Pohádky

Obrázek uživatele Carmen

O princezně, která si poradila sama

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nahrazuje téma č. 29: Držte mě!

Drabble: 

„Držte mě,“ lamentoval dvorní rádce, „ta holka, princezna, si Hloupého Honzu nevezme. Měl jsem pochopení, ale prý se nebude vdávat vůbec! Budeme bez krále!“

Nazítří princezna prohlásila, že čertovské úpisy za duši jsou šmejdění – a postavila ho mimo zákon.
„Ale,“ hlesl rádce.

Pak nechala draky zařadit mezi chráněná zvířata a krmit je zbytky z kuchyně.
„Avšak,“ rádce se zajíkl.

Založila poradnu pro sociálně ohrožené smíšené rodiny macech, nevlastních sester a utiskovaných sirot.

Rádce už to nevydržel.

„Princezno, odcházím do důchodu. Kam bychom přišli! Takhle se tradiční království nevede!“
„Přesně tak!“ rozzářila se princezna. „Taky vyhlašuju referendum o změně na republiku!“

Obrázek uživatele Rya

Jak bylo ticho absolutní

Fandom: 
Drabble: 

Ticho si všimlo rámusu a duplo, hrůza, vždyť vůbec nejsem slyšet, teď budu JÁ, absolutní! A bylo. Ptáci nezpívali, vodopády neburácely, auta nerachotila, tramvaje necinkaly.
Jela jsem vlakem do práce, ve vagónu bylo jako vždycky, lidé psali do mobilů někteří si vyprávěli vtipy rukama, neslyšně se smáli, znali absolutní ticho jako své boty. Potom vlak málem přejel cyklistu, protože nebyl slyšet, to byl problém. Ve škole božský klid, dokonce i o velké přestávce!
Jenomže tak to napořád nešlo. Lidi panikařili, rvali si do uší sluchátka, aby tichu unikli, a nic!
Tak toho ticho nechalo.
Ticho je hodné.
Mám ho ráda.

Dcera Slunce a Luny vypráví

Fandom: 
Drabble: 

Jistě, v první chvíli to prince ohromilo, koho by ne; být dcerou Slunce a Luny, kdo to kdy viděl a kdo takovouhle manželku má, to budu mezi okolními králi úplný king, hahaha, jenže víš, manžel má jinak docela analytickou mysl, když se mu to rozleželo, začal se vyptávat, prý učenci tvrdí, že měsíc je jen obrovská hromada kamení, ta tedy těžko může být samodruhá, jak asi probíhal porod a nepamatuješ si, jak a jestli tě maminka kojila, ovšemže nepamatuji, ty pitomče, zkrátka, moje milá, buď ráda, že tví rodiče jsou lidé a nikdo se tě na podobné nechutnosti vyptávat nebude.

Obrázek uživatele Birute

Nejlepší volba

Fandom: 
Drabble: 

Která princezna bude královnou?
Ta s vytříbeným strategickým uvažováním? Zvítězila v šachovém turnaji, ale je poněkud svérázná.
Ta nejelegantnější? Na konci plesu princ věnoval růži hned čtyřem.
Ta nejkrásnější? Ještě nedošel k pevnému rozhodnutí. Má raději blondýny, rusovlásky nebo tmavovlásky? Z jeho tajné favoritky se vyklubala husopaska a šla z kola ven.
Ta nejchrabřejší? Dračí šupinu mu donesla pouze jedna (s ožehlými vlasy), ostatní omylem popadly skořápku vejce nebo zmizely ve sluji. Zlé jazyky tvrdí, že vzaly nohy na ramena.
Dvě finalistky se do sebe zakoukaly a odešly středem.
Poslední z finalistek (ožehlá) prohlásila, že za tohle jí princ nestojí.

Obrázek uživatele Aveva

V kavárně

Fandom: 
Drabble: 

„Holka, já tě chápu. Jsi na tuhle úpravu zvyklá. Ale řekni mi, přemýšlelas někdy o tom jak je pečené maso nezdravé? Máš už svoje roky, měla by ses šetřit! Podívej, vařené maso je ke tvému trávicímu traktu mnohem šetrnější. A když přihodíš nějaké koření proti nadýmání, co může být lepší? Ne ne, já vím, co chceš říct. Ale nezalézá ti ta vypečená kůžička mezi zuby? Dej se na vařené a i tvůj dentista tě pochválí!“
„Takže říkáš, že je lepší hodit ho do hrnce a uvařit?“ řekla zamyšleně ježibaba z perníkové chaloupky a usrkla kávy.
A Jeníček to měl spočítané.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Evangelista biolog

Ten největší hřích

Úvodní poznámka: 

Upřímně smekám před všemi, kteří komentují, já to moc nedávám. A trochu krizuju :D
Tak jsem si napsala něco hodně střeleného.

Drabble: 

Petronel pozvedl obočí vysoko nad obroučky brýlí. „Kolik jste udělali dobrých skutků?”
„Přiměřeně!” vyhrknul Atakdále. Já mu dal pohlavek.
„Samozřejmě jsme konali jen samé dobré skutky,” prohlásil Já se skromností sobě vlastní.
„Vyhnal dceru z domu, zabavil celé zemi sůl a zničil ji, čímž udělal pěknou paseku v ekosystému... A tak dále,” četl Uriáš ze Svědomí.
„Atakdále, to jsem já!”
„Kuš!” obořil se na rádce Já.
„Tenhle tajtrlík mu pomáhal.”
Já se nadurdil: „Nás nemůžete hodit do-”
„Hrnce!”
„Kotle, ty tajtrlíku!”
Uriáš se ušklíbl: „Tam budeme házet tak akorát vajíčka. Se skořápkami.”
Petronel vykřikl: „Tak to je ten největší hřích!”

Obrázek uživatele ChaosPrince

Politováníhodná záměna

Fandom: 
Drabble: 

Peklo, 20. 4. 2023
Adresát: Č. E. Peček, ředitel, Vodní 18, Velké jezero
Věc: reorganizace skladových prostor

Vážení,

oznamujeme vám, že plánovaná reorganizace společných skladových prostor nebude dokončena v termínu. Z administrativních příčin došlo k záměně Vašich skladových nádob (typ hrneček Wassermann BW01, umístění v skladovém sektoru C3) za námi běžně užívaný typ Papin, tlakový, umístění v skladovém sektoru D2. Po vhození duše v majetku fy Hlubina, a.s. do tlakové nádoby typ Papin patřící společnosti Peklo s.r.o. došlo k politováníhodné explozi.
Do uzávěrky likvidace následků nebude možné sdílený sklad využívat.

V úctě
R. A. Rach
zástupce ředitele

Obrázek uživatele Ampér

Jak osvobodit princeznu

Fandom: 
Drabble: 

„Dva úkoly jsi splnil, princi,“ pravil čaroděj Černovous. „Ale čeká tě ještě jeden úkol, ten nejtěžší. Ten ale nesplníš,“ ušklíbl se

„To se uvidí. Jaký je to úkol,“ zeptal se Radoslav.

Čaroděj mávl hůlkou a rázem před princem stály tři postavy ve stejných šatech, obličeje zahalené závojem. „Musíš poznat princeznu Elišku,“ zasmál se Černovous.

„Mohou něco říct,“ otázal se princ.

„Dobrá, ale jen tři slova.“

„Stačí jedno. Rorýs.“

Poté, co se tohle slovo třikrát rozlehlo síní, ukázal Radoslav na druhou postavu se slovy: „Tohle je Eliška.“

„Jaks ji poznal,“ zavrčel Černovous.

„To je snadné. Princezna Eliška ráčkuje, to jsi nevěděl?“

Nezamýšlené mixle

Obrázek: 
Úvodní poznámka: 

Předem se omlouvám a doufám, že mě Tess neprokleje za drzou výpůjčku Invaze. (Toto je prosím zdvořilá prosba.)

Drabble: 

Dávno po večeři se celých Bradavic zmáhá ospalost. Naše hrdinky nejsou výjimkou. Zasloužený spánek je ovšem zahnán šramotem ze společenské místnosti Jiskropšouku.

Všechny tři v mžiku zvědavě vykukují zpoza zábradlí schodů.

***

"Ti řikám pentagram. Poznávací znamení každýho kouzla."

Mařenky se činí, na podlaze se skví jen mírně křivý pentagram.

"A teda Luciuse nebo Siriuse?"

"Voba, vole. Bude sranda."

Po chvíli kostrbatého zaklínání se vesmír otřese, a s hlasitým VHÚÚŠ se zjeví postava. Dlouhé plavé vlasy souhlasí. Mařenky ovšem zkoprní.

"Já vím. Nemůžete se na mě vynadívat. Na Síria, nejzářivější z hvězd."

"No co," utrousí shora Gwen. "Dvě mouchy jednou ranou."

Obrázek uživatele Marek

Jak to bylo doopravdy

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Všichni zajisté znáte příběh o perníkové chaloupce. Ale věděli jste, že doopravdy to bylo krapánek jinak?

Drabble: 

Ano! Čarodějnice byla kanibalka, která nenáviděla lidi, zvláště pak děti. To ale není nic divného, vzhledem k její více než 200 leté praxi ve školství.

Dále se neví, že čarodějnice byla obrovský milovník zvířat. Vlastnila kočku zvanou Míca, kterou velmi milovala.

Také jste se vždy divili, jak mohla být ježibaba tak hloupá a vlézt před Mařenkou přímo do pece? Nešlo ani tak o hloupost, jako o snahu zachránit nebohého ježka, kterého lstivá Mařenka strčila do rozpálené pece, vědoma si čarodějničiny slabosti. Vidouc ježka trpícího v peci, ztratila ježibaba veškerou soudnost, čehož ke zvířatům bezcitná Mařenka využila a zavřela dvířka pece.

Obrázek uživatele Danae

Pravda o Jeníčkovi

Fandom: 
Drabble: 

Ježčata, zachumlaná pod peřinkou, měla oči navrch hlavy.
“Takže to nebyl Jeníček?” vypísklo to nejodvážnější.
“Byl to Ježeček,” řekla pevně matka Ježková. “Zapamatujte si, ježčata: jakmile se prastaré příběhy dostanou do rukou lidem, udělají z nich nechutnou antropocentrickou břečku. Původní báje popisuje souboj dvou čarodějek, starousedlice a mladé přivandrovalkyně, o území a moc. Ježeček byl Mařenčin familiár, oddaný a všemi mastmi mazaný. Bez něho by Perníkovou chaloupku nikdy neovládla."
“A fakt Ježibabu přemluvil, aby si sedla na lopatu?” píplo ježče.
“Ježibaba nebyla idiot,” odfrkla si matka Ježková. “Prostě jí v zápalu magického souboje s Mařenkou otevřel dvířka a nastavil nohu.”

Tázání (je vždycky lepší než kázání)

Fandom: 
Drabble: 

Kdo ví víc?
a) Trojhlavá saň – víc hlav víc ví
b) Trpaslíci – víc malých hlav ví víc než míň velkých hlav
c) Děd Vševěd – jedna hlava stačí, pokud máte 3 zlaté vlasy

Čím trpí Růženka?
a) Klinickou depresí
b) Kvartálním alkoholismem
c) Naivitou
d) Hlubokým kómatem
e) Kombinací všeho

Co je víc?
a) Celá princezna
b) Celé království a půl princezny
c) Půl království a celá princezna
d) Celé království
e) Klid

Koho chce mít doma průměrný muž?
a) Popelku, aby bylo doma naklizeno
b) Bellu, protože je zvíře
c) Chytrou horákyni
d) Sedm trpaslíků a soudek rumu
e) Klid

Závěrečná poznámka: 

Tento kvíz nemá správné ani špatné odpovědi. Dost záleží na tom, jestli odpovídá Děd/ka Vševěd/ka, zarytý/-á demokrat/ka, lékař/ka nebo průměrný/-á muž/žena.

Obrázek uživatele womi

Pohádkový kvíz

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Některé odpovědi mohou být subjektivní.

Varování: 

Je možné, že už na pohádky nehudetw nahlížet jako dřív.

Drabble: 

Která z princezen je největší poběhlice v celé pohádkové říši?
a) Zlatovláska
b) Sněhurka
c) Šípková Růženka

Ve které pohádce probíhá kuplířství se souhlasem vlastních sourozenců?
a) Princ a Večernice
b) Zlatovláska
c) Pták Ohnivák

V které pohádce probíhá kruté týrání zvířat a dokonce před nezletilou osobou?
a) Popelka
b) Červená karkulka
c) Budulínek

Která matka je adeptka na titul „Matka roku“ a měl by k ní domů zavítat minimálně OSPOD?
a) Jeníčka a Mařenky
b) Sněhurky
c) Popelky

Která pohádková potvora/ pohádkový záporák je nejvíc hloupá/ý?
a) Ježibaba z Perníkové chaloupky
b) Král ze Zlatovlásky
c) Macecha z Popelky

Obrázek uživatele Ampér

Pohádka naruby

Fandom: 
Drabble: 

O půlnoci se ve mlýně začaly dít věci. Roztočilo se kolo, do pytlů se sypala mouka. „Krucipísek,“ zaklel do té doby tvrdě spící Libor, „to je probuzení. Co se to děje?“

„To já,“ pravila postava, která se před ním náhle zjevila. „Straším tu takhle už roky,“ dodala smutně.

„A jde tě nějak vysvobodit?“

„Jde. Musel bych ti dát pár facek. Víš, já byl na všechny hodný. Tak tu za trest straším.“

„Tak mi těch pár facek dej, ale pořádných. To snesu,“ usmál se Libor.

Ozvaly se dvě facky a pak mlýnicí zazněla radostná věta: „Děkuju, konečně je můj duch svobodný.“

Estét

Fandom: 
Drabble: 

Princ byl estét. Nezajímalo ho nic než umění. Princeznu ze sousedního království odmítl, protože neuměla zazpívat čistě tříčárkované CÉ.

Sousední království jim vyhlásilo válku a starého krále z toho trefil šlak. V čele vojsk musel vyjet nový král estét. Estét neuvěřitelně trpěl. Rytmus pochodující vojáci celkem udrželi, ale jinak? Hrůza! Bubny neladily o šestnáctinku tónu a trubky někdy i o celou osminku!

Když si chtěl zahrát na loutnu, kvůli dělostřelecké kanonádě nic neslyšel.

„Zastavte palbu,“ křičel na své generály.

„Veličenstvo, teď, když útočíme a postupujeme vpřed?“

„Hned,“ úpěl král estét.

A tak prohrál válku, zato si ale mohl naladit loutnu.

Ochotníci

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

jako obvykle nekanonické

Drabble: 

Bystrozraký pronášel, že takovou krásu by nepřehlídl ani slepý. A vždycky když se míjeli, s dramatickým omdléváním vzdychal „Jsem oslněn“. Moc by za to nedal, že při procházkách v parku si směrem ke komnatám sundává ten svůj šátek, šmírák jeden. Široký byl po bandáži, na nádvoří mezi kováři nabíral svalovou hmotu vidlemi a kalorie počítal zdatněji než výběrčí daně. Dlouhý už začal být s těmi poznámkami typu „nomen omen“ a lascivním pomrkáváním dost trapný. Kocour se najednou plížil po chodbách bez klapajících podpatků. Kralevic začal mít neodbytné podezření, že to s těmi sliby věrné služby nebrali až tak úplně doslovně.

Polyamorózní pygmaioi

Fandom: 
Drabble: 

Krásný princ byl samozřejmě také virtuozní šermíř, takže mu při pohledu na sedm kladiv bylo jasné, že každý šermíř na hovno, když nepřátel nerovno.
"Biance je šoufl po otravě jabkem, leží doma a nebudeme jí zbytečně rušit."
"Ale proto jsem přeci přijel, abych ji zachránil!"
"Výplach žaludku, protijed, klid na lůžku. Co na tom chceš vylepšit?"
"Vy to vůbec nechápete, proti čarodějnému zlu obstojí jen zázrak pravé lásky! Musím zachránit dívku, jak bylo osudem předurčeno! Stojíte teď mezi osudem a mojí ženou!"
"Pokud to vidíš takhle, hošku, tak se asi budeš muset nějak vyrovnat s tím, že milujeme tvoji ženu!"

Zázračné vody

Úvodní poznámka: 

Na téma: K pramenům

Drabble: 

Kdesi daleko v nedostupných horách, ve slujích hluboko pod zemí, kam lidská noha nevkročí, tryská zázračný pramen. Voda vytéká z podzemí, ale znovu se kamsi ztrácí, nelze ji najít.
Mísí se však s jinými vodami, které putují dlouho a daleko svými cestami. A proto na některých místech vyvěrají ze země pramínky s podivuhodnou mocí. Uzdravují nevyléčitelné neduhy, zachraňují životy. Jen navracet je nedovedou, takovou sílu má jedině voda z původního zdroje.
Některé zázračné studánky přetrvávají, jiné časem zeslábnou. A zase se objevují jiné.
Choďme k pramenům, nalézejme je, pečujme o ně.
Protože v každé studánce se možná skrývá živá voda.

Závěrečná poznámka: 

Nevyužitý nápad na tohle téma.

Obrázek uživatele L.P.Hans

Svačinka

Fandom: 
Drabble: 

“No ne, podívejte se, ten je roztomilý!” Postarší žena se sklonila nad dítětem, které připomínalo spíše pařez než lidské stvoření. “A kdepak máš rodiče?”
“Sněd jsem mámu, sněd jsem tátu, tebe taky sním!” prohlásilo.
“A přítulný!” pokračovala žena, jakmile se jí dítě zakouslo do ruky. Zubatá tlama se roztáhla do stvůrné velikosti a v mžiku ruka zmizela po loket, potom po rameno.
Kolemjdoucí muž zhrozeně vykřikl a přiskočil ženě na pomoc. Tloukl dítě holí po hřbetu, ale to ničeho nedbalo. S hrozivým křoupáním do sebe dále soukalo stařenku.
Ta se obořila na kolemjdoucího: “Jen ho nechte, je přece ve vývinu!”

Obrázek uživatele Keneu

Kdyby tady byli...

Fandom: 
Drabble: 

Od princezny dostal mapu a pusu.
Zpočátku se mu šlo dobře, stoupání bylo pozvolné a slunce hřálo. Idyla však neměla dlouhého trvání. Cesta se změnila v pěšinu a pak v kamzičí stezku. Těšil se myšlenkami na princeznu, ale když musel začít šplhat, nemyslel raději na nic.
Jakmile se vyškrábal na vrchol, padl do trávy a koukal do nebe. Vzmáhal se v něm vítězoslavný pocit, když tu:
„Horké párky! Nadívaní hadi!“
Jiřík se nevěřícně rozhlédl kolem sebe. Na rozlehlý vrchol, kde pramenila živá a mrtvá voda, vedla solidní silnice a ti syčáci krkavci si tu otevřeli stánek se suvenýry a občerstvením.

Obrázek uživatele Aveva

Růženka

Fandom: 
Drabble: 

Když na zámku konečně do kolébky položili děvčátko, radovala se celá země. Oslava narození byla ovšem přerušena ošklivými slovy.
“Až bude princezně patnáct let, píchne se do prstu a zemře!”
V den svých patnáctých narozenin princezna bloumala zámkem, až ke svému překvapení došla do neznámé chodby. Zvědavě kráčela až ke dveřím na jejím konci. S vrznutím se otevřely. Stará žena zvedla pohled od předených nitek a usmála se na ni.
“Chceš si vyzkoušet kolovrátek?” zeptala se úlisně.
“Nesnaž se babo,” odpověděla princezna, “u nás v rodině věříme na prevenci!” A ukázala jí své dlaně s deseti jizvami po amputaci prstů.

Děsivá písnička

Fandom: 
Drabble: 

Pasáček s hrůzou naslouchal své píšťalce. Vyrobil si ji z vrbového prutu, jako už víckrát, jenže takhle...
Jakmile začal hrát, rozezněla se vlastním hlasem. Líbezným, ale bylo to děsivé. Neustále opakovala stejnou písničku.
O dívce, která měla dvě nevlastní sestry. Jednou je všechny u kolovrátků zastihl jakýsi zbloudilý host. Zamiloval se do této dívky, chtěl ji za ženu. A byl to sám pan král.
Nejstarší sestra šílela závistí. Navzdory prosbám prostřední sestry ji zabila a zakopala pod vrbami. Zjara vyrašilo nové proutí...
Pasáček věděl, že mu píšťalka nedopřeje klid. Musel udělat jediné. Jít k panu králi a konečně vyjevit pravdu.

Závěrečná poznámka: 

Taky taková varianta tohoto příběhu, bohužel ne moc šťastná. Pan král se podle téhle verze nakonec oženil s tou prostřední, hodnou.

Obrázek uživatele Tenny

Jen kolovrátku zpívej

Fandom: 
Drabble: 

Seděl mamince u nohou, zatímco točila kolovrátkem.
"Dívej se pozorně, chlapče můj. Jak mé prsty tančí, jak čarují."
"Dokáže to dělat každý, maminko?"
"Kdepak, synku můj. My to máme v krvi. Jednou za čas se vždycky narodí děťátko, které umí čarovat s přízí a my se musíme starat. Kolik neštěstí a pláče, když zůstane své staré rodině. Lidé jsou hamižní a hloupí, nerozumí tajemstvím kolovrátku. A my to musíme napravovat."

Tajemství kolovrátku nerozuměli ani vojáci, kteří matku odvedli za únos do šatlavy. Předení zůstalo osamocené, zlato bez lesku a magie.
Lidé zapomínají rychle, ale víly ne. Rumplcimprcampr si bude pamatovat.

Závěrečná poznámka: 

Potřebovala tahle postava smutnej origin, proč dělá co dělá? Samozřejmě že ne! Ale když už s tím přišel Hollywood... xD

O třech přadlenách a návodu k obsluze

Úvodní poznámka: 

Když kolovrátek, tak kolovrátek

Drabble: 

Lidušce bylo ouzko. Dva dny vydržela, dva dny se vymlouvala na stýskání, ale dnes ji královna pohrozila vězením. Nedalo se nic dělat, ten návod si přečíst musela.

"Děkujeme, že jste si zakoupili–"

Tohle ne...

"Používejte pouze originální–"

Tohle taky ne... tady!

"Pohyb pedálu P se přenáší na klikovou hřídel s kolem H. Otáčky kola se přenáší na přeslen PŘ, kde je na cívce nasazeno křídlo K. Obsluha kolovratu uvádí šlapáním na pedál do pohybu křídlo a cívku a drží v ruce chomáč vláken, ze kterých navíjí nit na cívku."

Kdo má tohle všechno pochopit! Ach já ubohá, co si počnu!

Obrázek uživatele Carmen

Nahá pravda o jedné zemi

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nahrazuje téma č. 18: Módní expert

Drabble: 

Drobné stehy pečlivě vykreslují cestičku do pevné látky.
„Panáčku, ty bys mohl vyšívat!“ neskrývá obdiv hospodská.
Krejčí se ušklíbne. Ukousne nit, vezme do ruky nůžtičky a začistí nitky.
„Po tom neprahnu,“ zavrtí hlavou. Kývnutím přivítá nabídnuté pivo.
Vůně chmelu rozvazuje pevně utažené mašle na jazyku.
„Netušíte, kde já šil!“ stará hrdost nadme hruď.
„Pro koho?“ vyzvídají.
„Spíš co za to! Šatlavu, pověst i živnost v trapu – čím vyšší panstvo, tím menší vděk!“ hořce polkne.

Dokázal nemožné. Vytvořil mistrovské dílo.
Koho by napadlo, že v té zpropadené zemi tu látku doopravdy neuvidí vůbec nikdo – a za módního experta budou brát nedochůdče?!

Závěrečná poznámka: 

Pohádka jsou samozřejmě Císařovy nové šaty :)

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele hidden_lemur

Kdo koho loví?

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Oprašuju starý námět, co se válí v digitálním skladišti. Jednoho krásného dne bude kompletní a budu s ním dělat Paseku.:D V peněžence. Možná i vám.

Drabble: 

Pořádně se oblíkej, říkávala babička. Zdejší lesy jsou studený. A hlídej si barvy, dodávala, ale to jen, když si byla jistá, že ji matka neslyší.
Těžko říct, co by řekla, kdyby mě viděla dnes. Goretexová bunda sice odolává slejváku i šlehancům vodou nacucaných kapradin, ale po tolika cestách už dávno nemá ten správný odstín červené. Poslala by mě do háje a třikrát si odplivla přes rameno. Nikdy by si nenechala vysvětlit, že už jsem velká. Sama. Že musím trochu improvizovat.
Musím ho najít a varovat. Protože lovci jsou opilí a mnohem víc než on se dnes v noci podobají šelmám.

Zázraky kuchyně středoevropské

Fandom: 
Drabble: 

Obtloustlý chlapík se na lavici zavrtěl. "Tak co dneska?"
"Nepotěším tě," zabručel kuchař, ale v práci neustával. "Zase slavičí jazýčky."
"Zase?"
"Slunce jasné si holt poručilo."
Než ale stihl tlouštík začít litanii, dveře se rozlétly a dovnitř vtrhl sloužící:
"Murate! Rychle sem, máš tu práci."
"Co? Vždyť tady kuchař ještě ani nemá doloupaný pomeranče na marinádu!"
"Tohle je speciální případ! Nevím, co to je, ale princezna Zubejda to chce sníst, tak to prubni."
Ochutnavač Murat přimhouřil oči na kus žvance, který mu sloužící strčil před nos, šťouchl do něj prstem a nakonec pokrčil rameny.
"No co, aspoň je to změna."

Dvě mouchy jednou ranou

Fandom: 
Drabble: 

Neklidnými prsty žmoulala cíp sukně. Smlouva už byla koneckonců napsána, zbývalo jen píchnout se do prstu ostře seřízlým brkem, který jí mládenec v mysliveckém s úsměvem a drobnou úklonou úslužně podal, a podepsat.
Udělala to.
"Takže jsme dohodnuti," zazubil se myslivecký, jen co dopsala poslední písmeno, a smlouvu jí vytrhl z ruky. Když pergamen točil do úhledné ruličky, v černých očích mu tančily plamínky. "Nestrachuj se, peklo svou část dodrží, klidně b-- Počkej, co... ehm... co to vyvádíš?"
Ava vzhlédla od rozepnutého živůtku, na tváři ruměnec.
"Říkal jsi přece, že výměnou za tu službu chceš moje prvorozené dítě, nebo ne?"

Obrázek uživatele Birute

Koníku můj, dnem i nocí nes mě, buď mi ku pomoci

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Mírný horor s nejdelším názvem, jaký jsem kdy v DMD použila.

Drabble: 

V téhle vesnici jsou přátelštější než v předchozí. Vybaví mládence jídlem a vodou.
Toho napadne, že by si mohl drze říct o pivo.
„A teď jeď,“ řeknou mu. Mají zbraně. Mladík poslechne.
Pobídne koníka. Co chvíli se ohlíží přes rameno. Je poslední ze své vsi. Poslední jednotka, kterou si železný vlkodlak potřebuje systematicky odškrtnout ze seznamu, než bude moct pokračovat v zabíjení, tentokrát se stoprocentní efektivitou.
Ta pohádka už se rozkřikla, proto ho všude odhánějí. A on vede vlkodlaka zemí.
Někdy si říká, že by na tu zrůdu mohl prostě počkat. Konec, zvonec.
Ale nemůže nechat věrného koníka na holičkách.

Závěrečná poznámka: 

Koník si ve skrytu duše říká to samé o svém věrném mládenci.

Drabble je volně inspirované pohádkou "O železném vlkodlakovi" z dost hororové sbírky O srdnatém střelci Andrejovi. V ní železný vlkodlak zabije každého, kdo mu přijde do cesty. Potom, co vyvraždí jednu vesnici, začne pronásledovat mládence, který to jako jediný přežil.

Zpěv z moře

Fandom: 
Drabble: 

Miloval moře odmala, za každého počasí. Jednou ho ta láska, pravda, málem stála život, a potom už se trochu bál plavby. Ale stále ho těšilo pohlížet na nekonečnou modrou hladinu a naslouchat hudbě vln.
Námořníci říkali, že někdy je slyšet i slabá ozvěna zpívajících hlasů odkudsi z hloubi oceánu. Prý jsou to mořské panny. Z nich však měli všichni hrůzu. Prý vždycky přivolávají bouři.
Přál si ty hlasy zaslechnout také, ale nedařilo se mu to. Navzdory všem neblahým zvěstem by rád nějakou mořskou pannu spatřil. I když... tohle přání poněkud zesláblo poté, co potkal poprvé na pobřeží svou krásnou princeznu.

Závěrečná poznámka: 

A tak nevěděl a asi se ani nedozvěděl...
(Jako fandom je míněna klasická verze pohádky, ne Disney. V ní se vypráví, že dcery mořského krále rády zpívaly námořníkům o tom, jak je mořský svět krásný, ale ti to považovali jen za zlověstné hlasy bouře.)

Neviditelný fandom: 

Stránky

-A A +A