DMD č. 11. pro 11. 4. 2013. Téma: Nepřátel se nelekejte a na množství nehleďte

Obrázek uživatele Erys

Probudit sílu

Úvodní poznámka: 

Vzpomínka na Soumrak Draenoru

Fandom: 
Drabble: 

Kus před pevností se řadí vojska.
V pevnosti klesá nálada čím dál tím víc.
"Hej, vy tam, pojďte se mnou bránit druhý vchod!"
U brány zůstane hrstka bojovníků.
Vojska v dálce působí ještě děsivěji.
A vzduch zavoní obavami z prohrané bitvy.

Najednou se před pevností objeví bledý mág.
"Chceme vyhrát?" křičí směrem k bráně.
"Anooo!" K odpovědi se postupně přidávají další hlasy.
"Chceme krev?"
"Ano!"
"Čí krev chceme?"
"Lidí!" Teď už nadšeně odpovídají všichni obránci.
"Kdo jsme?"
"Hordaaa!"

Ruce třímající zbraně vyletí vzhůru.
Jen alianční vojska mlčí.

Když Aliance táhne pryč, všichni ví, že bitvy nejsou jen o počtu vojáků.

Obrázek uživatele L.P.Hans

Přesila

Drabble: 

Snikit vedl tým okapových běžců tunely pod Karakem Osmi Vrcholů. Od šedého věštce dostali jasný úkol – infiltrovat trpasličí pevnost.
V chodbě před nimi zaslechli trpasličí hlasy. Snikit sáhnul pod plášť a připravil si kouli otráveného plynu.
„Běž – zabij! Rychle – rychle!“
Tucty skavenů se ve víru čepelí vrhlo kupředu na pětici překvapených trpaslíků. Snikit se jako správný vůdce bitky nezúčastnil a zůstal ukryt ve stínech. Ta se však nevyvíjela podle očekávání. Mnoho jeho vojáků už leželo mrtvých, zatímco trpaslíci se stále drželi. Pohybem ruky vrhnul kouli do davu. Když se zelená mlha rozplynula, odhalila pouze pětici trpaslíků.
Snikit vypustil pižmo strachu.

Závěrečná poznámka: 

Skaveni jsou národ zrádných a zbabělých antropomorfních krys, který proslul svou zbabělostí, krutými vynálezy, zbabělostí, vysokými počty, zbabělostí, neschopností a zbabělostí.

MCMXIV

Úvodní poznámka: 

Inspirováno stejnojmennou básní od Philipa Larkina.

Fandom: 
Drabble: 

Nevinnost schovaná v dlouhých zástupech vinoucích se londýnskými ulicemi, černé klobouky chránící je před srpnovým žárem, odhodlání v jejich chlapeckých tvářích. Za krále, za vlast. Jiskřičky v očích v očekávání něčeho velkého.

Ty stejné tváře, prázdné a plné strachu. Bláto, krev a řinčení šrapnelů. Kamarádi měnící se před očima v kusy masa, kamarádi bez nohou. Zima a hlad a plyn požírající je zaživa. Vzpomínky, o kterých nikdy nepromluví. Matky a manželky marně čekající v zahrádkách vonících po odkvétajících růžích. Tisíce rodin nadobro rozbitých.

Nevinnost ztracená v zákopech u Sommy, pohřbená na polích posetých vlčími máky. Nevinnost, co už se nevrátí.

Obrázek uživatele Owlicious

Midnight musing

Fandom: 
Drabble: 

Merlin Athrawes sat in his recon skimmer, just outside Safehold's atmosphere. From above here the planet looked peaceful, gleaming with green and blue, streaked with white clouds. He let himself enjoy a few more moments of the view before heading back.
The Jihad was coming. Few people knew about it right now, but it was boiling just under the surface.
The Empire of Charis looked impossibly tiny compared to the mainland realms - to the wealth and manpower of the Temple.
David against Goliath.
If only Merlin could be sure this 'Holy' war turns out like that old Bible story did...

Obrázek uživatele Lady Lestrade

Jak praví přísloví

Fandom: 
Drabble: 

„Připravena?“
„Ne.“ Kvíkla zoufale. „Tohle nemůže skončit dobře.“
„Nestahuj kalhoty, když je brod ještě daleko.“
„Jaké daleko? Máme nejvyšší čas.“
„Trpělivost růže přináší.“
„Žádný kytky nechci. Potřebuju se jenom porvat s tímhle.“
„Život je boj.“
„Tak to mám předem prohrané.“
„Tohle není boj s větrnými mlýny.“
„Ale mně to tak přijde. Je jich hrozně moc.“
„Nepřátel se nelekejme…“
„Počkej, nevadí ti, že nemluvím v příslovích a citátech, že ne?“
„Koho chleba jíš, toho píseň zpívej.“
„Ale já chci jen, abys mě ostříhala. Přece bys mě kvůli tomu nevzala na kluka.“
„No já ti nevím… I mistr tesař se někdy utne.“

Dny ředitele Snapea - Nemocniční necudnosti

Fandom: 
Drabble: 

"V žádném případě."
"Ale ano."
"Vyloučeno."
"Je to nutné."
"Ne!"
Ticho.
Zamračení.
Ticho.
Pozvednuté obočí.
Pohled.
Odmítavý výraz.
Přísný pohled.
"Dobře!" vyprsknul.
Úsměv.

- střih -

Mávnutí hůlkou.
Vražedný pohled. "Okamžitě to ze mě sundej!"
"Jsi pacient a trváš na standardních procedurách."
"Nebudu nosit andělíčka."
Mávnutí hůlkou.
"Poppy!"
Pousmání. "Nedefinoval jsi, že odmítáš jakékoli standardní nemocniční pyžamo."
"Odmítám."
Mávnutí hůlkou.
Oči v sloup.
"Hm?"
"Nevinnost sama. Mohla bys mě obléknout?"
"Hm?"
Povzdech.
Smích.
"Prosím."
Zářivý úsměv.
"Jsi jak malá."
"Žeby?"
Pousmání.
"To je lepší. Ještě natřu ty pupínky."
"Všechny?"
Veselý úšklebek.
Zakvílení.
"Nepřátel se nelekejme a na množství nehleďme."
"Poppy..."
Vzdušné políbení.

Obrázek uživatele ioannina

Plány

Fandom: 
Drabble: 

„Především musíš zařídit rozumné bydlení,“ vypočítával mistr na prstech. „Po hospodách s malou věčně nemůžeš.“
Severin pootáčel pohárem. Hryzal si rty. Pořád ještě nechápal, proč mu jeho starý mistr chce... pomáhat. Odkašlal si. „Zkoušel jsem... Heiligenkreuz.“
„A?“
„Nepotřebují mě.“
„Co Bjørkhallen?“ navrhl mistr Divjakov.
Severin se zamračil. „Tam je Thornvald.“
„A oni jsou z něj ještě o něco šťastnější než ty,“ ušklíbl se mistr Divjakov. Zvedl svůj pohár, upil. „Tak se přece trochu snaž.“
Známý tón Severina vyprovokoval k reakci. „Mohl bych někde v okolí … koupit dům. Domek,“ opravil se.
„Dobrá. Za druhé. Čarodějnou radu si beru na starost já.“

Závěrečná poznámka: 

Možná to není dostatečně jasné, ale Severin s Divjakovem plánují, jak zařídit Lisinu adopci.

Obrázek uživatele Marek

Mrtví

Úvodní poznámka: 

Zrovna čtu tuhle fantastickou sérii, tak jsem se nechal inspirovat.

Fandom: 
Drabble: 

„Kapitáne Zimmermane! Chci, abyste nikoho z nich neušetřili. Zničte všechny! Do posledního muže. Již nikdy! Opakuji, nikdy! Nechci slyšet o některém z těchto mužů Císařského řádu!“
„Jak si přejete, Matko zpovědnice,“ zašeptal se strachem v hlase mladík.
„Co ten strach? Vy přeci bojujete za pomstu! Za svou rodnou zem!“ zvýšila hlas Kahlan.
„Nezlobte se, Matko zpovědnice, ale je jich deset na jednoho. Mají obrovskou přesilu.“
„Ale vy! Vy máte výhodu terénu. Jste doma. Oni jsou vetřelci. Navíc, vás žene touha pomstít všechny vaše blízké, kteří byli zavražděni! Ode dneška, vás všechny prohlašuji za mrtvé! Do doby, než splníte svůj úkol!“

Neviditelný fandom: 
Meč pravdy

Hmyzí válka

Úvodní poznámka: 

Nelekejte se divných slov -> slouží k vykreslení hmyzí řeči (a vycpání drabble bezvýznamnými slovy)

Fandom: 
Drabble: 

Mouchy - bzzz. Mravenci - chrt, bzt, lk. Kdo s koho? Tři mouchy na několik tisíc mravenců? Když ony ale chtěly jen ochutnat něco z mravenčí spižírny. A mravenci je hned pochytali. "Bzzz! Bzz! Bzzzz! Pusťte nászzz!"
"Chst, bzt, lk, ani náhodouzts! Doplníte naši spižírnusrf."
"To zzzzrovna!"
A nastala tvrdá bitva. Mouchy se zástupu mravenců nezalekly a první linii se jim podařilo rozbít.
"Bzzzz! Tak zzco?"
"Lk, blpt, my se nevzdáme! Do boje!"
Nicméně mouchy měly nevídané štěstí a prolétl kolem ptáček, který všechny mravence zmátl, ale mouchy zůstaly v pozoru, a tak se jim podařilo probít až do mravenčí spižírny.
"Bzzz!"

Obrázek uživatele Blanca

Ospalá

Drabble: 

Čarodějčina ranní rutina byla hrubě narušena, když vešla do kuchyně a uviděla na stole černé pohybující se ...cosi. Na první pohled rozostřenýma čerstvě probuzenýma očima to bylo těžké identifikovat, a tak popošla blíž - a vzápětí uskočila.
"Peregrine? Okamžitě sem přijď," její hlas byl napůl plný strachu a napůl velmi, velmi rozzlobený.
Vpotácel se do kuchyně ještě v polospánku.
Když zlostně bodla prstem směrem ke stolu, zaostřil na něj: "Co to je?"
"TO jsou ty dva zbylé tvarohové šátečky, které jsi měl večer uklidit," vysvětlila mu. "Protožes to neudělal, budeš se o ně muset poprat s celým mraveništěm."
Peregrin hlasitě polkl.

Obrázek uživatele Owes

Carpe noctem

Fandom: 
Drabble: 

Mělo to být nejnáročnější pondělí jeho kariéry. Nejhorší den jeho života.
Soudní líčení bez vyloučení veřejnosti. Se všemi těmi senzacechtivými pisálky, supy, kteří čekají až se z něj stane výživná mršina.
Už pět minut bylo pondělí.
Seděli s Jamesem na balkoně, kouřili a ztěžkle si povídali.
„Nejhorší bude výpověď Hammonda. Byli jsme přátelé. Ví věci, které...“
„Pořád jste přátelé. On ti oprátku nenasadí. Nenáviděl by se.“
James se natáhl pro láhev a dolil jim oběma skleničku až po okraj.
„Asi už bych neměl tolik pít,“ zauvažoval Jeremy překvapivě střízlivě.
„Na to kašli, kámo. Kdy v base dostaneš takhle kvalitního vizoura?“

Obrázek uživatele Quiquilla

Strach z nepřátel

Úvodní poznámka: 

Ze zážitků kamarádky (i když až na ten konec jsem si něco podobného prožila i já a někteří z vás nejspíš taky). Jména byla úmyslně změněna. Pro zajímavost, dívkám bylo v té době 15 a 16 let.

Drabble: 

Odhodlávaly se k tomu opravdu dlouho. Velmi se bály, ale nechtěly už déle čekat.

***

Když se další den sešly, srdce jim strachy málem vyskočila z hrudi. Přesto udělaly přesně to, na čem se domluvily. A daly si letmý polibek na rty.
Pohledem zkontrolovaly okolí. Žádná reakce.
Usmály se. A odcházely klidnější. Ruku v ruce.

***

„Mami, tati…" zamumlala Monika, s pohledem upřeným k zemi, „My se máme rády.“
Prsty propletla s Lucčinými a čekala na ortel.
„A to je jako novinka?“ zasmál se táta. „Dyť bylas dřív lesba jak já heterák.“
Děvčata se na sebe nechápavě podívala, ale nekomentovala to. Radši.

Závěrečná poznámka: 

Nikdy jsme nezjistily, jak to tehdy její otec myslel a ani to zjistit nechceme. Nejspíš to jen vyznělo jinak než mělo. Tedy... snad.

Obrázek uživatele Ampér

Beránek a vlci

Drabble: 

Beránek s ovečkou se klidně pásli na louce a bylo jim spolu dobře. Sluníčko se na ně usmívalo z oblohy, prostě idylka. Vtom se na kraji louky začalo černat, protože se tu objevili tři vlci, kteří hrozivě cvakali zubama.
„Beránku, jdeme sežrat tebe i ovečku,“ zavrčel první vlk.
„Jak nás chcete dělit na třetiny? To by na dva z vás připadly tři nohy a na jednoho jen dvě,“ zareagoval beránek.
„Beránek má pravdu,“ řekl třetí vlk. „Já chci tři nohy!“
„My taky,“ zařvali zbylí vlci a začali se mezi sebou prát, až chlupy okolo lítaly.
Co chcete od hloupých vlků?

Deskovky jinak

Fandom: 
Drabble: 

„Neříkal jsi, že dneska budeme hrát deskovky?“

„No říkal a co se ti nezdá? Podívej se támhle do poličky, najdeš jich dost.“

„Když vidím ty připravené panáky, tak se bojím, že po první hře nebudu mít už čím přemýšlet.“

„To může být buď panáková dáma nebo šachy. Ten kdo vezme nepříteli figuru, tak pije.“

„A cos tam nalil?“

„Dvě barvy - vodku a fernet.“

„Ty mě chceš zabít?“

„To dáš. Znáš to, nepřátel se nelekejme a na množství nehleďme.“

„Myslím, že raději prohraju.“

„Není problém změnit pravidla. Pít bude ten, kdo figurku ztratí.“

„To máš ale jedno, stejně se ožerem oba.“

Obrázek uživatele Layla TB

Síla slov

Úvodní poznámka: 

Zaujala mne forma, kterou napsala drabble Dia. Ano, přiznávám, lehce jsem se inspirovala. Přesto se drabblata liší a zabývají jinými tématy. Zato jí ráda udělám reklamu.

Fandom: 
Drabble: 

Už měl zase ten pohled. Kolik už jich zažilo sílu těch očích. Nepotřeboval mluvit, téměř vše pověděly za něj. Přesto nejeden z nich si neuvědomil, že mu tím pohledem dával pouhé varování. Že svá budoucí slova myslel vážně a že by měli utíkat. Dával jim tím poslední dárek, poslední ustrnutí obou jeho srdcí.
"Já jsem Doktor."
Ti, co o něm slyšeli, již couvali.
"Pán Času."
O těch už jich také pár něco vědělo.
"Z planety Gallifrey."
Časové války naháněly hrůzu jenom z povídaček.
"A nepřenesu ani přes jedno z mých srdcí utrpení mých přátel."
Již věděli, v jakém maléru jsou.

Závěrečná poznámka: 

Ano, už mám na tuhle jeho větu jedno drabble. Mám jí ráda. Jezdí mi z ní mráz po zádech.
Tentokrát jsem nezakončila na lehčí notu. Vtipů bylo dost a já potřebuju ze sebe nějak dostat hloubku myšlenek. Proč tedy ne zrovna hlubokomyslností Doctora Who.

Obrázek uživatele Gwendolína

Svinčík

Fandom: 
Drabble: 

„Tady seš, ty malej hajzle!“
Tatranka, kterou chroupala Barča v pondělí.
„No počkej, až tě dostanu!“
Úterní rohlíky k svačině.
„To snad není možný, jak je tu zase nastláno!“
Středeční tyčinky se mazaně schovávají pod sedačkou.
„Já se na to můžu..!“
Zbytečky pizzy s kousky sýra posměšně mrkají z přihrádky. Jo, ve čtvrtek to byla hostina...
„Čuňata! Normální čuňata!"
Páteční orgie radši ani nezmiňovat. Párek v rohlíku to započal.
„Samej drobek! Na tohle já prostě nemám nervy!“
Sobotní výlet nemohl zůstat bez následků. Langoš!
„Báro, Tome! To je naposled, co jste mi jedli v autě! Kdo to má furt luxovat?!“

Obrázek uživatele Tirik

Na festivalu

Drabble: 

Hotely byly narvané měsíc předem, o poslední lůžka v ubytovnách svedli účastníci boj dva dny před zahájením a ti, co přijeli až dnes, měli potíže najít místo na kempingové louce.
Když principál a satirik šli přihlásit své číslo, setkali se v kanceláři s proslulou Marií Stellou Ubohou, ekvilibristkou slz a kvilů. Dožadovala se ubytování.
"Potřebuji klid!"
"Hotely jsou plné, madam."
"Zajistěte mi pokoj!"
"Bylo by tu jedno lůžko v..."
"Samostatné apartmá!"
"Lituji, madam, ale..."
"V tom případě - nemohu vystupovat!"
Organizátor bezmocně rozhodil ruce. "Proč jste si nezamluvila ubytování včas?"
"Aby měla výmluvu," vysvětlil satirik. "Ona má totiž hrůzu z davů."

Obrázek uživatele Charlie

S odvahou vpřed!

Drabble: 

Dva bojovníci světla se sešli před zatopeným chrámem Starých bohů. Přinesou do nesvatých míst pořádek a za odměnu si odnesou, co poberou. Ale schodiště sestupující do temného podzemí vypadá nehostinně, voda je tu nějaká studená a smrdí, kameny kloužou, a vůbec, cítíte ten vlezlý průvan?
"A musíme tam vážně jít? Vypadá to nebezpečně, nechci ani vědět, co za děsivý potvory může žít v takový příšerný díře. Nemůžeme jít normálně pwnit n00by do Crossroads?" zeptal se mladší paladin.
"Lamo!" odpověděl mu druhý, "Tohle je dungeon pro lvl 20, na sedmdesátce to dáš, i kdybys nabral všechny moby!"
Nedal. Kousaly, mrchy jedny.

Obrázek uživatele Kaspar-Len Myslitel

Vnitřní nepřítel

Fandom: 
Drabble: 

Zdál se to být nekonečný, nikdy nekončící boj. Spirála, která se točila dokola, a stále jako magnet směřovala z kraje do středu. Ten ubíjející pocit nikdy nekončícího pohybu byl vyčerpávající. Vidina konce? Někde to přece musí skončit. Blesklo mi hlavou. Nebo ne?
Zdánlivá maličkost se zde jeví nicotně. Jeví se to jako propast, ze které není úniku. Tíživá myšlenka nekonečna. Myslím, že to bylo čínské přísloví: „Sedmkrát upadneš, osmkrát vstaň“, ovšem, kde brát sílu? V sobě samém? Porazit vnitřního nepřítele? Překonat sebe sama? Nebát se. Kolikrát? Nesoustředit se na okolní podněty a jít si za svým? Tak do toho… Znova.

Obrázek uživatele Stevko

Už len jedna dedina

Úvodní poznámka: 

BJB. Lepšie to asi nebude.

Drabble: 

Nacpus Bruchus stál nastúpený vo formácii. Vyzeralo to na poslednú bitku v Galii. Potom poputuje do Británie. Počul, že ďalšie rozširovanie Ríma bude pokračovať tam. Tam bude ďaleko od Galov. Nikde nemohli žiť väčší blázni.
Gaius Bonus má príhovor. Nacpus ich počul mnoho. Vždy sú rovnaké. Nebáť sa nepriateľov, aj keď ich bude viac, Rím ich rozdrví. Akoby ich tá dedina mohla prečísliť. Dnes to bude určite jednoduchý a pohodlný boj.
Rimania vyrážajú vpred proti zavretej bráne. Tá sa otvára. Tak to bude ešte jednoduchšie, ako čakali. Z brány sa však ozýva „Na nich”. Nacpus sa zarazí? „Oni – na nás?”

Obrázek uživatele Mia

Ascendenti

Úvodní poznámka: 

9./10. století daleko na severu

Drabble: 

Knut byl přesvědčen, že se mu to blonďaté zakrvácené individuum jen zdá. Těkal pohledem z něj na svou krásnou blonďatou dceru, která v náruči houpala neméně blonďatého synka, a otvírala se mu válečná sekyrka v kapse. I když bylo jistě impozantní, jak se sem ten vlkodlak proklestil skrz bitevní pole, stejně se mu nelíbilo, že by si jeho Brynhildu odvedl. Otočil ho proto rychle směrem k východu.
„Nepřátel se nelekejte, na množství nehleďte, nikoho neproklejte, dceru mi nesveďte. Na nic se neptejte, syna si odveďte, hlavně se hejbejte a dveře si nespleťte.“
Stejně ji znovu svedl a odvezl do Uher.

Obrázek uživatele Ebženka

Jen o malou kapku odvahy více

Drabble: 
Kníže Lasičství sledoval nedůvěřivě lahev sirupu z routy. Nepomohly výmluvy na hexenšús ani nic jiného. "Nemyslím, že je to nutné," zauvažoval nahlas. "Ano, Gervaisi," odvětila Geraldina. Nalil do broušené sklenky. "Třeba by si nikdo ani nevšiml, kdybych chyběl," zadoufal. "Skutečně, Gervaisi?" dala Geraldina najevo nezvyklý nesouhlas. Po lahvi stékala kapka. Nabrala ji na prstík a olízla. "Tak hejbni zadkem, kopni to do sebe a mazej do boje, padavko! Jsi kníže, nebudeš se ulejvat, to bych se musela stydět! Raz, dva..." Vyděšený Gervais to do sebe kopnul. A proto ve slavné válce o Mytologii zvítězily toho dne nad bazilišky také lasičky.
Obrázek uživatele Jacomo

Rozhovor před bitvou

Úvodní poznámka: 

Konečně! Konečně jsem zpátky u mého milovaného fandomu. Zaplaťmerlin.

Fandom: 
Drabble: 

„Frede?“
„Ano, Georgi?“
„Kolik jich máš?“
„Deset.“
„Já jen osm.“
„Slušný, to je o tři víc než minule.“
„Omyl, bráško, o dva. Zapomínáš na tu úterní speciální dávku.“
„No jo, vlastně. Ale nebude toho na nás dva trochu moc?“
„Klid, když bude nejhůř, povoláme zálohy,“ kývl George směrem ke zbytku nebelvírské společenské místnosti.
„Myslíš, že do toho půjdou s námi? Všichni? I Grangerová?“
„Ta asi ne, ale s ostatními to můžeme zkusit.“
„Tak dobře, jdeme na to. Nepřátel se nelekejme…“
„…na množství nehleďme,“ doplnilo druhé dvojče a oba se svorně pustili do hromady trestů, které stihli nasbírat za uplynulý týden.

Obrázek uživatele Profesor

Kolegové profesora von Draka 24. – Božena S. a „husité“

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Božena S. se vždy považovala za poměrně statečnou ženu. Proto se při spatření skupiny duhově zbarvených oblaků vznášejících se k ní nevyděsila hned. Bát se začala, až když v nich rozpoznala lidské tvary.
Přízraky kolem kantorky poletovaly za doprovodu strašlivého kvílení. Že se jedná o zpěv, jí došlo vzápětí. Potom rozeznala slova a její dlouhý těžký cop přestal respektovat gravitační zákony.

„Ktož sú boží bojovníci
a zákona jeho…“

To už ji Daniel von Drak vedl do svého kabinetu.
„Vážně, Danieli,“ prohlásila otřeseně. „Za dvacet let učení hudebky jsem slyšela hodně, ale tihle „husité“ by se dali používat jako smrtící zbraň!“

Zbraň hromadného ničení

Fandom: 
Drabble: 

Nová zbraň hromadného ničení rychle zvrátila převahu ve prospěch protistrany. Naši bojovníci hynuli, pokládali život po milionech. Stále nás bylo mnohonásobně více než nepřátel, ale co z toho, když oni mají tak nesmírnou technickou převahu, a jedovatými látkami rozhodně nešetří. V životním prostředí, které nám připravili, by nepřežilo nic...
– totiž kromě nás. Do výcviku jsme zařadili trénink odolnosti. Každá další generace rekrutů si s nehostinnými podmínkami na bojištích poradila lépe a lépe.
Už se nás nebojí, odvykli si. Ale zase budou. Tak jako v černém středověku.
Naši generálové se právem smějí jejich pojetí strategie.
Multiresistentní armádo – na můj povel – vpřed!

Závěrečná poznámka: 
>Evoluce.
Neviditelný fandom: 
Věda ve sto slovech
Obrázek uživatele Birute

Další level

Fandom: 
Drabble: 

„Je to jako hrdinská výprava, quest s postupy do vyšších levelů a sbíráním zkušeností, síly, charismatu…“ vykládal zaujatě Scott.
„Charismatu,“ usmála se Ramona, „to hlavně.“
Scott už porazil Matthewa Patela s jeho suitou bollywoodských démonek, Lucase Leeho s jeho suitou hollywoodských dublérů a Todda Ingrama s magickýma schopnostma získanýma na Veganský akademii…
„Takže jsem v půlce,“ zaradoval se Scott.
„Hm?“ broukla mu do ucha Ramona.
„Stačí porazit sedm tvých zlých bývalých kluků,“ odrecitoval Scott, „a budem oficiálně spolu.“
„Mých sedm zlých bývalých,“ povzdechla si Ramona.

Pár dní nato se užaslý Scott stal terčem náhodného útoku neznámé, ale děsně vzteklé nindži.

Problém zdivočelých knih

Fandom: 
Drabble: 

"Přátelé, kolegové. Sešli jsme se dnes kvůli problému, který sužuje naši Univerzitu několik posledních týdnů a stal se již nezvladatelným."
Arcimistr se rozhlédl po shromážděných kouzlotkalcích. Všichni věděli, o čem je řeč - o zdivočelých knihách, které ožily nepovedeným kouzlem jednoho z učňů. Zprvu krotké knihy ale byly čím dál agresivnější, až se dveře do knihovny nedaly otevřít bez rizika úrazu.
"Arcimistře," ozval se jeden z kouzlotkalců, "kolik knih je vlastně v knihovně?"
Arcimistr se odmlčel. Odpověď - stovky a stovky svazků - stejně znali všichni.
"Je třeba nehledět na množství a postavit se k nebezpečenství čelem. Takže, přátelé a kolegové - na ně!"

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Kterak zahrádkář Benjamin na množství nehleděl

Úvodní poznámka: 

Je to ze života, avšak fiktivní, i když stát by se to samozřejmě mohlo.

Drabble: 

Vášnivý zahrádkář Benjamin Vítámvás táhl na svoji zahradu dvě basy piva a všichni sousedé nevěřícně kroutili hlavami. Benjamin byl totiž zapřísáhlý abstinent. Nyní si však v časopise přečetl, že pivo je vhodnou nástrahou na slimáky, kteří se toho roku enormně přemnožili.
Benjamin nelenil a zakrátko měl okolo všech záhonků vsazeny kelímky a v nich nalito pravé plzeňské pivo. Jednu láhev však úplně nevyprázdnil a tak si zkusil loknout. Safra, to vůbec není špatné, pomyslel si. A jak to v tom horku hasí žízeň, říkal si po další lahvi.
Probral se, když už svítily hvězdičky a do zad jej studily dlaždice.

Závěrečná poznámka: 

Mimochodem, já pro tyto účely kupuji zásadně to nejlacinější pivo, co je zrovna k dostání.

Snadná kořist

Úvodní poznámka: 

Tentokrát Poustevník s hady. Začíná se mě líbit.

Drabble: 

Den. Vedro.
Poustevníka s hady pronásledovala banda otrhaných banditů. Byli zoufalí. Odměna, kterou měl na své hlavě, by jim zajistila vodu a jídlo na několik let.
Bylo jich dvanáct. Dvanáct na samotného poutníka. Pokoušel se utéct, jenže byl unavený. Dostihli ho na vrcholu duny.
Bandité ho opatrně obstoupili s obnaženými zbraněmi.
„Co chcete?“ zeptal se, ale bylo mu to jasné.
„Tvoji hlavu!“ Jejich vůdce seděl na podvyživeném koni.
„Varuji vás!“
Bandité se rozeběhli a poustevník zasyčel. Písky se pohnuly. Z Pouště začali vylézat jedovatí hadi. Křik, bolestivé ržání, sténání, syčení. Poustevník se nehýbal a po deseti minutách začal porcovat koně.

Obrázek uživatele Sid

Nájemný hrdlořez v zácviku

Drabble: 

„Tak tě čeká další lekce,“ oznámil Russo kolegovi pochmurně, když dalekohledem dostatečně prozkoumal okolí jejich úkrytu.
„Zas nějaký Sun Tzu, co? Nepřátel se nelekejte, na množství nehleďte?“ odtušil Oliver znalecky.
Russo kulturní znalosti svého kumpána nekomentoval, jen protočil oči. „Ne, dojde na slova jiného klasika: ‚Každý šermíř na hovno, když nepřátel nerovno.‘“
„Takže?“ Oliver se zamyšleně zadíval na začerněnou čepel svého nože. Asi mu ucházely souvislosti, rapír ani meč to nebyl.
„Pokud si v té své dámské kabelce,“ kývl Russo na víceúčelový batůžek, „netaháš kapesní kulomet, dneska dostaneš možnost na vlastní kůži zažít, co v praxi znamená termín ‚strategický ústup‘.“

Závěrečná poznámka: 

V hlavní roli pánové z Budíčku

Stránky

-A A +A