Utajený

Obrázek uživatele Kumiko

Malus

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Psáno na téma: Před tím a potom.
Letos mi druhá polovina nějak vůbec nešla. Tak tohle je něco ze začátků...

Drabble: 

Předtím. Nekonečné bezpečí. Nebeský klid. Spojovala je vzájemná láska a všudypřítomná bezstarostnost. V očích mu a zvláště jí hrála dětská důvěřivost. A nad tím vším stála blažená nevědomost. Usmála se a on ji to oplatil hezkým slovem. Podali si ruce.

Potom. Stud. Hanba. Žal. Rozežírající hledání viníka. Dívali se na sebe nedůvěřivým zrakem. Zatnul ruce v pěst. Semkla rty. Pak naráz sklopili oči a bok po boku se rozešli. Vstříc námaze, těžkostem, bolesti a smrti. Kráčeli pomalu vedle sebe, přesto mezi nimi zela propast. Jediný můstek je teď spojoval. Oba v nejhlubším nitru srdce bodala bolavá vzpomínka. Vzpomínka na Eden.

Neviditelný fandom: 
Závěrečná poznámka: 

Ano, je to trochu recyklované, už dřív jsem psala podobná. Ale nějak jsem si k němu našla cestu. :-)
Ještě jednou děkuji moc za Duben! A doufám, že se se všemi uvidíme na pikniku.

Obrázek uživatele Faob

Utíkáček, útěk

Fandom: 
Drabble: 

Much si olízl rty. Tohle smrdí, betla se dvěma spodky a esem nedá, i kdyby se rozkrájel, ale jedna červená je jedna červená a k tomu nevidí do hlášek. A navíc – ten rozechvěle lhostejný způsob, jakým se Robin zeptal na barvu, to jeho cvičené ucho nemohlo přeslechnout. Sto sedm v červenejch, jen to vyšije, přihodí deset, dvacet?, těžko říct, plus ňákou hlášku, když mu to ale vezme, jde na přímou porážku. Levnější? S flekem? Malý John by to vobít neměl, snad pochopí, že i kvůli němu utíká…

Robin vyjekl a vyskočil ze židle. V okně tříhlavé zvíře: mečí, mňouká, kokrhá!

Neviditelný fandom: 
Závěrečná poznámka: 

Pro připomenutí:
Vidí, jak tam ve světnici / v karty hrají loupežníci, / bum! / Sedma k sedmě, / osma k osmě, / já teď nesu, / eso k esu, / bum, / bum, / bum!

Obrázek uživatele Giles Rigby

Nepanenská nevěsta

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Mám tři dny a tři fandomy, které fakt chci napsat. Takže na někoho to padnout muselo;)

Drabble: 

Snažila se smířit s tím, co přijde. Hanba, pokání, klášter...

"Je toto obvinění pravdivé, lady Andrivete?"

Řekni, že je to nehorázná lež! Postavím se komukoliv, kdo se opováží... Ne... jsem jen kulhavý blázen, co těžko zvítězí v souboji.

"Je, můj králi."

Sál zašuměl. Přiznala se! Cizoložnice!

Král hledal slova: "Kterého z mých rytířů jste... obšťastňovala?"

Jen ukaž. Zasloužím si svůj díl. Každý z nich poznal ostrost mého jazyka a teď budu platit úroky.

Mlčela.

Kdyby to tolik nebolelo... Ohnul pochroumané koleno.

"Mne, můj králi."

V Artušovi se všechno sevřelo. Ani po letech nedokázal snést, když před ním jeho bratr klečel.

Neviditelný fandom: 
Závěrečná poznámka: 

Předpokládám, že většina z vás o lady Andrivete, manželce sira Kaye, v životě neslyšela... Nejsem výjimkou, nejdřív jsem si ji vymyslela a až mnohem později zjistila, že se prakticky kryje s tou kanonickou. Mám já to někdy štěstí;)
V kánonu je ovšem možná i alternativa, že Kayova Andrivete a Andrivete, která měla u dvora, ehm, ostudu, jsou dvě osoby...

Obrázek uživatele Keneu

Mystifikátor

Fandom: 
Drabble: 

Jako kluk jsem si rád vymýšlel. Nevím, kde se to ve mně bralo, o příběhy jsem se nezajímal, ale jakmile jsem jen trochu popustil uzdu svým myšlenkám, rozběhly se kdovíkam. Jednou mi utekly tolikrát po sobě, že jsem se nedobral začátku. Stal jsem se jiným chlapcem.

Jako kluk jsem byl pravdomluvný. Vedla mě k tomu maminka. Způsobovalo mi to dost problémů mezi spolužáky, ale nemohl jsem si pomoci. Určitě by se to dozvěděla a vyhubovala by mi. Jako bych ji slyšel: „Když si zvykneš lhát, Billy, nikdo ti už neuvěří.“

Dnes píšu lži tak snadno, že znějí líp než pravda.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele strigga

Vzpomínám, mami

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Bez mučení přiznávám, že mě k použití tohohle nápadu popostrčil polovičák. Ale aspoň to skutečně je můj nápad. Jen jsem ho původně chtěla použít na jiný téma. ;)

Drabble: 

"Nedloubej se v tom nose!"
Protočil oči vsloup a odběhl za roh.
"A nešilhej, myslíš, že jsem to neviděla?"
Vyběhl do zahrady a posadil se pod strom. Chyba.
"Nemni si to oko, proboha, chceš si ho vydloubnout?"
Raději odběhl úplně. Vrátil se navečer, kolena sedřená, ve tváři škrábance, na jednu nohu došlapoval opatrně, měl pocit, že si do ní něco zapíchl.
"Tobě to jednou zůstane, říkám ti, že ti to zůstane! Až ti bude padesát, bude ti chybět kus nosu, oko a půlka nohy, tak si na mě vzpomeň!"

Alastor Moody se na sebe ušklíbl do zrcadla.
"Nojo, vzpomínám, mami."

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Kumiko

Prozření

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

AU.

Drabble: 

"Ale chlapče drahý, kdes to vzal?!" vytřeštěně hleděla na dózu vydatných placek.
"Mami... Naše políčko usychá, úroda byla nizoučká, i kdybychom se postili, jak jen to jde, na zimu by nám to nestačilo. A jim to chybět nebude.
"Jen aby ti to nezůstalo... Kdo krade, ten vraždí."

Tehdy horlivě přikyvoval. Dnes na její slova vzpomínal s trpkým pousmáním. Časy se dávno změnily, ale jemu to zůstalo. A krádež lze utajit jen vraždou... Shlížel na dav pod sebou a nechápal, kde se v nich ta nenávist bere. Nešlo mu o sebe. Ale proč tolik zloby vůči němu?

"Ježíši, pamatuj na mne..."

Neviditelný fandom: 
Závěrečná poznámka: 

Lk 23,39 - 43
Vždycky mě tenhle příběh dojímal.
Musím říct, že sto slov je strašně málo! (Ano, právě jsem objevila Ameriku...)

Nehoda

Fandom: 
Drabble: 

Už jako maličký byl zvědavý. Zatímco se ostatní děti držely máminých sukní, on už se batolil po vesnici.

Ze všeho nejraději utíkal na okraj vesnice, k osamocené chatrči. Bylo tam tajemné ticho, a někdy odtud vanula nádherná vůně. Vždycky bylo ovšem zamčeno.

Až jednou se mu poštěstilo. Okno bylo otevřené, a z chatrče to zase tak krásně vonělo. Vlezl oknem dovnitř. Nikde nikdo, jen uprostřed místnosti je z ohně odstavený obrovský kotel.

Chce se podívat, co to tak voní. Přistrčí si stoličku, vyleze, nahne se - ŽBLUŇK

***

"Co s ním bude, druide?"

"No, vylovili jsme ho včas. Trvalé následky snad nehrozí."

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Ilian

Kterak jedna rasa vznikla

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Ehm...dosti BJB. Jsem už unavená...

Drabble: 

Kdysi žily dva národy lidí, které byly velmi odlišné. Měly staré spory, které často řešily pomocí mečů. Jednou však, přišel starý čaroděj a pravil: "Och, bláhoví lidé! K čemu jsou takovéto potyčky? Překovte meče v pluhy a věnujte pozornost svému živobytí!"

Lidé ho poslechli a spojili se. Zakrátko však začaly být mezi nimi rozdíly. Kmen s menšími lidmi si vedl dobře, žili poklidný život a nevšímali si okolí. Velcí lidé však pro toto nadání neměli a vznikl znovu rozkol.

Malí lidé odešli a od té doby se velmi změnili. Ale nakonec přišli do úrodné travnaté kopcovité krajiny. Do jejich Kraje.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Rebelka

Balada o stroji strašlivém

Fandom: 
Drabble: 

Tu noc padla mlha. Chlapec, kterého není třeba pojmenovávat, neb za okamžik zemře, vzal svoji dívku na romantickou procházku po poli. A ano, sice měl postranní úmysly… ale stejně si nezasloužil to, co přišlo záhy.
V tom se s řevem přihnal obrovský kombajn, světla pronikavá jako oči šelmy. Přejel chlapce i dívku. A potom zařadil zpátečku a přejel je znovu. A znovu. A znovu.
„Jachachá!“ zvolal Voldemort za volantem a plácl si se Sauronem, který seděl vedle. „Víš, když předseda stanice poprvé přišel s těmi mírumilovnými kecy o překování mečů v pluhy, zuřil jsem… ale má to něco do sebe.“

Obrázek uživatele Keneu

Proti své superschopnosti

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Bez nároku na bod, teda pokud projde to předešlé ;)

Drabble: 

Poznal to už jako malý kluk. Právě jako malý kluk. Prostě mladý superhrdina.
Mám nadpřirozené schopnosti, radoval se. Teda schopnost. Jednu.
Ani si nemusel dělat starosti s kostýmem. Upnuté nohavice a výrazné barvy byly zrovna v módě.
Stále však cítil, že mu něco chybí.
Našel si dva kamarády a začal posilovat. Tu superschopnost, že by nabral svaly, bylo při jeho tělesné konstituci dost nepravděpodobné.
Trénoval a trénoval, až mu jeho vlastní atomy začaly hrozit jaderným útokem.
Tak se zaměřil přesně opačným směrem.
Vůbec to nešlo.
Až při cestě dálkovým autobusem se Dlouhý v zájmu vlastního přežití smrsknul na sedmiosminovou délku.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Lee

Pozůstalí

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nesoutěžní, psáno mojí tetou. :)
Autorka: Sto slov je nesnesitelně málo! Začínám chápat strohost drabblat a hojné užívání přímé řeči.

Drabble: 

Moře a déšť.
„Proč?“
„Měl bys být rád, bratře. Vždyť tě pronásledovali. Třeba spravedlnost konečně zvítězí.“
Netušil, že to budou jejich potomci. A spravedlnost?
Jeho žena neřekla nic. Jednou zdědí zemi. Promluvil třetí bratr. „Měli dostat další šanci. Nikdo z nich nebyl doopravdy zlý.“
Ani druhá žena nepromluvila. Chudá duchem, ale jinak, než se zdálo.
Přiběhla švagrová. „Přestaňte lelkovat! Do práce!“ Chtěli se ohradit, ale matka je předběhla. „Jistě, už jdeme. Snad také zapomeneme.“ Teprve teď si všimli zarudlých očí své činorodé příbuzné. Dře se, aby alespoň ve dne neplakala. „Šéme, Cháme, na zadní palubu. Jafete, ty pojď se mnou.“

Neviditelný fandom: 
Závěrečná poznámka: 

Téma je tam vlastně dvakrát. (Dobrá, možná spíš sedm z osmi, ale to by se snad dalo přijmout.) Pevně doufám, že je patrná i ta druhá sedmice. A že to dává alespoň trochu smysl i po brutálním krácení (první verze – a to jsem se snažila o stručnost – měla cca 180 slov; jenže už mi bylo líto toho nápadu :-)).

Obrázek uživatele Carmen

Problém ve skladu

Drabble: 

Zeus schlíple seděl na pomuchlaném obláčku.
„Copak lidi,“ vykládal rozčileně.
„Ale copak na tomhle se dá sedět?!“ vztekle zamával od pohledu tvrdým bouřkovým mrakem.
„A jak to vypadá! Taková ostuda! Jak jste mohli celou letošní zásilku ztratit?“
Nižší božský poskok v montérkách se podrbal na hlavě.
„Dyž jak jsme stěhovali sklad, se to ňák... Jsme to šoupli do takový modrý bedny..“
„Do ČEHO?“
„Nó, bedny. S vokýnkama.“

*

V dubnu se bedny se sněhovými mraky zničehonic objevily. Dovezl je podivný mužík omlouvající se za poruchu řízení času.

„Tak to vysypem teď,“ zabručel Zeus, „aspoň bude víc obětin kvůli strachu o úrodu...“

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Zuzka

Sourozenci

Fandom: 
Drabble: 

Poslední. Poslední! Nejmladší a nejschopnější. Nejraději by poskakoval nadšením, kdyby necítil vladařskou povinnost zachovat si vážnou tvář a nutnost zůstat v charakteru.
Všichni mrtví. A on, sedmý. No dobře, osmý. Ztracená sestřička nikoho nezajímá. Zkrátka, trůn bude jeho. Jakmile najde kámen.

"Cože? Já... vždyť...," náhle průsvitnou rukou naznačí nesmyslnost situace.
Pět bratrů zmateně mumle a krčí rameny. Šestý je okřikne. Zábava pokračuje. Skoro by si chtěl hryzat nehty.
Ze Septima kape neviditelná voda.
Sedm bratrů se nestačí divit, k čemu se dá použít mrtvola prince se šermířským výcvikem. Jde do tuhého. Doslova.
Jenže...
"Uno?"
"Sestro!"
Tak přece je jich osm.

Neviditelný fandom: 
Závěrečná poznámka: 

Je mi jasný, že znalci snadno poznali. Jednou za čas se tenhle fandom (ve své filmové podobě) vloudí a nenechá se odbýt. Dodnes s láskou vzpomínám na svoje "Jasné světlo" (http://sosaci.net/node/19434) - protože čas od času si přece můžu dovolit být na svůj výtvor sebestředně pyšná.

Aneb co se stane, když se vám Cába snaží pomoct a ptá se, kdo v period dramas má sedm sourozenců.

Sedm osmin

Fandom: 
Drabble: 

Jan je hnědovlasý, tmavooký. Nejstarší. Usměvavý, silný, statečný.
Daniel je černovlasý, černooký. Nejvážnější. Děvčat si nevšímá, raději dříví štípá.
Petr je hnědovlasý, modrooký. Nejveselejší. Zpívá si při všem, co dělá.
Tomáš je černovlasý, černooký. Nejmoudřejší. Nemluví moc, ale co řekne, to platí.
Václav je hnědovlasý, tmavooký. Nejbujarejší. Děvčata prohání, žádnou nenechá.
Jaromír je hnědovlasý, zelenooký. Nejšikovnější. Co vezme do ruky, to umí.
Jaroslav je zlatovlasý, modrooký. Nejmladší. Veselý jak slunce, všechny umí potěšit.
Sedm mužů, sedm bratří. Radost pro rodiče, neštěstí pro všechny.
Pírka se rozlétnou po prázdné světnici.

...

Sedm dílů z jednoho celku, po kletbě osmý dílek vzejde.

Bohdanka.

Neviditelný fandom: 
Závěrečná poznámka: 

Tak jsem chtěla napsat hvězdný války, ale oni se mi normálně dostali do hlavy a nechtěli ven...

Obrázek uživatele Kumiko

Lítost

Fandom: 
Drabble: 

Seděl na dece a vzpomínal. Před rokem touhle dobou obcházel své statky... A nadával. Byl znechucený svým okolím. Znechucený všemi těmi... lidmi. Všude kolem něj. Cizoložství, krádeže, vraždy, pýcha, lži... Bylo mu z toho zle. "Bože, jak můžeš tohle dovolit?" ptával se, když chodíval spát po dalším dni. Dni, v němž se setkal jen se samými špatnostmi. Tehdy se bál o své syny. To bylo před rokem. Teď se rozhlédl okolo sebe. Semkl rty a zaúpěl. "Ach Hospodine, copak nevíš, že jsem to takhle nemyslel?! Bylo to nutné?"

A Noe propukl v pláč. Vždyť za ním se temně tyčil Ararat.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Peggy Tail

Nevědí, že víme, že vědí, že víme!

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Neoriginální, takže nebodík, ale nápad jsem nemohla odmítnout :) Jen hádejte.

Drabble: 

"Ty něco víš?"
"A ty něco víš?"
"Možná, že něco vím."
"Já možná taky."
"Co víš?"
"To ti nemůžu říct, řekni mi, co víš ty."
"Já ti nemůžu říct, co vím."
"Potom ti nemůžu říct, co vím já."

"Tss, nic nevíš."
"Tak fajn, teď půjdu do jeho pokoje a uvidím tam tu věc, o které myslím, že vím."
"TY TO VÍŠ!"
"A TY TAKY!"

...

Takže oni nevědí, že to víme."

...

"Ony o nás vědí. Ale nevědí, že my víme, že ony vědí."

...

"Vědí, že my víme?"
"Vědí, že to víte."
"Ale nevědí, že my víme, že vědí, že my víme!"

Neviditelný fandom: 

Setkání po letech

Fandom: 
Drabble: 

Vkročil do salonu, kde čekala ohlášená návštěva, a strnul. Poznal ji okamžitě, i přes ten hustý závoj.

Otočila se k němu a pohlédla na něj očima vlhkýma od slz.

Oba si hleděli do očí, mlčeli, ale v tom tichu bylo řečeno vše.

V jejích očích viděl vzpomínky na šťastnou minulost, přervanou nemilosrdným, pro ni neznámým osudem. Zlomené srdce, truchlení, snahu o zapomnění, o nový život po boku muže, který jí byl vším, jen ne vyvoleným. Ránu, která se během doby zacelila, jen aby se před časem opět krvavě rozhořela, když ho po letech potkala.

"Proč jste za mnou přišla, Mercedes?"

Neviditelný fandom: 

Těžké ráno

Fandom: 
Drabble: 

Hlava ho bolela, rty rozpraskanými sotva si mohl říci o pohár vína. Zkusil se pro pohár natáhnout a ramenem mu projela tupá bolest. Ztěžka se posadil. Konečně dokázal vzít pohár do ruky, ale žaludek se mu zkroutil v křeči. Znechuceně si odfrkl.
Ze zrcadla na něj hleděla cizí tvář. Odulá, vrásčitá, orámovaná šedinami. Pokusil se o výpad kordem s úmyslem zrcadlo ztrestat, ale zradilo ho koleno.
Kdeže jsou ty časy, kdy mu krásné dámy padaly samy do náručí, kdy po prohýřené noci snadno kardinálovy muže pobil a s přáteli tvořili dějiny?
Ani na toho koně dnes nevylezu, povzdychl si Porthos.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Tenny

Dáma, kterou nechcete potkat

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Inspirace už někam zmizela... Zachraň mě, Glórie!

Drabble: 

Jestlipak už jste ji někdy potkali? Je to taková malá potvůrka, který sedí lidem na rameni. Málokdo by vám jí popsal, je totiž neviditelná, ale když vám buší srdce a potí se ruce, možná vás navštívila.
Velmi ráda tvoří začarované kruhy. Jak do nich jednou vkročíte, ven se dostanete jen nesmírně těžko. Snažíte se před ní utíkat, schovávat se, vyhýbat se. Ale čím víc se jí vyhýbáte, tím víc po vás jde a tím mocnější je. Je to neustálý závod o vaší duši.
Nejhorší je, že mnozí lidé nevěří, že existuje a nechápou, proč před ní utíkáte.
Ta mizera úzkost.

Neviditelný fandom: 
Závěrečná poznámka: 

Úzkost není nervozita nebo strach. Strach je odpovědí na určité nebezpečí, zatímco úzkost často nemá racionální příčinu. Úzkostná porucha je duševní nemoc, která může lidem velmi zasáhnout do života. Dobrou zprávou je, že se dá léčit léky.

Obrázek uživatele Giles Rigby

Protokol o pouličním vandalismu

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Varování: Jedno sprosté slovo.

Drabble: 

Mohly za to předsudky. Mému muži velmi přitížilo, že je příslušníkem etnické menšiny. Neudělal nic špatného. Pouze spolucestující v prostředku veřejné dopravy vyzýval, aby se připojili k jeho performanci. Pravda, činil tak španělsky a za použití střelné zbraně. Přivolaný strážník jej s nadávkou "Ty zasranej dráteníku!" násilím vyvlekl a nechal umístit v cele předběžného zadržení. Tato bohužel nesplňovala bezpečnostní standardy. Došlo ke statické poruše, která způsobila zhroucení budovy. Při této události můj muž utrpěl vážná zranění, kterým záhy podlehl. Znechucena arogancí úřadů a policejní brutalitou rozhodla jsem se vydat svědectví a popsala celou událost na zdi policejního úřadu následujícími slovy:

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Julie

Hygiena

Fandom: 
Drabble: 

Opatrně namočila kartáček a pak nanesla pastu. Přitlačila štětiny na sklovinu. Rychlé krouživé pohyby. Každý zoubek zvlášť. Jemně, ale intenzivně. Správný sklon. Nic nevynechat. Ani tu stoličku úplně vzadu.
Jedna řada, druhá, třetí, čtvrtá…
Opláchnout a přidat pastu. Doufala, že až se dostanou na stanici, podaří se jí sehnat elektrický kartáček. Tohle bylo prostě příliš namáhavé.
Teď ještě mezizubní prostory. Zubní nit nebyla optimální, ale naštěstí ji napadlo použít datový kabel z třetí paluby. Měl správnou tloušťku.
Její život byl monotónní a vyčerpávající. Jenomže v této realitě se Elen Ripleyová stala zubní hygienistkou. Její vztah k vetřelcům to zásadně změnilo.

Neviditelný fandom: 

A nejhorší jsou trpaslíci

Úvodní poznámka: 

Druhá, nesoutěžní věc.
Dost šílená kombinace. Byli jste varováni.

Drabble: 

PYTLÍK
Krásné ráno, slunce praží,
posedím si na zápraží…

TRPASLÍCI
Hejhou, hejhou,
už trpaslíci jdou!

PYTLÍK
Snad mě oči neklamou?

TRPASLÍCI
Zvesela a plni zpěvu
přicházíme na návštěvu!
Chceme jídlo, pivo k tomu!
Host do domu, bůh do domu!

PYTLÍK
Splním každé vaše přání!
(Pěkní hosté, bez pozvání!)
Dejte si, co hrdlo ráčí
(doufejme, že jídlo stačí).

TRPASLÍCI
Hostíte nás vskutku skvěle.

PYTLÍK
(Kdybyste šli… radši domů.)
Nyní otážu se směle,
co vás vede do mé nory?

THORIN
Draka z Osamělé hory
chtěli bychom přemoci…

PYTLÍK
Mohu dobře pomoci!
Žil jsem v kině jako děcko,
věřte, o dracích vím všecko!

Neviditelný fandom: 
Závěrečná poznámka: 

Za bezděčnou inspiraci vděčím Rye.

Na učení není nikdy pozdě

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Je to hrozná pitomost, já vím.

Drabble: 

Život je příliš krátký na to, aby se člověk naučil všechno, co se může hodit.
A je nutné se alespoň trochu přizpůsobit nové době.
O tom národu kdesi daleko sotva vůbec slyšel a jeho řeč sem nikdy nepronikla. Kdo by se zajímal o podobné kuriozity, když bylo starostí nad hlavu. Války, rebelie, boje o moc, co v takovém světě se vzděláním.
Vypadá to ale, že právě jim patří budoucnost.
Času je teď moře. A hlava naštěstí pořád slouží dobře.
Kníže Dracula se pohodlněji opřel o okraj rakve a natočil učebnici angličtiny víc do světla svíček. Brzy sežene i rodilého mluvčího.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele gleti

Letní odpoledne

Fandom: 
Drabble: 

Nikdo o ní nemohl prohlásit, že by se oddávala zahálce. Dokonce i teď, když jí křížky táhly hřbet k zemi, nedokázala jen tak zbůhdarma nicnedělat a vypravila se s vnoučaty do lesa.

Jan s Vilíkem sice místo sběru šišek jen pobíhali a hráli si, ale nechala je, aspoň se vydovádí. Zato děvčátka se činila jedna radost. A tak přinesli plný koš otopu a bandasku lesních jahod. Ale ten nejdůležitější úlovek schovávala v kapsáři.

Opatrně ho vytáhla a uhladila. Pak otevřela dveře komůrky, která skrývala její největší poklad. Co se jen naskákala přes plot, aby ho nashromáždila dost pro všechna vnoučata.

Neviditelný fandom: 

První noc

Fandom: 
Drabble: 

Probudil se náhle, uprostřed noci. Po chvilce paniky si uvědomil, kde je - už žádná bitevní pole, nebezpečná stvoření, podivné kraje.

Je doma. Od včerejška. Po dlouhých letech, zbytečně ztracených, promrhaných jen kvůli závisti, chamtivosti, a nezkrotné pýše jiných.

Dvacet let bez domova, bez ženy, bez syna. Ale teď se konečně dočkal. Je opět s nimi.

Tu noc už neusnul. Ležel a přemýšlel o minulosti a budoucnosti, dokud nad východním obzorem nezačalo svítat.

Zadíval se na ženu, usmál se, a jemně ji probudil.

"Půjdeš se se mnou podívat, jak nad Ithakou vychází slunce?"

"Půjdu, Odyssee. Dnes, zítra, a každý další den."

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Rebelka

Exkluzivně: Mladý démon šikanuje Prahu!

Drabble: 

Praha úpí pod taktovkou mladistvého tyrana! V nebezpečí jsou zejména starší lidé a zvířata.
„Venčila jsem Sofinku a potom přiběhl ON, chytil mě a násilím převedl přes cestu,“ líčí svůj strastiplný příběh důchodkyně K. „A já tam přitom ani nechtěla jít.“
„Ten hulvát mě nazval stařenkou a pustil mě sednout v elektrice. A to mi ještě ne-bylo a-ani papapa-padesáááát,“ podělila se s námi paní I.
Četnictvo je vůči opakujícím se stížnostem i nadále hluché. A přitom dle našich tajných zdrojů patří mezi oběti tohoto mladistvého delikventa i bobříci, které loví, a ptáčci, kteří chcípají díky množství zrní vsypaného do krmítek.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Tenny

Pomsta za nedokonalou péči

Úvodní poznámka: 

Já vám ani nevím, jestli je to parodie. Nechám to na posouzení sosaček.
Je to každopádně takové meta-něco a jediné, co mě napadlo.

Drabble: 

Někdo mu zaklepal na dveře velmi pozdě v noci. Vzal si svojí věrnou pušku a pohlédl skrze kukátko. Osoba za dveřmi měla obličej skrytý pod kloboukem.
"Kdo tam?" zeptal se.
"Přítel z Ameriky."
Věděl, že dělá chybu, ale nemohl si pomoci a otevřel. Vzápětí dostal ránu do hlavy.
"Já ti dám, žes byl v Americe! Víš o tom houby, mohl ses alespoň víc snažit!"
Další rána.
"Kdo sakra jste?" Zoufale se bránil, ale jeho útočník byl silnější.
"Nepoznáváš svého pokrevního bratra? To je mimochodem naprostá kravina, Šárlí!" zvolal Vinnetou a praštil svého autora ještě jednou.
"A to máš za Hitlera!"

Neviditelný fandom: 
Závěrečná poznámka: 

Asi bude třeba vysvětlení... Karl May byl svými díly tak posedlý, že o sobě tvrdil, že je Old Shatterhand a že všechny příběhy se opravdu staly a že se staly jemu. Ve skutečnosti ale v USA nikdy nebyl a všechny informace o indiánských kulturách měl napůl z druhé ruky a napůl vycucané z prstu. (např. celá ta záležitost s pokrevním bratrstvím)

Co se týče Hitlera, ten byl Mayovým velkým obdivovatelem a využíval Mayovi knihy k nacistické propagandě.

Aby bylo jasno, filmy i knihy byly součástí mého děství a mám pro ně slabé místo, ale stejně si nemohu pomoci a musím si rýpnout. :D

Dokonalá péče

Fandom: 
Drabble: 

Péče v tomto zařízení je vskutku dokonalá.
Skvělá nemocnice!
Útulné pokoje, kde je radost stonat. Dokonalé soukromí, minimum spolupacientů, nikdo a nic vás neruší, můžete dokonale nabírat tolik potřebné síly.
Pohodlné postele, samozřejmě. A vůbec skvělé vybavení, elegantní a funkční, kampak se na něj hrabe vybavení jakékoliv domácnosti!
A strava! Strava v téhle nemocnici, to je prostě sen!
Zkrátka naprosto dokonalá péče. Odborný vlídný personál, ke každému z nás přistupuje individuálně a každému věnuje dostatečné množství času. Pan doktor důkladně každého vyšetří a má starost, aby snad Probůh nepřehlédl nějakou maličkost! Jo, na doktora Grünsteina budeme skutečně ještě dlouho vzpomínat.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Arenga

Pedikúra s láskou

Drabble: 

Otevřel taštičku, zamilovaně pohlédl na své nástroje.
Seřezávač ztvrdlé kůže na patách. To už nutně potřeboval, jeho nohy dostaly poslední dobou zabrat. Nebohé patičky, nebojte se! Dostanete tu nejlepší péči!
Oddělovače prstů měl hned tři. Fialový, žlutý a temně zelený. Ten měl nejraději.
Nůžtičky. Menší a větší. S potěšením vzal do ruky zatlačovač nehtové kůžičky. Bylo to takové ostré kopýtko a v případě potřeby se dalo použít i jako zbraň.
Jelenicová leštička a protiplísňový lak na nehty. Bez toho by to nešlo…

„Chodče!!!“
Zase ho vyrušili v nejlepším!
Frodův meč modře svítil.
Vzdychl. Ani dnes si tu pedikúru pořádně neudělá…

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Blueberry Lady

Obrázky

Fandom: 
Drabble: 

Listovala zažloutlými stránkami a při každém druhém obrázku se musela oklepat. Vyobrazení těch tvorů i popisky k nim v ní budily nepříjemnou hrůzu. Takové podivné panoptikum tvorů, kteří na ni hleděli prázdnýma očima. Někteří se snad dokonce snažili usmívat. Pod každým obrázkem byl navíc popisek, nesoucí nějaké rádoby vtipné ponaučení či zážitek.
Proboha... ty vlasy s nemožnou trvalou a šílenou foukanou. Sandály a fusekle, jasně. A co to má na sobě za trenýrky? Takhle nikdy nemohla vypadat babička. Ne, tahle malá kreaturka, co sedí nahá v bazénku. Já.
S hrůzou rodinné album zavřela. Osmdesátky už by se niky neměly vracet.

Neviditelný fandom: 
Závěrečná poznámka: 

Pokud chápeme bestiář jako vyobrazování exotických stvoření a popisek k nim, jsou alba mojí mámy fakt Bestiář. :-)

Stránky

-A A +A