Zavařování snů

Obrázek uživatele Julie

Zavařování snů

Můj vlastní originální fandom, který se odehrává v realitě velice podobné té naší, která se však liší jednou nenápadnou skutečností – v tomto světě je možné stočit a po způsobu marmelády zavařit sny. Tato technologie byla původně převážně neškodná, pak se to ovšem tak trochu zvrtlo.
Fandom dokonce disponuje i jedním kanonickým textem, který vyšel v časopise XB-1 3/2014 pod názvem Morální aspekty zavařování snů a v současnosti je ho možné najít u mě na blogu - http://julieaeliska.blogspot.cz/2014/12/moralni-aspekty-zavarovani-snu.html.

Obrázek uživatele Julie

Primitivní metoda

Úvodní poznámka: 

Téma zdravá strava.

Drabble: 

Vepřová žebírka. Potřená medem a pálivým kořením. Lesknoucí se tukem. Voňavá a kouřící. Šťouchané brambory se štědrou dávkou slaniny. Kyprý bílý chléb. Čerstvý a voňavý. Na zapití piva, co hrdlo ráčí, a po večeři ještě koblížek. Veselý a kulaťoučký s trochou ovocné marmelády uvnitř.
Těžké jídlo na noc prý způsobuje noční můry. Vědcům v Institutu biochemické psychoanalýzy se to nejdřív zdálo až příliš primitivní.
Stáčitelný číslo Sedmdesát dva si prvních pár měsíců myslel, že z toho oproti svým kolegům ještě vyšel dobře.
Primitivní metody jsou někdy nejúčinnější.
Sedmdesát dvojka polykal maso a v jeho mozku se mísil požitek s odporem.

Závěrečná poznámka: 

Pokud vás zavařování snů zaujalo a chcete se dozvědět více, sledujte blog Mezi Eliškou a Julií, kde se zatím vyskytují dvě povídky, pár drabblů a nějaké všelicos okolo. Vzhledem k zatím celkem pozitivnímu vývoji zavařovací knihy, doufám, že se tam brzy objeví i nějaké zajímavější aktualizace.

Obrázek uživatele Julie

Míšení

Úvodní poznámka: 

Varování: vulgární slova (cca 15+ hrubým odhadem)

Drabble: 

Noční můry byly jasnej dýl. Jako jasný, ne? Za něco ty prachy musej bejt. A beztak byl imrvére jednou nohou v krimu, takže bejt celej den zavřenej v tom jejich Institutu ho nějak jako extra netankovalo.
Ale vo tomdle se nic neřikalo! Byl probuzenej, kurva. Ve dne se, ty vole, sny přece nezdaj!
Všichni měli takovej hadr přes ksicht. Doktoři, sestry… Fakt hadr, jakože barevnej. S vobrázkama, vole.
Nevěděli vo tom.
Viděl to jen von.
Kurva, vole, je to zasraně děsivý nevidět lidem ksicht!
Prej se s těma jeho snovejma sračkama stala nějaká nehoda.
Prej už je to na furt.

Závěrečná poznámka: 

"Míšení" je termín používaný pro situaci, kdy dojde k smíchání snové esence běžného stáčitelného a imprintu (bytosti vzniklé materializací snových esencí). Stáčitelný je v důsledku míšení postižen doživotními halucinacemi.

Obrázek uživatele Julie

Primitivní metoda

Drabble: 

Vepřová žebírka. Potřená medem a pálivým kořením. Lesknoucí se tukem. Voňavá a kouřící. Šťouchané brambory se štědrou dávkou slaniny. Kyprý bílý chléb. Čerstvý a voňavý. Na zapití piva, co hrdlo ráčí, a po večeři ještě koblížek. Veselý a kulaťoučký s trochou ovocné marmelády uvnitř.
Těžké jídlo na noc prý způsobuje noční můry. Vědcům v Institutu biochemické psychoanalýzy se to nejdřív zdálo až příliš primitivní.
Stáčitelný číslo Sedmdesát dva si prvních pár měsíců myslel, že z toho oproti svým kolegům ještě vyšel dobře.
Primitivní metody jsou někdy nejúčinnější.
Sedmdesát dvojka polykal maso a v jeho mozku se mísil požitek s odporem.

Závěrečná poznámka: 

V knize, která stále (více méně) intenzivně vzniká, bude Sedmdesát dvojka docela podstatná postava.

Obrázek uživatele Julie

Služba vlasti

Úvodní poznámka: 

Moc se omlouvám, mám jisté podezření, že bez znalosti fandomu nebude moc fungovat. Tak alespoň drobná vysvětlivka - ve válečném období (blízká a doufám, že alternativní budoucnost) začalo být pro stáčitelné povinné nechat stáčet (tedy přeměnit je do chemické podoby a dále nechat zpracovávat) své noční můry, které stát posléze využíval jako zbraně.

Drabble: 

„Tady je Tvé místo!“
Text vizuálně křičel na pozadí nové budovy Institutu biochemické psychoanalýzy.
„Jsi naší nadějí, Tvá země Tě prosí!“
Gréta byla (celkem) svobodná, (až moc) samostatná a v bezpečí (tedy bez otce).
Plakát křičel, ale existovaly i letáky, které přemlouvaly. Nabízely ubytování, stravu a kapesné. Šeptaly cosi o službě vlasti.
Mezi lidmi se povídalo, že stáčení bude beztak brzy povinné.
Otec by chtěl, aby se vládnímu stáčení vyhýbala co nejdéle. Nevěřil autoritám.
To ji nakonec přesvědčilo, aby si podala přihlášku. Gréta Majerová totiž zase pro změnu nevěřila otci.
I když na mrtvé se má myslet jen v dobrém.

Obrázek uživatele Julie

Ženský rozkol

Drabble: 

Darina Vránová byla moderní a uvědomělou ženou. Inteligentní a vzdělanou. Záleželo jí na kariéře i na všestranném rozvoji osobnosti. Dokonce se angažovala ve Svazu žen.
Dětská doktorka ji ujišťovala, že Kryštof se vyvíjí úplně normálně. Jenomže on měl občas v očích… něco…
Stará Vránová byla pánbíčkářská, pověrčivá a funkčně negramotná. Vychovala tři děti a dvě pochovala. Sousedkám rozdávala (zadarmo!) „mazání“, „čajíky“ a nevědecké rady. Jejím řečem nemohla moderní žena přikládat sebemenší váhu.
Darina si byla naprosto jistá, že bába je jen zblblá pověrami, stáčení nemůže Kryštofovi ani jinému dítěti ublížit.
Vždycky když se na ni z postýlky zadíval, ucukla pohledem.

Obrázek uživatele Julie

16. kapitola - Pilot

Obrázek uživatele Julie

Rvačka

Úvodní poznámka: 

Nahrazuji: DMD č. 22. pro 22. 4. 2019. Téma: Snílek

Drabble: 

“Co to má znamenat?” zamračila se babička.
Kryštof jen pokrčil rameny.
“Co jste si provedli?” vyptávala se. Poznámka v žákovské knížce nebyla moc informativní.
“Nadával mi,” pípl Kryštof.
To, co o něm Láďa řekl, bylo vážně hnusné. Sice to byla pravda, ale to přece neznamená, že to jen tak může vykřikovat. Stejně jako všichni věděli, že Katčina máma je fuchtle, ale nahlas to nikdo neříkal.
“Co ti řekl?”
“Že jsem snílek.”
Každou noc Kryštof snil děsivé sny plné strachu a bolesti, aby je z něj ráno otec vytahal tenkou trubičkou. Bylo to děsivé a odporné. Nedokázal si představit horší nadávku.

Obrázek uživatele Julie

Kapitola 14. - Trosečnice

Úvodní poznámka: 

Vím, že posledních pár kapitol byl tak trochu zmatek, ale doufám, že teď už jsem se trošku chytila a začnu postupovat zase alespoň trochu uspořádaným způsobem.

Obrázek uživatele Julie

13. Kapitola - Struny

Obrázek uživatele Julie

12. kapitola - Vůně lesních jahod

Úvodní poznámka: 

Temné tajemství je takové... no... ale je tam. A dokonce by to později i mohlo mít význam.

Obrázek uživatele Julie

Cenná osoba

Drabble: 

Kdyby Pavla nebyla přesvědčena, že otec má pravdu a že nevhodní přátelé mohou ctižádostivou dívku jen stahovat ke dnu, tvrdila by zřejmě, že Ferda je její přítel. Znali se dlouho. O tom, kým je, věděl dřív, než kdokoli jiný. Nikdy ji za to neodsoudil.
Ona to o něm nevěděla. Možná ani on sám netušil, že je možné přitisknout k jeho kůži snovačku a stočit to, co se mu předchozí noc zdálo. Když se dozvěděla, že je na seznamu, váhala, jestli ho nemá varovat. Váhala dlouho.
“Nebudu utíkat,” zavrtěl hlavou, když mu to konečně řekla. “Stejně si pro mě přijdou kamkoli.”

Obrázek uživatele Julie

Druhý sklep

Úvodní poznámka: 

Nahrazuji téma č. 1. pro 1. 4. 2019. Téma: Desátá hodina odbila lampa ještě svítila.

Drabble: 

Stará Krejčová šetřila, šuplíky měla plné starých pytlíků a nikdy nerozsvěcela zbytečně. Jenomže v druhém sklepě, v tom hlubším zapuštěném do skály, se muselo svítit i v pravé poledne.
Ten den ji kyčel bolela jako čert. Jenomže zavařeniny, ty speciální, co je nikdy nedávala vnoučatům, se do sklepa odnést musely. Za lesem zvonili druhou hodinu a ona si je naskládala do košíku. Jen je uloží a pak si uvaří kafe.
Tupá ráda a tříštění skla.
Když odzvonili desátou, ve druhém sklepě se ještě svítilo.
Po tom, co se stalo mužům, kteří našli její tělo, se už do chalupy nikdo neodvážil.

Obrázek uživatele Julie

Ředitelka Institutu

Drabble: 

Každé ráno vstala a podívala se sama sobě do tváře. Každé ráno zrcadlo ukazovalo někoho, kým být nechtěla. Někoho, koho se musela zbavit. Nanesla na něj vrstvu šminek, zkrotila ho lakem a ukryla pod kvalitní a elegantní oblečení.
Každou svou první myšlenku napřed otočila v hlavě, než si ji doopravdy dovolila přijmout. Často patřila někomu, kým hodlala pohrdat. Zavírala ho za hradbu z chladné logiky a racionálních rozhodnutí.
Žádnou, ale absolutně žádnou, emoci si nedovolila prožít. Emoce byly zrádci. Emoce patřily někomu, koho už dávno odsoudila k smrti.
Žilo se jí tak velice dobře. Byla přesně tím, kým být chtěla.

Obrázek uživatele Julie

11. kapitola - Přibližující se obzor

Úvodní poznámka: 

Po krátké pauze jsem zpět s další překvapivě poklidnou kapitolou.

Obrázek uživatele Julie

10. kapitola – Prázdná mysl

Obrázek uživatele Julie

9. kapitola - První setkání

Úvodní poznámka: 

Varování: Tato kapitola je ošklivě drastická.

Obrázek uživatele Julie

8. kapitola - První ráno

Úvodní poznámka: 

Varování: Málem bych zapomněla, už zase sprostá slova.

Obrázek uživatele Julie

7. kapitola - Nepřežili jsme

Úvodní poznámka: 

Technicky vzato to měla být pozitivní kapitola, jenomže autorka mele z posledního.
Varování: Kapitán mluví jak dlaždič.

Obrázek uživatele Julie

5. kapitola - Magdaléna

Úvodní poznámka: 

Já slibuji, že příště už se pokusím spáchat i nějaký děj.

Obrázek uživatele Julie

4. kapitola - Modřiny

Obrázek uživatele Julie

3. kapitola - Kapitán

Úvodní poznámka: 

Prohlášení: Při psaní této kapitoly nebyla zraněna žádná marmeláda.

Obrázek uživatele Julie

1. kapitola - Před setkáním

Úvodní poznámka: 

Původně jsem se ani nechtěla zúčastnit, ale nějak mi to nedalo. Díky tomu je to spíchnuté horkou jehlou a já vůbec netuším, jak to bude pokračovat.

Obrázek uživatele Julie

Probuzení přece nemá znamenat konec

Úvodní poznámka: 

Tentokrát by byl i soundtrack: Hm... Zůstane jen

Drabble: 

Zvuk budíku.
Tichý neviditelný hlas: „Ne.“
Zvuk budíku.
Tichý neviditelný hlas: „Prosím, ještě chvilku.“
Kroky.
Přešlapování.
Dívčí hlas (Alena): „Kryštofe, vstávej. Táta říká, že máš vstávat.“
Tichý neviditelný hlas: „Prosím, ne. Pokud neotevřu oči, ještě chvíli budu moct být v tomhle teple a tichu, kde nejsou myšlenky.“
Dívčí hlas (Alena): „Kryštofe, dělej. Táta bude naštvanej.“
Tichý neviditelný hlas: „V tomhle temnu a teple, které přichází po tom, co dozněly noční můry.“
Mužský hlas (otec): „Vypadni z tý postele, nemám na to celej den.“
Tichý neviditelný hlas (Kryštofova mysl): „Chtěl bych, aby nepřišel další den. Nebo noc. Aby zůstala jen temnota.“

Obrázek uživatele Julie

Snové struktury

Drabble: 

Snové struktury – fyzické manifestace objektů nacházejících se v kolektivním nevědomí. Jejich vznik umožnilo zvýšené užití zbraní založených na principu konzervace snů. Známe tři faktory, které musí být při vzniku první instance daného typu snové struktury přítomny (dále je již možný samovolný vznik): zvýšená frekvence případů zasažení lidského vědomí bází obsahující sny s vazbou na danou strukturu (např. konkrétní šarží snových zbraní); přítomnost subjektu interagujícího s fyzickým předobrazem dané struktury; katalyzátor. Charakter katalyzátoru není jednoznačně definován. Např. v případě Katedrály je zmiňována možnost využití dítěte, které je usmrceno („zazděno“) na požadované lokalitě.
Aktuálně jsou známy tři typy: Katedrála, Loď a Most.

Obrázek uživatele Julie

Loď

Drabble: 

Vyšvihla se na hladinu, jako když se rozvíjí květ. Jen mnohonásobně rychleji. Elegantní křivka zbrázděná jizvou. Roztržená plachta zašmodrchaná do ráhnoví.
Vydechli překvapením i úlevou. Stvořili Loď.
Umírající loď. Co také jiného čekali od noční můry?
Na palubě stály mlčenlivé postavy a právě od nich se šířil. Oheň. Stékal po tvářích a pod nohama tvořil pulzující jezírka.
Loď se pohupovala na vlnách a zářila do tmy.
První z těch, kteří ji stvořili, zvedla dalekohled a zaostřila. Uviděla pukající puchýře na tvářích námořníků.
„Jsou to sny. Stejně jako my,“ řekla druhému.
„Ne,“ zavrtěl hlavou s rozhodností, kterou necítil, „ne jako my.“

Závěrečná poznámka: 

Vysvětlivky: Námořníci skutečně pláčou rum. A ten má vysoké procento alkoholu. Kdesi v hlubinách fandomu to má dokonce i vysvětlení.

Obrázek uživatele Julie

Objektivně optimální řešení

Úvodní poznámka: 

Tak trochu navazuje na Jablka padající k patě stromu.

Drabble: 

Kryštof vznikl ze zlých snů malého chlapce. Ze snů, které v laboratořích přetavili na zbraně. S takovým původem nečekáte, že budete mít svědomí.
Přišel na to on. Konec konců příběhů o dětech zazděných do základů staveb, které odmítají nespadnout, je v kolektivním nevědomí podezřele moc.
Fungovalo to. Projekt „Katedrála“ byl úspěšný. Ale zároveň se ukázalo, že Kryštof má svědomí. Nedalo si pokoj. Nakonec byl nucen udělat něco, z čeho se posléze vyklubalo jeho první opravdu dospělé rozhodnutí. V tu chvíli se ještě naivně domníval, že platba za dospělost je jednorázová. Později pochopil, že se jedná o právně velice pochybný pronájem.

Stránky

-A A +A