Supernatural

"Někdo loví a prodává příšery?" ujišťoval se Dean u Sama a Charlie. "A proč by to měl bejt problém? Pořád lepší, než když někdo ulovil a prodával tebe, Sammy."
Sam se zamračil.
Charlie si povzdechla. "Tohle... je to vážně hnusný, černej trh s kusy příšer a taky je prodávají na zápasy."
"Kde je poptávka, tam je nabídka," pokrčil Dean rameny. "Pořád nevím, proč bychom to měli řešit."
"Co když někdo takhle chytí a prodá třeba Gartha, Deane? Pořád v tom nevidíš problém?" nadhodil Sam podrážděně.
"Bezva," zahučel Dean. "Takže jdeme sundat celosvětovej černej trh s příšerama, prácička na odpoledne, skvělý."

Dnem i nocí, vzpomínky byly s ním.
Třicet let každodenního rozervání na kusy.
A deset let, po které on sám mučil nešťastné duše.

Nepil, aby zapomněl. Jen trochu otupil hrany.
Nečekal, že se tu schází Lovci.
Nejdřív mu kupovali pití.
Pak se ale začali ptát na historky z podsvětí.
Chtěl odejít. Jeden z nich ho chytil za rameno. První ránu dal on, pak si z něj udělali boxovací pytel.
Nebolelo to zdaleka tolik, jako obrazy Pekla v jeho hlavě.

Opíral se o Impalu, vydýchával to.
Až Sam uvidí ty modřiny...
V tu chvíli věděl, že bratrovi musí konečně říct pravdu.

Sam a Dean viseli od stropního trámu jako dvě uzenky. Cas stál uprostřed kruhu hořícího svěceného oleje. Situace se zdála beznadějná.
Shapeshifter, kterému se podařilo je takhle dostat, si pohrával s revolverem a šklebil se.
"Kvičte a tančete, prasátka!" zavolal a začal Winchesterům střílet pod nohy. "A ty taky, okřídlenej, nebo je trefím vejš!"
Sam s Deanem sice kvičet nehodlali, cosi jako tanec ovšem provozovat museli. A k jejich údivu se i Cas začal kroutit.
Ve skutečnosti...
"Tančete prasátka, to je ono, hahaha!"
...se anděl svlékal z baloňáku.
A když jej hodil přes plameny, padouch pocítil, co znamená andělský hněv.

Anděl a démon stáli na útesech, do nichž bušily a narážely vlny chladného moře.
"Hm," zabručel Crowley. "Tak tady je ten zakopaný pes..."
Castiel se tvářil naprosto neutrálně.
Když se nic dalšího nedělo, pokrčil rameny a zmizel.

O dva měsíce a spoustu vysilujících honů za informacemi později na tomtéž místě anděl stanul i se Samem a Deanem. Moře pod nimi bouřilo, ale za odlivu by se měli dostat ke schránce s archandělskou čepelí.
"Byl jsem tu s Crowleym," přiznal Castiel.
"A to tě nenapadlo něco říct?!" štěkl Dean.
"Mluvil o psovi," řekl anděl tiše. "A my jsme přece psa nehledali."

Nešlo o tajné dokumenty.
Volební program nově vzniklé strany Dicka Romana. Spousta stránek, líbivá grafika, jednoduchá hesla pro jednoduché masy.
Seděli nad tím nadělením, oni dva a Charlie.
Až zrzka zamávala jedním z papírů: "Kluci, jedna z jeho hlavních kampaní má být... no, uhm, chce zvýšit porodnost. Rapidně."
Podívali se po sobě. Sam vraštil čelo, Dean se mračil. Charlie se znovu zadívala na letáček.
"Proč..." začala.
"Proč asi," navázal na ni Dean. "Co ty pažrouti baštěj? Takže nestačí, že z nás chtějí dělat nemyslící blbečky otráveným jídlem..."
"Ale ještě si zařídí velkochov," hlesl Sam.
Charlie kývla. "Vážně ho musíme zastavit."

Něco napravit dovedl. Dokázal zahojit rány, přivést člověka zpátky, i když už po něm natahovala ruce smrt, pozměnit vzpomínky...
Od té doby, co se stal v podstatě osobním andělem bratří Winchesterových, toho opravil tolik, kolik snad žádný anděl za celá staletí.

Existovaly věci, se kterými nic nesvedl. Jizvy, vryté tak hluboko, že kdyby je chtěl vyhladit, vzal by s nimi celou osobnost.

A to nechtěl.

Poté, co byl Boží plán na Apokalypsu tak nějak odpískán, Castiel sám sobě určil další projekt. Poslání. Úkol.

Pokus o rekontrukci Deana Winchestera.

Protože nikdy neuvěřil, že by byl tenhle Lovec už nestál za záchranu.

"Tak tohle je ta úžasná andělská zbraň, jo?" zabručel Dean.
On, Sam a Cas stáli před otevřeným kufrem, ve kterém na rudém sametu spočívala stříbrná... nepraktická zbraň. Meč, kombinovaný s dvoubřitou sekerou na druhé straně.
Dean po té věci natáhl ruku, ale anděl ho zadržel: "Pomalu. Neodborné zacházení může způsobit... splynutí uší."
"He?" vypadlo z Deana. "Myslíš splynutí duší, ne?"
"Ne," odvětil Castiel.
"Zplihnutí uší?" zkusíl to Sam.
"Ne," zopakoval anděl. "Splynutí uší. To znamená, že vám uši projdou lebkou dovnitř a uprostřed se spojí."
Zůstali ho sledovat dost vyjevenými pohledy.
Ale ani jeden už si netroufl na zbraň sáhnout.

"...ten prsten zrudne, když se ocitneš poblíž lásky svého života."
Kdyby to Rowena nevyprávěla tak vážně a kdyby to nebyla právě Rowena, Dean by to považoval za pouťový trik.
Takhle si prsten nasadil a čekal, co bude.
Kroužek zůstával tmavě modrý.
Stejně tak celý večer. Tedy, ne, že by čekal, že u tak nějak instinktivně balených koček na baru se začne něco dít.
Jenže barva se ani drobet nenachýlila k purpuru.
"Je to šmejd," pomyslel si a zapomněl na něj.
Vzpomněl si, až když venku sám nastupoval do Impaly. Prsten zářil jasně rudou.
Baby zapředla.
A rázem to bylo jasné.

Sam znepokojeně pozoroval Deana, jak jednou rukou drží volant Impaly a druhou velký hamburger.

"Vážně nechápu, jak to můžeš pořád jíst a přitom nevypadat jako bečka."

"Na tuhle práci potřebuju sílu, kterou z tvého jídla pro králíky nedostaneš. Navíc to při našem povolání vyběháme."

"Jen abys démonům ještě utéct zvládl."

Nakonec to nebyli démoni ale vlkodlaci. Plán se bratrům zrovna nevyvedl a teď se oba hnali k autu.

Dean zrovna otevíral dveře, když na něčem uklouzl. Byl to umaštěný obal od hamburgeru.

"Ani slovo," zasyčel.

Sam by se rád zasmál, ale vlkodlačí tesáky za oknem mu ve spokojené náladě bránily.

Seděli v bistru, Sam se mračil.
"Dude, tohle není žádná kletba," usmíval se starší Winchester. "To je požehnání! Mrkej!"
Donesli jim oběma zeleninový salát posypaný lněným semínkem. Dean se dotknul misky. Ozvalo se tiché plop, a místo salátu před ním ležel čtvrtlibrák se sýrem.
"Nemůžeš... ehm, nemůžeš žít na tomhle," řekl Sam tiše. "Řeknu Roweně, aby to spravila."
"Opovaž se!"

O pár dní později si Dean rovnou objednal hamburger, ale jakmile se ho dotknul, změnil se tento v salát.
"Já vás oba uškrtím!"
"Vedlejší účinky," usmál se na něj Sam. "Dočasný. Chvíli to přežiješ."
"Ale ty ne," zavrčel Dean. "Protože tě propíchnu mrkví!"

Na vraždu nedošlo, ale šlo o jeden z nejdelších týdnů Deanova života.

"Jsme rodina," zdůraznil Dean a dolil si do sklenice whisky. "Nikoho nenecháme za sebou!"
Seděli v Bobbyho domě, se Samem, Bobbym a Charlie. Venku se dávno setmělo.
"Jasně, vy idioti," zahučel Bobby. "Jenže oni to vědí taky a vždycky toho využijou."
"To ale neznamená, že bychom... no, uhm... že bychom se o sebe měli přestat starat, Bobby," ozval se Sam.
"Tak, na rodinu se prostě nezapomíná," řekla Charlie. "Ani když je takhle disfunkční-"
"Hej," přerušil ji Dean, jehož pohled už byl pěkně skelný. "Stejně mám pocit... jako bysme na někoho zapomněli. Ale na koho?"
A u stolu se rozhostilo ticho.

Ostří se míhala vzduchem.
Zrychlený dech, srdce bušila v hrudích jako splašená. Adrenalin. Pot.
Dean byl o něco rychlejší.
Jenže se mu to nevyplatilo.
Náraz o bariéru, pád.
O pár sekund později ho dohnal Sam, škobrtnul o jeho nohy a svalil se taky.
Všechny zvuky zněly tak trochu jako pod vodou.
Bratři Winchesterovi se pokoušeli vyhrabat na nohy.
"Byl jsem první!" tvrdil Dean.
"Jo, pěkně jsi spadnul na hubu."
"Ale první," trval na svém Dean. "Ty jsi taky spadl na hubu, ale jako druhej!"
Elegantním obloukem před nimi zastavila Charlie. "Kluci, nechcete se nejdřív trochu naučit bruslit, než budete závodit?"

Stopařův průvodce uvádí, že kopr je meziplanetárně rozšířená rostlina s mnoha využitími.

Doktor bojoval s mimozemšťany, kteří chtěli Zemi využít pro koprové plantáže.

Bratři Wichesterovi byli očarováni pytlíkem kopru, nad kterým čarodějnice zašeptala kouzelná slůvka.

John Watson uvařil koprovku, kterou Sherlock jako všechno ostatní odmítl.

Sam Křepelka vytáhl uprostřed Mordoru z batohu kopr a ochutil tak pár hubených králíků.

Na Ankh-Morporském poštovním úřadě zavedli po úspěchu zelné i koprovou známku. I po rychlém stažení z výroby ji pár sběratelů pyšně vystavuje.

Staří Egypťané kopr používali pro zklidnění žaludku.

Já dostanu téma kopr a celý den nemůžu vymyslet co s ním.

"Připomeň mi, proč jsme mu ještě neusekli hlavu," zavrčel Dean.
"Je vegetarián," začal Sam, "a taky-"
"Jsem zvířaterián," ozval se upír Josh, který nepřestával kecat.
"-nám dělá volavku, jde po něm bývalý hnízdo."

Zakotvili v hospodě, Dean objednal láhev Jack Daniel’s.
"Tohle střízlivej nedám."
"Neměl bys tolik pít, kámo!" oznámil mu Josh po třetí skleničce.
"Ještě jednou mi řekneš kámo a budeš hledat zuby pod stolem. I ty upíří."

V uličce za hospodou nastal tanec čepelí.
A zubů.
Deanovy pokusy o styl opilého Mistra nevycházely.
Jako kombajn tedy upíry sklidil Sam.
"Já to říkal!" zajásal Josh.
Dean ho začal škrtit.

Mít doma Deana se zlomenou nohou bylo pro Sama vyčerpávající. Hlavně povely, které vydával z gauče. Jen občas je zjemnil nějakým tím "prosím tě".
Vrchol všeho nastal, když měl Sam dojet na nákup.
Kromě komba "pivo, kafe, koláč" mu Dean začal klást na srdce: "A koukej šetřit! Jsou to těžce vydělaný peníze!"

Sam neodporoval. Jenom se zaťatými zuby vyřídil nákup. Podle rozkazu.

Když Deanovi donesl pivo Pivo a kafe značky Kafe, bratr se ušklíbal, ale mlčel.
Teprve koláč s desetiprocentním obsahem jablek to zabil.
"To chutná jak polystyren!" vybafl zklamaně.
Sam pokrčil rameny. A spokojeně si pochutnával na svých cereáliích.