DMD č. 14. pro 14. 4. 2013. Téma: Hlavu vzhůru

Vzájemná podpora

Fandom: 
Drabble: 

"Já se na to vážně vykašlu!" hudroval Hawkeye.
"Ty kluci tam na pooperačním snad ani nedokončili základku."
"Klid Hawkeye," uklidňoval ho Mulcahy.
"Klid? Vždyť se na to podívejte, jsme jen banda pediatrů! Ti kluci by si doma měli hrát, ne tu ležet s dírami v hrudnících. A já se na tom ještě podílím, když je látám, aby se do toho šílenství mohli zase vrátit."
"No tak, Hawkey. Podívej se na to takhle. To, že jsi tady, těm klukům zachránilo život. Ale k čemu jsem tu já?"
"No, kdybyste tu nebyl, spousta kluků by tam umřela, protože my bysme tu zešíleli..."

Dny ředitele Snapea - Čarovná čtvrthodina

Fandom: 
Drabble: 

"Hlavu vzhůru!", povzbuzoval se. Je to jen chvíle. Pak si můžeš sednout a o nic se dál nestarat. Jen řekneš pár slov a stále opakovaných úryvků školních pravidel. O nic nejde. Zvládl jsi horší věci. Slyšení Starostolce. Voldemorta. Crucio. Přepadení civilistů. Výslechy. Soustrastná přání pozůstalým. Špatný směr úvah...otřásl se. Už byl nejvyšší čas s tímhle nesmyslem skoncovat. Narovnal se do plné výše, rychlým pohledem se ujistil, že má oblečení v řádném stavu a vykročil.

Jako poslední k profesorskému stolu došel nově jmenovaný ředitel Bradavic, proklínaný profesor Severus Snape.

Proslov k zahájení školního roku bylo nejdelších patnáct minut v jeho životě.

Obrázek uživatele Ampér

Vyznání

Drabble: 

Moje i vaše je tohle starý fáro,
neptejte se, kam s ním pojedem;
hlavu vzhůru, moje milá Kláro,
cesta nám bude trvat noc a jeden den

Se spoustou žen já zažil krásný vandry,
ve Francii, v onen skvělý čas
kdy Pařížanky říkali mi Landru,
tuš mi hrál soubor policejních bas

V Anglii teď žiju dnů jen pár,
všichni tady říkají mi Jack,
pro Londýn jsem jeho noční král,
bude to tak celý dlouhý věk

Co mám v kapse, řeknu vám v mžiku,
je tam ostře nabroušený nůž,
přejedu s ním po vašem krásném krku,
na vašich rtech zbledne strachy růž

Závěrečná poznámka: 

Velký dík Kapitánu Kidovi za inspiraci

Obrázek uživatele Sid

Gladiátoři v opeře

Úvodní poznámka: 

(cca. kolem roku 1885-7)

Drabble: 

Danyael zdvihl hlavu vzhůru a zamžoural proti lampám, osvětlujícím arénu uprostřed přestavěné bývalé opery. V lóžích nahoře seděla spousta dvakrát mrtvých, jen o tom ještě nevěděli. Bavili se, posrkávali krev, ale jejich osud je nemine.
Pozoroval je, vrýval si tváře do paměti.
Pro jejich pobavení tady na písku umíral kdekdo, další upíři, vlkodlaci… ale udělali chybu, když odpravili anděla. Žádného dobráckého strážníčka dětí, exterminátora. Nebe poslalo jeho, aby to vyšetřil.
Uspěl. Nějaký severský ochlasta na Valhalle zase zaspal... Do světa se dostala receptura na výrobu Fenrirových pout.
Teď je jen musí dostat dolů, než ho rozsápe jeden velmi nevrlý vlkodlak.

Závěrečná poznámka: 

pozn. chlapec sice patří mezi Grigori, tj. k andělům, kteří dostali po čumáku, protože se jim život na zemi a lidské ženy zalíbily natolik, že se rozhodli neuposlechnout příkazy shora... ale s vydávanou literaturou má společného jen velmi málo. V tomhle vesmíru jsou to často takové nebeské holky pro všechno, které se snaží napravit si pochroumanou pověst.

Neviditelný fandom: 
Severská mytologie
Obrázek uživatele Erys

Zašifrované chyby

Úvodní poznámka: 

Varování: Založeno na programování :)

Fandom: 
Drabble: 

Už jsem si zvykla, že některé programovací jazyky jsou poněkud divoké a že jejich interpretery či kompilátory můžou házet dost zběsilé hlášky. Ostatně, tenhle semestr tomu dost pomáhá.

Psaní ve Schemeu mi objasnilo, proč se říká lost in the stupid parenthesis.
Pět zavíracích závorek vedle sebe? Žádný problém.

Říkali jsme si hlavu vzhůru, budeme dělat Haskell, ten není tak šílený.
Věděli jste, že hláška "neočekávaný středník" znamená "špatné odsazení"?

A teď Prover na základech umělé inteligence.
Pořád nevidím spojení mezi "neznámý stav běhu" a "nepoužívej v komentářích diakritiku".

Tak já jdu asi věřit, že co mě nezabije, to mě posílí...

Obrázek uživatele Profesor

Barvivo

Úvodní poznámka: 

Jak se dala dohromady trojice hlavích hrdinů. Silně kráceno, doufám, že to ještě dává smysl.

Drabble: 

Bylo poklidné páteční odpoledne, nedlouho po obědě. Daniel von Drak si ve svém kabinetě za sbírkami četl. Spokojeně trávil.
„Zdravím tě,“ vyrušil ho rozladěný hlas Jaroslava L.
„Stalo se něco?“ zvedl Daniel hlavu.
„Poplašňák asi polil Marka sépiovým barvivem.“
Daniel začichal směrem k nejmladšímu přírůstku profesorského sboru. „Je to sépiové barvivo. To nevypereš,“ oznámil Markovi P. Ten si povzdechl.
„To bude dobré. Půjčím ti tričko, ty se umyješ, a pak se uvidí,“ pokusil se ho povzbudit biolog.

***

„Má slabé nervy,“ poznamenal Jaroslav, když zavřel dveře od kabinetu.
„Všiml jsem si,“ potvrdil správce chmurně.
„Školeníčko?“
„Dlouhodobé. Pro blázinec je ho škoda.“

Závěrečná poznámka: 

Tímto drabbletem vstoupil svět profesora Daniela von Draka a jeho tajuplných sbírek do čtvrtého roku existence, neboť včera v soukromí oslavil třetí narozeniny. Jako dárek si na své nebohé autorce vymohl tento text.

A sakra

Drabble: 

A sakra.
Nemůžu vstát.
Nechávám se zvednout z postele jako nejhorší lazar.
Jakmile jsem ve svislé poloze, už zvládnu všechno. Ale nechápu a nadávám. Záda neskutečně bolí.
Odhodlávám se. Po snídani zajdu k odborníkům.
Čekání. Kartička, občanka. Další čekání. Ordinace. Žádanka. Čekání.
Jdu se fotit. V röntgenovském spektru, samozřejmě.
Prý zablokovaná páteř. Dostanu tu krásnou věc, která vypadá, jako když máte krk v sádře. Ve skutečnosti je z molitanu potaženého nějakou umělou látkou.
Navíc mi do suchého zipu, na který se to zapíná, chytili vlasy. Au!

A sakra.
Ta věc mi rve bradu násilím nahoru. Takže to bolí ještě hůř.

Obrázek uživatele Amy

Jen stín

Fandom: 
Drabble: 

Sedíš na zemi, obličej zabořený do dlaní. Nevidím tvé slzy, ale to nic neznamená.

(vím, že plakat ses odnaučila už dávno předtím)

Přistoupím tiše blíž, spíše stín než živá osoba. Jak trefné... nic jiného ostatně nejsem.

(chtěla bych tě povzbudit, ale jsem příliš unavená na to lhát i sama sobě... především sama sobě)

Slova hlavu vzhůru mi tak umřou na jazyku.

Natáhnu ruku, abych ti ji alespoň chlácholivě položila na rameno, ale zarazím se v půli pohybu.

(ani to udělat nemohu)

Obrátím se a odejdu. Únorový vzduch venku je čistý, ale spíše pálí, než aby hladil.

(a já s ním)

Obrázek uživatele Sindual

Štěstí v neštěstí

Fandom: 
Drabble: 

Thorinova kumpánie stála naměstnána v jedné z místností Posledního domáckého domu a s napjetím čitelně vepsaným ve tvářích sledovala Elronda jak podrobně studuje jejich mapu.
"Ano, je to jasné. Jsou zde měsíční litery starodávné trpasličtiny. Ty půjdou přečíst jen pod světlem stejného měsíce, při kterém byly napsány..."

Trpaslíci se po sobě trudně podívali - tohle byla tuplovaná smůla. Neumějí starodávnou trpasličtinu a nemají tolik času, aby každou noc zkoušeli, jesti luna nedospěla do vhodné fáze.
"Nevěšte hlavu, mí malí přátelé, já čistě náhodou umím číst ve starověké trpasličtině, a čistě náhodou dnes zrovinka svítí ten správný měsíc," pousmál se vychytrale Elrond.

Obrázek uživatele Locklear

Drahá pomsta

Fandom: 
Drabble: 

Bylo sychravé ráno. Student posledního ročníku gymnázia stál se dvěma kamarády na nádvoří oprýskané budovy a přemýšlel.
Možná čekal na zázrak, na nějakou změnu na poslední chvíli, ale spíše postupně nacházel smíření. Ne že by to nějak výrazně oslabovalo strach, kvůli kterému se třásl víc než kvůli rannímu chladu.
Jeden hloupý nápad, jedna klukovina, jedna malůvka – jeden zhrzený „kamarád“, jedna slabá chvíle podlosti a zbabělosti. Věci se rychle vymkly kontrole a cena byla příliš vysoká.
Hlavu vzhůru, pomyslel si a sebral poslední zbytky odvahy. Narovnal se, zvedl zrak a pohlédl na těch několik cizích tváří. Zbraně zařvaly do mrazivého ticha.

Závěrečná poznámka: 

Pro upřesnění přidávám i neviditelný fandom.

Neviditelný fandom: 
Vyšší princip

Smolný den

Úvodní poznámka: 

Poprava obvykle nebývá nenásilná. Tahle také není.

Fandom: 
Drabble: 

"Chcete před popravou ještě něco říct?"
"Jsem nev...," odmlčel se odsouzený a pak se opravil a hrdě se napřímil. "Mám odvahu zemřít!"
I když v duchu si tím nebyl vůbec jistý.
Položil hlavu na špalek a čekal.
Sek!
Strašně to bolelo. Ale ještě pořád dýchal. Cítil krev. Panikařil.
"Nechci umřít," snažil se vydat hlásku, ale nedařilo se mu to.
Sek!
Byla to agónie. S každým dalším seknutím si byl více a více jistý, že rozhodně umřít nemůže a nesmí. To poslední, pětačtyřicáté, už skoro nevnímal.
Ještě slyšel povzbuzení mistra kata svému učni: "Hlavu vzhůru, příště si tu sekeru líp nabrousíš!"

Závěrečná poznámka: 

Snad jste poznali jistého ducha. Ale říkat to předem se mi nechtělo. O=D

Neviditelný fandom: 
Harry Potter
Obrázek uživatele Stevko

Minca

Úvodní poznámka: 

Tak, ako mince českých štatistikov majú pannu a orla, matfyzácke mince tučniaka a rybu (tučniaka a tuniaka), slovenské mince v štatistike majú hlavu a znak.

Drabble: 

„Na koniec medzi vami nájdem mincou človeka s magickými schopnosťami. Prosím túto polovicu miestnosti, aby sa sústredila, aby na minci padla hlava a druhú, aby padol znak.”
Prednášajúci hodil mincou. Po dopade sa na vrchnej strane objavila hlava.
„Tí, čo ste chceli hlavu – vy vľavo si želajte zase hlavu, vy vpravo znak.”
Opäť padla hlava.
Vyučujúci rozdelil ľavú skupinu na polovicu a pokus opakoval.
Po niekoľkých pokusoch zostal jediný študent.
„Všetci ste videli, že tento pán deväťkrát za sebou správne vopred určil, čo padne. Myslíte si snáď, že má tento pán – ako sa vlastne voláte – zázračne schopnosti?”
„Volám sa Severus.”

Závěrečná poznámka: 

Ak by sa delilo vždy presne na polovicu, je potrebných 512 ľudí. Ak budeme deliť na polovicu iba približne, tak raz za čas nám zostane väčšia časť a ľudí stačí trošku menej (a ak sme kúzelníci, stačí nám desať ľudí). Ináč proste opakujeme, kým nezostane jeden človek.

Takýto pokus bol predvedený v Growing Up in the Universe, čo je cyklus piatich prednášok od Richarda Dawkinsa. Veľmi odporúčam.

Obrázek uživatele ioannina

Zvedni hlavu, mrcho!

Fandom: 
Drabble: 

Když je slyšela přicházet, zapečetila si ústa kouzlem. Neudělat to, vyla by teď bolestí a hrůzou jako umírající fena. A to nesměla. Nesměla. Nesměla.
Bože můj...
Přivázali jí na nohy kámen a hodili ji do řeky. Normální člověk se prý utopí; čarodějnici voda nepřijme.
Bylo tam mělko. Přežila.
Bože můj, děkuji ti...
Přes větev blízké vrby přehodili provaz. Její bývalý milenec jej sám požehnal. Jí požehnání odepřel. Je čarodějnice. Podle Písma...
Bože můj, děkuji ti, že jsem malého Severinka stačila odvést do kláštera. Ochraňuj před tímhle šíleným knězem aspoň jej. Amen.

Zemřela bez hlesu a nesmířená, říkali později její sousedé.

Obrázek uživatele Kaspar-Len Myslitel

Básník navzdory

Drabble: 

Píšu verše. Vlastně nesrozumitelný text. Slova, která mi padají z hlavy prostřednictvím prstů na klávesnici. Jak od osobňující pro básníka. Počítač, místo lyricky ruky, která vede jemnými tahy tužku, jež hrotem píše po papíře slova, která vlastně ani nedávají smysl.
Bude se někdo zalamovat? Nad výkladem toho nesmyslu, který se jen „rýmuje“? Budeme optimisté. Řekněme že ano. Třeba najde smysl, v těch slovech a já budu zklamaný. Protože jsem to myslel jinak. Diskuse nad dílem. Bože, proč já vlastně tyhle rýmy skládám? Asi začnu psát písně. Tedy, taky nesmyslné, ale je zde praktické využití – lidi se třeba rozhýbou do rytmu.

Obrázek uživatele Tess

Naděje

Úvodní poznámka: 

Toto drabble přímo navazuje na V obklíčení a předchází Objevitele.

Drabble: 

Bezpečné území se den za dnem zmenšovalo. Bez detektorů by byli už dávno mrtví. Je ale otázka, jak dlouho vydrží s nimi. Temnota, Zóna, To. Brzy jim nenechá prostor. I tohle údolí bude pohlceno.
Volání.
„Liame! Našli jsme loď!“
Trhlina v trupu, spíš vzpomínka na loď než hrdý koráb. Tak se to jevilo na první pohled. Ale bližší průzkum ukázal, že to nebude tak špatné.
Co že to vezou s sebou za zboží?
Bylo složené na jedné hromadě. Vzpomněl si. Zabral... a vytáhl na světlo jeden z balíků dehtované plachtoviny. Krabice s nářadím.
Však ono to půjde.
Během týdne vyplují.

Obrázek uživatele Ebženka

Jak to babička všechno zvládla

Úvodní poznámka: 
Já se z těch pohádek snad letos nevyhrabu. Měla jsem si dát challenge, aby to aspoň vypadalo jako naschvál. :-)
Fandom: 
Drabble: 

"No a ten mi na oplátku nabídl jehlu. A tu jehlu ti, Boženko, tady nesu."

Boženka se zhluboka nadechla.
Na jednu stranu, mohla jsem mít hroudu zlata, žít napořád v dostatku.
Na druhou stranu, kdyby ji muž šel prodat...
První varianta: klenotník by ho podezříval z krádeže. Zavřeli by ho a pomoci se nevolník nedovolá.
Druhá varianta: klenotník by mu nějaké peníze přece dal. Muž by se stavil v hospodě, všechny pohostil. Většinu peněz by utratil, a o zbytek by ho, opilce důvěřivého, nějací dobráci okradli cestou domů.
Je střízlivý, zdravý a nese drobný dárek. To je dobrý scénář, ne?

Obrázek uživatele Samantha

Hlavu vzhůru

Fandom: 
Drabble: 

Tak. Den D, hodina H, minuta M a já stojím v naprosto nemožných modrorůžových šatech na mostě a čekám, až se Mark konečně dostaví. Máme druhé výročí a vše mělo být perfektní. Ale pohádali jsme se kvůli jeho pracovní cestě, která mu do toho vletěla. A já husa mu řekla, že už se z ní nemusí vůbec vracet. Pitomá, hloupá Bridget. A on mi ani nezavolal, když přiletěl zpátky, paličák. Přespal u kamaráda a dělá uraženého. Ale já mu to už prostě musím říct, po dvou letech manželství odmítám hrát tyhle hry. Tak, hlavu vzhůru... Místo pozdravu vykřiknu "jsem těhotná!"

Obrázek uživatele Ness

Odborník optimista

Drabble: 

„Ták, teď dej hlavu pěkně vzhůru,“ zahlaholil třesoucímu se mladíkovi s těkavýma očima lasičky do ucha veselý hlas. Poslechl; co už mu zbývalo. Odpor ho přešel již dávno.
„Hotovo, žádný štráchy, tak se mi to líbí, mladej! Já ti pak řeknu, aby ses mohl přichystat. Nic se neobávej, za chviličku, co bys okem mrknul, bude po všem, ani to neucítíš! Taky to bude moje výroční houpačka, s konopnou nevěstou dělám už stou a padesátou veselku, v celé zemi mi není rovno! Ve věšení jsem já totiž mistr,“ poplácal kat bodře odsouzeného po rameni a připravil se na rozkaz vykonat rozsudek.

Závěrečná poznámka: 

A/N: Simvás, jak to děláte, že máte víc fandomů pod sebou?

Obrázek uživatele Lejdynka

Všem květinám

Úvodní poznámka: 

Tohle nevím co je. Ale připadá mi krásné, jak se kolem zelená tráva a rostou první květiny <3 Call me sassy. I'll bear it.

Drabble: 

V Knížce květinových pohádek vládla krutá zima. Příběhy umíraly. A nechtěly.

Hlavičku vzhůru! řekla si růže a vzlétla výš, aby se vydala hledat Malého prince.
Hlavičku vzhůru! řekl si mák, vypjal se, roztočil a točil se tak dlouho, až se z něj stala Maková panenka.
Hlavičku vzhůru! řekl si Tuli-pán, sebral odvahu a vzal si Tuli-paní. A tulili se.
Hlavičku vzhůru! řekl si narcis. Pořád jsem krásný.
Hlavičku vzhůru! řekla si lilie a zavoněla pro potěchu všem, kterým nedokázala splnit přání.

Hlavičku vzhůru, a odvahu! řekla si květinová knížka, vylétla na strom a tak dlouho mávala stránkami, až přivolala jaro.

Závěrečná poznámka: 

1) Knížka květinových pohádek = všechny pohádky o květinách, na které si vzpomenete, moje invence
2) Růže je z Malého prince (cpt. Obvious)
3) Genealogii Makové panenky neznám, ale tohle se mi líbí
4) Tulipán a Tulipaní pochází z básničky Jiřího Žáčka, děkuji strizze za připomenutí :)
5) Narcis je Narkissos
6) Lilie byla původně víla, plnící přání zvířátkům, ale ta byla nevděčná a proto ji její otec proměnil v lilii. Jiří Mahen - Co mi liška vyprávěla

Obrázek uživatele Lady Lestrade

Případ sám pro sebe

Úvodní poznámka: 

Varování: slash

Fandom: 
Drabble: 

„Co by na to řekl doktor Watson, Sherlocku?“
„Nic. Jen by se tvářil vyčítavě a provinile zároveň.“
„Nemá se proč cítit provinile. On se nesjel neznámou drogou a nenechal se zadržet Scotland Yardem.“ Mycroft kývl směrem k Detektiv Inspektorovi.
„Watson mě k tomu v podstatě naváděl,“ bránil se mladší Holmes.
„Sherlocku, když ti někdo řekne ‚hlavu vzhůru,‘ není to navádění k užívání drog.“
„Fajn,“ protáhl. „Můžu už jít?“
Lestrade přikývl.
„Bože, Mycrofte, potřeboval by sis zasouložit,“ poznamenal Sherlock na odchodu. „Zeptej se Lestrada, vypadá, že by si dal říct.“
Klapnutí dveří. Ticho. Dva nesmělé pohledy.
„Ehm…“ odkašlal si Mycroft. „Večeře?“

Obrázek uživatele George

Pouští a pralesem

Úvodní poznámka: 

Osmiletá Nela a čtrnáctiletý Staš byli uneseni a mají být dopraveni k arabskému vůdci Smajnovi, který je chce vyměnit za svou rodinu uvězněnou v Egyptě.

Drabble: 

Již třetí noc hnali beduíni velbloudy v šíleném trysku stále k jihu. Dělali jen krátké přestávky v chórech, aby velbloudy přespříliš neunavili, aby je nakrmili, napojili a sami aby se trochu občerstvili a zakrátko zas dál, do pouště, k Asuánu. Při jedné takové zastávce se Staš zvedl ze svého místa a přišel k Nele, která seděla v koutě opřená o stěnu Chóru, jedla datle a trochu je skrápěla slzami. Když si k ní Staš přisedl, statečně stiskla zoubky, aby potlačila vzlykot. „Nelo, neplač,“Řekl hoch „vím jistě, že stíhání pokračuje. Brzy se setkáme s tatínky. Vrátíme se domů, neboj se.“

Závěrečná poznámka: 

Má oblíbená knížka, hezky se psalo.

Obrázek uživatele eliade

Hlavy

Úvodní poznámka: 

Navazuje na drabble Láska?! z DMD 2011, najdete ho případně tady: http://eliade.blog.cz/1110/laska .
Slibuju, že po tomhle už s tím pseudoslashováním draků končím, nebo to ještě nedejbože přejde do úplněslashování Draců. (A nebo tím zase něco přivolám, že...)

Fandom: 
Drabble: 

O smrti své milované se dozvěděl téměř před rokem. Tři z jeho hlav už na ni přestaly myslet, další se dokonce platonicky zamilovala do zlaté rybky, jedna hlava měla neustále migrénu, takže nemyslela na nic jiného, ale se zbývajícími dvěma byl problém. Jedné pořád slzelo pravé oko, ale statečně to sváděla na alergii. A poslední, to bylo nejhorší, ustavičně skládala veršované nápisy na hrob.
Tak si drak odletěl stěžovat jednomu svému kamarádovi.
Ten na něj upřel svých deset očí: „Hlavy vzhůru, příteli, ještě jsem tu já.“
Drakovi proběhl mráz po zádech, ale kupodivu nebyl nepříjemný. Naštěstí měl jen jedna záda.

Obrázek uživatele Smrtijedka

Oči

Úvodní poznámka: 

Varování: HOROR!

Drabble: 

Přicházejí chodí kolem cupitají šustí otevírají dvířka dýchají spěchají rozhlížejí se sahají shýbají se mrkají dávají si vlasy za ucho mávají rukama plíží se po špičkách přemýšlejí hledají šoupají nožkama po kameni hladově se dívají na stůl natahují ruku odhánějí berou hrozen mezi prsty tahají. Ještě trochu trošičku. Povolí. Jedí šťáva jim stéká po bradě a kape na podlahu.

Protahuji prsty jeden po druhém.
Zvedám hlavu.
Pátrám na talíři.
Vidím.

Stojí zírají otáčejí se rozbíhají se nedýchají otírají se o roh klopýtají nahýbají se padají odírají si kolena zvedají se běží kulí oči křičí tápají po stěnách zírají.

Já vidím.

Závěrečná poznámka: 

Noc

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Pohřeb.

Drabble: 

Kobra potichounku syčela. Hlavu vzhůru a čekala, až na ní přijde řada. Fáris sousto pečlivě rozdělil napůl a kus sušeného masa dal hadovi. Ráif se bál a zároveň byl fascinovaný tím, co vidí. Kolem se plazily desítky hadů.
„Fárisi?“
Muž na něj upřel pohled. Skoro, jako když had sleduje kořist.
„Ano?“
„Jsi ten slavný hadí poustevník?“ Ráif bez přemýšlení hodil kus masa malé pouštní zmiji.
Kývnutí. „Změní to něco?“ Syčení.
„Ne.“

Jak se den krátil a teplota klesala, tak hemžení hadů pomalu ustávalo. Ráifovi se zavíraly oči. Usnul, ani si nevšiml, že se mu malá pouštní zmije stočila na hrudi.

Návod

Fandom: 
Drabble: 

„Já se na to můžu vykašlat. Tohle v životě nesložím dohromady,“ rozčiloval se manžel nad stovkami dílů z Ikei.

„Místo aby si člověk dovezl smontované skříně, tak si tady celý víkend hraje se skládáním puzzle,“ pokračoval v lamentování.

„Možná by sis mohl přečíst návod a jít krok za krokem,“ snažila se mu poradit manželka.

„Návody jsou pro blbce, inteligent zvládne i chaos,“ odvětil ji.
„No když myslíš.“

…po několika hodinách
„Já se na to vykašlu, jdu na pivo, dodělám to někdy jindy.“

„Hlavu vzhůru,“ povzdechla si manželka, „když otevřu návod, zvládnu to pravděpodobně i já. Tímhle tempem bych se nedočkala.“

Obrázek uživatele Anne

Rána nebývají lehká

Drabble: 

„Zaspali jsme.“ konstatuje Ianto. „Je skoro poledne, to už nemá cenu do tý práce chodit.“
Chvíli mlčí a rozpomínají se na večírek. Lisa se rozhlédne po pokoji, kde je naaranžována na posteli, křesle, židli a taky na podlaze spousta hadrů.
„Vážně jsem měla včera tvoje sako?“ ujišťuje se.
„Jo, moc ti slušelo.“
Přichází detaily.
„To byla ostuda. Ty tanečky! A určitě z toho bude fotodokumentace! Nechci to vidět!“
Ianto ji uklidňuje a taky sebe: „Hlavu vzhůru! To byl Angelo Colasanto a Alonso Decastelo, já je vůbec neznám.“
„Proč mě tedy tak bolí hlava, když včera pil Angelo a ne já?“

Závěrečná poznámka: 

Jsem ráda, že jsem tam mohla včera být s vámi. Bylo to úžasné!
(Jen některé věci raději nevědět.)

Obrázek uživatele King Kong

Naděje

Drabble: 

Všechno šlo do háje. Opustila mě přítelkyně. Většina peněz propadla bance. A kamarádi? Žádní opravdoví kamarádi nebyli.

Celou noc jsem byl vzhůru, sám a zoufalý. A zvažoval, že bych mohl začít znovu.

Čtyři hodiny ráno, sedím v kuchyni. Klíče od auta na stole. Jediným rychlým pohybem je beru a vyrážím …

Netuším kam jedu. Nemám potuchy o tom, zda jsem vůbec naživu.

Dojel jsem k útesu u moře.

Na horizontu vidím světlo. Vychází slunce, stíny se plíží pryč a já jsem svědkem zrodu nového dne.

Cítím, jak mé tělo zaplavuje teplo. Mysl se uklidnila. A já začínám vidět svět novýma očima.

Obrázek uživatele Envy

Zvedni hlavu

Drabble: 

"Zvedni hlavu."
"Ne!"
"Ale ano. Zvedni ji!"
Skloní se ke mně Erwin a začne mi násilím zvedat hlavu.
"Sakra nech mě bejt, ty nevíš, jak mi je!" Křičím.
"Jistěže ne! Já totiž nikdy na rozdíl od tebe žádný takovýhle domov neměla!" Křičí zase ona.
"A teď už konečně zvedni tu svou hlavu vzhůru a podívej se na oblohu! Vidíš? Je stále stejná jako ve Městě. Jen možná trochu vzdálenější, protože už nejsme na hoře, ale zase jasnější, jak kolem nesvítí žádné lampy." Usměje se.
"V lese i ve Městě je obloha stejná. Je to stále ten samý svět. Tvůj svět."

Obrázek uživatele Quiquilla

Létavice

Úvodní poznámka: 

Inspirováno skutečnou událostí.
Varování: preslash (pokud to někomu vadí), neslušná mluva

Fandom: 
Drabble: 

„Sakra!“ zaklel Petr, když baterka jen zablikala a zhasla.
Měl pro děti připravit stezku odvahy. Teď se však sám nechtěně na jednu vydal.
Vtom mu někdo skočil na záda. A parádně ho vyděsil.
„Seš debil,“ ulevil si Petr, když zjistil, že to je jen jeho kolega - Marek.

***

Všechno bylo připraveno. Do začátku však stále zbývala necelá hodina.
Pomalu se procházeli kolem lesa.
„Hele!“ vykřikl najednou Marek a Petra tím znovu polekal. Když však oba zvedli hlavy, uviděli velkou padající hvězdu.

Něco si přej.

Podívali se na sebe a usmáli se. V té chvíli ještě nevěděli, že si přáli to samé.

Obrázek uživatele Julie

Trofeje

Úvodní poznámka: 

Nejsem si úplně jistá fandomem. Nemůžu se totiž zbavit dojmu, že se ve skutečnosti jedná o alternativní verzi Aveviny totality.

Drabble: 

Dmul se pýchou. V bitvě trvající několik dlouhých dní slavně zvítězil. Dokázal svou odvahu, lstivost a sílu. Teď byl konečně právoplatným pánem ostrovů. Nikdo další se neodváží proniknout do jeho lovišť.
Hrdým pohledem přehlédl uřezané hlavy svých nepřátel. Vyjmul jim lebky a sešil oči i ústa. Odstranil tuk a vysušil kůži horkými kameny a solí. Teď byly malebně rozvěšeny nad vchodem do náčelnické chýše.
Z chatrče vyšla jeho první žena. Věděl, že ho přivítá slovy plnými obdivu a úcty. Zvedla oči a pohlédla na řadu hlav.
„Jak jsi to pověsil, proboha?“ rozkřikla se. „Vždyť se ti to vysuší úplně křivě!“

Stránky

-A A +A