Slunce seno a pár facek

Zpěvy páteční

Úvodní poznámka: 

Známo jest, že matka Škopková nejde pro facku daleko. A nemá to nic společného s Nerudou ;-)

Drabble: 

„Se… dí… čer… vík… na dubu…“

„Šmarjá, Josef, z tebe to leze, jak z toho tvýho táty! Neumíš číst pořádně?“

Chlapec se zatvářil uraženě. „Já se tu hloupou básničku nechci učit.“

„Budeš muset, mladej, když už tě do tý školy posíláme.“

Matka Škopková si založila ruce v bok. „Čti! A pořádně, povídám!“

„Se… dí… čer… vík… na dubu…“

„Dej to sem!“

Kriticky prohlédla přečárané části textu. Nebylo divu, že červík byl ve skutečnosti liška, a to ještě pod dubem. Otočila na poslední stranu. „Škopková,“ hlesla a pak se rozkřikla: „Blaženo! To sis musela ve škole čmárat do učebnic?“

„Já nevim, mami, asi jo.“

Plesk!

Závěrečná poznámka: 

Prostě další mentální nápad :-)

Obrázek uživatele hidden_lemur

Takový terno!

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nešlo to jinak.

Drabble: 

Jakmile otevřel oči, kocovina do něj narazila jako vlak. Byla monumentální - taková, co vám prosolí játra, odšťavní mozek a plivne vám do ksichtu. Zasténal a opatrně ohledal tělesnou schránku. Vyjímečně svou vlastní. Měl naražený bok. Někde na něj musel upadnout mamut. Spíš v tom hrála roli sklenička.
("Z Moravy, vod tetičky Boženy!")
Láhev. A - panebože! - lezení po žebříku...
Vedle gauče stál modrý kýbl. Naštěstí. V hlavě se začínalo rozsvěcet.
"Ty, Maruš, a nejsem pro ni moc starej?"
"Ty!? Starej? V nejlepších letech! Inteligentní krasavec! Si vem - taková bláznivá holka a DOKTOR, takový terno!"
Mudr. Karel Kroupa pochopil.
Bude se ženit.

Závěrečná poznámka: 

Nejlepší guilty pleasure ever! :D A kdo říká že ne, ten se kouká dodneška!

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele hidden_lemur

Gold

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

BjB. Ale z dobrého důvodu!:D

Drabble: 

Souboj trval dlouho - na jedné straně odhodlání, na druhé profesionalita.
Odhodlání bylo veliké. Doslova. Prodlévalo v těle, působivém ve všech významech toho slova. Jihočeška se opírala o pult a začínala rudnout.

Přisunula před Dietera hromádku upocených marek.

„Aber...,” zkusil to rozpačitě, „to je málo.”

„MÁLO?” vykulila oči. „Co, málo? Jak, málo? Tak podivej se, kluku muj zlatej německej.” Zalovila ve výstřihu a vysypala z kapesníku lesklou hromádku. Ustrnul.

Poloviční zubní protéza.

„Gold!” řekla hrdě. „Po strejčkovi, eště z války. A to byl ECHT gold, ňákej gold, rozumíš?”

Poslední nitka Dieterovy příčetnosti praskla. O minutu později Škopkové ten zatracený počítač zabalil.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele hidden_lemur

Po letech

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Na poslední chvíli. Jako obvykle.:) Ale i tak jsem si celý duben užila, díky všem, které to bavilo číst.

Drabble: 

Ale to ti povidám, dřív to mezi náma takovýhle nebejvalo. Chodil za mnou, aby máma nevěděla. Naši mě tenkrát hlídali, žádný jako dneska! Jo, to bylo facek! Ale mysliš, že mu to vadilo? Prdlajs. Byl celej dočista říčnej. Na rukou by mě nosil! Von mi dokonce napsal dopis, tenkrát.
Prej: Když si mě, Maruško, vemeš, budeš se se mnou mít jak v ráji. Přijď večer do lesejka. Pac a pusu, tvuj Jarda.
Úplnej romantik, kam se hrabe Žofré. Taky měl pěkný vlasy, skoro až na ramena. A pěkně voněl.
Dneska?
Má místo mozku z piva kostku.
Prej: Si jedu, čau!

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Skřítě

Okamžik pravdy aneb proč se nám letos prodraží Velikonoce

„Jedna, dva, tři, čtyři, pět, ať si moucha prdne hned,“ přepočítával zaměstnanec slepičí farmy své svěřenkyně. „Šéfe, zase o deset kousků míň.“ „No to jsem z toho blázen,“ vrtěl nechápavě hlavou vedoucí podniku. „Jo, Jirko, přišly ti ty ani-lín-ky.“ Škopkovi zatrnulo. Ještě, že šéf o těchhle barvičkách a jejich účincích v životě neslyšel, pomyslel si. A že nebožka matka to nevidí. Zase bych schytal pár facek. I když tenkrát to bylo vlastně za králíky... jenže pak matka přešla na ty kdákavý potvory. Jak já je nesnáším! „Co píšou v těch novinách, Josef?“ „Ale, od nového roku opět stoupnou ceny vajec.“

Obrázek uživatele sigam

Osmé přikázání

Téma: Osmý hřích
Fandom: Slunce, seno...

Bylo mu z těch zatracených neznabohů špatně. Celou dobu tu sebranku pozoroval dalekohledem a co chvíli se musel pokřižovat.

„Ještě že jste mi to řekla, Cecílie. Musíme tomu učinit přítrž.“

„Moje řeč, velebnosti. To je hnus toto.“

„Porušili už všechna přikázání kromě jednoho - osmého. Za tu chvíli co tam jsou si stihli vytvořit nové náboženství, berou si Pána Boha do huby, chlastají i když je neděle, mladá Škopková se zase hádala se starou, pan doktor tam leží jako mrtvý - tím rumem ho Konopník určitě zabil...“

„Velebnosti, teď už i osmé! Až sem slyším Škopkovou, jak tvrdí Šimonovi, že je panna...“

Rok: 
2011
Obrázek uživatele sigam

Kdepak auto z tuzexu

Ležela zachumlaná v peřinách, i když všichni kolem chodili v tričku s krátkým rukávem. Opět nad ni dali velký černý deštník, ale i tak na ni svítilo ostré slunce. Nijak zvlášť jí to nevadilo. Lepší než být zavřená v temném pokoji.

„Dej mi pokoj, prosimtě,“ slyšela zvýšené hlasy. Už zase. Zajímalo by ji, co řeší tentokrát.

Hlas její dcery se přiblížil, jak vyšla z domu na zahradu. „Jó, paní inženýrka, to je něco! Auto má z tuzexu, peněz jako šlupek.“

Kdepak auto z tuzexu. To ona má tu nejlepší káru pod sluncem, pomyslela si, a postel na kolečkách se zakomíhala.

Rok: 
2011
-A A +A