Evě ukázala své umění, kterým si vydělala na další projekty.

Obrázek uživatele Doktor

Audit

Úvodní poznámka: 

Nevím, jestli po přečtení tohoto drabblu budete zrovna padat pod stůl, ale zase má tu výhodu, že je doopravdy ze života. Úpravy zcela minimální.

Drabble: 

Laboratorní audit měl být čistě formální. Jako malí žáčci jsme odpovídali naučenými frázemi na otázky tlusté ochechule a jejích poskoků. Všechno šlo dobře až do...
"Ukažte, kde skladujete barvící roztoky."
"Tuto v chladničce..."
Baba otevřela dvířka a zalapala po dechu. Vyvanula se na ní vůně uzenáčů, česnekové pomazánky a uleželých sýrů, úhledně naskládaných mezi toxickými chemikáliemi.
Zbytek auditu proběhl velice rychle.
Všem bylo samozřejmě jasné, komu pochutiny patří. "Teda Jituš, to byla kudla do zad," konstatoval šéf, když za bábou zaklaply dveře.
"No jasně, za všechno můžu já! Copak jsem tušila, že ta kráva blbá bude šmírovat i v lednici?"

Obrázek uživatele Taarg

Hukot vln a motorů

Drabble: 

„Připraven k odplutí, pane admirále!“ hrdinně se usměje Kája, první důstojník lodi Bonbónová seance. Všichni námořníci vědí, že jim jméno bárky nepřinese nic než smůlu, ale rozhodl sám komodor…

O týden později, když už srpen půlí prázdniny a přichází noc, se na moři objeví černá vlajka. Na stožáru plane zlověstné světlo.

Admirál i zbytek posádky je zrovna v podpalubí, takže možnou pohromu musí zvládnout sám první důstojník. „Nebojte se, velení nechte na mně!“ zvolá, hodí lano na nepřátelskou loď a vší silou se odrazí, aby přeskočil její borty.

Pod koly motorky zůstal chlapec, který si rád hrával sám u potoka.

Stránky

-A A +A